Úzkorozchodné trate
Aj keď je úzkokoľajných železníc stále menej, niektoré vydržali až dodnes. Jednou z nich je aj priemyselná železnička vo Františkových Lázních v severných Čechách, určená na vozenie rašeliny. Vozbu zaobstaráva lokomotíva BN30r ťahajúca 8 výklopných vozíkov. Trať má približne 500 metrov a vozí rašelinu od korečkového rýpadla do spracovne. Táto téma je určená pre diskusiu o úzkokoľajkách ktoré sú ešte stále v prevádzke.
Podradené diskusné témy
Tak ma napadlo, pri tomto KOLŽovskom počítaníčku, že keby sme takéto želky narezali po dvoch podvaloch, mali by sme svetový unikát v počte samostatných úzkokoľajných systémov na svete... A to už za návštevu stojí... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445007/
Mal by niekto podklady k prestavnikom vyhybiek typu "lizatka"?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/444870/
Na Slovanském ostrově začne od dubna opět jezdit dětský vláček. Radnice Prahy 1, která zahradní železnici financuje, nabídne v nové sezoně všem dětem ze svých mateřských škol a prvního stupně základních škol jízdenku zdarma. Zavádí se také permanentka na 16 jízd v ceně 50 korun. Vláček nazvaný Český lvíček, jehož lokomotiva je věrnou replikou Českého lva – parovozu, který byl jako první zařízení svého druhu v českých zemích představen v roce 1841 právě na Žofíně, fungoval loni od poloviny září do listopadu. Za tu dobu se s ním svezlo 3484 pasažérů.
(Pražský deník)
(Pražský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/444222/
Kysuce a Orava, dva slovenské regiony, které byly v minulosti proslulé spíše chudobou a těžkým životem, dnes dohánějí vše, co zanedbaly.
Z historie jim ale zůstala nádherná krajina. A také technické zajímavosti a lákadla nejen pro příznivce vozidel, která ke své jízdě potřebují koleje.
Nejen železniční nadšence může v regionu, který mimo jiné nabízí vyžití třeba pro lyžaře a vyznavače turistiky, přilákat dochovaná část unikátního systému lesní železnice. Jedná se o část dráhy, která řadu let sloužila pro svážení vytěženého dřeva z místních lesů.
Místo dřeva turisté
Její koleje mají zhruba poloviční rozchod proti normálnímu, jak jej známe z většiny železnic. Po kolejích s rozchodem 760 milimetrů dodnes, respektive opět supí lokomotivy, místo dřeva však vozí turisty. Zájemci mohou navštívit hned dvě muzejní dráhy, jezdící po tratích, které kdysi byly jedním celkem.
Kolejová trať na pomezí kysuckého a oravského regionu je fyzicky propojena, ale úředně se jedná o dvě samostatné dráhy. Kysucký region má svou Historickou lesní úvraťovou železnici (HLÚŽ), Orava se pyšní Oravskou lesní železnici (OLŽ).
Jako součást někdejšího systému lesních drah jsou společně označovány názvem Kysuckooravská lesní železnice (KOLŽ). V sedle Beskyd nad obcí Oravská Lesná se obě dráhy spojují, přejezd mezi nimi ale není momentálně možný. Zčásti vinou stavu trati, zčásti ale i z důvodu administrativního rozdělení mezi dvě muzea.
Když dva dělají totéž
Srovnání obou muzeí dopadlo hůře proto kysucké. I když návštěvníky lákal poutač, že mají otevřeno, pracovníci muzea, kteří se náhodou objevili ve dveřích, svezení po železnici s odkazem na konec sezóny vyloučili a ještě předtím, než za nimi definitivně zapadly dveře, souhlasili alespoň s možností projít si dráhu pěšky.
„Bohužel, zkušenost přesně potvrdila pověst, kterou jsem dostal před návštěvou muzea. Dostalo se mi varování, že když tam přijdu a budou mít náhodou otevřeno, tak že ještě ty dveře přede mnou zavřou,„ prohlásil jeden ze skupiny návštěvníků.
Zcela jiné zážitky byly na oravské části dráhy. Nové kolejiště, rekonstruovaný areál a nadšenci – pracovníci dráhy, kteří ochotně uvítali návštěvníky. Na nástupišti stanice Tanečník skupinu očekávala nastartovaná dieselová lokomotiva a vyhřátý uzavřený vůz.
