Muzea a muzejní dráhy
K histórii patria i múzeá...
_________________________
Ve světě i u nás existuje řada oficiálně provozovaných železničních muzejí a dalších sbírek s tématikou drážní dopravy v držení výrobců, dopravců či různých zájmových organizací. A také muzejní dráhy a pravidelný nebo charterový provoz historických vozidel na drahách běžných. O tom všem může být tato diskuse.
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Jubilejní atmosféra
Zvláštní motorový vlak přepravil v pátek 11. května vzácné hosty i železniční fandy na slavnostní zahájení desáté sezóny v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Protokolární motorový vlak odjížděl krátce před devátou z pražského hlavního nádraží a vydal se na cestu přes Beroun a Rakovník, zpět se vracel v odpoledních hodinách přes Kladno a Hostivice.
V úvodním vystoupení v prostorách muzea krátce připomněl jeho ředitel Ing. Jindřich Rachota hlavní historické okamžiky od doby, kdy se v roce 1997 poprvé otevřely brány muzejního areálu, tenkrát ještě pod spolkem přátel Buštěhradské dráhy. Pod křídla Českých drah (DKV Louny) se muzeum dostalo k 1. červenci 1999. Ing. Rachota zároveň poděkoval všem obětavcům, kteří tu strávili (a tráví) jistě stovky brigádnických hodin, aby muzeum mohlo fungovat ve své současné podobě. Samozřejmě zvláštní zásluhu na jeho chodu mají nejen České dráhy a další drážní instituce, ale i sponzorské firmy (o tom všem jsme na stránkách Železničáře nejednou psali).
Dnes je areál v Lužné největším železničním muzeem v České republice co do počtu exponátů i délky podchyceného časového období.
Při slavnostním otevření se tentokrát představil i nový exponát – štokr 556.0271.
(Železničář 20/2007)
Zvláštní motorový vlak přepravil v pátek 11. května vzácné hosty i železniční fandy na slavnostní zahájení desáté sezóny v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Protokolární motorový vlak odjížděl krátce před devátou z pražského hlavního nádraží a vydal se na cestu přes Beroun a Rakovník, zpět se vracel v odpoledních hodinách přes Kladno a Hostivice.
V úvodním vystoupení v prostorách muzea krátce připomněl jeho ředitel Ing. Jindřich Rachota hlavní historické okamžiky od doby, kdy se v roce 1997 poprvé otevřely brány muzejního areálu, tenkrát ještě pod spolkem přátel Buštěhradské dráhy. Pod křídla Českých drah (DKV Louny) se muzeum dostalo k 1. červenci 1999. Ing. Rachota zároveň poděkoval všem obětavcům, kteří tu strávili (a tráví) jistě stovky brigádnických hodin, aby muzeum mohlo fungovat ve své současné podobě. Samozřejmě zvláštní zásluhu na jeho chodu mají nejen České dráhy a další drážní instituce, ale i sponzorské firmy (o tom všem jsme na stránkách Železničáře nejednou psali).
Dnes je areál v Lužné největším železničním muzeem v České republice co do počtu exponátů i délky podchyceného časového období.
Při slavnostním otevření se tentokrát představil i nový exponát – štokr 556.0271.
(Železničář 20/2007)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/167554/
... ale ztíží dopravu v centru města
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=114&r=mfjiznicechy&c=745798
Pokud koně omezí dopravu, díky jim!
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=114&r=mfjiznicechy&c=745797
Opravme raději divadlo a Slavii
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=114&r=mfjiznicechy&c=745796
To jsem zvědavý, zda se podle mne dobrá myšlenka nakonec prosadí?
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=114&r=mfjiznicechy&c=745798
Pokud koně omezí dopravu, díky jim!
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=114&r=mfjiznicechy&c=745797
Opravme raději divadlo a Slavii
http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp?v=114&r=mfjiznicechy&c=745796
To jsem zvědavý, zda se podle mne dobrá myšlenka nakonec prosadí?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166545/
Projekt na obnovu historické koněspřežné dráhy v centru Českých Budějovic vyvolal ostrou diskusi mezi zastánci a odpůrci tohoto záměru. Jedni se těší například na větší příliv turistů, druzí se děsí problémů v dopravě a mají pochyby o průhlednosti celé akce.
Cílem projektu revitalizace koněspřežné dráhy je vytvořit v Českých Budějovicích výjimečnou atrakci, která do města přitáhne více turistů.
Přitom máme šanci vybudovat ji za peníze Evropské unie a nikoliv za peníze městské. Domnívám se proto, že bychom si tuto příležitost neměli nechat ujít.
Od počátku, kdy se tento projekt začal připravovat, zdůrazňuji, že se v žádném případě nebude realizovat bez pomoci peněz z evropských dotací. Utratit 73 milionů na koněspřežku z městské pokladny skutečně nemíníme.
Proto platí, že se do revitalizace koněspřežné dráhy pustíme pouze v případě, že na ni získáme dotaci z Evropské unie, která může pokrýt až 85 procent nákladů. Určitá spoluúčast města je nutná – ale i zbývající peníze se pokusíme do projektu dodat z jiných zdrojů, než je rozpočet města.
Názory, že peníze na koněspřežku by se měly využít jinde, jsou naprosto mylné. Jde totiž o účelově vázané prostředky na konkrétní projekt. Buď dotaci dostaneme a budeme ji muset použít na koněspřežku, nebo ji nedostaneme - v obou případech jsou proto úvahy, na co všechno by se daly použít, zbytečné.
Při provozování koněspřežky nepočítáme s milionovými výnosy na jízdném pro městskou pokladnu. Smyslem revitalizace koněspřežné dráhy je přitáhnout do města více turistů, kteří zde utratí své peníze za služby i zboží. Cílem je podpořit podnikání ve městě.
Řada informací, které se o koněspřežné dráze objevily v uplynulých dnech v médiích, je značně pokřivená k obrazu odpůrců koněspřežky. Nelíbí se mi například neustálé zpochybňování petice za obnovu koněspřežky, kterou podepsalo 111 majitelů domů a podnikatelů z České ulice. Psát o petentech, že se jedná o „několik“ (čtenářka Milena Krobová) „zmanipulovaných“ (Karel Pražák ze Sdružení majitelů domů) lidí, považuji za velice urážlivé.
Na vyjmenování všech úmyslných nepravd a výmyslů, kterými Karel Pražák ze Sdružení majitelů domů v poslední době zásoboval různá média, rozsah tohoto článku nestačí.
Tvrzení, že koněspřežka bude porušovat zákony a je v rozporu s územním plánem, snad nemůže myslet vážně. Vždyť to by přece na koněspřežnou dráhu nikdy nemohlo být vydáno územní rozhodnutí!
Jako výstižný příklad za všechny, že pan Pražák vůbec neví, o čem mluví, poslouží jeho výrok, že plánovaná trasa koněspřežky od Háječku k Zelené ratolesti nemá historické opodstatnění. Přitom od solného skladu k Zelené ratolesti byla koněspřežka prodloužena ještě ve 30. letech 19. století, tedy krátce po zahájení provozu v roce 1832.
Kritizovat projekt, který má zatraktivnit naše město, je snadnější a lacinější, než s nějakým takovým přijít.
O autorovi| Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Cílem projektu revitalizace koněspřežné dráhy je vytvořit v Českých Budějovicích výjimečnou atrakci, která do města přitáhne více turistů.
Přitom máme šanci vybudovat ji za peníze Evropské unie a nikoliv za peníze městské. Domnívám se proto, že bychom si tuto příležitost neměli nechat ujít.
