Úzkorozchodné trate
Aj keď je úzkokoľajných železníc stále menej, niektoré vydržali až dodnes. Jednou z nich je aj priemyselná železnička vo Františkových Lázních v severných Čechách, určená na vozenie rašeliny. Vozbu zaobstaráva lokomotíva BN30r ťahajúca 8 výklopných vozíkov. Trať má približne 500 metrov a vozí rašelinu od korečkového rýpadla do spracovne. Táto téma je určená pre diskusiu o úzkokoľajkách ktoré sú ešte stále v prevádzke.
Podradené diskusné témy
Drezínu určenou pro přepravu turistů na trati ve slovenských horách dokončil v úterý zlínský středoškolský učitel a fanda těchto strojů Josef Němeček. Pod jeho dohledem ji vyrobila firma ZAKO z Březnice na Zlínsku.
Celá práce začala v půlce srpna a nejnáročnější prý byl poslední měsíc.
”Téměř každé ráno jsem vstával o půl páté a jel alespoň na hodinu do dílny dohlédnout, jak pokračuje výroba. Potom jsem spěchal do školy, kde učím. Námahy ale nelituji, navíc devadesát procent práce jsme zvládli díky zručným řemeslníkům,” říká fanda drezín.
Vozidlo bude sloužit pro propojení dvou turistických železnic v Kysuckých Beskydech. Na trať, kde se od roku 1926 vozilo pouze dřevo, se totiž dostane jenom úzkorozchodná drezína.
”Horský úvraťový úsek s nejvyšší nadmořskou výškou téměř tisíc metrů je sklonově tak náročný, že zde zatím přeprava cestujících jinak než speciálně zkonstruovanými drezínami nebyla možná,” popisuje konstruktér.
Proto bylo nutné vozidlo vybavit třemi na sobě nezávislými brzdovými systémy. ”Také tu máme sypání písku na koleje, říká se tomu pískovač. To kdyby hrozilo uklouznutí. Trať vede totiž převážně lesem,” dodává Němeček.
Drezína je schopná jet rychlostí 25 kilometrů za hodinu, při náročném stoupání v horském úseku je to ale spíš deset až patnáct kilometrů v hodině. Vejde se do ní dvanáct lidí a řidič, které před deštěm chrání plátěná střecha. Má dvě poháněné nápravy pro rozchod kolejnic 760 milimetrů.
Motor je benzinový a prázdné vozítko má hmotnost 850 kilogramů, naložené 1900 kilogramů.
Už třetí stroj
Je to už třetí vozidlo, které tento zlínský fanoušek úzkorozchodných železnic zkonstruoval. ”První jsem postavil ve sklepě rodinného domu v centru Zlína už v roce 1999. Složil jsem díly, které jsem porůznu objednal. Druhou jsem pak sestavil v roce 2005 a další teď,” vypočítává jednapadesátiletý učitel ze Střední průmyslové školy ve Zlíně.
A nejen to. Jen tak pro radost si postavil sto třicet metrů dlouhé koleje i na zahradě, aby mohl svá vozidla testovat. ”Proto bych chtěl poděkovat manželce, která to se mnou všechno vydržela,” směje se Němeček.
Od drezín si ale příliš dlouho neodpočine. ”Zřejmě začnu rekonstruovat tu první, nejstarší. Je to prostě celoživotní zájem,” uzavírá konstruktér.
(Zlínský deník)
Celá práce začala v půlce srpna a nejnáročnější prý byl poslední měsíc.
”Téměř každé ráno jsem vstával o půl páté a jel alespoň na hodinu do dílny dohlédnout, jak pokračuje výroba. Potom jsem spěchal do školy, kde učím. Námahy ale nelituji, navíc devadesát procent práce jsme zvládli díky zručným řemeslníkům,” říká fanda drezín.
Vozidlo bude sloužit pro propojení dvou turistických železnic v Kysuckých Beskydech. Na trať, kde se od roku 1926 vozilo pouze dřevo, se totiž dostane jenom úzkorozchodná drezína.