Cesta po úzkorozchodné železnici je zážitkem, vlak samozřejmě neohromí rychlostí. O této dráze se říká, že se dá před zatáčkou vysednout, nasbírat houby a pak zase nasednout a pokračovat v cestě. To je samozřejmě hodně nadnesené. Přesto ale vyhlídka z vlaku do krajiny stojí za to a cestující musí smeknout symbolický klobouk před tím, jak strmé stoupání ještě umí vláček zvládnout.
(Právo - Milan Vojtek
)
Z historie jim ale zůstala nádherná krajina. A také technické zajímavosti a lákadla nejen pro příznivce vozidel, která ke své jízdě potřebují koleje.
Nejen železniční nadšence může v regionu, který mimo jiné nabízí vyžití třeba pro lyžaře a vyznavače turistiky, přilákat dochovaná část unikátního systému lesní železnice. Jedná se o část dráhy, která řadu let sloužila pro svážení vytěženého dřeva z místních lesů.
Místo dřeva turisté
Její koleje mají zhruba poloviční rozchod proti normálnímu, jak jej známe z většiny železnic. Po kolejích s rozchodem 760 milimetrů dodnes, respektive opět supí lokomotivy, místo dřeva však vozí turisty. Zájemci mohou navštívit hned dvě muzejní dráhy, jezdící po tratích, které kdysi byly jedním celkem.
Kolejová trať na pomezí kysuckého a oravského regionu je fyzicky propojena, ale úředně se jedná o dvě samostatné dráhy. Kysucký region má svou Historickou lesní úvraťovou železnici (HLÚŽ), Orava se pyšní Oravskou lesní železnici (OLŽ).
Jako součást někdejšího systému lesních drah jsou společně označovány názvem Kysuckooravská lesní železnice (KOLŽ). V sedle Beskyd nad obcí Oravská Lesná se obě dráhy spojují, přejezd mezi nimi ale není momentálně možný. Zčásti vinou stavu trati, zčásti ale i z důvodu administrativního rozdělení mezi dvě muzea.
Když dva dělají totéž
Srovnání obou muzeí dopadlo hůře proto kysucké. I když návštěvníky lákal poutač, že mají otevřeno, pracovníci muzea, kteří se náhodou objevili ve dveřích, svezení po železnici s odkazem na konec sezóny vyloučili a ještě předtím, než za nimi definitivně zapadly dveře, souhlasili alespoň s možností projít si dráhu pěšky.
„Bohužel, zkušenost přesně potvrdila pověst, kterou jsem dostal před návštěvou muzea. Dostalo se mi varování, že když tam přijdu a budou mít náhodou otevřeno, tak že ještě ty dveře přede mnou zavřou,„ prohlásil jeden ze skupiny návštěvníků.
Zcela jiné zážitky byly na oravské části dráhy. Nové kolejiště, rekonstruovaný areál a nadšenci – pracovníci dráhy, kteří ochotně uvítali návštěvníky. Na nástupišti stanice Tanečník skupinu očekávala nastartovaná dieselová lokomotiva a vyhřátý uzavřený vůz.
Cesta po úzkorozchodné železnici je zážitkem, vlak samozřejmě neohromí rychlostí. O této dráze se říká, že se dá před zatáčkou vysednout, nasbírat houby a pak zase nasednout a pokračovat v cestě. To je samozřejmě hodně nadnesené. Přesto ale vyhlídka z vlaku do krajiny stojí za to a cestující musí smeknout symbolický klobouk před tím, jak strmé stoupání ještě umí vláček zvládnout.
(Právo - Milan Vojtek
)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/444220/
Znovu se ozývám z polabských rovin s další porcí fotek, tentokráte už ze stavby výhybny
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=123
motorová myš
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=123
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/444078/
Na cestě po Západním Bengálsku, 2006 (železniční část / Railway Part, CZ)
9. 11. 2009 v 21:00 ČT1
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem krajem Matky Terezy, kde se pěstuje čaj s pověstí šampaňského mezi čaji a jezdí prababička všech lokomotiv.
Pokud by nebylo samostatného státu Bangladéše, nemusel by mít významný indický region přívlastek západní. Lidi na tomto území však pojí společné dějiny, jazyk, sociální struktura a také poměrně unikátní směs hinduismu a islámu. V Kalkatě, metropoli Západního Bengálska, začala svou pouť za blahoslavením Matka Tereza a v tomto městě je i místo jejího posledního odpočinku. I ona si jistě dopřávala šálek místního dárdžilinského čaje, který je podle mnoha vytříbených úst nazýván šampaňským mezi čaji. Aby se ale sláva čaje mohla šířit světem, postavili zde Britové úzkokolejnou dráhu, po které se vzácná pochutina dopravovala do přístavu v Kalkatě. Lokomotiva z roku raz dva stále supí po klikatých kolejích na úpatí Himaláje a je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.
http://www.youtube.com/watch?v=a9N2ahS7RRA
9. 11. 2009 v 21:00 ČT1
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem krajem Matky Terezy, kde se pěstuje čaj s pověstí šampaňského mezi čaji a jezdí prababička všech lokomotiv.
