Putování s „Jízdenkou na léto“ 2016 (7)

1.10.2016 8:00 Jiří Řechka

V úterý 19.7.2016 večer jsem použil vlakový spoj EN 443, abych se dostal v předposlední den mého letního putování z Prahy opět na Moravu, nejprve do Ostravice. Z nočního mezinárodního vlaku jsem vystoupil v Ostravě hlavním nádraží, abych zde počkal na osobní vlak do Frýdlantu nad Ostravicí. Netušil jsem, že tento den budu mít štěstí na několik brejlovců řady 754.

První byl na osobním vlaku, kterým jsem odjel do Frýdlantu nad Ostravicí. Po rozednění pohled na oblohu nevěstil nic dobrého, přesto se můj pobyt v tomto regionu obešel bez deště a tudíž bez deštníku. Ve Frýdlantu jsem opět čekal na další osobní vlak do Bílovce, toto čekání bylo, jak jinak využito pro dokumentaci zdejší stanice a jejího provozu. A před pokračováním mé cesty se zde objevily další osobní vlaky vedené dalšími brejlovci. Po příjezdu do Ostravice jsem se opět věnoval fotodokumentaci stanice, škoda, že okolní kopce po dobu mého pobytu ve stanici byly neustálené zahalené nízkou oblačností, vidět tedy nebylo co.

Zaujala mne, předpokládám, zrekonstruovaná výpravní budova a hlavně její čekárna. Další místo, které upoutalo mojí pozornost, byla bývalá vlečka Pila Ostravice, zaujala mne její originální úprava, tedy její jedna část. Napadlo mi, že není vždy nutné vytrhat koleje, jasně, že ne všude a vždy to jde. Tato trať v minulosti vedla dál, a sice do Bílé. K ukončení provozu došlo v souvislosti s výstavbou vodního díla Šance. Poslední vlak byl vypraven 11. ledna 1965. Čas, který jsem měl vymezen, rychle uběhl, a mne čekala zpáteční cesta. Ve Frýdlantu nad Ostravicí jsem měl opět štěstí na dalšího brejlovce.

20.7.2016 - Frýdlant nad Ostravicí: 754.049 na Os 3124 © Jiří Řechka

Po příjezdu mého vlaku jsem odjel do Ostravy a odtud po přestupu mne čekalo další pokračování, a to do Studénky a odtud do Bílovce. To bylo zpříjemněné spolucestujícím Karlem Furišem, se kterým jsem se na tom předem domluvil. V jeho domovské stanici Ostrava-Svinov jsme se setkali ve vlaku a odtud jsme již pokračovali společně. Dokonce i počasí jako by dalo najevo spokojenost nad tímto setkáním a po zbytek cesty již bylo hezky. Ve Studénce nás čekal přestup na osobní vlak do Bílovce, při jízdě okolo areálu bývalé vagonky jsme vzpomněli na její minulost a po pár minutách naše cesta skončila ve stanici Bílovec.

Dokumentace stanice proběhla rychle, a protože času bylo dost, padlo rozhodnutí na návštěvu centra města. Při cestě Karel zavzpomínal na dobu svého mládí, kdy měl odtud svého spolupracovníka. Prošli jsme se po náměstí a poté následovala zpáteční cesta na stanici. Před odjezdem zpět do Studénky jsem nahlas přemýšlel, odkud se vrátím do Prahy. Nakonec jsem se rozhodl trochu se projet a odjel jsem spolu s Karlem zpět do Svinova, kde jsem se s ním rozloučil a pokračoval až do Bohumína. Z Bohumína již moje cesta vedla přímo do Prahy. Tedy tak úplně přímo ne, ale to jsem v tu chvíli ještě nevěděl.

20.7.2016 - Bohumín: 151.014 přiváží Ex 148 © Jiří Řechka

Protože ve vlakové soupravě byl také přírodně klimatizovaný vagon, mohl jsem při zpáteční cestě zhotovit řadu fotografií, které rozšířily můj archiv. Konečně se mi povedlo vyfotografovat bardotku, jednu ze dvou, které vlastní společnost IDS. Stála odstavená před olomouckým hlavním nádražím. Teď mi zbývá ještě pořádně nafotografovat zbývající. Cesta probíhala bez problémů, před Kolínem nám bylo ale sděleno, že náš vlak pojede odklonem přes Nymburk. Nechávalo mě to v klidu, zdržení na příjezdu do Prahy nemělo být nějak významné. Tak se i stalo a po příjezdu domů následovala příprava na poslední den mého letošního letního putování.

