Úzkorozchodné trate
Aj keď je úzkokoľajných železníc stále menej, niektoré vydržali až dodnes. Jednou z nich je aj priemyselná železnička vo Františkových Lázních v severných Čechách, určená na vozenie rašeliny. Vozbu zaobstaráva lokomotíva BN30r ťahajúca 8 výklopných vozíkov. Trať má približne 500 metrov a vozí rašelinu od korečkového rýpadla do spracovne. Táto téma je určená pre diskusiu o úzkokoľajkách ktoré sú ešte stále v prevádzke.
Podradené diskusné témy
Cesta historickým vláčkem napříč krásnou a průmyslem zcela nedotčenou krajinou zvanou Slezská Haná
Z Osoblahy do Třemešené ve Slezsku vede úzkokolejná dráha, jedna z mála, které se v naší republice zachovaly. Vine se nádhernou krajinou zcela nedotčenou průmyslovým znečištěním. Tato skutečnost, považovaná ještě nedávno - někdy bohužel i dnes - za jakýsi opožděný industriální vývoj, se naopak jeví být jako obrovská výhoda a vlastně bohatství. Trať se začala stavět na jaře roku 1898 a první parní lokomotiva s nákladními vagony vyjela na trať 14. prosince 1898.
Koleje k cukrovaru
Původní trasa měla vést z Města Albrechtic do Slezských Rudoltic, a odtud do Osoblahy. Ukázalo se ovšem, že tento projekt by byl příliš drahý. Takže za výchozí stanici byla v roce 1897 vybrána obec Třemešná. Stavět se začalo především z popudu místních podnikatelů, zvláště osoblažského cukrovaru a velkých sedláků. Musíme totiž uvážit, že zdejší kraj je zemědělsky mimořádně úrodný, ostatně právem dostal název Slezská Haná. Bylo totiž potřeba dostat obilí, cukr, slad a další plodiny na hlavní trať -Severní dráhu Ferdinandovu. Zpočátku měla být trať takzvaně normálně rozchodná, což znamená šířku kolejí 1435 milimetrů, ale ukázalo se, že by to bylo značně nákladné. Proto dostala přednost stavba trati úzkokolejné s rozchodem 760 milimetrů. Podle propočů by tak byla stavba svršku lacinější až o šedesát procent.
Z Osoblahy do Třemešené ve Slezsku vede úzkokolejná dráha, jedna z mála, které se v naší republice zachovaly. Vine se nádhernou krajinou zcela nedotčenou průmyslovým znečištěním. Tato skutečnost, považovaná ještě nedávno - někdy bohužel i dnes - za jakýsi opožděný industriální vývoj, se naopak jeví být jako obrovská výhoda a vlastně bohatství. Trať se začala stavět na jaře roku 1898 a první parní lokomotiva s nákladními vagony vyjela na trať 14. prosince 1898.
Koleje k cukrovaru
Původní trasa měla vést z Města Albrechtic do Slezských Rudoltic, a odtud do Osoblahy. Ukázalo se ovšem, že tento projekt by byl příliš drahý. Takže za výchozí stanici byla v roce 1897 vybrána obec Třemešná. Stavět se začalo především z popudu místních podnikatelů, zvláště osoblažského cukrovaru a velkých sedláků. Musíme totiž uvážit, že zdejší kraj je zemědělsky mimořádně úrodný, ostatně právem dostal název Slezská Haná. Bylo totiž potřeba dostat obilí, cukr, slad a další plodiny na hlavní trať -Severní dráhu Ferdinandovu. Zpočátku měla být trať takzvaně normálně rozchodná, což znamená šířku kolejí 1435 milimetrů, ale ukázalo se, že by to bylo značně nákladné. Proto dostala přednost stavba trati úzkokolejné s rozchodem 760 milimetrů. Podle propočů by tak byla stavba svršku lacinější až o šedesát procent.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/458752/
Čtvrtá sezona na Kolínské drážce byla zahájena a jakže to všechno vypadalo najdete zde
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=126
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=127
motorová myš
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=126
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=127
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455185/
Dňa 1.5.2010 otvára svoje brány aj expozícia PLŽ v MLD v Pribyline. Všetci ste vítaní. V sobotu a nedeľu čaká návštevníkov a brigádnikov program " Ako sa podbíja trať". A večer možno basen-wagen. Najbližšie zakúrenie rušňa je plánované na 22-23.5.2010.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454484/
Mladějov na Moravě – V průmyslovém muzeu začíná první květnový den letošní sezona. Vedení muzea tentokrát nepočítá s větším programem. V areálu se nachází nová expoziční kolej s historickými vagonky. Děti se mohou vyfotografovat třeba jako strojvůdce. V sobotu tak začnou jezdit výletní vlaky. Návštěvníci se svezou vlakem taženým historickou parní či dieselovou lokomotivou. V areálu muzea navíc lidé uvidí rozsáhlou sbírku techniky, a to nejen té železniční. V červnu se uskuteční akce Historie v pohybu, kde lidé uvidí stabilní motory, automobily i traktory.
