Muzea a muzejní dráhy
K histórii patria i múzeá...
_________________________
Ve světě i u nás existuje řada oficiálně provozovaných železničních muzejí a dalších sbírek s tématikou drážní dopravy v držení výrobců, dopravců či různých zájmových organizací. A také muzejní dráhy a pravidelný nebo charterový provoz historických vozidel na drahách běžných. O tom všem může být tato diskuse.
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
2.3.2006 Mladá fronta DNES str. 4 Severní Čechy
(čer)
Chomutov - Z nepoužívané části lokomotivního depa na nádraží v Chomutově bude depozitář sbírky železniční techniky Národního technického muzea. Sbírku parních lokomotiv, historických vagónů i speciálních strojů se do depa v Chomutově začne přemisťovat koncem března.
„Železniční techniku z našich sbírek máme na 33 místech v Česku. Díky tomu, že se nám podařilo získat od Českých drah do nájmu nepoužívanou část depa lokomotiv v Chomutově, můžeme část exponátů svézt na jedno místo a zároveň získáme prostory pro další rozšíření sbírky,“ uvedl Milan Sýkora z pražského Národního technického muzea. „Bez tohoto depozitáře bychom třeba nemohli exponáty pokrýt období od roku 1950 do roku 1970. Nebylo by je kam umístit,“ dodal.
Muzeum využije speciální železniční rondel, který umožňuje využít 22 krytých stání na 550 metrech kolejí. Bude tu kolem čtyřiceti zajímavých železničních vozidel a strojů.
„Lokomotiva není obraz, manipulace s ní a její muzejní uschování je poměrně složité. Jsou přitom součástí kulturně historického dědictví, proto je chceme uchovávat a ukazovat lidem,“ upozornil Sýkora.
Depozitáře jsou sice nepřístupné veřejnosti, muzeum už ale nyní plánuje různé speciální akce, které chomutovský železniční depozitář otevřou a nabídnou zájemcům k prohlídce. „Bude se slavit sto padesát let ústecko - teplické dráhy, do toho se určitě zapojíme. Chystáme i dny otevřených dveří a další třeba jednorázové prohlídkové akce,“ řekl Sýkora.
V chomutovském železničním depozitáři by postupně měla vzniknout i restaurátorská dílna, která bude umožňovat uvádění jednotlivých sbírkových předmětů do vystavitelného stavu.
(čer)
Chomutov - Z nepoužívané části lokomotivního depa na nádraží v Chomutově bude depozitář sbírky železniční techniky Národního technického muzea. Sbírku parních lokomotiv, historických vagónů i speciálních strojů se do depa v Chomutově začne přemisťovat koncem března.
„Železniční techniku z našich sbírek máme na 33 místech v Česku. Díky tomu, že se nám podařilo získat od Českých drah do nájmu nepoužívanou část depa lokomotiv v Chomutově, můžeme část exponátů svézt na jedno místo a zároveň získáme prostory pro další rozšíření sbírky,“ uvedl Milan Sýkora z pražského Národního technického muzea. „Bez tohoto depozitáře bychom třeba nemohli exponáty pokrýt období od roku 1950 do roku 1970. Nebylo by je kam umístit,“ dodal.
Muzeum využije speciální železniční rondel, který umožňuje využít 22 krytých stání na 550 metrech kolejí. Bude tu kolem čtyřiceti zajímavých železničních vozidel a strojů.
„Lokomotiva není obraz, manipulace s ní a její muzejní uschování je poměrně složité. Jsou přitom součástí kulturně historického dědictví, proto je chceme uchovávat a ukazovat lidem,“ upozornil Sýkora.
Depozitáře jsou sice nepřístupné veřejnosti, muzeum už ale nyní plánuje různé speciální akce, které chomutovský železniční depozitář otevřou a nabídnou zájemcům k prohlídce. „Bude se slavit sto padesát let ústecko - teplické dráhy, do toho se určitě zapojíme. Chystáme i dny otevřených dveří a další třeba jednorázové prohlídkové akce,“ řekl Sýkora.
V chomutovském železničním depozitáři by postupně měla vzniknout i restaurátorská dílna, která bude umožňovat uvádění jednotlivých sbírkových předmětů do vystavitelného stavu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61770/
ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o. připravila pro návštěvníky Muzea ŠKODA v Korandově ulici novou expozici. Nahradila původní, více než 12 let starou, která postrádala nejen aktuálnost, ale byla překonána i designově a ani neodpovídala současným muzejním trendům. Na ploše okolo 50 metrů čtverečných je možné vidět fotografie dříve i nyní vyráběných kolejových vozidel značky ŠKODA, modely nízkopodlažních tramvají a lokomotiv, ale i výčet významných událostí z historie firmy. Přímo u ní bude zanedlouho instalován i model mariánskolázeňského nádraží ze sedmdesátých let minulého století se škodováckými elektrickými lokomotivami. Muzeum ŠKODA ročně navštíví okolo 3500 návštěvníků.
