Muzea a muzejní dráhy
K histórii patria i múzeá...
_________________________
Ve světě i u nás existuje řada oficiálně provozovaných železničních muzejí a dalších sbírek s tématikou drážní dopravy v držení výrobců, dopravců či různých zájmových organizací. A také muzejní dráhy a pravidelný nebo charterový provoz historických vozidel na drahách běžných. O tom všem může být tato diskuse.
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Monika HORSÁKOVÁ, redaktorka
--------------------
Ostrava se pochlubila svými průmyslovými poklady. Vyvrcholilo v ní bienále Industriální stopy, které se na severu Moravy letos konalo poprvé. Bohatý program naplněný exkurzemi i kulturními zážitky si užila veřejnost i největší odborné kapacity. Od dolu k vysokým pecím a zase zpátky je navíc přepravily netradiční dopravní prostředky.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Přijeli pendolinem a čekal je parní vlak. Největší odborníci na průmyslové dědictví z České republiky, Německa, Maďarska i Japonska se vydali na cestu po trati, kudy dříve putovalo uhlí. Na unikátně zachovaném dole Michal je čekalo stylové uvítání a nevšední výjevy.
Wolfgang EBERT, European Route of Industrial Heritage
--------------------
Je to o budovách, o tratích, ale hlavně je to o lidech, je to jejich minulost, jejich identita. A o to tady jde.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Další štace, důl Hlubina a areálu Dolních Vítkovic s vysokými pecemi. Pro jejich jedinečné panorama se jim přezdívá ostravské Hradčany a stejně jako ty pražské patří mezi národní kulturní památky.
Miloš MATĚJ, Národní památkový ústav Ostrava
--------------------
Skutečně si mohou potvrdit, že to je velmi výjimečná lokalita i v rámci Evropy, důležitá lokalita srovnatelná s těmi nejvýznamnějšími centry průmyslového dědictví v západní Evropě.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Parním vlakem to ale nekončilo. Účastníky bienále Industriální stopy čekala ještě jízda historickým autobusem typu RTO. V bývalých hornických koupelnách zazněl židovský klezmer a už se jelo. Na nádvoří dolu Alexandr čekal kejklíř a v hornických šatnách dolu Michal velmi případně rytmické kovové údery.
Jiří KUHL, divadlo Hvízd Holešov
--------------------
Industriální opera je o tom, aby člověk se zastavil a zaposlouchal se do zvuků, které nejsou nějak, nějak hudebními nástroji vyjadřovány, ale jenom nějakým chřestěním, a tak dále.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Ostravský industriál zatím ožívá především při kulturních událostech. Brzy by ale mělo být vše jinak. Třeba v areálu Dolních Vítkovic bude univerzitní centrum nových technologií.
(ČT 1)
--------------------
Ostrava se pochlubila svými průmyslovými poklady. Vyvrcholilo v ní bienále Industriální stopy, které se na severu Moravy letos konalo poprvé. Bohatý program naplněný exkurzemi i kulturními zážitky si užila veřejnost i největší odborné kapacity. Od dolu k vysokým pecím a zase zpátky je navíc přepravily netradiční dopravní prostředky.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Přijeli pendolinem a čekal je parní vlak. Největší odborníci na průmyslové dědictví z České republiky, Německa, Maďarska i Japonska se vydali na cestu po trati, kudy dříve putovalo uhlí. Na unikátně zachovaném dole Michal je čekalo stylové uvítání a nevšední výjevy.
Wolfgang EBERT, European Route of Industrial Heritage
--------------------
Je to o budovách, o tratích, ale hlavně je to o lidech, je to jejich minulost, jejich identita. A o to tady jde.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Další štace, důl Hlubina a areálu Dolních Vítkovic s vysokými pecemi. Pro jejich jedinečné panorama se jim přezdívá ostravské Hradčany a stejně jako ty pražské patří mezi národní kulturní památky.
Miloš MATĚJ, Národní památkový ústav Ostrava
--------------------
Skutečně si mohou potvrdit, že to je velmi výjimečná lokalita i v rámci Evropy, důležitá lokalita srovnatelná s těmi nejvýznamnějšími centry průmyslového dědictví v západní Evropě.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Parním vlakem to ale nekončilo. Účastníky bienále Industriální stopy čekala ještě jízda historickým autobusem typu RTO. V bývalých hornických koupelnách zazněl židovský klezmer a už se jelo. Na nádvoří dolu Alexandr čekal kejklíř a v hornických šatnách dolu Michal velmi případně rytmické kovové údery.
Jiří KUHL, divadlo Hvízd Holešov
--------------------
Industriální opera je o tom, aby člověk se zastavil a zaposlouchal se do zvuků, které nejsou nějak, nějak hudebními nástroji vyjadřovány, ale jenom nějakým chřestěním, a tak dále.
Marta PILAŘOVÁ, redaktorka
--------------------
Ostravský industriál zatím ožívá především při kulturních událostech. Brzy by ale mělo být vše jinak. Třeba v areálu Dolních Vítkovic bude univerzitní centrum nových technologií.
(ČT 1)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201591/
Petra POLANSKÁ, moderátorka
--------------------
Dnes skončil týdenní výchovně vzdělávací unikátní projekt pod názvem "Mezi pražci Mladějovské úzkokolejky". Financoval ho evropský sociální fond a kromě průmyslového muzea Mladějov se ho zúčastnili také žáci základních školy kostelní z Moravské Třebové. Další podrobnosti přidává redaktorka Věra Pavlasová.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Smyslem projektu bylo seznámit děti s historií unikátní úzkokolejné průmyslové železnice, ale i vývojem techniky. Žáci si zároveň rozšiřovali i své vědomosti, říká ředitelka školy Jaroslava Skácelíková.
Jaroslava SKÁCELÍKOVÁ, ředitelka základní školy
--------------------
Projekt byl, mimo to, že tady se znali vlastně historii, tak zároveň také chodili po okolí, sbírali rostliny, které se nacházejí mezi pražci, budou z nich dělat herbář, navštívili veškeré pamětihodnosti v okolí, dělali si plánky a náčrtky krajiny, dělali /nesrozumitelné/. Zároveň také vytvářeli kachle se železniční tématikou a nejzajímavější byl dnešek, kdy se spojili dohromady s Ústavem sociální péče v Anenské Studánce. Každé dítě dostalo na starost jednoho z klientů a musel ho provézt po celé té expozici.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Je to už druhý projekt, do kterého se tato škola zapojuje. První je zaměřen na rozvoj jazykových znalostí. Ten na rozdíl od Mladějovského bude pokračovat.
(ČRo - Pardubice)
--------------------
Dnes skončil týdenní výchovně vzdělávací unikátní projekt pod názvem "Mezi pražci Mladějovské úzkokolejky". Financoval ho evropský sociální fond a kromě průmyslového muzea Mladějov se ho zúčastnili také žáci základních školy kostelní z Moravské Třebové. Další podrobnosti přidává redaktorka Věra Pavlasová.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Smyslem projektu bylo seznámit děti s historií unikátní úzkokolejné průmyslové železnice, ale i vývojem techniky. Žáci si zároveň rozšiřovali i své vědomosti, říká ředitelka školy Jaroslava Skácelíková.
