O dělení a spojování železnic aneb „Ruším, co jsem nařídil, a nařizuji, co jsem zrušil“

15.2.2010 8:00 PhDr. Zbyněk Zlinský

Slovenská republika byla ve „východním bloku“ průkopníkem transformace železnice (skoro) na britský způsob a teď se zdá být pionýrem v ražení cesty právě opačné. Bude v tom opět příkladem poněkud váhavější západní části někdejšího Československa, kde se rovněž objevují názory odborníků, že by nebylo od věci znovu spojit vše nedávno (téměř) po slovenském vzoru rozdělené?

Vláda Slovenské republiky na svém 192. zasedání dne 10.2.2010 projednala a s připomínkami schválila Legislatívny zámer nového usporiadania železničných spoločností, který předložil ministr dopravy, pošt a telekomunikací Ľubomír Vážny, což neuniklo pozornosti médií slovenských ani v České republice. Železniční odborníci i zájemci o železniční problematiku o existenci návrhu na nové uspořádání slovenských drah ovšem věděli už dříve. Jeho původní verze byla od sklonku minulého roku vystavena na Portálu právnych predpisov Ministerstva spravodlivosti Slovenskej republiky a zpráva o tom se dostala nejen dotčeným institucím, ale prostřednictvím fandovské internetové „tiché pošty“ také na řadu dalších adres.

Vzhledem k tomu, že podstatou záměru je opětovné sloučení od počátku roku 2002 postupně rozdělovaných původních unitárních Železnic Slovenskej republiky, i když v nové formě holdingu sdružujícího stávajícího manažera železniční infrastruktury (ŽSR) se státním dopravcem osobním (ZSSK) i nákladním (ZSSK Cargo), vzbudil návrh poměrně značnou odezvu v odborné i laické veřejnosti, kterou jsme mohli sledovat také v našem diskusním fóru. Byť se tady komentáře diskutujících omezily spíš na žertovnou podobnost názvu nové společnosti s jejím protějškem slovinským či na už méně veselý předpokládaný dopad na další nárůst manažerských pozic a tím i růst nákladů. Byť jedním z hlavních důvodů plánované změny má být pravý opak.

350.004-8 ještě coby vozidlo unitárních ŽSR (4.4.1996 - RD Bratislava hl.) © Jozef Schnierer

Podívejme se na onen slovenské vládě předložený materiál blíže. Ne ovšem v tom smyslu, že bychom jej tady rozebírali celý, to může učinit každý, kdo si jej z uvedeného odkazu přečte. My se soustředíme jen na zdůvodnění potřeby navrhované restrukturalizace, její předpokládanou podobu, plánovaný časový rámec vedoucí k jejímu završení i očekávané přínosy s ní spojené. Před tím se ale vraťme trochu do historie uspořádání státních drah, pro přehlednost na území obou částí někdejšího Československa:

28.10.1918 -	vznik Československé republiky a Československých státních drah (ČSD), které převzaly správu státních drah a jejich provozování na území ČSR
14.3.1939 -	vznik Slovenských železnic (SŽ)
13.7.1939 -	vznik protektorátních Českomoravských drah (BMB – ČMD)
1945 -	postupné obnovení činnosti ČSD v osvobozeném státě
1.1.1993 -	rozdělení ČSD na České dráhy (ČD) a Železnice Slovenskej republiky (ŽSR)
1.1.2002 -	vznik akciové společnosti Železničná spoločnosť Slovensko (ZSSK)
1.1.2003 -	vznik akciové společnosti České dráhy (ČD) a státní organizace Správa železniční dopravní cesty (SŽDC)
1.1.2005 -	vznik akciové společnosti Železničná spoločnosť Cargo Slovakia (ZSSK Cargo)
1.12.2007 -	vznik akciové společnosti ČD Cargo
1.7.2008 -	převedení funkce provozovatele dráhy na SŽDC, s.o.
do r. 2010 -	vyčlenění osobní dopravy ČD, a.s. do samostatné dceřiné společnosti (záměr vlády ČR)

Důvodem dělení unitárních železnic na obou stranách karpatského hřebene byla sice snaha vyhovět normám Evropské unie otvírajícím státní železniční dopravní cestu nestátním subjektům a zamezujícím křížovému financování mezi osobní a nákladní železniční dopravou, ale také otevření dveří k pozdější privatizaci státního nákladního dopravce. Na Slovensku, kde proces dělení začal daleko dřív, realizace tohoto poslední zájmu také nejdále pokročila. To když slovenská vláda svým usnesením č. 270 ze dne 13.4.2005 schválila návrh na privatizaci ZSSK Cargo. K jeho realizaci však nakonec nedošlo a o tři léta později se začalo připravovat jiné řešení – spojení s ČD Cargo, a.s. Tady ovšem viditelných pokroků dosaženo nebylo také.