Od počátku, kdy se tento projekt začal připravovat, zdůrazňuji, že se v žádném případě nebude realizovat bez pomoci peněz z evropských dotací. Utratit 73 milionů na koněspřežku z městské pokladny skutečně nemíníme.
Proto platí, že se do revitalizace koněspřežné dráhy pustíme pouze v případě, že na ni získáme dotaci z Evropské unie, která může pokrýt až 85 procent nákladů. Určitá spoluúčast města je nutná – ale i zbývající peníze se pokusíme do projektu dodat z jiných zdrojů, než je rozpočet města.
Názory, že peníze na koněspřežku by se měly využít jinde, jsou naprosto mylné. Jde totiž o účelově vázané prostředky na konkrétní projekt. Buď dotaci dostaneme a budeme ji muset použít na koněspřežku, nebo ji nedostaneme - v obou případech jsou proto úvahy, na co všechno by se daly použít, zbytečné.
Při provozování koněspřežky nepočítáme s milionovými výnosy na jízdném pro městskou pokladnu. Smyslem revitalizace koněspřežné dráhy je přitáhnout do města více turistů, kteří zde utratí své peníze za služby i zboží. Cílem je podpořit podnikání ve městě.
Řada informací, které se o koněspřežné dráze objevily v uplynulých dnech v médiích, je značně pokřivená k obrazu odpůrců koněspřežky. Nelíbí se mi například neustálé zpochybňování petice za obnovu koněspřežky, kterou podepsalo 111 majitelů domů a podnikatelů z České ulice. Psát o petentech, že se jedná o „několik“ (čtenářka Milena Krobová) „zmanipulovaných“ (Karel Pražák ze Sdružení majitelů domů) lidí, považuji za velice urážlivé.
Na vyjmenování všech úmyslných nepravd a výmyslů, kterými Karel Pražák ze Sdružení majitelů domů v poslední době zásoboval různá média, rozsah tohoto článku nestačí.
Tvrzení, že koněspřežka bude porušovat zákony a je v rozporu s územním plánem, snad nemůže myslet vážně. Vždyť to by přece na koněspřežnou dráhu nikdy nemohlo být vydáno územní rozhodnutí!
Jako výstižný příklad za všechny, že pan Pražák vůbec neví, o čem mluví, poslouží jeho výrok, že plánovaná trasa koněspřežky od Háječku k Zelené ratolesti nemá historické opodstatnění. Přitom od solného skladu k Zelené ratolesti byla koněspřežka prodloužena ještě ve 30. letech 19. století, tedy krátce po zahájení provozu v roce 1832.
Kritizovat projekt, který má zatraktivnit naše město, je snadnější a lacinější, než s nějakým takovým přijít.
O autorovi| Juraj Thoma, primátor Českých Budějovic
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166542/
Pestrý program v netradiční dobu od divadelních scének po jízdy vláčkem je přichystán pro ty, kteří se rozhodnou zúčastnit Festivalu muzejních nocí. Ve středních Čechách se k němu připojilo dvacet tři kulturních institucí v devatenácti městech.
Třiadvacet muzeí a jiných kulturních zařízení v devatenácti středočeských městech se zapojí do třetího ročníku Festivalu muzejních nocí. V celé republice se k akci přihlásilo osmdesát sedm měst. Festival začíná zítra a bude pokračovat až do 16. června.
(...)
Noční jízdy vláčkem
Noční jízdy hornickým vláčkem v Prokopské štole a další program chystá v rámci Festivalu muzejních nocí Hornické muzeum Příbram. Návštěvníci příbramského muzea se v sobotu 19. května mohou v muzeu setkat s permoníky, patronem horníků svatým Prokopem i čertem.
„Vyzkouší si rubání a nakládání rudy v podzemí historické štoly za dohledu horníka v dobovém oděvu,“ uvedl ředitel muzea Josef Velfl. Akce začíná v 16 hodin, prohlídky se konají každou půlhodinu až do půlnoci. Doprovodným programem bude hudební vystoupení skupiny Bylo nás šest na nádvoří dolu od 18 hodin. Muzejní noc se koná také v táboře Vojna u Příbrami, v Rakovníku či Roztokách u Prahy.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Třiadvacet muzeí a jiných kulturních zařízení v devatenácti středočeských městech se zapojí do třetího ročníku Festivalu muzejních nocí. V celé republice se k akci přihlásilo osmdesát sedm měst. Festival začíná zítra a bude pokračovat až do 16. června.
(...)
Noční jízdy vláčkem
Noční jízdy hornickým vláčkem v Prokopské štole a další program chystá v rámci Festivalu muzejních nocí Hornické muzeum Příbram. Návštěvníci příbramského muzea se v sobotu 19. května mohou v muzeu setkat s permoníky, patronem horníků svatým Prokopem i čertem.
„Vyzkouší si rubání a nakládání rudy v podzemí historické štoly za dohledu horníka v dobovém oděvu,“ uvedl ředitel muzea Josef Velfl. Akce začíná v 16 hodin, prohlídky se konají každou půlhodinu až do půlnoci. Doprovodným programem bude hudební vystoupení skupiny Bylo nás šest na nádvoří dolu od 18 hodin. Muzejní noc se koná také v táboře Vojna u Příbrami, v Rakovníku či Roztokách u Prahy.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166529/
Zvláštní vlaky "Mit Schienenbus ins Waldviertel"
V polovině dubna se na kolejích SŽDC představil v rámci jízdy zvláštních vlaků pro německé turisty "Mit Schienenbus ins Waldviertel" motorový vůz VT 796.739 a řídící vůz VS 996.701 majitele Deutsches Dampflokomotiv-Museum Neuenmarkt.
Celou aktualitu najdete na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html
Stránky muzea s přehledem mnoha exponátů a dalšími informacemi jsou na
http://www.dampflokmuseum.de/
V polovině dubna se na kolejích SŽDC představil v rámci jízdy zvláštních vlaků pro německé turisty "Mit Schienenbus ins Waldviertel" motorový vůz VT 796.739 a řídící vůz VS 996.701 majitele Deutsches Dampflokomotiv-Museum Neuenmarkt.
Celou aktualitu najdete na
http://spz.logout.cz/novinky/novinky.html
Stránky muzea s přehledem mnoha exponátů a dalšími informacemi jsou na
http://www.dampflokmuseum.de/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/166236/
O unikátní železniční trať postavenou před devadesáti lety je stále větší zájem, přestože již šestnáct let neslouží původnímu účelu. Provozovatelé mladějovské úzkokolejky představí letos turistům další lokomotivy, vagony i nové nádraží. „Dokončujeme nové odjezdové nádraží přímo v areálu Průmyslového muzea Mladějov. Za měsíc zprovozníme dvě motorové lokomotivy, další parní lokomotivu jsme začali právě renovovat,“ říká předseda sdružení Mladějovská průmyslová dráha Miloš Kopřiva.
Úzkokolejka se letos pochlubí i šesti novými otevřenými vagony a bufetovým vozem. Rozvoj železnice již dávno nesouvisí se zdejší továrnou na šamotové cihly, do které vlak od roku 1920 vozil materiál z dolů. Dráha dnes žije díky nadšení asi dvaceti lidí ze dvou občanských sdružení v Mladějově.
„Chceme dětem zachovat to, co vybudovali naši dědové. Většinou jsme svobodní nebo rozvedení, protože ženy často nechápou, proč se chlapi hrabou v motorech,“ směje se Kopřiva.
