Úzkorozchodné trate

Už sa ťeším na čertovskú jazdu v Kolíne

Rád bych uvedl na pravou míru několik informací z níže uvedeného článku deníku MF Dnes : nádraží v Sendražicích nikdy nebylo, tudíž nemohlo být opraveno, ale pouze nově postaveno, vytápěný vagon chystáme druhý, jeden je již v provozu (modrý Pancéřák) a vůz pro handicapované je "novostavba" na platformě poličského plošinového vozu, stejně jako dva stávající otevřené vagony . Jinak doufám, že nás navštívíte v pokud možno hojném počtu . motorová myš

Roventa

ahoj, mas nejake blizsie info o tej knihe? viem z eniekedy davnejsie mali zamer tak knizku vydat, ale doteraz sa nepochlapili, posli blizsie infosky, kto a kde by to mal vydat, kolko to ma mat stran a podobne

Letos se ještě můžete svézt při Čertovské jízdě

Řepařskou drážku, která byla u Kolína obnovena v červnu 2007, se chystají její provozovatelé prodloužit o 2,5 kilometru. Na dostavbu dráhy k Býchorám potřebují 30 milionů korun. „Budeme žádat o dotaci z evropských fondů,„ uvedl předseda Klubu pro obnovu kolínské řepařské drážky Tomáš Vanča.
Historická úzkorozchodná železnice z konce devatenáctého století sloužila takřka 70 let k převozu řepy do kolínského cukrovaru, potom zanikla. V roce 2000 vznikl klub usilující o její obnovu, nyní jsou v provozu 2 kilometry z původně téměř jedenáctikilometrové trati. Na nich tahá parní nebo dieselová lokomotiva vagonky s turisty.
Kromě toho bylo například opraveno nádraží v Sendražicích, v němž je nyní muzeum s informacemi. Na to vše již představitelé klubu sehnali 25 milionů. „Pomohl nám krajský úřad, který nám přispěl třemi miliony, město Kolín a také zdejší automobilka,„ vysvětlil Vanča. Drážce ještě kromě evropských fondů přispěli jednotlivci, kteří si za 600 korun symbolicky zakoupili pražec, na němž nyní stojí jejich jméno. Bylo jich již 400.
Upraví vagon pro handicapované Letos navíc nadšenci, kteří drážku opravují, rozšířili dětské hřiště a přestavují jeden z vagonů pro handicapované nebo maminky s kočárky. Ten půjde do provozu příští rok po zahájení sezony 1. května. Klub pro obnovu drážky chystá i další novinky, například vytápěný vagon a točnu, v nákladech na prodloužení trati je započítána i zastávka s čekárnou, která by vznikla v Býchorech.
V roce 2007 se nejstarší řepařskou malodrážkou v Čechách svezlo celkem 8 000 lidí, tento rok o 4 tisíce zájemců více. „Letos byla delší sezona,„ zdůvodnil Vanča. Kromě toho však podle něj zájem lidí vzrůstá se zájmem médií.
V sezoně se jezdí každý víkend, předem je uvedeno, která z lokomotiv bude zrovna vagony tahat. Projížďku si však je možné také zamluvit. „Jezdíme na objednávku i přes zimu, dělali jsme poznávání lokomotiv pro průmyslovou školu,„ podotkl Vanča, který s nadsázkou vzhledem k blízkosti hřbitova říká, že zatím vypravili jednu svatbu a žádný pohřeb.
Ačkoliv již drážka letošní sezonu ukončila, o víkendu se konají Čertovské jízdy. „Kdo přijde v masce čerta, pojede zadarmo, k dispozici budou řepánky, svařák a občerstvení. Na to, aby hrála kapela, je moc zima, hudba bude tedy reprodukovaná,„ popsal Vanča. Vláčky vyjíždějí tuto sobotu a neděli vždy v každou celou od 10 do 16 hodin.

(Mladá fronta DNES)

publikácia o pLŽ by mala byť na svete niekedy na jar, tak apríl - máj 2009

O aké info by si mal záujem, skús muzeum liptovskej dediny Prybilina je tam aj tel. číslo

Zdravím.... Chci se zeptat nemáte někdo kontakt na Maria Brnického? Potřeboval bych se zeptat na pár věcí ohledně BNE50

Díky

ad myšiaková galerka z 22.11.2008:

Super vidieť ,ako sa prebúdzajú ďalšie vagóny. Opleny sú moja srdcovka, takže potešenie o to väčšie. Len tak ďalej, veľa zdaru.