Pokud by nebylo samostatného státu Bangladéše, nemusel by mít významný indický region přívlastek západní. Lidi na tomto území však pojí společné dějiny, jazyk, sociální struktura a také poměrně unikátní směs hinduismu a islámu. V Kalkatě, metropoli Západního Bengálska, začala svou pouť za blahoslavením Matka Tereza a v tomto městě je i místo jejího posledního odpočinku. I ona si jistě dopřávala šálek místního dárdžilinského čaje, který je podle mnoha vytříbených úst nazýván šampaňským mezi čaji. Aby se ale sláva čaje mohla šířit světem, postavili zde Britové úzkokolejnou dráhu, po které se vzácná pochutina dopravovala do přístavu v Kalkatě. Lokomotiva z roku raz dva stále supí po klikatých kolejích na úpatí Himaláje a je dnes vyhledávanou turistickou atrakcí.
http://www.youtube.com/watch?v=a9N2ahS7RRA
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/439535/
Na řepařce se objevila dvě nová vozidla, můžete je vidět zde
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=122
motorová myš
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=122
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/437407/
V listopadu a prosinci 1908 proskočily slánským tiskem dvě zajímaví zprávy:
Místní dráha Smečno – Slaný – Aby bylo vyhověno všeobecnému přání obecenstva, byla dosavadní vlečná dráha Smečno – Slaný, určená dosud pouze pro dopravu zboží panství smečenského, proměněna na veřejnou místní dráhu, zatímně ovšem pouze pro dopravu zboží, která bude v nejbližších dnech zahájena, jakmile dojde formální povolení c.k.železničního ministerstva. Zpočátku budou otevřeny stanice Slaný – místní dráha, Studňoves a Smečno, jakož i zastávka Přelíc, na nichž bude obyčejné zboží i rychlozboží k dopravě přijímáno a dodáváno a sice na stanicích v obvyklých úředních hodinách; v zastávce v Přelíci pak přímo do vlaku neb z vlaku od vlakvedoucího. Tímto otevřením veřejné dopravy bude poskytnuta občanstvu v obcích ležících podél místní dráhy možnost levně zboží do Slaného dopravovati neb ze Slaného odebírati, a to tím spíše, že jest zvláštní úmluvou také postaráno o levnou dopravu z nádraží slanského do města a opačně. Mimo to se tímto spojením umožní přímá doprava zboží všeho druhu ze všech stanic dráhy Buštěhradské do všech stanic dráhy Pražsko – Duchcovské, což znamená značnou úsporu času i dopravních výloh, při čemž sluší na to upozorniti, že tím docíleno bylo neobyčejného zkrácení dopravy ze Slaného do všech stanic Buštěhradské dráhy s jejími odbočkami směrem k Chebu. Mimo to bude tato místní dráha spojena s dolem Schöller poblíže Libušína, čímž bude umožněno dopravovati uhlí z tohoto dolu beze všeho překládání nepoměrně levněji než dosud do všech míst podél místní dráhy a jmenovitě i do města Slaného. Pro tuto dopravu uhlí jsou stanoveny vyminečně nízké tarify. Lze očekávati, že občanstvo výhod této nové veřejné dráhy hojně bude používati, čímž přispěje se také k tomu, že bude možno po čase přikročiti i k dopravě osob. Den zahájení dopravy bude veřejně vyhlášen.
Místní dráze ze Slaného do Kačice – udělena byla koncese.
Zahájení veřejné dopravy na místní dráze Smečno – Slaný – Veřejná doprava zboží na místní dráze Smečno – Slaný zahájena byla dnem 16.prosince. Tímto dnem předány byly stanice: Smečno, Studněves, Slaný m.d. a neobsazené nákladiště v Přelíci veřejné dopravě. (Světlo číslo 24/1908)
O tom, že tuto dráhu využívali pro své cestování i výletníci si povíme zase jindy.
