Muzea a muzejní dráhy
K histórii patria i múzeá...
_________________________
Ve světě i u nás existuje řada oficiálně provozovaných železničních muzejí a dalších sbírek s tématikou drážní dopravy v držení výrobců, dopravců či různých zájmových organizací. A také muzejní dráhy a pravidelný nebo charterový provoz historických vozidel na drahách běžných. O tom všem může být tato diskuse.
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Hornické muzeum v Krásně postupně rozšiřuje expozici a připravuje další zajímavosti, které sem mají přilákat návštěvníky. Patří mezi ně například funkční úsek důlní železnice, po němž by se mohl vlak rozjet už v příštím roce.
Letos muzeum rozšířilo stálé výstavní prostory a doplnilo je celou řadou exponátů mapujících historii hornictví v regionu. Za systematické budování Hornického muzea v Krásně a jeho přínos k zachování hornických tradic a historie obdrželo včera muzeum Zlatou pamětní plaketu a diplom Českého báňského úřadu.
Pokud se podaří vyřídit všechny nezbytné formality, mohli by se návštěvníci muzea dočkat zahájení provozu na ukázkové důlní trati už od příští sezony. Úsek je dlouhý přibližně 200 metrů a na jeho trase je i umělá štola. „Vagóny s návštěvníky by měla tahat po trati dieselová důlní lokomotiva,„ řekl pracovník muzea Rudolf Kříž.
Dalším lákadlem se má stát přes šest metrů dlouhý a téměř dva metry vysoký model dolu. Model vyrobil, stejně jako většinu ostatních modelů v muzeu, Vladimír Krist ze Sokolova. Modely představují různá důlní zařízení a techniku, v muzeu jsou jich od Krista téměř dvě desítky. Všechny jsou statické, ale právě průřez dolem, kde nechybí ani postavičky horníků, se má dát do pohybu. „Je třeba vyřešit elektroinstalaci a její propojení s jednotlivými díly modelu,„ uvedl Kříž.
Areál muzea se rozrůstá a přibývá v něm exponátů. Patří mezi ně třeba parní stroj z dolu Marie v Královském Poříčí, důlní lokomotivy a vozy.
(Mladá fronta DNES)
Letos muzeum rozšířilo stálé výstavní prostory a doplnilo je celou řadou exponátů mapujících historii hornictví v regionu. Za systematické budování Hornického muzea v Krásně a jeho přínos k zachování hornických tradic a historie obdrželo včera muzeum Zlatou pamětní plaketu a diplom Českého báňského úřadu.
Pokud se podaří vyřídit všechny nezbytné formality, mohli by se návštěvníci muzea dočkat zahájení provozu na ukázkové důlní trati už od příští sezony. Úsek je dlouhý přibližně 200 metrů a na jeho trase je i umělá štola. „Vagóny s návštěvníky by měla tahat po trati dieselová důlní lokomotiva,„ řekl pracovník muzea Rudolf Kříž.
Dalším lákadlem se má stát přes šest metrů dlouhý a téměř dva metry vysoký model dolu. Model vyrobil, stejně jako většinu ostatních modelů v muzeu, Vladimír Krist ze Sokolova. Modely představují různá důlní zařízení a techniku, v muzeu jsou jich od Krista téměř dvě desítky. Všechny jsou statické, ale právě průřez dolem, kde nechybí ani postavičky horníků, se má dát do pohybu. „Je třeba vyřešit elektroinstalaci a její propojení s jednotlivými díly modelu,„ uvedl Kříž.
Areál muzea se rozrůstá a přibývá v něm exponátů. Patří mezi ně třeba parní stroj z dolu Marie v Královském Poříčí, důlní lokomotivy a vozy.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209791/
Železniční přejezdy už brzy přestanou děsit motoristy projíždějící obcí Poříčí nad Sázavou. Letité „tankodromy„ po mnoha letech konečně projdou kompletní rekonstrukcí.
„Po téměř ročních jednáních se radě obce podařilo ve spolupráci s Českými drahami zajistit rekonstrukci místních železničních přejezdů v lokalitách „Na Babě, na Homolce a především v centru obce na křižovatce ulic Čerčanská a Pražská,„ říká poříčský místostarosta Jan Kratzer.
Součástí rekonstrukce přejezdů je výměna podloží a kolejnic na železniční trati, která je již v plném proudu. „Vlastní stavební práce na přejezdech začnou 2. listopadu a potrvají do 5. listopadu do osmé hodiny večerní,„ upřesňuje Kratzer.
V současné době je připravována objízdná trasa, neboť práce si vyžádají kompletní silniční uzavírku. „Zítra máme jednání s odborem dopravy, kde se celá akce potvrdí. O přesné podobě objízdné trasy budeme občana informovat ten samý den, potažmo následující, prostřednictvím letáků, vývěsních desek obce a internetu,„ doplňuje Kratzer.
Kromě opravy přejezdů usilují radní také o získání drážní budovy a přilehlého pozemku do vlastnictví obce. „První kolo jednání skončilo po několika měsících letos v srpnu,„ vysvětluje místostarosta s tím, že Správa železniční dopravní cesty, která obě nemovitosti vlastní, vybrala z několika zájemců pro další jednání právě obec Poříčí nad Sázavou.
Ve spolupráci s obchodními partnery a s využitím evropských dotací by tak na poříčském nádraží mohla v budoucnu vzniknout například klidová zóna s malým parkem a muzeem vláčků.
„V současnosti jsou připravovány podklady pro vlastní oddělení a převod majetku. Myslím si, že z pohledu administrativy by to problém být neměl, spíše zdlouhavá záležitost, než vše projde všemi náležitostmi. Možná vyvstane problém finanční, dráhy si ještě neřekly konkrétní finanční požadavek, který vzejde ze znaleckého posudku. Naším hlavním a jediným cílem je tuto lokalitu, která je ostudou Poříčí, zachovat veřejnému zájmu,„ dodal Jan Kratzer.
(Benešovský deník)
„Po téměř ročních jednáních se radě obce podařilo ve spolupráci s Českými drahami zajistit rekonstrukci místních železničních přejezdů v lokalitách „Na Babě, na Homolce a především v centru obce na křižovatce ulic Čerčanská a Pražská,„ říká poříčský místostarosta Jan Kratzer.
Součástí rekonstrukce přejezdů je výměna podloží a kolejnic na železniční trati, která je již v plném proudu. „Vlastní stavební práce na přejezdech začnou 2. listopadu a potrvají do 5. listopadu do osmé hodiny večerní,„ upřesňuje Kratzer.
V současné době je připravována objízdná trasa, neboť práce si vyžádají kompletní silniční uzavírku. „Zítra máme jednání s odborem dopravy, kde se celá akce potvrdí. O přesné podobě objízdné trasy budeme občana informovat ten samý den, potažmo následující, prostřednictvím letáků, vývěsních desek obce a internetu,„ doplňuje Kratzer.
Kromě opravy přejezdů usilují radní také o získání drážní budovy a přilehlého pozemku do vlastnictví obce. „První kolo jednání skončilo po několika měsících letos v srpnu,„ vysvětluje místostarosta s tím, že Správa železniční dopravní cesty, která obě nemovitosti vlastní, vybrala z několika zájemců pro další jednání právě obec Poříčí nad Sázavou.