”Horský úvraťový úsek s nejvyšší nadmořskou výškou téměř tisíc metrů je sklonově tak náročný, že zde zatím přeprava cestujících jinak než speciálně zkonstruovanými drezínami nebyla možná,” popisuje konstruktér.
Proto bylo nutné vozidlo vybavit třemi na sobě nezávislými brzdovými systémy. ”Také tu máme sypání písku na koleje, říká se tomu pískovač. To kdyby hrozilo uklouznutí. Trať vede totiž převážně lesem,” dodává Němeček.
Drezína je schopná jet rychlostí 25 kilometrů za hodinu, při náročném stoupání v horském úseku je to ale spíš deset až patnáct kilometrů v hodině. Vejde se do ní dvanáct lidí a řidič, které před deštěm chrání plátěná střecha. Má dvě poháněné nápravy pro rozchod kolejnic 760 milimetrů.
Motor je benzinový a prázdné vozítko má hmotnost 850 kilogramů, naložené 1900 kilogramů.
Už třetí stroj
Je to už třetí vozidlo, které tento zlínský fanoušek úzkorozchodných železnic zkonstruoval. ”První jsem postavil ve sklepě rodinného domu v centru Zlína už v roce 1999. Složil jsem díly, které jsem porůznu objednal. Druhou jsem pak sestavil v roce 2005 a další teď,” vypočítává jednapadesátiletý učitel ze Střední průmyslové školy ve Zlíně.
A nejen to. Jen tak pro radost si postavil sto třicet metrů dlouhé koleje i na zahradě, aby mohl svá vozidla testovat. ”Proto bych chtěl poděkovat manželce, která to se mnou všechno vydržela,” směje se Němeček.
Od drezín si ale příliš dlouho neodpočine. ”Zřejmě začnu rekonstruovat tu první, nejstarší. Je to prostě celoživotní zájem,” uzavírá konstruktér.
(Zlínský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404725/
Při návštěvě vedení Českých drah se hovořilo také o plánech na prodloužení osoblažské úzkorozchodné dráhy až do Polska
Generální ředitel Českých drah (ČD) Petr Žaluda se svým ekonomickým náměstkem Michalem Nebeským koncem října navštívil železniční opravny v Krnově a osoblažskou úzkorozchodnou železnici. Byla to první návštěva vedení ČD v novodobé historii Krnova.
Generálního ředitele na Krnovsko pozval tajemník Odborového sdružení železničářů Martin Vavrečka, který byl nedávno zvolen také tajemníkem Asociace samostatných odborů. Martin Vavrečka pochází z Krnova a mnozí si ho pamatují z jeho předchozího působení v krnovském depu.
”Chtěli jsme, aby se pan generální ředitel osobně seznámil se specifickou situací v odlehlém česko – polském pohraničí. Během jeho celodenní návštěvy jsme mu představili depo s největší točnou v České republice, které bohužel ČD za předchozího vedení opustily a opravy přesunuly do Olomouce. Ještě že rozsáhlý areál bývalého depa dnes využívá k opravám společnost Olpas Moravia, takže jsou zde zajištěna aspoň nějaká pracovní místa. Jinak zaměstnanci bývalého krnovského depa musí dojíždět za prací do depa v Olomouci nebo na opravnu v Opavě,” uvedl Martin Vavrečka, který chtěl také generálního ředitele seznámit s největší zdejší železničářskou atrakcí, jedinou úzkokolejnou tratí v síti Českých drah.
”Nechceme, aby Osoblažku postihl stejný osud jako bývalé krnovské depo. Samozřejmě jsme generálnímu řediteli představili Krnovské opravny a strojírny, které pro České dráhy zajišťují opravy a rekonstrukce kolejových vozidel,” dodal Martin Vavrečka. Petr Žaluda měl nabitý pracovní program, a přesto si našel čas projet se po Osoblažce parní lokomotivou Škoda a poznat zblízka tuto vyhlášenou turistickou atrakci, kterou zde provozují Slezské zemské dráhy.