Osud úzkokolejné dráhy se skončil v březnu 1932, kdy na ní byl v důsledku zrušení cukrovaru zastaven provoz. V únoru 1935 byla úzkokolejná dráha oficielně zrušena a o měsíc později se začalo s vytrháváním kolejí a celkovou likvidací.
Vybral a připravil Libor Dobner
(Slánské listy)
Místní dráha Smečno – Slaný – Aby bylo vyhověno všeobecnému přání obecenstva, byla dosavadní vlečná dráha Smečno – Slaný, určená dosud pouze pro dopravu zboží panství smečenského, proměněna na veřejnou místní dráhu, zatímně ovšem pouze pro dopravu zboží, která bude v nejbližších dnech zahájena, jakmile dojde formální povolení c.k.železničního ministerstva. Zpočátku budou otevřeny stanice Slaný – místní dráha, Studňoves a Smečno, jakož i zastávka Přelíc, na nichž bude obyčejné zboží i rychlozboží k dopravě přijímáno a dodáváno a sice na stanicích v obvyklých úředních hodinách; v zastávce v Přelíci pak přímo do vlaku neb z vlaku od vlakvedoucího. Tímto otevřením veřejné dopravy bude poskytnuta občanstvu v obcích ležících podél místní dráhy možnost levně zboží do Slaného dopravovati neb ze Slaného odebírati, a to tím spíše, že jest zvláštní úmluvou také postaráno o levnou dopravu z nádraží slanského do města a opačně. Mimo to se tímto spojením umožní přímá doprava zboží všeho druhu ze všech stanic dráhy Buštěhradské do všech stanic dráhy Pražsko – Duchcovské, což znamená značnou úsporu času i dopravních výloh, při čemž sluší na to upozorniti, že tím docíleno bylo neobyčejného zkrácení dopravy ze Slaného do všech stanic Buštěhradské dráhy s jejími odbočkami směrem k Chebu. Mimo to bude tato místní dráha spojena s dolem Schöller poblíže Libušína, čímž bude umožněno dopravovati uhlí z tohoto dolu beze všeho překládání nepoměrně levněji než dosud do všech míst podél místní dráhy a jmenovitě i do města Slaného. Pro tuto dopravu uhlí jsou stanoveny vyminečně nízké tarify. Lze očekávati, že občanstvo výhod této nové veřejné dráhy hojně bude používati, čímž přispěje se také k tomu, že bude možno po čase přikročiti i k dopravě osob. Den zahájení dopravy bude veřejně vyhlášen.
Místní dráze ze Slaného do Kačice – udělena byla koncese.
Zahájení veřejné dopravy na místní dráze Smečno – Slaný – Veřejná doprava zboží na místní dráze Smečno – Slaný zahájena byla dnem 16.prosince. Tímto dnem předány byly stanice: Smečno, Studněves, Slaný m.d. a neobsazené nákladiště v Přelíci veřejné dopravě. (Světlo číslo 24/1908)
O tom, že tuto dráhu využívali pro své cestování i výletníci si povíme zase jindy.
Osud úzkokolejné dráhy se skončil v březnu 1932, kdy na ní byl v důsledku zrušení cukrovaru zastaven provoz. V únoru 1935 byla úzkokolejná dráha oficielně zrušena a o měsíc později se začalo s vytrháváním kolejí a celkovou likvidací.
Vybral a připravil Libor Dobner
(Slánské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436687/
Stavba dráhy Smečno – Slaný – Jak nám náš zpravodaj píše, bude se díti doprava zvlášť konstruovanými vozy a lokomotivou o 60 koňských silách. Mimo toho zřízeny budou zvláštní podvozky, na kterých v pádu potřeby i vagónky normálních drah dají se dopravovati. Ze Slaného do Studňovsi je trať vedena po okresní silnici. Jelikož pak dále jest terén velice vlnitý, jsou práce velice obtížné a nákladné. Zejména mezi Studňovsí a Přelící jest zářez o 35.000 m3 obsahu. Též velice obtížný jest přechod přes údolí v Šternberku v tak zvané „Itálii„, kdež v navážce 10 metrů vysoké budou dva klenuté objekty, jichž základy jsou značně hluboké a obtížné a kde musí se pilotovati a betonovati. Odtud trať přechází šternberskou cestu a ve velikém oblouku skrze bažantnici obrací se k zámku smečenskému, kdež jest skalní zářez v obsahu 15.000 m3. Pak vede trať podle erární a okresní silnice k hájovně „u čtrnácti pomocníků„, kdež se připojuje na křídlo Buštěhradské dráhy na „Schöllerův důl„ vedoucí. Při stavbě zaměstnáno jest skorem 500 dělníků, jichž počet se dle potřeby ještě zvýší neboť doprava má se již v polovici září zahájiti. Dlužno dodati, že na řečenou stavbu došlo osm offert i byla zadána panu Prokopu Husákovi a Antonínu Procházkovi, úředně oprávněným stavitelům na Kladně. – Stávka na stavbě dráhy Smečno – Slaný, o níž některé časopisy přinesly zprávu, nezakládá se na pravdě.
