Muzea a muzejní dráhy

7.8.2006 Deník Chomutovska str. 12 Chomutovsko
VOJTĚCH JANDA

Muzejní kousky stojí v železničním depu

Technické muzeum si v Chomutově zřídilo depozitář. Zatím nebude veřejně přístupný.


Chomutov - Šest historických železničních vagonů dorazilo do depa Národního technického muzea na chomutovském hlavním nádraží. Do konce měsíce by měly přijet i dvě parní lokomotivy.

Nejcenějším exponátem v chomutovském depu je v současné době nákladní pivovarský vůz, který po kolejích rozvážel pivo na začátku dvacátého století. Společnost mu dělají lůžkový vagon, přívěsný vagon za motorový vůz s názvem Modrý Šíp, dva osobní a jeden poštovní vůz.

Na konci srpna k vagonům přibudou dvě parní lokomotivy, které přijedou až z dalekého Brna. V září by měla dorazit ještě třetí.

Pro veřejnost prozatím chomutovský železniční depozitář přístupný nebude. Podle Milana Sýkory z technického muzea se široké veřejnosti otevře nejdříve příští rok.

Málo používané depo na chomutovském hlavním vlakovém nádraží pronajaly České dráhy Národnímu technickému muzeu k prvnímu březnu letošního roku. Podle Milana Sýkory jsou chomutovská depa naprosto ideální prostory. "Naše stávající skladovací haly jsou nacpané k prasknutí," vysvětluje. "Největší poklady, co se týče železnice, máme přímo v muzeu v Praze na Letné. Další depozit je v Čelákovicích u Prahy, ale ten je beznadějně plný." Velká část sbírek je ale různě po republice a muzeum teď chce co největší počet vozů a lokomotiv dát pod jednu střechu.


***


Největší depozitář


Do budoucna má být depo na chomutovském nádraží jedním z největších depozitářů muzea. Uskladněno tu může být až čtyřicet lokomotiv a vozů.

Hornický skanzen Mayrau ve Vinařicích u Kladna je na prodej. Vedení společnosti Ostravskokarvinské doly (OKD) oslovuje organizace a nabízí jim národní památku k odkoupení za několik desítek milionů korun. Kladenští radní, kteří nabídku dostali, skanzen převzít odmítli. Kdo nakonec areál bývalého dolu s mnoha technickými památkami získá, zatím jasné není. Uzavření skanzenu zatím podle vlastníka nehrozí.
„Skanzen není na území Kladna a my nechceme vlastnit muzeum, které je v úplně jiné obci,“ uvedl kladenský primátor Dan Jiránek. Vysoká částka, kterou OKD za skanzen požaduje, podle něj při odmítnutí nehrála roli. OKD doly získaly skanzen po převzetí Českomoravských dolů začátkem tohoto století. Nyní patří pod Hornické muzeum v OstravěPetřkovicích.

Cenu společnost zatím tají

„Správa vinařického muzea z Ostravy je komplikovaná. Vzhledem k tomu, že naše společnost už nemá na Kladensku žádné aktivity, sondujeme, zda by skanzen nepřevzal někdo jiný,“ řekla mluvčí OKD Věra Breiová. Za jakou částku a komu je společnost ochotna skanzen předat, už odmítla odpovědět. „Zatím čekáme na odezvu,“ dodala. Popřela přitom, že by skanzenu hrozilo uzavření. „Do vinařického skanzenu jsme vložili dost peněz a víme, že je oblíbeným turistickým místem. S jeho uzavřením nepočítáme,“ dodala.
Pracovníci skanzenu o prodeji památky včera nic nevěděli. „Slyším to poprvé, zatím o tom nikdo nemluvil,“ řekl jeden z nich.
Památku by podle kladenských radních mohl převzít Středočeský kraj. „Mohl by se stát součástí Hornického muzea v Příbrami nebo místního Sládečkova vlastivědného muzea,“ řekl kladenský primátor Dan Jiránek.
Středočeský hejtman Petr Bendl uvedl, že při rozhodování bude záležet hodně na tom, za jakých podmínek by měl kraj skanzen převzít.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Nechcete provozovat důlní drážku?

