Za úzkokolejkami do polského Slezska

Zabytkowa stacja kolejki wąskotorowej w Rudach (Historická stanice úzkokolejné železnice v Rudach) se nachází na zrušené trati Racibórz – Gliwice. Vedle poměrně rozsáhlého areálu stanice se zachovaly také dva přilehlé traťové úseky, a to dvoukilometrový Rudy – Paproć (ve směru k Racibórzi) a čtyřkilometrový Rudy – Stanica (směrem ke Gliwicím), kde jezdí pravidelné turistické vlaky.

50 km dlouhá úzkokolejka má pro nás poněkud netypický rozchod 785 km, který byl však v tehdejším Horním Slezsku, které patřilo Německu, velmi rozšířený. Byly v něm postaveny i ostatní tratě v tomto regionu, včetně už zmíněné Bytom - Miasteczko Śląskie, která je nejstarší nepřetržitě provozovanou úzkorozchodnou drahou na světě.

Mapa trati Racibórz - Rudy, převzato ze stránek http://www.gkw.pl/

Rudy, lokomotiva řady Lxd2, 23.7.2011 © Jiří Mazal

Historie železnice spojující dvě významná centra regionu, Racibórz (německy Ratibor) a Gliwice (německy Gleiwitz) se začala psát v roce 1897. 25. března 1899 byl zprovozněn první úsek z Gliwice Trynek přes Nieborowice do Rudy o délce 23,51 km. 28. února 1901 koleje dosáhly čtyři kilometry vzdáleného Paproće. O rok později byl vybudován úsek do Markowic Raciborskich a 17. května 1903 byla hotová celá trasa zakončená ve stanici Racibórz Płonie (německy Ratibor Plania). Plánovalo se i prodloužení až do centra Racibórze, k tomu však nikdy nedošlo. Dráha měla význam zejména v osobní dopravě, byla nejkratší spojnicí mezi Racibórzí a Gliwicemi, navíc obsluhovala několik velkých obcí, které do té doby neměly napojení na kvalitní komunikace. Po normálním rozchodu přes Kędzierzyn-Koźle činí vzdálenost 65 km, přes Katowice dokonce 104 km.

Ve stanici Gliwice Trynek existovalo napojení na tramvajovou síť, která existovala do konce 40. let, díky čemuž byl tento počáteční bod dráhy dokonce elektrifikován. V roce 1905 pak došlo k vybudování spojovací koleje mezi stanicemi Gliwice Trynek a Gliwice, čímž došlo ke spojení s Hornoslezskými úzkorozchodnými tratěmi (německy Oberschlesische Schmalspurbahnen, polsky Górnośląskie Koleje Wąskotorowe), kam spadá i úsek z Bytomi do Miasteczka Śląskiego. Vznikla tak rozsáhlá úzkorozchodná síť vymezená městy Racibórz, Katowice a Miasteczko Śląskie dosahující délky 284 km.

Rudy, vodárna, 23.7.2011 © Jiří Mazal

V roce 1939 musela být kvůli protipovodňovému kanálu opuštěna dosavadní konečná stanice Racibórz Płonie a konečnou se stala Lukasine (německy Ratibor Rybniker Straße). Po 2. světové válce Rudá armáda rozebrala a odvezla celý úsek z Paproće do Racibórze. Po převzetí PKP byla trať v roce 1950 opět obnovena, ale už jen do stanice Racibórz Markowice. Osobní doprava z Rud do Markowic byla zastavena již v roce 1966. 4. listopadu 1991 byl pak ukončen provoz osobních vlaků i na zbylé síti, o rok později přestaly jezdit i vlaky nákladní, poslední výkony se odehrály v roce 1993.

Následovalo (bohužel dle polských zvyklostí) rozkrádání kolejového materiálu, zachránit se podařilo jen dnešní úsek Paproć – Rudy – Stanica. Dráha byla v roce 1993 zapsána do seznamu památek a v roce 2000 byl vytvořen v Rudach skanzen. Nachází se tu vedle výpravní budovy zejména rozsáhlý objekt tříkolejné haly depa s přilehlou vozovnou, vodárenská věž a hospodářské budovy. Depo je postaveno v typicky německém stylu z neomítnutých cihel. Stanice je ve směru od Paproće kryta dodnes funkčním světelným návěstidlem, mechanické vjezdové návěstidlo je již nečinné.

