Úzkorozchodné trate

Nie som počítačom nitov, ani klincov, ale pod tlakom skúseností dedukujem, že vo vašom prípade neišlo o hmatateľnú obnovu niečoho fyzicky jestvujúceho, schátralého, zničeného, alebo kultúrneho odkazu minulosti. Postavili ste síce trať v blízkom, alebo autentickom profile bývalej drážky, ale v skutočnosti by som to chápal ako repliku, alebo ukázku charakteru prepravy tovaru určitej doby. Niečo v duchu skanzenu. Repa sa už zmysluplno voziť na spracovanie nebude. To by som mohol považovať za obnovenie aj Zedtwicovu lesnú železničku v katastri obce Moravany n. Váhom kde postavili drevenú maketu rušňa a voza na bývalej odbočke. Ja sa s vami nechcem púšťať do krížku, len som sa tak zamyslel nad štatútom pojmu obnova. A teší ma,že sa vám darí. Pre mňa je to nová stavba. A v dnešných časoch, keď sa malodráhy len rušia a rušia...
V pohode sa s vami pre dnes lúči Preccea Druhéj Piéščanskéj messkéj železnici. -PM-

Rodny : kompozice v uložení zadní nápravy cestuje tam, kde nemá a osa se dost zahřívala.

Alfi : ale pane kolego, vždyť všechno máme napsaný na webu... Vozila se tam řepa, do r. cca 1929 (?) až do cukrovaru, poté jen na překladiště, naše drážka jede ve stopách té původní, takže pouze nádraží je nepůvodní a místo 700 mm máme rozchod 600 mm. Taktéž výhybny (mimo té momentální koncové a poté i býchorské) jsou na svých místech. Tam, kde byla odbočka do dvora Františkov je veksl na stejném místě. Jen s vozidly je to dost bledé, původní je pouze zetka, ostatní je posháněné odevšad. Takže nejsme jiná železnička, jinak bychom si nemohli dát název Kolínská řepařská drážka... Jakékoli případné dotazy rád zodpovím. motorová myš

Pochybujem. Repa sa zvážala na úplne inej drážke, ktorá nemá s touto súčasnou nič spoločné. Asi najviac rozchod a epochu. A okrem toho táto je čerstvá novostavba. Žiadna repka sa do žiiadneho cukráku nevozila! Je tak Myšiatko?

Myšáku, co máte s Kačkou?

Tohle už dopadlo o dost líp, až na tu češtinu... Jsem starej rypák a lepší to už asi nebude . Jen dodám k posledním jízdám : bohužel jsme museli jezdit dieselovou mašinkou, na parní Kačce byla zjištěná závada už v takovém stádiu, že bylo nutno ji předčasně stáhnout z provozu . Tak ji alespoň páraři odstrojili a v brzké době budou vyvázány obě nápravy. Na Čertovské jízdy už zase bude spokojeně bafat . motorová myš

A zase něco z médií...

Petra BÁČOVÁ, moderátorka
--------------------
Kolínská řepařská drážka má za sebou už třetí sezónu. Po úzkorozchodné trati se dříve vozila řepa z polí do cukrovaru. Dnes tam speciální vlaky tažené dieselovou nebo parní lokomotivou přepravují zvídavé cestující. Ještě o nadcházejícím víkendu nasedne do vlaku i Michal Trnka.

Michal TRNKA, redaktor
--------------------
Projet se po úzkorozchodné trati mohou zájemci v sobotu i v neděli od 10 do 16 hodin. Stačí dorazit do kolínské městské části Sendražice, kde má Spolek pro obnovu řepařské drážky své depo. Zájem o projížďku po železnici, která dřív sloužila k přepravě řepy, má podle jednoho z provozovatelů Tomáše Vanči stále víc lidí.

Tomáš VANČA, provozovatel
--------------------
Jsem přijelo 40 tisíc návštěvníků.

Michal TRNKA, redaktor
--------------------
Letos se cestující mohli ještě projet po dvou kilometrech trati. V příští sezóně ale přibudou další pražce a s nimi asi o 800 metrů delší kolejiště.

Tomáš VANČA, provozovatel
--------------------
Vrchní části trati jsou ve výborném stavu a už vlastně připravené ke kolaudaci.