(Svitavský deník)
(Svitavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/454392/
Železniční areál v Chlumci nad Cidlinou se pyšní třemi druhy souprav. Návštěvníci mohou obdivovat lesní a průmyslovou trať, a pak také model Rhétské dráhy postavený podle skutečné předlohy.
Najít ve městě zahradní železnici není žádný med. Navigační tabule u cesty neexistují, místní lidé ji však naštěstí dobře znají.
Aby ne, na zahradě domu rodiny Špecingerových v Rooseveltově ulici se rozrůstá už od roku 1998.
„Tehdy jsme měli návštěvnost přibližně dvacet lidí za den, dnes je to už kolem dvou set,„ pochlubil se Miloš Špecinger. V areálu Chlumecké zahradní železnice se stará o viditelnější součást expozice, a to o tratě o rozchodu 250 a 600 milimetrů.
„Na dvěstěpadesátce máme model lesní železnice ze Slovenska v poměru 1:3, šestistovka je zase průmyslový rozchod, který se používal v lomech, dolech a podobně. Mimochodem, tahle trať je stoprocentní originál. Na ní vozíme návštěvníky dovnitř,„ vykládá Miloš Špecinger.
Společně s otcem Bohumilem připravili pro letošní sezonu novinku v podobě depa s minimuzeem železničních rekvizit.
„Muzeum bylo i na starém depu. Ale máme tu pár nových kousků. Získáváme je buď na internetových aukcích, nacházíme je u tratí nebo nám je nosí lidé,„ vypráví Bohumil Špecinger.
Jeho doménou je zase stometrová trať o rozchodu 45 milimetrů postavená podle skutečné předlohy Rhétské dráhy v měřítku 1:22,5.
„Máme tady model tunelu, železniční viadukt i tři zastávky Muot, Preda a Spinas,„ říká železničář tělem i duší.
Od 1. května budou moci návštěvníci jeho výtvor porovnat se skutečností prostřednictvím videoprojekce.
Na šesti panelech se navíc zájemci mohou dozvědět vše o pestré historii Čiernohronské železnice.
Železničářský ráj je v provozu od poloviny dubna do prvního víkendu v říjnu. Další informace získáte na internetu http://www.chzz.eu/
(Hradecký deník)
Najít ve městě zahradní železnici není žádný med. Navigační tabule u cesty neexistují, místní lidé ji však naštěstí dobře znají.
Aby ne, na zahradě domu rodiny Špecingerových v Rooseveltově ulici se rozrůstá už od roku 1998.
„Tehdy jsme měli návštěvnost přibližně dvacet lidí za den, dnes je to už kolem dvou set,„ pochlubil se Miloš Špecinger. V areálu Chlumecké zahradní železnice se stará o viditelnější součást expozice, a to o tratě o rozchodu 250 a 600 milimetrů.
„Na dvěstěpadesátce máme model lesní železnice ze Slovenska v poměru 1:3, šestistovka je zase průmyslový rozchod, který se používal v lomech, dolech a podobně. Mimochodem, tahle trať je stoprocentní originál. Na ní vozíme návštěvníky dovnitř,„ vykládá Miloš Špecinger.
