Obce nechtějí mosty, které nestavěly
Most. Důležité dílo, které zajistí pro jiné dopravní prostředky bezpečné překonání trati. Skvělá věc a velká výhoda, velký přínos pro bezpečnost. Jenže současně taky velký problém. Jak je zvykem, každá sranda něco stojí a tohle bezpečí stojí náklady na výstavbu a posléze na údržbu. Vzhledem k chaosu při výstavbě za minulého režimu i chaosu, provázejícímu jeho „sametový“ zánik, Nese zejména ona údržba spoustu otazníků. Kdo zaplatí opravu či stržení nevyhovujících a rozpadajících se mostů? Kdo ponese odpovědnost za malér, pokud – nedej Bůh – spadnou na jedoucí vlak?
Když se Ladná osamostatnila od Břeclavi, dostala v rámci dělení majetku i most polní cesty nad železničním koridorem. Obec jej vlastně nepotřebuje, o šest set metrů dál je nový most hlavní příjezdové komunikace.
Postupně se rozpadající most není v provozu, autům brání ve vjezdu zátaras. Na opravu Ladná peníze nemá. „Je to problém. Vlastně ne jediný, trápí nás i most polní cesty přes Dyji. Obec je dostala od Břeclavi při osamostatnění,“ říká starostka Renáta Priesterrathová.
Stav mostu nad tratí se opakovaně ocitnul na programu jednání zastupitelů, zejména v souvislosti s případy padajících kusů dalších mostů na stejné trati, na koridoru z Břeclavi do Brna. Jednalo se o mosty stejné konstrukce, jako ten ladenský, které musel Jihomoravský kraj z pozice vlastníka komunikace nižších tříd nahradit novými. Ladná ale na opravu ani likvidaci mostu nemá prostředky, i proto, že se zrovna chystá do odkanalizování obce. Starosti by se mohli ladenští zbavit.
Právníci Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) se odvolávají na nález Nejvyššího soudu, který v roce 2005 rozhodl, že nadjezd může být samostatným předmětem právního vztahu. Přeloženo do češtiny, může mít jiného vlastníka, než komunikace na něm. „Historicky nadjezdy patřily státu, podle zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí se mohly stát obecním majetkem, ovšem jen v případě, že ke dni 23. 11. 1990 s nadjezdem obec hospodařila. Tedy, sice mohou existovat nadjezdy ve vlastnictví obce, ale většina je zřejmě stejně ve vlastnictví státu, resp. stále SŽDC,“ uvedla Darina Danielova ze SMS ČR. V Ladné po seznámení s informací o možnosti narovnání vztahů k mostu začali pátrat v historii. „Hledal jsem, kde se dá. Na radnici v Břeclavi jsme v inventarizační knize našli, že se jednalo o hospodářský most. Podle pamětníků ho vybudovalo zdejší zemědělské družstvo. Pokusím se ještě v Mikulově v archívu najít další doklady,“ uvedl místostarosta Martin Vlk
Správa železniční dopravní cesty se ale k vyhlídce na možnost převzetí nemalého počtu mostů nehlásí. „Vlastnictví komunikace upravuje zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sbírky, most je nedílnou součástí komunikace,“ odmítl možnost zpochybnění vlastnických vztahů k mostům mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Právo mu nález Nejvyššího soudu poskytlo, názor ale nezměnil. „Jsme v kontaktu s dalšími starosty, je velký problém dohledat jakékoliv informace k vlastnictví podobných mostů. Budeme iniciovat jednání se SŽDC. Pro obce je totiž vlastnictví podobných mostů, obrovským břemenem. Na údržbu nemají prostředky,“ řekl
místopředseda SMS ČR Radim Sršeň.