Rudy, lokomotiva řady Pw53, 23.7.2011 © Jiří Mazal

V prostorách stanice je deponováno velké množství úzkorozchodných vozidel, jak provozních, tak i neprovozních a v nejrůznějším stupni rozkladu. Část deponovaných vozidel patří Stowarzyszeniu Górnośląskich Kolei Wąskotorowych, které provozuje trať z Bytomi. Některá vozidla byla původně odstavena v areálu stanice Stanica. Přehled vozidel nabízí následující tabulka:

řada / výrobce / výrobní číslo / rok výroby / stav
Parní lokomotivy
Pw53-02 Fablok 3996/1954 provozní
Tw53-2566 Fablok 2647/1955 neprovozní
Motorové lokomotivy
Lxd2-354 FAUR 20569/1967 neprovozní
Lxd2-357 FAUR 20849/1970 neprovozní
Lyd2-101 FAUR 23437/1977 neprovozní
Wls150-7225 Fablok 7225/1966 provozní
Wls75-38 Fablok 038/1967 provozní
Wls180-15 ZASTAL 15/1971 provozní
Wls180-36 ZASTAL 36/1972 provozní
Wls40-1189 ZNTK Poznań 1189/?? provozní
2Wls50-2088 ZNTK Poznań 2088/1970 provozní
Elektrické lokomotivy
Siemens Bo Siemens ??/1896 neprovozní

Vedle výše uvedených strojů se v areálu stanice nachází také velké množství vraků jak lokomotiv, tak vagonů. Z historických vozů se zachovaly tři exempláře řady Bxhpi (vagónka Świdnica, typ 1Aw), a také tři rumunské Bxhpi pocházející od výrobce FAUR. Motorové vozy MBxd2, hojně rozšířené na polských úzkokolejkách, tu dodány nikdy nebyly. V běžném provozu jsou užívány otevřené letní vozy se střechou. Mezi nákladními vozy vynikají zejména cisternové.

Rudy, unikátní cisternový vůz a sněžný pluh, 23.7.2011 © Jiří Mazal

Dráha je v provozu celoročně, vlaky jezdí denně kromě pondělí, větev do Stanice je činná od 1. května. V dostupných materiálech není nikde vymezen provoz na sezónu, lze ale předpokládat, že mimo léto se bude jezdit minimálně. Provozovatel si vyhrazuje právo odvolat vlak v případě špatného počasí nebo „jiných událostí nezávislých na organizátorovi“.

Jízdní řád je následující:

Rudy – Paproć – Rudy

Úterý – Pátek: 12:00, 15:00
Sobota: 11:00, 12:00, 13:00, 14:00, 15:00, 16:00, 17:00, 18:00
Neděle:  11:00, 12:00, 13:00, 15:00, 17:00, 18:00
Cena: 9 zł

Rudy – Stanica – Rudy

Neděle: 13:30, 15:30
Cena: 13 zł

Vlak jede, je-li zakoupeno alespoň deset jízdenek. Jízdní doba mezi stanicemi Rudy a Paproć včetně jízdy zpět činí 30 minut, mezi stanicemi Rudy a Stanica včetně jízdy zpět 60 minut. V neděli je také zpřístupněna budova depa, je možné se svézt drezínou a na stanovišti strojvůdce.

Paproć, Wls 75.38, 23.7.2011 © Jiří Mazal

Dostupnot úzkokolejky veřejnou dopravou je bohužel velmi špatná. Vlakem se dá dostat nejblíže do stanice Szymocice, kde zastavují spoje jedoucí z/do Chałupek, ev. Racibórze, do/z Katowic. Po silnici lze pak dojít asi 10 km. Obec Rudy má také autobusové spojení, zejména s Racibórzí, ale v neděli je prakticky nevyužitelné, v pracovní dny a v sobotu je situace lepší. Autem je stanice Rudy snadno přístupná po silnici č. 919 z Racibórze, vzdálenost činí 20 km.

Ač jsou provozované tratě velice krátké, stojí za svezení, vedou pěknou lesnatou krajinou, která není pro Polsko příliš typická. Na konečné v Paproći je umístěna stylová dřevěná lavička i s kufrem a plyšovými medvědy, která nabízí turistům vyhotovení až kýčovitě líbivých fotek. Do budoucna se zvažuje zprovoznění dalších úseků, to je ovšem odvislé od řady faktorů, takže doufejme, že zůstanou zachovány alespoň ty stávající.

Bibliografie

KORCZ, Paweł. Atlas wąskotorówek. Poznań : PKMK, 2006. Wyd. 1. 184 s.
ISBN 83-920757-3-0
KYJONKA, Boris. Skansen Rudy. Dráha, č. 11, roč. 10 (2002), s. 34.
Zabytkowa Stacja Kolejki Wąskotorowej w Rudach (oficiální stránky). Dostupné z: http://www.kolejkarudy.pl/
Úzkorozchodná dráha Racibórz - Rudy - Gliwice Trynek. Dostupné z: http://spz.logout.cz/uzke/pl_rudy/rudy.html
Linia wąskotorowa Gliwice – Racibórz. Dostupné z: http://pl.wikipedia.org/wiki/Linia_w%C4%85skotorowa_Gliwice_%E2%80%93_Racib%C3%B3rz
Oficialna strona Stowarzyszenia Górnośląskich Kolei Wąskotorowych. Dostupné z: http://www.sgkw.eu/Górnośląskie Koleje Wąskotorowe. Dostupné z: http://www.gkw.pl/
Zabytkowa Stacja Kolei Wąskotorowej Rudy. Dostupné z: http://www.museo.pl/content/view/545/355/
Koleje Wąskotorowe Górnego Śląska i nie tylko-- Dostupné z:
http://www.wask.koleje.webd.pl/