(ČRo Region)

Zbyněk : díky za info, na webu tahle stať není a časopis už nezastavím... . Doufám, že to moc lidí neuvede do omylu. No a taky trochu z jiného soudku - na Čertovských jízdách bude čekat na návštěvníky a hlavně fotiče jedna zajímavá změna, více se o ní dozvíte v některé z příštích fotogalerií. Včas budu avizovat . motorová myš

Já jsem to sice čerpal z monitoringu tisku pro ČD, ale vyšlo to (jak uvedeno v závorce) v časpise "Veřejná správa", který vydává samo velké Ministerstvo vnitra: http://www.mvcr.cz/clanek/verejna-sprava.aspx

Pachatelem onoho svěžího dílka je podle podpisu jistý Břetislav Koč a článek je datován 17.9.2009.

Panenko skákavá, tak se o nás dočítám čím dál větší koniny... Prosím Vás, Zbyňku, kde je uveřejněn tenhle článek? Rád bych jim napsal, aby uvedli věci na pravou míru. Takže zatím alespoň pro Vlakyneťáky : stavba výhybny u Výrovny neprobíhá, ale je v plánu na přelom roku, a hlavně - na Mlýnku NEBUDE trvalá konečná, ale jen prozatímní, trvalá má být až v Býchorech, a ty vagonky budou stát tam. Jestli tam s tratí dojedeme, je věc, jiná... Už jsem se dočetl, že vláčky s řepou uvezly až 8 tun řepy, to je panečku porce, nebo že jsme vzorně zrestaurovali interiér uzavřeného vagonu (což je novostavba jako všechny vozy), a prim drží hláška, že staniční budova byla perfektně zrekonstruována do původní podoby... Přitom pisatelé čerpají z našeho webu... Přeji všem krásný víkend . motorová myš

Ne, že by to bylo něco prudce nového, jen jako ukázka, kam všude "řepařka" v médiích pronikla:

V řepařských oblastech Polabí a v povodí Jizery byly koncem devatenáctého století stavěny tzv. řepařské drážky - úzkokolejky, které svážely cukrovku z polí v jejich okolí do cukrovarů.
Jedna z nich, Kolínská řepařská drážka s původním rozchodem kolejí 700 mm vedla od bývalého kolínského cukrovaru F. Horského (dnes na jeho místě stojí tepelná elektrárna) severovýchodním směrem přes Sendražice, Výrovnu, Písečný Mlýn a Býchory až k Jestřábí Lhotě a s odbočkou k bývalému dvoru Františkov u Ovčár. Celková délka kolejí převýšila 11 kilometrů. Provoz byl zahájen v letech 1894 -1896. Vagóny s cukrovkou po ní ze skládek na okrajích polí a současně hned u kolejí tahaly přímo do cukrovaru malé parní lokomotivy. Byla vybavena jako řádná železnice staničními budovami, nádražíčky i depem a výtopnou pro lokomotivy. Jedna odbočka vedla i k pískovně u obce Býchory, takže drážka byla využívána i mimo řepnou kampaň. Sloužila až do kampaně i960 -1961. Po pěti letech pak došlo k její totální likvidaci, koleje a pražce byly vytrhány a odvezeny, staniční budovy buď zchátraly, nebo v současnosti a po adaptacích slouží jiným účelům. V krajině ji stále méně zřetelně připomínaly už jen náznaky bývalé trasy nebo stromy, jimiž byla trať lemována. V Kolíně vznikl roku 2000 Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky. Na podzim roku 2005 byla zahájena rekonstrukce první části trasy ze Sendražic směrem k bývalému statku Výrovna. U obce Sendražice byla podle dobové dokumentace postavena typová staniční budova, položeno kolejiště a vybudováno i depo s výtopnou, pod jehož střechou probíhaly i rekonstrukce a opravy lokomotiv a vagónů a jejich přizpůsobení pro turistický provoz. Celý projekt je podporován Středočeským krajem, Nadací Partnerství a kolínskou automobilkou TPCA. Spolufinancování ze Strukturálních fondů EU z prostředků Regionálního operačního programu činí více než 12,5 mil. Kč. Na vzkříšení zajímavé technické památky mají podíl město Kolín, obce Býchory a Ovčáry. Na obnově drážky se podílí i 450 symbolických vlastníků jednotlivých pražců, kteří věnovali prostředky na jejich zakoupení. Jsou mezi nimi jak jednotlivci, vlastnící jeden pražec, tak i obce a společnosti, které přispěly i více než deseti pražci. Turistický provoz na části původní trasy byl po několika letech práce desítek nadšenců Klubu pro obnovu drážky zahájen 23. července 2007 a drážkou se dosud svezlo více než 35 tisíc návštěvníků. Od letošního jara je k dispozici i vagón pro vozíčkáře, cyklisty a matky s kočárky. Provoz zatím probíhá na necelých dvou kilometrech tratě mezi nádražím Sendražice a prozatímní výhybnou. Trať se však letos podařilo prodloužit o 600 metrů k lokalitě Na Výrovně, kde probíhá stavba trvalé výhybny. Tam bude trať navazovat na značené turistické trasy a plánuje se i vyznačení naučné stezky. Provoz na drážce probíhá během turistické sezóny každý víkend, letos až do 3. - 4. října. Vlaky mohou být taženy úzkokolejnou parní lokomotivou, nebo malými dieselovými lokomotivami. V současné době se Klub pro obnovu řepařské drážky uchází o dotaci z ROP, s jejíž pomocí by bylo možné trať prodloužit o dalších asi 1000 metrů k lokalitě Mlýnek. Na této konečné výhybně bude vybudováno malé muzeum na kolejích v historickém vagónu s informacemi o historii řepařství na Kolínsku.

