Putování s „Jízdenkou na léto“ 2016 (1)

28.7.2016 8:00 Jiří Řechka

Je léto a je tady třetí rok toulání se po železnici s vlakovými dopravci po Čechách a Moravě. Tak jako předchozí dva roky, i letos jsem využil akční nabídky Českých drah a zakoupil jsem si Jízdenku na léto. Všichni víte, co je to za produkt, ale pro ty kteří nevědí, je to možnost cestovat železnicí neomezeně po dobu čtrnácti dnů. Samozřejmě jen s ČD. Letošního roku je zde poprvé možnost zakoupit si tuto jízdenku také jen na týden.

Já jsem využil možnosti čtrnáctidenní jízdenky. A kam jsem se letos podíval? Za ty dva roky, co si takto projíždím železniční tratě, zůstávají v mém hledáčku regionální tratě, ve většině případů podél našich hranic. Letošní cestování začalo 8. července ráno na pražském hlavním nádraží, odjezdem vlaku EC 178 s přestupem v Děčíně. Cílem bylo projet si trať Děčín – Bad Schandau – Dolní Poustevny – Rumburk a zpět do Prahy. Cesta do Děčína proběhla bez problémů, netušil jsem, že ve vlaku jede náš kamarád Pavel Stejskal. A tak po výstupu v Děčíně prvé co bylo, že jsem uslyšel „co tady děláš“. Asi oboustranné překvapení.

Po rychlé domluvě o účelu naší návštěvy, byl podniknut foto nájezd na u depa odstavenou dvojici polonizovaných bobin. Pro mne to byl první kontakt. V kolejišti stanice stála odstavené uhelka řady 121 společnosti IDS. A nebyla to jediná v tento den potkaná lokomotiva této společnosti. Prostě toto ráno bylo bohaté na tomto nádraží odstavené soukromé lokomotivy. Po takovémto nástřelu přišel čas našeho odjezdu, v mém případě oklikou do Rumburka. Je potřeba se zmínit, že provoz na této trati byl zahájen 5. července 2014, fyzické propojení tratí bylo uskutečněno v roce 2013.

8.7.2016 - Děčín hl.n.: 642.157/642.657, Os 5263 © Jiří Řechka

Linka má číselné označení U28. Je to schéma značení regionálních železničních linek Ústeckého kraje. Objednavatelem jsou Ústecký kraj a Vehrkersverbund Oberelbe a dopravu zajišťují České dráhy v kooperaci s německým dopravcem Deutsche Bahn. Provoz je zajištěn motorovými jednotkami Desiro. Před odjezdem mě překvapila neobvyklá aktivita průvodčího, každého cestujícího se ptal na cíl jeho cesty. Po mém ospovědi jsem se dozvěděl nepříjemnou zprávu, že na německém úseku je linka vedena NAD z důvodu snad sesuvu půdy. A jak mi řekl, čekání na jednotlivé autobusové spojení bylo v řádu desítek minut. Pro mne neakceptovatelné.

Byla mi nabídnuta alternativa cesty do Rumburka přes Českou Lípu, což samozřejmě také nepřipadalo v úvahu. Tak začátek mého letního putování nebyl moc povedený, jel jsem tedy alespoň do Dolního Žlebu, Pavel vystoupil o zastávku dříve, domluva byla, že se ještě sejdeme. V Dolním Žlebu byl na moje překvapení výpravčí, což znamenalo možnost získat staniční razítko a to se mně také povedlo. Zaujal mne nedaleko zde provozovaný přívoz přes Labe a celá přírodní scenerie. Po několika minutách při zjištění, že mi jede vlak zpět do Děčína, jsem odjel a vystoupil příští zastávku, kde byl Pavel.

8.7.2016 - Dolní Žleb zastávka: Pavel Stejskal © Jiří Řechka

Zde jsme strávili nějakou tu dobu při zachycení železničního provozu. Pavel se rozhodl, že bude ještě pokračovat dál přes hranice a mne čekala cesta zpět do Děčína. Po kontrole, kdy mi jede vlak do Prahy, jsem se vydal do místního depa a zde jsem si vyfotografoval bývalé trutnovské brejlovce. Byl to pro mne poněkud smutný pohled. Další snímky jsem zhotovil na nádraží a pak již mne čekala zpáteční cesta vlakem R 685 zpět do Prahy. Nebyl to úplně úspěšný den, ale zase to bylo vyváženo zachycením zejména polonizovaných bobin, které jsem znal jen z internetu.

V sobotu 9. července mne čekala dálková jízda do Svobodných Heřmanic. Zvažoval jsem, kterým spojem se tam vydám, a nakonec jsem zvolil odjezd vlakem EC 121 s přestupem v Hranicích na Moravě, chtěl jsem eliminovat případné zpoždění, které mohlo ohrozit tuto cestu. Spoj z Opavy východ provozuje soukromá společnost Railway Capital (RC). Na tuto cestu jsem měl domluveného společníka, Karla Furiše. Na poslední chvíli jsem ještě upravil cestovatelský plán, na tento den jsem ještě naplánoval cestu na ostravské letiště, a protože se to také Karlovi zamlouvalo, byl cestovní plán kompletní.