Společně s otcem Bohumilem připravili pro letošní sezonu novinku v podobě depa s minimuzeem železničních rekvizit.
„Muzeum bylo i na starém depu. Ale máme tu pár nových kousků. Získáváme je buď na internetových aukcích, nacházíme je u tratí nebo nám je nosí lidé,„ vypráví Bohumil Špecinger.
Jeho doménou je zase stometrová trať o rozchodu 45 milimetrů postavená podle skutečné předlohy Rhétské dráhy v měřítku 1:22,5.
„Máme tady model tunelu, železniční viadukt i tři zastávky Muot, Preda a Spinas,„ říká železničář tělem i duší.
Od 1. května budou moci návštěvníci jeho výtvor porovnat se skutečností prostřednictvím videoprojekce.
Na šesti panelech se navíc zájemci mohou dozvědět vše o pestré historii Čiernohronské železnice.
Železničářský ráj je v provozu od poloviny dubna do prvního víkendu v říjnu. Další informace získáte na internetu http://www.chzz.eu/
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453673/
Kolínská řepařská drážka zve na zahájení 4. sezony a slavnostní otevření nových 800 metrů trati. Akce se koná v sobotu 1. května od 10 hodin. Jízdy: 10.00, 11.00, 12.00, 13.00, 14.00, 15.00 a 16.00.
Výletní vláčky budou taženy parní lokomotivou.
Vyhlášení vítězů dětské výtvarné soutěže se uskuteční v 11.30 hodin. Potěší vystoupení kapely Trampoty. Připraveno bude dětské hřiště s trampolínou. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzejní expozici a nebude chybět občerstvení. Odjezdy vláčků jsou od května do září pouze v sobotu a v neděli (v týdnu jen na objednávku). V zimě potěší Čertovské jízdy, Silvestrovské a Novoroční ježdění.
Pro příjezd ke Kolínské řepařské drážce lze ze železniční stanice v Kolíně v sobotu a v neděli využít buď přímou autobusovou linku č. 10 (MHD) ve směru na TPCA nebo linku č. 1 ve směru Sendražice.
Vystupte na zastávce Sendražice - rozcestí a pak jděte po pravé straně pěšky po cestě podél silnice asi 200 metrů směr Ovčáry (TPCA).
Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka dosáhla více než 130 kilometrů.
Jednalo se o drážky vycházející z Kolína, Vlkavy, Křince, Kopidlna, Dymokur a Liběvsi. Po drážkách byla dopravována cukrová řepa do jednotlivých cukrovarů.
Nejstarší drážkou tohoto typu byla právě kolínská řepařská drážka postavená v roce 1894.
Vedla z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín, a. s., do Františkova (Ovčáry), do Býchor a až do Jestřábí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 kilometru, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 kilometru.
Ke svému účelu sloužila drážka téměř 70 let.
(Hradecký deník)
Výletní vláčky budou taženy parní lokomotivou.
Vyhlášení vítězů dětské výtvarné soutěže se uskuteční v 11.30 hodin. Potěší vystoupení kapely Trampoty. Připraveno bude dětské hřiště s trampolínou. Návštěvníci si mohou prohlédnout muzejní expozici a nebude chybět občerstvení. Odjezdy vláčků jsou od května do září pouze v sobotu a v neděli (v týdnu jen na objednávku). V zimě potěší Čertovské jízdy, Silvestrovské a Novoroční ježdění.
Pro příjezd ke Kolínské řepařské drážce lze ze železniční stanice v Kolíně v sobotu a v neděli využít buď přímou autobusovou linku č. 10 (MHD) ve směru na TPCA nebo linku č. 1 ve směru Sendražice.
Vystupte na zastávce Sendražice - rozcestí a pak jděte po pravé straně pěšky po cestě podél silnice asi 200 metrů směr Ovčáry (TPCA).
Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka dosáhla více než 130 kilometrů.
Jednalo se o drážky vycházející z Kolína, Vlkavy, Křince, Kopidlna, Dymokur a Liběvsi. Po drážkách byla dopravována cukrová řepa do jednotlivých cukrovarů.
Nejstarší drážkou tohoto typu byla právě kolínská řepařská drážka postavená v roce 1894.