Ve spolupráci s obchodními partnery a s využitím evropských dotací by tak na poříčském nádraží mohla v budoucnu vzniknout například klidová zóna s malým parkem a muzeem vláčků.
„V současnosti jsou připravovány podklady pro vlastní oddělení a převod majetku. Myslím si, že z pohledu administrativy by to problém být neměl, spíše zdlouhavá záležitost, než vše projde všemi náležitostmi. Možná vyvstane problém finanční, dráhy si ještě neřekly konkrétní finanční požadavek, který vzejde ze znaleckého posudku. Naším hlavním a jediným cílem je tuto lokalitu, která je ostudou Poříčí, zachovat veřejnému zájmu,„ dodal Jan Kratzer.
(Benešovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209763/
V Orlickém muzeu v Chocni je možné zhlédnout výstavu věnovanou historii železnice v našem regionu.
Příznivci železnice dostali možnost oslavit 125 let trati Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl návštěvou výstavy. Orlické muzeum ji připravilo ve svém sále spolu se Spolkem železničním při Depu kolejových vozidel Česká Třebová. Několik exponátů dodaly České dráhy a zvláště pro děti atraktivní modely vláčků v chodu Společnost přátel železničního modelářství a železnice Holice. Výstava potrvá do 31. října, železniční modely a modelové kolejiště umístěné v menším sále budou součástí expozice pouze do dneška.
Lampy i mapy
„Většina exponátů pochází ze sbírky člena našeho spolku Jiřího Rokose z Cerekvice nad Loučnou. S výjimkou fotografií, kroniky a plánů choceňské stanice či uniformy s kordem železničního zaměstnance ještě z doby Rakousko-Uherska, která je z majetku Orlického muzea. Zajímavými předměty jsou například rychloměry z lokomotiv, profily kolejí nebo čísla z lokomotiv, které vykonávaly službu na trati přes Choceň,“ uvedl Zdeněk Pumrle, člen českotřebovského spolku. Návštěvníky jistě zaujmou také ukázky dopravních předpisů, železniční mapy, hodnostní označení zaměstnanců drah, karbidové a jiné lampy, jízdenky, píšťalky, kleště na přenášení pražců, označování hnacích vozidel a další exponáty.
„Pamatuji ještě choceňský tunel i to, když ho tři roky odbourávali, aby mohly projíždět mohutnější vlaky. Nová stanice v Chocni je senzace, obdivoval jsem i nádhernou organizaci prací v době rekonstrukce, nikomu se nic nestalo. A v poměrně krátkém čase bylo všechno udělané, prostě paráda. Dnešní automobilový provoz na silnicích, to je strašné. Proto je škoda, že se nevyužívá železnice víc pro přepravu nákladů, nemuselo by být tolik kamionů na silnicích. Jako člověk v seniorském věku oceňuji i zavedení ročních jízdenek pro seniory, rád je využívám,“ nedá na železnici dopustit 85letý Josef Kašpar z Chocně, zřejmě nejstarší víkendový návštěvník výstavy
Příští akcí jubilejních oslav tratě z Chocně do Litomyšle bude Mikulášská jízda v sobotu 1. prosince.
(Orlický deník)
Příznivci železnice dostali možnost oslavit 125 let trati Choceň – Vysoké Mýto – Litomyšl návštěvou výstavy. Orlické muzeum ji připravilo ve svém sále spolu se Spolkem železničním při Depu kolejových vozidel Česká Třebová. Několik exponátů dodaly České dráhy a zvláště pro děti atraktivní modely vláčků v chodu Společnost přátel železničního modelářství a železnice Holice. Výstava potrvá do 31. října, železniční modely a modelové kolejiště umístěné v menším sále budou součástí expozice pouze do dneška.
Lampy i mapy
„Většina exponátů pochází ze sbírky člena našeho spolku Jiřího Rokose z Cerekvice nad Loučnou. S výjimkou fotografií, kroniky a plánů choceňské stanice či uniformy s kordem železničního zaměstnance ještě z doby Rakousko-Uherska, která je z majetku Orlického muzea. Zajímavými předměty jsou například rychloměry z lokomotiv, profily kolejí nebo čísla z lokomotiv, které vykonávaly službu na trati přes Choceň,“ uvedl Zdeněk Pumrle, člen českotřebovského spolku. Návštěvníky jistě zaujmou také ukázky dopravních předpisů, železniční mapy, hodnostní označení zaměstnanců drah, karbidové a jiné lampy, jízdenky, píšťalky, kleště na přenášení pražců, označování hnacích vozidel a další exponáty.
„Pamatuji ještě choceňský tunel i to, když ho tři roky odbourávali, aby mohly projíždět mohutnější vlaky. Nová stanice v Chocni je senzace, obdivoval jsem i nádhernou organizaci prací v době rekonstrukce, nikomu se nic nestalo. A v poměrně krátkém čase bylo všechno udělané, prostě paráda. Dnešní automobilový provoz na silnicích, to je strašné. Proto je škoda, že se nevyužívá železnice víc pro přepravu nákladů, nemuselo by být tolik kamionů na silnicích. Jako člověk v seniorském věku oceňuji i zavedení ročních jízdenek pro seniory, rád je využívám,“ nedá na železnici dopustit 85letý Josef Kašpar z Chocně, zřejmě nejstarší víkendový návštěvník výstavy
Příští akcí jubilejních oslav tratě z Chocně do Litomyšle bude Mikulášská jízda v sobotu 1. prosince.
(Orlický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208961/
Společnost Vítkovice Doprava rekonstruovala pětaosmdesát let starou halu takzvané výtopny, ve které v současnosti sídlí depo kolejových vozidel.
„Současně došlo k propojení výrobního zázemí v Ostravě-Vítkovicích s novým administrativním sídlem. Ve stejném místě v těchto dnech firma položila základní kámen budoucí Expozice historie železniční dopravy ve Vítkovicích,“ upřesnila mediální zástupkyně Vítkovice Holding Eva Kijonková.
V současnosti má vítkovická vlečka dvacet motorových lokomotiv na normální rozchod a pět na úzký rozchod.
(Moravskoslezský deník)
„Současně došlo k propojení výrobního zázemí v Ostravě-Vítkovicích s novým administrativním sídlem. Ve stejném místě v těchto dnech firma položila základní kámen budoucí Expozice historie železniční dopravy ve Vítkovicích,“ upřesnila mediální zástupkyně Vítkovice Holding Eva Kijonková.
V současnosti má vítkovická vlečka dvacet motorových lokomotiv na normální rozchod a pět na úzký rozchod.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208947/
Všem příznivcům železnice je adresována pozvánka na výstavu ke 125. výročí trati Choceň-Litomyšl, kterou pořádá Orlické muzeum v Chocni ve spolupráci s Českými dráhami, a. s., Spolkem železničním při DKV Česká Třebová a se Společností přátel železničního modelářství a železnice v Holicích.
Výstavu je možno zhlédnout v Orlickém muzeu v Chocni ve dnech 20.-31. října 2007 denně od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin. Ve dnech 20.-22. října 2007 bude výstava doplněna přehlídkou pohyblivých modelů a modelového kolejiště.
Na vaši návštěvu se těší pořadatelé.
(Železničář)
Výstavu je možno zhlédnout v Orlickém muzeu v Chocni ve dnech 20.-31. října 2007 denně od 9 do 12 a od 14 do 17 hodin. Ve dnech 20.-22. října 2007 bude výstava doplněna přehlídkou pohyblivých modelů a modelového kolejiště.