České Budějovice - Novým lákadlem turistů do Českých Budějovic má být obnovená koněspřežní dráha. Radní připraví zřejmě už letos výběrové řízení na jejího provozovatele v historickém centru města.
„Koněspřežka povede po historické trase od Zelené ratolesti ulicemi Českou, Radniční a Biskupskou, dále přes Železný most, řeku Malši až k zimnímu stadionu a zpět,“ popsal náměstek primátora Juraj Thoma.
Město už má zpracovanou projektovou dokumentaci včetně téměř kompletních posudků orgánů státní správy. „Všechna vyjádření jsou kladná. Už čekáme jenom na vyjádření policie,“ podotkl Thoma.
Radní očekávají, že už na podzim budou mít všechny potřebné podklady k tomu, aby mohli začít s přípravou výběrového řízení na provozovatele koněspřežky. Zároveň chtějí usilovat i o získání dotací na revitalizaci dráhy z Evropské unie. Při optimálním stavu mohou začít vlastní stavební práce už koncem příštího roku.
Podle ředitele Národního památkového ústavu Patrika Červáka je provoz koňské dráhy ve srovnání s auty pro historické domy v městské památkové rezervaci mnohem menší zátěží. „Spíš je otázka, jak optimálně sladit koňskou a automobilovou dopravu v centru města,“ uvažuje Červák.
Na dopravní rizika v centru opakovaně poukazují někteří majitelé domů. „Už dnes asi tisíc řidičů denně jezdí Krajinskou ulicí. Kdyby řádně fungovala městská policie, museli by tam strážníci denně vybrat na pokutách 2,5 milionu korun a udělit tisíc trestných bodů, protože Krajinská je pěší zóna. Od začátku považuji za nesmysl pouštět koně v tak zahuštěné lokalitě do města,“ řekl Karel Pražák, který je členem rady Sdružení majitelů domů.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Zdá se, že majitelé nemovitostí dnes brání všemu: modernizaci i historizaci.

V sobotu 5. srpna proběhne v Mladějově na Moravě už sedmý ročník akce připomínající oběti první světové války Mladějov - Blosdorf 1915.
V okolí místní úzkokolejky předvedou historické jednotky rekonstrukci bitvy a ukázky dobové vojenské techniky.
Vzpomínání na bitvu, ke které došlo v Bílých Karpatech, přivede do vsi poblíž Moravské Třebové takřka tři stovky nadšenců v dobových uniformách a padesátku kostýmovaných civilistů. „Máme nahlášenou početnou výpravu z Ruska, dále hosty z Rakouska i zemí bývalé Jugoslávie,“ vypočítává organizátor akce Dan Urbánek ze společnosti Renata. Od deváté hodiny ranní uvidí návštěvníci ukázky bojů na rakouskoruské hranice včetně přepadení vlaku nebo přepadení zásobovací kolony. „Sehnali jsme letadla, historické vozy i obrněný automobil,“ říká Urbánek, podle kterého jde o vůbec největší domácí akci zaměřenou na první světovou válku.
„Schází se tady kolem patnácti stovek lidí.“
Pořadatelé se musejí vyrovnat s tím, že mladějovská průmyslová železnice utrpěla nedávno velkou škodu. Dvě historické parní lokomotivy tu poškodili zatím neznámí zloději. „Naštěstí se povede dostat alespoň jednu do provozuschopného stavu,“ hlasí Urbánek. „Počítáme s ní rozhodně pro bojovou ukázku. V ideálním případě by mohla vozit i návštěvníky.“
Pro případ nouze jsou v záloze připraveny úzkorozchodné dieslové lokomotivy. Mladějov - Blosdorf 1915 na internetu: mladejov.zde.cz.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

27.7.2006 Mladá fronta DNES str. 4 Kraj Karlovarský
(haj)

NEJDEK

KULTURNÍ TIPY


Muzeum v Nejdku láká na výstavu s názvem Zaniklé železniční tratě Krušných a Doupovských hor. Fotografie a textové panely k jednotlivým tratím představí jejich historii, současný stav i technické údaje. K vidění budou i modely lokomotiv. Výstava potrvá do 17. září a otevřeno je denně mimo pondělí a úterý od 8.30 do 12 a od 13 do 16.30 hodin.