(zdroj: stránky společnosti)
(zdroj: stránky společnosti)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/61055/
Částečná rekonstrukce budovy Národního technického muzea v Praze mu vrací podobu navrženou architektem Milanem Babuškou ve 30. letech minulého století. Pracuje se částečně za provozu, ovšem od 12. září do konce roku 2007 budou sbírky veřejnosti uzavřeny.
Opravy, které provádí divize Stavitelství Praha závodu Pozemní stavitelství akciové společnosti ŽS Brno, skončí v únoru 2008. Náklady dosáhnou 167,4 milionu korun. Muzeum obnoví původní prostorový koncept výstavních sálů v poschodích, zaměstnanci získají zázemí pro badatelskou, archivní a expoziční práci. Větší část expozic zůstane při opravách na místě, část bude přesunuta do depozitářů.
(Aktuálně.cz)
Opravy, které provádí divize Stavitelství Praha závodu Pozemní stavitelství akciové společnosti ŽS Brno, skončí v únoru 2008. Náklady dosáhnou 167,4 milionu korun. Muzeum obnoví původní prostorový koncept výstavních sálů v poschodích, zaměstnanci získají zázemí pro badatelskou, archivní a expoziční práci. Větší část expozic zůstane při opravách na místě, část bude přesunuta do depozitářů.
(Aktuálně.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/60881/
Otevře se v květnu v Polici nad Metují
Již generace pradědečků dnešních dětí si hrála se stavebnicí Merkur. Oblíbená hračka se v letošním roce dočká otevření specializovaného muzea. Bude sídlit v Polici nad Metují na Broumovsku, kde se světoznámá stavebnice dosud vyrábí.
Založení muzea předcházelo lednové ustavení obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) Merkur Police, jejíž členové mají za úkol šířit a popularizovat odkaz stavebnice Merkur.
„Hlavním cílem je založení a provozování muzea, zaměřeného na historii stavebnice. Veřejnosti ho chceme zpřístupnit již v květnu,“ uvedl Právu jednatel o.p.s. Radko Kříž. Jak připomněl, projekt je možné realizovat zejména díky podpoře města, které k tomuto účelu pronajalo za symbolické nájemné první patro bývalé zemědělské školy. Ve čtyřech třídách, na zhruba 250 metrech čtverečních, doslova ožije kouzelný svět stavebnice.
„Určitě to nebudou pouze vitríny, ale chceme, aby si tu děti mohly s některými exponáty hrát. A možná nejen děti, ale i jejich dospělý doprovod,“ přiblížil podobu muzea Kříž. Kromě historických a dobových exponátů budou vystaveny i některé modely z Merkuru včetně Ocelového města, v provozu bude i kolejiště s lokomotivami a vagóny zn. Merkur.
Město muzeum vítá
Starosta Police nad Metují Zdeněk Kadidlo (ODS) míní, že nové muzeum zvýší turistickou atraktivitu města a bude znamenat také jeho větší propagaci. „Viděli jsme obrovský zájem o výstavu s tematikou stavebnice Merkur, která se konala před dvěma lety ve zdejším muzeu. Jezdili sem lidé z celé republiky. Určitě to bude lákavé zpestření například školních výletů, mířících do Adršpašsko-teplických skal,“ řekl Právu starosta.
Město proto sdružení nepronajalo pouze prostory, ale zastupitelstvo schválilo i dotaci 50 tisíc korun na některé stavební úpravy a nákup základního vybavení, například vitrín.
Nejtěžší období bylo po roce 1989
„Počátky stavebnice Merkur musíme hledat kolem roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě předtím si nechal patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod názvem Inventor. Dnes již těžko zjistíme, zda to byla jeho myšlenka, nebo zda byl inspirován vzorem jiné stavebnice. Původně byly kovové díly navzájem spojovány kovovými háčky, podobný systém, jaký se dnes používá u stavebního lešení haki,“ nechal nahlédnout do historie oblíbené hračky Radko Kříž, jinak syn současného majitele firmy.
V roce 1925 se už zrodil Merkur tak, jak jej známe dnes. Zejména v první půli třicátých let zaznamenal velký rozmach, vyrábět se začaly také elektrické vláčky.