”Nejvíc nás překvapil ekonomický náměstek Michal Nebeský, který vůbec nehleděl na to, že zrovna má na sobě oblek a kravatu, a namísto do vagonu zamířil rovnou k lokomotivě. Celou cestu z Třemešné do Rudoltic absolvoval na lokomotivě, aby se seznámil s její obsluhou a dokonce pomáhal i přikládat uhlí pod kotel. Ukázalo se, že je to stejný vláčkař a srdcař jako my,” prozradil Jaromír Foltýn, zástupce Slezských zemských drah a zároveň i krnovské firmy Olpas Moravia, která historické úzkorozchodné lokomotivy a vagony udržuje.
Na přetřes přišly i otázky o možné budoucnosti úzkokolejné dráhy. ”S generálním ředitelem jsme zase měli mimořádnou příležitost probrat naše vize na prodloužení Osoblažky do Polska. Shodli jsme se, že by bylo vhodné na toto téma svolat jednání mezi nejvyššími představiteli ČD a Správy železniční dopravní cesty, která spravuje Osoblažku po technické stránce,” konstatoval Jaromír Foltýn po setkání s nejvyššími zástupci Českých drah.
(Bruntálský a krnovský deník)
Generální ředitel Českých drah (ČD) Petr Žaluda se svým ekonomickým náměstkem Michalem Nebeským koncem října navštívil železniční opravny v Krnově a osoblažskou úzkorozchodnou železnici. Byla to první návštěva vedení ČD v novodobé historii Krnova.
Generálního ředitele na Krnovsko pozval tajemník Odborového sdružení železničářů Martin Vavrečka, který byl nedávno zvolen také tajemníkem Asociace samostatných odborů. Martin Vavrečka pochází z Krnova a mnozí si ho pamatují z jeho předchozího působení v krnovském depu.
”Chtěli jsme, aby se pan generální ředitel osobně seznámil se specifickou situací v odlehlém česko – polském pohraničí. Během jeho celodenní návštěvy jsme mu představili depo s největší točnou v České republice, které bohužel ČD za předchozího vedení opustily a opravy přesunuly do Olomouce. Ještě že rozsáhlý areál bývalého depa dnes využívá k opravám společnost Olpas Moravia, takže jsou zde zajištěna aspoň nějaká pracovní místa. Jinak zaměstnanci bývalého krnovského depa musí dojíždět za prací do depa v Olomouci nebo na opravnu v Opavě,” uvedl Martin Vavrečka, který chtěl také generálního ředitele seznámit s největší zdejší železničářskou atrakcí, jedinou úzkokolejnou tratí v síti Českých drah.
”Nechceme, aby Osoblažku postihl stejný osud jako bývalé krnovské depo. Samozřejmě jsme generálnímu řediteli představili Krnovské opravny a strojírny, které pro České dráhy zajišťují opravy a rekonstrukce kolejových vozidel,” dodal Martin Vavrečka. Petr Žaluda měl nabitý pracovní program, a přesto si našel čas projet se po Osoblažce parní lokomotivou Škoda a poznat zblízka tuto vyhlášenou turistickou atrakci, kterou zde provozují Slezské zemské dráhy.
”Nejvíc nás překvapil ekonomický náměstek Michal Nebeský, který vůbec nehleděl na to, že zrovna má na sobě oblek a kravatu, a namísto do vagonu zamířil rovnou k lokomotivě. Celou cestu z Třemešné do Rudoltic absolvoval na lokomotivě, aby se seznámil s její obsluhou a dokonce pomáhal i přikládat uhlí pod kotel. Ukázalo se, že je to stejný vláčkař a srdcař jako my,” prozradil Jaromír Foltýn, zástupce Slezských zemských drah a zároveň i krnovské firmy Olpas Moravia, která historické úzkorozchodné lokomotivy a vagony udržuje.
Na přetřes přišly i otázky o možné budoucnosti úzkokolejné dráhy. ”S generálním ředitelem jsme zase měli mimořádnou příležitost probrat naše vize na prodloužení Osoblažky do Polska. Shodli jsme se, že by bylo vhodné na toto téma svolat jednání mezi nejvyššími představiteli ČD a Správy železniční dopravní cesty, která spravuje Osoblažku po technické stránce,” konstatoval Jaromír Foltýn po setkání s nejvyššími zástupci Českých drah.