Zřejmě už v letošním roce připraví město České Budějovice výběrové řízení na provozovatele obnovené koněspřežní dráhy v historickém centru města. Projekt by měl již letos projít územním řízením.
Koněspřežka by měla vést po historické trase od Zelené ratolesti ulicemi Českou, Radniční a Biskupskou, dále přes Železný most přes řeku Malši až k zimnímu stadiónu a zpět. Náměstek českobudějovického primátora Juraj Thoma (ODS) je přesvědčen, že obnovená koněspřežka zvýší atraktivnost města a pro turisty se stane jedním z významných lákadel. Její revitalizaci podpořila nejenom rada města, ale volají po ní i obyvatelé města. Svědčí o tom petice na podporu koňky, jíž podepsaly stovky lidí včetně obyvatel České ulice.

Projekt už je hotov

„Máme už kompletně hotovou projektovou dokumentaci včetně téměř kompletního vyjádření orgánů státní správy a všechna doposud získána jsou kladná. Nyní čekáme už jenom na vyjádření Policie ČR. Očekávám, že ve třetím čtvrtletí letošního roku by mohlo být řízení o územního rozhodnutí ukončeno a bude-li výsledek kladný, začneme okamžitě s přípravou výběrového řízení na provozovatele koněspřežní dráhy. Následně bychom mohli začít i s přípravou na získání finančních prostředků na revitalizaci dráhy z dotací Evropské unie,“ upřesnil náměstek.
Zdůraznil, že v roce 2007 by mohla koněspřežka v případě pozitivního výsledku územního řízení získat stavební povolení. Vlastní stavební práce by mohly při optimálním průběhu přípravy začít už koncem roku 2007 nebo počátkem 2008.

(Právo)

Je to smutne co sa robi na Mladejovsku
takto takmer zanikla Povazska lesna zeleznicka, kradez enadobudali formu zivelnosti...
ale skoda je vsetkych zaniknutyh zelezniciek,

Sabotáže brzdí mladějovskou úzkokolejku

Mladějov - Provoz na unikátní úzkokolejce v Mladějově se letos už počtvrté pokusil kdosi narušit. Z historicky cenných parních lokomotiv ukradli zloději důležité součástky a vyřadili tak stroje z provozu.
V noci na středu 19. července se zatím neznámí lidé dostali do haly v areálu mladějovského průmyslového muzea. Tam odborně poškodili dvě parní lokomotivy Krauss Linz o rozchodu 600 milimetrů z dvacátých let.
„Odmontovali táhla, impulzní ventily, vodítka z pravítek. Všechno věci, bez kterých ty mašiny nepojedou a které nikde neseženete. Přitom jim k ničemu nebudou. Teď je musíme nějak sami vyrobit, i když nemáme žádnou dokumentaci,“ říká provozovatel tratě i muzea Bedřich Doležel.
Podle něj musela práce zabrat hodiny. „Šlo jim o to, aby se nemohlo jezdit.“
Je to další z řady pokusů o narušení chodu železnice. „Začalo to už v dubnu. To nám někdo před jízdou namazal šest set metrů kolejí fritovacím olejem. Pak kluci, co tu dělali, očesali mašiny, ale tenkrát toho moc vzít nestihli. Tuhle jsme zase zjistili, že na trati leží podřezané stromy,“ vypočítává Doležel. Všechny události řeší policie.
Nejnebezpečnějším případem bylo natření kolejnic olejem. „Stále ještě probíhá expertiza. Ta by měla potvrdit podezření na trestný čin obecného ohrožení se sazbou od tří do osmi let vězení,“ uvedl k případu Jiří Kleger ze svitavské kriminální policie. Starosta Mladějova Zdeněk Opletal takový čin nechápe. „Ve vlaku jela spousta dětí. Ještě štěstí, že se to stalo cestou nahoru. Jinak to nemuseli ubrzdit.“

