Muzea a muzejní dráhy
K histórii patria i múzeá...
_________________________
Ve světě i u nás existuje řada oficiálně provozovaných železničních muzejí a dalších sbírek s tématikou drážní dopravy v držení výrobců, dopravců či různých zájmových organizací. A také muzejní dráhy a pravidelný nebo charterový provoz historických vozidel na drahách běžných. O tom všem může být tato diskuse.
(Zbyněk)
Podradené diskusné témy
Železniční muzeum ve Zlonicích na Kladensku oslaví příští sobotu desáté výročí své existence a při té příležitosti nabízí zájemcům možnost vypravit se na návštěvu do Zlonic historickými dopravními prostředky. V 8.20 vyjede do Zlonic historický autobus z Velvar, v 9.00 historický autobus z Mšených Lázní a v 9.25 historický motorový vlak z Klobuk do Zlonic. V muzeu je možno si prohlédnout expozici zabezpečovacího zařízení, průmyslové lokomotivy a nákladní vozy a poté se vrátit zpět stejnými historickými dopravními prostředky. Bližší informace s veškerými jízdními řády jsou uvedeny na internetu www.sweb.cz/zmzlonice.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196175/
SLÁVA NA NÁDRAŽÍ. Poprvé po třiadvaceti letech včera přijel a zastavil na už nevyužívaném nádraží Děčín - východ osobní vlak. Konala se tu propagační akce, která měla upozornit na nápad vybudovat tu velké železniční muzeum. Zároveň se křtila kniha o vlacích, jež brázdily Děčínsko
Může se Děčín stát centrem české historie železnice? Podle zastánců ano, podle odpůrců to absolutně nepřipadá v úvahu. V Česku totiž neexistuje muzeum železnice. Jeho vznik sice v roce 2000 posvětila tehdejší vláda, v roce 2002 byly pro něj dokonce získány prostory v bývalém lokomotivním depu na pražském Masarykově nádraží. Jenže ani pět let poté sem návštěvníci nemohou. Zřizovatel, Národní technické muzeum, se dokonce začal poohlížet i po jiných prostorech. Volba padla i na nádraží Děčín - východ. Včera tu nadšenci uspořádali propagační akci, která měla význam místa vyzdvihnout a nápad na muzeum v Děčíně podpořit.
Změnili plány
„My jsme v minulosti absolvovali několik jednání s vedením Národního technického muzea. Ujistili jsme je, že myšlenku podporujeme. Nádraží je prázdné, má prostory, do kterých by se exponáty vešly. V neposlední řadě existence muzea zcela jistě zvýší návštěvnost města,“ říká děčínský primátor Vladislav Raška.
Poněkud zdrženlivěji se k této myšlence staví současné vedení Národního technického muzea. Přehodnotilo totiž plány předchůdců, o jiném místě, než o Masarykově nádraží nechce slyšet. První exponáty se sem mají stěhovat v roce 2009, o dva roky později mají přijít první návštěvníci. „Národní železniční muzeum má vyrůst v Praze za finanční podpory ministerstva kultury. Jestli chtějí v Děčíně něco podobného, ať se třeba věnují regionální historii dráhy,“ říká Karel Zeithammer, tajemník ředitele této instituce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Může se Děčín stát centrem české historie železnice? Podle zastánců ano, podle odpůrců to absolutně nepřipadá v úvahu. V Česku totiž neexistuje muzeum železnice. Jeho vznik sice v roce 2000 posvětila tehdejší vláda, v roce 2002 byly pro něj dokonce získány prostory v bývalém lokomotivním depu na pražském Masarykově nádraží. Jenže ani pět let poté sem návštěvníci nemohou. Zřizovatel, Národní technické muzeum, se dokonce začal poohlížet i po jiných prostorech. Volba padla i na nádraží Děčín - východ. Včera tu nadšenci uspořádali propagační akci, která měla význam místa vyzdvihnout a nápad na muzeum v Děčíně podpořit.
Změnili plány
„My jsme v minulosti absolvovali několik jednání s vedením Národního technického muzea. Ujistili jsme je, že myšlenku podporujeme. Nádraží je prázdné, má prostory, do kterých by se exponáty vešly. V neposlední řadě existence muzea zcela jistě zvýší návštěvnost města,“ říká děčínský primátor Vladislav Raška.
Poněkud zdrženlivěji se k této myšlence staví současné vedení Národního technického muzea. Přehodnotilo totiž plány předchůdců, o jiném místě, než o Masarykově nádraží nechce slyšet. První exponáty se sem mají stěhovat v roce 2009, o dva roky později mají přijít první návštěvníci. „Národní železniční muzeum má vyrůst v Praze za finanční podpory ministerstva kultury. Jestli chtějí v Děčíně něco podobného, ať se třeba věnují regionální historii dráhy,“ říká Karel Zeithammer, tajemník ředitele této instituce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193816/
Dalších pětačtyřicet hlasů přišlo do letní hry Středočeské přílohy MF DNES o nejoblíbenější prázdninové místo v kraji.
