Muzea a muzejní dráhy

Vlaky, vláčky, mašinky. Takto poeticky se jmenuje výstava, která bude ode dneška až do 21. ledna k vidění v Městském muzeu a galerii Břeclav.
Výstava se stovkami exponátů představí uniformy pracovníků železnic z dob rakouské monarchie, zařízení interiéru vagonu z padesátých let minulého století, kancelář přednosty či vývoj jízdenek, signálních trubek, režijních karet a jízdních řádů. Rovněž ukáže i vybavení parních lokomotiv.
„Druhá část výstavy je věnována historii a současnosti modelářství. Tedy představuje vláčky od plechových továrních modelů z 30. let minulého století až po současnost. K vidění jsou i funkční modely na kolejištích,“ uvedla Alena Káňová z muzea. Exponáty zapůjčilo na pětadvacet institucí a soukromých sběratelů nejen z Česka, ale i ze Slovenska a Rakouska.
Výstava je přístupná denně kromě pondělí od 9.00 do 17.00 hodin. Vstupné činí pro dospělé 40 korun, pro děti je poloviční.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Hornické muzeum Příbram zažívá letos z hlediska návštěvnosti nejlepší sezonu v historii. „Vloni k nám do skanzenu na Březové Hory nebo do některé z poboček přišlo celkem 76 tisíc turistů. Letos jsme stejné návštěvnosti dosáhli již na začátku září,“ řekl ředitel příbramského muzea Josef Velfl.
Hornické muzeum je přitom otevřeno celoročně, takže se dá očekávat ještě výrazné překonání rekordních čísel. Je dokonce možné, že by letos mohla být překročena i stotisícová hranice.
„Máme před sebou ještě několik velkých akcí. Například velmi oblíbené Vánoce v Hornickém muzeu,“ uvedl Josef Velfl.
Vloni podle statistiky ministerstva kultury bylo příbramské hornické muzeum 21. nejnavštěvovanějším muzeem v České republice a první v rámci muzeí zřizovaných Středočeským krajem.
„Mezi všemi památkovými objekty ve středních Čechách jsme se vloni v návštěvnosti umístili na 10. až 12. místě,“ sdělil ředitel příbramského muzea.
Podle Josefa Velfla růst návštěvnosti v příbramském muzeu souvisí jednak s celosvětovým vzestupem zájmu o technické památky a také s tím, že Příbramští se snaží na každou sezonu připravit nějakou novinku.
Z těchto nových věcí je v příbramském muzeu jednoznačně nejúspěšnější hornický vláček, který vozí turisty od bývalého Ševčínského dolu k portálu Ševčínské štoly a zpět.
„Zájem o vláček je opravdu obrovský. O víkendech dokonce musíme brát časové objednávky. Jízdu vláčkem se snažíme neustále vylepšovat. Například seznámením s historií dráhy. V návaznosti na jízdu potom průvodci hovoří i o dalších expozicích, které s dráhou bezprostředně souvisí,“ doplnil ředitel muzea Josef Velfl.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

ad m@rw :

Tak tak...
Možná to i novináři tak řekli a on si to zkrátil.

ad Zbynek :

Meli to napsat takto : Zvlastni parni vlak, tazeny Vsudybylkou, ....

Zbynek:
Bol by som rad, keby to bol humor, ale je to zial pravda.
Vsak uvaz, co tu mame nove od r. 1989:
DMU 840
EMU 425.9
loco r. 736
rozne nove skrine na starych podvozkoch: MV 811, 812, vozne Apeer, Bpeer, BDsheer, ARpeer, 011, 012. Ostatne patri do MDC ( http://www.rail.sk/arp/slovakia/ba/mdc01.htm ).

ad Addams:

Černý to věru humor...

Pojďte s námi do největšího železničního muzea na světě, nachazi se mezi zzast. Brodske a zst. Cierna nad Tisou ...