Potíže začaly po změně provozovatele

Problémy v Mladějově začaly poté, co úzkokolejku začal provozovat majitel celého areálu Doležel. Ten se nedohodl s dosavadními nájemci, společností Muzeum průmyslové železnice (MPŽ) z Brna. „Chtěl jsem z toho udělat něco pořádného, skutečné muzeum. Oni sice byli dobří, ale chtěli si jenom hrát. Nikam se to nelepšilo,“ říká Doležel o desetiletém období, které skončilo loni.
Po emotivní a v médiích probírané rozluce pokračoval v provozu trati i v dalších projektech na jejím rozšíření. Stěžuje si ale právě na nekončící problémy. „Teď jsme dostali první pořádnou dotaci z kraje, půl milionu. Jenomže den nato nám někdo udělá škodu, která je možná i vyšší.“ O možné souvislosti mezi vypovězením brněnské společnosti a sabotováním provozu ale mluvit nechce. „Co já vím. Je to lidská závist,“ mává rukou Doležel.
Starosta Opletal vidí věc jasněji. „Ti lidé šli najisto. Tohle udělal člověk, který to tady dobře zná a který na těch lokomotivách dělal. Kolik lidí může vědět, kudy tam vlézt a kde najít správné nářadí,“ říká rozhodně. „Pan Doležel si tady nechal dost lidí, kteří dělali pro ty nájemce. Nemusí to být oni, ale měl by si se svými lidmi promluvit.“
Artur Fučík z MPŽ tvrdí, že vztahy s Doleželem se pomalu uklidňují. „Míň spolu komunikujeme, takže spolu logicky máme míň problémů. Ještě nám ale dluží nějaké stroje,“ říká. Obě poškozené lokomotivy sám dříve provozoval. „Lidi kradou všude, ale já o tomhle případu nic moc nevím.“
Mladějovská průmyslová železnice je velkým turistickým tahákem a v regionu na ni spoléhá mnoho obcí. „Jezdí sem každý rok tisíce lidí. Mladějov je úzkokolejka a úzkokolejka je Mladějov, od ní se všechno odvíjí, ona nám otevírá dveře na úřadech, když chodíme žádat o peníze,“ vykládá starosta Opletal. Podle něj by v budoucnu měla na trať navazovat expozice muzea hornictví, rozhledna a také cyklistické stezky. „A tomuhle se postaví do cesty pár zahořklých lidí tím, že zničí historicky cenné stroje.“

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

V Rosicích uvidí lidé setkání drezín

Setkání šlapacích i jiných drezín se uskuteční v Rosicích nad Labem v sobotu od 9 do 17 hodin. Drezíny budou vystaveny před místním Muzeem MHD železnice. V provozu je návštěvníci uvidí na manipulační koleji.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

No, že by to byla zpráva povedeně sepsaná...