Nejvíce bodů získala opět místa, která jsou v čele žebříčku – Křivoklát, Pecerady, Slabce nebo Rousínov. Ale čtenáři zvou i k návštěvě dalších zajímavostí ve středních Čechách. „Největší železniční muzeum u nás najdete v Lužné u Rakovníka. Můžete přijet vlakem, všechno je opravdu super zážitek. Neváhejte a navštivte ho,“ napsal pan Opatrný a získává cenu od firmy Styx.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Nejvíce bodů získala opět místa, která jsou v čele žebříčku – Křivoklát, Pecerady, Slabce nebo Rousínov. Ale čtenáři zvou i k návštěvě dalších zajímavostí ve středních Čechách. „Největší železniční muzeum u nás najdete v Lužné u Rakovníka. Můžete přijet vlakem, všechno je opravdu super zážitek. Neváhejte a navštivte ho,“ napsal pan Opatrný a získává cenu od firmy Styx.
(...)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193439/
Hornické muzeum Příbram letos zřejmě navštíví rekordních sto tisíc platících návštěvníků. Od začátku roku zájem o jeho expozice stoupá. „Do konce července si je prohlédlo 53 tisíc lidí, to je o jedenatřicet procent víc než loni,“ řekl ředitel Josef Velfl. Loni do muzea přišlo přes 84 tisíc platících návštěvníků. Nejčastějšími hosty muzea jsou rodiny s dětmi. Lákají je zejména projížďky hornickými vláčky. Jeden jezdí v podzemí Prokopské štoly v dolu Anna a letos se jím svezlo už téměř 16 tisíc lidí. „V podzemí se návštěvníci v parných dnech zchladí a při ošklivém počasí se schovají před deštěm,“ poznamenal ředitel Hornického muzea Velfl.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/191644/
„V podhůří Karpatském, jihovýchodně od obce Blosdorf, nepřítel zahájil opět větší útoky, kteréžto byly odraženy nebo se zhroutily v palbě. Počátečních úspěchů docílil nepřítel v prostoru železniční trati Blosdorf - Veksl poškozením trati a následným napadením vojenského transportu.“ Tak zněla zpráva z bojiště první světové války, kterou se nechali inspirovat organizátoři zítřejší vzpomínkové akce Mladějov - Blosdorf 1915 v Mladějově nedaleko Moravské Třebové.
Rekonstrukce bitevní vřavy připomíná bitvu u Blosdorfu v podhůří Karpat z 11. září 1915, kde na východní frontě svedla ruská a rakouskouherská armáda boj o část železniční trati mezi obcemi Blosdorf a Veksl.
Mladějovské Muzeum průmyslových železnic se v 9 hodin promění na železniční stanici s dobovými štíty a vyhláškami, lidé se převléknou do tehdejších kostýmů a uniforem. Pořadatelé nechtějí jen návštěvníkům ukázat rekonstrukci bojů a život vojáků a civilistů, ale vzpomenou si také na oběti všech bojujících mocností. V 11 hodin začne pietní akt za účasti historických jednotek. K tomu bude hrát dechová hudba a vzpomínkové setkání ukončí slavnostní salvy. V 15.30 hodin vypukne hlavní část programu, kterou je ukázka bitevních bojů. „Rakouské pozice okolo trati posílí dělostřelecká stanoviště a kulometná hnízda. Boj bude trvat asi hodinu. Účastnit by se ho mělo několik desítek uniformovaných vojáků s historickou technikou. Nebude chybět dělostřelectvo, jízda ani letectvo. Program zakončí po 21. hodině ohňostroj.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Rekonstrukce bitevní vřavy připomíná bitvu u Blosdorfu v podhůří Karpat z 11. září 1915, kde na východní frontě svedla ruská a rakouskouherská armáda boj o část železniční trati mezi obcemi Blosdorf a Veksl.