„Ještě po znárodnění Merkur pokračoval, i když se samozřejmě nerozvíjel s takovou intenzitou. Paradoxně nejtěžší období přišlo po roce 1989,“ míní Kříž. Privatizace se nezdařila, a tak se Merkur může pochlubit jedním smutným prvenstvím - na firmu byl vyhlášen první konkurz v republice.
„Otec začal podnikat s kovovýrobou ve Velkých Petrovicích. O problémech se dozvěděl, chtěl koupit nějaké stroje a nakonec koupil celou firmu. To bylo v roce 1994,“ prozradil R. Kříž a dodal, že vznik muzea chápe i jako morální povinnost vůči Jaroslavu Venclovi, kterému se místo uznání dostalo znárodnění a perzekuce.
„Podobnou stavebnici vyráběla jedna firma ve Velké Británii a její zakladatel byl povýšen do šlechtického stavu,“ uzavřel Radko Kříž.
(Regionální mutace| Právo - Střední Čechy)
Již generace pradědečků dnešních dětí si hrála se stavebnicí Merkur. Oblíbená hračka se v letošním roce dočká otevření specializovaného muzea. Bude sídlit v Polici nad Metují na Broumovsku, kde se světoznámá stavebnice dosud vyrábí.
Založení muzea předcházelo lednové ustavení obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) Merkur Police, jejíž členové mají za úkol šířit a popularizovat odkaz stavebnice Merkur.
„Hlavním cílem je založení a provozování muzea, zaměřeného na historii stavebnice. Veřejnosti ho chceme zpřístupnit již v květnu,“ uvedl Právu jednatel o.p.s. Radko Kříž. Jak připomněl, projekt je možné realizovat zejména díky podpoře města, které k tomuto účelu pronajalo za symbolické nájemné první patro bývalé zemědělské školy. Ve čtyřech třídách, na zhruba 250 metrech čtverečních, doslova ožije kouzelný svět stavebnice.
„Určitě to nebudou pouze vitríny, ale chceme, aby si tu děti mohly s některými exponáty hrát. A možná nejen děti, ale i jejich dospělý doprovod,“ přiblížil podobu muzea Kříž. Kromě historických a dobových exponátů budou vystaveny i některé modely z Merkuru včetně Ocelového města, v provozu bude i kolejiště s lokomotivami a vagóny zn. Merkur.
Město muzeum vítá
Starosta Police nad Metují Zdeněk Kadidlo (ODS) míní, že nové muzeum zvýší turistickou atraktivitu města a bude znamenat také jeho větší propagaci. „Viděli jsme obrovský zájem o výstavu s tematikou stavebnice Merkur, která se konala před dvěma lety ve zdejším muzeu. Jezdili sem lidé z celé republiky. Určitě to bude lákavé zpestření například školních výletů, mířících do Adršpašsko-teplických skal,“ řekl Právu starosta.
Město proto sdružení nepronajalo pouze prostory, ale zastupitelstvo schválilo i dotaci 50 tisíc korun na některé stavební úpravy a nákup základního vybavení, například vitrín.
Nejtěžší období bylo po roce 1989
„Počátky stavebnice Merkur musíme hledat kolem roku 1920, kdy Jaroslav Vancl založil firmu Inventor. Ještě předtím si nechal patentovat originální konstrukci dětské kovové stavebnice pod názvem Inventor. Dnes již těžko zjistíme, zda to byla jeho myšlenka, nebo zda byl inspirován vzorem jiné stavebnice. Původně byly kovové díly navzájem spojovány kovovými háčky, podobný systém, jaký se dnes používá u stavebního lešení haki,“ nechal nahlédnout do historie oblíbené hračky Radko Kříž, jinak syn současného majitele firmy.
V roce 1925 se už zrodil Merkur tak, jak jej známe dnes. Zejména v první půli třicátých let zaznamenal velký rozmach, vyrábět se začaly také elektrické vláčky.
„Ještě po znárodnění Merkur pokračoval, i když se samozřejmě nerozvíjel s takovou intenzitou. Paradoxně nejtěžší období přišlo po roce 1989,“ míní Kříž. Privatizace se nezdařila, a tak se Merkur může pochlubit jedním smutným prvenstvím - na firmu byl vyhlášen první konkurz v republice.
„Otec začal podnikat s kovovýrobou ve Velkých Petrovicích. O problémech se dozvěděl, chtěl koupit nějaké stroje a nakonec koupil celou firmu. To bylo v roce 1994,“ prozradil R. Kříž a dodal, že vznik muzea chápe i jako morální povinnost vůči Jaroslavu Venclovi, kterému se místo uznání dostalo znárodnění a perzekuce.