Hornický skanzen mohou turisté obdivovat v Krásně. Hornické muzeum v přírodě, které zaujímá plochu několika hektarů, se nachází na místě historického cínového dolu Vilém, založeném na žilném systému Gellnauer, který byl s řadou přerušení činný až do 90. let minulého století.
Hlavní budova muzea sloužila v 18. a 19. století jako úpravna cínových rud. V areálu dolu Vilém je zachován dále objekt dílen, těžní věž a těžní budova, strojovna, vrátnice a stavba jedné z nejstarších trafostanic na našem území.
Expozice byla slavnostně otevřena v roce 1998. Vlastní muzeum doplňuje řada pozůstatků po těžbě a zpracování rud v okolí, které jsou postupně zpřístupňovány systémem naučných stezek a chodníků.
Chloubou skanzenu je obří exemplář více než čtyřicetileté a šedesátitunové důlní lokomotivy. Byla vyrobena ještě v závodech V. I. Lenina v Plzni a na Sokolovsku je posledním exemplářem tohoto typu. Všechny její kolegyně skončily ve šrotu, když se na dolech měnily úzkorozchodné koleje za širší.
Dalším atraktivním exponátem je těžní parní stroj z dolu Marie z roku 1897 a expozice k jeho transferu z Královského Poříčí. Dále je zde prezentována historie těžby rud a uhlí, mineralogie a geologie Slavkovského lesa, středověký důl Jeroným či základy historie úpravnictví. Zajímavá je expozice rudných ložisek českého masívu těžených po roce 1945. V objektu je možné si prohlédnout mnoho názorných modelů důlních zařízení, navštívit těžní věž a šachetní budovu. Ve strojovně dolu je umístěn elektrický těžní stroj firmy Siemens z roku 1942. V šachetní budově se nachází expozice důlní vertikální a horizontální dopravy a technologická zařízení pro ražby dlouhých důlních děl.
V bývalé trafostanici, jedné z nejstarších důlních trafostanic u nás, lze zhlédnout expozici báňského záchranářství. Navštívit je možné ukázkovou, přibližně čtyřicetimetrovou štolu, ve které jsou představeny současné technologie ražeb a výstroje podzemních prostor. V areálu je vybudována rozsáhlá expozice důlní kolejové dopravy rozchodu 900 mm užívané na povrchových dolech sokolovské pánve a rozchodu 600 milimetrů užívané v podzemí slavkovského revíru.

Otevřeno: st - ne 9.00 - 12.00 a 13.00 - 17.00, po, út - po návštěva možná po domluvě na tel.
Vstupné: běžné 20, snížené 10, rodinné 40 Kč
Jak se tam dostat: Z Karlových Varů, Chebu a Sokolova je nejlépe jet přes Horní Slavkov, směrem od Mariánských Lázní přes Bečov nad Teplou

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Železniční sdělovací a zabezpečovací techniku si lidé mohou na místě vyzkoušet

Idylická atmosféra dávno ztraceného světa železnice k nám dnes nepromlouvá pouze přes film nebo televizní obrazovku, ale stále častěji i prostřednictvím muzejních expozic s železničářskou tematikou.
Hradec Králové se může pochlubit skutečnou mimořádností - stálou muzejní expozicí sdělovací a zabezpečovací techniky.

Dvě části, osm místností

Jedním z průvodců a tvůrců expozice je inženýr Václav Stolín, který se tomuto oboru věnoval celý profesní život. „Nechceme pouze ukazovat, ale spíše předvádět a nechat návštěvníky vyzkoušet funkčnost jednotlivých zařízení,“ vysvětlil v úvodu svého vyprávění a připomenul, že provozovatelem muzea jsou České dráhy. „Spolupracujeme ale například i s Národním technickým muzeem v Praze.“
Expozice se skládá ze dvou částí - vnitřní, tradiční, a venkovní, dobře viditelné i z vlaku jedoucího na trati Hradec Králové-Týniště nad Orlicí. Představuje kolekci mechanických a světelných návěstidel, předvěstí, zvonkovou návěst a další venkovní zařízení. „Unikátem je mobilní rádiový vlek s funkčním zařízením a obsluhou s koncesí a oprávněním k vysílání na amatérském pásmu klv,“ dodal kustod Václav Stolín.
Uvnitř se prochází celkem osmi tematicky zaměřenými místnostmi. Zatímco jedna je zařízena jako dopravní kancelář železniční stanice z počátku minulého století i s typickým zařízením s ústředním zámkem, telegrafní soupravou, návěstním kozlíkem či obrázkem císaře Františka Josefa, jinde se před námi odvíjí historie staničních zabezpečovacích zařízení, návěstidel nebo telefonních přístrojů.
„Snažíme se, aby si na své přišli jak odborníci, tak laici, včetně dětí. Většina z vystavených předmětů a zařízení byla ve skutečném železničním provozu a jsou stále funkční. Nechybí ani řada modelů. Součástí expozice je i bohatá sbírka služebních předpisů, vzorových listů, firemní dokumentace a odborných publikací,“ doplnil průvodce.
Myšlenka zřídit muzeum s tímto zaměřením byla poprvé realizována u česko-polských hranic na severní Moravě. Již roku 1988 tu ve stanici Vidnava byla instalována expozice, která se po třinácti letech přestěhovala do areálu firmy Signal Mont v Hradci Králové. Otevřeno je denně kromě pondělí a úterý od 9 do 17 hodin (poslední prohlídka v 16 hodin).