Nebyla to žádná stávka, nýbrž jenom jakási výměna práce. Dvacet dělníků šlo od jednoho akordanta ke druhému, proti čemuž podnikatelé stavby ničeho nenamítali. (obojí Světlo č.12 ze 17.června 1904)
První neštěstí na úzkokolejné dráze studněveské.
– Dne 28.září splašili se proti přijíždějícímu vlaku úzkokolejné dráhy blíže starého kamenouhelného důlu u Studněvsi koně zapřažení v kočáře pana Aloise Husníka ze Slaného. Ze tří obchodníků, sedících v kočáře, byli dva pohmožděni. Jeden z koní utrpěl těžké poranění a kočár byl porouchán. (SvO č.18/1904)
(Slánské listy)
Nebyla to žádná stávka, nýbrž jenom jakási výměna práce. Dvacet dělníků šlo od jednoho akordanta ke druhému, proti čemuž podnikatelé stavby ničeho nenamítali. (obojí Světlo č.12 ze 17.června 1904)
První neštěstí na úzkokolejné dráze studněveské.
– Dne 28.září splašili se proti přijíždějícímu vlaku úzkokolejné dráhy blíže starého kamenouhelného důlu u Studněvsi koně zapřažení v kočáře pana Aloise Husníka ze Slaného. Ze tří obchodníků, sedících v kočáře, byli dva pohmožděni. Jeden z koní utrpěl těžké poranění a kočár byl porouchán. (SvO č.18/1904)
(Slánské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436686/
Dlouho opomíjená historie úzkokolejky se v hodně stručné zkratce objevila v Lidových novinách z 8.dubna 2000. Podrobnější studii „Zaniklá Místní dráha Slaný – Kačice a její pozůstatky v současnosti„, publikoval Jakub Likovský ve Slánském Obzoru z roku 2004. Já si nyní dovolím přinést několik doplňujících informací, které jsem postupně nasbíral ze soudobého tisku.
Stavba dráhy – Když všechna namáhání, všechna úsilí okresu slanského a obchodního gremia ve Slaném, jakož i mnoha vysoce postavených osobností, aby ze Slaného postavena byla dráha přes Smečno do stanice Smečno – Šternberk, ukázala se býti beznadějnou, když veškeré kroky na nejvyšších místech podniknuté bezvýsledné zůstaly, odhodlal se, jak z pramenů bezpečných a hodnověrných se dovídáme, majitel panství smečenského Jindřich hrabě Clam Martinic postaviti a uskutečniti toto spojení sám nákladem vlastním, ovšem jen dráhou úzkokolejnou, kterou povede převážnou většinou přes vlastní pozemky a kterou spojí nejen své veškeré průmyslové závody, jako parní mlýn, důl, cukrovar, cihelny, pivovar, parní pilu, většinu vlastních dvorů a velký komplex lesů, nýbrž obě stanice Smečno Šternberk dráhy Buštěhradské se stanicí Slaným dráhy státní a po níž dopravovati bude, hlavně výrobky vlastních průmyslových závodů, dvorů., lesů a cukrovku z obcí kolem dráhy položených do svého vlastního cukrovaru ve Studňovsi a na zmíněné stanice.