Jaroslava SKÁCELÍKOVÁ, ředitelka základní školy
--------------------
Projekt byl, mimo to, že tady se znali vlastně historii, tak zároveň také chodili po okolí, sbírali rostliny, které se nacházejí mezi pražci, budou z nich dělat herbář, navštívili veškeré pamětihodnosti v okolí, dělali si plánky a náčrtky krajiny, dělali /nesrozumitelné/. Zároveň také vytvářeli kachle se železniční tématikou a nejzajímavější byl dnešek, kdy se spojili dohromady s Ústavem sociální péče v Anenské Studánce. Každé dítě dostalo na starost jednoho z klientů a musel ho provézt po celé té expozici.
Věra PAVLASOVÁ, redaktorka
--------------------
Je to už druhý projekt, do kterého se tato škola zapojuje. První je zaměřen na rozvoj jazykových znalostí. Ten na rozdíl od Mladějovského bude pokračovat.
(ČRo - Pardubice)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201210/
Na rozdíl od většiny metropolí zemí střední Evropy nebývá hlavní město Polska tak častým cílem návštěv zahraničních turistů. Mezi některými cestovateli se dokonce šíří subjektivní názor, že ve městě ani není nic pozoruhodného ke zhlédnutí a pobyt zde může spíše vykazovat známky nudy.
K tomuto názoru lze snad jen říci, že na jedné straně v Polsku existují opravdu krásnější města, ale na druhé straně i ve Varšavě se najde relativně dost příležitostí ke strávení volného času a poznání místních zajímavostí. Železniční fandy jistě potěší, že mezi tyto zajímavosti lze také zařadit zdejší železniční muzeum.
Zmíněné muzeum se nachází v prostorách bývalé železniční stanice Warszawa Glówna, která veřejné osobní dopravě sloužila až do roku 1997. Toto nádraží, jak už jeho název napovídá, bylo v minulosti nejdůležitějším nádražím polské metropole. V průběhu druhé světové války, za Varšavského povstání roku 1944, však německá armáda tento velký železniční uzel téměř srovnala se zemí a sláva nádraží začala postupně upadat.
Je sice pravda, že železniční provoz zde byl po válce opět obnoven, ale už se jednalo jen o jakési provizorium. Nová osobní stanice se jménem „Warszawa Glówna“ se totiž nevrátila přesně na své původní místo, ale do prostor bývalého nákladního nádraží, ve kterém byla na přelomu let 1945-1946 zřízena nástupiště a provizorní odbavovací budova. Provizorní proto, že už tehdy se připravoval plán na nové řešení železniční dopravy ve Varšavě. Ten počítal s výstavbou zcela nového hlavního nádraží v jiné lokalitě.
Třicetileté provizorium
„Provizorní“ provoz obnoveného varšavského hlavního nádraží trval celých třicet let, a to až do roku 1976, kdy byla o 1,5 kilometru dále ve směru k centru města otevřena nová podzemní stanice Warszawa Centralna. Právě tam byly přesměrovány všechny dálkové vlaky a rychlíky a hlavní nádraží už sloužilo pouze k provozu osobních elektrických vlaků na příměstských tratích ve směru Warka, Radom a Skarzysko. Kromě pravidelných osobáků bylo možné ve zdejším postupně chátrajícím areálu zahlédnout také celou řadu historických kolejových vozidel. Ty zde shromažďovalo místní železniční muzeum (v originále Muzeum kolejnictwa), patřící polským železnicím PKP.
V současnosti železniční stanice Warszawa Glówna už pravidelné železniční dopravě neslouží, neboť i těch několik málo vypravovaných osobních spojů bylo v roce 1997 zrušeno nebo přetrasováno na jiná varšavská nádraží. Ve výpravní budově a na přilehlé, dosud nerozebrané části kolejiště tak zůstala pouze muzejní expozice, která příchozí návštěvníky seznamuje s historií železnic na území Polska.
Modely i vozidla
Areál varšavského železničního muzea je rozdělen na dvě části. V té první, která je umístěna ve vnitřních prostorách bývalé výpravní budovy, si lze prohlédnout desítky různě velkých modelů polských lokomotiv všech trakcí. K modelům jsou mnohde připojeny také archivní dokumenty a fotografie ze skutečného provozu. Při troše pozornosti si návštěvník vnitřních výstavních prostor také všimne některých exponátů z oblasti signalizační, zabezpečovací a telekomunikační techniky. Druhá část muzejního areálu se nachází v přilehlých venkovních prostorách a slouží k prezentaci dochovaných historických kolejových vozidel. U dvou nástupišť zde stojí několik desítek lokomotiv, z nichž největší početní zastoupení mají ty parní. Mezi komíny, kotly, pojezdy, tendry a často zeleným oplechováním parních strojů však lze zahlédnout také několik exemplářů motorových a elektrických lokomotiv, jež spatřily světlo světa v 50. a 60. letech 20. století. Samostatnou kapitolu vystavených exponátů představuje část německého pancéřového vlaku, který se do Polska dostal za druhé světové války.
UNRRY v Polsku
Pozornému železničnímu fandovi ve varšavském železničním muzeu jistě neunikne fakt, že na polských kolejích se v minulosti používaly nejen stroje mající svůj konstrukční původ v evropských lokomotivních závo
K tomuto názoru lze snad jen říci, že na jedné straně v Polsku existují opravdu krásnější města, ale na druhé straně i ve Varšavě se najde relativně dost příležitostí ke strávení volného času a poznání místních zajímavostí. Železniční fandy jistě potěší, že mezi tyto zajímavosti lze také zařadit zdejší železniční muzeum.
Zmíněné muzeum se nachází v prostorách bývalé železniční stanice Warszawa Glówna, která veřejné osobní dopravě sloužila až do roku 1997. Toto nádraží, jak už jeho název napovídá, bylo v minulosti nejdůležitějším nádražím polské metropole. V průběhu druhé světové války, za Varšavského povstání roku 1944, však německá armáda tento velký železniční uzel téměř srovnala se zemí a sláva nádraží začala postupně upadat.
Je sice pravda, že železniční provoz zde byl po válce opět obnoven, ale už se jednalo jen o jakési provizorium. Nová osobní stanice se jménem „Warszawa Glówna“ se totiž nevrátila přesně na své původní místo, ale do prostor bývalého nákladního nádraží, ve kterém byla na přelomu let 1945-1946 zřízena nástupiště a provizorní odbavovací budova. Provizorní proto, že už tehdy se připravoval plán na nové řešení železniční dopravy ve Varšavě. Ten počítal s výstavbou zcela nového hlavního nádraží v jiné lokalitě.
Třicetileté provizorium
„Provizorní“ provoz obnoveného varšavského hlavního nádraží trval celých třicet let, a to až do roku 1976, kdy byla o 1,5 kilometru dále ve směru k centru města otevřena nová podzemní stanice Warszawa Centralna. Právě tam byly přesměrovány všechny dálkové vlaky a rychlíky a hlavní nádraží už sloužilo pouze k provozu osobních elektrických vlaků na příměstských tratích ve směru Warka, Radom a Skarzysko. Kromě pravidelných osobáků bylo možné ve zdejším postupně chátrajícím areálu zahlédnout také celou řadu historických kolejových vozidel. Ty zde shromažďovalo místní železniční muzeum (v originále Muzeum kolejnictwa), patřící polským železnicím PKP.
V současnosti železniční stanice Warszawa Glówna už pravidelné železniční dopravě neslouží, neboť i těch několik málo vypravovaných osobních spojů bylo v roce 1997 zrušeno nebo přetrasováno na jiná varšavská nádraží. Ve výpravní budově a na přilehlé, dosud nerozebrané části kolejiště tak zůstala pouze muzejní expozice, která příchozí návštěvníky seznamuje s historií železnic na území Polska.
