Otázky + odpovede

tiez to vidim na zmenu momentu na obvode kolies v zavislosti od tociek kotvy

...fčil mudrujte...

Má to niečo so zmenou prevodového pomeru, a tým rýchlosť otáčania sa kotvy motora, a tým zmena momentu zotrvačnosti? (ktorý mmchdm rastie štvorcom od uhlovej rýchlosti)

Jojo. Brzdicí váha je zdrojem mnoha podivností.
Představte si, že máme nějakou (elektrickou) lokomotivu. Jenom jí změníme převod mezi trakčním motorem a dvojkolím (162 -> 163.2 například - v původně zamýšleném příkladě 363 -> 362 byly ještě nějaké drobné změny, tak ať se v tom nemá důvod nikdo rejt), neuděláme nic jiného. A - čárymáryfuk - trochu (i když né moc) se nám změní její brzdicí váha!
(v praxi se to asi neřeší, ale teoreticky i reálně tam změna je).

Nu a fčíl mudrujte, ogaři .

Jinak nejednoznačnost těch b% vede k tomu, že se pomalu začíná udávat i skutečná brzdicí síla, zatím se to týká ruční brzdy.
A těch keců, co k tomu "z provozu" už je...

Samozrejme úvaha o závažiach je len názorná, neuvažoval som tam tých definitorických 80 vs. 100% vlastnej váhy... Ani som sa pôvodom definície nikdy hlbšie nezaoberal.

peršing: Tvoj dohad nemôže byť správny už len preto, že hmotnost (zataz), ktoru je brzdovy system vozidla schopny zastavit by bola brzdená hmotnosť, nie brzdiaca.
Ešte skúsim inak ako pán Aleš.. a maximálne po lopate, už som to tu dávnejšie tak nejak opisoval.. predstav si vozeň, ktorý by nemal špalíky pôsobiace na kolesa tlakom z boku, lež z hora. Pri určitom zadefinovanom priemere dvojkolí, materiáli klátiku atď.. (bolo rozvité v príspevku nižšie) by si tú brzdiacu hmotnosť reprezentoval tým, žeby si nad ten klátik naukladal závažia práve s tou hmotnosťou a po prepočte cez tiažové zrýchlenie by si dostal prítlačnú silu, cez koeficient trenia zas šmykovú brzdnú silu na obvode kolesa atď atď..
To, že je to ťažko definovateľná empirická veličina, je pravda. Nakoľko brzdiacu hmotnosť ovpyvňuje mnoho ďalších vecí, trebárs aj charakteristika koeficientu trenia v závislosti na rýchlosti a tým pádom nejde o žiadnu explicitnú veličinu pre každú rýchlosť (liatina vs. kompzit a dôvod, prečo vôbec 361.1, 151 majú kompozity), dôležitá je aj rýchlosť nábehu brzdy, režim brzdenia, použitie potrubných zrýchlovačov...
Tou explicitou som myslel skutočnosť, že ak na dvojkoľajke zo nejakej rýchlosti pustíš vedľa seba dva vozne, špalkáč a kotúčak s presne rovnakým brzdiacim percentom a naraz im otvoríš kohút HP, každý bude spomaľovať inak, nepôjdu presne vedľa seba, hoc napokon zastavia na tom istom mieste. Pri rovnakom pokuse vykonanom z polovičnej rýchlosti špalkáč zastaví na kratšej dráhe, hoc percento budú mať stále rovnaké.

Oba vaše předpoklady jsou chybné
Bylo to v dobách "libra a vídeňský cent" a problém nastal až při přechodu z litinového špalku působícho přímo na obruč na cokoliv jiného.
Přechod z liber a centů na kgs (kilogram síly), kp, N,... s tím neměl nic společného.

Mmch, v CZ je stále definován pojem "Brzdicí VÁHA", právě proto, že nemá s hmotností nic společného. Na SK se to (asi z důvodu "co je z Čech je z principu špantně") někdy okolo r. 1995 změnilo na nesmyslnou "Brzdicí hmotnost".