Vloni začali milovníci železnice díky grantu Pardubického kraje obnovovat koleje, letos v tom chtějí pokračovat. „Za půl milionu korun jsme obnovili necelý kilometr trati. Kdybychom stavěli koleje nové, kilometr by vyšel na tři miliony korun. Snažíme se náklady co nejvíc snížit: místo nových pražců kupujeme vyřazené z rekonstruovaných železničních koridorů a řežeme je napůl,“ vysvětluje Kopřiva.
Podobně nadšení brigádníci jsou v Mladějově vítáni. Lidé se tam ale mohou také svézt nebo se podívat do muzea. To je otevřeno denně kromě neděle. Dráha bude do léta v provozu každou druhou sobotu a o prázdninách každý víkend.
„Další veřejná jízda bude 26. května. Jezdíme, jen když se kluci sejdou,“ říká Eva Kopřivová z mladějovského muzea.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Úzkokolejka se letos pochlubí i šesti novými otevřenými vagony a bufetovým vozem. Rozvoj železnice již dávno nesouvisí se zdejší továrnou na šamotové cihly, do které vlak od roku 1920 vozil materiál z dolů. Dráha dnes žije díky nadšení asi dvaceti lidí ze dvou občanských sdružení v Mladějově.
„Chceme dětem zachovat to, co vybudovali naši dědové. Většinou jsme svobodní nebo rozvedení, protože ženy často nechápou, proč se chlapi hrabou v motorech,“ směje se Kopřiva.
Vloni začali milovníci železnice díky grantu Pardubického kraje obnovovat koleje, letos v tom chtějí pokračovat. „Za půl milionu korun jsme obnovili necelý kilometr trati. Kdybychom stavěli koleje nové, kilometr by vyšel na tři miliony korun. Snažíme se náklady co nejvíc snížit: místo nových pražců kupujeme vyřazené z rekonstruovaných železničních koridorů a řežeme je napůl,“ vysvětluje Kopřiva.
Podobně nadšení brigádníci jsou v Mladějově vítáni. Lidé se tam ale mohou také svézt nebo se podívat do muzea. To je otevřeno denně kromě neděle. Dráha bude do léta v provozu každou druhou sobotu a o prázdninách každý víkend.
„Další veřejná jízda bude 26. května. Jezdíme, jen když se kluci sejdou,“ říká Eva Kopřivová z mladějovského muzea.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165900/
Jízdy speciálních vlaků tažených parními lokomotivami z pražského Masarykova nádraží otevřely letošní sezonu v Železničním muzeu v Lužné u Rakovníka. Jen během víkendu dorazil do muzea rekordní počet 2825 návštěvníků. „Tolik lidí jsme na zahájení sezony ještě neměli, je evidentní, že lidé si už na naše muzeum zvykli,“ řekl vedoucí muzea František Kaplan. Návštěvníci viděli tradiční program muzea, při kterém nechyběly ukázky parních lokomotiv či zahradní modelová železnice. Původně připravovaná ukázka těžké nákladní lokomotivy zvané štokr, se ale nakonec nekonala. „Oprava bohužel ještě neskončila,“ vysvětlil Kaplan. Do konce sezony se však podle něj zájemci určitě dočkají.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165892/
Z Bubenče na Císařský ostrov v Praze by mohl vozit zájemce malý vlak. Lidé by navštívili historickou čistírnu odpadních vod v Papírenské ulici a nové zařízení na ostrově a seznámili by se s nynějším i dřívějším způsobem čištění odpadních vod. Takový záměr má Ekotechnické muzeum.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/165890/
Článků plno, pozitivní zvrat žádný:
Železniční trať z Přibyslavi do Sázavy nejspíše nemine zánik. Vlečku, kterou ještě do loňského roku využíval pro výletní jízdy Klub přátel kolejových vozidel z Brna, nechá majitel zlikvidovat. Okolní obce, jež chtěly trať odkoupit a opravit, na její záchranu nemají peníze. Zatím chybí i životaschopný projekt.
„Jsem skeptický, nadšení a elán z loňského roku jako by vyprchaly,“ zklamaně konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. „Po volbách to úplně uhaslo,“ souhlasí starosta Sázavy František Ledvinka. „Skoro rok s námi nikdo nejednal,“ přikyvuje i Wolfgang Macourek, ředitel sázavské společnosti SaZ, jež vlečku vlastní.
Jeho společnost už nechce čekat další rok a chce se letos pustit do demontáže svršku. „Trať zarůstá. Už kvůli bezpečnosti bychom měli letos železnici demontovat,“ prozradil Macourek. Ale upozornil, že pracovat se jen tak rychle nezačne. „Teď to vůbec neřešíme,“ dodal.
Žďár nepomůže, trať je pro něj daleko
Ze stagnace Štefáček obvinil radnici ve Žďáru nad Sázavou. Zatímco obce v okolí chtějí na atrakci vystavět projekt rozvoje turistického ruchu v regionu, kladné žďárské stanovisko nemají. „Bez pomoci Žďáru se takový projekt nemůže uskutečnit,“ vzkázal Štefáček.
„Je to absurdní nesmysl, to zcela odmítám,“ ohradil se proti nařčení žďárský starosta Jaromír Brychta. „Ukažte mi město, jež by dalo miliony na trať, která leží devět kilometrů od jeho hranic,“ argumentuje.
Přesto se jako zastánce výletní železnice snažil myšlenku na pomoc obcím prosadit. „V radě můj návrh neprošel, snažil jsem se ho alespoň naslepo střelit v zastupitelstvu. Ani zastupitelé však nebyli podpoře nakloněni,“ popisuje podzimní martyrium. Žďárské od pomoci odrazují odhady nákladů na odkoupení a opětovné zprovoznění trati. První sumy se pohybovaly nad dvaceti miliony korun. „To už i má podpora klesá. Ve městě máme rozdělané akce za stovky milionů,“ poukázal Brychta.
Malou naději má i náhradní řešení na využití trati. Po vytrhání kolejí by na náspu chtěly obce mít cyklostezku. „Tento nápad přijde na řadu, až definitivně padne zprovoznění trati. Bude ale záviset, jak majitel pojme demolici. Pokud zlikviduje i všech pětadvacet mostů, je zbytečné o cyklostezce uvažovat,“ přemítá Štefáček. „Podle mých dosavadních rozhovorů s vlastníkem zmizí mosty i s tratí,“ pravil František Ledvinka. „To zatím není jisté. Do takových detailů jsme ještě nešli. Ve firmě máme nyní trošku jiné starosti,“ dodal Macourek.
Stará železniční trať z Německého Brodu do Žďáru byla uvedena do provozu roku 1898. V současnosti z ní zbyl už jen jedenáctikilometrový úsek mezi Přibyslaví a Sázavou. Pravidelná doprava na ní byla zrušena zhruba před šedesáti roky, od té doby sloužila vojsku. Posledních deset let na ní brněnský Klub přátel kolejových vozidel provozoval výletní dopravu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Železniční trať z Přibyslavi do Sázavy nejspíše nemine zánik. Vlečku, kterou ještě do loňského roku využíval pro výletní jízdy Klub přátel kolejových vozidel z Brna, nechá majitel zlikvidovat. Okolní obce, jež chtěly trať odkoupit a opravit, na její záchranu nemají peníze. Zatím chybí i životaschopný projekt.
„Jsem skeptický, nadšení a elán z loňského roku jako by vyprchaly,“ zklamaně konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. „Po volbách to úplně uhaslo,“ souhlasí starosta Sázavy František Ledvinka. „Skoro rok s námi nikdo nejednal,“ přikyvuje i Wolfgang Macourek, ředitel sázavské společnosti SaZ, jež vlečku vlastní.