Modely i vozidla
Areál varšavského železničního muzea je rozdělen na dvě části. V té první, která je umístěna ve vnitřních prostorách bývalé výpravní budovy, si lze prohlédnout desítky různě velkých modelů polských lokomotiv všech trakcí. K modelům jsou mnohde připojeny také archivní dokumenty a fotografie ze skutečného provozu. Při troše pozornosti si návštěvník vnitřních výstavních prostor také všimne některých exponátů z oblasti signalizační, zabezpečovací a telekomunikační techniky. Druhá část muzejního areálu se nachází v přilehlých venkovních prostorách a slouží k prezentaci dochovaných historických kolejových vozidel. U dvou nástupišť zde stojí několik desítek lokomotiv, z nichž největší početní zastoupení mají ty parní. Mezi komíny, kotly, pojezdy, tendry a často zeleným oplechováním parních strojů však lze zahlédnout také několik exemplářů motorových a elektrických lokomotiv, jež spatřily světlo světa v 50. a 60. letech 20. století. Samostatnou kapitolu vystavených exponátů představuje část německého pancéřového vlaku, který se do Polska dostal za druhé světové války.
UNRRY v Polsku
Pozornému železničnímu fandovi ve varšavském železničním muzeu jistě neunikne fakt, že na polských kolejích se v minulosti používaly nejen stroje mající svůj konstrukční původ v evropských lokomotivních závo
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200413/
Zlonické železniční muzeum je zaměřeno na průmyslové lokomotivy, nákladní vozy a zabezpečovací zařízení vyrobené do roku 1939. Je tu sbírka parních lokomotiv používaných v cukrovarském průmyslu, který v minulosti dominoval zdejšímu podřipskému regionu.
V roce 1997 se Zlonice staly centrem oslav 115. výročí zahájení provozu na nejstarších podřipských lokálkách. Veřejnosti byly poprvé představeny exponáty železniční zabezpečovací techniky několika soukromých vlastníků. Výstava pořádaná na rohu Nádražní a Tyršovy ulice v obytném domě č. p. 444 byla doplněna o modely a dobové fotografie. Veřejnost zaujala natolik, že se majitelé rozhodli ji využít jako první pravidelně přístupnou expozici, která se stane základem železničního muzea.
V roce 1998 byl veřejnosti zpřístupněn depozitář průmyslových lokomotiv a nákladních vozů. Postupné rozšiřování sbírek a restaurování exponátů vedlo k založení občanského sdružení Klub Železničního muzea Zlonice, které od své registrace 31. 12. 1998 koordinuje a podporuje činnost svých členů v oblasti záchrany, uchování a předvádění technických památek.
Železniční muzeum je financováno pouze z prostředků členů klubu a nemá žádnou ekonomickou podporu z veřejných rozpočtů. Stabilní exponáty jsou vystaveny ve výše uvedeném domě, lokomotivy a vozy ve výtopně a k ní přilehlých kolejích, jež jsou pronajaty od akciové společnosti České dráhy. Z těchto důvodů bylo od 31. 8. 1997 muzeum veřejnosti přístupné pouze jednou za čtrnáct dnů, vždy v sobotu v sudém týdnu.
V současné době zahrnuje sbírkový fond zhruba 200 exponátů a souborů, z toho 8 lokomotiv a 37 vagonů normálního rozchodu, 1 autobus smluvně v létě provozovaný v Jindřichově Hradci a od roku 2004 též provozní přenosnou úzkokolejnou drážku o rozchodu 650 mm se dvěma motorovými lokomotivami a 20 vozy. K ní patří též neprovozní parní lokomotiva.
K nejzajímavějším exponátům patří nejmenší dochovaná normálněrozchodná parní lokomotiva v České republice vyrobená firmou Orenstein & Koppel z roku 1913 a elektromechanické stavědlo Siemens & Halske z roku 1902. Svým zaměřením na dopravu v cukrovarech nabízí zlonické muzeum unikátní soubor, který jej řadí mezi přední sbírky přitahující množství návštěvníků nejen z České republiky, ale též z celé Evropy.
(Železničář)
V roce 1997 se Zlonice staly centrem oslav 115. výročí zahájení provozu na nejstarších podřipských lokálkách. Veřejnosti byly poprvé představeny exponáty železniční zabezpečovací techniky několika soukromých vlastníků. Výstava pořádaná na rohu Nádražní a Tyršovy ulice v obytném domě č. p. 444 byla doplněna o modely a dobové fotografie. Veřejnost zaujala natolik, že se majitelé rozhodli ji využít jako první pravidelně přístupnou expozici, která se stane základem železničního muzea.
V roce 1998 byl veřejnosti zpřístupněn depozitář průmyslových lokomotiv a nákladních vozů. Postupné rozšiřování sbírek a restaurování exponátů vedlo k založení občanského sdružení Klub Železničního muzea Zlonice, které od své registrace 31. 12. 1998 koordinuje a podporuje činnost svých členů v oblasti záchrany, uchování a předvádění technických památek.
Železniční muzeum je financováno pouze z prostředků členů klubu a nemá žádnou ekonomickou podporu z veřejných rozpočtů. Stabilní exponáty jsou vystaveny ve výše uvedeném domě, lokomotivy a vozy ve výtopně a k ní přilehlých kolejích, jež jsou pronajaty od akciové společnosti České dráhy. Z těchto důvodů bylo od 31. 8. 1997 muzeum veřejnosti přístupné pouze jednou za čtrnáct dnů, vždy v sobotu v sudém týdnu.
V současné době zahrnuje sbírkový fond zhruba 200 exponátů a souborů, z toho 8 lokomotiv a 37 vagonů normálního rozchodu, 1 autobus smluvně v létě provozovaný v Jindřichově Hradci a od roku 2004 též provozní přenosnou úzkokolejnou drážku o rozchodu 650 mm se dvěma motorovými lokomotivami a 20 vozy. K ní patří též neprovozní parní lokomotiva.
K nejzajímavějším exponátům patří nejmenší dochovaná normálněrozchodná parní lokomotiva v České republice vyrobená firmou Orenstein & Koppel z roku 1913 a elektromechanické stavědlo Siemens & Halske z roku 1902. Svým zaměřením na dopravu v cukrovarech nabízí zlonické muzeum unikátní soubor, který jej řadí mezi přední sbírky přitahující množství návštěvníků nejen z České republiky, ale též z celé Evropy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200412/
Den otevřených dveří se konal ve čtvrtek 23. srpna v Muzeu průmyslových železnic v areálu bývalého dolu Jindřich II ve Zbýšově nedaleko Brna. V dopoledních hodinách byli přivítáni pozvaní hosté a odpoledne pak veřejnost z blízkého okolí. Poslední okouzlení návštěvníci odcházeli z muzea až kolem osmé hodiny večerní.
Smyslem akce bylo poděkovat pozvaným hostům za spolupráci, ale také za materiální či finanční podporu, a také ukázat, co se s jejich příspěvkem dokázalo realizovat. Veřejnosti jsme zase chtěli předvést, co se děje za zatím „zavřenými“ dveřmi v našem areálu a na přilehlé trati a také, co připravujeme v blízké budoucnosti na regionální úzkorozchodné trati Zbýšov-Zastávka u Brna, řekl našemu listu předseda Muzea průmyslových železnic Michal Hušek.
Muzeum průmyslových železnic je občanské sdružení se sídlem v Brně, zaregistrované od roku 1991. V současné době máme třináct členů a celá činnost je založena na dobrovolnosti. Všichni mají svá běžná zaměstnání a muzeu se věnují ve svém volném čase, z podstatné části i za své peníze, dodává předseda Hušek.