Vedla z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín, a. s., do Františkova (Ovčáry), do Býchor a až do Jestřábí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 kilometru, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 kilometru.
Ke svému účelu sloužila drážka téměř 70 let.
(Hradecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453672/
- v dnesnej relacii Spravy STV cca v 17"
Prispevok bude mozne este vidiet
- na http://www.stv.sk/videoarchiv/relacia/spravy-stv/ o par hodin
- 25.4.2010 01:45 STV2
- 25.4.2010 05:35 STV2
- 25.4.2010 06:20 STV1
- 25.4.2010 06:50 ČT2
Prispevok bude mozne este vidiet
- na http://www.stv.sk/videoarchiv/relacia/spravy-stv/ o par hodin
- 25.4.2010 01:45 STV2
- 25.4.2010 05:35 STV2
- 25.4.2010 06:20 STV1
- 25.4.2010 06:50 ČT2
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/453295/
Palči : díky moc za upozornění, to je tak, když se někdo uklikne a nezkontroluje si to... 
. Adminy poprosím o smazání příspěvku s pozvánkou na Řepánky 
. Díky motorová myš
. Adminy poprosím o smazání příspěvku s pozvánkou na Řepánky . Díky motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451173/
Nechcem rýpať, avšak ten dátum na plagátiku je nejaký matuzalémsky.
Až teraz som si pozrel galérku zo 6.4. Koľajničky sa vám rozrastajú. Aj vagón žabiačik je už pekný.
Až teraz som si pozrel galérku zo 6.4. Koľajničky sa vám rozrastajú. Aj vagón žabiačik je už pekný.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451033/
Pozvánka na zahájení sezony 2010 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/451012/
LŽK : i baťže, a jak to vypadalo, můžete všichni vidět zde
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=125
motorová myš
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=125
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/449022/
myšaku ako som pozeral na K-reporte tak sa u vás jazdilo na šibačku ako odušu a až po novú vyhýbňu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448792/
Jízda po historické úzkokolejce láká bez rozdílu malé i velké nadšence. Turistická rarita Jindřichohradecka nabízí ojedinělý zážitek také proto, že privátní dopravce se snaží při běžném provozu technické památky uchovat i tradiční prvky dřívější železnice, které už jinde moderní doba vytlačila.
Provozovatel úzkokolejky, společnost Jindřichohradecké místní dráhy, je dnes jediným výrobcem klasických lepenkových jízdenek, které byly po dlouhá desetiletí nedílnou součástí cestování po železnici. Jízdenky tiskne klasickou technologií, nepoužívá počítačovou simulaci.
Cestující si je mohou zakoupit v pokladnách na nádražích, kde fungují pokladní. Celoročně jsou obsazena pokladními ze 30 nádraží podél obou tratí úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a do Obrataně pouze tři: v Kamenici nad Lipou, v Nové Včelnici a v Černovicích u Tábora. V letním období je doplňují také funkční pokladny v Kunžaku, Lomech, Albeři a v Nové Bystřici.
V letní sezoně jsou hitem pravidelné jízdy parních vlaků, které jsou doménou především na romantické přírodní trati z Hradce do Nové Bystřice. Vagony táhne buď lokomotiva Rešica, která byla vyrobena v roce 1958 v Rumunsku, nebo tmavozelená Px 48-1916 polské výroby z roku 1953 či U 37.002 zvaná Sedmatřicítka, jež vyjela z linecké dílny Krauss v roce 1898.
„Je to nejstarší provozuschopná lokomotiva v republice a navíc je to typ, který zahajoval na úzkokolejce provoz,„ uvedl ředitel Jindřichohradeckých místních drah Jan Šatava.
(Mladá fronta DNES)
Provozovatel úzkokolejky, společnost Jindřichohradecké místní dráhy, je dnes jediným výrobcem klasických lepenkových jízdenek, které byly po dlouhá desetiletí nedílnou součástí cestování po železnici. Jízdenky tiskne klasickou technologií, nepoužívá počítačovou simulaci.