751.026-6 ZSSK Cargo na postrku Pn 61300 (3.5.2008 - Slavec jaskyňa) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Nyní, po osmi letech od zahájení drobení unitárních státních železnic, dospěla současná slovenská vládnoucí garnitura zřejmě k poznání, že to nebyl ten nejsprávnější krok. A začíná obracet své zraky k jiným státům, jejichž dráhy nejen uspokojivě fungují, ale také (víceméně) ekonomicky prosperují a navíc v řadě případů expandují za hranice. Přitom nadále spojují provozování infrastruktury i osobní a nákladní dopravu pod jednou státní střechou, byť na holdingovém principu. V předmětném materiálu jsou uvedeny jako příklady Rakousko, Německo a Polsko, i když hlavně ten poslední asi není tak úplně zářný. Výsledkem je konstatování: Zabezpečenie optimálneho fungovania a konkurencieschopnosti železničných spoločností v podmienkach Slovenskej republiky je možné dosiahnuť prostredníctvom ich inštitucionálneho usporiadania do spoločnosti holdingového typu.

Uvažovaný holding se má podle návrhu jmenovat Slovenské železnice a.s. a ve své konečné podobě by měl zastřešovat stávající společnosti Železničná spoločnosť Slovensko, a.s., Železničná spoločnosť Cargo Slovakia, a.s., budoucí Železnice Slovenskej republiky a.s. a posléze i čtvrtou „dceru“, jejímž předmětem podnikání budou vedlejší činnosti tří společností předchozích, postupně z nich v průběhu transformace vyčleněné. O té poslední se lze dočíst v textu materiálu, ale ve schématu nového uspořádání ještě není:

K transformaci by mělo dojít ve čtyřech etapách. Do konce roku 2010 má dojít k potřebným legislativním změnám a dalším formálním krokům k ustavení akciové společnosti Slovenské železnice (0. etapa), která má být založena do 1.1.2011 (1. etapa). V této fázi budou ZSSK a ZSSK Cargo s holdingem spojeny personálně i majetkově, ŽSR jen personálně. Do 1.1.2012 budou z ZSSK a ZSSK Cargo vyčleněny do samostatných dceřiných společností jejich vedlejší aktiva a činnosti a obdobný proces proběhne i u ŽSR, ovšem s převedením aktiv na MDPT a jejich následným vkladem do holdingu (2. etapa). Po 1.1.2012 budou ŽSR transformovány na akciovou společnost a majetkově začleněny do holdingu. Souběžně budou s holdingem majetkově propojeny také do jedné společnosti sloučené „dcery“ pro vedlejší činnosti (3. etapa).

813.001-5+913.001-4 ZSSK jako Os 6402 Košice - Plešivec (3.5.2008 - Plešivec) © PhDr. Zbyněk Zlinský

A co to vše má přinést? V tomto případě očekávané přínosy ocitujme přímo ze schváleného materiálu:

koordinácia železničných spoločností, ich stratégie a potrieb ako aj stanovovania koncepčných cieľov;
efektívna kontrola štátu nad činnosťou a hospodárením železničných spoločností;
optimalizácia nákladov výkonu železničných činností v rámci vytvoreného prepojeného systému železničných spoločností a využívanie synergických efektov usporiadania;
zefektívnenie vzťahov medzi jednotlivými železničnými spoločnosťami;
zvýšenie konkurencieschopnosti železničných spoločností;
stanovenie jednotnej stratégie smerovania a rozvoja podnikateľských aktivít železničných spoločností;
profesionalizácia usmerňovania a riadenia činností železničných spoločností v trhovom prostredí;
vytváranie predpokladov pre stanovenie a efektívne presadzovanie jednotnej štátnej dopravnej politiky a priorít v oblastí železničnej dopravy;
zvýšenie možnosti presadzovania oprávnených záujmov jednotlivých železničných spoločností na smerovaní a rozhodovaní ostatných subjektov holdingu v segmente železničnej dopravy;
jednotný, resp. koordinovaný prístup k riešeniu zložitej situácie na dopravnom trhu, vyvolanej v dôsledku hospodárskej a finančnej krízy;
zlepšenie spolupráce pri riadení dopravy na infraštruktúre a priechodnosti dopravnej cesty, zabezpečenie plynulej organizácie dopravy a koordinácie medzi manažérom infraštruktúry a jednotlivými železničnými dopravnými podnikmi;
jednotné členstvo v medzinárodných organizáciách;
zvýšenie úrovne riadenia sektora železničnej dopravy prostredníctvom stratégie vývoja definovaného na úrovni holdingu železničných spoločností;
optimalizácia prístupu k novým technológiám a technologickým výdobytkom prostredníctvom optimalizácie investičnej činnosti železničných spoločností;
objektivizácia nákladov na železničnú dopravnú cestu;
možnosť vyčlenenia prierezových podporných služieb do efektívnejšie hospodáriacich dcérskych spoločností;
vytvorenie organizačných predpokladov pre transparentné spolufinancovanie železničnej dopravy z verejných zdrojov;
nastavenie nového ekonomického modelu správy a riadenia majetku železničných spoločností a pod.