Muzeum má k dispozici čtyři parní lokomotivy, z toho dvě jsou pronajaty z Národního technického muzea v Praze, pět elektrických lokomotiv, dvacet pět motorových lokomotiv a zhruba kolem stovky vozů, z toho čtyři slouží jako výletní osobní vozy. Pro laickou veřejnost je patrně nejatraktivnější pronajatá provozní parní lokomotiva BS 80 se soupravou výletních osobních vozů.
Naším cílem je například dobudovat kolejiště v areálu, ale také vybudovat výtopny a dílny na údržbu vozidel. Naším velkým plánem je dostat se po kolejích rozchodu 600 mm až do železniční stanice Zastávka u Brna a získat tak přímou návaznost na „velkou dráhu“. To znamená, že budeme muset přerozchodovat asi 2,3 km trati s původním rozchodem 1435 mm. Po přerozchodované trati bychom rádi zajišťovali výletní dopravu do expozice Muzea průmyslových železnic v bývalém dole Jindřich, zdůrazňuje ing. Hušek.
Předseda Muzea průmyslových železnic by rád touto cestou poděkoval za vynikající spolupráci a podporu vedení a zastupitelstvům okolních měst a obcí Zbýšov, Zastávka a Babice, zástupcům Jihomoravského kraje, firmě ČEZ a celé řadě dalších firem, které muzeum podporují. Věřím, že právě Den otevřených dveří ukázal, že jsme se vydali správnou cestou a že jsme v tomto prvním kole nezklamali, říká na závěr Michal Hušek.
(Železničář)
Smyslem akce bylo poděkovat pozvaným hostům za spolupráci, ale také za materiální či finanční podporu, a také ukázat, co se s jejich příspěvkem dokázalo realizovat. Veřejnosti jsme zase chtěli předvést, co se děje za zatím „zavřenými“ dveřmi v našem areálu a na přilehlé trati a také, co připravujeme v blízké budoucnosti na regionální úzkorozchodné trati Zbýšov-Zastávka u Brna, řekl našemu listu předseda Muzea průmyslových železnic Michal Hušek.
Muzeum průmyslových železnic je občanské sdružení se sídlem v Brně, zaregistrované od roku 1991. V současné době máme třináct členů a celá činnost je založena na dobrovolnosti. Všichni mají svá běžná zaměstnání a muzeu se věnují ve svém volném čase, z podstatné části i za své peníze, dodává předseda Hušek.
Muzeum má k dispozici čtyři parní lokomotivy, z toho dvě jsou pronajaty z Národního technického muzea v Praze, pět elektrických lokomotiv, dvacet pět motorových lokomotiv a zhruba kolem stovky vozů, z toho čtyři slouží jako výletní osobní vozy. Pro laickou veřejnost je patrně nejatraktivnější pronajatá provozní parní lokomotiva BS 80 se soupravou výletních osobních vozů.
Naším cílem je například dobudovat kolejiště v areálu, ale také vybudovat výtopny a dílny na údržbu vozidel. Naším velkým plánem je dostat se po kolejích rozchodu 600 mm až do železniční stanice Zastávka u Brna a získat tak přímou návaznost na „velkou dráhu“. To znamená, že budeme muset přerozchodovat asi 2,3 km trati s původním rozchodem 1435 mm. Po přerozchodované trati bychom rádi zajišťovali výletní dopravu do expozice Muzea průmyslových železnic v bývalém dole Jindřich, zdůrazňuje ing. Hušek.
Předseda Muzea průmyslových železnic by rád touto cestou poděkoval za vynikající spolupráci a podporu vedení a zastupitelstvům okolních měst a obcí Zbýšov, Zastávka a Babice, zástupcům Jihomoravského kraje, firmě ČEZ a celé řadě dalších firem, které muzeum podporují. Věřím, že právě Den otevřených dveří ukázal, že jsme se vydali správnou cestou a že jsme v tomto prvním kole nezklamali, říká na závěr Michal Hušek.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200410/
Slavnostní odhalení pamětní desky připomnělo všem návštěvníkům, že populární muzeum v Lužné u Rakovníka oslavilo v těchto dnech své první kulaté jubileum.
Snad nejkrásnější veřejná expozice muzejních lokomotiv u nás se nachází zhruba 70 km na západ od Prahy. Původní výtopna ve stanici Lužná byla postavena v roce 1871. Záhy však přestala kapacitně vyhovovat a proto se přistoupilo ke stavbě nové výtopny, stojící v místě dnešního muzea. Když v roce 1996 byl pomalu utuchající provoz depa zcela ukončen, počali příznivci želelezniční historie díky výhodné poloze a citlivému začlenění do okolní krajiny usilovat o využití bývalého depa k muzejním účelům.
V roce 1997 položilo základy muzea tak, jak je můžeme dnes vidět, občanské sdružení Společnost Buštěhradské dráhy. Od července roku 1999 ho provozují České dráhy. V současné době je muzeum provozním pracovištěm DKV Plzeň.
A protože se za oněch deset let vykonal opravdu velký kus práce, bylo se o víkendu 15.-16. září opravdu nač dívat. Z Prahy po oba dny ráno vyrážely zvláštní vlaky tažené parními lokomotivami, z Plzně pak návštěvníky dovezl historický motoráček. V půl dvanácté byla za přítomnosti ředitele Národního technického muzea v Praze Horymíra Kubíčka a „duchovního otce“ muzea Jindřicha Rachoty slavnostně odhalena pamětní deska, připomínající návštěvníkům dobu vzniku muzea.
(Železničář)
Snad nejkrásnější veřejná expozice muzejních lokomotiv u nás se nachází zhruba 70 km na západ od Prahy. Původní výtopna ve stanici Lužná byla postavena v roce 1871. Záhy však přestala kapacitně vyhovovat a proto se přistoupilo ke stavbě nové výtopny, stojící v místě dnešního muzea. Když v roce 1996 byl pomalu utuchající provoz depa zcela ukončen, počali příznivci želelezniční historie díky výhodné poloze a citlivému začlenění do okolní krajiny usilovat o využití bývalého depa k muzejním účelům.
V roce 1997 položilo základy muzea tak, jak je můžeme dnes vidět, občanské sdružení Společnost Buštěhradské dráhy. Od července roku 1999 ho provozují České dráhy. V současné době je muzeum provozním pracovištěm DKV Plzeň.
A protože se za oněch deset let vykonal opravdu velký kus práce, bylo se o víkendu 15.-16. září opravdu nač dívat. Z Prahy po oba dny ráno vyrážely zvláštní vlaky tažené parními lokomotivami, z Plzně pak návštěvníky dovezl historický motoráček. V půl dvanácté byla za přítomnosti ředitele Národního technického muzea v Praze Horymíra Kubíčka a „duchovního otce“ muzea Jindřicha Rachoty slavnostně odhalena pamětní deska, připomínající návštěvníkům dobu vzniku muzea.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200409/
Po zahradě zámku v Trmicích na Ústecku jezdí od minulé neděle funkční modely vlaků. Zahradní model železnice o rozloze 18 metrů čtverečních je součástí tamního modelářského muzea. Vlaky, které kouří, svítí či blikají, jezdí po železnici několika typy krajiny. V jednu chvíli projíždějí nádražím, pak indiánskou vesnicí nebo středověkým hradem. Na kolejišti fungují výhybky, zvedají se závory nebo návěstidla. Muzeum modelů je otevřené každou středu a neděli.