(Bruntálský a krnovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404702/
Moc díky, projel jsem to celý a podle střípků to vypadá tak, že ji "kdosi" koupil pro majitele, který ji chce provozovat na nějaké té bývalé drážce - tu jsem našel zde
http://zrus-zan-zel.blog.cz/0809/uzkokolejka-teplice-nad-becvou-lomy-cernotin
Tak se necháme překvapit...
. Jinak až se k tomu dokopu, dodám na vlaky.net fotoreport z dnešní lokoparade na Solvayových lomech 
motorová myš
http://zrus-zan-zel.blog.cz/0809/uzkokolejka-teplice-nad-becvou-lomy-cernotin
Tak se necháme překvapit...
. Jinak až se k tomu dokopu, dodám na vlaky.net fotoreport z dnešní lokoparade na Solvayových lomech motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404325/
HEUREKA!!!
Mam to
http://k-report.net/diskuse/archiv2008/28/121-archiv-22.html
Prispevok od Cogwheel-a -> Ještě k té výše zmiňované nekompletní lokomotivě BS-80 (ČKD č. 2992/1951 s kotlem č. 67/1951 = ex Mladějov č. 4´´, pak pomník Blava-Rača): Někde jsem zaslechl, že její současný majitel bude pro majitele motorestu u Teplic nad Bečvou, adaptovaného z bývalé vápenky-kruhovky (viditelno i z vlaku) dodavatelsky stavět novou atrakční úzkokolejku po tělese někdejší lomařské drážky. Lokomotiva by tam následně (po opravě) měla býti provozována. Zakládá se to na pravdě, nebo je to spíše šotofáma?
Mam to
http://k-report.net/diskuse/archiv2008/28/121-archiv-22.html
Prispevok od Cogwheel-a -> Ještě k té výše zmiňované nekompletní lokomotivě BS-80 (ČKD č. 2992/1951 s kotlem č. 67/1951 = ex Mladějov č. 4´´, pak pomník Blava-Rača): Někde jsem zaslechl, že její současný majitel bude pro majitele motorestu u Teplic nad Bečvou, adaptovaného z bývalé vápenky-kruhovky (viditelno i z vlaku) dodavatelsky stavět novou atrakční úzkokolejku po tělese někdejší lomařské drážky. Lokomotiva by tam následně (po opravě) měla býti provozována. Zakládá se to na pravdě, nebo je to spíše šotofáma?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404311/
Mathulo : na K-repu si tuhle diskuzi hlídám, ale nějak si tuhle věc nevybavuju... Jestli von mi ten zatracenej Němec, co mi schovává věci, taky neschovává informace 
. Každopádně díky moc motorová myš
. Každopádně díky moc motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404286/
mixmouses->treba zapatrat na K-repe.Ako som pisal,mala by sa nachadzat pri nejakom motoreste blizkosti nejakej priemyselnej drazky.
Skusim to najst
Skusim to najst
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404281/
LŽK, Lubochlast : opět díky za info 
. Jsem rád, že se vagonky líbí, taky už se na zprovoznění těším, ale tý práce... Navíc budou skříně na podvozcích poněkud typově a vzhledově vzdálených těm původním, holt finance... 
. Ale co, hlavně aby se nám zdařila ta skříň, zbývá už "jen" zjistit, jak vypadal enteryjér a jaká to byla ta barva ve spodní části.