Na vaši návštěvu se těší pořadatelé.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208071/
Exponát měsíce října, které vybralo Regionální muzeum v Teplicích – „Tam, kde vlaky staví…“ aneb fotografie a pár informací o Ústecko-teplické dráze a budově teplického nádraží. Především koncové číslice 6,7,8 v letopočtech budou vždy výroční pro teplickou železnici a budovu nádraží v Teplicích:
- v r. 1838 se objevily první návrhy na výstavbu železnice, která se měla stát nejen přínosem pro důlní těžbu zjednodušením přepravy uhlí (přeprava uhlí z Teplic do Ústí se uskutečňovala koňskými povozy), ale také otevřením se teplických lázní světu, neboť výstavbou Ústecko-teplické dráhy získaly Teplice spojení s Drážďanami, Lipskem, Berlínem, Hamburkem, Prahou, Vídní, Budapeští, Terstem, Karlovými Vary, Chebem a Norimberkem,
- v r. 1856 vznikl z iniciativy advokáta dr. Franze Stradala Přípravný výbor pro postavení Ústecko-teplické železnice, jejíž stavba byla zahájena téhož roku na podzim a v květnu r. 1858 už po ní začaly jezdit osobní a od července téhož roku i nákladní vlaky,
- v r. 1862 začaly jezdit zvláštní vlaky mezi Drážďanami a Teplicemi, od r.1903 byl zaveden v lázeňské sezoně přímý lázeňský rychlík s jídelními vozy do Berlína,
- v r. 1867 byla železnice prodloužena do Duchcova a v r. 1870 byl dostavěn úsek až do Chomutova,
- na přelomu století jezdilo mezi Teplicemi a Ústím denně 13 spojů, které překonaly 19 km vzdálenost průměrně za 35 minut.
Hlavní teplické nádraží se nacházelo původně osaměle stranou tam, kde dříve stávaly cihelny. Na místě dnešního nádraží stála jen nádražní budova, která vypadala zprvu poněkud jinak a celkový vzhled je výsledkem přestavby v r. 1871. Budova je dílem architekta Turby, sídlilo zde ředitelství společnosti Ústeckoteplické dráhy (až do r. 1923, kdy přešla do vlastnictví československého státu) a architektonicky a vybavením vnitřních prostor se řadila k nejkrásnějším v Rakousku a v Německu. Budova teplického nádraží byla zařazena mezi objekty chráněné památkovým úřadem.
Dnes patří nádraží Českým drahám, které stály za rozsáhlou, téměř 70 milionovou rekonstrukcí technického zázemí, tj. kompletním přebudováním kolejišť a nástupišť. Opravy probíhaly od srpna r. 2004 až do listopadu r. 2005, byla vybudovaná krytá nástupiště s podchodem, vznikl bezbariérový přístup pro imobilní spoluobčany, obnovou prošel také interiér nádražní haly. Jedna z bílých zdí v podchodu byla za souhlasu vedení drah pomalovaná barevnými obrázky dětí z Dubí v rámci výtvarného happeningu.
Nyní už jen „zbývá“ oprava samotné nádražní budovy, včetně nové fasády a vytvoření zázemí pro komerční využití interiéru rozsáhlé budovy, aby se mohla opět stát důstojným a oku lahodícím vstupem do lázeňského města a to nejen pro přijíždějící lázeňské hosty.
(Teplický deník)
- v r. 1838 se objevily první návrhy na výstavbu železnice, která se měla stát nejen přínosem pro důlní těžbu zjednodušením přepravy uhlí (přeprava uhlí z Teplic do Ústí se uskutečňovala koňskými povozy), ale také otevřením se teplických lázní světu, neboť výstavbou Ústecko-teplické dráhy získaly Teplice spojení s Drážďanami, Lipskem, Berlínem, Hamburkem, Prahou, Vídní, Budapeští, Terstem, Karlovými Vary, Chebem a Norimberkem,
- v r. 1856 vznikl z iniciativy advokáta dr. Franze Stradala Přípravný výbor pro postavení Ústecko-teplické železnice, jejíž stavba byla zahájena téhož roku na podzim a v květnu r. 1858 už po ní začaly jezdit osobní a od července téhož roku i nákladní vlaky,
- v r. 1862 začaly jezdit zvláštní vlaky mezi Drážďanami a Teplicemi, od r.1903 byl zaveden v lázeňské sezoně přímý lázeňský rychlík s jídelními vozy do Berlína,
- v r. 1867 byla železnice prodloužena do Duchcova a v r. 1870 byl dostavěn úsek až do Chomutova,
- na přelomu století jezdilo mezi Teplicemi a Ústím denně 13 spojů, které překonaly 19 km vzdálenost průměrně za 35 minut.
Hlavní teplické nádraží se nacházelo původně osaměle stranou tam, kde dříve stávaly cihelny. Na místě dnešního nádraží stála jen nádražní budova, která vypadala zprvu poněkud jinak a celkový vzhled je výsledkem přestavby v r. 1871. Budova je dílem architekta Turby, sídlilo zde ředitelství společnosti Ústeckoteplické dráhy (až do r. 1923, kdy přešla do vlastnictví československého státu) a architektonicky a vybavením vnitřních prostor se řadila k nejkrásnějším v Rakousku a v Německu. Budova teplického nádraží byla zařazena mezi objekty chráněné památkovým úřadem.
Dnes patří nádraží Českým drahám, které stály za rozsáhlou, téměř 70 milionovou rekonstrukcí technického zázemí, tj. kompletním přebudováním kolejišť a nástupišť. Opravy probíhaly od srpna r. 2004 až do listopadu r. 2005, byla vybudovaná krytá nástupiště s podchodem, vznikl bezbariérový přístup pro imobilní spoluobčany, obnovou prošel také interiér nádražní haly. Jedna z bílých zdí v podchodu byla za souhlasu vedení drah pomalovaná barevnými obrázky dětí z Dubí v rámci výtvarného happeningu.
Nyní už jen „zbývá“ oprava samotné nádražní budovy, včetně nové fasády a vytvoření zázemí pro komerční využití interiéru rozsáhlé budovy, aby se mohla opět stát důstojným a oku lahodícím vstupem do lázeňského města a to nejen pro přijíždějící lázeňské hosty.
(Teplický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208062/
Malé železniční muzeum s dobovými dokumenty, uniformami i částmi starých návěstidel, které ukážou historii místní železnice i železnice obecně, zřejměvznikne v objektu skladiště v Bezdružicích, bezprostředně v blízkosti nádraží i zrekonstruované výtopny pro parní lokomotivy. Ojeho vybudování usiluje občanské sdružení Plzeňská dráha, jež převzalo nad lokální tratí Pňovany - Bezdružice svůj patronát. Novinka by měla být provázána i s pravidelnou jízdou výletních vlaků, které na čtyřiadvaceti kilometrovou trať zkušebně vyjedou v létě 2008, uvádí Marek Plochý ze sdružení.
Vsoučasné době zástupci sdružení vyjednávají o odkupu skladiště. Do něj umístí expozici mapující historii, současnost i budoucnost místní trati, jejíž stavba začala v roce 1899.
První vlak na lokálku, která plnila úlohu dopravní tepny regionu a zajišťovala hlavně převoz dřeva, plodin, cihel a čediče z lomu, vyjel v červnu 1901.