Dráha tato umožní majiteli cukrovaru studňoveského nákup cukrovky i v obcích vzdálených a obcím těm naskytne se možnost, řepu vypěstovanou prodati cukrovaru, který vystoupiv ze železného kartelu cukrovarského, stal se cukrovarem svobodným, volným a neodvislým, čímž možnost si zjednal, platiti rolnictvu za řepu cenu lepší, což již letos prvním rokem dokázal a což náš český rolník jen s povděkem uvítati musí. Podniku tomuto musí každý jednotlivec přáti plného zdaru nejenom z ohledu toho, že se povznese tím průmyslný život beztoho v okresu slanském a novostrašeckém tak utlačený, ba téměř zanikající, nýbrž i proto, že dráhu tuto považovati lze za počátek nového spojení obou drah – slanské a buštěhradské, ježto máme za to, že by majitel snad později nebyl proti – kdyby se o to povolaní činitelé ujali, dráhu tu i veřejné dopravě přenechati. Se stavbou této dráhy, která byla právě v minulých dnech vytrasírována, a pro níž potřebné soukromé pozemky již vykoupeny byly, má se v nejbližších dnech započíti, o čemž také svědčí zimní činnost v hraběcích lesích a na parní pile na Turyni, kde se dělají potřebné pražce pod kolejky. V podniku tom najde též pracující síla vydatný zdroj výživy, neboť mají se ku pracem pozemnostním přijímati pouze dělníci domácí. Ať pohlédneme na pravo, ať na levo ať do budoucnosti, vidíme, že podnik ten. V němž kapitál uložen bude, bude se zdarem korunován a že rozproudí v našich okresích nový průmyslný život a proto voláme podniku tomu z hloubí duše: Zdař Bůh! (Světlo č.6 z 18. března 1904)
(Slánské listy)
Stavba dráhy – Když všechna namáhání, všechna úsilí okresu slanského a obchodního gremia ve Slaném, jakož i mnoha vysoce postavených osobností, aby ze Slaného postavena byla dráha přes Smečno do stanice Smečno – Šternberk, ukázala se býti beznadějnou, když veškeré kroky na nejvyšších místech podniknuté bezvýsledné zůstaly, odhodlal se, jak z pramenů bezpečných a hodnověrných se dovídáme, majitel panství smečenského Jindřich hrabě Clam Martinic postaviti a uskutečniti toto spojení sám nákladem vlastním, ovšem jen dráhou úzkokolejnou, kterou povede převážnou většinou přes vlastní pozemky a kterou spojí nejen své veškeré průmyslové závody, jako parní mlýn, důl, cukrovar, cihelny, pivovar, parní pilu, většinu vlastních dvorů a velký komplex lesů, nýbrž obě stanice Smečno Šternberk dráhy Buštěhradské se stanicí Slaným dráhy státní a po níž dopravovati bude, hlavně výrobky vlastních průmyslových závodů, dvorů., lesů a cukrovku z obcí kolem dráhy položených do svého vlastního cukrovaru ve Studňovsi a na zmíněné stanice.
Dráha tato umožní majiteli cukrovaru studňoveského nákup cukrovky i v obcích vzdálených a obcím těm naskytne se možnost, řepu vypěstovanou prodati cukrovaru, který vystoupiv ze železného kartelu cukrovarského, stal se cukrovarem svobodným, volným a neodvislým, čímž možnost si zjednal, platiti rolnictvu za řepu cenu lepší, což již letos prvním rokem dokázal a což náš český rolník jen s povděkem uvítati musí. Podniku tomuto musí každý jednotlivec přáti plného zdaru nejenom z ohledu toho, že se povznese tím průmyslný život beztoho v okresu slanském a novostrašeckém tak utlačený, ba téměř zanikající, nýbrž i proto, že dráhu tuto považovati lze za počátek nového spojení obou drah – slanské a buštěhradské, ježto máme za to, že by majitel snad později nebyl proti – kdyby se o to povolaní činitelé ujali, dráhu tu i veřejné dopravě přenechati. Se stavbou této dráhy, která byla právě v minulých dnech vytrasírována, a pro níž potřebné soukromé pozemky již vykoupeny byly, má se v nejbližších dnech započíti, o čemž také svědčí zimní činnost v hraběcích lesích a na parní pile na Turyni, kde se dělají potřebné pražce pod kolejky. V podniku tom najde též pracující síla vydatný zdroj výživy, neboť mají se ku pracem pozemnostním přijímati pouze dělníci domácí. Ať pohlédneme na pravo, ať na levo ať do budoucnosti, vidíme, že podnik ten. V němž kapitál uložen bude, bude se zdarem korunován a že rozproudí v našich okresích nový průmyslný život a proto voláme podniku tomu z hloubí duše: Zdař Bůh! (Světlo č.6 z 18. března 1904)
(Slánské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436684/
Zdrojovy subor nebol najlepsej kvality, ale urobil som co sa dalo (pseudoHD): http://www.youtube.com/watch?v=vOSGdYGhoAY .
STV1 20100208
V obci Ľubochňa pri Ružomberku sa skrýva európsky unikát - zvyšky prvej elektrifikovanej lesnej železničky v strednej Európe. Keďže obec plánuje v areáli stavať, rozhoduje aj o osude vzácnej historickej pamiatky. Mala by sa stať súčasťou skanzenu.
