Muzea a muzejní dráhy

Až do pátku nebudou moci návštěvníci Hornického muzea v Příbrami využívat jednu ze zdejších atrakcí - hornický vláček v areálu Ševčinského dolu. „Provoz je přerušen, protože pokračují technické úpravy na kolejovém svršku,“ uvedl pracovník muzea Roman Abušinov. Kvůli hluku zde nechala radnice snížit dlažbu.


(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Malá čekárna, výdejna jízdenek i byt výpravčího - na to vše se mohou těšit příznivci železničářské nostalgie v Kadani. Z bývalé stanice Kadaň předměstí chtějí nadšenci ze sdružení Doupovská dráha udělat malé nádražní muzeum.
„Když začaly útlumy na lokálních tratích, chtěli jsme zachránit nějaké exponáty ze zavíraných železničních stanic. Jsou to stopy našich předků, které by jinak skončily zapomenuté ve šrotu,“ líčí Jiří Frajt ze spolku Doupovská dráha, který se snaží propagovat místní železniční tratě na Kadaňsku.
„My chceme zájemcům ukázat, jak fungoval svět malé železniční zastávky, jak se tu žilo a pracovalo,“ dodal. Samotným muzeem by se měla stát stanice Kadaň předměstí. Sdružení už jedná o pronájmu několika místností v této budově a později chce celou bývalou stanici odkoupit. Obnoví čekárnu, ve které představí staré jízdní řády a dokumentární fotografie místních tratí, fungovat tu bude i dopravna, tedy místo, kde se vydávaly jízdenky a které bylo srdcem stanice. Zcela unikátní pak bude ukázka železničářského bydlení.
„Vybavení bude ve stylu, jak mohly zastávky vypadat třeba v šedesátých letech. Nepůjde o zařízení přesně z jedné doby, ale o zajímavosti od konce devatenáctého století. I ty se totiž tehdy někde na malých zastávkách používaly,“ upozornil Frajt.
Nejstarším exponátem bude takzvaný kompostér, tedy vyrážečka dat na jízdenky, z roku 1886. K vidění budou i mechanická návěstidla, semafory a části tehdejšího ovládání závor. První část expozice muzea chtějí otevřít za rok při příležitosti 105 let existence trati Prunéřov - Vilémov.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Ad Jfilo

W zeszłym roku byłem w dopravnih muzeach w Budapesti i w Pradze, Może w tym roku uda się do Bratislavy? Zobaczymy...

Moravskobudějovický železniční klub zvažuje, že vytvoří malé muzeum v Jemnici: chce zviditelnit kulturní památku, kterou je více jak stoletá trať mezi Jemnicí a Budějovicemi. Hodlá i podporovat dopravu na této trati i pořádat mimořádné jízdy podél historických kolejí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Tip na výlet

Vrčeň - Až budete projíždět Nepomuckem, zastavte se v malebné obci Vrčeň. Za chvíli rozkvetou dvě vzácné vrčeňské lípy a za hezkého počasí se můžete projít ke studánce v lese u kaple svatého Vojtěcha, nebo se tu můžete vyšplhat na kopec, který v sobě prý skrývá poklad - stříbrný vůz se zlatou pavézou.
Určitě však v obci navštivte Muzeum historické a modelové železnice Jaroslava Navrátila. Jeho dům, v podkroví přestavěný na muzeum, navštěvují stovky rodin s dětmi, ale i nadšenci a příznivci modelářství, historie a železnice. Počítejte však s tím, že zvláště děti je těžké dostat z muzea domů.
Malé podkrovní muzeum nadchne, stejně jako vyprávění jeho zakladatele. Dosud nejmladším návštěvníkem muzea bylo batolete, nejstaršímu hostu bylo 92 let. Nejexotičtější návštěvou se stal student z Nové Guineje, který ve Vrčeni poprvé v životě viděl modely vláčků.
Jaroslav Navrátil se sbírání vláčků věnuje od svých sedmi let. Jeho vášeň jej přivedla až k otevření vlastní expozice s druhým nejrozsáhlejším funkčním kolejištěm v České republice. Model se rozkládá na ploše více než dvaceti metrů čtverečních. Až dokončí model historického nepomuckého nádraží, tak už se čtyřiadvaceti metry čtverečními získá prvenství. To však může trvat několik let, protože tento koníček je nejen nákladný, ale i velmi náročný na čas.
Jaroslav Navrátil je také tvůrcem největšího modelu lokomotivní výtopny s točnou. Jeho model je z větší části elektrifikován. Na požádání si můžete provoz sami vyzkoušet. Pokud přijdete v podvečer, až se mírně setmí, pak vámbude moci majitel ukázat nejkrásnější část prohlídky. Noční jízdy s osvětlením.
Přestože muzeum není prostorově velké, vešlo se do něj neuvěřitelné množství nádražáckých rekvizit: uniformy, čepice, lampy, odznaky, průkazky, telefony, výstražné nápisy a další. Na závěr prohlídky vám Jaroslav Navrátil označí vybranou jízdenku a jedním z nepřeberného množství razítek orazítkuje váš památník. Udělá to s radostí a nadšením malého kluka, kterému se splnil jeho sen o vlastní železnici. A kromě jiného každému rád poradí, jak opravovat nebo udržovat železniční modely.
Dům s adresou Vrčeň 15 nemůžete přehlédnout. I jeho štít je upraven v železničním stylu s logem parní lokomotivy. Hledejte jej kousek pod autobusovou zastávkou. Muzeum zahájilo provoz 1. září 2005.
Pokud se chcete vyhnout čekání, které vzniká kvůli omezené kapacitě muzea (maximálně deset dospělých osob), pak se raději na prohlídku objednejte na telefonu 371 580 188. Vstupné je dobrovolné.
Další tipy na výlety najdete na www.nepomucko.cz.