(IN magazín)
(IN magazín)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200118/
Padesáti tunový kolos převáželi z Prahy do Chomutova na návěsu kamionu
Strastiplnou cestu má už za sebou unikátní historická lokomotiva s označením III A Donnersberg. V pondělí v noci vyrazila na návěsu kamionu z Prahy, včera už ji vykládali na chomutovském nákladním nádraží.
Parní lokomotivě je už sto třicet sedm let, přičemž patří k nejcennějším exponátům Národního technického muzea v Praze. Její pouť z Prahy začala v pondělí krátce před půlnocí. Tomu všemu ale předcházel téměř půlrok příprav, ze kterých posledních čtrnáct dní bylo nejhektičtějších. Lokomotiva byla totiž vystavena v dopravní hale Národního technického muzea na Letné, kam nevedou žádné koleje. Před muzejníky tak stál obtížný úkol dostat padesáti tunový kolos ven. „V tom nám pomohli hasiči Českých drah, kteří použili vyprošťovací techniku,“ vysvětluje zaměstnanec NTM Karel Zelený. „Byly to dva týdny dřiny,“ dodává.
Stařičkou lokomotivu pak čekalo složité nakládání na speciální kamionový návěs a cesta do depozitáře muzea na chomutovském hlavním nádraží. „Kamion jsme zvolili proto, že přeprava tímto způsobem byla pro nás jednodušší,“ vysvětluje kurátor NTM Bohumil Šádek. Jak už bylo řečeno, muzeum na Letné nemá železniční vlečku a tak by se muzejníci nakládání lokomotivy na kamion stejně nevyhnuli.
Na samotné cestě byla nejsložitější takzvaná žíželická část. Silnice u obce Žíželice na Žatecku je pověstná svou prudkou zatáčkou v ještě prudším kopci. Kdo onu cestu zná, ví, že problém tam mají řidiči osobáků, natož pak řidiči kamionů s padesáti tunami na návěsu. Byť je to až k nevíře, lokomotiva tudy projela a v pět hodin ráno už byla v Chomutově. „Lokomotiva se vlastně vrací na místo činu,“ říká kurátor NTM Bohumil Šadek. „Do roku 1923 jezdila u společnosti Ústecko-teplické dráhy, tím pádem zajížděla i do Chomutova,“ vysvětluje.
Téměř stočtyřicetiletá lokomotiva III A Donnersberg svou aktivní kariéru skončila mezi roky 1936 a 1937 u Československých drah. Od roku 1949 se stala součástí sbírek Národního technického muzea. Od včerejška je cenný železniční exponát v péči správce chomutovského depozitáře Miloslava Nuce, kde zůstane do doby, než na Masarykově nádraží v Praze vyroste Železniční muzeum.
(Chomutovský deník)
Strastiplnou cestu má už za sebou unikátní historická lokomotiva s označením III A Donnersberg. V pondělí v noci vyrazila na návěsu kamionu z Prahy, včera už ji vykládali na chomutovském nákladním nádraží.
Parní lokomotivě je už sto třicet sedm let, přičemž patří k nejcennějším exponátům Národního technického muzea v Praze. Její pouť z Prahy začala v pondělí krátce před půlnocí. Tomu všemu ale předcházel téměř půlrok příprav, ze kterých posledních čtrnáct dní bylo nejhektičtějších. Lokomotiva byla totiž vystavena v dopravní hale Národního technického muzea na Letné, kam nevedou žádné koleje. Před muzejníky tak stál obtížný úkol dostat padesáti tunový kolos ven. „V tom nám pomohli hasiči Českých drah, kteří použili vyprošťovací techniku,“ vysvětluje zaměstnanec NTM Karel Zelený. „Byly to dva týdny dřiny,“ dodává.
Stařičkou lokomotivu pak čekalo složité nakládání na speciální kamionový návěs a cesta do depozitáře muzea na chomutovském hlavním nádraží. „Kamion jsme zvolili proto, že přeprava tímto způsobem byla pro nás jednodušší,“ vysvětluje kurátor NTM Bohumil Šádek. Jak už bylo řečeno, muzeum na Letné nemá železniční vlečku a tak by se muzejníci nakládání lokomotivy na kamion stejně nevyhnuli.
Na samotné cestě byla nejsložitější takzvaná žíželická část. Silnice u obce Žíželice na Žatecku je pověstná svou prudkou zatáčkou v ještě prudším kopci. Kdo onu cestu zná, ví, že problém tam mají řidiči osobáků, natož pak řidiči kamionů s padesáti tunami na návěsu. Byť je to až k nevíře, lokomotiva tudy projela a v pět hodin ráno už byla v Chomutově. „Lokomotiva se vlastně vrací na místo činu,“ říká kurátor NTM Bohumil Šadek. „Do roku 1923 jezdila u společnosti Ústecko-teplické dráhy, tím pádem zajížděla i do Chomutova,“ vysvětluje.
Téměř stočtyřicetiletá lokomotiva III A Donnersberg svou aktivní kariéru skončila mezi roky 1936 a 1937 u Československých drah. Od roku 1949 se stala součástí sbírek Národního technického muzea. Od včerejška je cenný železniční exponát v péči správce chomutovského depozitáře Miloslava Nuce, kde zůstane do doby, než na Masarykově nádraží v Praze vyroste Železniční muzeum.
(Chomutovský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200117/
Více než padesát let shlížela na pražské panorama z oken Národního technického muzea. Předevčírem ji poprvé po letech vystrkali před vrata, včera hodinu nakládali na valník a se setměním zamířila do depa v Chomutově. „Na Letnou se tramvajová parní lokomotiva Gartenau už zřejmě nevrátí,“ říká Daniel Kamas z technického muzea.
Muzeum se tak kvůli rekonstrukci začalo „zbavovat“ svých exponátů. Parní vozidlo, které je přechodovým článkem mezi koňkou a elektrickou tramvají a původně tahalo vozy v Salcburku, se zařadí mezi trofeje budovaného železničního muzea.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Muzeum se tak kvůli rekonstrukci začalo „zbavovat“ svých exponátů. Parní vozidlo, které je přechodovým článkem mezi koňkou a elektrickou tramvají a původně tahalo vozy v Salcburku, se zařadí mezi trofeje budovaného železničního muzea.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/199173/
O víkendu 15. a 16. září 2007 oslaví Železniční muzeum ČD v Lužné u Rakovníka své desetileté výročí. Založeno bylo v roce 1997 občanským sdružením Společnost Buštěhradské dráhy a od července 1999 ho provozují České dráhy. V sobotu i v neděli vyrazí z Prahy hlavního nádraží přes Kladno do Lužné u Rakovníka a zpět zvláštní vlak s historickými vozy a parní lokomotivou 464.102 (v sobotu) a 498.022 „Albatros“ (v neděli). Další vlaky s parní lokomotivou vyjedou v sobotu z Lužné do Milostína a zpět a do Kolešovic a zpět. Navíc v sobotu pojede zvláštní historický vlak s motorovým vozem M 131.1 z Plzně přes Blatno u Jesenice a Rakovník do Lužné u Rakovníka a zpět. V neděli pak pojede parní vlak z Lužné do Žatce a zpět.
