Z historie moravských tratí: Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm (3)

17.1.2013 8:00 Stanislav Plachý

Ve třetím dílu povídání o historii trati mezi Valašským Meziříčím a Rožnovem pod Radhoštěm si přiblížíme osud lokálky v poválečném období s postupnou proměnou vozového parku až do současné podoby. Nezapomeneme také na velké oslavy 100 let výročí železniční trati Hranice na Moravě – Valašské Meziříčí.

Historie provozu trati v letech 1945 – 2009

V květnu 1945 došlo k přerušení dopravy na trati do Frenštátu pod Radhoštěm. Díky tomu přepravila rožnovská lokálka v přeplněných vlacích stovky lidí z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm. Odtud se cestující přepravovali do Frenštátu, na Jičínsko a Ostravsko pěšky nebo koňskými povozy. Mnozí byli ještě ve vězeňském, při návratu z koncentráku. V průběhu roku 1949 se na trať vrací motorové vozy. Ty byly staženy z pravidelného provozu v důsledku nedostatku benzínu. Výtopna Valašské Meziříčí, získala do svého vozového parku první motorový vůz M 131.184. Probíhala zároveň modernizace parních lokomotiv. Do výtopny přicházela řada 423.0.

Dochází také k rozvoji v průmyslu. V původně zaostalé oblasti Rožnovska, byl na bažinách vybudován moderní podnik TESLA Rožnov. Zásluhu na tom měl tehdejší ministr průmyslu Gustav Kliment, který 26.7.1949 podepsal zřizovací listinu a tím rozjel jednoho z nejvýznamnějších zaměstnavatelů v regionu. S vybudováním rozsáhlého areálu závodu, byla vybudována také železniční vlečka. Ta byla zaústěna do současné železniční trati v těsné blízkosti rožnovského nádraží.

Podnik se zabýval výrobou elektronek, integrovaných obvodů a televizorů. V roce 1984 se spustila linka na výrobu barevných obrazovek. Pro zajímavost jistě stojí zmínit, že TESLA SEZAM vyrobila v roce 2005 více než třicet miliónů integrovaných obvodů vyvinutých speciálně pro herní konzole Playstation 2 firmy Sony. V současnosti funguje v areálu TESLY několik firem, které se zabývají elektrotechnickou výrobou včetně výroby zesilovačů.

Posunující 742.262-9 na vlečce TESLA Rožnov p.R. dne 4.11.2004 © Jiří Valenta

V první polovině padesátých let postihlo lokálku a její okolí několik dopravních nehod. Vlak, který odjel 5. dubna 1950 z Valašského Meziříčí, 8 minut po 19 hodině, už do svého cíle nedojel. Na přejezdu se střetl s nákladním autem. Při nehodě byla jedna osoba usmrcena a jedna těžce zraněna. Při další události, která se stala 19. července téhož roku, projel motorový vůz od Rožnova celé valašsko-meziříčské nádraží a zastavil až na jižním zhlaví. Příčinou bylo selhání brzd na vozidle. Další střet motorového vozu s nákladním automobilem na přejezdu rožnovské trati měl na svědomí řidič náklaďáku. Následkem srážky byly dvě osoby těžce zraněny, auto zničeno.

V úterý 19. prosince 1951 ujely v Rožnově při posunu dva ložené vozy. Přes pokus zastavit vozy v Zašové byly zarážky projíždějícími vozy odhozeny. Při průjezdu Valašským Meziříčím vozy projely přes celé nádraží rychlostí 100 km/h. Zastavily se až na stoupání před stanicí Branky na Moravě. Naštěstí vše dopadlo dobře. Půl roku na to, 15. května 1952, ujely při posunu v Rožnově opět vozy, tentokrát tři. Strojvedoucímu se podařilo s lokomotivou vozy dohonit a zastavit je v km 11,5.

V roce 1960 dochází k elektrifikaci hlavní trati Hranice na Moravě – Púchov. Vedení většiny vlaků na této trati postupně přebírají elektrické lokomotivy řad E 499.0, E 499.1 a E 669.1. Pro posun na spádovišti ve Valašském Meziříčí sloužila lokomotiva E 458.1022 zkušebně vybavena bočním sběračem proudu umožňující dálkové ovládání lokomotivy na výtažné koleji přímo vedoucím posunu. Rok 1965 byl mezníkem pro lokomotivní depo Valašské Meziříčí. Do depa začaly přicházet nové motorové lokomotivy. Řada T 334.0 pro topírenský posun, řady T 444.0 a T 444.1 pro lehký posun, manipulační vlaky a osobní vlaky, řada T 458.1 pro manipulační vlaky do Frýdku – Místku a T 478.1 jako náhrada parních lokomotiv 477.0 a 464.0 na osobních vlacích Ostrava – Kojetín a Valašské Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm.