Cestující si je mohou zakoupit v pokladnách na nádražích, kde fungují pokladní. Celoročně jsou obsazena pokladními ze 30 nádraží podél obou tratí úzkokolejky z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a do Obrataně pouze tři: v Kamenici nad Lipou, v Nové Včelnici a v Černovicích u Tábora. V letním období je doplňují také funkční pokladny v Kunžaku, Lomech, Albeři a v Nové Bystřici.
V letní sezoně jsou hitem pravidelné jízdy parních vlaků, které jsou doménou především na romantické přírodní trati z Hradce do Nové Bystřice. Vagony táhne buď lokomotiva Rešica, která byla vyrobena v roce 1958 v Rumunsku, nebo tmavozelená Px 48-1916 polské výroby z roku 1953 či U 37.002 zvaná Sedmatřicítka, jež vyjela z linecké dílny Krauss v roce 1898.
„Je to nejstarší provozuschopná lokomotiva v republice a navíc je to typ, který zahajoval na úzkokolejce provoz,„ uvedl ředitel Jindřichohradeckých místních drah Jan Šatava.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447742/
Modernizaci v projektu Jindřichohradecká úzkokolejka, chystá společnost Jindřichohradecké místní dráh (JHMD). Náklady si vyžádají okolo 50 milionů korun, z nichž přes polovinu získá z dotací a grantů.
Celá zpráva. http://zpravy.kurzy.cz/217606-jindrichohradecka-uzkokolejka-zmodernizuje-vozy-za-50-milionu-korun/
Celá zpráva. http://zpravy.kurzy.cz/217606-jindrichohradecka-uzkokolejka-zmodernizuje-vozy-za-50-milionu-korun/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447740/
A tady něco více z Pressnitztalbahna 
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_1
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_2
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_3
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_4
motorová myš
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_1
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_2
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_3
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=pressnitztalbahn_07_4
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/446606/
Opět si dovolím doplnit kolegu Zbyňka pár obrázky, zde je něco málo z Fichtelbergu
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=fichtelbergbahn_07
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fs=zeleznice&fg=fichtelbergbahn_07
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/446605/
Secesní vagony
Jen kousek od úzkokolejky pod nejvyšším saským vrcholkem je další populární úzkokolejka. Vede z vesničky Steinbach do města Jöhstadt a jméno dostala po údolí říčky Přísečnice, kterým vede - Pressnitztalbahn. Steinbach leží osm kilometrů od hraničního přechodu v Hoře Svatého Šebestiána. Právě tamní nádraží může být pro zájemce výchozím bodem cesty přísečnickou úzkokolejkou.
Na výběr jsou většinou dva vagony druhé třídy z počátku 20. století a jeden příjemný jídelní vůz. Kola (nebo i saně či běžky) je možné nechat v nákladním vagoně. Nejstarší vozy Přísečnické dráhy si mohou užít imilovníci umění - nezapřou okouzlení svých tvůrců kvetoucí secesí, mají dokonce vitráže pod částí střechy. „Všechny vozy jsme rekonstruovali podle originálních návrhů. Většinu částí jsme si museli vyrobit. Vypadají sice jako kdysi, ale z osmdesáti procent jsou zcela nové,„ prozradil Mario Böhme, předseda spolku Pressnitztalbahn, který úzkokolejku obnovil a provozuje ji.
Platit lze v korunách
Cesta po Pressnitztalbahn je vyloženě výletní. „Je možné kdykoliv v jednom směru vystoupit, podívat se po okolí nebo třeba navštívit historickou stříbrnou štolu a pak jet dál. To samé i při zpáteční cestě,„ připomněl Böhme.
„Přijíždí sice stále více turistů z Česka, kteří se ale většinou jen rozhlíží po okolí. Víme, že ceny jsou velmi rozdílné, proto jsme se rozhodli nabídnout zpáteční jízdenku za sto korun, dětskou za padesát. Může se přitom platit opravdu v korunách a přímo ve vlaku,„ upozornil. K největším zajímavostem okolí úzkokolejky patří štola Andreas -Gegentrum, kde se těžilo stříbro již v roce 1746. Na třičtvrtěkilometrovém okruhu je k vidění třeba dřevěné potrubí, které odtud odvádělo vodu, vytěžená jeskyně nebo několik desítek metrů hluboká jezírka. Další kuriozitou je historická tavicí pec ve vesničce Schmalzgrube. U zastávky Jöhstadt je zas depo historických lokomotiv a vagónů. Dají se tu poznat rozdíly mezi někdejší čtvrtou, třetí, druhou a vskutku luxusní první třídou nebo si prohlédnout odkrytý výletní vagón upravený jako hospůdka s pípou.