V muzeu se představí zatopený parní vůz „Komarek“ a vystřídá se 9 lokomotiv „pod parou“, které budou pózovat na točně a popojíždět po depu. Mimo to budou v areálu muzea vystaveny další muzejní lokomotivy, v provozu bude i úzkorozchodná železnice bývalých kladenských hutí. V muzejní expozici najdete spoustu informací ze zákulisí železničního provozu a také modelové kolejiště, které potěší nejen děti. Právě pro děti je přichystána celá řada atrakcí – nafukovací hřiště na minifotbal, nafukovací skákadlo, ring sumo, Divadélko Paleček (představení pro děti v 10 a v 11 hodin, v neděli navíc i ve 14 hodin) a dále soutěže o zajímavé ceny- Bezpečnost na železnici a první pomoc. Všechny děti dostanou malý dáreček a sladkosti. Připraveny jsou rovněž upomínkové předměty s železniční tématikou a výroční turistická známka. V prodeji bude i publikace vydaná u příležitosti výročí 10 let Železničního muzea v Lužné 1997 - 2007. Pro fotografy je navíc po oba dny připravena ranní „fotohodinka“ a sobotní noční fotografování.
Další informace na
http://www.os.cd.cz/muzeum/index.php?action=article&id=29120
Zajímavé a nepotěšitelné:
vstupné:
dospělí ... 100 Kč
děti a důchodci ... 70 Kč
9.5. tohoto roku to bylo ještě 70 a 40 Kč.
V muzeu se představí zatopený parní vůz „Komarek“ a vystřídá se 9 lokomotiv „pod parou“, které budou pózovat na točně a popojíždět po depu. Mimo to budou v areálu muzea vystaveny další muzejní lokomotivy, v provozu bude i úzkorozchodná železnice bývalých kladenských hutí. V muzejní expozici najdete spoustu informací ze zákulisí železničního provozu a také modelové kolejiště, které potěší nejen děti. Právě pro děti je přichystána celá řada atrakcí – nafukovací hřiště na minifotbal, nafukovací skákadlo, ring sumo, Divadélko Paleček (představení pro děti v 10 a v 11 hodin, v neděli navíc i ve 14 hodin) a dále soutěže o zajímavé ceny- Bezpečnost na železnici a první pomoc. Všechny děti dostanou malý dáreček a sladkosti. Připraveny jsou rovněž upomínkové předměty s železniční tématikou a výroční turistická známka. V prodeji bude i publikace vydaná u příležitosti výročí 10 let Železničního muzea v Lužné 1997 - 2007. Pro fotografy je navíc po oba dny připravena ranní „fotohodinka“ a sobotní noční fotografování.
Další informace na
http://www.os.cd.cz/muzeum/index.php?action=article&id=29120
Zajímavé a nepotěšitelné:
vstupné:
dospělí ... 100 Kč
děti a důchodci ... 70 Kč
9.5. tohoto roku to bylo ještě 70 a 40 Kč.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198801/
Rekonstrukce a přestavba Národního technického muzea v Praze pokračuje. Kvůli úpravám se některé exponáty musí na čas stěhovat. „Do parády jsme si vzali historický Brotanův kotel z původně maďarské lokomotivy,“ řekli Blesku hasiči ze základny v Michli Vaclav Porkát a Radek Hunal. A kam železniční staroušci zamíří? „Některé exponáty půjdou do depozitáře v Chomutově. Možná ještě letos se přestěhují do nového muzea, asi na pražském Masarykově nádraží,“ prozradil Karel Zelený z Železničního muzea.
(Blesk)
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198618/
V minulém čísle Železničáře jsme uveřejnili článek o oslavách 10 let Železničního muzea v Lužné u Rakovníka konaných 15. a 16. září 2007. V programu oslav došlo ještě k malým úpravám, které bychom rádi sdělili našim čtenářům.
V sobotu i v neděli vyjede z Prahy hlavního nádraží (odj. 8.30 h) do Lužné (příj. 10.40 h) zvláštní parní vlak s lokomotivou 464.102 (v sobotu) a 498.022 (v neděli). Zpět z Lužné odjede vlak v 16.00 h a do Prahy hl. n. přijede v 18.18 h. V sobotu pak pojedou další parní vlaky z Lužné (odj. 11.40 h) do Milostína a zpět s lokomotivou 477.043 a z Lužné (odj. 12.20 h) do Kolešovic a zpět s lokomotivou 464.102. V neděli se zase můžete svézt parním vlakem z Lužné (odj. 11.25 h) do Žatce a zpět v čele s lokomotivou 498.022. Jízdenky na zvláštní vlaky prodávají průvodčí přímo ve vlacích.
Na sobotu 15. září je také naplánováno slavnostní odhalení pamětní desky vmuzeu (v 11.15 h). Samozřejmě se můžete těšit i na další bohatý program nejen pro milovníky železniční historie.
(Železničář)
V sobotu i v neděli vyjede z Prahy hlavního nádraží (odj. 8.30 h) do Lužné (příj. 10.40 h) zvláštní parní vlak s lokomotivou 464.102 (v sobotu) a 498.022 (v neděli). Zpět z Lužné odjede vlak v 16.00 h a do Prahy hl. n. přijede v 18.18 h. V sobotu pak pojedou další parní vlaky z Lužné (odj. 11.40 h) do Milostína a zpět s lokomotivou 477.043 a z Lužné (odj. 12.20 h) do Kolešovic a zpět s lokomotivou 464.102. V neděli se zase můžete svézt parním vlakem z Lužné (odj. 11.25 h) do Žatce a zpět v čele s lokomotivou 498.022. Jízdenky na zvláštní vlaky prodávají průvodčí přímo ve vlacích.
Na sobotu 15. září je také naplánováno slavnostní odhalení pamětní desky vmuzeu (v 11.15 h). Samozřejmě se můžete těšit i na další bohatý program nejen pro milovníky železniční historie.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198612/
Na novou sezonu se začal chystat Jaroslav Navrátil z Vrčeně na jihu Plzeňska, který zde již třetím rokem provozuje Malé železniční muzeum. Až do listopadu bude nyní provádět generální opravy.
„Soustředit se teď chci na výstavbu dalšího kolejiště,“ prozrazuje svoje plány na podzim. Vláčky jsou pro něj koníčkem již od sedmi let, a ačkoliv se nikdy neživil jako železničář, modelářství se věnoval v každé volné chvilce po práci.
Navrátil pracoval celý život jako stavař. Dnes je v částečném invalidním důchodu a všechen svůj čas tak může věnovat své zálibě. Na uplynulou turistickou sezonu prý bude vzpomínat jen v dobrém. „Díky televiznímu pořadu Toulavá kamera se o nás dozvědělo mnoho lidí ze všech koutů republiky,“ říká. Mezi návštěvníky se často objevují studenti strojních fakult, například ze Západočeské univerzity v Plzni. Návštěvnost muzea odhaduje Navrátil na několik tisíc lidí.
S velkým zájmem se ale setkává také u zahraničních turistů, a to někdy i z velmi exotických zemí. „Měli jsme tu například návštěvníky z Hondurasu nebo Argentiny,“ pochlubil se modelář. „Turisté z Jihoafrické republiky u nás poprvé viděli vláčky,“ dodal s úsměvem.
Podívat se na modely vláčků jezdí všechny věkové kategorie. „Přijel k nám třeba i devadesátiletý pán,“ přidal další zajímavost Navrátil. Nejčastějšími návštěvníky jsou jednoznačně současní i bývalí železničáři, kteří také přispívají na výstavu nejrůznějšími předměty souvisejícími se železnicí. „Letos čítá naše výstava přes tisíc předmětů,“ uvádí Navrátil, který spolupracuje například s vlakovými nádražími v Nepomuku nebo Příbrami. Zájemcům, kteří si chtějí modelovou železnici postavit doma, muž z Vrčeně rád poradí. Dokonce uvažuje o tom, že příští rok otevře modelářskou dílnu pro nadšence, kde bude pořádat kurzy týkající se, jak jinak, vláčků.
