Úzkorozchodné trate
Aj keď je úzkokoľajných železníc stále menej, niektoré vydržali až dodnes. Jednou z nich je aj priemyselná železnička vo Františkových Lázních v severných Čechách, určená na vozenie rašeliny. Vozbu zaobstaráva lokomotíva BN30r ťahajúca 8 výklopných vozíkov. Trať má približne 500 metrov a vozí rašelinu od korečkového rýpadla do spracovne. Táto téma je určená pre diskusiu o úzkokoľajkách ktoré sú ešte stále v prevádzke.
Podradené diskusné témy
mixmouses : parádne napredujete,dúfam,že na buduci rok sa odveziem až na výrovnu. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/411445/
Dovoluji si p.t. čtenářům oznámiti, že letos poprvé budou se na řepařce konati jízdy Silvestrovské a Novoroční, odjezdy dle mimoprázdninového fahrplanu na našem webu 
. Officielní pozvánku brzy již přihotovím a do této diskuze vyvěsím 
. Dále tu mám pozvánku na další díl nekonečného seriálu o budování řepyalismu 
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=115
motorová myš
. Officielní pozvánku brzy již přihotovím a do této diskuze vyvěsím . Dále tu mám pozvánku na další díl nekonečného seriálu o budování řepyalismu http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=115
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/411336/
Na Slovensku najdeme mnoho krásných míst, kam je možno zajet a zažít něco zajímavého. Například v okolí Prešova, kde najdeme stopy po lesní železničce údolím potoka Delňa.
Solivar v Prešově potřeboval vhodné dřevo nejen na topení ve vařácích, ale i na výrobu dřevěného uhlí. Za nejvhodnější směs dřeva na topení byla považována jedle, buk a javor.
Otázkou prvořadého významu byl přísun dřeva na topení v solivaru. Proto dvorní architekt Jan Svoboda vypracoval projekt kanálu na plavení dřeva a nádrže, která by jej napájela vodou. Dřevěný kanál byl postaven z dvouapůlcoulových desek. Jeho hloubka byla 67 cm, šířka horní části 92,5 cm a spodní části 50,5 cm. V roce 1821 byl kanál o délce 18,9 km uveden do provozu. Denně se v něm splavilo na 200 kubických sáhů.
Místo kanálu lesní železniuce
Kanál se s menšími úpravami používal až do roku 1917, kdy jej nahradila úzkorozchodná lesní železnice. Byla dlouhá 22,3 km a vedla zpod Dubníku, z místa zvaného Stavenie, přes obec Zlatá Baňa a osadu Sigord až k prešovské železniční stanici. Na horském úseku, postaveném v roce 1926, bylo klesání 63 promile! Na lesní železnici jezdily třínapravové parní lokomotivy, od počátku provozu stroj vyrobený v maďarské firmě MÁV v roce 1912, další pak o rok později ve firmě Jung. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let posílila vozový park lokomotiva ČKD č. 2608 z roku 1948. Depo měly v Prešově ve čtvrti Solivar, jeho budova dosud stojí. První a poslední z nich skončily na Černohronské lesní železnici.
Provoz na Delňanské lesní železnici byl ukončen v roce 1955, od roku 1958 byla přestavována na pionýrskou železnici s rekreačním provozem. Trať byla zkrácena, vedla ze Solivaru, z místa zvaného Šváby, a končila po 11,3 km v rekreační oblasti na Sigordu. V době rekonstrukcí na ní jezdily lokomotivy z úzkorozchodky ČSD Ružomberok – Korytnica s označením U 37.002 a U 37.011, vyrobené ve firmě Krauss – Linz v roce 1898, provoz zahajovala lokomotiva Malletovy soustavy U 47.002, na pionýrské železnici nazývaná Zuzka. Byla sem převedena v roce 1961 z jindřichohradeckých drah, vyrobili ji v roce 1911 v lokomotivce Hohenzolern v Düsseldorfu. V roce 1966 byla předána do depa v Prešově jako lokomotivní památník, nyní stojí zakonzervovaná za kolejištěm v žst. Prešov. Na pionýrské železnici potom jezdily jen motorové vozy z jindřichohradeckách úzkokolejek vyrobené v Tatře Kopřivnice v roce 1939 – M 21.008 a M 21.004. Ta na pionýrské železnici sloužila do konce jejího provozu v roce 1971. Po důkladné přestavbě se tímto atraktivním motorovým vozem můžete dosud svézt na Černohronské železnici v Černém Balogu.