Podobných malých železničních muzeí prý existuje po republice několik. Muzeumv Bezdružicích by mělo být navíc provázáno s jízdou výletních vlaků.
První vyjedou na trať 19. a 20. července 2008.
Součástí expozice budou i dobové uniformy, které si členové sdružení nechali ušít přesně podle popisu uveřejněném ve sbírce zákonů z roku 1922.
(Moravskoslezský deník)
Vsoučasné době zástupci sdružení vyjednávají o odkupu skladiště. Do něj umístí expozici mapující historii, současnost i budoucnost místní trati, jejíž stavba začala v roce 1899.
První vlak na lokálku, která plnila úlohu dopravní tepny regionu a zajišťovala hlavně převoz dřeva, plodin, cihel a čediče z lomu, vyjel v červnu 1901.
Podobných malých železničních muzeí prý existuje po republice několik. Muzeumv Bezdružicích by mělo být navíc provázáno s jízdou výletních vlaků.
První vyjedou na trať 19. a 20. července 2008.
Součástí expozice budou i dobové uniformy, které si členové sdružení nechali ušít přesně podle popisu uveřejněném ve sbírce zákonů z roku 1922.
(Moravskoslezský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208053/
Netradiční ukončení sezony uspořádal Vladimír Pagáč ze Železničního muzea v Sudoměři. Nabídl návštěvníkům noční prohlídku a také děti si přišly na své.
Výstavní sezonu ukončilo v těchto dnech Železniční muzeum v Sudoměři. A jeho majitelé to celé pojali opravdu velkolepě. Koncem týdne totiž v prostorách železniční stanice v Sudoměři uspořádali jedinečnou noční muzejní prohlídku. „Jde o zkušební akci. V minulosti jsme nikdy nic podobného nepořádali,“ prozradil Vladimír Pagáč ze Železničního muzea v Sudoměři. O prohlídku byl poměrně velký zájem už od samého začátku. Před nádražím už krátce po otevření stálo několik aut.
Návštěvníci jedinečné výstavy měli možnost vidět expozici dráhy Cetno - Skalsko -Mělník, navštívit však bylo možno i nádražní skladiště, kde kromě malého občerstvení byla pro milovníky železnice připravena další expozice. „Navíc jel i starý motorový vůz,“ uvedl Pagáč. Na své si zde ale přišly i děti. Pro ně muzeum připravilo jízdu na opravdovém parním kolotoči. Kdo měl zájem, mohl se několik set metrů projet i historickou drážní drezínou.
Jedním z vystavených exponátů byl i vůz vyrobený Tatrou Kopřivnice. „Sloužila pro potřebu dráhy k udržování železnice,“ prozrazoval přítomným návštěvníkům Vladimír Pagáč. Na takovém stroji neměli tehdejší železničáři příliš velké pohodlí. I její řidič měl před sebou jen několik pedálů a sám musel sedět na dřevené korbě. „Všichni ale byli rádi, že nemuseli šlapat pěšky,“ dodal průvodce muzea.
Sehnat takovéto historické stroje nebyl vždy jednoduchý úkol. „Někdy je to těžké. Je jich strašně málo. Většinou se nám podaří najít jen vraky a podle fotografií a plánů si je poté skládáme a opravujeme sami. Někdy je musíme vyrobit celé nové,“ dodal Pagáč.
Na pořádání celé akce má velké zásluhy také obec Sudoměř, která celou akci sponzorovala. Vlaková zastávka Sudoměř a její okolí nemusí být televizním divákům vůbec cizí. Točilo se zde totiž mnoho filmů. Jedním z nich byl v roce 1996 seriál Zdivočelá země, která se zde dotáčí dodnes. Vznikl tady i celovečerní film Únos domů. „První velkou roli v něm hrál mladý herec Vojta Kotek,“ řekl Vladimír Pagáč, který na filmování rád vzpomíná jako na zajímavý zážitek. „V případě filmu Únos domů jsme byli bez chalupy asi tři měsíce. Všechno tady zabrali filmaři,“ doplnil závěrem Vladimír Pagáč z muzea v Sudoměři.
(Boleslavský deník)
Výstavní sezonu ukončilo v těchto dnech Železniční muzeum v Sudoměři. A jeho majitelé to celé pojali opravdu velkolepě. Koncem týdne totiž v prostorách železniční stanice v Sudoměři uspořádali jedinečnou noční muzejní prohlídku. „Jde o zkušební akci. V minulosti jsme nikdy nic podobného nepořádali,“ prozradil Vladimír Pagáč ze Železničního muzea v Sudoměři. O prohlídku byl poměrně velký zájem už od samého začátku. Před nádražím už krátce po otevření stálo několik aut.
Návštěvníci jedinečné výstavy měli možnost vidět expozici dráhy Cetno - Skalsko -Mělník, navštívit však bylo možno i nádražní skladiště, kde kromě malého občerstvení byla pro milovníky železnice připravena další expozice. „Navíc jel i starý motorový vůz,“ uvedl Pagáč. Na své si zde ale přišly i děti. Pro ně muzeum připravilo jízdu na opravdovém parním kolotoči. Kdo měl zájem, mohl se několik set metrů projet i historickou drážní drezínou.
Jedním z vystavených exponátů byl i vůz vyrobený Tatrou Kopřivnice. „Sloužila pro potřebu dráhy k udržování železnice,“ prozrazoval přítomným návštěvníkům Vladimír Pagáč. Na takovém stroji neměli tehdejší železničáři příliš velké pohodlí. I její řidič měl před sebou jen několik pedálů a sám musel sedět na dřevené korbě. „Všichni ale byli rádi, že nemuseli šlapat pěšky,“ dodal průvodce muzea.
Sehnat takovéto historické stroje nebyl vždy jednoduchý úkol. „Někdy je to těžké. Je jich strašně málo. Většinou se nám podaří najít jen vraky a podle fotografií a plánů si je poté skládáme a opravujeme sami. Někdy je musíme vyrobit celé nové,“ dodal Pagáč.
Na pořádání celé akce má velké zásluhy také obec Sudoměř, která celou akci sponzorovala. Vlaková zastávka Sudoměř a její okolí nemusí být televizním divákům vůbec cizí. Točilo se zde totiž mnoho filmů. Jedním z nich byl v roce 1996 seriál Zdivočelá země, která se zde dotáčí dodnes. Vznikl tady i celovečerní film Únos domů. „První velkou roli v něm hrál mladý herec Vojta Kotek,“ řekl Vladimír Pagáč, který na filmování rád vzpomíná jako na zajímavý zážitek. „V případě filmu Únos domů jsme byli bez chalupy asi tři měsíce. Všechno tady zabrali filmaři,“ doplnil závěrem Vladimír Pagáč z muzea v Sudoměři.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208038/
Železniční muzeum s dobovými dokumenty a předměty, které ukážou historii železnice, zřejmě vznikne v blízkosti nádraží a zrekonstruované výtopny pro parní lokomotivy v Bezdružicích. O jeho vybudování usiluje občanské sdružení Plzeňská dráha, jež převzalo nad lokální tratí Pňovany - Bezdružice patronát. Novinka by měla být provázána i s pravidelnou jízdou výletních vlaků, které na čtyřiadvacetikilometrovou trať zkušebně vyjedou v létě 2008.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207780/
Již delší dobu nevyužitá průmyslová vlečka mezi zastávkou Kunovice a nedalekou leteckou továrnou bude zřejmě znovu v provozu. Místo materiálu či pracovníků továrny ale budou vlaky vozit jen turisty. O takovém využití dráhy společně uvažují firma Aircraft Industries a tamní radnice. Podle místostarostky Ivany Majíčkové by projekt výrazně přispěl k rozvoji cestovního ruchu v regionu.