V zimní sezoně se návštěvníci muzea mohou těšit na tradiční noční provoz, při kterém uvidí osvětlené soupravy, nádraží i města. „Na nadcházející sezonu připravujeme řadu modelových novinek. Jednou z nich bude například německý IC vlak,“ prozradil provozovatel zvláštního muzea. „Pro děti máme speciální vláčkovou dráhu,“ uzavřel.
(Plzeňský deník)
„Soustředit se teď chci na výstavbu dalšího kolejiště,“ prozrazuje svoje plány na podzim. Vláčky jsou pro něj koníčkem již od sedmi let, a ačkoliv se nikdy neživil jako železničář, modelářství se věnoval v každé volné chvilce po práci.
Navrátil pracoval celý život jako stavař. Dnes je v částečném invalidním důchodu a všechen svůj čas tak může věnovat své zálibě. Na uplynulou turistickou sezonu prý bude vzpomínat jen v dobrém. „Díky televiznímu pořadu Toulavá kamera se o nás dozvědělo mnoho lidí ze všech koutů republiky,“ říká. Mezi návštěvníky se často objevují studenti strojních fakult, například ze Západočeské univerzity v Plzni. Návštěvnost muzea odhaduje Navrátil na několik tisíc lidí.
S velkým zájmem se ale setkává také u zahraničních turistů, a to někdy i z velmi exotických zemí. „Měli jsme tu například návštěvníky z Hondurasu nebo Argentiny,“ pochlubil se modelář. „Turisté z Jihoafrické republiky u nás poprvé viděli vláčky,“ dodal s úsměvem.
Podívat se na modely vláčků jezdí všechny věkové kategorie. „Přijel k nám třeba i devadesátiletý pán,“ přidal další zajímavost Navrátil. Nejčastějšími návštěvníky jsou jednoznačně současní i bývalí železničáři, kteří také přispívají na výstavu nejrůznějšími předměty souvisejícími se železnicí. „Letos čítá naše výstava přes tisíc předmětů,“ uvádí Navrátil, který spolupracuje například s vlakovými nádražími v Nepomuku nebo Příbrami. Zájemcům, kteří si chtějí modelovou železnici postavit doma, muž z Vrčeně rád poradí. Dokonce uvažuje o tom, že příští rok otevře modelářskou dílnu pro nadšence, kde bude pořádat kurzy týkající se, jak jinak, vláčků.
V zimní sezoně se návštěvníci muzea mohou těšit na tradiční noční provoz, při kterém uvidí osvětlené soupravy, nádraží i města. „Na nadcházející sezonu připravujeme řadu modelových novinek. Jednou z nich bude například německý IC vlak,“ prozradil provozovatel zvláštního muzea. „Pro děti máme speciální vláčkovou dráhu,“ uzavřel.
(Plzeňský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198611/
AD karel.f
http://www.vlaky.net/servis/sprava.asp?lang=1&id=1818 - takze sa zase uvidíme.... Abo az hore na severe SK ??
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198379/
České dráhy vypraví zvláštní historické vlaky
O víkendu 15. a 16. září 2007 oslaví Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka své desetileté výročí. V sobotu v 11:15 hodin bude v jeho prostorách slavnostně odhalena pamětní deska a sběratelé si mohou odnést speciálně pro tuto příležitost vydanou turistickou známku. Na celý víkend je pro návštěvníky připraven bohatý kulturní program s hudbou a dobrým jídlem.
Na slavnosti do Lužné se mohou lidé dopravit autem, na kole i pěšky. Nejromantičtější to ale určitě bude parními vlaky, které České dráhy vypraví v sobotu i v neděli z hlavního nádraží v Praze. Vlaky pojedou přes viadukty nad Prokopským údolím a po takzvaném Pražském Semmeringu směrem na Kladno a do Lužné. Historickými parními vlaky se budou moci milovníci železnice svézt také v sobotu z Lužné do Milostína a do Kolešovic. Navíc v sobotu pojede zvláštní historický vlak s motorovým vozem M 131.1 z Plzně přes Blatno u Jesenice a Rakovník do Lužné u Rakovníka. V neděli pak vyrazí parní vlak z Lužné do Žatce. Všechny vyjmenované vlaky se zároveň vrací zpět do svých výchozích stanic.
Muzeum v Lužné u Rakovníka založilo v roce 1997 občanské sdružení Společnost Buštěhradské dráhy a od července 1999 ho provozují České dráhy. V rámci oslav desátého výročí se v muzeu představí roztopený parní vůz „Komarek“ a vystřídá se 9 lokomotiv „pod parou“, které budou pózovat na točně a popojíždět po depu. Mimo to budou v areálu muzea vystaveny další lokomotivy, v provozu bude i úzkorozchodná železnice bývalých kladenských hutí. Nejmenší návštěvníci si budou moci užít řadu atrakcí jako nafukovací hřiště na minifotbal, nafukovací skákadlo, ring sumo, Divadélko Paleček (představení pro děti v 10 a v 11 hodin, v neděli navíc i ve 14 hodin) nebo si zasoutěžit o zajímavé ceny. Všechny děti dostanou malý dáreček a sladkosti. Připraveny jsou rovněž upomínkové předměty s železniční tématikou a výroční turistická známka. V prodeji bude publikace vydaná u příležitosti výročí 10 let Železničního muzea v Lužné 1997 - 2007. Fotografové jistě ocení ranní „fotohodinku“ a sobotní noční fotografování.
Celá tisková zpráva ČD s jízdními řády je na stránce dopravce.
O víkendu 15. a 16. září 2007 oslaví Železniční muzeum v Lužné u Rakovníka své desetileté výročí. V sobotu v 11:15 hodin bude v jeho prostorách slavnostně odhalena pamětní deska a sběratelé si mohou odnést speciálně pro tuto příležitost vydanou turistickou známku. Na celý víkend je pro návštěvníky připraven bohatý kulturní program s hudbou a dobrým jídlem.
Na slavnosti do Lužné se mohou lidé dopravit autem, na kole i pěšky. Nejromantičtější to ale určitě bude parními vlaky, které České dráhy vypraví v sobotu i v neděli z hlavního nádraží v Praze. Vlaky pojedou přes viadukty nad Prokopským údolím a po takzvaném Pražském Semmeringu směrem na Kladno a do Lužné. Historickými parními vlaky se budou moci milovníci železnice svézt také v sobotu z Lužné do Milostína a do Kolešovic. Navíc v sobotu pojede zvláštní historický vlak s motorovým vozem M 131.1 z Plzně přes Blatno u Jesenice a Rakovník do Lužné u Rakovníka. V neděli pak vyrazí parní vlak z Lužné do Žatce. Všechny vyjmenované vlaky se zároveň vrací zpět do svých výchozích stanic.