Město Prešov a lesníci z tamějšího odštěpného závodu Lesů Slovenské republiky se nevzdávají záměru nějakým způsobem oživit zaniklou lesní železničku. Bohužel lokomotiva Zuzka není schopna provozu, trať z Prešova je navíc rozorána. V roce 2006 vznikl z podnětu města a lesníků rozsáhlý projekt na zpřístupnění krás údolí potoka Delňa i za využití části tělesa bývalé železničky. Ta inspirovala lesníky k využítí více jak dvoukilometrového úseku tratě železničky na vybudování první části takzvané cykloželeznice – cyklotrasy, která vede po bývalém tělese spodní stavby úzkorozchodky. Turisté a cyklisté (v zimě běžkaři) jsou na začátku trasy u bývalé staničky v Sigordu uvítáni symbolickou branou s působivou dřevěnou plastikou. Řezbář Vladimír Tomko na ní ztvárnil lesního ducha, který drží v rukou drží malého človíčka.
V závěru trasy na Zlaté Bani lesníci vyřešili, jak sem dostat vláček, který už bohužel nemůže přijet. K bývalé trati a tajchu nechali přivézt tři velké andezitové bloky ze Slanských vrchů a kameníci bratři Zelinkové z Prešova do nich vytesali podobu parní lokomotivy a dvou oplenových vagonků na dopravu dřeva. Obec Zlatá Baňa nechala postavit přístřešek pro odpočinek turistů.
Plastiky pro děti
V Sigordu v blízkosti vstupu na cykloželeznici odbočuje do doliny Šťavica dětská lesní naučná stezka o deseti
Solivar v Prešově potřeboval vhodné dřevo nejen na topení ve vařácích, ale i na výrobu dřevěného uhlí. Za nejvhodnější směs dřeva na topení byla považována jedle, buk a javor.
Otázkou prvořadého významu byl přísun dřeva na topení v solivaru. Proto dvorní architekt Jan Svoboda vypracoval projekt kanálu na plavení dřeva a nádrže, která by jej napájela vodou. Dřevěný kanál byl postaven z dvouapůlcoulových desek. Jeho hloubka byla 67 cm, šířka horní části 92,5 cm a spodní části 50,5 cm. V roce 1821 byl kanál o délce 18,9 km uveden do provozu. Denně se v něm splavilo na 200 kubických sáhů.
Místo kanálu lesní železniuce
Kanál se s menšími úpravami používal až do roku 1917, kdy jej nahradila úzkorozchodná lesní železnice. Byla dlouhá 22,3 km a vedla zpod Dubníku, z místa zvaného Stavenie, přes obec Zlatá Baňa a osadu Sigord až k prešovské železniční stanici. Na horském úseku, postaveném v roce 1926, bylo klesání 63 promile! Na lesní železnici jezdily třínapravové parní lokomotivy, od počátku provozu stroj vyrobený v maďarské firmě MÁV v roce 1912, další pak o rok později ve firmě Jung. Na přelomu čtyřicátých a padesátých let posílila vozový park lokomotiva ČKD č. 2608 z roku 1948. Depo měly v Prešově ve čtvrti Solivar, jeho budova dosud stojí. První a poslední z nich skončily na Černohronské lesní železnici.
Provoz na Delňanské lesní železnici byl ukončen v roce 1955, od roku 1958 byla přestavována na pionýrskou železnici s rekreačním provozem. Trať byla zkrácena, vedla ze Solivaru, z místa zvaného Šváby, a končila po 11,3 km v rekreační oblasti na Sigordu. V době rekonstrukcí na ní jezdily lokomotivy z úzkorozchodky ČSD Ružomberok – Korytnica s označením U 37.002 a U 37.011, vyrobené ve firmě Krauss – Linz v roce 1898, provoz zahajovala lokomotiva Malletovy soustavy U 47.002, na pionýrské železnici nazývaná Zuzka. Byla sem převedena v roce 1961 z jindřichohradeckých drah, vyrobili ji v roce 1911 v lokomotivce Hohenzolern v Düsseldorfu. V roce 1966 byla předána do depa v Prešově jako lokomotivní památník, nyní stojí zakonzervovaná za kolejištěm v žst. Prešov. Na pionýrské železnici potom jezdily jen motorové vozy z jindřichohradeckách úzkokolejek vyrobené v Tatře Kopřivnice v roce 1939 – M 21.008 a M 21.004. Ta na pionýrské železnici sloužila do konce jejího provozu v roce 1971. Po důkladné přestavbě se tímto atraktivním motorovým vozem můžete dosud svézt na Černohronské železnici v Černém Balogu.