Jeho společnost už nechce čekat další rok a chce se letos pustit do demontáže svršku. „Trať zarůstá. Už kvůli bezpečnosti bychom měli letos železnici demontovat,“ prozradil Macourek. Ale upozornil, že pracovat se jen tak rychle nezačne. „Teď to vůbec neřešíme,“ dodal.
Žďár nepomůže, trať je pro něj daleko
Ze stagnace Štefáček obvinil radnici ve Žďáru nad Sázavou. Zatímco obce v okolí chtějí na atrakci vystavět projekt rozvoje turistického ruchu v regionu, kladné žďárské stanovisko nemají. „Bez pomoci Žďáru se takový projekt nemůže uskutečnit,“ vzkázal Štefáček.
„Je to absurdní nesmysl, to zcela odmítám,“ ohradil se proti nařčení žďárský starosta Jaromír Brychta. „Ukažte mi město, jež by dalo miliony na trať, která leží devět kilometrů od jeho hranic,“ argumentuje.
Přesto se jako zastánce výletní železnice snažil myšlenku na pomoc obcím prosadit. „V radě můj návrh neprošel, snažil jsem se ho alespoň naslepo střelit v zastupitelstvu. Ani zastupitelé však nebyli podpoře nakloněni,“ popisuje podzimní martyrium. Žďárské od pomoci odrazují odhady nákladů na odkoupení a opětovné zprovoznění trati. První sumy se pohybovaly nad dvaceti miliony korun. „To už i má podpora klesá. Ve městě máme rozdělané akce za stovky milionů,“ poukázal Brychta.
Malou naději má i náhradní řešení na využití trati. Po vytrhání kolejí by na náspu chtěly obce mít cyklostezku. „Tento nápad přijde na řadu, až definitivně padne zprovoznění trati. Bude ale záviset, jak majitel pojme demolici. Pokud zlikviduje i všech pětadvacet mostů, je zbytečné o cyklostezce uvažovat,“ přemítá Štefáček. „Podle mých dosavadních rozhovorů s vlastníkem zmizí mosty i s tratí,“ pravil František Ledvinka. „To zatím není jisté. Do takových detailů jsme ještě nešli. Ve firmě máme nyní trošku jiné starosti,“ dodal Macourek.
Stará železniční trať z Německého Brodu do Žďáru byla uvedena do provozu roku 1898. V současnosti z ní zbyl už jen jedenáctikilometrový úsek mezi Přibyslaví a Sázavou. Pravidelná doprava na ní byla zrušena zhruba před šedesáti roky, od té doby sloužila vojsku. Posledních deset let na ní brněnský Klub přátel kolejových vozidel provozoval výletní dopravu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164960/
Dneska je všechno jen o penězích, dalo by se lacině konstatovat nad plány vlastníka, který chce sešrotovat více než stoletou trať, vinoucí se krajinou podél Sázavy. Smyslem existence každé soukromé firmy je však tvorba zisku, a v tomto ohledu se, myslím, nikdo nemůže jejím manažerům divit, že se o to snaží.
Divit se nelze ani smířené rezignaci radnic z okolí, které nejsou s to dát dohromady ani peníze na hromadu šrotu, nemluvě o nákladné obnově trati, vytvoření potřebného zázemí a dalších nezbytných lákadel, která by snad mohla jednou přivábit návštěvníky a jejich peníze.
Jak to tak ale vypadá, zřejmě se budou velice divit naši potomci, jací že jsme to byli na začátku dvacátého století barbaři, když jsme nechali takovou součást historie Posázaví rozřezat do šrotu.
Starostům z okolí však není co závidět už nyní. Buď totiž vstoupí do dějin jako ti, kdo svá města a obce ďábelsky zadlužili ve jménu sice romantického, ale ekonomicky nejistého projektu, nebo jako ti, za jejichž éry skončil kus historie celého regionu na šrotišti.
O autorovi| Stanislav Caha, editor
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odhlédnu-li od svého vlakofilství, musím souhlasit, že rozhodování je vskutku nelehké. Na druhou stranu mnohé obce u nás vrazily a vrážejí peníze do mnohem pochybnějších projektů. A některé vyšly...
Divit se nelze ani smířené rezignaci radnic z okolí, které nejsou s to dát dohromady ani peníze na hromadu šrotu, nemluvě o nákladné obnově trati, vytvoření potřebného zázemí a dalších nezbytných lákadel, která by snad mohla jednou přivábit návštěvníky a jejich peníze.
Jak to tak ale vypadá, zřejmě se budou velice divit naši potomci, jací že jsme to byli na začátku dvacátého století barbaři, když jsme nechali takovou součást historie Posázaví rozřezat do šrotu.
Starostům z okolí však není co závidět už nyní. Buď totiž vstoupí do dějin jako ti, kdo svá města a obce ďábelsky zadlužili ve jménu sice romantického, ale ekonomicky nejistého projektu, nebo jako ti, za jejichž éry skončil kus historie celého regionu na šrotišti.
O autorovi| Stanislav Caha, editor
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odhlédnu-li od svého vlakofilství, musím souhlasit, že rozhodování je vskutku nelehké. Na druhou stranu mnohé obce u nás vrazily a vrážejí peníze do mnohem pochybnějších projektů. A některé vyšly...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164786/
Podrobněji o problému, o němž jsme tu už referoval stručně:
Radnice nemají na starou železnici z Přibyslavi do Sázavy peníze, a majitel ji tak asi rozřeže do šrotu
Přibyslav - Starou železniční trať z Přibyslavi do Sázavy nejspíše zánik nemine. Vlečku, kterou ještě do loňského roku využíval pro výletní jízdy Klub přátel kolejových vozidel z Brna, nechá majitel zlikvidovat. Okolní obce, jež chtěly trať odkoupit a opravit, na její záchranu nemají peníze. Zatím chybí i životaschopný projekt.
„Jsem hodně skeptický, nadšení a elán z loňského roku jakoby vyprchaly,“ zklamaně konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. Od loňského léta totiž nedošlo k žádnému posunu, obce žádný další krok neučinily. „Po volbách to úplně uhaslo,“ souhlasí starosta Sázavy František Ledvinka. „Skoro rok s námi nikdo nejednal,“ přikyvuje i Wolfgang Macourek, ředitel sázavské společnosti SaZ, jež vlečku vlastní.
Jeho společnost už nechce čekat další rok a chce se během letoška pustit do demontáže svršku. „V mostech se ztrácejí výdřevy, trať zarůstá. Už kvůli bezpečnosti bychom měli letos železnici demontovat,“ prozradil Macourek. Jak ale upozornil, není to otázka dnů nebo týdnů. S pracemi se jen tak rychle nezačne. „Teď to vůbec neřešíme,“ dodal.
Ze stagnace Štefáček obvinil radnici ve Žďáru nad Sázavou. Zatímco obce v okolí chtějí na této atrakci vystavět projekt rozvoje turistického ruchu v regionu, kladné žďárské stanovisko nemají. „Bez pomoci Žďáru se takový projekt nemůže uskutečnit,“ vzkázal Štefáček.
„Je to absurdní nesmysl, to zcela odmítám,“ ohradil se proti nařčení žďárský starosta Jaromír Brychta. „Ukažte mi město, jež by dalo miliony na trať, která leží devět kilometrů od jeho hranic,“ argumentuje.
Přesto se jako velký zastánce výletní železnice snažil myšlenku na pomoc obcím prosadit. „V radě můj návrh neprošel, snažil jsem se ho alespoň naslepo střelit v zastupitelstvu. Ani zastupitelé však nebyli podpoře nakloněni,“ popisuje podzimní martyrium. Důvod byl podle něho logický, trať není ve městě.
