Motorové vozne
Vzhledem k tomu, že původní záhlaví této diskuse ztratilo aktuálnost, místo něj upřesňuji, že je zde prostor pro diskusi o motorových vozech obecně, popřípadě o těch vozech slovenských a českých, které nemají svou samostatnou diskusi pod označením řady.
(Zbyněk)
ad Jakub:
Také mám jen pár zkušeností s cestováním vozy řady 021, vesměs z Lužné u Rakovníka do Prahy. Ta sedadla mi až tak nevadila, ale nevyvětratelnost ano. V horkém létě se delší cesta tímto voze jen těžko přežívá, zvlášť při zastávkách. Výklopná horní část oken je prostě nedostatečná a navíc vždy jsem se setkal s několika okny ve voze, která se nedala otevřít vůbec (i když nevím, zda bylo otvírání zamčené nebo pokažené). Zato výhled z vozu je, pokud sedíte vpředu, krásný - ale to není zásluhou rekonstrukce (viz třetí snímek).
Na prvních dvou snímcích je Os 2511 Rakovník - Praha Masarykovo n. v čele se strojem 714.028-8 (v Lužné a v cílové stanici; oba snímky ze dne 31.7.2004); na třetím pak (foceném právě z vozu řady 021) setkání lokomotiv 714.209-4 a 714.025-4 na Sp 1897 (jímž jsem jel) v Praze Dejvicích dne 26.6.2004.
Tvoje tvrdenie ma veľmi prekvapilo a prezrel som si dotknuté texty a porovnal s tým, čo uverejnenil "Atlas vozidel 2003, Motorové vozy a jednotky ČD a ZSSK", ktorý vydalo ŽM vo vydavateľstve M.Presse, s.r.o. Zlín 2003.
Môžem potvrdiť, že nejestvuje ani náznak, že by sa texty kolegu Zbyňka podobali textom z uvedenej problematiky v menovanom atlase.
Nazdávam sa, že je dobré, keď Zbyněk a ďalší pridávajú na stránky vlaky.net podrobnejšie a rozsiahlejšie informácie. Zvyšuje to ich úroveň a podnecuje k tvorivej diskusii. Zároveň stúpa návštevnosť týchto stránok, pretože hodnotné informácie priťahujú aj návštevníkov, ktorí nie sú zaregistrovaní. Bez informácií, by sme nemali o čom diskutovať.
. Měl bys vážit svá slova.Kým my tu porovnávame, či je 830 pohodlnejšia od 810, železniční dopravcovia si s tým asi až tak nelámu hlavu. Naši susedia modernizujú a na webovských fórach sa Rakúšania, Maďari, Slovinci, Rumuni a Bulhari bavia o Desirách, Talentoch, Stadleroch ... Hoci pravdou je, že aj my máme 6 (slovom šesť) Stadlerov. Kiež by ich bolo viac!
.
Vzhledem k tomu, že u Českých drah přetrvává jako letitý problém nedostatek čtyřnápravových přípojných vozů a na nákup nových chybí finance, rozhodlo jejich vedení o modernizaci 68 vozů řady 020 s cílem prodloužení jejich životnosti, zlepšení provozních vlastností a zvýšení cestovního komfortu. Přestavba proběhla v letech 1995 a 1996 ve spolupráci ŽOS Nymburk (proměření, odstrojení a generální oprava pojezdu a brzd) a MSV Studénka (vlastní modernizace).
Při modernizaci byly provedeny především tyto úpravy:
- zesílení vozové skříně,
- zvětšení jednoho nástupního prostoru (směrem do středního oddílu pro cestující) mj. k přepravě jízdních kol a kočárků,
- osazení nové integrované buňky WC do tohoto prostoru,
- výměna podlah, vnitřního obložení a příček,
- montáž dvojitých oken s determálními skly a výklopnou horní částí,
- montáž dělených plastových sedaček,
- osazení vstupních předsuvných dveří ovládaných z hnacího vozidla,
- náhrada shrnovacího zábradlí přechodových můstků (určených nově jen pro vlakový personál) řetízky,
- kompletní rekonstrukce elektrické výzbroje (s napájením vozu jen z hnacího vozidla a baterií),
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/10999/
V 50. letech minulého století se u ČSD projevoval naprostý nedostatek moderních čtyřnápravových přípojných vozů. Zejména k motorovým vozům řady M 262.0 (dnes řada 830) nebyly vyvinuty žádné odpovídající přípojné vozy. Dodávky těchto motorových vozů však už tehdy končily, a proto byl zadán vývoj nových přípojných vozů vzhledově a konstrukčně odpovídajících připravovanému motorovému vozu řady M 230.5 (který pak byl vyráběn jako M 240.0, dnes řada 820).