Mladějovské Muzeum průmyslových železnic se v 9 hodin promění na železniční stanici s dobovými štíty a vyhláškami, lidé se převléknou do tehdejších kostýmů a uniforem. Pořadatelé nechtějí jen návštěvníkům ukázat rekonstrukci bojů a život vojáků a civilistů, ale vzpomenou si také na oběti všech bojujících mocností. V 11 hodin začne pietní akt za účasti historických jednotek. K tomu bude hrát dechová hudba a vzpomínkové setkání ukončí slavnostní salvy. V 15.30 hodin vypukne hlavní část programu, kterou je ukázka bitevních bojů. „Rakouské pozice okolo trati posílí dělostřelecká stanoviště a kulometná hnízda. Boj bude trvat asi hodinu. Účastnit by se ho mělo několik desítek uniformovaných vojáků s historickou technikou. Nebude chybět dělostřelectvo, jízda ani letectvo. Program zakončí po 21. hodině ohňostroj.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/191125/
neviete náhodou v ktorých dňoch sa koná tento rok železničné randevouz na zvolenskej nákladnej žel.stanici?
Expres Primátor tažený historickou parní lokomotivou 423.0145 zvanou Velký bejček opět zítra vyrazí na trať. Primátor vyjede z Jaroměře v 7.20 hodin do Hradce Králové, odtud se vrátí v 9.03 hodin do Jaroměře, a to přes už neprovozovanou lokálku z Hněvčevse přes Hořiněves a Smiřice. Z Jaroměře do Náchoda vyrazí souprava v 11.42 hodin a do cíle dorazí ve 12.49 hodin. Na zpáteční cestu se zvláštní vlak s jídelním vozem vydá z Náchoda v 16.23 hodin, do Jaroměře se vrátí v 17.13 hodin.
Jaroměřské Železniční muzeum je o prázdninách otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin. V sobotu bude otevírací doba prodloužena do 19 hodin. Do konce sezony se parní Expres Primátor vydá do Náchoda ještě dvakrát, a to 1. září a 6. října, kdy ukončí sezonu železničního muzea.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Jaroměřské Železniční muzeum je o prázdninách otevřeno denně kromě pondělí od 9 do 16 hodin. V sobotu bude otevírací doba prodloužena do 19 hodin. Do konce sezony se parní Expres Primátor vydá do Náchoda ještě dvakrát, a to 1. září a 6. října, kdy ukončí sezonu železničního muzea.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/189653/
Pětasedmdesát metrů úzkorozchodných kolejí položili ve frýdlantském depu členové Spolku Frýdlantské okresní dráhy. Usilují o obnovu původní trati z Frýdlantu do Heřmanic. Provoz by podle nich byl vyhledávanou atrakcí, podobně jako jindřichohradecká úzkokolejka. Spolek už vlastní původní lokomotivu T36.002 i dřevěný historický vagon na úzkorozchodném podvalníku, brzy k němu přibude další. „Zatím počítáme s občasnými předváděcími jízdami. Začít s nimi můžeme nejpozději na jaře,“ uvedl za spolek Ladislav Crha.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
_________________
Z historie Heřmaničky:
Frýdlant v Čechách - Heřmanice, 750 mm, zahájení provozu 25.8.1900, zrušení tratě 13.1.1976, snesení tratě 1996
Heřmanice - Heřmanice st. hr. (- Bogatynia PKP, Zittau DB), 750 mm, zahájení provozu 25.8.1900, zrušení tratě 22.6.1945, snesení tratě 1996
(zdroj: Historie železničních tratí ČR, Pavel Sekera)
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
_________________
Z historie Heřmaničky:
Frýdlant v Čechách - Heřmanice, 750 mm, zahájení provozu 25.8.1900, zrušení tratě 13.1.1976, snesení tratě 1996
Heřmanice - Heřmanice st. hr. (- Bogatynia PKP, Zittau DB), 750 mm, zahájení provozu 25.8.1900, zrušení tratě 22.6.1945, snesení tratě 1996
(zdroj: Historie železničních tratí ČR, Pavel Sekera)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/189379/
Cestující, který se dnes usadí na polstrovanou sedačku supermoderní tramvaje nazývané Porsche, si jen stěží představí, že ještě před 35 lety by seděl na dřevěných lavicích, při nástupu by jej vítal průvodčí a na konečné by musela tramvaj krkolomně couvat, aby se otočila, protože neexistovaly smyčky.
Zavzpomínat na tuto dobu mohou Pražané v bývalé tramvajové vozovně ve Střešovicích, kde se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy.
Základ sbírky historických vozidel byl položen již v roce 1929, kdy byl vyčleněn pro muzejní účely bývalý vůz pražské koněspřežné tramvaje z roku 1886.
„Je to nejstarší exponát a nově je u nás k vidění i s koňmi,“ láká průvodce Jiří Sedlák.
Drtivou většinu z šestapadesáti vozidel, která jsou stále pojízdná, jen tak v ulicích nepotkáte. Maximálně můžete vidět historickou tramvaj, jež o víkendech a svátcích vyráží na okružní jízdu Prahou.
Ostatní exponáty se dostanou z hal jen při výjimečných akcích. „Jako je třeba oslava výročí, takže jednou za deset let,“ podotkla průvodkyně muzea Karla Tesařová.