Podľa pôvodnej definície predpokladám, že to bolo v dobách "kilopond", a problém nastal pre kilogram, Newton, bar...

Achjo. Píšu to už aspoň popáté

S brzdicí vahou je to složité.
Ve stručnosti: původně se b.v. počítala z přítlaku zdrží na kola (tzv. obrzdění) a bylo definitoricky stanoveno, že vozidlo obrzděné na 80% (= součet všech přítlaků se rovnal 80% váhy vozidla) má 100 brzdicích procent.
Ovšem to bylo v době, kdy litinové špalky působily na obvodu kola. S přechodem na jiné materiály (tzn. při stejném přítlaku mám díky vyššímu součiniteli tření vyšší brzdnou sílu) a použitím kotoučových brzd (působím na jiném - menším - poloměru, tzn. se stejnou brzdnou silou na kotouči dosahuji menšího brzdného momentu a tedy menší brzdné síly na obvodu kola) ty původní výpočty přestaly fungovat.

Dnes se brzdná váha určuje zkouškou: za definovaných podmínek (rychlost, adheze,...) se nechá vůz několikrát zastavit a z brzdné dráhy (korigované podle skutečných podmínek té které zkoušky, např. skutečná rychlost byla 102 namísto předepsaných 100 km/h, trať není přesně vodorovná apod.) se z grafu určí brzdicí procenta a vynásobením hmotností vozu se spočítá brzdná váha.

Stačí takhle?

Hater
To mi je jasne, mna ale zaujima to, ako (cim) je ten udaj definovy. Ako sa vypocita alebo ako sa pri testoch zisti.

Zbynek,
Cakal som kto ma prvy odkaze na wikipediu :)
To na wikipedii som cital, ale odpoved na moje otazky tam nie je.

Nevím jak "hmotnost", ale o brzdící váze se píše třeba ve Wikipedii: https://cs.wikipedia.org/wiki/Brzd%C3%ADc%C3%AD_v%C3%A1ha

Igor_D
To, co je v pomockach gvd je ale udaj brzdiace percento. Mne ide ale o udaj brzdiaca hmotnost, ktory je len jeden, nie pre rozne rychlosti a rozne trate a tento udaj je uvedeny na skrini vozidla.

peršing: hmotnosť vozidla v tonách, ktorú je brzda schopná ubrzdiť na predpísanej zábrzdnej vzdialenosti a to z takej rýchlosti a na takom sklone, pre ktoré je v pomôckach GVD stanovené tzv. brzdiace percento pre každú jednu trať a pre každý vlak.

Jedna otazocka - ako je definovany udaj brzdiaca hmotnost kolajoveho vozidla? Ja si to predstavujem nejak takto - je to hmotnost (zataz), ktoru je brzdovy system vozidla schopny zastavit z maximalnej rychlosti vozidla na vzdialenosti zodpovedajucej zabrzdnej vzdialenosti pre max.rychlost vozidla na nejakom (akom?) definovanom klesani.
Je to nejak takto? Ci uplne inak?

Distefano

Nemusis sa velmi angazovat, chlapci vedia velmi dobre, kde su hranice systemu. Je to raz uz dane, a zrejme by bola obrovska praca stahovat VN do ineho prostredia. To ani od adminov nemozno ocakávat, lebo to robia rovnako zadarmo ako redaktiri ci autori.
Problem je vo vyvoji technologii, dnes uz na modernych kamerach, mobiloch ci tabletoch nevidis ani len velkost obrazu, ako potom mozes zadat mieru zmensenia?
Preto by to chcelo mozno jeden externy program viazany na VN, ktore by tu pracu urobil a hlavne jednotne. Taky pripad sa nastal aj na podobnom fore EFBÖ v Rakusku, a tam sa fotky nevkladaju do diskusie, ale na externy server (666kb.com) a do diskusie idu len linky.
Mne osobne by stacilo, keby VN vopred odmietol vkladanu forku, lebo to by bolo upozornenie, ze nieco nie je v poriadku. Dnes sa to dozvieme ked je to uz neskoro a vznikaju kvoli tomu opakovane prispevky a nespojnost clenov VN.