Vozidla obou dopravců v opravně jednoho z nich - 183.024-9, 163.051-6 a 163.124-1 (2.5.2008 - RD Žilina) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Návrh MDPT vyvolal řadu negativních reakcí u zainteresovaných orgánů a organizací. Koho zajímají podrobněji, může si je vyhledat a přečíst ve vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení, my se tady zmíníme jen o těch nejzávažnějších. Protimonopolný úrad Slovenskej republiky zpochybňuje samu potřebu transformace jako nedostatečně zdůvodněnou a její podobu vnímá jako výrazný krok zpět na cestě k liberalizaci prostředí železniční dopravy na Slovensku. V té souvislosti upozorňuje na to, že právě v návrhu zmiňované dráhy rakouské, německé a polské jsou předmětem šetření Evropské komise pro neoddělení správce infrastruktury od dopravce. V závěru vyjadřuje s návrhem zásadní nesouhlas.

Ministerstvo financií Slovenskej republiky bylo po stránce zásadních připomínek nejplodnější a jedna z nich je z hlediska výše uvedené zmínky o zdánlivě mrtvých plánech na vytvoření „česko-slovenského carga“ velice zajímavá: Vytvorenie holdingovej štruktúry troch železničných spoločností je v zásadnom rozpore so v súčasnosti analyzovaným spojením spoločností ZSSK Cargo a ČD Cargo (v podobe pripravovaného oceňovacieho modelu obidvoch nákladných železničných dopravcov za účelom následného posúdenia výhodnosti ich spojenia pre ich vlastníkov). Analýza výhodnosti spojenia týchto spoločností nebola zatiaľ ukončená, a je preto otázkou, či sa schválením návrhu legislatívneho zámeru nového usporiadania železničných spoločností definitívne zavrhne zlúčenie ZSSK Cargo a ČD Cargo alebo nie.

Komunikace pracovníků ŽSR a ZSSK u 754.034-7 v čele Zr 1822 "Ipeľ" Košice - Zvolen osob.st. (3.5.2008 - Plešivec) © PhDr. Zbyněk Zlinský

Tak bychom mohli pokračovat dál. Ale domnívám se, že už z těchto několika málo vybraných připomínek je zřejmé, že opětovné spojení jednotlivých státních železničních společností na Slovensku ještě zdaleka není hotovou věcí a pokud k němu vůbec kdy dojde, bude to běh na dlouhou trať. Od doby unitárních Železnic Slovenskej republiky už uplynulo hodně vody, situace v zemi i v Evropě se změnila a navíc je vždy daleko jednodušší něco rozdělit, než opět spojit. A to přes všechny praktické nevýhody rozdělení, které můžeme (ať už na Slovensku, nebo také v České republice) v každodenním provozu na železnici sledovat a (odborně či třeba laicky) kritizovat. Nakonec nemusíme chodit daleko – zářným příkladem (ne)fungování rozdělených drah je současná zimní „kalamita“.

Jak už jsem naznačil v samotném úvodu, i na druhé straně Karpat se čas od času objevují nápady směřující k opětovnému spojení toho, co bylo na železnici rozděleno. Nakonec v České republice je situace podobnému kroku objektivně příznivější: nákladní doprava zůstala stále ještě (právě holdingovou formou) propojena s dopravou osobní a převod provozu od Českých drah na Správu železniční dopravní cesty nebyl zatím úplně završen. Navíc České republice už dlouhodobě chybí ucelená koncepce železniční dopravy, čemuž jsme tady ostatně už věnovali samostatný článek, zmiňující se také o podobné možnosti vyřčení onoho pohádkově královského příkazu Ruším, co jsem nařídil, a nařizuji, co jsem zrušil, jako zazněl na Slovensku.