Letecká továrna, kterou od roku 2005 vlastní firma Aircraft Industries, nemá pro železniční vlečku využití již přibližně deset let. Její chátrání zastavil až nový majitel. „Oslovili jsme město, zda má zájem trať využít jako turistickou atrakci. Zcela ji zrušit nám připadlo škoda,“ uvedl výkonný ředitel firmy Roman Planička. Zastupitelé Kunovic záměr podpořili, radnice nyní s továrnou jedná o dalším postupu.
Po trati tak zřejmě budou jezdit rekreační vláčky. „Trasa především spojí Baťův kanál a letecké muzeum. Kromě toho je v její blízkosti naučná stezka v Kunovském lese, po cyklostezce to není daleko ani do lázní v Ostrožské Nové Vsi,“ uvedla Majíčková. Podle ní zřejmě vznikne obecně prospěšná společnost založená firmou Aircraft Industries a městem, která bude mimo jiné hledat provozovatele rekreační kolejové dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Letecká továrna, kterou od roku 2005 vlastní firma Aircraft Industries, nemá pro železniční vlečku využití již přibližně deset let. Její chátrání zastavil až nový majitel. „Oslovili jsme město, zda má zájem trať využít jako turistickou atrakci. Zcela ji zrušit nám připadlo škoda,“ uvedl výkonný ředitel firmy Roman Planička. Zastupitelé Kunovic záměr podpořili, radnice nyní s továrnou jedná o dalším postupu.
Po trati tak zřejmě budou jezdit rekreační vláčky. „Trasa především spojí Baťův kanál a letecké muzeum. Kromě toho je v její blízkosti naučná stezka v Kunovském lese, po cyklostezce to není daleko ani do lázní v Ostrožské Nové Vsi,“ uvedla Majíčková. Podle ní zřejmě vznikne obecně prospěšná společnost založená firmou Aircraft Industries a městem, která bude mimo jiné hledat provozovatele rekreační kolejové dopravy.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207440/
V Sudoměři se v sobotu 13. října uskuteční noční prohlídka v muzeu drezín a železnice. Malé muzeum se nachází přímo na nádraží. Připraveny jsou prohlídky muzea od 17 do 22 hodin, na koleji budou jezdit dvě drezíny.
„Z Katusic do Mšena bude vypravený starý motoráček. Zastávku bude mít i v Sudoměři,“ uvedl za organizátory Vladimír Pagáč s tím, že podobnou akci dělají poprvé.
Čekají proto, kolik zájemců přijde. „Jsme zvědaví, zda bude mezi lidmi o netradiční prohlídku a projížďku zájem,“ doplnil Vladimír Pagáč. Muzeum je otevřeno od května do září, zítra otevře mimořádně. „Máme výstavu starého nádraží na údržbu a opravu dráhy, devět drezínek, vozíky a expozici o místní dráze Mšeno - Mělník - Dolní Cetno,“ řekl Vladimír Pagáč. Muzeum funguje od roku 1999.
Tehdy ho založil neoficiální spolek ZINOPA, který se zabývá opravou drezínek. Název se skládá z počátečních slabik jmen zakládajících členů. Nejstarším exponátem je lavicová inspektorská drezína z roku 1921. Největší je motorová drezína sovětské výroby z roku 1967.
(Mladá fronta DNES)
„Z Katusic do Mšena bude vypravený starý motoráček. Zastávku bude mít i v Sudoměři,“ uvedl za organizátory Vladimír Pagáč s tím, že podobnou akci dělají poprvé.
Čekají proto, kolik zájemců přijde. „Jsme zvědaví, zda bude mezi lidmi o netradiční prohlídku a projížďku zájem,“ doplnil Vladimír Pagáč. Muzeum je otevřeno od května do září, zítra otevře mimořádně. „Máme výstavu starého nádraží na údržbu a opravu dráhy, devět drezínek, vozíky a expozici o místní dráze Mšeno - Mělník - Dolní Cetno,“ řekl Vladimír Pagáč. Muzeum funguje od roku 1999.
Tehdy ho založil neoficiální spolek ZINOPA, který se zabývá opravou drezínek. Název se skládá z počátečních slabik jmen zakládajících členů. Nejstarším exponátem je lavicová inspektorská drezína z roku 1921. Největší je motorová drezína sovětské výroby z roku 1967.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206403/
Expozici děl s železniční tematikou autora Jiřího Boudy pořádají správci Krkonošského národního parku do 18. listopadu v zámku. Jiří pochází z rodiny slavného umělce Cyrila Boudy. Je členem Sdružení grafiků Hollar v Praze a patří mezi přední české grafiky. Mezi jeho významné aktivity patří zrestaurování rozlehlého Langweilova modelu Prahy.
(Krkonošský deník)
(Krkonošský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206402/
Ostrava, jenž se stala na přelomu 19. a 20. století průmyslovým centrem rakouskouherské monarchie, přivítala nedávno účastníky již čtvrtého mezinárodního setkání zájemců o industriální památky.
Ve dnech 17. - 23. září se konalo v Praze, Kladně, Liberci a v Ostravě bienále, snažící se upozornit veřejnost na průmyslovou architekturu, která se pomalu vytrácí z podvědomí lidí. Smyslem bylo upozornit nejen na technické památky, ale i na stavby, které ještě památkami nejsou.
Účastníci tohoto setkání přijeli v sobotu SC 505 „Pendolínem“ do Ostravy, kde na ně čekala připravená historická souprava vlaku v čele s parní lokomotivou, které je letos již 103 let. Ta se ihned stala objektem desítek fotoaparátů a kamer. Všechny účastníky u čtvrtého nástupiště přivítali zástupci magistrátu města Ostravy a Českých drah, a přesně v 13.08 hodin se zvláštní vlak vydal přes Ostravu-střed na koleje OKD, a.s. Doprava. Odtud přes Zárubek, Salmu a Josefku se hosté dostali k Národní kulturní památce, k dolu Michal. Tam účastníci vláček opustili a ing. arch. Miloš Matěj z Národního památkového ústavu seznámil přítomné s historií této významné technické památky. Po vlastní prohlídce areálu dolu se hosté přesunuli historickým autobusem DP do Petřkovic, kde navštívili hornické muzeum pod starobylým Landekem.
Industriální stopy, jak byla celá tato akce pojata, byla ukončena v pondělí 24. září v Klubu Fiducia. Za účasti odborníků z řad technických staveb a zařízení byla mj. projednána i budoucnost Dolní oblasti Vítkovice, která je společně s dolem Michal, větrací šachtou Vrbice a dolem Anselm navržena do Seznamu kulturního dědictví UNESCO.
(Havířovský deník)
Ve dnech 17. - 23. září se konalo v Praze, Kladně, Liberci a v Ostravě bienále, snažící se upozornit veřejnost na průmyslovou architekturu, která se pomalu vytrácí z podvědomí lidí. Smyslem bylo upozornit nejen na technické památky, ale i na stavby, které ještě památkami nejsou.