Podle odhadů SMS ČR by se mělo jednat o dvě stovky mostních konstrukcí. Jen na šedesáti kilometrech trati z Brna do Břeclavi jsou další mostů stejného typu, jako v Ladné. Čtyři byly majetkem Jihomoravského kraje, který je pro špatný stav strhl a postavil nové. Ovšem v případě nadjezdu v Rajhradě u benzínové pumpy, dvou nadjezdů polní cesty v úseku Žabčice – Vranovice a jednoho ze dvou nadjezdů u zastávky Popice (konkrétně z vranovické strany) může být situace naprosto stejná, jako u nadjezdu v Ladné.
Postupně se rozpadající most není v provozu, autům brání ve vjezdu zátaras. Na opravu Ladná peníze nemá. „Je to problém. Vlastně ne jediný, trápí nás i most polní cesty přes Dyji. Obec je dostala od Břeclavi při osamostatnění,“ říká starostka Renáta Priesterrathová.
Stav mostu nad tratí se opakovaně ocitnul na programu jednání zastupitelů, zejména v souvislosti s případy padajících kusů dalších mostů na stejné trati, na koridoru z Břeclavi do Brna. Jednalo se o mosty stejné konstrukce, jako ten ladenský, které musel Jihomoravský kraj z pozice vlastníka komunikace nižších tříd nahradit novými. Ladná ale na opravu ani likvidaci mostu nemá prostředky, i proto, že se zrovna chystá do odkanalizování obce. Starosti by se mohli ladenští zbavit.
Právníci Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR) se odvolávají na nález Nejvyššího soudu, který v roce 2005 rozhodl, že nadjezd může být samostatným předmětem právního vztahu. Přeloženo do češtiny, může mít jiného vlastníka, než komunikace na něm. „Historicky nadjezdy patřily státu, podle zákona o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí se mohly stát obecním majetkem, ovšem jen v případě, že ke dni 23. 11. 1990 s nadjezdem obec hospodařila. Tedy, sice mohou existovat nadjezdy ve vlastnictví obce, ale většina je zřejmě stejně ve vlastnictví státu, resp. stále SŽDC,“ uvedla Darina Danielova ze SMS ČR. V Ladné po seznámení s informací o možnosti narovnání vztahů k mostu začali pátrat v historii. „Hledal jsem, kde se dá. Na radnici v Břeclavi jsme v inventarizační knize našli, že se jednalo o hospodářský most. Podle pamětníků ho vybudovalo zdejší zemědělské družstvo. Pokusím se ještě v Mikulově v archívu najít další doklady,“ uvedl místostarosta Martin Vlk
Správa železniční dopravní cesty se ale k vyhlídce na možnost převzetí nemalého počtu mostů nehlásí. „Vlastnictví komunikace upravuje zákon o pozemních komunikacích 13/1997 Sbírky, most je nedílnou součástí komunikace,“ odmítl možnost zpochybnění vlastnických vztahů k mostům mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Právo mu nález Nejvyššího soudu poskytlo, názor ale nezměnil. „Jsme v kontaktu s dalšími starosty, je velký problém dohledat jakékoliv informace k vlastnictví podobných mostů. Budeme iniciovat jednání se SŽDC. Pro obce je totiž vlastnictví podobných mostů, obrovským břemenem. Na údržbu nemají prostředky,“ řekl
místopředseda SMS ČR Radim Sršeň.
Podle odhadů SMS ČR by se mělo jednat o dvě stovky mostních konstrukcí. Jen na šedesáti kilometrech trati z Brna do Břeclavi jsou další mostů stejného typu, jako v Ladné. Čtyři byly majetkem Jihomoravského kraje, který je pro špatný stav strhl a postavil nové. Ovšem v případě nadjezdu v Rajhradě u benzínové pumpy, dvou nadjezdů polní cesty v úseku Žabčice – Vranovice a jednoho ze dvou nadjezdů u zastávky Popice (konkrétně z vranovické strany) může být situace naprosto stejná, jako u nadjezdu v Ladné.
Jednání o problému pokračují. Proto i tento příspěvek bude mít zanedlouho i své pokračování.
Súvisiace odkazy
- Snesení mostu na trati Plzeň – Klatovy obrazem, 19.5.2020 8:00
Diskusia