„Podobnou stavebnici vyráběla jedna firma ve Velké Británii a její zakladatel byl povýšen do šlechtického stavu,“ uzavřel Radko Kříž.
(Regionální mutace| Právo - Střední Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/59955/
V kalendáři se píše rok 1981 a uzavírá se jedna velká kapitola našich železnic, která byly započata roku 1839, kdy do zemí koruny české přijel první vlak tažený parní lokomotivou. Strojům které kdysi přestavovaly technickou vyspělost, dovednost a um lidí, kteří je stvořily, zbývá jen pár posledních měsíců provozu. Jedním z míst, kde lokomotivy zůstaly, až do konce parostrojního provozu byla i strojová stanice Jaroměř.
Poslední provozní parní lokomotiva ve strojové stanici Jaroměř byl "Štokr" 556.043, který naposledy vyjel v neděli dopoledne 15. února 1981 na postrku nákladního vlaku do Trutnova. Zpět se vrátil jako lokomotivní vlak v odpoledních hodinách. Následující den byla lokomotiva předisponována do LD Trutnov, kde dosloužila jako vytápěcí kotel.
Dobová fotogalerie (i tento text) na stránkách Výtopny Jaroměř:
http://www.spolecnost-zeleznicni.cz/25_let_bez_pary/index2.htm
Poslední provozní parní lokomotiva ve strojové stanici Jaroměř byl "Štokr" 556.043, který naposledy vyjel v neděli dopoledne 15. února 1981 na postrku nákladního vlaku do Trutnova. Zpět se vrátil jako lokomotivní vlak v odpoledních hodinách. Následující den byla lokomotiva předisponována do LD Trutnov, kde dosloužila jako vytápěcí kotel.
Dobová fotogalerie (i tento text) na stránkách Výtopny Jaroměř:
http://www.spolecnost-zeleznicni.cz/25_let_bez_pary/index2.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58924/
ad Zbyněk: este raz D, www.technicalmuseum.cz som uz vygoogleoval-vynuchal, pozrel, je to fajn, este ponucham :-) . A, oneee, ze som taky zvedavy: obraciam sa na Tvoj prehlad, nenaslo by sa niekde nieco o budovani tohto vsetkeho z rokov davnejsich?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58882/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58849/
Pětačtyřicetileté úsilí stovek zaměstnanců při sběru, konzervaci i prezentaci technických vymožeností moderní doby dokumentuje výstava Technické muzeum (o) sobě v Technickém muzeu Brno, druhé instituci svého druhu v ČR, která vznikla v roce 1961.
Muzeum, sídlící dnes v nové moderní budově v Brně-Králově Poli, spravuje více než 40 000 předmětů, mezi nimiž nechybí parní a vodní stroje, historické tramvaje, autobusy a trolejbusy, automobily brněnské provenience ani první počítače.
Stará se také o technickou památkovou rezervaci Stará huť u Adamova, o větrný mlýn v Kuželově, barokní kovárnu na návsi v Těšanech, o vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku a od loňského roku také o vojenskou pevnost Zahrada, kterou Československo vybudovalo na sklonku 30. let v Šatově u Znojma jako součást nikdy nevyužitého systému pohraničních pevností.
Výstava seznamuje s prací zaměstnanců i spolupracovníků muzea v zákulisí a umožňuje návštěvníkům prohlídku všech odborných pracovišť. Pro školní skupiny je připraven zvláštní program. „Nechtěli jsme vytvořit pouze klasickou výstavu o historii,“ řekl ředitel Vlastimil Vykydal, podle kterého se návštěvníci mají poutavou formou dozvědět, jak se ze znehodnocených strojů stávají výstavní exponáty.
Technické muzeum Brno v roce 1961 navázalo na činnost Archívu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, který v Brně existoval od roku 1936.
Jeho posláním je podle autorů dokumentovat vývoj techniky na Moravě a ve Slezsku a soudě podle zájmu veřejnosti, jsou jeho expozice skutečně atraktivní.
Derniéra nynější výstavy s vyhlášením vítězů doprovodných soutěží se uskuteční 19. května během Muzejní noci.
(Regionální mutace | Právo - Jižní Morava)
Muzeum, sídlící dnes v nové moderní budově v Brně-Králově Poli, spravuje více než 40 000 předmětů, mezi nimiž nechybí parní a vodní stroje, historické tramvaje, autobusy a trolejbusy, automobily brněnské provenience ani první počítače.