Železniční muzeum Vrčeň na Nepomucku
Druhé největší modelové kolejiště v České republice (20 m2 )
Součástí modelu je mimo jiné více než padesát lokomotiv, elektrifikovaná lanová dráha, modely nákladních a osobních vozů.
Telefon: 371 580 188
Otevřeno: pondělí až pátek od 15.30 do 19.30 hodin, v sobotu a neděli od 10 do 19.30 hodin
Informace na internetu: zeleznice-vrcen.wu.cz

Mladá fronta DNES - plzeňský kraj

Tajemství půlstoletí starého funkčního modelu lokomotivy začínají odhalovat v plzeňském muzeu Škoda. Model je inspirován lokomotivami, které závody Škoda skutečně vyráběly. Byl vyroben v Čechách, ale do tuzemska se vrátil v sedmdesátých letech z Rakouska. Jak a proč, to nikdo neví. Jde o známou a slavnou lokomotivu řady 387.0, tzv. mikádo.
Mnoho podrobností o historii modelu zatím není známo. Víme pouze, že ji vyrobil Albert Líbal z Náchoda někdy v padesátých letech dvacátého století, říká Petr Mazný z plzeňského muzea Škoda.
Zanechal na lokomotivě také svůj podpis v podobě kulatého znaku s ozdobně vyvedenými písmeny A a L. Iniciály výrobce umístil tam, kde obvykle bývá na lokomotivě znak závodů Škoda. Takto pozměněný model lokomotivy je velká vzácnost. Svědčí o tom, že výrobce Líbal musel být skutečně velký fanda železnic, popisuje unikátní muzejní exponát Petr Mazný.
Funkční model parní lokomotivy se dostal do Plzně jako dar Národního technického muzea v Praze, které nám ho věnovalo minulý týden, vysvětluje pan Mazný. Do pražské expozice se dostala lokomotiva v roce 1973, kam byla přivezena z Vídně. Proč ale zrovna z Vídně, když víme, že je z Náchoda, to zůstane zřejmě tajemstvím, dodává.
Model je ručně vyrobený, váží více než sedmdesát kilogramů a měří skoro dva metry. Zatím jsme to nezkoušeli, ale jednou bude určitě opět plně pojízdný, odhaduje sílu lokomotivy Petr Mazný, jehož s lokomotivou zachytil na snímku náš spolupracovník Jiří Berger.