Info: http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h481.htm .
.STV1 20100208
V obci Ľubochňa pri Ružomberku sa skrýva európsky unikát - zvyšky prvej elektrifikovanej lesnej železničky v strednej Európe. Keďže obec plánuje v areáli stavať, rozhoduje aj o osude vzácnej historickej pamiatky. Mala by sa stať súčasťou skanzenu.
Info: http://www.rail.sk/arp/slovakia/history/h481.htm .
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434446/
Domluvím se se Stanleystonerem, je to přeci jen "jeho" video 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434394/
mixmouses:
Je to lepšie ako nič, ale je to nahrávka priamo zo servra STV (takyto material publikujem na YouTube len v pripade nudze), ktorá ma po konverzii na YouTube nie velmi prijemny zvuk, a video tiež nie je zázrak.
Ak by si velmi chcel, spravím to lepšie ...
Je to lepšie ako nič, ale je to nahrávka priamo zo servra STV (takyto material publikujem na YouTube len v pripade nudze), ktorá ma po konverzii na YouTube nie velmi prijemny zvuk, a video tiež nie je zázrak.
Ak by si velmi chcel, spravím to lepšie ...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434387/
Nejlepší to bude (díky Mathulovi) takhle 
:
http://www.youtube.com/watch?v=5PcxlKkILPk&feature=player_embedded
motorová myš
: http://www.youtube.com/watch?v=5PcxlKkILPk&feature=player_embedded
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434378/
Addams : díky, tak jsem byl zase jednou moc rychlej... 
motorová myš
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434345/
mixmouses:
Odkaz, ktory si vytvoril, smeruje na stranku vzdy poslednych Sprav STV, t.j. denne sa jej obsah meni. Nasiel som vsak "to prave":
http://stv.livetv.sk/tvarchive//video/video.html?video=49727 (8.2.2010).
Odkaz, ktory si vytvoril, smeruje na stranku vzdy poslednych Sprav STV, t.j. denne sa jej obsah meni. Nasiel som vsak "to prave":
http://stv.livetv.sk/tvarchive//video/video.html?video=49727 (8.2.2010).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434210/
Na Slovensku se možná blýská na časy Lubochňanskej lesnej železničke, tedy spíše muzeu a možná nejen jemu 
http://stv.sk/videoarchiv/ - vlevo na seznamu zpráv najděte tu o Lubochni, označte a klikněte na "přehrát označené".
Držme palce, aby vše dopadlo dobře a unikátní železnička neupadla v zapomnění. Hlavní zásluhu na tomto počinu má Stanleystoner, jemuž patří velký dík za to, co pro záchranu udělal .
motorová myš
http://stv.sk/videoarchiv/ - vlevo na seznamu zpráv najděte tu o Lubochni, označte a klikněte na "přehrát označené".
Držme palce, aby vše dopadlo dobře a unikátní železnička neupadla v zapomnění. Hlavní zásluhu na tomto počinu má Stanleystoner, jemuž patří velký dík za to, co pro záchranu udělal
.motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/434163/
Ak niekto vie pomôcť a darovať 2% z daní v prospech budovania trate na Katarinke budeme moc radi. V prípade záujmu formulár pošlem. Ďakujeme
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433618/
Společnost Jindřichohradecké místní dráhy, první soukromý provozovatel veřejné železniční dopravy, získala 23milionovou dotaci ROP Jihovýchod na modernizaci tří motorových vozů typu MBxd2. Celkové náklady projektu přesahují 50 milionů korun.
Vozům jezdícím na unikátní regionální úzkorozchodné dráze z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně svítí zelená, což v řeči železničářů znamená volno. „Spolufinancování projektu modernizace úzkorozchodných motorových vozů pro naši úzkokolejku je pro nás naprosto klíčové. Jde totiž o projekt, který dokazuje, že jindřichohradecká úzkokolejka není zdaleka pouze turistickou atrakcí a technickou památkou, ale má své místo na dopravním trhu regionální osobní dopravy ve veřejném zájmu i v budoucnosti. Jsme toho názoru, že „handicap" úzkého rozchodu vzhledem k užitné hodnotě železniční tratě lze více než eliminovat nasazením moderních vozidel odpovídajících technicky i úrovní kultury cestování 21. století. Že to není chiméra, známe z řady rakouských a německých úzkokolejek a jsme velmi rádi, že nám finanční prostředky poskytnuté v rámci ROP Jihovýchod umožňují tento projekt, který především zkvalitní dopravní obsluhu území obsluhovaného našimi úzkokolejkami, realizovat," řekl Ing. Jan Šatava, předseda představenstva JHMD a. s.