K té BS 80 - skoro bych se přikláněl k Lubochlastovi, párám sice nerozumím, ale to, co jsem viděl u nás s Káčou, mi bohatě stačí... A to tam máme odborníky páraře. Jo ještě se zeptám - pokud ji chce majitel zprovoznit, nevíte někdo, jestli k ní bude stavět (nebo už má) i nějakou trať? Díky motormyšát
. Jsem rád, že se vagonky líbí, taky už se na zprovoznění těším, ale tý práce... Navíc budou skříně na podvozcích poněkud typově a vzhledově vzdálených těm původním, holt finance... . Ale co, hlavně aby se nám zdařila ta skříň, zbývá už "jen" zjistit, jak vypadal enteryjér a jaká to byla ta barva ve spodní části. K té BS 80 - skoro bych se přikláněl k Lubochlastovi, párám sice nerozumím, ale to, co jsem viděl u nás s Káčou, mi bohatě stačí... A to tam máme odborníky páraře. Jo ještě se zeptám - pokud ji chce majitel zprovoznit, nevíte někdo, jestli k ní bude stavět (nebo už má) i nějakou trať? Díky motormyšát
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404279/
Keď ju spojazdní je borec a má u mna flašu šampusu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404153/
Inač myšaku pekné vagoniky,to bude paráda ked budú znovu jazdiť 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404150/
Vraj ju chce spojazdniť,ale dosť vecí na nej chýbala/parostroje /a podobne. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404149/
Mathulo, LŽK : díky za info, zdá se, že bude stát někde u silnice, kde jí rozhodně nebude líp než na tom pomníku... 
. Nejspíš se snadnějc stane cílem vandalů, sběratelů kovů atd... Na Slovensku se alespoň teoreticky mohla dostat pod páru na koleje... Všem pomníkovkám bych přál návrat na koleje, ať už v CZ nebo SK. motorová myš
. Nejspíš se snadnějc stane cílem vandalů, sběratelů kovů atd... Na Slovensku se alespoň teoreticky mohla dostat pod páru na koleje... Všem pomníkovkám bych přál návrat na koleje, ať už v CZ nebo SK. motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404145/
Aspoň čo som počul tak tá para išla do Čiech a vlastní ju súkromná osoba.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404138/
Viem ze skoncila pri nejakom motoreste v blizkosti nejakej tehelne ci lomu alebo niecoho takeho.V archive na K-Reporte je presne miesto.Co je s nou teraz neviem,mohla radsej skoncit u Nas na NPZ,velka skoda...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404134/
Mathulo : díky, ale nepíše se tam, kde skončila. Nenašel jsem to ani u Ivoška na uzkorozchodky.uvadi. O kladence vím, kde je a komu patří.
Zbyněk : redaktoři už se lepší
, tentokrát jen (nevím která strana) mylně uvedla opravu BS 80, která byla provedena ve Výtopně Zlíchov, pouze kotel dělala SEA a.s. Kolín a dále se kolega Šmolc uvedl jako topič, i když je fíra 
. Ostatní v pohodě . Asi mě brzy někdo zastřelí a bude pokoj 
. spalovací hlodavec 
Zbyněk : redaktoři už se lepší
, tentokrát jen (nevím která strana) mylně uvedla opravu BS 80, která byla provedena ve Výtopně Zlíchov, pouze kotel dělala SEA a.s. Kolín a dále se kolega Šmolc uvedl jako topič, i když je fíra . Ostatní v pohodě . Asi mě brzy někdo zastřelí a bude pokoj . spalovací hlodavec
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404132/
Zase něco pro motohlodavce:
Ve středních Čechách mezi Kolínem a obcí Ovčáry mají zvláštní dráhu určenou pro speciální vláček. Jde o malokolejku, jejímž účelem bylo v minulosti vozit cukrovu řepu.
Kolínská řepařská dráha byla postavena v roce 1894. Je tak nejstarší řepařskou dráhou v Čechách. Nápad na tenhle podivně romantický a přitom účelný způsob dopravy se zrodil v hlavě rytíře Horského v 19. století, ale až vnuk Richter zrealizoval jeho nápad.
Dráha vedla z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní kolínské elektrárny, do Františkova (Ovčáry), do Býchor a dál až do Jestřabí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 km, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 km. Z okolních polí svážela do cukrovaru cukrovou řepu.