Vozem pro císaře jezdily děti
Pod střechou bývalé vozovny stojí mezi desítkami červených vozů i jeden opravdový unikát - zeleně natřený salonní vůz s číslem 200, jehož interiér připomíná spíše obývací pokoj a jenž vyhrál hlavní cenu na pařížské výstavě v roce 1900.
„Byl původně postaven pro císaře Františka Josefa I., ale ten pražskou tramvaj odmítl. Tak ji dostal primátor,“ připomněla Tesařová.
Naposledy s ní prý jel primátor Jan Koukal, ale před ním vozila po Praze i školáky.
Většina vystavených vozů jsou právě tramvaje, ale k vidění jsou zde také různé pracovní vozy, trolejbusy nebo staré autobusy - mezi nimi i kloubový Ikarus, který zmizel z Prahy před několika lety. „Ikarusy si určitě všichni dobře pamatují. Jsou to autobusy, které byly vyrobeny pro nížinaté Maďarsko a v Praze proto měly problémy vyjet větší kopec,“ popisuje Sedlák.
To, že kromě tramvají a autobusů brázdily pražské ulice i trolejbusy, pak připomíná vůz Škoda 8 Tr.
Trolejbusy svoji historickou roli v Praze dohrály v roce 1972.
Hledejte staré koleje
Pro Pražany, kteří již Muzeum městské hromadné dopravy navštívili a přesto by se rádi dověděli o historii pražské dopravy více, mohou vyrazit přímo do ulic.
Na mnoha místech metropole jsou totiž dodnes k vidění pozůstatky starých tratí či jiných původně dopravních staveb.
Například na Karlově v ulici Boženy Němcové jsou v dlážděné vozovce stále položeny koleje. Stejně jako ty v ulici Na Florenci u Masarykova nádraží nevedou odnikud nikam. Nepoužívané koleje jsou také u autobusového nádraží Na Knížecí. Ty dříve sloužily jako vlečka pro smíchovskou továrnu Tatra, kde se tramvajové vozy vyráběly.
Kolej, po níž se již dávno nejezdí, najdete také ve Stromovce. Jde o pozůstatek trati do vozovny Královská obora, která již dávno nestojí.
Za upozornění stojí také stará konečná tramvají Laurová v Radlicích. Jako jediná v Praze tato trať totiž nekončí smyčkou, ale trojúhelníkem. Stejná konečná je také na Zvonařce, ale ta se používá jen při výlukách v oblasti Vinohrad.
Opravdoví nadšenci pak mohou vyrazit za tramvajovými pomníky. Jeden je pod Zlíchovským kostelíčkem, další jen pár metrů od něj u smyčky a poslední na předmostí Libeňského mostu.
Muzeum MHD:
Adresa: Patočkova 4, Praha 6 Telefon: 296 124 905 Web: http://www.dpp.cz Návštěvní doba: 9 až 17 hodin, v sobotu, neděli o svátcích až do 18. listopadu 2007 (pro skupiny po objednání i mimo návštěvní dobu) Vstupné: dospělí 25 Kč, děti, studenti, důchodci 10 Kč, děti do 6 let zdarma Doprava: ze stanice metra A Hradčanská tramvají číslo 1, 8, 25, 15, 18 nebo autobusy číslo 108, 174 - zastávka Vozovna Střešovice
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Zavzpomínat na tuto dobu mohou Pražané v bývalé tramvajové vozovně ve Střešovicích, kde se nachází jedinečná sbírka památek z historie městské hromadné dopravy.
Základ sbírky historických vozidel byl položen již v roce 1929, kdy byl vyčleněn pro muzejní účely bývalý vůz pražské koněspřežné tramvaje z roku 1886.
„Je to nejstarší exponát a nově je u nás k vidění i s koňmi,“ láká průvodce Jiří Sedlák.
Drtivou většinu z šestapadesáti vozidel, která jsou stále pojízdná, jen tak v ulicích nepotkáte. Maximálně můžete vidět historickou tramvaj, jež o víkendech a svátcích vyráží na okružní jízdu Prahou.
Ostatní exponáty se dostanou z hal jen při výjimečných akcích. „Jako je třeba oslava výročí, takže jednou za deset let,“ podotkla průvodkyně muzea Karla Tesařová.
Vozem pro císaře jezdily děti
Pod střechou bývalé vozovny stojí mezi desítkami červených vozů i jeden opravdový unikát - zeleně natřený salonní vůz s číslem 200, jehož interiér připomíná spíše obývací pokoj a jenž vyhrál hlavní cenu na pařížské výstavě v roce 1900.