Stará se také o technickou památkovou rezervaci Stará huť u Adamova, o větrný mlýn v Kuželově, barokní kovárnu na návsi v Těšanech, o vodní mlýn ve Slupi na Znojemsku a od loňského roku také o vojenskou pevnost Zahrada, kterou Československo vybudovalo na sklonku 30. let v Šatově u Znojma jako součást nikdy nevyužitého systému pohraničních pevností.
Výstava seznamuje s prací zaměstnanců i spolupracovníků muzea v zákulisí a umožňuje návštěvníkům prohlídku všech odborných pracovišť. Pro školní skupiny je připraven zvláštní program. „Nechtěli jsme vytvořit pouze klasickou výstavu o historii,“ řekl ředitel Vlastimil Vykydal, podle kterého se návštěvníci mají poutavou formou dozvědět, jak se ze znehodnocených strojů stávají výstavní exponáty.
Technické muzeum Brno v roce 1961 navázalo na činnost Archívu pro dějiny průmyslu, obchodu a technické práce, který v Brně existoval od roku 1936.
Jeho posláním je podle autorů dokumentovat vývoj techniky na Moravě a ve Slezsku a soudě podle zájmu veřejnosti, jsou jeho expozice skutečně atraktivní.
Derniéra nynější výstavy s vyhlášením vítězů doprovodných soutěží se uskuteční 19. května během Muzejní noci.
(Regionální mutace | Právo - Jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58823/
Kladno - Malá galerie Kavárny Ateliér v Kladně připomíná 150. výročí zahájení provozu na Buštěhradské dráze z Kralup do Kladna výstavou grafik Jiřího Boudy. Syna kladenského rodáka Cyrila Boudy zaujala železnice už v dětství.
„Vlaky a nádraží mě okouzlily už jako malého kluka, když jsme s rodiči všude jezdili jenom vlakem. A tohle dětské okouzlení mi vydrželo celý život,“ objasnil svůj vztah k železnici Jiří Bouda.
* Železnici ale jenom nemalujete. Dokonce jste nějakou dobu pracoval jako železničář?
Když jsem vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu, tak abych poznal prostředí se vším všudy, nastoupil jsem jako signalista na nádraží v PrazeBubenči. A pracoval jsem tam tři roky. To, co jsem poznal, jsem využil při ilustrování první knížky o železnicích Svět na kolejích, která vyšla v roce 1964. A i to, co teď vystavuji v Kladně, vychází z mých zážitků v době, kdy jsem pracoval na železnici.
* Jak prožíváte postupné zanikání starých malebných nádraží?
Bohužel, je to daň naší civilizaci. A protože se s tím nedá nic dělat, snažím se, aby tyhle stavby i stroje zůstaly zachovány alespoň na mých obrázcích.
* Pro syna vynikajícího grafika určitě nebylo snadné vytvořit si svůj osobitý styl?
Já jsem v tom problém nehledal. Dělal jsem to, co jsem se naučil, co mne zajímalo. Podobně jako otec jsem hned po absolutoriu dělal i mědirytiny, například pražských nádraží Masarykova a Těšnova. Ale nesetkaly se s příliš velkým ohlasem. A protože jsem v té době potřeboval uživit rodinu, přešel jsem k technice, o kterou byl zájem, tedy k barevné litografii.
* Jaký vztah máte ke Kladnu, kde se narodil váš otec?
Myslím si, že ani otec si vztah ke Kladnu jako rodnému městu dlouho neuvědomoval. K cestám do Kladna ho přiměl Jaroslav Pergl, který sbíral otcovu grafiku a ilustrace. A teprve od té doby tam otec zajížděl častěji. A se mnou to bylo podobné. Kladensko jsem si prošel v době, kdy jsem dokumentoval koněspřežku z Prahy přes Kladno do Lán. Ale k častějším návštěvám samotného města mne přivedli až synové Jaroslava Pergla, když mi před několika lety ve své Kavárně Ateliér uspořádali první výstavu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy)
„Vlaky a nádraží mě okouzlily už jako malého kluka, když jsme s rodiči všude jezdili jenom vlakem. A tohle dětské okouzlení mi vydrželo celý život,“ objasnil svůj vztah k železnici Jiří Bouda.
* Železnici ale jenom nemalujete. Dokonce jste nějakou dobu pracoval jako železničář?
Když jsem vystudoval Uměleckoprůmyslovou školu, tak abych poznal prostředí se vším všudy, nastoupil jsem jako signalista na nádraží v PrazeBubenči. A pracoval jsem tam tři roky. To, co jsem poznal, jsem využil při ilustrování první knížky o železnicích Svět na kolejích, která vyšla v roce 1964. A i to, co teď vystavuji v Kladně, vychází z mých zážitků v době, kdy jsem pracoval na železnici.