(Mladá fronta DNES)
Jen kousek od úzkokolejky pod nejvyšším saským vrcholkem je další populární úzkokolejka. Vede z vesničky Steinbach do města Jöhstadt a jméno dostala po údolí říčky Přísečnice, kterým vede - Pressnitztalbahn. Steinbach leží osm kilometrů od hraničního přechodu v Hoře Svatého Šebestiána. Právě tamní nádraží může být pro zájemce výchozím bodem cesty přísečnickou úzkokolejkou.
Na výběr jsou většinou dva vagony druhé třídy z počátku 20. století a jeden příjemný jídelní vůz. Kola (nebo i saně či běžky) je možné nechat v nákladním vagoně. Nejstarší vozy Přísečnické dráhy si mohou užít imilovníci umění - nezapřou okouzlení svých tvůrců kvetoucí secesí, mají dokonce vitráže pod částí střechy. „Všechny vozy jsme rekonstruovali podle originálních návrhů. Většinu částí jsme si museli vyrobit. Vypadají sice jako kdysi, ale z osmdesáti procent jsou zcela nové,„ prozradil Mario Böhme, předseda spolku Pressnitztalbahn, který úzkokolejku obnovil a provozuje ji.
Platit lze v korunách
Cesta po Pressnitztalbahn je vyloženě výletní. „Je možné kdykoliv v jednom směru vystoupit, podívat se po okolí nebo třeba navštívit historickou stříbrnou štolu a pak jet dál. To samé i při zpáteční cestě,„ připomněl Böhme.
„Přijíždí sice stále více turistů z Česka, kteří se ale většinou jen rozhlíží po okolí. Víme, že ceny jsou velmi rozdílné, proto jsme se rozhodli nabídnout zpáteční jízdenku za sto korun, dětskou za padesát. Může se přitom platit opravdu v korunách a přímo ve vlaku,„ upozornil. K největším zajímavostem okolí úzkokolejky patří štola Andreas -Gegentrum, kde se těžilo stříbro již v roce 1746. Na třičtvrtěkilometrovém okruhu je k vidění třeba dřevěné potrubí, které odtud odvádělo vodu, vytěžená jeskyně nebo několik desítek metrů hluboká jezírka. Další kuriozitou je historická tavicí pec ve vesničce Schmalzgrube. U zastávky Jöhstadt je zas depo historických lokomotiv a vagónů. Dají se tu poznat rozdíly mezi někdejší čtvrtou, třetí, druhou a vskutku luxusní první třídou nebo si prohlédnout odkrytý výletní vagón upravený jako hospůdka s pípou.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/446592/
Milovníci páry a vlaků, které vypadají jako mechanické stroje z verneovek a ne jako kosmické rakety, ale i ti, kteří se ještě dokáží na chvilku zastavit a zasnít, mají jedinečnou možnost užít si své libůstky na úzkokolejkách jen pár kilometrů za českou hranicí. Mohou jezdit po horách, údolích, ale i kousek od saské metropole Drážďan. V podstatě to je tak, že kdekoliv v Sasku jste, zeptejte se v infocentru na nejbližší úzkokolejku, určitě bude blízko.
Unikátní viadukt
Asi nejznámější je trať z městečka Cranzahl do lázní Oberwiesenthal, známého rekreačního střediska německého Krušnohoří, nad nímž se vypíná hora Fichtelberg. Právě ta dala jméno i sedmnáctikilometrové dráze - Fichtelbergbahn.
„Po úzké koleji se do nejvýše položeného saského města dostanete pouze jedinou železnicí - Fichtelbergskou dráhou. Od 1. července 1897 jezdí v létě i v zimě,„ lákají internetové stránky www.fichtelbergbahn. de, které mají i svou českou podobu.