Muzeum v Lužné u Rakovníka založilo v roce 1997 občanské sdružení Společnost Buštěhradské dráhy a od července 1999 ho provozují České dráhy. V rámci oslav desátého výročí se v muzeu představí roztopený parní vůz „Komarek“ a vystřídá se 9 lokomotiv „pod parou“, které budou pózovat na točně a popojíždět po depu. Mimo to budou v areálu muzea vystaveny další lokomotivy, v provozu bude i úzkorozchodná železnice bývalých kladenských hutí. Nejmenší návštěvníci si budou moci užít řadu atrakcí jako nafukovací hřiště na minifotbal, nafukovací skákadlo, ring sumo, Divadélko Paleček (představení pro děti v 10 a v 11 hodin, v neděli navíc i ve 14 hodin) nebo si zasoutěžit o zajímavé ceny. Všechny děti dostanou malý dáreček a sladkosti. Připraveny jsou rovněž upomínkové předměty s železniční tématikou a výroční turistická známka. V prodeji bude publikace vydaná u příležitosti výročí 10 let Železničního muzea v Lužné 1997 - 2007. Fotografové jistě ocení ranní „fotohodinku“ a sobotní noční fotografování.
Celá tisková zpráva ČD s jízdními řády je na stránce dopravce.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198123/
V zahradě trmického zámku budou dunět nákladní a osobní vlaky. Půjde ale o zmenšené modely na elektrický pohon. Venkovní modelovou železnici sestavil kastelán Jan Souček. Zmenšenou verzi, umístěnou přímo v zámku, představil v neděli poprvé veřejnosti.
„Bohužel jsme kvůli počasí nemohli nainstalovat venkovní kolejiště. Doufám, že tuto neděli nám to počasí dovolí,“ řekl včera vášnivý sběratel železničních modelů.
Zmenšené kolejiště o rozloze osmnáct metrů čtverečních bude součástí zdejšího modelářského muzea. Jeho kolejím fungují výhybky, zvedají se závory nebo návěstidla. „V budoucnu chci model vylepšit ještě o pohybující se figurky,“ prozradil Souček.
Model má takzvanou suchou a mokrou variantu. Za hezkého počasí jej návštěvníci najdou na zahradě. Pokud bude silně pršet nebo bude zima, je možné model během několika hodin přestěhovat do místnosti.
Muzeum modelů na zámku v Trmicích je podle Součka jediné svého druhu v Česku. Otevřené je každou středu a neděli. V téměř celém zámeckém patře návštěvníci najdou 11 funkčních modelů železnic různých typů a velikostí. Je na nich kolem 200 lokomotiv a 700 vagonů.
Souček muzeum buduje již 16 let. Zahradní kolejiště stavěl sám zhruba rok. Za koleje, vláčky, domky a figurky, ale i za úpravu terénu na zahradě zaplatil téměř čtvrt milionu korun, z toho 95 tisíc korun pokryla dotace z ústeckého magistrátu. „Jsou na tom hodiny a hodiny práce, zvláště po nocích,“ uvedl.
Příští rok chce kastelán do Trmic pozvat další modeláře. „Každý by přivezl své koleje, a postavili bychom opravdu velkou zahradní dráhu. Mohla by to být zajímavá podívaná a možná i nová tradice,“ plánuje Souček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
„Bohužel jsme kvůli počasí nemohli nainstalovat venkovní kolejiště. Doufám, že tuto neděli nám to počasí dovolí,“ řekl včera vášnivý sběratel železničních modelů.
Zmenšené kolejiště o rozloze osmnáct metrů čtverečních bude součástí zdejšího modelářského muzea. Jeho kolejím fungují výhybky, zvedají se závory nebo návěstidla. „V budoucnu chci model vylepšit ještě o pohybující se figurky,“ prozradil Souček.
Model má takzvanou suchou a mokrou variantu. Za hezkého počasí jej návštěvníci najdou na zahradě. Pokud bude silně pršet nebo bude zima, je možné model během několika hodin přestěhovat do místnosti.
Muzeum modelů na zámku v Trmicích je podle Součka jediné svého druhu v Česku. Otevřené je každou středu a neděli. V téměř celém zámeckém patře návštěvníci najdou 11 funkčních modelů železnic různých typů a velikostí. Je na nich kolem 200 lokomotiv a 700 vagonů.
Souček muzeum buduje již 16 let. Zahradní kolejiště stavěl sám zhruba rok. Za koleje, vláčky, domky a figurky, ale i za úpravu terénu na zahradě zaplatil téměř čtvrt milionu korun, z toho 95 tisíc korun pokryla dotace z ústeckého magistrátu. „Jsou na tom hodiny a hodiny práce, zvláště po nocích,“ uvedl.
Příští rok chce kastelán do Trmic pozvat další modeláře. „Každý by přivezl své koleje, a postavili bychom opravdu velkou zahradní dráhu. Mohla by to být zajímavá podívaná a možná i nová tradice,“ plánuje Souček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/197838/
Sever Čech se s největší pravděpodobností nestane centrem železniční historie. Vyplynulo to z jednání děčínského primátora Vladislava Rašky a generálního ředitele Národního technického muzea Horymíra Kubíčka. Děčín totiž jeden čas figuroval jako místo, kde by v budoucnosti mohlo vzniknout železniční muzeum. Podobná instituce zatím v Česku chybí.
„Ředitel technického muzea vykládal o poměrně složité situaci. V roce 2000 vláda schválila projekt železničního muzea, uvolnila na to vysoké peníze. Podmínkou ovšem je, že musí vzniknout v bývalém lokomotivním depu na pražském Masarykově nádraží. Kdyby se muzeum vytvořilo někde jinde, třeba v Děčíně, peníze by od státu nepřišly,“ uvedla mluvčí děčínského magistrátu Barbora Vechová.
Podle Vechové se však ředitel Kubíček snaží najít cestu, která by umožnila otevřít expozice v Praze i v Děčíně.
„Vedení města ho navíc ujistilo, že je v jeho silách něco takového podpořit a podílet se na případném vybudování. My nechceme na nikoho moc tlačit. Mohlo by se to obrátit spíše proti našemu záměru. V této chvíli proto nestojí rozhodnutí na nás, ale na technickém muzeu,“ dodala Vechová.
Pokud v Děčíně podobná instituce nevznikne, železniční muzeum své zastoupení v Ústeckém kraji možná přece jen mít bude. Uvažuje se o zřízení depozitáře železničních vozidel v Chomutově. V plánu je také pozdější vytvoření odborného pracoviště, kde by se historické kusy restaurovaly.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Já jsem myslel že v Chomutově depozitář už je
„Ředitel technického muzea vykládal o poměrně složité situaci. V roce 2000 vláda schválila projekt železničního muzea, uvolnila na to vysoké peníze. Podmínkou ovšem je, že musí vzniknout v bývalém lokomotivním depu na pražském Masarykově nádraží. Kdyby se muzeum vytvořilo někde jinde, třeba v Děčíně, peníze by od státu nepřišly,“ uvedla mluvčí děčínského magistrátu Barbora Vechová.
Podle Vechové se však ředitel Kubíček snaží najít cestu, která by umožnila otevřít expozice v Praze i v Děčíně.
„Vedení města ho navíc ujistilo, že je v jeho silách něco takového podpořit a podílet se na případném vybudování. My nechceme na nikoho moc tlačit. Mohlo by se to obrátit spíše proti našemu záměru. V této chvíli proto nestojí rozhodnutí na nás, ale na technickém muzeu,“ dodala Vechová.
Pokud v Děčíně podobná instituce nevznikne, železniční muzeum své zastoupení v Ústeckém kraji možná přece jen mít bude. Uvažuje se o zřízení depozitáře železničních vozidel v Chomutově. V plánu je také pozdější vytvoření odborného pracoviště, kde by se historické kusy restaurovaly.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Já jsem myslel že v Chomutově depozitář už je
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196960/
(Slovácko - regionální týdeník)