Město Prešov a lesníci z tamějšího odštěpného závodu Lesů Slovenské republiky se nevzdávají záměru nějakým způsobem oživit zaniklou lesní železničku. Bohužel lokomotiva Zuzka není schopna provozu, trať z Prešova je navíc rozorána. V roce 2006 vznikl z podnětu města a lesníků rozsáhlý projekt na zpřístupnění krás údolí potoka Delňa i za využití části tělesa bývalé železničky. Ta inspirovala lesníky k využítí více jak dvoukilometrového úseku tratě železničky na vybudování první části takzvané cykloželeznice – cyklotrasy, která vede po bývalém tělese spodní stavby úzkorozchodky. Turisté a cyklisté (v zimě běžkaři) jsou na začátku trasy u bývalé staničky v Sigordu uvítáni symbolickou branou s působivou dřevěnou plastikou. Řezbář Vladimír Tomko na ní ztvárnil lesního ducha, který drží v rukou drží malého človíčka.
V závěru trasy na Zlaté Bani lesníci vyřešili, jak sem dostat vláček, který už bohužel nemůže přijet. K bývalé trati a tajchu nechali přivézt tři velké andezitové bloky ze Slanských vrchů a kameníci bratři Zelinkové z Prešova do nich vytesali podobu parní lokomotivy a dvou oplenových vagonků na dopravu dřeva. Obec Zlatá Baňa nechala postavit přístřešek pro odpočinek turistů.
Plastiky pro děti
V Sigordu v blízkosti vstupu na cykloželeznici odbočuje do doliny Šťavica dětská lesní naučná stezka o deseti
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/410178/
Mám na Vás všechny dotaz, jaký byste měli zájem o dotisk brožurky o úzkokolejce Ondrášov - Dvorce? Díky za odpovědi. motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/409854/
Chystáte-li se zachytit zimní krásy žitavských úzkokolejek, pak se sem vydejte nejdříve 28. listopadu.
Do té doby tu totiž vlaky kvůli stavebním pracím nejezdí, zavřeno bude i zákaznické centrum v Žitavě. Sdružení příznivců drážky láká zájemce na Mikulášské vlaky (6. prosince), jízdy na Štědrý den a v poslední den v roce. První až třetí adventní víkend se konají adventní trhy na nádražíčku v Oibinu. Podrobné informace na www.zoje.de.
(Železničář)
Do té doby tu totiž vlaky kvůli stavebním pracím nejezdí, zavřeno bude i zákaznické centrum v Žitavě. Sdružení příznivců drážky láká zájemce na Mikulášské vlaky (6. prosince), jízdy na Štědrý den a v poslední den v roce. První až třetí adventní víkend se konají adventní trhy na nádražíčku v Oibinu. Podrobné informace na www.zoje.de.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/408015/
Aj zo surianskej sa zachoval most a v dost dobrom stave
http://www.surail.szm.com/Index/SCZ-02NJ.jpg kolaje som tam vsak nenasiel
Ono celkovo sa zo ŠCŽ zachovalo dost
http://www.surail.szm.com/Index/SCZ-02NJ.jpg kolaje som tam vsak nenasiel
Ono celkovo sa zo ŠCŽ zachovalo dost
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407181/
Lubochlast, Dodi : díky za fotky, teda jen zírám, že se tam zachovaly i koleje, ale to bude asi jen nějaký kousek, nebo je toho víc?
Rušení kolejí postihlo i současnou řepařku, naštěstí jde "jen" o manipulační koleje v DYKU. Více a ještě více zde
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=114
motorová myš
Rušení kolejí postihlo i současnou řepařku, naštěstí jde "jen" o manipulační koleje v DYKU. Více a ještě více zde
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=114
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407180/
Vdaka, mozno sa dakedy zastavim, urobit si tiez take podobne foto 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407172/
V smere od sládkovičova v obci Abrahám za areálom družstva zaboč doľava. Najprv asfalt, potom prašná cesta a asi 400 metrov od konca plota družstva ja typický nižinny most cez regulovaný potok.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407170/
lubochlast - zaujimave foto.. dalo by sa toto miesto aj presnejsie specifikovat? Ja pre zmenu pridavam nieco zo Zeliezovskej uzkej (na ceste k JRD na Velkom Dvore).
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407167/
V zítřejším vysílání Českeho rozhlasu Brno:
ČTVRTEK 12. LISTOPADU
14.04 - 17.00 Rendez-vous ze zlínského studia s Věrou Hotařovou
Podíváme se za další Moravskou rodinou.
Hosté z Napajedel připomenou 15. výročí úmrtí slavného rodáka, klavíristy Rudolfa Firkušného. Zasoutěžíme si a přivítáme hosta.
Josef Němeček je středoškolský učitel ze Zlína a má slabost pro úzkorozchodné kolejnice a drezíny. Sestavil už tři a poslední z nich bude přepravovat turisty v horách.