Vagónka Tatra Studénka v roce 1958 vyrobila prototyp nového přípojného vozu, který byl označen Balm 4-5230 a později přeznačen jako Balm 5-0230. Další výroba pak probíhala ve třech sériích až do roku 1969. Vozy třetí série byly už z výroby nově označeny čísly Balm 28-05 602 - 701 a vozy z předchozích dodávek byly přeznačeny s obsazením nižších inventárních čísel v příslušném intervalu. Celkem bylo ČSD dodáno 711 těchto vozů (a k nim dalších 30 obdobných vozů s poštovním oddílem označených BFalm).
V roce 1983 bylo změněno označení této vozové řady na Bix a roku 1994 byly tyto vozy přečíslovány podle nového číselného značení - bez ohledu na původní inventární čísla - na řadu 020. Od roku 2001 má tato řada u ČD písmenné označení Btx761. Shodné vozy ŽSR a ZSSK jsou číslovány samostatně, s ponecháním původních inventárních čísel a bez písmenného označení RIC.
Vůz dnešní řady 020 je půdorysně členěn na dva menší oddíly pro cestující na obou koncích a jeden větší uprostřed a na dva nástupní prostory mezi nimi. Sedadla v oddílech pro cestující jsou v uspořádání 2 + 2. Buňka WC je zapuštěna do jednoho menšího oddílu s přístupem z přilehlého nástupního prostoru. Čela vozu jsou průchozí, mezivozové přechody jsou řešeny jako přechodové můstky s dvířky a se shrnovacím zábradlím. Zdrojem tepla pro teplovzdušné vytápění vozu jsou dva naftové agregáty umístěné pod vozem. Vůz je vybaven průběžným kabelem dálkového řízení.
Vozy byly v provozu spojovány zejména s motorovými vozy dnešních řad 820, 830 a 831, ale také s dalšími. Vzdor tomu, že byly původně určeny k překlenutí momentálního velkého nedostatku moderních přípojných vozů u ČSD a jejich předpokládaná životnost měla činit 20 let, stále ještě hrají značnou roli v provozu českých i slovenských drah. Vzhledem k tomu, že přežily motorové vozy, k nimž byly původně určeny, jsou dnes používány v soupravách s vozy novějšími i ve vlacích vedených motorovou i elektrickou lokomotivou.
V letech 1995 a 1996 bylo 68 těchto vozů modernizováno; modernizované vozy byly přeznačeny na řadu 021 Bifx, dnes Btx. Nerekonstruované vozy řady 020 ČD se udržují v dalším provozu v důsledku stále přetrvávajícího nedostatku čtyřnápravových přípojných vozů. U ZSSK tvoří dnes druhou nejpočetnější řadu přípojných vozů, i když už některé z nich byly upraveny pro potřeby traťového hospodářství ŽSR a další odprodány nebo zrušeny.
Najdlhšie sa zachovala prevádzka radu 820 okrem spomínaného prípadu ešte na tratiach Spišské Vlachy - Spišské Podhradie (820.086, rok 2001), Margecany - Hnilec (820.086, rok 2001) a Tisovec - Brezno (820.094, rok 2001).
Na zachovanie pre muzeálne účely sú určené 820.042 (t.č. prevádzkyschopná v Poprade) a 820.039 (opravovaná priaznivcami historickej techniky v Tisovci). V Haniske pri Košiciach je zachovaný MV 820.086 (ex RD Spišská Nová Ves).
V roce 1956 zadalo Ministerstvo dopravy ČSR vývoj čtyřnápravových motorových vozů s výkonem 220 kW a rychlostí 60 km/hod. pro dopravu na vedlejších tratích, které měly nahradit už nevyhovující vozy řady M 131.1. Tyto vozy nově navrhované řady projektoval Výzkumný ústav dopravní a úpravárenské techniky Praha souběžně s motorovými vozy pro hlavní tratě řady M 286.0 a odpovídajícími přípojnými vozy.
V lednu 1957 Ministerstvo dopravy objednalo ve Vagónce Tatra Studénka výrobu dvou jinak konstrukčně i vzhledově shodných prototypů s odlišným přenosem výkonu: mechanickým (řada M 230.4) a hydrodynamickým (řada M 230.5). Vzhledem k tomu, že ve vývoji mechanické převodovky došlo k problémům, byla výroba prototypu této varianty zrušena. Místo toho byly ve Studénce v září a v prosinci 1959 dokončeny dva porototypy s hydrodynamickým přenosem výkonu M 230.501 a 502, které se od sebe poněkud lišily: druhý z nich měl přeplňovaný motor s vyšším výkonem (který byl později namontován i na první vůz), elekromagnetické kolejové brzdy a odlišně kosntruované vytápění. Oba vozy byly vybaveny dvojčlenným řízením.