Zvláštní parní vlak Všudybylka vozil o víkendu cestující ze Železničního muzea v Lužné u Rakovníka do Kolešovic a zpět. Připomenul tak návštěvníkům, že oblíbená sezona v železničním muzeu právě končí. „Jen během víkendu dorazilo do muzea přes 2200 návštěvníků. To je o polovinu více než v loňském roce,“ řekl vedoucí muzea František Kaplan. Připustil, že na vysokou návštěvnost mohl mít vliv nejen bohatý program, ale i pěkné nedělní počasí. Davy lidí nedorazily do Lužné jen auty, ale klasicky také parními lokomotivami. V čele spěšných vozů, které vyrazily z pražského Masarykova nádraží, byla parní lokomotiva Papoušek. Oblíbenou atrakcí se stala i zahradní železnice s vlastním parním pohonem, kterou v muzeu představili zástupci klubu Modellbaupark z německého Markkleebergu. Na ní se mohly svést i děti.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Zvláštní parní vlak Všudybylka...

Do Lužné míří stále více lidí. Pohled vedoucího muzea

Lužná - Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka patří po hradě Křivoklát a Krakovec mezi nejnavštěvovanější objekty na Rakovnicku. Letos jen během sezony dorazilo na prohlídku vláčků přes třicet tisíc lidí. „Určitě i letošní sezona, která oficiálně skončila o víkendu, patřila mezi velmi úspěšné. Už teď lze odhadnout, že návštěvnost lidí opět mírně stoupla,“ pochvaluje si vedoucí muzea František Kaplan.

* Co letos přilákalo největší pozornost návštěvníků muzea?

Hlavním lákadlem byl zcela určitě motorový vůz M124.001, přezdívaný Komarek. Oprava tohoto vzácného historického exponátu Národního technického muzea v Praze byla letos díky Nadaci Okřídlené kolo dokončena, a tak mohl být vůz po letech opět zprovozněn. Většinu sezony byl umístněn právě v našem muzeu, takže si ho lidé mohli prohlédnout a projet se s ním po depu. Před sezonou jsme dokončili opravu pivovarského vozu, ve kterém pak vznikla malá expozice o přepravě piva po železnici. Tuto výstavu chceme během letošní zimní přestávky předělat a doplnit, takže v příštím roce ji uvidí návštěvníci nově.

* O víkendu jste ukončili sezonu. Znamená to, že už se k vám nyní nikdo na prohlídku nedostane?

Počítáme, že klasicky budeme mít otevřeno ještě 28. října ve státní svátek. Prohlídky jsme schopni zajišťovat celoročně, ovšem jen pro ohlášené skupiny. I v zimních měsících se dají exponáty vidět, i když ne všechny. Není tu například část motorových historických lokomotiv, které musíme rozvést do okolních dep, protože se nám sem už všechny nevejdou a na mrazu stát nesmí. Parní lokomotivy tu však zůstávají, takže ty vidět lze. Jinak v zimě děláme klasickou údržbu. Letos chceme dokončit opravu těžké nákladní lokomotivy 556.027 zvané Štokr, abychom ji na začátku příští sezony mohli předvést.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Do Anglie je možné se z Česka dostat různými způsoby, např. vlakem skrze tunel pod kanálem La Manche, což trvá dost dlouho, a je to prý dokonce dražší než letadlem. Takže jsme zvolili letadlo do Londýna, na letiště Stansted, kde je současně i nádraží, a odtud jsme motorovým vlakem vyrazili do Yorku.
Britské soukromé železniční společnosti získaly po privatizaci špatnou pověst; byli jsme tedy zvědavi, co tam zažijeme. První seznámení nebylo nejlepší: hned z letiště měl náš vlak asi 20 minut zpoždění. Naštěstí přípoj byl patnáctiminutový, motorák něco zkrátil, a tak jsme přestoupili poměrně v klidu. Ale za čtyři dny, které jsme po Anglii v Yorkshiru a v okolí Londýna jezdili, jel pouze jeden vlak přísně včas. Ostatních (asi tak 12 spojů) bylo zpožděných od 5 do 30 minut.