(Veřejná správa)

Zájem o osoblažskou úzkokolejku roste závratným tempem především díky přílivu polských turistů, kteří až v Schengenu objevili zajímavosti, které měli celý život za humny.

Celá zpráva: http://www.denik.cz/regiony/rekord-osoblazka-svezla-pres-deset-tisic-cestujici.html

Alfi : A takhle je to každý den...

Mám opět prosbu na všechny zde zúčastněné, pokud někdo vlastníte fotky, obrázky, plánky,... čehokoliv z Pionýrské úzkokolejky České Budějovice, byl bych nesmírně rád, kdybyste mi je mohli poskytnout, případný souhlas se zveřejněním také uvítám, ale není podmínkou. Děkuji pěkně . motorová myš

Ješíší Kriste, toľko Repovania a k tomu ešte Trable...

Pozvánka na Řepánkovy jízdy zde . motorová myš

Pro německé příznivce železniční nostalgie a úzkokolejek byla sobota černým dnem. Přes padesát lidí bylo zraněno, když se v sobotu večer srazily na úzkokolejce nedaleko Drážďan dva historické parní vlaky. Mnoho zraněných muselo být převezeno do nemocnice vrtulníky a nejméně čtyři osoby jsou ve vážném stavu.
Čelní srážka historických vlaků u obce Friedewald je pro železniční fanoušky pohromou, která v Německu nemá obdoby. Oba vlaky převážely přibližně 250 cestujících, kteří se účastnili oslav 125 let založení místní sedmnáctikilometrové historické úzkokolejky spojující městečka Moritzburg a Radebeul. Tato trať v mnohém připomíná naši Osoblažku.
„S těmito německými kolegy jsme dosud neměli přímé kontakty. Zatím máme jen všeobecné zprávy, že obě lokomotivy jsou po čelním nárazu úplně zničené a že také bylo těžce poškozeno několik historických vagonů. Protože sami už několik let pořádáme historické jízdy a provozujeme parní lokomotivy, dokážu se dobře vcítit do situace, jakou v současnosti prožívají němečtí kolegové. Hned po tom neštěstí jsme jim jako projev solidarity poslali dopis, aby věděli, že na ně čeští železniční fanoušci myslí. Kromě povzbuzení v těžké chvíli jsme jim také nabídli, že máme značné zkušenosti s opravami parních lokomotiv i vagonů, kdyby potřebovali konzultaci nebo nějakou pomoc,„ uvedl Jaromír Foltýn z firmy Olpas, která pořádá parní jízdy na Osoblažce. Příčina nehody v Německu prozatím není známa.

(Bruntálský a krnovský deník)