Provoz řepařských vlaků zabezpečovaly původně parní, později motorové lokomotivy. Vagóny uvezly až osm tun řepy. K tomuto účelu sloužila dráha téměř sedmdesát let. V 60. letech 20. století byla zrušena. Přeprava cukrové řepy se přesunula na silnici. Dráha náležela do systému „polabských řepařek“, kterých v okolí existovalo v minulosti několik (Vlkava, Dymokury, Rožďalovice, Kopidlno, Libněves). Většinou se po nich dochovaly velmi nepatrné stopy v terénu, až na tu kolínskou. V roce 2000 byl založen Klub pro obnovu kolínské řepařské dráhy, jehož hlavním cílem bylo a je obnovit zaniklou dráhu a vybudovat muzeum všech polabských řepařek.
,,Zatím jsme zprovoznili dva kilometry tratě, příští rok na jaře bychom rádi otevřeli dalších 750 metrů. Naším cílem jsou celkem 4,5 kilometru, závisí to ale na mnoha věcech,“ říká jeden z hlavních strůjců celého projektu Tomáš Vanča.
Myšlenka obnovy drážky se zrodila před dvanácti lety, práce začaly v roce 2000. ,,Sháněli jsme mašiny, vagóny, výhybky, koleje, prostě všechno. Dnes jsme dokonce schopní položit koleje tak, aby po nich mohl bez problémů jezdit vlak,“ říká Tomáš Vanča.
Stará dáma
Největší klenot dnešní řepařské dráhy je bezesporu parní lokomotiva BS-80 z poloviny minulého století. ,,Nejdřív jezdila v královédvorských železárnách, kde vozila strusku na haldu. Pak ji dali na pomník, odkud jsme ji odkoupili my. V Kolíně byla opravena a dána znovu do provozu,“ říká strojvedoucí Jan Vaníček.
Těchto malých parních lokomotiv bylo vyrobeno v ČKD osmdesát. ,,Naše lokomotiva ujede za rok asi 2500 kilometrů, za dva a čtvrt roku jsme provezli přes 40 000 pasažérů, o parní je největší zájem, proto jí věnujeme velkou péči. Jinak také používáme motorové lokomotivy,“ říká Tomáš Vanča. Parní lokomotiva se ale nejdřív musí roztopit, což trvá několik hodin, než je schopná jízdy. ,,V pátek před jízdou lokomotivu roztopíme, v noci ji ale nezhasínáme, naopak, udržujeme ji na určité teplotě, aby další den mohla vyjet a nemusela se znovu roztápět. Je to docela zdlouhavý a složitý proces, a lokomotiva se častým roztápěním ničí,“ říká topič Jiří Šmolc, který si musel, tak jako ostatní, kdo chtějí ,,přidávat do kotle“ v lokomotivě, udělat topičské zkoušky.
,,Do budoucna máme v plánu průjezd lesem, na konci trasy vybudovat dětské hřiště, přístup k turistickým a cyklistickým trasám nebo občerstvení. To je zatím jen na výchozí stanici, kde je i muzeum řepařských drah,“ uzavírá Tomáš Vanča.
(Právo)
Ve středních Čechách mezi Kolínem a obcí Ovčáry mají zvláštní dráhu určenou pro speciální vláček. Jde o malokolejku, jejímž účelem bylo v minulosti vozit cukrovu řepu.
Kolínská řepařská dráha byla postavena v roce 1894. Je tak nejstarší řepařskou dráhou v Čechách. Nápad na tenhle podivně romantický a přitom účelný způsob dopravy se zrodil v hlavě rytíře Horského v 19. století, ale až vnuk Richter zrealizoval jeho nápad.
Dráha vedla z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní kolínské elektrárny, do Františkova (Ovčáry), do Býchor a dál až do Jestřabí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 km, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 km. Z okolních polí svážela do cukrovaru cukrovou řepu.
Provoz řepařských vlaků zabezpečovaly původně parní, později motorové lokomotivy. Vagóny uvezly až osm tun řepy. K tomuto účelu sloužila dráha téměř sedmdesát let. V 60. letech 20. století byla zrušena. Přeprava cukrové řepy se přesunula na silnici. Dráha náležela do systému „polabských řepařek“, kterých v okolí existovalo v minulosti několik (Vlkava, Dymokury, Rožďalovice, Kopidlno, Libněves). Většinou se po nich dochovaly velmi nepatrné stopy v terénu, až na tu kolínskou. V roce 2000 byl založen Klub pro obnovu kolínské řepařské dráhy, jehož hlavním cílem bylo a je obnovit zaniklou dráhu a vybudovat muzeum všech polabských řepařek.