Reportáž najdete na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_38muze.htm

V brněnském technickém muzeu se během sobotního provozu odehrála první svatba

Za pět minut dvanáct si řekli své „ano“ snoubenci při historicky první svatbě v Technickém muzeu v Brně. Mezi naolejovanými stroji jejich vstupu do manželství přihlížela necelá stovka svatebčanů. Z ochozů sledovali obřad, který se odehrával v expozici parních motorů, i nic netušící návštěvníci muzea.
„Můj budoucí manžel má rád techniku, poté, co jsem viděla, jak mu svítí oči, když jsme sem zašli o muzejní noci, řekla jsem si, že bychom se mohli vzít tady,“ řekla Právu před obřadem nevěsta Kateřina Loutocká, která v den svatby oslavila zároveň své pětadvacáté narozeniny. „Termín jsme zvolili cíleně, chtěla bych, aby si muž naše výročí zapamatoval,“ podotkla s úsměvem.

Technici nad úředníky

Domluvit se s provozovateli technického muzea bylo podle ní mnohem lehčí než s „úředním šimlem.“ Kateřina Loutocká s Janem Brettschneiderem se totiž původně chtěli vzít na hradu Špilberk. „Tam nám nabídli určité prostory, ale úřednice byla velice neochotná, nakonec jsme to vzdali a šli sem,“ popsala Loutocká, která volbou muzea udělala radost také svému otci Evženovi. „Tuto budovu důvěrně znám, povoláním jsem technik. Exponáty jsem si prohlédl už několikrát,“ řekl Právu Evžen Loutocký.
Podle Ivo Hubra z Technického muzea v Brně se kvůli svatbě expozice nijak neupravovala, vše zůstalo jako obvykle. „O tom, že tyto prostory nabídneme svatebčanům, jsme už uvažovali. Uvítali jsme proto, když se nás snoubenci přišli zeptat, zdali by tady mohli mít svatbu,“ uvedl pro Právo Hubr, který by v muzeu rád do budoucna viděl i další obřady. Za to, že se obřad mohl uskutečnit mezi historickými stroji, manželé platit nemuseli, za svatebčany ale uhradili vstupné.
Snoubence oddával farář církve českobratrské evangelické Štěpán Hájek, který byl v technickém muzeu vůbec poprvé. „Mám rád svatby pod širým nebem, už jsem vedl obřad i v lese,“ řekl Právu farář, který oddával například herečku Tatianu Vilhelmovou.
Církevní obřad odehrávající se mezi vodními turbínami, parními stroji či automobilem Škoda Sentinel plynul bez problémů. Jen v závěru jej na chvíli zastavilo hledání snubních prstenů. Po obřadu se svatebčané rozprchli do ostatních pater muzea, kde obdivovali vystavené stroje a strojky. Řada z nich se v této budově ocitla vůbec poprvé v životě. Akce se líbila i lidem, kteří se rozhodli muzeum v sobotu dopoledne navštívit. „Že k prohlídce dostanu i takový přídavek, jsem opravdu nečekal,“ usmíval se návštěvník z Brna, který přišel do muzea se synem.

Netradičních obřadů přibývá

Svateb, které se odehrávají na netradičních místech, podle mluvčího radnice Brno-střed Romana Buriána houfně přibývá.
„Nedávno se konala svatba v horkovzdušném balónu, oblíbené jsou také obřady v Denisových sadech či na Špilberku,“ prohlásil Burián s tím, že se svatba může odehrát prakticky kdekoliv, jen by místo mělo být veřejně přístupné a důstojné.

(Právo)