Jak se tam dostat?

Od železniční stanice Hradec Králové, hlavní nádraží autobusem č. 10, směr Plácka, zastávka Bytový podnik. Před přejezdem odbočit doprava. Pěšky, rovněž od hlavního nádraží, ulicí Haškovou, Hořickou a Sadovskou přes Vančurovo náměstí do Kydlinovské a opět před přejezdem odbočit doprava.

(Právo)

Nebo ilegálně z hlavního nádraží po cestičce kolem trati.

Stavebnice Merkur, o níž lze tvrdit, že ve své více než osmdesátileté historii vychovala několik generací techniků, měla v 90. letech minulého století na kahánku.
Jako na první firmu v republice byl na jejího výrobce vyhlášen konkurz. Nebýt Jaromíra Kříže, stavebnice by dnes neexistovala a nevzniklo by ani její muzeum. To bylo otevřeno v květnu v Polici nad Metují.
„Zrestituoval jsem po dědovi patnáct let opuštěný objekt a napadlo mne podnikat v kovovýrobě. Jednou jsem potřeboval něco vyrobit na automatech a hledal, kde zakázku zadat. Náhoda mne zavála do již likvidované továrny na Merkur. Postupně jsem si provoz pronajal a brzy odkoupil. Pak už nešlo vyskočit z rozjetého vlaku. Dnes už je možné říct, že se nám podařilo Merkur zachránit,“ prozradil Kříž, majitel firmy Merkur Toys. Dnes se v Polici vyrábějí nejen nové stavebnice, ale i další hračky, dětské kovové nářadí, vláčky a parní stroje.
Vznik muzea iniciovali členové obecně prospěšné společnosti Merkur Police. Město Police nad Metují projekt podpořilo poskytnutím prostor v 1. patře bývalého zemědělského učiliště, kde se během tří měsíců zrodila expozice. Jsou tady vystaveny i nejstarší stavebnice z roku 1920 nebo kolejiště na merkurovské vláčky. Celkem na pět set exponátů. Největší pozornost na sebe strhává vedle modelu pařížské Eiffelovky obrovské Ocelové město sběratele Jiřího Mládka, jenž muzeu poskytl i část své sbírky historických stavebnic.
Už jako čtyřleté dítě Mládek nejraději šrouboval a stavěl. Strojařině byl věrný i ve svém profesním životě a nyní jako důchodce se své lásce Merkuru věnuje na plný úvazek.
„Pocházel jsem z chudších poměrů, rodiče mi Merkur nikdy nekoupili. Chápal jsem to jako na mně spáchanou křivdu a sliboval jsem si, že já Merkur svým dětem koupím. Naštěstí jsem měl kamaráda, který měl stavebnic mnoho. Jeho zajímaly vláčky a kolejiště, já do toho stavěl tunely a nádražní budovy,“ řekl Mládek. Už jako malý si také umanul, že postaví něco velikého. Rozhodl se pro Ocelové město, inspirované románem Julese Verna. Zatím stojí zhruba třetina plánované velikosti.
„Stavět jsem začal před 2,5 lety. To co je vystaveno v muzeu, lze vyjádřit i v číslech: 50 tisíc šroubků, 50 tisíc matiček, asi 200 středně velkých stavebnic Merkur, tedy zhruba 160 tisíc dílků. Váhu odhaduji na 400 kilogramů,“ řekl Právu Mládek. V konečné fázi bude město možné rozpohybovat a k prohlédnutí tu budou i další Verneovy vynálezy, například lokomotiva táhnoucí ponorku Nautilus.
„Tvůrce Merkuru Jaroslava Vancla považuji za génia, který udělal pro děti víc než Křižík, Kolben a Baťa pro dospělé. Nastartoval je pro technické záležitosti. Dnes je techniků nedostatek, protože děti raději sedí u počítače. Rodiče jim koupí konzoly a vědí, že u nich budou týden sedět. Kdyby koupili Merkur, museli by jim pomáhat a radit. Ale určitý návrat ke stavebnicím už ve světě je, doufejme, že i u nás,“ věří sběratel, který o Merkuru a kovových stavebnicích pro děti píše i knihu.
Muzeum je otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin.