* Jak prožíváte postupné zanikání starých malebných nádraží?
Bohužel, je to daň naší civilizaci. A protože se s tím nedá nic dělat, snažím se, aby tyhle stavby i stroje zůstaly zachovány alespoň na mých obrázcích.
* Pro syna vynikajícího grafika určitě nebylo snadné vytvořit si svůj osobitý styl?
Já jsem v tom problém nehledal. Dělal jsem to, co jsem se naučil, co mne zajímalo. Podobně jako otec jsem hned po absolutoriu dělal i mědirytiny, například pražských nádraží Masarykova a Těšnova. Ale nesetkaly se s příliš velkým ohlasem. A protože jsem v té době potřeboval uživit rodinu, přešel jsem k technice, o kterou byl zájem, tedy k barevné litografii.
* Jaký vztah máte ke Kladnu, kde se narodil váš otec?
Myslím si, že ani otec si vztah ke Kladnu jako rodnému městu dlouho neuvědomoval. K cestám do Kladna ho přiměl Jaroslav Pergl, který sbíral otcovu grafiku a ilustrace. A teprve od té doby tam otec zajížděl častěji. A se mnou to bylo podobné. Kladensko jsem si prošel v době, kdy jsem dokumentoval koněspřežku z Prahy přes Kladno do Lán. Ale k častějším návštěvám samotného města mne přivedli až synové Jaroslava Pergla, když mi před několika lety ve své Kavárně Ateliér uspořádali první výstavu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58266/
Parní mlýn u Staroměstského rybníka v Telči bude během roku 2006 rekonstruován. Přestavbu provede brněnská obecně prospěšná společnost MILLenium, regio coeli. V části budovy najde své místo expozice zaměřená na historii parních mlýnů a železnice, včetně dráhy mezi Kostelcem, Slavonicemi a rakouskou obcí Fraters. Kromě ní turisté v mlýnu najdou informační centrum a úschovnu kol.
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/58229/
Plzeň - Obrovský model mariánskolázeňského nádraží a kolejiště, na němž pracoval jeho autor Ivan Staněk z Jinců 20 let, představilo veřejnosti Muzeum Škody Holding. Součástí kolejiště jsou modely osmi elektrických lokomotiv a trolejbusu z produkce Škodovky. Atraktivní exponát o rozměrech tři krát jeden metr se stal součástí stálé expozice.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57691/
Škodovka získala unikátní model nádraží
Unikátním železničním modelem se může nově pochlubit plzeňské škodovácké muzeum. Na třech čtverečních metrech je k vidění přesná replika nádraží v Mariánských Lázních.
Od jiných modelových kolejišť se zmíněný exponát liší tím, že dopodrobna mapuje jednu konkrétní stanici, navíc zcela netradičně zpodobenou v zimním období.
Modelář Ivan Staněk z Jinců u Příbrami nad precizní a do detailů propracovanou maketou, která ukazuje nádraží v podobě z počátku sedmdesátých let, strávil dvacet roků. „Byl jsem v Mariánských Lázních na vojně a mám k tomu městu velmi osobní vztah,“ vysvětluje Staněk.
Půjčit si za hlubokého socialismu výkresy nádraží a podle nich začít tvořit ovšem nebylo možné. „Tak jsem potají fotil budovu s okolím a doma vše podrobně rozkresloval. Využíval jsem i kamarádský vztah s tehdejším přednostou stanice,“ přiznává dnes modelář.
V osvětlené nádražní hale je přes sklo vidět i mozaika na podlaze, lidičky čekají na vlak, před stanicí stojí dobový trolejbus, je zima, a tak má na silnici napilno posypový vůz. A samozřejmě nechybějí vláčky a mašinky.
„Hlavně kvůli nim jsme model koupili. Jedná se totiž vesměs o modely škodováckých lokomotiv,“ konstatuje Petr Mazný z uvedeného muzea. Škodovka unikát odkoupila za desítky tisíc korun. „Měli o něj zájem i Italové, kteří skutečné nádraží rekonstruovali. Předběhli jsme je asi o týden,“ dodal Mazný.
Funkční kolejiště, které návštěvníci uvidí v provozu, je součástí nedávno otevřené expozice věnované trolejbusům, tramvajím a lokomotivám s emblémem okřídleného šípu. Podle dalšího pracovníka muzea Vladislava Krátkého jsou i třeba modely trolejbusů schopné provozu. „Bohužel je v našich stísněných prostorech nemůžeme předvádět,“ dodal.
To by se mělo změnit s plánovaným stěhováním muzea do nových prostor v jedné z uvolněných škodováckých hal.