,,Zatím jsme zprovoznili dva kilometry tratě, příští rok na jaře bychom rádi otevřeli dalších 750 metrů. Naším cílem jsou celkem 4,5 kilometru, závisí to ale na mnoha věcech,“ říká jeden z hlavních strůjců celého projektu Tomáš Vanča.
Myšlenka obnovy drážky se zrodila před dvanácti lety, práce začaly v roce 2000. ,,Sháněli jsme mašiny, vagóny, výhybky, koleje, prostě všechno. Dnes jsme dokonce schopní položit koleje tak, aby po nich mohl bez problémů jezdit vlak,“ říká Tomáš Vanča.
Stará dáma
Největší klenot dnešní řepařské dráhy je bezesporu parní lokomotiva BS-80 z poloviny minulého století. ,,Nejdřív jezdila v královédvorských železárnách, kde vozila strusku na haldu. Pak ji dali na pomník, odkud jsme ji odkoupili my. V Kolíně byla opravena a dána znovu do provozu,“ říká strojvedoucí Jan Vaníček.
Těchto malých parních lokomotiv bylo vyrobeno v ČKD osmdesát. ,,Naše lokomotiva ujede za rok asi 2500 kilometrů, za dva a čtvrt roku jsme provezli přes 40 000 pasažérů, o parní je největší zájem, proto jí věnujeme velkou péči. Jinak také používáme motorové lokomotivy,“ říká Tomáš Vanča. Parní lokomotiva se ale nejdřív musí roztopit, což trvá několik hodin, než je schopná jízdy. ,,V pátek před jízdou lokomotivu roztopíme, v noci ji ale nezhasínáme, naopak, udržujeme ji na určité teplotě, aby další den mohla vyjet a nemusela se znovu roztápět. Je to docela zdlouhavý a složitý proces, a lokomotiva se častým roztápěním ničí,“ říká topič Jiří Šmolc, který si musel, tak jako ostatní, kdo chtějí ,,přidávat do kotle“ v lokomotivě, udělat topičské zkoušky.
,,Do budoucna máme v plánu průjezd lesem, na konci trasy vybudovat dětské hřiště, přístup k turistickým a cyklistickým trasám nebo občerstvení. To je zatím jen na výchozí stanici, kde je i muzeum řepařských drah,“ uzavírá Tomáš Vanča.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404127/
Mathulo ta kladenka tam už neni ale to male pridtko tam ešte je 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404094/
mixmouses -> takto skoncila http://www.railnet.sk/view.php?cisloclanku=2007060012
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/404092/
Alfi : koukám, že jsi stejný jako já... . Mám tu pro všechny zájemce odkazy na snímky z provozu pio železničky, vyštrachal je jeden kolega z K-reportu, za což mu patří veliký dík :
http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2080863/pionyr-pionyrska-zeleznice-vlak-2080863
http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2080861/pionyr-pionyrska-zeleznice-vlak-2080861
http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2080860/pionyr-pionyrska-zeleznice-vlak-2080860
motorová myš
. Mám tu pro všechny zájemce odkazy na snímky z provozu pio železničky, vyštrachal je jeden kolega z K-reportu, za což mu patří veliký dík : http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2080863/pionyr-pionyrska-zeleznice-vlak-2080863
http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2080861/pionyr-pionyrska-zeleznice-vlak-2080861
http://multimedia.ctk.cz/cs/foto/document/2080860/pionyr-pionyrska-zeleznice-vlak-2080860
motorová myš
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403909/
Zimomriavky sú v dome a kiplorky lorky majú nielen nové kabátky, ale aj nový, starý zmysel využitia.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/403864/
http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=113
Pro tento účel jsem zřídil samostatnou sadu galerií, aby v tom nebyl guláš. motorová myš