(Právo)

Máte rádi železniční drezíny a vše, co s nimi souvisí? Pak neváhejte a navštivte nádraží v Zubrnicích - Týništi, které leží nedaleko Ústí nad Labem. Ve dnech 6. až 8. července se tu totiž koná tradiční setkání těchto historických kolejových vozidel.
„Stejně jako v předchozích dvou ročnících je hlavním tématem akce představení speciálních drážních vozidel - drezín. Lidé se mohou těšit celkem na 25 exponátů. Některé pocházejí z našich sbírek, budou tady ale k vidění i drezíny ze zahraničí,“ upozorňuje Martin Kašpar, předseda pořádajícího sdružení Zubrnická muzeální železnice.
Mezi nejvzácnější kousky, které v Zubrnicích můžete vidět, podle něj patří například autodrezína Varšava z roku 1969.
„Je to takové majestátní auto na kolech. Zajímavé jsou ale i modely Tatra DM4 a Wohanka, které za sebou mají filmovou kariéru. První drezína si zahrála ve filmu Ostře sledované vlaky, druhá ve známém dětském titulu Páni kluci. Stejně tak určitě budou divácky vděčnými kousky i ruční a šlapací drezíny, na kterých si návštěvníci mohou sami vyzkoušet, jak se vlastně takový stroj ovládá,“ připomíná Kašpar.
Po ty, kteří se do Zubrnic chystají vlakem, je připraveno malé překvapení. Z ústeckého nádraží Střekov je sveze do Velkého Března historický motorový vlak.
„Z Velkého Března do Zubrnic potom návštěvníky převeze historický autobus,“ dodává Kašpar.
Vstupné na akci je pro dospělé návštěvníky 50 korun, dětský lístek se bude prodávat za 30 korun.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

V sobotu jsem by na návštěvě v Madějově na Moravě v provozu byla lok. č. 1 ze dvěma otevřenýma vozama. Trať je dosti silně zarostlá místy až nebezpečně švihají větve až do vozů. Jezdí se každou sobotu v cca. 9.40, 11.40, 14.00 a 16.00 valk byl celkem slušně zaplněn. jezdí se na výhybnu Nová Ves.

Motoráky nebudou...

Zrušení víkendové akce v Lužné

Setkání historických i současných motorových vozů (řady M 120.4, M 124.0, M131.1, M 240.0, M 262.0, M 286.0, M 296.1, 812+912, 814+914), které mělo proběhnout o víkendu 8. – 9. července v Lužné u Rakovníka, je zrušeno. Pořadatel se omlouvá.