„Na první etapu by mohlo dojít za dva roky,“ připomněl Krátký, podle něhož budou nové expozice v daleko větší míře akční. „Návštěvníci pomocí modelů a pokusů například uvidí, jak funguje elektrárna nebo lokomotiva,“ uzavřel Krátký.
(Regionální mutace | Právo - Střední Čechy)
Unikátním železničním modelem se může nově pochlubit plzeňské škodovácké muzeum. Na třech čtverečních metrech je k vidění přesná replika nádraží v Mariánských Lázních.
Od jiných modelových kolejišť se zmíněný exponát liší tím, že dopodrobna mapuje jednu konkrétní stanici, navíc zcela netradičně zpodobenou v zimním období.
Modelář Ivan Staněk z Jinců u Příbrami nad precizní a do detailů propracovanou maketou, která ukazuje nádraží v podobě z počátku sedmdesátých let, strávil dvacet roků. „Byl jsem v Mariánských Lázních na vojně a mám k tomu městu velmi osobní vztah,“ vysvětluje Staněk.
Půjčit si za hlubokého socialismu výkresy nádraží a podle nich začít tvořit ovšem nebylo možné. „Tak jsem potají fotil budovu s okolím a doma vše podrobně rozkresloval. Využíval jsem i kamarádský vztah s tehdejším přednostou stanice,“ přiznává dnes modelář.
V osvětlené nádražní hale je přes sklo vidět i mozaika na podlaze, lidičky čekají na vlak, před stanicí stojí dobový trolejbus, je zima, a tak má na silnici napilno posypový vůz. A samozřejmě nechybějí vláčky a mašinky.
„Hlavně kvůli nim jsme model koupili. Jedná se totiž vesměs o modely škodováckých lokomotiv,“ konstatuje Petr Mazný z uvedeného muzea. Škodovka unikát odkoupila za desítky tisíc korun. „Měli o něj zájem i Italové, kteří skutečné nádraží rekonstruovali. Předběhli jsme je asi o týden,“ dodal Mazný.
Funkční kolejiště, které návštěvníci uvidí v provozu, je součástí nedávno otevřené expozice věnované trolejbusům, tramvajím a lokomotivám s emblémem okřídleného šípu. Podle dalšího pracovníka muzea Vladislava Krátkého jsou i třeba modely trolejbusů schopné provozu. „Bohužel je v našich stísněných prostorech nemůžeme předvádět,“ dodal.
To by se mělo změnit s plánovaným stěhováním muzea do nových prostor v jedné z uvolněných škodováckých hal.
„Na první etapu by mohlo dojít za dva roky,“ připomněl Krátký, podle něhož budou nové expozice v daleko větší míře akční. „Návštěvníci pomocí modelů a pokusů například uvidí, jak funguje elektrárna nebo lokomotiva,“ uzavřel Krátký.
(Regionální mutace | Právo - Střední Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57223/
Masopustní odpoledne v železniční stanici Horní Lipová, kde se nachází muzeum Slezského Semmeringu, se uskuteční vsobotu 4. února. Pořadatelé připravili pro návštěvníky bohatý program. Jeho součástí bude také otevření zrekonstruované čekárny zdejší stanice.
Na své si přijdou milovníci drah, historie a také sportu a zábavy. Poprvé se zde uskuteční slavnostní sjezd běžecké stopy Hornolipovský okruh.
„Ve 13.39 bude odjezd účastníků se současnou i historickou lyžařskou výstrojí ze stanice Horní Lipová na Ramzovou. Ve 14 hodin se startuje od železničního přejezdu na Ramzové,“ uvedl jednatel zdejšího muzea Libor Konečný. Stylově, v prostorách osobního vozu proběhne promítání filmů zachycujících oslavy 100 let trati Hanušovice-Staré Město, které se uskutečnily loni vlétě a další snímky ze slavnostních akcí. Masopustní odpoledne začíná ve 13 hodin.
(Regionální mutace | Právo - Olomoucký kra)j
Na své si přijdou milovníci drah, historie a také sportu a zábavy. Poprvé se zde uskuteční slavnostní sjezd běžecké stopy Hornolipovský okruh.
„Ve 13.39 bude odjezd účastníků se současnou i historickou lyžařskou výstrojí ze stanice Horní Lipová na Ramzovou. Ve 14 hodin se startuje od železničního přejezdu na Ramzové,“ uvedl jednatel zdejšího muzea Libor Konečný. Stylově, v prostorách osobního vozu proběhne promítání filmů zachycujících oslavy 100 let trati Hanušovice-Staré Město, které se uskutečnily loni vlétě a další snímky ze slavnostních akcí. Masopustní odpoledne začíná ve 13 hodin.