Žďárské od pomoci odrazují odhady nákladů na odkoupení a opětovné zprovoznění trati. První sumy se pohybovaly nad dvaceti miliony korun. „To už i má podpora klesá. Ve městě máme rozdělané akce za stovky milionů, nemůžeme dávat další miliony na něco, co je mimo nás. Uvažovali bychom s příspěvkem do řádu statisíc,“ dodal Brychta.
Jak dodal, aby se obce na takovou částku složily, je naprosto nereálné. Jedinýmřešením by bylo zajistit prostřednictvím poslanců a senátorů grant na podporu regionálního cestovního ruchu. „Ale ten by těžko pokryl deset milionů, spíš by se pohyboval v řádu statisíc, což nic neřeší,“ poznamenal Brychta.
Malou naději má i náhradní řešení na využití trati. Po vytrhání kolejí by na náspu chtěly obce vést cyklostezku. „Tento nápad přijde na řadu až definitivně padne zprovoznění trati. Bude u něho ale záviset, jak majitel pojme demolici. Pokud zlikviduje i všech pětadvacet mostů, je zbytečné o cyklostezce uvažovat,“ přemítá Štefáček.
„Podle mých dosavadních rozhovorů s vlastníkem zmizí mosty i s tratí,“ pravil František Ledvinka. „To zatím není jisté. Do takových detailů jsme ještě nešli. Ve firmě máme nyní trošku jiné starosti,“ sdělil Macourek. Jak dodal, demontáži bude předcházet dohoda s obcemi.
Vnést jasno by do budoucnosti trati měla polovina května. V Přibyslavi se uskuteční společné jednání zástupců všech obcí a vlastníka. „Ať už to dopadne jakkoliv, chceme, aby se na této schůzce definitivně rozhodlo,“ volá Ledvinka.
Stará železniční trať z Německého Brodu do Žďáru byla uvedena do provozu roku 1898. V současnosti z ní zbyl už jen jedenáctikilometrový úsek mezi Přibyslaví a Sázavou. Pravidelná doprava na ní byla zrušena zhruba před šedesáti roky, od té doby sloužila vojsku. Posledních deset let na ní brněnský Klub přátel kolejových vozidel provozoval výletní dopravu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Radnice nemají na starou železnici z Přibyslavi do Sázavy peníze, a majitel ji tak asi rozřeže do šrotu
Přibyslav - Starou železniční trať z Přibyslavi do Sázavy nejspíše zánik nemine. Vlečku, kterou ještě do loňského roku využíval pro výletní jízdy Klub přátel kolejových vozidel z Brna, nechá majitel zlikvidovat. Okolní obce, jež chtěly trať odkoupit a opravit, na její záchranu nemají peníze. Zatím chybí i životaschopný projekt.
„Jsem hodně skeptický, nadšení a elán z loňského roku jakoby vyprchaly,“ zklamaně konstatoval přibyslavský starosta Jan Štefáček. Od loňského léta totiž nedošlo k žádnému posunu, obce žádný další krok neučinily. „Po volbách to úplně uhaslo,“ souhlasí starosta Sázavy František Ledvinka. „Skoro rok s námi nikdo nejednal,“ přikyvuje i Wolfgang Macourek, ředitel sázavské společnosti SaZ, jež vlečku vlastní.
Jeho společnost už nechce čekat další rok a chce se během letoška pustit do demontáže svršku. „V mostech se ztrácejí výdřevy, trať zarůstá. Už kvůli bezpečnosti bychom měli letos železnici demontovat,“ prozradil Macourek. Jak ale upozornil, není to otázka dnů nebo týdnů. S pracemi se jen tak rychle nezačne. „Teď to vůbec neřešíme,“ dodal.
Ze stagnace Štefáček obvinil radnici ve Žďáru nad Sázavou. Zatímco obce v okolí chtějí na této atrakci vystavět projekt rozvoje turistického ruchu v regionu, kladné žďárské stanovisko nemají. „Bez pomoci Žďáru se takový projekt nemůže uskutečnit,“ vzkázal Štefáček.
„Je to absurdní nesmysl, to zcela odmítám,“ ohradil se proti nařčení žďárský starosta Jaromír Brychta. „Ukažte mi město, jež by dalo miliony na trať, která leží devět kilometrů od jeho hranic,“ argumentuje.
Přesto se jako velký zastánce výletní železnice snažil myšlenku na pomoc obcím prosadit. „V radě můj návrh neprošel, snažil jsem se ho alespoň naslepo střelit v zastupitelstvu. Ani zastupitelé však nebyli podpoře nakloněni,“ popisuje podzimní martyrium. Důvod byl podle něho logický, trať není ve městě.
Žďárské od pomoci odrazují odhady nákladů na odkoupení a opětovné zprovoznění trati. První sumy se pohybovaly nad dvaceti miliony korun. „To už i má podpora klesá. Ve městě máme rozdělané akce za stovky milionů, nemůžeme dávat další miliony na něco, co je mimo nás. Uvažovali bychom s příspěvkem do řádu statisíc,“ dodal Brychta.
Jak dodal, aby se obce na takovou částku složily, je naprosto nereálné. Jedinýmřešením by bylo zajistit prostřednictvím poslanců a senátorů grant na podporu regionálního cestovního ruchu. „Ale ten by těžko pokryl deset milionů, spíš by se pohyboval v řádu statisíc, což nic neřeší,“ poznamenal Brychta.
Malou naději má i náhradní řešení na využití trati. Po vytrhání kolejí by na náspu chtěly obce vést cyklostezku. „Tento nápad přijde na řadu až definitivně padne zprovoznění trati. Bude u něho ale záviset, jak majitel pojme demolici. Pokud zlikviduje i všech pětadvacet mostů, je zbytečné o cyklostezce uvažovat,“ přemítá Štefáček.
„Podle mých dosavadních rozhovorů s vlastníkem zmizí mosty i s tratí,“ pravil František Ledvinka. „To zatím není jisté. Do takových detailů jsme ještě nešli. Ve firmě máme nyní trošku jiné starosti,“ sdělil Macourek. Jak dodal, demontáži bude předcházet dohoda s obcemi.
Vnést jasno by do budoucnosti trati měla polovina května. V Přibyslavi se uskuteční společné jednání zástupců všech obcí a vlastníka. „Ať už to dopadne jakkoliv, chceme, aby se na této schůzce definitivně rozhodlo,“ volá Ledvinka.
Stará železniční trať z Německého Brodu do Žďáru byla uvedena do provozu roku 1898. V současnosti z ní zbyl už jen jedenáctikilometrový úsek mezi Přibyslaví a Sázavou. Pravidelná doprava na ní byla zrušena zhruba před šedesáti roky, od té doby sloužila vojsku. Posledních deset let na ní brněnský Klub přátel kolejových vozidel provozoval výletní dopravu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164785/
Podle zprávy z Událostí v regionech ženou nespokojení majitelé domů v Českých Budějovicích svůj protest proti projektu kraje a města (viz starší aktuality) i na cestu soudní. Proti je i dopravní policie, která vidí nebezpečí zpomalení automobilové dopravy historickým centrem. Město ovšem právě tento aspekt vidí jako klad. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/164593/
Železniční tratě křižovaly historické vlaky, ratibořický zámek se vrátil do časů vévodkyně Zaháňské
Putovat časem mohli o víkendu turisté v Královéhradeckémkraji. Ratibořický zámek se vrátil do doby vévodkyně Zaháňské, železnice nabídla výlet do časů parních strojů. Na trať mezi Hradcem Králové a Jaroměří se první květnovou sobotu vydala parní lokomotiva přezdívaná Velký bejček, která zahájila už jedenáctou sezonu v železničním muzeu Výtopna Jaroměř.