9.7.2016 - Ostrava-Svinov: 471.035/971.035, Os 3381 © Jiří Řechka

Sraz byl v jeho domovské stanici Ostrava-Svinov. Příjezd proběhl bez problémů, a tak nám zbyl čas na nějaké to fotografování ve stanici. Takovou „zajímavostí“ byl zde čekající čmelák společnosti ODOS, odjel až po našem odpoledním návratu zpět do Svinova. Překvapil nás zde další železniční poutník, Vašek Vyskočil; žlutý vlak jej vezl do práce. Po příjezdu do Opavy východ nás čekal další fotografický sběr v této stanici a také společenská návštěva u jednoho pracovníka SŽDC, který byl v práci, od Karla má fotky, osobní kontakt do tohoto dne ale ještě nebyl. poté jsme prošli depem a Karel mě upozornil na vlastně historický hektometrovník,

Naší pozornosti neunikla plynovka 714.801, tu jsem zde chtěl vidět hlavně já. Před odjezdem jsme využili místní nabídky na párek v rohlíku a druhý zadarmo a s plným žaludkem jsme se usadili v motoráku společnosti RC, očekávaje odjezd. Co říci o této trati. Je to jednokolejná regionální železniční trať, dlouhá 25 km. A hlavně, to jsem se dozvěděl od Karla, je to pozůstatek tratě Opava východ – Horní Benešov. Na této trati se také nachází odbočka do Hradce nad Moravicí, kam jsem zavítal minulé léto. Výstavba tratě do Horního Benešova byla zahájena v roce 1891. Otevření tratě bylo 29.června 1892.

9.7.2016 - Svobodné Heřmanice: trasa bývalé tratě do Horního Benešova © Jiří Řechka

Jak říkají stránky Wikipedie, došlo v šedesátých letech v důsledku důlní činnosti k poklesu podloží tratě v úseku Svobodné Heřmanice – Horní Benešov a bylo proto rozhodnuto o jeho zrušení. Železniční doprava byla zastavena 5. dubna 1970 a železniční svršek byl snesen v roce 1981. Do Jakartovic zajišťovaly osobní dopravu ČD, do Svobodných Heřmanic nebyla osobní doprava zajišťována nikým. V dubnu 2014 byla osobní doprava zrušena. V současné době zajišťuje osobní dopravu až do Svobodných Heřmanic společnost Railway Capital jako Hvozdnický expres od 3.6. do 25.9 v sobotu, neděli a o státních svátcích.

Tak tolik nějaké ty informace a mohli jsme vyjet. Cesta příjemně ubíhala a po příjezdu do Svobodných Heřmanic první co upoutalo mojí pozornost, byla plody obalená třešeň. Ta tedy také neunikla naší pozornosti, třešně byly dobré. Po úplném provedení fotodokumentaci stanice následovala pochůzka po bývalém úseku tratě do Horního Benešova, tedy po jeho velmi malé části. Dokonce se nám povedlo najít něco málo hub. Motorový vůz byl po obě naše jízdy slušně obsazen, druhý den měl být vezen přívěsný vůz. Byla ohlášená větší přeprava cestujících, jak nám sdělila vlaková četa.

9.7.2016 - Svobodné Heřmanice: 810.405, Os 18383 © Jiří Řechka

Po návratu následoval odjezd do Opavy východ. A odtud pokračovala cesta zpět do Ostravy-Svinova. Zde jsme řešili malinkatý problém, čekat zde na vlak na letiště, nebo se jet projet na ostravské hlavní nádraží a odtud na letiště. Nakonec to bylo hodně krkolomné, odjeli jsme do Ostravy a odtud hned následným vlakem do Svinova a zde jsme počkali na vlak na letiště. Nechtělo se nám dlouho stát na jednom místě. Musím říci, že dlouho jsem se domníval, nevím proč, že ostravské letiště je tak nějak součástí Ostravy. Že se nachází poněkud dál, mne nenapadlo.

Studénka, v posledních letech nešťastná železniční stanice, zažila dvě železniční neštěstí. Až při mých letošních cestách přes tuto stanici jsem si uvědomil, že jezdím pod mostem, který pří výstavbě spadl na projíždějící vlak a že jezdím přes železniční přejezd, kde došlo ke střetu Pendolina a kamionu. V obou případech, jak víme, došlo ke ztrátě lidských životů. A tak opět Karel mne upozornil na pomník, který se nachází u tratě a připomíná oběti z vlaku, který najel do spadlého mostu. Tolik tedy smutná historie stanice, my jsme pokračovali dál do Mošnova na letiště.

9.7.2016 - letiště Ostrava-Mošnov: 650.007/651.007, Os 3061© Jiří Řechka

A co říkají informace o vlakové dopravě na toto letiště? Železniční trať na letiště byla zprovozněna 13. dubna 2015, je to první mezinárodní letiště u nás, kde je taková možnost dopravy. Já jsem zde byl poprvé, Karel nikoliv. A opět i zde povinná fotodokumentace, já jsem si vybavil moje sedmnáctileté dojíždění na pražské letiště do práce, škoda, že stále není vyřešené vlakové spojení i tam. Jak moc by to usnadnilo dojíždění. No, mne se to už netýká. V Mošnově jsme zastihli také odlet společnosti RYANAIR do Londýna a pak již nastal čas našeho odletu, tedy odjezdu, zpět do Ostravy.

A tam moje cesta onoho sobotního dne skončila, protože při plánování popsané cesty jsem od Karla dostal nabídku k přespání u něj doma. Nežli jsme se odebrali na kutě, ještě jsme se podívali na fotografie v tomto dni zhotovené. Karel mi také ukázal zákulisí výroby svých videí. No a je také pravda, že jsme chutně povečeřeli. Tím skončil druhý den mého letošního putování s Jízdenkou na léto Českých drah. Ráno mne pak čekalo brzké vstávání, abych v něm mohl úspěšně pokračovat. Ale to je už záležitost spadající do druhého dílu mé reportáže, která by se na tomto místě měla objevit za týden.