Jindřichohradecké místní dráhy provozují již 15 let regionální úzkorozchodné dráhy z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně a zajišťují tak v režimu závazku veřejné služby základní dopravní obslužnost na Pelhřimovsku. Současné řešení železniční osobní dopravy je značně neekonomické. Zastaralé lokomotivy mají vysokou spotřebu paliva a velké nároky na údržbu. Navíc osobní vozy ze 60. let minulého století nejsou přizpůsobeny pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí. Úzkokolejka je sice oblíbená turisty i místními občany, ale nesplňuje současné požadavky na cestování.
Modernizace vozů zahrnuje montáž nového, ekologičtějšího hnacího agregátu, rozsáhlou úpravu skříně vozidla a renovaci interiéru vozidla v prostorách pro cestující. Vozy budou přizpůsobeny pro přepravu tělesně postižených cestujících a pasažérů s dětskými kočárky i jízdními koly. Také obsluhující personál se dočká zlepšení pracovního prostředí. Postupná modernizace tří motorových vozů potrvá tři roky. Koncem února 2013 budou všechny tři vozy po typových zkouškách, ověřování a zkušebním provozu v pravidelném provozu. Vzhledem k tomu, že část tratě Jindřichův Hradec-Obrataň přechází do Jihočeského kraje, bude žádost o podporu modernizace čtvrtého motorového vozu podána ještě letos Regionální radě Jihozápad......
http://www.edotace.cz/dotacni-deni/volno-pro-uzkokolejku-na-pelhrimovsku/
Vozům jezdícím na unikátní regionální úzkorozchodné dráze z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně svítí zelená, což v řeči železničářů znamená volno. „Spolufinancování projektu modernizace úzkorozchodných motorových vozů pro naši úzkokolejku je pro nás naprosto klíčové. Jde totiž o projekt, který dokazuje, že jindřichohradecká úzkokolejka není zdaleka pouze turistickou atrakcí a technickou památkou, ale má své místo na dopravním trhu regionální osobní dopravy ve veřejném zájmu i v budoucnosti. Jsme toho názoru, že „handicap" úzkého rozchodu vzhledem k užitné hodnotě železniční tratě lze více než eliminovat nasazením moderních vozidel odpovídajících technicky i úrovní kultury cestování 21. století. Že to není chiméra, známe z řady rakouských a německých úzkokolejek a jsme velmi rádi, že nám finanční prostředky poskytnuté v rámci ROP Jihovýchod umožňují tento projekt, který především zkvalitní dopravní obsluhu území obsluhovaného našimi úzkokolejkami, realizovat," řekl Ing. Jan Šatava, předseda představenstva JHMD a. s.
Jindřichohradecké místní dráhy provozují již 15 let regionální úzkorozchodné dráhy z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a Obrataně a zajišťují tak v režimu závazku veřejné služby základní dopravní obslužnost na Pelhřimovsku. Současné řešení železniční osobní dopravy je značně neekonomické. Zastaralé lokomotivy mají vysokou spotřebu paliva a velké nároky na údržbu. Navíc osobní vozy ze 60. let minulého století nejsou přizpůsobeny pro přepravu osob se sníženou pohyblivostí. Úzkokolejka je sice oblíbená turisty i místními občany, ale nesplňuje současné požadavky na cestování.
Modernizace vozů zahrnuje montáž nového, ekologičtějšího hnacího agregátu, rozsáhlou úpravu skříně vozidla a renovaci interiéru vozidla v prostorách pro cestující. Vozy budou přizpůsobeny pro přepravu tělesně postižených cestujících a pasažérů s dětskými kočárky i jízdními koly. Také obsluhující personál se dočká zlepšení pracovního prostředí. Postupná modernizace tří motorových vozů potrvá tři roky. Koncem února 2013 budou všechny tři vozy po typových zkouškách, ověřování a zkušebním provozu v pravidelném provozu. Vzhledem k tomu, že část tratě Jindřichův Hradec-Obrataň přechází do Jihočeského kraje, bude žádost o podporu modernizace čtvrtého motorového vozu podána ještě letos Regionální radě Jihozápad......
http://www.edotace.cz/dotacni-deni/volno-pro-uzkokolejku-na-pelhrimovsku/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/433204/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/431280/