Příležitost svézt se historickou soupravou si nenechalo ujít přes dvě stě lidí. Další vyrazili včera na výlet expresem Primátor z roku 1937, který bude až do října vyjíždět každou první sobotu v měsíci. „Cestující se vydali i na nevyužívanou trať mezi Smiřicemi a Hněvčevsí. Byl to zajímavý výlet, ale pro strojvedoucího a lokomotivu náročný. Protože trať není v pravidelném provozu, je trochu zarostlá travou a na kolejích je vrstva rzi a prachu,“ uvedl Vladimír Ujec z železničního muzea Výtopna Jaroměř.
To pro letošní rok připravilo několik novinek, jednou z nich je prodloužená otevírací doba. Každou první sobotu v měsíci si zájemci budou moci prohlédnout tamní exponáty až do 19 hodin. V sobotu 19. května u příležitosti Evropské muzejní noci zůstanou brány muzea otevřeny až do jedné hodiny po půlnoci. Z Hradce Králové do Jaroměře ten den večer vyjedou dva páry historických vlakových souprav.
Jaroměřské muzeum se může pochlubit i novými exponáty. „Vloni přibyly dvě motorové, dnes už také historické lokomotivy. Postupně pracujeme na opravách a údržbě dalších strojů,“ řekl Ujec.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Drobná reportáž ze zahájení sezóny v Jaroměři je před dokončením...
Putovat časem mohli o víkendu turisté v Královéhradeckémkraji. Ratibořický zámek se vrátil do doby vévodkyně Zaháňské, železnice nabídla výlet do časů parních strojů. Na trať mezi Hradcem Králové a Jaroměří se první květnovou sobotu vydala parní lokomotiva přezdívaná Velký bejček, která zahájila už jedenáctou sezonu v železničním muzeu Výtopna Jaroměř.
Příležitost svézt se historickou soupravou si nenechalo ujít přes dvě stě lidí. Další vyrazili včera na výlet expresem Primátor z roku 1937, který bude až do října vyjíždět každou první sobotu v měsíci. „Cestující se vydali i na nevyužívanou trať mezi Smiřicemi a Hněvčevsí. Byl to zajímavý výlet, ale pro strojvedoucího a lokomotivu náročný. Protože trať není v pravidelném provozu, je trochu zarostlá travou a na kolejích je vrstva rzi a prachu,“ uvedl Vladimír Ujec z železničního muzea Výtopna Jaroměř.
To pro letošní rok připravilo několik novinek, jednou z nich je prodloužená otevírací doba. Každou první sobotu v měsíci si zájemci budou moci prohlédnout tamní exponáty až do 19 hodin. V sobotu 19. května u příležitosti Evropské muzejní noci zůstanou brány muzea otevřeny až do jedné hodiny po půlnoci. Z Hradce Králové do Jaroměře ten den večer vyjedou dva páry historických vlakových souprav.
Jaroměřské muzeum se může pochlubit i novými exponáty. „Vloni přibyly dvě motorové, dnes už také historické lokomotivy. Postupně pracujeme na opravách a údržbě dalších strojů,“ řekl Ujec.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Drobná reportáž ze zahájení sezóny v Jaroměři je před dokončením...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163446/
...se zase po čase objevila v médiích.
Události v regionech na ČT 1 přinesly právě informaci o pokračující snaze okolních obcí trať pro turistické účely přece jen zachránit. Její majitel, společnost SaZ Hodonín, nemá zájem do tratě už investovat, okolní obce jsou malé. Snaží se sehnat prostředky na její odkoupení - jen kovový materiál (mosty atp.) z infrastruktury má hodnotu cca 10 milionů Kč. Určitou variantou je zapojení města Žďár nad Sázavou, které je dostatečně velké, aby akci dokázalo "pokrýt"."Plán B" má pak podobu cyklostezky po tělese snesené tratě.
Ilustrační snímky pocházejí z jedné z posledních akcí na trati dne 8.10.2005, o níž jsme tu měli také reportáž.
Události v regionech na ČT 1 přinesly právě informaci o pokračující snaze okolních obcí trať pro turistické účely přece jen zachránit. Její majitel, společnost SaZ Hodonín, nemá zájem do tratě už investovat, okolní obce jsou malé. Snaží se sehnat prostředky na její odkoupení - jen kovový materiál (mosty atp.) z infrastruktury má hodnotu cca 10 milionů Kč. Určitou variantou je zapojení města Žďár nad Sázavou, které je dostatečně velké, aby akci dokázalo "pokrýt"."Plán B" má pak podobu cyklostezky po tělese snesené tratě.
Ilustrační snímky pocházejí z jedné z posledních akcí na trati dne 8.10.2005, o níž jsme tu měli také reportáž.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163261/
Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka letos zahájilo sezónu 28. dubna a opět se tak po pravidelné provozní přestávce stalo přístupným pro návštěvníky. Ti se již nyní mohou těšit na nové exponáty, které se během této přestávky podařilo do muzea instalovat.
Přerušení provozu v muzeu má svůj význam. Poskytuje možnost připravit historická vozidla k nasazení do provozu v nové sezóně, ale i rozšířit péči o stávající exponáty. Při současné provozní přestávce absolvovala parní lokomotiva 477.043, papoušek, tlakovou zkoušku kotle. Probíhají i drobné opravy na provozuschopné lokomotivě všudybylce 354.195 a ke konci se blíží i dlouhodobější oprava stroje 556.0271, který se stane neprovozním exponátem, uvádí vedoucí muzea Ing. František Kaplan.
Na úzkorozchodné motorové lokomotivě se mění rozchod, aby ji bylo možné provozovat na úzkorozchodném železničním okruhu v muzeu v Lužné. Obohacujeme také vnitřní expozice. Nejvíce novinek bude v sekci zabezpečovací a sdělovací techniky, kde propojíme řídicí přístroj se stavědlovým přístrojem a vystavíme nově získaný řídicí pult reléového zabezpečovacího zařízení z výhybny Spořice nedaleko Chomutova. Zajímavostí je, že toto zařízení bylo ještě 16. března v provozu na svém původním místě, vysvětluje Ing. Kaplan.
V muzeu se finalizuje expozice o přepravě piva po železnici, umístěná uvnitř pivovarského vozu. Vylepšení a rekonstrukce budou patrné i na modelovém kolejišti, o něž se stará skupina studentů ve svém volném čase. Místnost s modelářskou expozicí vždy zkrášlují výstavy výtvarných děl se železniční tematikou. Vloni u nás vystavoval Jiří Bouda a letos to bude Vít Stanovský se svou užitou grafikou vytvářenou pro České dráhy.
Ačkoliv sezóna byla zahájena až koncem dubna, jednou už bylo v letošním roce muzeum otevřeno. Stalo se tak 4. března v rámci akce „Den TGM“. Pracovníci muzea se při této příležitosti navíc podíleli na doplnění výstavy nazvané „Masaryk a železnice“, která se konala do poloviny dubna v Muzeu TGM Lány.
Železniční muzeum je, počínaje 28. dubnem, otevřeno vždy od půl desáté dopoledne do páté odpolední, a to v měsících červnu, červenci a srpnu každý den kromě pondělků a v dalších měsících vždy o sobotách, nedělích a svátcích. Ukončení letošní sezóny je plánováno na víkend 13. a 14. října, avšak ještě k jednomu jednodennímu otevření dojde 28. října při státním svátku.