Účastníci tohoto setkání přijeli v sobotu SC 505 „Pendolínem“ do Ostravy, kde na ně čekala připravená historická souprava vlaku v čele s parní lokomotivou, které je letos již 103 let. Ta se ihned stala objektem desítek fotoaparátů a kamer. Všechny účastníky u čtvrtého nástupiště přivítali zástupci magistrátu města Ostravy a Českých drah, a přesně v 13.08 hodin se zvláštní vlak vydal přes Ostravu-střed na koleje OKD, a.s. Doprava. Odtud přes Zárubek, Salmu a Josefku se hosté dostali k Národní kulturní památce, k dolu Michal. Tam účastníci vláček opustili a ing. arch. Miloš Matěj z Národního památkového ústavu seznámil přítomné s historií této významné technické památky. Po vlastní prohlídce areálu dolu se hosté přesunuli historickým autobusem DP do Petřkovic, kde navštívili hornické muzeum pod starobylým Landekem.
Industriální stopy, jak byla celá tato akce pojata, byla ukončena v pondělí 24. září v Klubu Fiducia. Za účasti odborníků z řad technických staveb a zařízení byla mj. projednána i budoucnost Dolní oblasti Vítkovice, která je společně s dolem Michal, větrací šachtou Vrbice a dolem Anselm navržena do Seznamu kulturního dědictví UNESCO.
(Havířovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206395/
Když jsem se o víkendu vypravil do Železničního muzea Českých drah v Lužné u Rakovníka, první, na co jsem si při vstupu do tohoto největšího muzea železničářů u nás vzpomněl, byla moje oblíbená pohádka o mluvících mašinkách a černokněžníkovi Zababovi. V Lužné nedaleko Rakovníka můžete zabrouzdat do historie železniční dopravy u nás, prohlédnout si na vlastní oči královny železničních tratí i ty novější princezny, můžete se nechat unést a na chvilku se odpoutat od dnešní uspěchané reality. Ovíkendu máte poslední možnost se do tohoto muzea v letošním roce podívat.
Navíc je připravená speciální akce, takzvaný poslední parní víkend, kdy z Prahy Masarykova nádraží a z Kolešovic vyjíždí během soboty a neděle několik parních krasavic, které vás za zvuku houkání a oblaků páry dovezou přímo do samotného muzea.
Na úžasnou projížďku se s vámi vydá parní lokomotiva 477.043 zvaná papoušek, lokomotiva 310.072 zvaná kafemlejnek nebo další z parních královen 434.1100 čtyřkolák.
Připraven bude i motorový vůz s parním pohonem M 124.001 komarek.
Bližší informace s přesnými údaji o odjezdech vlaků naleznete na webových stránkách http://www.cd.cz/muzeum.
Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka je v současné době největším svého druhu v České republice. Muzeum se nachází v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy a svoji pravidelnou výstavní činnost zahájilo v květnu roku 1997.
Desetileté výročí muzea
Zpočátku byl provoz zajištěn dobrovolníky zabývajícími se historií železnic. Včervenci o dva roky později potom převzaly provoz muzea v Lužné České dráhy. Vletošním roce oslavilo zdejší muzeum desetileté výročí.
Vsoučasné době patří toto největší železničářské muzeum u nás k oblíbeným cílům turistů, a to ne vždy jen milovníků železnice a páry. Staré stroje přilákají i mnohodalších obdivovatelů. Za loňský rok se jich tady vystřídalo několik desítek tisíc. A není se čemu divit.
Krásný přírodní areál na okraji křivoklátských lesů, blízkost dalších zajímavých kulturních a historických památek, kterých je na Křivoklátsku dostatek či výborní a v oboru zkušení průvodci.
To všechno je záruka skvělého zážitku z prohlídky tohoto muzea.
Určitě zde každý z návštěvníků může strávit příjemné odpoledne s možností praktického seznámení se s historií železniční dopravy u nás.
Sněhomet a kolejový pluh
Kvidění je toho opravdu mnoho. Hned na začátku prohlídky dostane každý z návštěvníků letáček, ve kterém nalezne podrobný plánek muzea. Expozice jsou rozčleněny podle jednotlivých odvětví železniční dopravy.
Asi nejrozsáhlejší je potom část věnovaná provozu a opravám parních lokomotiv. A exponátů je opravdu mnoho.
Vystavené jsou především parní lokomotivy různých řad, motorové lokomotivy, motorové vozy a také historické osobní i nákladní vozy.
Viděli jste někdy z blízka třeba kolejový jeřáb, poštovní vůz nebo další speciální vozidla, jako třeba sněhomet nebo kolejový sněhový pluh?
Pro návštěvníky je připravené i malé překvapení. Můžete se projet úzkorozchodnou dráhou o rozchodu 800mm, která včetně vozidel pochází z podnikové dopravy kladenských hutí POLDI. Vyhlídková jízda po této dráze jistě přiláká malé i velké návštěvníky.
Mimoto budete jistě obdivovat i modelové městečko s nádražím, po kterém se prohání zmenšené modely lokomotiv, které nadšenci dle slov průvodce stavěli celých 14 let.
Mimoto najdete v muzeu také řadu historických písemností, výkresů, trojrozměrných exponátů, nejrůznějších návěstidel a třeba i typických pomůcek výpravčích, jako je čepice a výpravka.
Zajímavý je určitě i historický průřez použití jízdenek, a to od koněspřežné dráhy přes první železnice na našem území až po ukázky z dnešních dní.
Pokračovat by se jistě dalo ještě dlouho.
***
PRAKTICKÉ RADY NA CESTU DO ŽELEZNIČÁŘSKÉHO MUZEA
Jak se dostat do Lužné?
Pokud ne
Navíc je připravená speciální akce, takzvaný poslední parní víkend, kdy z Prahy Masarykova nádraží a z Kolešovic vyjíždí během soboty a neděle několik parních krasavic, které vás za zvuku houkání a oblaků páry dovezou přímo do samotného muzea.
Na úžasnou projížďku se s vámi vydá parní lokomotiva 477.043 zvaná papoušek, lokomotiva 310.072 zvaná kafemlejnek nebo další z parních královen 434.1100 čtyřkolák.
Připraven bude i motorový vůz s parním pohonem M 124.001 komarek.
Bližší informace s přesnými údaji o odjezdech vlaků naleznete na webových stránkách http://www.cd.cz/muzeum.
Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka je v současné době největším svého druhu v České republice. Muzeum se nachází v prostorách bývalé výtopny společnosti Buštěhradské dráhy a svoji pravidelnou výstavní činnost zahájilo v květnu roku 1997.
Desetileté výročí muzea
Zpočátku byl provoz zajištěn dobrovolníky zabývajícími se historií železnic. Včervenci o dva roky později potom převzaly provoz muzea v Lužné České dráhy. Vletošním roce oslavilo zdejší muzeum desetileté výročí.
Vsoučasné době patří toto největší železničářské muzeum u nás k oblíbeným cílům turistů, a to ne vždy jen milovníků železnice a páry. Staré stroje přilákají i mnohodalších obdivovatelů. Za loňský rok se jich tady vystřídalo několik desítek tisíc. A není se čemu divit.