Pokračování minulé galerie z řepařky zde

http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=108

Snad mi tento příspěvek záhadně nezmizí jako ten minulý... . motorová myš

Dovolím si pozvat příznivce úzkého rozchodu na další fotky z Kolína

http://zeleznicka.bloudil.cz/?page=fotogal&idf=107

motorová myš

Nebyli jste někdy na houbách na hranicích luženského a rudského katastru mezi Horáckou lísou a Třemi stoly?
Jestliže ano, tak jste si mohli uvnitř vysokého lesa povšimnout dnes už skoro zahlazené a zarostlé trasy nějaké komunikace. Vine se směrně ve stejné výši a snad jste v myšlenkách pátrali, k čemu mohla sloužit. Ano, tudy vedla úzkokolejná mnišková železnice. Pracovní ruch zde byl v letech 1919 až 1927.
Celá ta událost byla vlastně důsledkem neštěstí. Zavinila je mniška, jiným jménem bekyně sosnová (Lymantria monacha - česky pustošilka). Odborné knihy popisují tohoto nočního motýlka s bílými křídly a černými klikatými pruhy nebo i křídly tmavými jako nebezpečného škůdce zejména smrkových porostů. Pod šupiny kůry a pod lišejníky snáší v kupkách 200 až 250 vajíček. Na postiženém kmeni se najde až 200 000 vajíček. Samotný motýl, který dospívá v červenci až srpnu, neškodí. Létá jen v noci a žije jen krátce.
Sameček dokonce nepřijímá potravu. Zato housenky mnišky se starají o zničení veškerého jehličí, zejména jehličí smrků a při velkém rozšíření housenky spasou i borůvčí a ušetří jen olše, kaštany a kleny. Kalamita podle lesníků trvá většinou jen tři roky, protože žravé housenky mají také své nepřátele. Patří mezi ně cizopasná kuklice (klade svá vajíčka do housenek mnišky), lumek veliký či krajník pižmový. Motýlky také za noci likvidují netopýři. Takto se bránívala proti pohromě mniškou kdysi příroda. Dnes se při případném výskytu mnišky nasazují vrtulníky, rozprašující arsenik.
Dosud jsme však nevysvětlili souvislost mezi úzkokolejkou a mniškou. Proč by se kvůli motýlkovi musel stavět několikakilometrová železnice? A přece to za tehdejších poměrů jinak nešlo.
Ohnisko mniškové nákazy bylo v Alžbětinském revíru v Černém lese nedaleko Nového Domu v roce 1917. Pro drahotu a nedostatek ochranných prostředků ji nebylo možno zdolat a bylo nebezpečí, že se mniška rozšíří do dalších fürstenberských revírů Hana, Korunní princ Rudolf, Leontinsko a Maxova obora.
V jednom krásném srpnovém dopoledni roku 1918 zastavily u průseku Černého lesa dva kočáry. Vystoupili z nich účastníci exkurze. Skoro stoletý Černý les prodělával smrtelný zápas. Temné koruny smrků příšerně kontrastovaly s jakoby sněhem pokrytou bílou půdou lesa, pokrytou již odumřelými mniškami. Pod kůrou velikánů byly miliardy zárodků jejich ničitelů. Když dřevorubec odložil sekeru, za pět minut byla pokrytá vrstvičkou trusu mnišek.
Jak bylo exkurzí rozhodnuto?V tu dobu už bylo jasné, že pohromě padne za oběť více jak 100 000 m2 dřeva.
Aby se předešlo kůrovci, mělo se měsíčně z pasek odvážet 5000 m2. Koňskými potahy bylo možné odvézt na pilu J. A. Vaicenbachra do Městečka nebo do Roztok měsíčně jen 1000 m2 kulatiny a zbývající 4000 m2 měla obstarat zamýšlená železnice z Černého lesa do stanice Řevničov.
A jednalo se dál. Projekty dráhy byly dodány během tří měsíců Ing. V. Plenknerem. Kníže Fürstenberk poskytnul zdarma pozemky, po kterých měla být úzkokolejka vedena. Bylo dohodnuto, že ji vybuduje firma Kress s pomocí Moravobanky asi za 560 tis. Kč a po dodání 150 000 m2 užitkového dřeva přejde lesní dráha do vlastnictví Fürstenberka. To znamenalo, že jeden plnometr dřeva se platil pouze 3,73 Kč.
Dvě lokomotivy pro vytápění dřevem a 35 nákladních vozů poskytla Čsl. vojenská železniční správa z Pardubic. Úzkokolejka o rozchodu kolejí 760 mm a délce 12 kilometrů byla dobudována a dopravovala denně asi 200 m2 z kácených revírů k řevničovskému nádraží. Voda se doplňovala z jam, které byly vyhloubeny podél trati. U řevničovského nádraží vznikla nová akciová dřevařská společnost LESNA, ve které měl 90 % akcií Fürstenberk. Lesna pracovala od ledna 1921 ve dvou směnách na pěti katrech. V tu dobu zaměstnávala 296 lidí. Tento dřevozpracující závod pokračuje u řevničovského železničního nádraží dodnes.
Až tedy při houbaření v tamních lesích budete přecházet zrušenou dráhu bez pražců a kolejnic, uvědomte si, jak může být mniška nebezpeč