(Regionální mutace | Právo - Olomoucký kra)j
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57105/
Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích na letošní sezonu přichystalo 21 výstav.
Mezi nejzajímavější patří přehlídka exotických rostlin, fotovýstava o totálně nasazených Češích, expozice mapující výsledky archeologického průzkumu hrobů budějovických měšťanů z dvou pohřebišť, instalace o koněspřežce či o významné osobnosti jihočeského národopisu.
Muzeum se chce zároveň více otevřít veřejnosti, a to hlavně díky vzdělávacímu středisku, které otevře v listopadu. „Naší snahou je postupně převzít úlohu vzdělávacích center, protože ubývá institucí, které tyto služby poskytují bezplatně,“ uvedl ředitel muzea Pavel Šafr. Proto vznikl ve spolupráci s rakouskými partnery projekt, díky němuž má muzeum šanci získat dva miliony korun z programu Evropské unie Interreg III A.
„Z přednáškového sálu chceme vytvořit multifunkční vzdělávací centrum, které bude tak dobře technicky vybavené, aby vznikl prostor pro multimediální a interaktivní programy pro školy i veřejnost,“ řekla zástupkyně ředitele Marta Zavřelová.
První akcí v moderním sále bude 16. listopadu seminář spjatý s výstavou Koněspřežní železnice po obou stranách hranice. Muzeum ji otevře 10. listopadu ve velkém sále, potrvá až do února.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Mezi nejzajímavější patří přehlídka exotických rostlin, fotovýstava o totálně nasazených Češích, expozice mapující výsledky archeologického průzkumu hrobů budějovických měšťanů z dvou pohřebišť, instalace o koněspřežce či o významné osobnosti jihočeského národopisu.
Muzeum se chce zároveň více otevřít veřejnosti, a to hlavně díky vzdělávacímu středisku, které otevře v listopadu. „Naší snahou je postupně převzít úlohu vzdělávacích center, protože ubývá institucí, které tyto služby poskytují bezplatně,“ uvedl ředitel muzea Pavel Šafr. Proto vznikl ve spolupráci s rakouskými partnery projekt, díky němuž má muzeum šanci získat dva miliony korun z programu Evropské unie Interreg III A.
„Z přednáškového sálu chceme vytvořit multifunkční vzdělávací centrum, které bude tak dobře technicky vybavené, aby vznikl prostor pro multimediální a interaktivní programy pro školy i veřejnost,“ řekla zástupkyně ředitele Marta Zavřelová.
První akcí v moderním sále bude 16. listopadu seminář spjatý s výstavou Koněspřežní železnice po obou stranách hranice. Muzeum ji otevře 10. listopadu ve velkém sále, potrvá až do února.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56854/
ad Rahmann
je to Plasserka z cca konca 60-ych rokov. Takze mozno vek uz jej umoznuje zasluzilu penziu v muzeu.
(Neviem, to by bolo treba pozriet, ci to nahodou nebolo postavene v Plzni, v tych casoch sa uvazovalu s nakupom licencii - ale neviem v tomto konkretnom pripade ako to bolo)
je to Plasserka z cca konca 60-ych rokov. Takze mozno vek uz jej umoznuje zasluzilu penziu v muzeu.
(Neviem, to by bolo treba pozriet, ci to nahodou nebolo postavene v Plzni, v tych casoch sa uvazovalu s nakupom licencii - ale neviem v tomto konkretnom pripade ako to bolo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55559/
Izraelská pozemková správa (ILA), jeruzalémská radnice a Izraelské železnice se dohodly na tom, že ILA spolu s Izraelskými železnicemi na příštích 5 let přemění historickou budovu jeruzalémského nádraží Khan na muzeum historie dopravy v Jeruzalému. Kromě toho se v budově bude nacházet také informační centrum pro městskou železnici.
Městský magistrát také počítá s vybudováním 5 km dlouhé běžecké dráhy od nádraží Khan podél zrušené tratě až ke stadionu Teddy Kollek.
(zdroj: stránky Klubu dráhařů;originál: http://www.globes.co.il/serveen/ HomePage >> News >> Jerusalem railway station to become transportation museum)
Městský magistrát také počítá s vybudováním 5 km dlouhé běžecké dráhy od nádraží Khan podél zrušené tratě až ke stadionu Teddy Kollek.
(zdroj: stránky Klubu dráhařů;originál: http://www.globes.co.il/serveen/ HomePage >> News >> Jerusalem railway station to become transportation museum)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55487/
**