Naše téma: Přímá vlaková spojení

12.6.2017 8:00 Dominik Havel

Naše téma: Přímá vlaková spojení

V minulosti bylo cestování na větší vzdálenosti záležitostí na celý den. Existovala četná přímá spojení, která však jezdila jednou (nebo o málo vícekrát) denně. Tento systém se ale ukázal jako nevyhovující a ustoupil taktovému grafikonu s hustou dopravou na jednotlivých linkách. Přesto v prosinci začal opět jezdit rychlík do Meziměstí a přímý vlak Praha – Liberec je na spadnutí.

Jízda vlakem je pro většinu lidí stres. Cestující doufají, že se do cíle dostanou včas, že jim neujede přípoj atd. Z tohoto úhlu pohledu mají přímé spoje obrovskou výhodu, protože u nich odpadá strach z přestupu. Doba se však změnila, v téměř každé domácnosti je aspoň jedno auto a železnice potřebuje konkurovat rychlostí a četností spojů. Jenže vypravovat každou hodinu obrovské množství vlaků jedoucích přes celé Česko není možné jak z hlediska ekonomiky, tak kapacity infrastruktury, a tak jsme nuceni přestupovat mezi menším počtem železničních linek, které jezdí častěji než dříve.

Občas se ale objeví hlasy volající po návratu přímých spojení. V poslední době si přímé spojení s Prahou (ráno tam, večer zpět) vymohla Opava a Náchod. Rychlík Meziměstí – Náchod – Hradec Králové – Praha jezdí ve velmi brzké poloze v 4.26 z Meziměstí a do Prahy přijede před osmou ranní v 7.48. Vlak, objednávaný v úseku Meziměstí – Hradec Králové Královéhradeckým krajem, později jet nemůže, jelikož o hodinu později jezdí rychlík Letohrad – Hradec Králové – Praha a náledující časovou polohu má zabrané MD s rychlíkem z Trutnova. Opačný směr je neúplně symetrický, z Prahy jede nejdříve Letohrad a pak až Meziměstí (17.07 – 20.39), byť s odstupem dvou hodin.

Pár rychlíků „Dobrošov“ představuje zásadní zásah do hodinového taktu spěšných vlaků. Kvůli horší dynamice jízdy musí souprava 750.7 + 3× B249 projet dvě zastávky, v nichž Regionova zastavuje na znamení. V úseku Václavice – Starkoč brejlovec sune vozy před sebou, pročež zde má jízdní dobu 6 min (místo čtyř). Největší komplikace však vlak způsobuje v Hradci Králové hl. n., kam dorazí do taktového uzlu v 6 hodin. Po příjezdu vlaku je na jeho konec přivěšena kmenová část rychlíku s oddílem 1. třídy a převažujícími klimatizovanými vozy a teprve poté proběhne výměna lokomotiv (750.7 za 163). Jenže v tu dobu má odjíždět osobní vlak do Pardubic, kterému však kříží cestu posun, a tak dochází ke zpožděním a v Pardubicích cestující běhají po nádraží, aby jim neujel přípoj.


Pokud rychlíky z Prahy do Liberce vyjedou, budou vedeny RegioSharky. Zde 844.030-7 během národního dne železnice v Hradci Králové (26. 9. 2015) © Dominik Havel

Zatímco tyto potíže se týkají pouze rychlíků „Dobrošov“, narušení konceptu se týká všech jednou denně jezdících přímých vlaků. Cestující na trati do Meziměstí a Broumova si zvykli, že ve vlaku mohou bez problémů přepravovat kola i kočárky, což v B tak snadno nelze. Oddílové vozy navíc nejsou pro regionální dopravu vhodné kvůli malým nástupním prostorům. Lepší vozy ale ČD údajně nasadit nemohou s ohledem na vybavení stanice Meziměstí – kdyby do Meziměstí jela kmenová souprava s vozy ABpee a Bpee, brejlovec by musel být údajně celou noc nastartovaný.

Na případu rychlíků Praha – Liberec je překvapující, že mají být zavedeny, přestože budou mít dvojnásobnou jízdní dobu oproti autobusům. Autobus zvládne cestu za 65 min, vlaku však jízda zabere 123 min. Argumentovat přímým spojením z nácestných stanic do Prahy přitom nelze, protože běžné přímé vlaky jedou už z Turnova. Údajně „je hodně lidí, kteří každodenně do Prahy dojíždí za prací a vlak by určitě využili“. Podle mě však právě tito do vlaku kvůli jeho jízdní době (a trasování přes Nymburk a Poříčany se souvisejícími zpoždění na koridoru) nikdy nesednou… Pozitivní alespoň je, že cestujícím na většině trasy bude nabídnut RegioShark místo obvyklé řady 854.

Je nutné obnovovat přímá spojení na úkor pravidelnosti a konstantního pohodlí na lince?

Jaké výhody a nevýhody mají přímé vlaky?

Úvodní snímek: Ranní R 950 „Dobrošov“ v Hradci Králové hl. n., 16. 2. 2017 © Dominik Havel

Súvisiace odkazy