(zdroj: stránky Klubu dráhařů)

Ratíškovice - Unikátní muzeum bude od zítřka připomínat těžbu lignitu v dole Tomáš v Ratíškovicích na Hodonínsku, který nese jméno svého zakladatele Tomáše Bati.
Exponáty o dolování a železniční i lodní dopravě si totiž budou lidé prohlížet ve dvou vagonech. Mikroregion Nový Dvůr pro ně dokonce postavil kus koleje, aby vozy nestály v cestě turistické atrakce u Baťovy železniční vlečky. Turisty totiž od bývalého dolu Tomáš až do Rohatce vozí drezína.
„Jednomu vagonu říkáme Rybák podle architekta, který ho navrhl, a druhému Hiklák. V něm sedával vlakvedoucí, a tak jsme do něj umístili maketu železničáře,“ říká manažerka mikroregionu Jaroslava Kundratová. Hiklák představuje i historii místní železnice. V Rybáku zase lidé mimo jiné uvidí, co všechno v původně zemědělském regionu Baťa vybudoval.
V sobotu si mohou návštěvníci prohlédnout muzeum zdarma, nebudou platit ani za drezínu. „Pořádáme den otevřených dveří a budeme tu mít i modelovou zahradní železnici,“ uvedla Jaroslava Kundratová.
Muzeum je v blízkosti několika cyklistických tras, turisty k němu z Ratíškovic přivedou směrovky a v nejbližších dnech by v něm měly přibýt i toalety a malý bufet.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Poslední červnový víkend byl v depu Českých drah v Lužné u Rakovníka opět místem jedné z vrcholných akcí pro železniční fanoušky. Tamější Železniční muzeum ČD zvalo návštěvníky na setkání bejčků, lokomotiv, kterým jejich výkon dal tuto přezdívku.
Dva typy parních lokomotiv, které od sebe liší přezdívka malý a velký bejček, byly na dvoudenní akci zastoupeny dokonce devíti dochovanými stroji. Pět bejčků pak mohli návštěvníci sledovat v pohybu vlastní silou. Do muzea historické stroje zavítaly z různých míst bývalého Československa. Nejvzdálenější stroj přijel ze slovenského Zvolena, jiný z Ostravy a z dalších nádraží a dep. Všechny stroje, kterým bylo setkání přednostně určeno, pocházejí z let před druhou světovou válkou.
Tak velké soustředění parních lokomotiv, které kromě pózování v muzejním depu vyjížděly oba dny na trať v čele zvláštních vlaků, přilákalo pozornost mnoha set návštěvníků, fotografů i rodin s dětmi. Stovky zvědavců dorazily vlakem, nádraží v Lužné bylo obklíčeno množstvím aut diváků. Státní poznávací značky pak prozradily, že velké setkání přilákalo fanoušky železnice z domova i ze zahraničí.

(Právo)

Muzeum v Nejdku láká na výstavu s názvem Zaniklé tratě Krušných a Doupovských hor. Fotografie a textové panely k jednotlivým tratím představí jejich historii, současný stav i technické údaje. K vidění budou i modely lokomotiv. Expozice bude k vidění do 17. září.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Dvě výstavy zpestří červnové výročí sta let od příjezdu prvního vlaku do Lomnice nad Popelkou. První z nich, nazvaná Vlaky a vláčky, ukazuje ve velkém sále lomnického Zámku obrazy akademického malíře Jiřího Boudy, perokresby Kamila Brože a modelová kolejiště předvádějící železniční provoz a modely lokomotiv a parních strojů. Na výstavě v Městském muzeu a galerii se zase prezentují archivní dokumenty a dobové předměty se železniční tématikou a také funkční kolejiště s lokálkovou soupravou v měřítku 1:45. První expozice potrvá do 1. července, druhá do 25. června.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Hornický vlak pojede i po mostě

Příbram - Ještě v letošním roce by měl z areálu bývalého Ševčinského dolu vyjet hornický vláček. „Rádi bychom prvního přibližně půl kilometru trati otevřeli pro veřejnost letos v polovině září, kdy se u nás koná jubilejní desáté setkání hornických měst,“ řekl Josef Velf, ředitel Hornického muzea Příbram.
Vláček se vydá se po mostě, který stavebníci právě začali obnovovat, směrem k dolu Vojtěch.
Stavba bude stát více než sedm milionů korun. Více než polovina z této částky bude hrazena z fondů Evropské unie. Trasa povede zčásti na povrchu a zčásti v podzemí v Hornickém skanzenu na Březových Horách.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)