Kultúrnu pamiatku nezbúrajú

STARÉ MESTO – Úder Damoklovho meča, ktorý visel nad Skladom II v Múzeu dopravy, sa podarilo odvrátiť. Storočnej buove hrozilo zbúranie napriek tomu, že je spolu s ďalšími objektmi národnou kultúrnou pamiatkou. Spoločnosť I.P.R. Slovakia, ktorá jeho zničenie navrhla v rámci prestavb Predstaničného námestia, však zmenila názor. Sklad II sa tak podarí zachovať.
Z písomného stanoviska, ktoré investor poskytol redakcii, vyplýva, že nové riešenie so zbúraním starého skaldu už neráta. „Architrktonický návrh rešpektuje jeho pamiatkové hodnoty a predpokladá bezproblémové zapojenie do navrhovaného viacúčelového centra na Predstaničnom námestí,“ uvádza sa vo vyjadrení I.P.R. Slovakia. Len čo bude zámer schválený, predstavia ho verejnosti.
Riaditeľ Múzea dopravy na Šancovej ulici zmenu postoja uvítal. Mal síce informácie, že investor hľadá iné riešenie, ale počítal skôr s tým, že bude trvať na zbúraní skladu. „Je to dobrá správa. Uvítame, ako to celé dopadne, no je to smer, ktorý pokladám za správny a slušný. Pretože keď je raz niečo zapísané na zozname národných kultúrnych pamiatok, nemalo by sa to odtiaľ vynímať podľa toho, ako to komu vyhovuje,“ prezradil riaditeľ múzea Jiří Kubáček.
V podobnom duch sa vyjadril i v liste, ktorý predtým zaslal spoločnosti I.P.R Slovakia. Aj keď v ňom ešte pripúšťal, že by sa múzeum Skaldu II mohlo v najhoršom prípade vzdať, ak by nebolo iného východiska pre plánovaný projekt a investor by primeranou náhradou zabezpečil budúcnosť múzea. I.P.R. Slovakia však rešpektovala jeho názor, aby sa prestavba skladu nedotkla.
Zničenie tohto objektu sa pritom nespomínalo ani v pôvodnom návrhu investora. Ten so zmenou prišiel až po tom, čo sa projekt schválil. Halu vtedy navrhol zbúrať, aby sa uvoľnilo miesto pre dočasnú prístupovú cestu k stavbe z Pražskej ulice. Tento zámer síce odmietli pamiatkári, ale vlastník múzea – Železnice SR – a oddelenie územného rozvoja mesta námietky namali.
„Z hľadiska územného plánovania to nie je objekt, ktorý by bolo nutné zachovať. Je v rozpore s budúcou koncepciou mesta, prechádza ním plánované vyústenie severnej tangenty,“ zdôvodnil vtedy Ivan Macko z bratislavského magistrátu. Vlani v auguste magistrátna komisia územného plánovania primátorovi odporučila, aby s ministerstvom kultúri rokoval o vyňatí skladu zo zoznamu pamiatok.
Táto snaha však narazila na odpor sponzorov Múzea dopravy a členov Veterán klubu Bratislava, ktorí sa so žiadosťou o pomoc obrátili aj na prezidenta a vládu. Potom čakali na reakciu investora. Múzeum dopravy vzniklo pred piatimi rokmi a patrí k najvyhľadávanejším múzeám na Slovensku.
(R.K., ©Perex,a.s.) Bratislavská Pravda, 20.09.2006

http://www.muzeumdopravy.com/
http://www.mdc-ba.sk/

Národní technické muzeum v Prahe na http://aktualne.centrum.sk/veda-a-technika/clanek.phtml?id=212370