(Železničář 13/2007)

Nymburk - K zajímavým objektům městského centra patří nenápadná budova bývalé židovské synagogy stojící na Eliščině třídě. Bohoslužebný stánek byl postaven na zahradě jednoho židovského domku v letech 1891–1892 stavitelem Antonínem Červeným z Nymburka.
Po druhé světové válce přestala synagoga plnit svůj původní účel. Od roku 1957 využívá budovu Vlastivědné muzeum a o jejím bývalém poslání vypovídá vystavený soubor židovských obřadních předmětů. V prostorách budovy je ještě instalovaná rozsáhlá expozice připomínající historii železnice.
Na své si přijdou i příznivci železničních modelů. Druhá stálá výstava s názvem Nymburk v proměnách věků nabízí možnost seznámit se s dlouhým historickým vývojem města prostřednictvím bohatých archeologických nálezů a mnoha památek hmotné kultury. Středověkou minulost města připomíná rozměrný lunetový obraz Alfonse Muchy nazvaný Podání města Nymburka L. P. 1421 Bohu a Pražanům. Olejomalba na plátně zachycuje epizodu z husitských válek, kdy se v roce 1421 část nymburských měšťanů postavila proti německým konšelům, kteří podporovali císaře Zikmunda. Alfons Mucha namaloval svoji představu zmíněné historické události na zakázku Městské spořitelny v roce 1935.

Mladá fronta DNES - střední čechy (sever)

11. zasedání správní rady Nadace Okřídlené kolo

Pravidelné 11. zasedání správní rady Nadace Okřídlené kolo se uskutečnilo 23. února v prostorách budovy nadace v Přerově. Jednání se zúčastnil jako host také poslanec Parlamentu ČR Jindřich Valouch. K hlavním bodům jednání patřila příprava zbudování Železničního muzea v Olomouci, zejména majetko-právní model jeho fungování. Diskutovalo se také o možných efektivnějších formách propagace činnosti nadace a také možnostech spolupráce s lidmi, kteří mají velké zásluhy na provozování nostalgických vlaků, na údržbě a opravách historických vozidel aj.

(Železničář 12/2007)

Vláček, který má vozit turisty v příbramském Hornickém muzeu, jezdí příliš hlučně. Příbramská radnice se rozhodla, že nechá dlažbu, po které vlak jezdí, upravit. Podle ředitele muzea Josefa Velfla bude nutné rovněž odhlučnit vlakové soupravy. Podle Velfla bude zapotřebí i instalování gumových pásů. Poté, co radnice nechá upravit dlažbu, požádá Velfl o opětovné změření hlučnosti.
„Pokud by se dostatečně snížila, vytvoříme nový harmonogram jízd. Vlaky by mohly jezdit každou půlhodinu,“ dodal Velfl.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Až dvanáctkrát za den by mohl vozit turisty vláček v příbramském Hornickém muzeu. Místo toho jezdí jen čtyřikrát. Je totiž příliš hlučný a jeho častější provoz zakázali hygienici.
Jedinečná železnice byla zprovozněna loni na podzim. Stavba za více než sedm milionů korun byla financována hlavně z evropské dotace. „Dlažební kostky byly položeny nad úroveň kolejí, takže průjezd je velmi hlučný,“ sdělil Pavel Beneš, místostarosta Příbrami. Reklamace stavby prý není možná. Město se rozhodlo vyčnívající dlažbu snížit. „Práce nebudou stát více než padesát tisíc,“ sdělil Beneš. Podle ředitele muzea Josefa Velfla bude nutné rovněž odhlučnit vlakové soupravy.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy )

Když navštívíte Bregenzerwald, stejnojmenné hory nedaleko zemského hlavního města rakouské spolkové země Vorarlberg, můžete narazit na trať mezi horami, která dnes vlastně nikam nevede. Přibližně pětikilometrový úsek železnice je dnes poslední částí někdejší 35 kilometrů dlouhé Bregenzerwaldbahn z Bregenze do horského městečka Bezau.
Bregenzerwaldbahn byla vybudována v roce 1902 o typickém úzkém rakouském rozchodu 760 mm a zpřístupnila těžko dostupný horský kraj napojením na hlavní trať z Vídně k Bodamskému jezeru. Železnice vedla náročným terénem v hlubokých údolích. Především část tratě mezi Kennelbachem a Egg v údolí Achtal by dnes jistě byla velkým lákadlem pro turisty. V tomto úseku však bylo vedení tratě zvlášť obtížné a dopravu zde velmi často komplikovala příroda. Povodně a sesuvy půdy nezřídka zastavily úzkorozchodné vlaky, došlo i k jejich nehodám. Nakonec po roce 1980, kdy byla trať několika takovými sesuvy vážně poškozena, bylo rozhodnuto dráhu neopravovat a uzavřít.
Železničním fanouškům se však podařilo část tratě v horách zachránit a obnovit na ní provoz. Historická muzejní dráha tak spojuje městečko Bezau, kde je také malé depo a hlavní nádraží muzejní dráhy, s vesničkou Schwarzenberg. Vlaky sledují údolí řeky Bregenzrach, kterou také na dvou místech překonávají. To bylo málem osudné i tomuto zachovalému fragmentu Bregenzerwaldbahn. V roce 1999 totiž stoletá voda ztrhla železniční most a situace kolem dráhy se stala dramatická. Přesto se nakonec podařilo získat prostředky na opravu a obnovení provozu.
Muzejní dráha v Bregenzerwaldu má k dispozici soupravu vozů a několik lokomotiv. Velkou atrakcí je sezónní víkendový provoz s parními lokomotivami. V provozu tak bývá obvykle parní lokomotiva řady Uh z roku 1931, na okraji hlavní sezóny pak také motorový stroj řady 2091 z poloviny minulého století. Trať bývá v provozu o víkendech a svátcích od června do přelomu září a října. Zpáteční jízdenka bez slevy pro muzejní dráhu u Bezau stojí 6 eur.

(Železničář 10/2007)

Obrázek z dráhy je na
http://www.cd.cz/static/old/GRAPHICS/TCD2007/7_10para.jpg

Salonní vůz prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, který si mohli v neděli v Lánech v souvislosti s blížícím se 157. výročím prezidentova narození prohlédnout všichni přítomní, mohou zájemci podrobně poznat i zevnitř. Technické a další parametry vozu, jakožto i cesty, které v něm prezident absolvoval, popisuje právě zahájená výstava s názvem Tomáš Garrigue Masaryk a železnice v Masarykově muzeu v Lánech.
„Železniční vůz dostal pan prezident ke svým osmdesátým narozeninám a ve své době patřil mezi evropskou špičku,“ řekla vedoucí muzea T. G. Masaryka v Lánech Magdalena Mikesková.
„Vůz vyrobily smíchovské Ringhofferovy závody. Byl dokonale odhlučněn, odpérován a dokázal jet rychlostí až 140 kilometrů v hodině. Nacházel se v něm salon, pánská ložnice s pracovnou, kupé pro tajemníka, pro lékaře i komorníka a také dámská ložnice, kterou občas využívala prezidentova dcera Alice, a kupé pro další dvě dámy,“ popsala vůz Mikesková.
První jízdu v něm prezident Masaryk absolvoval v roce 1930 do Francie a poté v tomto voze jezdil převážně po Československu. Po Masarykovi vůz využívali i další českoslovenští prezidenti až do roku 1967.
„Od té doby byl vlak v depu v Českých Velenicích, kde mu hrozilo zničení. Zde se ho panu Jiřímu Sedláčkovi podařilo zachránit jako národní technickou památku. Po roce 1990 byl rekonstruován,“ uvedla vedoucí muzea v Lánech.
Expozici Tomáš Garrigue Masaryk a železnice mohou zájemci zhlédnout společně se stálou výstavou popisující život a vládu prvního prezidenta a také s expozicí T. G. Masaryk ve výtvarném umění.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Železničné sklady boli podradné stavby - verzia HTM + JPG: http://www.bratislavskenoviny.sk/buxus/generate_page.php?page_id=13765 .

Několik zajímavých výstav mohou lidé naposledy navštívit o tomto víkendu v Českých Budějovicích. V Domě umění se představuje Ivan Vosecký, který ve svém díle pracuje s řadou médií a objevně pracuje s prostorem. Další dvě expozice skončí v Jihočeském muzeu. První nese název Koněspřežní železnice po obou stranách hranice a představí památky a aktivity v jihočeské i hornorakouské části koněspřežní železnice, která v 19. století spojovala Budějovice a Linec. Seznamuje se stavem objektů i s projekty, jak koněspřežku oživit. Dominantní je obrazová a textová část s informacemi o stavu drážních domků, stanic a mostů.
„Lidé uvidí, že památky na české a rakouské straně jsou v podstatě v podobném stavu,“ řekl autor expozice Ivo Hajn. Alespoň prostřednictvím exponátů se mohou zájemci vypravit na Borneo, Sumatru a Jávu, kde bádali zoologové.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)