Nuz co, pravdepodobne aj ja som chybny ci iny, ked sem chodim kvoli DF a nikto ma recami /bez statistickych udajov/ nepresvedci, ze gro ludi to robi z toho isteho dovodu. Ide o ludi, ktori sa obcas aj v niektorom vlakne pisomne prejavia, O anonymnej armade nas uistuje /alebo nas zavadza/ Zbynek a je to aj moj, mozno neskromny, nazor, ze Numero 1 je tu forum prispievatelov a ucastnikov. Zial, som aj neschopak a patrim k tym niekolkym jednotlivcom, ktorym vadia technicke moznosti vlaky.net. Co by dali zeleznicne.info, zeleznicny.net ci railtrans za taky zaujem a navstevnost, pricom tak chvalene aktualne informacie tam maju aktualnejsie ako tu, u nas. Nepacia sa mi, a su pomerne caste, zo strany niektorych ludi hlasky typu ked sa ti tu nepaci, naco sem chodis, ale nectia nas ani slova a oznacenia dobytok, substrat, atd, z druhej skupiny akt. ucastnikov.
Zbynek, uz ti neverim, ze clovek so 42275 prispevkami, jeden z najaktivnejsich clenov redakcie, asi aj zakladatel?, nevie, kto je v OZ vlaky.net, ktore je spravcom portalu vlaky.net. Lebo, ak by sme tym ludom napisali, ze vlaky.net sa nam pacia az na ...., mozno, ze by sme pochodili. A ak nie, svet sa nezruti, my to prezijeme a pravdepodobne aj vlaky.net.

Sice jsem se včera s touto neplodnou diskusí rozloučil, ale ještě (než se dám do práce na potřebnějším místě tohoto webu) odpovím. I když diskutuji s někým, kdo se (podle svého profilu) narodil 1.1.1900, je bezdomovec, na železnici nepracuje, ani se o ni nezajímá a vlakem necestuje.

Návštěvnost jednotlivých stránek magazínu můžeme sledovat dokonce on line. Teď je tu 44 návštěvníků, z toho v diskusích 4. Největší návštěvnost má hlavní stránka, tedy aktuality a reportáže na ní.

Pomoc jsem neodmítl, dokonce jsem specifikoval, co bychom uvítali. Pokud jde o tzv. technické problémy (ve skutečnosti neschopnost několika jedinců používat dané možnosti), k tomu by se musel vyjádřit MAYO. Howgh.

To je právě ten nedostatek klidu na práci, po němž volám. Vy, co tu o takových věcech "točíte" si zjevně myslíte, že diskusní fórum je hlavním posláním tohoto projektu. Z našeho pohledu tomu tak není. Smyslem našeho snažení je poskytovat zábavu a poučení těm tisícům vesměs anonymních návštěvníků našeho webu, kteří jen málokdy zabloudí do diskusní sekce.

Pokud jde o vedení a další náležitosti OZ VLAKY.NET, o tom vím právě tolik, co Ty. Takže Ti požadovanou odpověď poskytnout nemohu. A vzhledem k tomu, že jsem v této diskusi už promrhal víc času, než si mohu dovolit, končím a jdu dělat něco potřebnějšího. (Proč bych se nakonec v tomto směru měl angažovat z celé redakce sám.)

Zbynek, ja som dnes nezachytil najmensi naznak nespokojnosti s odbornou urovnou vlaky.net a cely den tu tocime o technickych nedostatkoch. Skusme sa zamerat na to, ako vam vieme pomoct tam. Inak, OZ vlaky.net tvori kto este, okrem redakcie?

Nové aktivní reportéry, nové aktivní členy redakce, víc aktualit a reportáží (vše hlavně ze Slovenska) a klid na práci.