Prototypové zkoušky absolvoval vůz M 230.501, který byl pak ve zkušebním provozu ve strojové stanici Studénka. Po dalších zkouškách byly prototypy v roce 1960 (M 230.502) a 1962 M 230.501) přiděleny do depa Kralupy nad Vltavou. Na základě kladných závěrů dlouhodobých zkoušek byla zahájena v roce 1963 ve Studénce sériová výroba nové řady, která byla označena M 240.0 (neboť už prototypy měly maximální rychlost 70 km/hod. - byly však přeznačeny až v roce 1977 a dostaly inventární čísla 121 a 122).
Vagónka Tatra ve Studénce vyrobila v letech 1963 a 1962 celkem 120 motorových vozů řady M 240.0 v sériovém provedení. Jejich pohon zajišťoval vysokootáčkový dvanáctiválcový dieselový motor Tatra T 930-K s přeplňováním a hydrodynamická převodovka H 250 M z ČKD Lokomotivka Sokolovo (vyvinutá speciálně prp tento vůz). Vytápění interiéru vozu je dvěma teplovzdušnými naftovými agregáty, WC je vytápěno teplem výfukových plynů hnacího motoru.
Vozy byly dodávány do mnoha českých, moravských i slovenských dep, kde v osobní dopravě na vedlejších tratích zejména nahrazovaly vlakové soupravy s parní lokomotivou a (do jisté míry) plnily i svůj úkol vystřídat motorové vozy řady M 131.1. Nyní už patří vozy současného označení řady 820 prakticky k historickým vozidlům.
1. 16.08.03 - Tanvlad: provozní 820.021-4 a neprovozní 820.057-8 při akci Zubačkou do Harrachova
2. 31.07.04 - Lužná: 820.056-0 a 820.114-7 vystavené v Železničním muzeu ČD
3. 20.09.03 - Rychnov nad Kněžnou: 820.089-1 při oslavách 110 let trati Častolovice - Solnice
, já na ni chci upozornit zase proto, že skýtá jednu z mála možností svézt se motorákem této řady. Podrobnosti na výše uvedené stránce.
Pracovné dni: ... Bo 4824 Tr / 4841 Bo / 4462 Be / 4435 Mb / Sv 14490 Iv / 14419 Mb / 14422 Ol / 14425 Mb / 14426 Iv / Sv 14491 Mb
Sobota: Bo 4822-4874 Ja / 4809 Bo / 4812 Za / 4849 Bo / 4816 Ja / 4819 Bo
Nedeľa: Bo 4141 Ni / 4149 Bo / 4812 Za / 4849 Bo / 4816 Ja / 4819 Bo
Co k zahájení zkušebního provozu říkají České dráhy:
| Ruské motorové vozy zahájí zkušební provoz s cestujícími | |
V pondělí 14. února 2005 vyjede v rámci zkušebních jízd poprvé s cestujícími motorový vůz ruské výroby, který v České republice nese označení jako řada 835. Nasazen bude na trati Brno – Hrušovany nad Jevišovkou na osobní vlak 4462 do Bohutic s odjezdem z brněnského hlavního nádraží ve 12.46 hod.
Dvouvozová motorová jednotka může dosáhnout rychlosti až 120 km/hod. V klimatizovaném interiéru se nachází 120 míst k sezení, nechybí vyhrazený prostor pro přepravu dvou invalidních vozíků a až osmi jízdních kol. Cestující mohou využívat vakuové WC.
Zkušební provoz s cestujícími se bude konat na základě smlouvy o výpůjčce, kterou České dráhy podepsaly s firmou Elektromechanika Úvaly – majitelem vozidla. Jednotka bude provozována na tratích z Brna do Veselí nad Moravou, Hrušovan nad Jevišovkou, Oslavan a do Jihlavy. České dráhy v současnosti neuvažují o nákupu motorových vozů řady 835. Tyto jednotky nejsou zahrnuty ani do koncepce modernizace kolejových vozidel, jež je zaměřena na nízkopodlažní regionální vlaky. |
(tisková zpráva ČD)
A ukázka, jak se dotyčné vozidlo dne 17.12.2003 prohání po ŽZO Cerhenice (fotografie z tisku)
.