Dobový snímek parního provozu v 60. letech (Střítež nad Bečvou); sbírka Stanislav Plachý

V nákladní dopravě se začala postupně prosazovat řada T 478.2. V lokomotivním depu Valašské Meziříčí našla uplatnění i řada T 679.1, který zajišťovala dopravu manipulačních vlaků Hranice – Púchov a vozbu na trati Horní Lideč – Trenčianská Teplá. Krátkou dobu zajišťovaly vozbu manipulačních vlaků do Rožnova také stroje T 466.0. Parní trakce pomalu a jistě končí své pravidelné výkony ve Valašském jak v nákladní (zejména na manipulačních vlacích), tak i v osobní dopravě do Rožnova pod Radhoštěm. Jednalo se o stroje řad 423.0, 434.2, 354.1., 464.0, 534.03 a 556.0. Parní provoz byl v depu v roce 1972 ukončen.

Koncem 70. let začaly být klasické soupravy vedené motorovou lokomotivou nahrazovány novými motorovými vozy řady M152.0 (810). Současně také došlo k vytlačení řady M131.1 z této tratě. Většina vlaků byla vedena motorovými vozy řady M152.0, vyjma sezonních rekreačních rychlíků, které zůstaly řadě T478.1. V nákladní dopravě se začaly uplatňovat zejména nové stroje T466.2 (742).

V sobotu 22. září 1984 ožilo nádraží ve Valašském Meziříčí velkými oslavami. Bylo to právě 100 let, co přijel první parní vlak z Hranic na Moravě do Valašského Meziříčí. Slavnostně vyzdobené nádraží přivítalo protokolární vlak. Doslova přecpané nástupiště obdivovatelů parní nostalgie, si nemohli nechat ujít tuto nostalgickou atmosféru. Kromě slavnostního parního vlaku, doplněné o cestující v dobových kostýmech, proslovy delegátů, byla v prostorách železniční stanice přichystána ke zhlédnutí výstava nejen parních lokomotiv, ale také současné moderní techniky.

T 478.3211 na výstavě ve Valašském Meziříčí dne 22.9.1984 © Jiří Fojtík

Ke kulatému výročí bylo vydáno pamětní razítko a tištěná publikace, mapující vývoj železniční dopravy na této trati od příjezdu prvního vlaku, až po současný provoz. V jízdním řádu, který vešel v platnost 29. května 1988, se pod hlavičkou vlaků 13205 až 13208 objevuje do té doby neznámý symbol parní lokomotivy. Od tohoto roku, se začaly pořádat pravidelné jízdy na trati do Rožnova pod Radhoštěm. Nejprve s parní valašskomeziříčskou lokomotivou 433.002 s historickými rybáky, následně od roku 1993 i motorovým vozem M 131.1549 Vagonářského muzea ve Studénce. Tyto jízdy na trati přetrvali do dnešních dnů. V posledních letech doplnily valašského Matěje také 423.041, 464.202 nebo valašský kocúr.

V roce 1988 došlo k rekonstrukci tratě. Použity byly kolejnice typu S49 na betonových pražcích a došlo ke zvýšení traťové rychlosti z 50 km/h na 60 km/h. Další obnova vozového parku v osobní dopravě, na sebe dala dlouhá léta čekat. Bylo to již pod taktovkou dopravce České dráhy, depa kolejových vozidel Valašské Meziříčí). Jediným narušením hegemonie motorových vozů řady 810 byl v roce 2001 příchod 5 vozů řady 842 do DKV Valašské Meziříčí. Tak se tyto relativně nové vozy dostaly v čele některých vlaků i na Rožnovku.

Poslední pravidelné nasazení řady 842 do Rožnova bylo v období jízdního řádu 2009/2010. Dále se zde tyto vozy objevovaly pouze jako náhrada za jiné motorové vozy. Zejména o víkendech byly na posilněné několika vozové osobní vlaky často nasazovány lokomotivy řady 742. Od června 2009 začaly být na osobní vlaky do Rožnova pravidelně nasazovány motorové jednotky řady 814 (Regionova), na špičkových a víkendových vlacích ve dvojici, případně doplněné vozy řady 810.

Ve čtvrtém dílu si povíme, jak výrazně můžou do pravidelného provozu zasáhnout povodně a podrobně se seznámíme s obnovou a přeměnou trati do dnešní podoby, jak ji znají běžní cestující.