„Byl původně postaven pro císaře Františka Josefa I., ale ten pražskou tramvaj odmítl. Tak ji dostal primátor,“ připomněla Tesařová.
Naposledy s ní prý jel primátor Jan Koukal, ale před ním vozila po Praze i školáky.
Většina vystavených vozů jsou právě tramvaje, ale k vidění jsou zde také různé pracovní vozy, trolejbusy nebo staré autobusy - mezi nimi i kloubový Ikarus, který zmizel z Prahy před několika lety. „Ikarusy si určitě všichni dobře pamatují. Jsou to autobusy, které byly vyrobeny pro nížinaté Maďarsko a v Praze proto měly problémy vyjet větší kopec,“ popisuje Sedlák.
To, že kromě tramvají a autobusů brázdily pražské ulice i trolejbusy, pak připomíná vůz Škoda 8 Tr.
Trolejbusy svoji historickou roli v Praze dohrály v roce 1972.
Hledejte staré koleje
Pro Pražany, kteří již Muzeum městské hromadné dopravy navštívili a přesto by se rádi dověděli o historii pražské dopravy více, mohou vyrazit přímo do ulic.
Na mnoha místech metropole jsou totiž dodnes k vidění pozůstatky starých tratí či jiných původně dopravních staveb.
Například na Karlově v ulici Boženy Němcové jsou v dlážděné vozovce stále položeny koleje. Stejně jako ty v ulici Na Florenci u Masarykova nádraží nevedou odnikud nikam. Nepoužívané koleje jsou také u autobusového nádraží Na Knížecí. Ty dříve sloužily jako vlečka pro smíchovskou továrnu Tatra, kde se tramvajové vozy vyráběly.
Kolej, po níž se již dávno nejezdí, najdete také ve Stromovce. Jde o pozůstatek trati do vozovny Královská obora, která již dávno nestojí.
Za upozornění stojí také stará konečná tramvají Laurová v Radlicích. Jako jediná v Praze tato trať totiž nekončí smyčkou, ale trojúhelníkem. Stejná konečná je také na Zvonařce, ale ta se používá jen při výlukách v oblasti Vinohrad.
Opravdoví nadšenci pak mohou vyrazit za tramvajovými pomníky. Jeden je pod Zlíchovským kostelíčkem, další jen pár metrů od něj u smyčky a poslední na předmostí Libeňského mostu.
Muzeum MHD:
Adresa: Patočkova 4, Praha 6 Telefon: 296 124 905 Web: http://www.dpp.cz Návštěvní doba: 9 až 17 hodin, v sobotu, neděli o svátcích až do 18. listopadu 2007 (pro skupiny po objednání i mimo návštěvní dobu) Vstupné: dospělí 25 Kč, děti, studenti, důchodci 10 Kč, děti do 6 let zdarma Doprava: ze stanice metra A Hradčanská tramvají číslo 1, 8, 25, 15, 18 nebo autobusy číslo 108, 174 - zastávka Vozovna Střešovice
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/188790/
Za velkého zájmu veřejnosti byla v sobotu 23. června slavnostně otevřena Kolínská řepařská drážka, která je nejstarší drahou svého druhu v Čechách. Obnova trati trvala rok a půl.
„Je to projekt, který vzbuzuje můj hluboký obdiv. Díky nezměrné obětavosti nadšenců se podařilo nejen obnovit unikátní dráhu, ale také zatraktivnit celý region pro turisty,“ uvedl při otevření hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Společně s ním se akce zúčastnili poslanec Parlamentu ČR Ondřej Plašil, senátor Jan Rakušan, starosta Města Kolína Jiří Buřič a další významní hosté, zejména z řad partnerů a sponzorů.
Vycházkové trasy
Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky rozdělil celý projekt obnovy na dvě části. Stavba první části začala - po několika letech přípravných prací - slavnostním poklepáním na kolejnici 24. listopadu 2005. V areálu Kolínské řepařské drážky byla postavena nádražní budova s informačním centrem a muzeální expozicí věnovanou historii drážky a také budova depa výtopny, určená pro úschovu lokomotiv. Obě budovy byly navrženy podle historických typizovaných budov Společnosti státní dráhy. Kolejové těleso, které je vystavěno po původní trase, má prozatím délku dva kilometry.
Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky počítá v druhé části projektu s prodloužením trati až do Býchor, celkem 4,5 kilometru. V blízkosti drážky se nacházejí pěkné vycházkové trasy, cyklostezky a počítá se i s vybudováním naučné stezky.
Kolínskou řepařskou drážku nechal postavit v roce 1894 rytíř František Horský. Drážka vedla z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín, a.s., do Františkova (Ovčáry), do Býchor a Jestřábí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 kilometru, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 kilometru. K původnímu účelu drážka sloužila téměř 70 let.