(Železničář 18/2007)
Přerušení provozu v muzeu má svůj význam. Poskytuje možnost připravit historická vozidla k nasazení do provozu v nové sezóně, ale i rozšířit péči o stávající exponáty. Při současné provozní přestávce absolvovala parní lokomotiva 477.043, papoušek, tlakovou zkoušku kotle. Probíhají i drobné opravy na provozuschopné lokomotivě všudybylce 354.195 a ke konci se blíží i dlouhodobější oprava stroje 556.0271, který se stane neprovozním exponátem, uvádí vedoucí muzea Ing. František Kaplan.
Na úzkorozchodné motorové lokomotivě se mění rozchod, aby ji bylo možné provozovat na úzkorozchodném železničním okruhu v muzeu v Lužné. Obohacujeme také vnitřní expozice. Nejvíce novinek bude v sekci zabezpečovací a sdělovací techniky, kde propojíme řídicí přístroj se stavědlovým přístrojem a vystavíme nově získaný řídicí pult reléového zabezpečovacího zařízení z výhybny Spořice nedaleko Chomutova. Zajímavostí je, že toto zařízení bylo ještě 16. března v provozu na svém původním místě, vysvětluje Ing. Kaplan.
V muzeu se finalizuje expozice o přepravě piva po železnici, umístěná uvnitř pivovarského vozu. Vylepšení a rekonstrukce budou patrné i na modelovém kolejišti, o něž se stará skupina studentů ve svém volném čase. Místnost s modelářskou expozicí vždy zkrášlují výstavy výtvarných děl se železniční tematikou. Vloni u nás vystavoval Jiří Bouda a letos to bude Vít Stanovský se svou užitou grafikou vytvářenou pro České dráhy.
Ačkoliv sezóna byla zahájena až koncem dubna, jednou už bylo v letošním roce muzeum otevřeno. Stalo se tak 4. března v rámci akce „Den TGM“. Pracovníci muzea se při této příležitosti navíc podíleli na doplnění výstavy nazvané „Masaryk a železnice“, která se konala do poloviny dubna v Muzeu TGM Lány.
Železniční muzeum je, počínaje 28. dubnem, otevřeno vždy od půl desáté dopoledne do páté odpolední, a to v měsících červnu, červenci a srpnu každý den kromě pondělků a v dalších měsících vždy o sobotách, nedělích a svátcích. Ukončení letošní sezóny je plánováno na víkend 13. a 14. října, avšak ještě k jednomu jednodennímu otevření dojde 28. října při státním svátku.
(Železničář 18/2007)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/163218/
Z VAŠICH DOPISŮ
Bydlím a podnikám v Panské ulici. Troufám si říci, že téměř nikdo z Panské ulice s koněspřežkou nesouhlasí a nikdy nesouhlasil. A to prosím nejsme ve sdružení majitelů domů.
Svůj názor jsme vyjádřili na schůzce s panem, tehdy ještě náměstkem, Jurajem Thomou. Osobně nám slíbil, že koněspřežka: „Proboha nebude“. Nyní jsem se dočetla, že projekt má podporu lidí. Zajímalo by mne, jakých. Neznám jediného obyvatele, kromě několika lidí v České ulici, kdo by vybudování koněspřežky uvítal. Dále by mne zajímalo, zda je vhodné pro koně chodit celý den po tvrdém povrchu kostek. Co na to ochránci zvířat a přírody? A proč se peníze, které jsou potřeba na zřízení a údržbu koněspřežky, nepoužijí na opravu dláždění v České ulici? A zamýšlel se někdo, jak cyklistům, maminkám s kočárky a vozíčkářům ztíží koleje situaci? Vyjadřoval se k návrhu někdo z firmy A. S. A.? Bude dost místa na průjezd popelářského vozu?
Všichni, kdo žijí a podnikají v centru, mají problémy s krádežemi, opilci a vandalismem. Radní budou muset zřejmě v nočních hodinách pouštět do kolejiště proud, aby koňskou dráhu někdo neponičil a nerozkradl.
Nevidím jediný rozumný důvod ke zřízení koněspřežky. Znepříjemní život všem obyvatelům Č. Budějovic.
O autorovi| Milena Krobová, České Budějovice Dopis je redakčně zkrácen
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Budiž nám útěchou, že realizace původní koněspřežky se potýkala s podobnými postoji.
Bydlím a podnikám v Panské ulici. Troufám si říci, že téměř nikdo z Panské ulice s koněspřežkou nesouhlasí a nikdy nesouhlasil. A to prosím nejsme ve sdružení majitelů domů.
Svůj názor jsme vyjádřili na schůzce s panem, tehdy ještě náměstkem, Jurajem Thomou. Osobně nám slíbil, že koněspřežka: „Proboha nebude“. Nyní jsem se dočetla, že projekt má podporu lidí. Zajímalo by mne, jakých. Neznám jediného obyvatele, kromě několika lidí v České ulici, kdo by vybudování koněspřežky uvítal. Dále by mne zajímalo, zda je vhodné pro koně chodit celý den po tvrdém povrchu kostek. Co na to ochránci zvířat a přírody? A proč se peníze, které jsou potřeba na zřízení a údržbu koněspřežky, nepoužijí na opravu dláždění v České ulici? A zamýšlel se někdo, jak cyklistům, maminkám s kočárky a vozíčkářům ztíží koleje situaci? Vyjadřoval se k návrhu někdo z firmy A. S. A.? Bude dost místa na průjezd popelářského vozu?
Všichni, kdo žijí a podnikají v centru, mají problémy s krádežemi, opilci a vandalismem. Radní budou muset zřejmě v nočních hodinách pouštět do kolejiště proud, aby koňskou dráhu někdo neponičil a nerozkradl.
Nevidím jediný rozumný důvod ke zřízení koněspřežky. Znepříjemní život všem obyvatelům Č. Budějovic.
O autorovi| Milena Krobová, České Budějovice Dopis je redakčně zkrácen
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Budiž nám útěchou, že realizace původní koněspřežky se potýkala s podobnými postoji.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/162920/
Projekt koněspřežky v Budějovicích má podle primátora Juraje Thomy všechny předpoklady pro schválení. A také má podle něj i podporu obyvatel.
Sdružení majitelů domů namítá, že některé plánované úseky jsou v rozporu s technickými normami pro bezpečnost provozu.
Já nevím, jestli pan Pražák vůbec projekt viděl. Pro mě je důležité, že prošel úspěšně územním řízením, to znamená, že splnil veškeré parametry z hlediska zákonných norem. Možná se těmto lidem nelíbí petice podepsaná na podporu koněspřežky. To jsou lidé bydlící na její plánované trase?
Ano. Chápu, že ne vše se líbí všem, ale tato podpůrná petice existuje a byla součástí projednávaného územního řízení. Jsou na ní podepsaní i živnostníci, majitelé obchodů a restaurací. Souhlasí i za cenu jistého dopravního omezení. Kolik lidí tuto petici vlastně podepsalo? Několik desítek. Na druhé straně jsem v životě neviděl všechny členy sdružení majitelů domů. Pochybuji, že je jich šedesát, od začátku se kolem projektu točí jen několik lidí z okruhu pana Pražáka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Sdružení majitelů domů namítá, že některé plánované úseky jsou v rozporu s technickými normami pro bezpečnost provozu.
Já nevím, jestli pan Pražák vůbec projekt viděl. Pro mě je důležité, že prošel úspěšně územním řízením, to znamená, že splnil veškeré parametry z hlediska zákonných norem. Možná se těmto lidem nelíbí petice podepsaná na podporu koněspřežky. To jsou lidé bydlící na její plánované trase?