Krásný přírodní areál na okraji křivoklátských lesů, blízkost dalších zajímavých kulturních a historických památek, kterých je na Křivoklátsku dostatek či výborní a v oboru zkušení průvodci.
To všechno je záruka skvělého zážitku z prohlídky tohoto muzea.
Určitě zde každý z návštěvníků může strávit příjemné odpoledne s možností praktického seznámení se s historií železniční dopravy u nás.
Sněhomet a kolejový pluh
Kvidění je toho opravdu mnoho. Hned na začátku prohlídky dostane každý z návštěvníků letáček, ve kterém nalezne podrobný plánek muzea. Expozice jsou rozčleněny podle jednotlivých odvětví železniční dopravy.
Asi nejrozsáhlejší je potom část věnovaná provozu a opravám parních lokomotiv. A exponátů je opravdu mnoho.
Vystavené jsou především parní lokomotivy různých řad, motorové lokomotivy, motorové vozy a také historické osobní i nákladní vozy.
Viděli jste někdy z blízka třeba kolejový jeřáb, poštovní vůz nebo další speciální vozidla, jako třeba sněhomet nebo kolejový sněhový pluh?
Pro návštěvníky je připravené i malé překvapení. Můžete se projet úzkorozchodnou dráhou o rozchodu 800mm, která včetně vozidel pochází z podnikové dopravy kladenských hutí POLDI. Vyhlídková jízda po této dráze jistě přiláká malé i velké návštěvníky.
Mimoto budete jistě obdivovat i modelové městečko s nádražím, po kterém se prohání zmenšené modely lokomotiv, které nadšenci dle slov průvodce stavěli celých 14 let.
Mimoto najdete v muzeu také řadu historických písemností, výkresů, trojrozměrných exponátů, nejrůznějších návěstidel a třeba i typických pomůcek výpravčích, jako je čepice a výpravka.
Zajímavý je určitě i historický průřez použití jízdenek, a to od koněspřežné dráhy přes první železnice na našem území až po ukázky z dnešních dní.
Pokračovat by se jistě dalo ještě dlouho.
***
PRAKTICKÉ RADY NA CESTU DO ŽELEZNIČÁŘSKÉHO MUZEA
Jak se dostat do Lužné?
Pokud ne
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206074/
Neznámí zloději už podruhé za sebou ukradli materiál na opravu úzkorozchodné železnice ze Zastávky do Zbýšova na Brněnsku. „Celkem si odnesli přes devět tun železného materiálu, kterým se upevňují kolejnice k pražcům,“ uvedl mluvčí policie Brno-venkov Aleš Mergental. Podle výkupní ceny železa škoda přesahuje 46 tisíc korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205593/
Přesun historických lokomotiv do depozitáře v Chomutově je zatím nejviditelnější, ale zdaleka ne jedinou změnou v Národním technickém muzeu. Budova se opravuje – za více než 180 milionů korun. „V únoru příštího roku budeme kolaudovat a pak začnou práce na nových expozicích,“ popisuje mluvčí muzea Jiří Zeman.
První návštěvníci se do expozic podívají v polovině příštího roku. Rekonstrukce má objektu vrátit původní podobu, kterou navrhl architekt Milan Babuška ve třicátých letech 20. století.
Přibudou nové expozice věnované architektuře a polygrafii, které dosud v muzeu chyběly. Polygrafická expozice by měla návštěvníky seznámit s historií knihtisku od Guttenbergových počátků až po nejmodernější tiskárny. Muzeum také jedná s architekty a designéry o podobě stávajících expozic. S novou tváří by se měly otevírat v letech 2008 až 2010. „Návštěvníci se mohou těšit na moderní víceúčelový sál, který vznikl z muzejního kina, nebo na výstavu, kterou muzeum oslaví sté výročí své existence,“ slibuje Zeman.
Změny se dotknou i nejznámějšího prostoru muzea – dopravní haly. Vminulých dnech se právě odtud odstěhovaly lokomotivy, které budou v budoucnu vystaveny v nově vznikajícím Železničním muzeu nedaleko Masarykova nádraží.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
První návštěvníci se do expozic podívají v polovině příštího roku. Rekonstrukce má objektu vrátit původní podobu, kterou navrhl architekt Milan Babuška ve třicátých letech 20. století.
Přibudou nové expozice věnované architektuře a polygrafii, které dosud v muzeu chyběly. Polygrafická expozice by měla návštěvníky seznámit s historií knihtisku od Guttenbergových počátků až po nejmodernější tiskárny. Muzeum také jedná s architekty a designéry o podobě stávajících expozic. S novou tváří by se měly otevírat v letech 2008 až 2010. „Návštěvníci se mohou těšit na moderní víceúčelový sál, který vznikl z muzejního kina, nebo na výstavu, kterou muzeum oslaví sté výročí své existence,“ slibuje Zeman.
Změny se dotknou i nejznámějšího prostoru muzea – dopravní haly. Vminulých dnech se právě odtud odstěhovaly lokomotivy, které budou v budoucnu vystaveny v nově vznikajícím Železničním muzeu nedaleko Masarykova nádraží.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205591/
UŽ 2518 DNÍ
zůstává nesplněno usnesení české vlády, aby při Národním technickém muzeu vzniklo Železniční muzeum.
Kabinet Miloše Zemana uložil 15. listopadu 2000 ministru kultury, ministru dopravy a spojů i primátorovi hlavního města Prahy, aby zajistili do roku 2006 vybudování Železničního muzea jako odboru Národního technického muzea (NTM) v Praze. V usnesení se například počítá s bezplatným převodem práva na hospodaření ve státních drážních objektech pražského Masarykova nádraží nebo s ročními náklady na provoz dokončeného muzea ve výši 9,1 milionu korun. Jen na jeho vybudování měl stát uvolnit 260 milionů. Nic z toho se ale dodnes neuskutečnilo. Naopak s lukrativními pozemky pod Masarykovým nádražím se začalo počítat pro výstavbu nových domů a bývalý šéf NTM Tomáš Kupec v roce 2006 přišel s nápadem zbudovat muzeum v Děčíně. Letos v květnu jej ministr kultury Václav Jehlička odvolal a přislíbil, že vláda nerealizovaná usnesení zruší.
Také nechápete, proč ministři hlasují pro líbivé nápady, když nejsou schopni zajistit jejich plnění?
(Euro)
zůstává nesplněno usnesení české vlády, aby při Národním technickém muzeu vzniklo Železniční muzeum.
Kabinet Miloše Zemana uložil 15. listopadu 2000 ministru kultury, ministru dopravy a spojů i primátorovi hlavního města Prahy, aby zajistili do roku 2006 vybudování Železničního muzea jako odboru Národního technického muzea (NTM) v Praze. V usnesení se například počítá s bezplatným převodem práva na hospodaření ve státních drážních objektech pražského Masarykova nádraží nebo s ročními náklady na provoz dokončeného muzea ve výši 9,1 milionu korun. Jen na jeho vybudování měl stát uvolnit 260 milionů. Nic z toho se ale dodnes neuskutečnilo. Naopak s lukrativními pozemky pod Masarykovým nádražím se začalo počítat pro výstavbu nových domů a bývalý šéf NTM Tomáš Kupec v roce 2006 přišel s nápadem zbudovat muzeum v Děčíně. Letos v květnu jej ministr kultury Václav Jehlička odvolal a přislíbil, že vláda nerealizovaná usnesení zruší.