Inet vysílání:
http://www.rozhlas.cz/audio/download/crobrno-128.asx
ČTVRTEK 12. LISTOPADU
14.04 - 17.00 Rendez-vous ze zlínského studia s Věrou Hotařovou
Podíváme se za další Moravskou rodinou.
Hosté z Napajedel připomenou 15. výročí úmrtí slavného rodáka, klavíristy Rudolfa Firkušného. Zasoutěžíme si a přivítáme hosta.
Josef Němeček je středoškolský učitel ze Zlína a má slabost pro úzkorozchodné kolejnice a drezíny. Sestavil už tři a poslední z nich bude přepravovat turisty v horách.
Inet vysílání:
http://www.rozhlas.cz/audio/download/crobrno-128.asx
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407162/
Dráha cukrovaru Diosék, rozchod 760mm.
http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=300832.jpg&httpref=28/169322
http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=300833.jpg&httpref=28/169322
Fotky mostu dráhy cukrovaru trnava dodám neskôr.
http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=300832.jpg&httpref=28/169322
http://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=300833.jpg&httpref=28/169322
Fotky mostu dráhy cukrovaru trnava dodám neskôr.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407134/
http://www.rta.cz/rta_stream_wmv/tvframe1.html?id=118881&message=RTA%20Host%20dne%2006.11.2009
nebo
mms://stream1.rta.cz/quality_high/119000/118881.wmv
nebo
mms://stream1.rta.cz/quality_high/119000/118881.wmv
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407124/
vzdy ma dakdo predbehne 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407030/
lubochlast nemas foto ? mna to celkom zaujima kde boldakedy most , priecestie , nasyp.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407029/
Lubochlast : toho mostu je škoda... 
Měl bys prosím nějaký fotky těch mostů a případně dalších zajímavých míst z těch železniček? Díky myš
Měl bys prosím nějaký fotky těch mostů a případně dalších zajímavých míst z těch železniček? Díky myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407028/
A na slovensku máme dva zachované mosty z repných úzkorozchodných drách. Prvý je z dráhy cukrovaru trnava pri ceste trnava - malženice. Parádny most. A druhý na dráhe cukrovaru Diosék za obcou Abrahám dokonca z kolajami. Druhý most cukrovaru trnava /bola to spojnica tratí na Nižnú a Biely kostol/ bol zlikvidovaný tento rok pri stavbe kruhového objazdu. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407026/
A ještě jedna zajímavá dezinformace - všude píšou, že po ostatních řepařkách se dochovaly jen "velmi nepatrné stopy v terénu", což je minimálně v případě dymokurky a vlkavky nesmysl, těleso je místy velmi patrné, dokonce bijící do očí. V případě zrovna dymokurky je to cca 60% celkové délky trati. Naproti tomu v Kolíně se krom asi 1 km náspů nedochovalo nic viditelného. To píšu pro případné zájemce o procházku po některé z řepařek. Jak to asi tak vypadá můžete vidět zde
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=vlkava_08_I
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=vlkava_08_II
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=dymokurka_08_I
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=dymokurka_08_II
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=dymokurka_08_III
motorová myš
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=vlkava_08_I
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=vlkava_08_II
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=dymokurka_08_I
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=dymokurka_08_II
http://fotomysak.bloudil.cz/?lang=cz&page=fotogalerie&fg=dymokurka_08_III
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407012/
Nechci bejti nějakej tento, ale mám takový utkvělý pocit, že tohle povídání tak trošku "opráskli" z Práva (nedávno to tu bylo vyvěšené) včetně výrazu "malokolejka", ze kterýho mám ujímání 
. motorová myš
. motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/407005/
Další zpráva o mediální hvězdě našich úzkorozchodek:
Ve středních Čechách mezi Kolínem a obcí Ovčáry mají zvláštní dráhu určenou pro speciální vláček. Jde o malokolejku, jejímž účelem bylo v minulosti vozit cukrovou řepu. Kolínská řepařská dráha byla postavena v roce 1894. Je tak nejstarší řepařskou dráhou v Čechách.
Celý článek: http://www.novinky.cz/cestovani/183036-z-polabskych-reparek-zbyla-jedina-uzkokolejka.html
Ve středních Čechách mezi Kolínem a obcí Ovčáry mají zvláštní dráhu určenou pro speciální vláček. Jde o malokolejku, jejímž účelem bylo v minulosti vozit cukrovou řepu. Kolínská řepařská dráha byla postavena v roce 1894. Je tak nejstarší řepařskou dráhou v Čechách.
Celý článek: http://www.novinky.cz/cestovani/183036-z-polabskych-reparek-zbyla-jedina-uzkokolejka.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/406991/