Parní motorový vůz Komarek z roku 1905 či parní lokomotiva zvaná Rosnička mají vévodit expozici v Muzeu železnice, které by mělo v Olomouci vzniknout v roce 2010 či 2011. Půjde o pobočku Národního technického muzea v Praze. Myšlenku v těchto dnech podpořilo i vedení Olomouckého kraje a zastupitelé uvolnili 1,5 milionu korun na pořízení projektové přípravy. Hotová by měla být do několika měsíců, řekl Milan Sýkora, který je pověřen řízením Železničního muzea Národního technického muzea v Praze.
„Umístění takto významné expozice do Olomouce by mohlo zvýšit atraktivitu města i okolí pro turisty a přispět k rozvoji cestovního ruchu,“ uvedl Ivo Heger z tiskového oddělení hejtmanství.
„V muzeu bychom se věnovali tématu místních drah. Olomouc jsme nevybrali náhodou. Město má velmi silnou železničářskou tradici. Vlaky tam jezdí už od roku 1841,“ sdělil Sýkora.
Podle něj by muzeum mělo sídlit přímo v areálu hlavního nádraží. Zčásti by využilo nynějších budov, počítá ale i s novostavbou. Kromě historických kolejových vozidel si lidé budou moci prohlédnout speciální zařízení na železnici, například sněhový pluh, jeřáby či zařízení tratí a další předměty spjaté s fungováním železnice.
Výše nákladů bude podle Sýkory záležet mimo jiné i na koordinaci budování muzea s dalšími investičními akcemi na nádraží. „Budovy a pozemky jsou v majetku Českých drah. Jednáme s nimi o způsobu, jak by pozemky přešly do majetku na stát,“ doplnil Sýkora. Na výstavbu hodlá muzeum získat peníze i z evropských zdrojů.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Z nádvoří Ševčínského dolu směrem k portálu Ševčínské štoly včera vyjel hornický vláček s cestujícími. „Je to po padesáti letech poprvé, co je na území bývalého Československa zprovozněna úzkokolejná železniční dráha na veřejné komunikaci určená osobní dopravě,“ říká Josef Velfl, ředitel Hornického muzea Příbram. To bude vláček spravovat.
Souprava tvořená lokomotivou Metallist se dvěma vagony, do nichž se vejde 22 cestujících, se na další pravidelné jízdy na přibližně půl kilometru dlouhé trase vydá dnes v 17.15. Cestující dnes bude vozit zdarma do té doby, dokud bude zájem. Zahájení provozu vláčku je součástí 10. setkání hornických měst, které Příbram od včerejška hostí.
Zítra začne provoz podle jízdního řádu. Vlak bude odjíždět z nádvoří Ševčínského dolu od 9.30 vždy po hodině do 16.30, kdy pojede naposledy. V první den bude jízdenka za korunu, od úterý to bude deset korun za dospělého a pět za děti a důchodce.
„V budoucnu bychom chtěli trasu protáhnout podzemím Ševčínskou štolou až k dolu Vojtěch. Kdysi tudy vlaky jezdily. Byla to ale parní lokomotiva a nevozila lidi, ale rudu na úpravnu do areálu Vojtěšského dolu,“ vysvětluje Velfl.
S nápadem vybudovat v Příbrami nadzemní hornický vláček přišel před pěti lety starosta Ivan Fuksa. Město bylo také rozhodujícím investorem stavby, která přišla na asi deset milionů korun. „V západní Evropě jsem viděl podobné atrakce pro turisty na mnoha místech. Říkal jsem si, proč bychom to nemohli mít i u nás, když se můžeme pochlubit tak velkou hornickou historií,“ vysvětluje Fuksa.
O památky spojené s hornickou činností je nyní velký zájem. Důvodů je podle Velfla několik: „Donedávna sloužily svému účelu a nebylo je možné navštívit. A jsou i chloubou každého národa. Například na parních těžních strojích lze obdivovat umění architektů a techniků i zručnost dělníků, kteří je obsluhovali.“

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Historicky první svatba se již příští sobotu uskuteční v brněnském technickém muzeu. Mezi mohutnými stroji v expozici Století páry za účasti stovky svatebčanů a náhodných návštěvníků muzea vstoupí do svazku manželského Kateřina Loutocká a Jan Brettschnaider.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Zdá se, že technika ve spojení s nostalgií novomanžele přitahuje - jako třeba v onu sobotu na Rendezi:

V neděli 10. září máte poslední možnost navštívit Národní technické muzeum (NTM) v Praze na Letné. Pro veřejnost zůstane uzavřeno až do jara 2008. Přerušení provozu si vynutila poslední etapa rozsáhlé rekonstrukce budovy, která je zapsaná mezi kulturní památky.
Myšlenka vytvořit technické muzeum je téměř sto let stará. Založeno bylo v roce 1908. Vlastní budova muzea byla postavena v období let 1938 až 1942. V současné době obsahují sbírky na šedesát tisíc předmětů, 135 tisíc archiválií a čtvrt miliónu knih, které dokumentují vědu a techniku u nás.
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století v budově muzea sídlily nejrůznější instituce, které necitlivým způsobem přebudovávaly vnitřní prostory, rozdělovaly je příčkami a ničily tak původní prostory určené pro výstavy exponátů. Právě ty má rekonstrukce obnovit.