(27.7.2007 Mladá fronta DNES Středočeské listy)
„Je to projekt, který vzbuzuje můj hluboký obdiv. Díky nezměrné obětavosti nadšenců se podařilo nejen obnovit unikátní dráhu, ale také zatraktivnit celý region pro turisty,“ uvedl při otevření hejtman Středočeského kraje Petr Bendl. Společně s ním se akce zúčastnili poslanec Parlamentu ČR Ondřej Plašil, senátor Jan Rakušan, starosta Města Kolína Jiří Buřič a další významní hosté, zejména z řad partnerů a sponzorů.
Vycházkové trasy
Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky rozdělil celý projekt obnovy na dvě části. Stavba první části začala - po několika letech přípravných prací - slavnostním poklepáním na kolejnici 24. listopadu 2005. V areálu Kolínské řepařské drážky byla postavena nádražní budova s informačním centrem a muzeální expozicí věnovanou historii drážky a také budova depa výtopny, určená pro úschovu lokomotiv. Obě budovy byly navrženy podle historických typizovaných budov Společnosti státní dráhy. Kolejové těleso, které je vystavěno po původní trase, má prozatím délku dva kilometry.
Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky počítá v druhé části projektu s prodloužením trati až do Býchor, celkem 4,5 kilometru. V blízkosti drážky se nacházejí pěkné vycházkové trasy, cyklostezky a počítá se i s vybudováním naučné stezky.
Kolínskou řepařskou drážku nechal postavit v roce 1894 rytíř František Horský. Drážka vedla z kolínského cukrovaru, který stál v místě dnešní Elektrárny Kolín, a.s., do Františkova (Ovčáry), do Býchor a Jestřábí Lhoty. Celková délka trati dosáhla 10,6 kilometru, odbočka do Františkova měřila dalších 0,9 kilometru. K původnímu účelu drážka sloužila téměř 70 let.
(27.7.2007 Mladá fronta DNES Středočeské listy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187862/
Mít jenom pro sebe nebo pro skupinu přátel vlak či trolejbus se na výletě poštěstí jen zřídka. Kdo si však připlatí stovky až tisíce korun, nemusí absolvovat tlačenici a vozidlo si objednat. Historické trolejbusy, parní lokomotiva s vagony či motoráček vyrážejí na výlety třeba se školáky, hostí svatebčany nebo vyjíždějí na firemní akce."Nejčastěji jezdíme po místních tratích v okolí Pardubic a Chrudimi, ale můžeme zařídit jízdu kdekoliv na síti Českých drah," řekl ČTK předseda Pardubického spolku historie železniční dopravy Tomáš Hodr.
Hodr dodává, že objednat si vlak není úplně nejlevnější záležitost. Cena se odvíjí od počtu ujetých kilometrů, spotřeby i času stráveného na trati. Třeba čtyři kilometry cesty vlakem mezi nádražími v Rosicích nad Labem a Pardubicemi vychází na 1500 korun."Cena klesá při vyšším počtu ujetých kilometrů. Zapůjčit si vlak s vagony vyjde na tisíce korun, trolejbus v řádech stokorun," dodal Hodr.
Na tratích jezdí motorové vozy M 131, které vyráběla Tatra Kopřivnice v 40. letech minulého století. Kromě výrobního označení mají vozy i svá jména, například Bohouš, Karel nebo Nataša. Přípojnému vozu řady BDlm z roku 1955 se v depu říká Mirek. Je unikátní teplovodním vytápěním. Ve vagonu je uhelný kotlík, přikládá se do z něj zvenku ve stanici.
Na cesty mohou s historickými vlaky vyjet cyklisté, kola naloží do nákladního krytého vozu řady Ztr z roku 1946. Vůz byl v běžném provozu do roku 1990.
Zájemci se nemusejí spoléhat jen na koleje, oslavit například narozeniny se dají v kloubovém trolejbusu Sanos 329 a trolejbusu Škoda 9 Tr 353. Škoda vyrobila v letech 1962 až 1981 více než 7000 vozidel. Sanos se vyráběl především pro Jugoslávii a dnes je v České republice pojízdný pouze ten v Pardubicích, řekl Hodr.
(Autor: ČTK)
Hodr dodává, že objednat si vlak není úplně nejlevnější záležitost. Cena se odvíjí od počtu ujetých kilometrů, spotřeby i času stráveného na trati. Třeba čtyři kilometry cesty vlakem mezi nádražími v Rosicích nad Labem a Pardubicemi vychází na 1500 korun."Cena klesá při vyšším počtu ujetých kilometrů. Zapůjčit si vlak s vagony vyjde na tisíce korun, trolejbus v řádech stokorun," dodal Hodr.