Také nechápete, proč ministři hlasují pro líbivé nápady, když nejsou schopni zajistit jejich plnění?
(Euro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205305/
Expozice Uran v českých dějinách je nově otevřena v Hornickém muzeu v Příbrami v areálu Památníku Vojna.
„Jde o projekt, který dosud nebyl v České republice ani v zahraničí v takovémto rozsahu zpracován,“ řekl ředitel muzea Josef Velfl. Autorem scénáře expozice je jeden z nejvýznamnějších českých báňských historiků Jiří Majer, výtvarné řešení navrhl ateliér předního českého výtvarníka Miroslava Žálka podle návrhu ředitele muzea.
„Expozice seznamuje s vývojem uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a s jeho vlivy na vědní, technickou a společenskou sféru,“ uvedl.
Součástí výstavy je více než stovka vyobrazení, množství modelů i cenné exponáty, mezi kterými nechybí ani skanzen důlní techniky uranových dolů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
„Jde o projekt, který dosud nebyl v České republice ani v zahraničí v takovémto rozsahu zpracován,“ řekl ředitel muzea Josef Velfl. Autorem scénáře expozice je jeden z nejvýznamnějších českých báňských historiků Jiří Majer, výtvarné řešení navrhl ateliér předního českého výtvarníka Miroslava Žálka podle návrhu ředitele muzea.
„Expozice seznamuje s vývojem uranového hornictví v průběhu posledních dvou století a s jeho vlivy na vědní, technickou a společenskou sféru,“ uvedl.
Součástí výstavy je více než stovka vyobrazení, množství modelů i cenné exponáty, mezi kterými nechybí ani skanzen důlní techniky uranových dolů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/204798/
Letos naposled je možné navštívit železniční muzeum Výtopna Jaroměř tuto sobotu. Před zimní přestávkou také naposledy vyjede Expres Primátor, tažený parní lokomotivou 423.0145. Se svými příznivci se rozloučí na tradiční trase: Jaroměř (7.20), Hradec Králové (9.03) a přes Hněvčeves, Hořiněves a Smiřice zpět do Jaroměře. „Z Jaroměře do Náchoda vyrazí Expres Primátor v 11.42 hodin, kam dorazí ve 12.49 hod. Na zpáteční cestu se zvláštní vlak vydá z Náchoda v 16.23 a do Jaroměře se vrátí v 17.13 hodin,“ uvedl Vladimír Ujec z železničního muzea.
Železniční muzeum bude opět otevřeno od května příštího roku. Několik akcí se však uskuteční i během zimního období, například první prosincový víkend vyjede oblíbený Mikulášský expres.
(Právo)
Železniční muzeum bude opět otevřeno od května příštího roku. Několik akcí se však uskuteční i během zimního období, například první prosincový víkend vyjede oblíbený Mikulášský expres.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203851/
Zhruba pětiletá snaha o zbudování turistické atrakce, která by ukázala návštěvníkům muzea důlní dopravu (osob i materiálů), byla tak korunována úspěchem. Po mnoha zdlouhavých jednáních o trase s dotčenými orgány státní správy a samosprávy i dalšími subjekty, jakožto po řadě kompromisů, se nakonec našlo řešení byť v jiné podobě než té původní.
Vybudovaná povrchová trať důlního vláčku vede převážně po trase historické dráhy, která od roku 1884, zhruba do roku 1900, sloužila pro dopravu stříbrné a olověné rudy z areálu Ševčinského dolu (od tzv. sypů) na úpravnu rud u dolu Vojtěch.
Současná trať začíná v areálu Ševčinského dolu, hlavním vstupním místem do Hornického muzea, kde je též depo. U něj se nachází nástupní stanice pro cestující. Obé je umístěno zhruba 1,5 m nad okolním terénem - z důvodu bezpečnosti provozu. Vlak je totiž brzděn pouze lokomotivou, a proto trať musí být prakticky v rovině. Ačkoli délka tratě je, prozatím, pouze 230 metrů, vláček o cestující rozhodně nouzi nemá. Od depa projede přes obnovený most (z původního se zachovaly pouze opěry) přes ulici Pod kovárnami do ulice Pod struhami. Jak již název napovídá, dříve zde procházely náhonové a sběrné kanálky (zvané struhy), které byly součástí důmyslného vodního systému báňských děl na Příbramsku. Po cestě lze sledovat zajímavé dopravní značky nebo se (za hezkého počasí) kochat výhledem na panorama Brd. Na trati o rozchodu 600 mm je použit kolejový svršek zakrytý dlažbou. Kolejnicový žlábek je z „L„ profilů 90/90/5, ukotvených k pražcům vruty. V něm jsou uloženy kolejnice profilu 93/18,3. Výhybky mají úhel odbočení 1:2,5 a poloměr oblouků odbočných větví 5 m.
Vozový park tvoří akumulátorová lokomotiva typu Metallist B 346 (výrobce Betrieb für Bergbauausrüstungen, Aue, hmotnost 2,9 t, max. rychlost 6 km/hod., výkon motorů 2 x 2,6 kW) a dva čtyřnápravové důlní osobní vozy DM 12, tzv. Pullmany, pro 12 cestujících (výrobce Mostárna Frýdek-Místek, rok výroby 1980 a 1985 o hmotnosti 1,2 t).
Trať končí u portálu Ševčinské štoly, kde je výhybna. Vzhledem k tomu, že v budoucnu je plánováno protažení tratě podzemím -Ševčinskou dopravní štolou - až na původní úpravnu rud v areálu dolu Vojtěch, nachází se zde i výhybka s kusou kolejí vedoucí k bráně do štoly. Protože trasa vede po veřejné komunikaci, lokomotiva vždy musí být v čele vlaku. Takže na výhybně lokomotiva objede soupravu (stejně jako na počátku tratě u depa), obsluha -mimochodem, ve slušivé hornické uniformě - zazvoní na důlní zvonec a jede se nazpět. Pro návštěvníky Hornického muzea v Příbrami je připraveno mnoho dalších zajímavostí ve třech prohlídkových areálech, včetně prohlídky (i projížďky) důlních prostor. Jízdu důlním vláčkem po uvedené trase můžete absolvovat od dubna do října denně (kromě pondělí) v 9.30, 10.30, 11.30, 12.30, 13.30, 14.30 a 15.30 hod.
V případě zvýšeného zájmu jsou pořádány i další jízdy.
V zimním období se jezdí pouze za příznivých podmínek (je lépe se předem vmuzeu informovat). Cena jízdy je pro dospělého 10 Kč, pro děti, studenty a seniory 5 Kč.
Sluší se ještě dodat něco o těch, kteří se o tuto atraktivní stavbu, po 70 letech první úzkokolejnou dráhu pro přepravu osob na veřejných komunikacích realizovanou v ČR, zasloužili: hlavním projektantem stavby byla společnost DIPRO, s. r. o., zhotovitelé -DIAMO, s. p., Správa uranových ložisek, o. z. Příbram, Viamont DSP, a. s. Ústí nad Labem, a Formica servis Příbram.
Stavba probíhala od května 2005 až do srpna 2006, o finanční náklady se podělilo Hornické muzeum Příbram - příspěvková organizace Středočeského kraje, Město Příbram a Evropská unie prostřednictvím projektu SROP -strukturálního fondu ERDF pro region