(Právo)

Výstava železničných modelov v priestoroch STM Košice:
3. EURÓPSKA SÚŤAŽ ŽELEZNIČNÝCH MODELOV A 53. MEDZINÁRODNÝ KONGRES MOROP
Usporiadateľ: Zväz modelárov Slovenska, Tatra Turist Bratislava a STM
Miesto konania: Výstavné priestory STM, Hlavná 88, Košice
Termín kongresu: 2. - 4 september 2006
Termín výstavy: 5. september - 1. október 2006

Ve výtopně Zlíchov znovu ožila pára

Nadšenců, kteří se věnují historii železnice a strojům poháněných párou, je mnoho. Ale těch, kteří sami zrekonstruovali a provozují příležitostně dopravu s vlastními stroji, je jen málo. Patří k nim i parta nadšenců z Prahy, kteří založili občanské sdružení Výtopna Zlíchov.
Někdy v roce 1993 se náhodou sešly dvě skupinky lidí, kteří milovali historii techniky. „Já se v té době zabýval především starou vojenskou technikou z 2. světové války,“ říká Lukáš Kulhánek.
„Napadlo nás, že bychom mohli uspořádat ukázku vojenských vozidel a vlaků.“ Při akci v Šenově došlo k rozhodujícímu setkání s tehdejším předsedou Steam Klubu Praha Viktorem Sittou. „Prostě jsme si padli do oka a začali jsme velice úzce spolupracovat. Po čase jsem veškerý svůj volný čas věnoval železničním veteránům,“ svěřuje se Kulhánek.
Vlastnili tehdy jen jednu lokomotivu a nepojízdný vrak před rekonstrukcí. Přesto bylo nutné je mít někde uloženy. Oporu a pomoc našli u tehdejšího ředitele přístavu v Holešovicích, který jim potřebné prostory pronajal. Nezůstali tam ale dlouho. Po zrušení železničního depa na Zlíchově získali do pronájmu někdejší výtopnu, po které také nazvali svůj klub.
První lokomotivou, kterou zrekonstruovali, byla Marcelka. „Zprovoznění stojí nejen mnoho času, peněz a práce, ale musíte mít samozřejmě také technický atest,“ upozorňuje Lukáš Kulhánek.
Bohužel jim byl technický průkaz po čase odebrán a zrekonstruovaná lokomotiva tak byla odsouzena k odstavení. Členové klubu se ale nevzdali. Začali shánět další staré stroje, především lokomotivy, které sloužily v průmyslu, např. v cukrovarech nebo velkých podnicích k přesunu výrobků a materiálu po podnikových vlečkách.
Nakonec se jejich vozový park rozrostl na dnešní tři parní a čtyři dieslové lokomotivy. K tomu navíc několik historických vagónů, včetně oblíbeného barového vozu zvaného pivák. Ve výtopně je i několik vraků lokomotiv a vagónů, které teprve na rekonstrukci čekají. Jako úplnou specialitu vlastní klub i historický silniční parní válec Mamut z roku 1930.
Kromě lokomotiv je ovšem zajímají parní stroje obecně, a tak si na svou činnost vydělávají i opravami nebo rekonstrukcemi parních strojů pro různé podniky a organizace. Pořádají také vyjížďky pro firmy, občasné příjmy jsou i z použití lokomotiv k filmovým účelům. Například v Tmavomodrém světě nebo Hartově válce.
Ne vše je ovšem zcela ideální. Klub se především potýká s problémem špatného technického stavu pronajatých prostor. „Druhým jsou vysoké poplatky, které je nutné platit při vyjetí na trať. „Bohužel poplatky za používání kolejí jsou nastaveny zcela nelogicky tak, že za ujetý kilometr platí malá lokomotiva se dvěma vagóny stejnou částku jako velký mezinárodní rychlík,“ říká Kulhánek.
A nejbližší plány klubu? „Především je to konečně vyřešení našich prostor. Pokud se nám podaří v dohledné době objekt výtopny na Zlíchově koupit, potom tady chceme po rekonstrukci otevřít malou expozici. Nejen parních strojů,“ uzavírá Kulhánek.

(Právo)

Banské múzeum v Banskej Štiavnici opravuje v remízé s lokomotívami elektriku. To znamená, že sa tam návševník nedostane (ako napríklad ja)