Na tratích jezdí motorové vozy M 131, které vyráběla Tatra Kopřivnice v 40. letech minulého století. Kromě výrobního označení mají vozy i svá jména, například Bohouš, Karel nebo Nataša. Přípojnému vozu řady BDlm z roku 1955 se v depu říká Mirek. Je unikátní teplovodním vytápěním. Ve vagonu je uhelný kotlík, přikládá se do z něj zvenku ve stanici.
Na cesty mohou s historickými vlaky vyjet cyklisté, kola naloží do nákladního krytého vozu řady Ztr z roku 1946. Vůz byl v běžném provozu do roku 1990.
Zájemci se nemusejí spoléhat jen na koleje, oslavit například narozeniny se dají v kloubovém trolejbusu Sanos 329 a trolejbusu Škoda 9 Tr 353. Škoda vyrobila v letech 1962 až 1981 více než 7000 vozidel. Sanos se vyráběl především pro Jugoslávii a dnes je v České republice pojízdný pouze ten v Pardubicích, řekl Hodr.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/187273/
Hanušovské vlastivedné múzeum ponúka výstavu Ide mašinka
Hanušovce nad Topľou 20. júla (TASR) - Dovedna 800 predmetov spojených so železničnou dopravou obsahuje výstava Ide mašinka, ktorú sprístupnilo vo svojich priestoroch Vlastivedné múzeum (VM) v Hanušovciach nad Topľou.
Podstatná časť vystavených exponátov pochádza od vranovského zberateľa Rudolfa Galoviča. Výstava je spomienkou na 60. výročie úplného obnovenia premávky na železničnej trati Prešov-Vranov-Strážske, ktorá bola na sklonku druhej svetovej vojny veľmi poškodená ustupujúcim nemeckým vojskom.
"Z dielne vášnivého zberateľa ponúkame návštevníkom múzea rozličné medaily, vyznamenania, odznaky s témou železníc, rôzne druhy železničných lístkov, aj kartónové, ktoré vydávali cestujúcim donedávna, a podobne," uviedol dnes pre TASR pracovník múzea Peter Šafranko. Dodal, že nechýba ani literatúra o histórii železníc, plagáty, spomienkové predmety a doklady viažuce sa na prácu v železničnej doprave, liatinové a emailové čísla z rôznych rušňov, staré lampáše, svietidlá, píšťalky a pod.
Spomínaná trať mala v minulosti veľký hospodársky význam. Plány jej zrodenia vznikli na sklonku 19. storočia a stavali ju v rokoch 1939 až 1943. Jej krátku prevádzku narušili vojnové udalosti spojené s oslobodzovaním v roku 1945, kedy bola zničená. Povojnová obnova trate trvala veľmi dlho. Všetky tieto udalosti dokumentuje množstvo fotografií, séria štyroch poštových známok a trojrozmerných materiálov. Výstava potrvá do 5. augusta.
20. 7. 2007 11:24:00 | Copyright © TASR 2007undefined
Hanušovce nad Topľou 20. júla (TASR) - Dovedna 800 predmetov spojených so železničnou dopravou obsahuje výstava Ide mašinka, ktorú sprístupnilo vo svojich priestoroch Vlastivedné múzeum (VM) v Hanušovciach nad Topľou.
Podstatná časť vystavených exponátov pochádza od vranovského zberateľa Rudolfa Galoviča. Výstava je spomienkou na 60. výročie úplného obnovenia premávky na železničnej trati Prešov-Vranov-Strážske, ktorá bola na sklonku druhej svetovej vojny veľmi poškodená ustupujúcim nemeckým vojskom.
"Z dielne vášnivého zberateľa ponúkame návštevníkom múzea rozličné medaily, vyznamenania, odznaky s témou železníc, rôzne druhy železničných lístkov, aj kartónové, ktoré vydávali cestujúcim donedávna, a podobne," uviedol dnes pre TASR pracovník múzea Peter Šafranko. Dodal, že nechýba ani literatúra o histórii železníc, plagáty, spomienkové predmety a doklady viažuce sa na prácu v železničnej doprave, liatinové a emailové čísla z rôznych rušňov, staré lampáše, svietidlá, píšťalky a pod.
Spomínaná trať mala v minulosti veľký hospodársky význam. Plány jej zrodenia vznikli na sklonku 19. storočia a stavali ju v rokoch 1939 až 1943. Jej krátku prevádzku narušili vojnové udalosti spojené s oslobodzovaním v roku 1945, kedy bola zničená. Povojnová obnova trate trvala veľmi dlho. Všetky tieto udalosti dokumentuje množstvo fotografií, séria štyroch poštových známok a trojrozmerných materiálov. Výstava potrvá do 5. augusta.