Hodinovou nostalgickou jízdu můžete absolvovat ve vozech vyrobených mezi roky 1913 a 1932. Ve vláčku si můžete dát i něco k snědku, k dispozici jsou dva jídelní vozy. Na trase je devět zastávek. Zdatní turisté mohou vyrazit třeba z Vierenstrasse na výstup na 1 214 metrů vysoký Fichtelberg. Překonají při tom pětisetmetrové převýšení. O něco snazší je výstup z Kretscham-Rothensehma nebo ze samotného Oberwiesenthalu.
Fichtelbergbahn jezdí denně a cesta stojí od 3 do 12 eur. Možné jsou i různé druhy slev.
(Mladá fronta DNES)
Unikátní viadukt
Asi nejznámější je trať z městečka Cranzahl do lázní Oberwiesenthal, známého rekreačního střediska německého Krušnohoří, nad nímž se vypíná hora Fichtelberg. Právě ta dala jméno i sedmnáctikilometrové dráze - Fichtelbergbahn.
„Po úzké koleji se do nejvýše položeného saského města dostanete pouze jedinou železnicí - Fichtelbergskou dráhou. Od 1. července 1897 jezdí v létě i v zimě,„ lákají internetové stránky www.fichtelbergbahn. de, které mají i svou českou podobu.
Hodinovou nostalgickou jízdu můžete absolvovat ve vozech vyrobených mezi roky 1913 a 1932. Ve vláčku si můžete dát i něco k snědku, k dispozici jsou dva jídelní vozy. Na trase je devět zastávek. Zdatní turisté mohou vyrazit třeba z Vierenstrasse na výstup na 1 214 metrů vysoký Fichtelberg. Překonají při tom pětisetmetrové převýšení. O něco snazší je výstup z Kretscham-Rothensehma nebo ze samotného Oberwiesenthalu.
Fichtelbergbahn jezdí denně a cesta stojí od 3 do 12 eur. Možné jsou i různé druhy slev.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/446591/
Alfi : ono by stačilo uřezat jednotlivý ouvratě a už by to byl unikát 
. No a něco málo zase zde
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=124
motorová myš
. No a něco málo zase zdehttp://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=124
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445230/
Dále se operuje tvrzením, že podle byrokratického nařízení rakouských úřadů se nesměly kvůli rentabilitě stavět železniční dráhy kratší než dvacet kilometrů. Což ovšem není tak úplně doloženo. Z Třemešné do Osoblahy je to patnáct kilometrů, takže z tohoto důvodu se dráha klikatí i v docela rovných úsecích. Má v podstatě neuvěřitelných sto dva zatáček, tedy oblouků, jak říkají železničáři. O tom, že stavba úzkorozchodné trati je vskutku levnější, svědčí fakt, že její výstavba v délce 20,2 kilometru netrvala ani rok. Trať po výjezdu z Třemešné nejprve klesá, pak udělá téměř pravotočivou zatáčku, protne silnici Krnov-Jindřichov a vystoupá na kopec ve výšce 335 metrů. Pak následují zasávky: Liptaň, Dívčí Hrad, Horní Povelice, Amalín, Slezské Rudoltice, Koberno, Bohušov a Osoblaha. V roce 1907 se rozhodla deputace starostů žádat přestavbu dráhy na normální rozchod, o čemž se skutečně vážně uvažovalo, ale blížící se světová válka tyto úvahypřerušila.
Po roce 1918 převzaly „Osoblažku„, jak se dráze dodnes říká, Československé státní dráhy. Zůstaly zde v provozu tři páry vlaků, ale velmi brzy byly parní lokomotivy doplňovány motorovými vozy z kopřivnické vagonky. V roce 1938, když byly odstoupeny Sudety, byla úzkokolejka začněnena do německých říšských drah. Při osvobozování tohoto regionu bylo totálně zničeno město Osoblaha, samotná dráha sice velké škody neměla, nicméně parní lokomotivy měly rozstřílené kotle, tři vozy, které měly - z dnešního hlediska - velkou historickou cenu, shořely. Provoz byl obnoven již koncem října 1945.