Ano. Chápu, že ne vše se líbí všem, ale tato podpůrná petice existuje a byla součástí projednávaného územního řízení. Jsou na ní podepsaní i živnostníci, majitelé obchodů a restaurací. Souhlasí i za cenu jistého dopravního omezení. Kolik lidí tuto petici vlastně podepsalo? Několik desítek. Na druhé straně jsem v životě neviděl všechny členy sdružení majitelů domů. Pochybuji, že je jich šedesát, od začátku se kolem projektu točí jen několik lidí z okruhu pana Pražáka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/162309/
Sdružení vlastníků domů v centru Budějovic má obavy, že koně v ulicích způsobí nepořádek. A chystá odvolání
Na první pohled to vypadá, že majitelé českobudějovických historických domů nechtějí turistickou atrakci. Řeč je o obnovení legendární koněspřežné železnice, která má přilákat turisty a dovést je do obchodů a restaurací právě v soukromých budovách. Projekt dráhy v ulicích města se má stavět už příští rok. Sdružení majitelů domů v centru se ale chce odvolat proti již vydanému územnímu rozhodnutí. Železnici v památkové zóně města odmítá.
„Pro nás je dráha symbolem původního železničního spojení Budějovic s Lincem. Teď ale magistrát podporuje něco, co městu uškodí. Zhorší se doprava, v parku Háječek bude sklad hnojiva a stáj pro koně,“ vysvětlil člen sdružení, architekt Martin Malec.
Koněspřežka má mít podle plánů radnice okruh od Háječku ulicemi Biskupská, Radniční, Piaristická a odtud zatočí přes jednu stranu náměstí zase do Biskupské ulice, kde povedou dvě koleje. Malec namítá, že tato ulice nemá pro takový provoz technické předpoklady. Je úzká, koně zde budou ohrožovat lidi na chodníku. A vyřešeno není ani to, co se stane s případnými koňskými výkaly kolem předzahrádek.
Atrakci naopak podporuje českobudějovický primátor Juraj Thoma. „My zase máme petici majitelů domů na trase, kteří tuto dráhu podporují,“ argumentuje.
Někteří jiní místní politici se však k plánu staví spíše zdrženlivě. Dílo má přijít na zhruba sedmdesát milionů korun a vedení města teď čeká, jak na žádost o příspěvek zareaguje Evropská unie. Například podle radního Jaromíra Procházky by tato částka slušela víc třeba opravám budovy divadla nebo obnově kulturního domu Slávie.
„Největší část nákladů na obnovu koněspřežné železnice se pokusíme získat z norských fondů,“ připomněl ovšem primátor Thoma.
Fondy mohou pokrýt až pětaosmdesát procent investice, zbytek chtějí zastánci projektu sehnat pomocí dotací. V rakouském městě Kerschbaum, kde koněspřežku obnovili v délce půl kilometru, se na provozu podílejí místní podnikatelé, kteří mají cedulky se svými jmény i na kolejích. Přesto roční provoz dráhy stojí Kerschbaum v přepočtu přes čtyři miliony korun.
„Je to atrakce, jako když přijede cirkus. První týden je zájem a pak rychle opadne,“ prorokuje osud budějovické koňce architekt Malec.
Předseda sdružení majitelů domů Karel Pražák, které má na šedesát členů, míní, že radnice by měla spíše než koněspřežku řešit dopravu a parkování ve vnitřním městě.
České Budějovice si už přitom atrakci vyzkoušely. V roce 2004 při oslavách vstupu země do Evropské unie nechal postavit magistrát ze dřeva její maketu včetně kolejí. Koněspřežka v České ulici tehdy jezdila tři dny. Podle Thomy byl o ni obrovský zájem a souběžně fungující doprava včetně zásobování s ní neměla žádný problém.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Na první pohled to vypadá, že majitelé českobudějovických historických domů nechtějí turistickou atrakci. Řeč je o obnovení legendární koněspřežné železnice, která má přilákat turisty a dovést je do obchodů a restaurací právě v soukromých budovách. Projekt dráhy v ulicích města se má stavět už příští rok. Sdružení majitelů domů v centru se ale chce odvolat proti již vydanému územnímu rozhodnutí. Železnici v památkové zóně města odmítá.
„Pro nás je dráha symbolem původního železničního spojení Budějovic s Lincem. Teď ale magistrát podporuje něco, co městu uškodí. Zhorší se doprava, v parku Háječek bude sklad hnojiva a stáj pro koně,“ vysvětlil člen sdružení, architekt Martin Malec.
Koněspřežka má mít podle plánů radnice okruh od Háječku ulicemi Biskupská, Radniční, Piaristická a odtud zatočí přes jednu stranu náměstí zase do Biskupské ulice, kde povedou dvě koleje. Malec namítá, že tato ulice nemá pro takový provoz technické předpoklady. Je úzká, koně zde budou ohrožovat lidi na chodníku. A vyřešeno není ani to, co se stane s případnými koňskými výkaly kolem předzahrádek.
Atrakci naopak podporuje českobudějovický primátor Juraj Thoma. „My zase máme petici majitelů domů na trase, kteří tuto dráhu podporují,“ argumentuje.
Někteří jiní místní politici se však k plánu staví spíše zdrženlivě. Dílo má přijít na zhruba sedmdesát milionů korun a vedení města teď čeká, jak na žádost o příspěvek zareaguje Evropská unie. Například podle radního Jaromíra Procházky by tato částka slušela víc třeba opravám budovy divadla nebo obnově kulturního domu Slávie.
„Největší část nákladů na obnovu koněspřežné železnice se pokusíme získat z norských fondů,“ připomněl ovšem primátor Thoma.
Fondy mohou pokrýt až pětaosmdesát procent investice, zbytek chtějí zastánci projektu sehnat pomocí dotací. V rakouském městě Kerschbaum, kde koněspřežku obnovili v délce půl kilometru, se na provozu podílejí místní podnikatelé, kteří mají cedulky se svými jmény i na kolejích. Přesto roční provoz dráhy stojí Kerschbaum v přepočtu přes čtyři miliony korun.
„Je to atrakce, jako když přijede cirkus. První týden je zájem a pak rychle opadne,“ prorokuje osud budějovické koňce architekt Malec.
Předseda sdružení majitelů domů Karel Pražák, které má na šedesát členů, míní, že radnice by měla spíše než koněspřežku řešit dopravu a parkování ve vnitřním městě.
České Budějovice si už přitom atrakci vyzkoušely. V roce 2004 při oslavách vstupu země do Evropské unie nechal postavit magistrát ze dřeva její maketu včetně kolejí. Koněspřežka v České ulici tehdy jezdila tři dny. Podle Thomy byl o ni obrovský zájem a souběžně fungující doprava včetně zásobování s ní neměla žádný problém.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/162307/
I v současné době má železniční doprava při přepravě vojenské techniky nezastupitelné místo. Vzpomeňme např. přepravy realizované pro armády NATO na loňské cvičení s názvem „STRONG COMPAGNIER“.
V období studené války dostalo využití železnice pro vojenské účely nový rozměr. V Sovětském svazu začalo být od roku 1970 formováno bojové raketové železniční vojsko (BŽRK). Konkrétnější podobu tzv. raketových vlaků získalo v osmdesátých letech minulého století. Rozsáhlé území Sovětského svazu s několikasettisícikilometrovou železniční sítí křižovalo 12 těchto speciálních vlaků. Přesný počet souprav se však dosud tají, podle některých zdrojů jich bylo až 40. Podřízeny byly velení tří raketových divizí s velitelstvími v Kostromnoj, Beršetu a Gladkovoj v Krasnojarském kraji.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2007/7_21sove.htm