Ve čtvrtek 21.7.2016 nastal onen den, kdy končila platnost mé čtrnáctidenní Jízdenky na léto 2016. Pár minut po šesté hodině ranní jsem odjel z Prahy vlakem vyšší kvality Rx 766, abych přestoupil ve Zdicích na osobní vlak do Březnice. Až do Březnice trať mám projetou, jezdí po ní krom jiných také rychlíky do Českých Budějovic. Po vystoupení v Březnici jsem měl dost času na fotodokumentaci stanice, ale také jsem měl štěstí na železniční provoz ve stanici. Přijet ještě nějaký náklad, byl bych úplně spokojený, to se ale nestalo.

21.7.2016 - Březnice: 810.570 © Jiří Řechka

Od jednoho místního cestujícího jsem dostal informaci, že po cestě do Blatné se v Bělčicích nachází terminál Státní správy hmotných rezerv, po cestě jsem na ni poněkud pozapomněl, a tak jsem tento areál spatřil jen v posledním okamžiku, pravděpodobně tam žádná lokomotiva není, cisterny naváží asi ČD Cargo. V Blatné se nachází depo, byla zde jedna 810, kterou jsem neměl, není to přesně podle mých představ, co se dá dělat. Nacházel se zde také manipulační vlak vedený lokomotivou 708.701, která měla původní po vyrobení označení 708.001, nový číselný kód dostala po provedené remotorizaci.

Z Blatné moje cesta pokračovala do Strakonic. Do příjezdu rychlíku do Plzně zbývalo pár minut, dost málo na to, abych si stihl pořádně vyfotografovat motorák řady 810, který byl odstaven poněkud dál, než abych ho mohl pořádně zachytit, mrzelo mě to o to více, že to byl další nový přírůstek. Další přestup byl ve stanici Horažďovice předměstí. Před zdejší výtopnou jsem zahlédl motorový vůz 830.193. Pár okamžiků jsem přemýšlel, že pojedu do Klatov dalším spojem a půjdu se do zdejší výtopny podívat, zahlédl jsem v otevřených vratech prasátko, nakonec jsem na svém plánu nic neměnil a moje cesta pokračovala dál do Sušice.

21.7.2016 - Sušice: radnice © Jiří Řechka

V Sušici jsem se na stanici moc nezdržoval, povinných pár záběrů a moje kroky vedly do města. Času nebylo málo, ale stanice je od centra přeci jen pár stovek metrů vzdálená. Na zpáteční cestě jsem se zastavil na nákup potravinových zásob, čas se krátil, a tak jsem bohužel prošel bez povšimnutí kolem zachráněných staveb bývalé sirkárny, dnes mne to mrzí. Zachytil jsem jen objekt SOLODOOR, jeho malou část, ale nevím, jestli patřil do sirkárny. Ze Sušice jsem pokračoval do Klatov, bohužel ze stanice Běšiny byla cesta v režii NAD. Po příjezdu do Klatov následoval okamžitý přesun na nástupiště, kde již čekal vlak do Plzně.

Zde zbývalo pár minut do příjezdu pražského rychlíku, takže jsem pořídil skoro poslední obrázky na tomto čtrnáctidenním cestování a pak již jen následoval odjezd do reality všedního dne. Na výjezdu z Plzně jsem ještě vyfotografoval portál Ejpovického tunelu. A zbývalo udělat to poslední, podělit se s vVámi o svoje zážitky. Během těch čtrnácti dní jsem projel zase kus naší země, poznal jsem pěkná místa a získal jsem do svého archivu další snímky lokomotiv, které jsem neměl. A prožil jsem také pár hezkých okamžiků s kamarády. Když budu mít trocha štěstí, tak příští rok budu mít celou Českou republiku projetou.