Připomenout historii pěstování a zpracování cukrové řepy na Kolínsku má i řepařská drážka v Sendražicích u Kolína, jejíž část byla nedávno obnovena. Zájemci se mohou během sezóny svézt na dvou kilometrech dlouhé trati úzkorozchodné železnice, která se používala ke svážení cukrovky do kolínského cukrovaru.
Z původní délky řepařské trati 11,5 kilometru je zatím obnovena pětina u Sendražic. Právě zde na okraji obce má současná drážka podle historické typizované dokumentace v nově postaveném nádraží a depu solidní zázemí. Záměrem celého projektu je podle zástupce Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky, který je jeho realizátorem, Tomáše Vanči zachovat místní kulturní dědictví. Tedy obnovit historickou úzkorozchodnou drážku, která byla důležitou součástí zemědělství v oblasti Kolína a zároveň přispět k rozvoji cestovního ruchu na Kolínsku, přiblížil Vanča. Klub do budoucna počítá s obnovou dalších 2,5 kilometru této unikátní železnice. Jeho cílem je obnovit část řepařské drážky v úseku Kolín - Býchory a vybudovat muzejní expozici, kde by se návštěvníci mohli seznámit s historií cukrovarnictví a dopravy řepy v Polabí.
Projekt je financován částečně z fondů Evropské unie, přispívají na něj však i sponzoři, od Středočeského kraje a města Kolína, přes podniky až po jednotlivé fyzické osoby. Ty si mohou například zakoupit symbolický pražec, který pak je označen jejich jménem.

Nejstarší dráha

Polabské řepařské drážky vznikaly na přelomu 19. a 20. století a jejich délka přesáhla 130 kilometrů. Spojovaly ve vzdálenostech i více než deseti kilometrů katastry řepařských obcí s cukrovary, kam přivážely přímo ze skládek na okrajích polí surovinu pro výrobu cukru. Nejstarší z těchto železniček byla právě kolínská řepařská drážka a byla vůbec první zemědělskou malodráhou s parním provozem v Čechách. Tato trať měla ještě jednu zajímavost, zanikla jako poslední cukrovarská dráha v Čechách.
Původně vedla z kolínského cukrovaru, který stával na místě nynější elektrárny na pravém labském břehu po okraji obce Sendražice, přes dnes již zaniklé hospodářské dvory Výrovna a Písečný mlýn, obec Býchory, dvůr Eleonorov až k obci Jestřabí Lhota. Na dráze se nacházelo devět překladišť. Provoz řepařských vlaků zabezpečovaly původně parní lokomotivy, později motorové. Od počátku provozu byly na trati používány až tři vlakové soupravy, každá po dvanácti až patnácti vozech. Žádná souprava se neobešla bez osobního vozu pro průvodčího. Vagony uvezly až osm tun řepy.

Zaniklá sláva

Stavbu kolínské řepařské drážky zahájil Adolf Richter, vnuk rytíře Františka Horského, na podzim roku 1893. Dráha o rozchodu 700 milimetrů vedla z cukrovaru, který se rozkládal na pravém břehu Labe, do jeho dvora Františkov a později byla prodloužena až do Jestřábí Lhoty. Dnes na místě cukrovaru stojí kolínská elektrárna.
Celá výstavba trvala 3,5 roku a dráha až na výjimky zůstala v nezměněném stavu až do vzniku Československa. Následně se v Čechách vytvořilo společenstvo čs. cukrovarů, jemuž podléhaly tzv. agencie. Jednou z nich byla i čáslavská agencie, která patřila takřka mezi největší, neboť vlastnila řepné rajóny i cukrovary v polovině východních Čech. Taková konkurence byla nad možnosti kolínského cukrovaru. Richter chtěl proto v roce 1921 prodat rajón i dráhu. V té době však probíhala pozemková reforma a nebyl povolen prodej pozemků, přes něž vedla trať. Východiskem pro Richtera bylo to, že je pronajal na třicet let. Ocukrovar však nikdo neměl zájem a po roce 1925 byl zlikvidován. Drážka však sloužila dál. U státní dráhy pak bylo postaveno nové překladiště řepy na železniční vozy s normálním rozchodem. V roce 1931 prodala Zdenka Richterová pozemky kromě býchorského překladiště Čáslavské agencii. Během náletů spojeneckých vojsk na kolínskou Petrolku v roce 1945 pak tato drážka posloužila jako dopravní prostředek pro únik zaměstnanců továren před bombardováním. Ještě v 50. letech byla trať obnovována a v roce 1961 provoz ust