20. 7. 2007 11:24:00 | Copyright © TASR 2007undefined
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/186232/
Vozy koňky z roku 1886 i nejmodernější tramvaje současné doby si mohou návštěvníci prohlédnout v rozsáhlé expozici Muzea městské hromadné dopravy v tramvajové vozovně v Praze-Střešovicích. Sbírka historických tramvají pražského Dopravního podniku se začala rozrůstat zejména v první polovině šedesátých let - v tu dobu začal pražský dopravce obměňovat vozový park elektrických drah. Rozsáhlá obměna vyvrcholila v roce 1974, tedy přesně v den, kdy začalo v metropoli jezdit metro.
V roce 1998 byl soubor padesáti historických vozidel městské hromadné dopravy a třiceti čtyř dalších sbírkových exponátů muzea prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku.
Kromě tramvají si mohou návštěvníci prohlédnout také nejrůznější modely vozů, fotografie, historické předměty, dokumenty, jízdenky a plánky.
Návštěvníci se navíc mohou svézt historickou tramvají č. 91. Odjezd ze střešovické vozovny je o víkendech a o svátcích v každou celou hodinu od 12 do 17 hodin.
Muzeum je otevřeno od 31. března do 18. listopadu v sobotu, v neděli a o svátcích vždy od 9 do 17 hodin.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
V roce 1998 byl soubor padesáti historických vozidel městské hromadné dopravy a třiceti čtyř dalších sbírkových exponátů muzea prohlášen ministerstvem kultury za kulturní památku.
Kromě tramvají si mohou návštěvníci prohlédnout také nejrůznější modely vozů, fotografie, historické předměty, dokumenty, jízdenky a plánky.
Návštěvníci se navíc mohou svézt historickou tramvají č. 91. Odjezd ze střešovické vozovny je o víkendech a o svátcích v každou celou hodinu od 12 do 17 hodin.
Muzeum je otevřeno od 31. března do 18. listopadu v sobotu, v neděli a o svátcích vždy od 9 do 17 hodin.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/185013/
Setkání motorových vozů pořádalo o víkendu Železniční muzeum Českých drah v Lužné u Rakovníka. Na prohlídku více než dvacítky současných i historických motoráčků dorazily tradičně tisíce lidí. Kromě motorových vozidel a zvláštních jízd návštěvníci obdivovali i ocelové kolejiště o velikosti 14,5 krát 1,7 metru, které do Lužné přivezli členové Klubu železničních modelářů z Komárna na Slovensku.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Ne, že by se to nevědělo.
Míním to jen jako doklad, že si akce všiml "dokonce" i regionální tisk. Slabě a pozdě...
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Ne, že by se to nevědělo.
Míním to jen jako doklad, že si akce všiml "dokonce" i regionální tisk. Slabě a pozdě...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/179292/
Náš Klub pro obnovu řepařské drážky v sobotu slavnostně otevřel tuto novou kolínskou turistickou atrakci. Poprvé se svézt vláčkem taženým parní lokomotivou po dvoukilometrové trase přišlo v tento den na tisíc lidí, včetně politiků a představitelů sponzorských firem. Ale jenom členové našeho klubu věděli, že parní lokomotivu jsme přivezli pouhý den před slavnostním otevřením, prodělala totiž generální opravu ve zlíchovské výtopně.
Přestože tu máme i motorové mašinky a někteří cestující jim i dávají přednost, vlak tažený párou má své kouzlo a my jenom doufáme, že mašinka nějaký čas vydrží. Při jejím stáří stačí k delší poruše jedna prasklá součástka.
O autorovi| Tomáš Vanča, jednatel
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Přestože tu máme i motorové mašinky a někteří cestující jim i dávají přednost, vlak tažený párou má své kouzlo a my jenom doufáme, že mašinka nějaký čas vydrží. Při jejím stáří stačí k delší poruše jedna prasklá součástka.
O autorovi| Tomáš Vanča, jednatel
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/179288/
Kolínská řepná drážka, nejstarší trať, po níž se do místního cukrovaru dovážela řepa, byla po více než 40 letech zčásti obnovena a v sobotu slavnostně zprovozněna. Teď však mašinka nevozí vagony s řepou, ale turisty. Úzkorozchodnou železnici zprovoznil Klub pro obnovu Kolínské řepařské drážky, který na projektu sedm let pracoval. „Rádi bychom drážku ještě o dva a půl kilometru prodloužili. Hejtman Petr Bendl slíbil, že nás kraj i nadále finančně podpoří, takže to snad bude v dohledné době,“ řekl jednatel klubu Tomáš Vanča.
**********
Místo řepy na dráze vozí turisty
Nadšenci obnovili v Sendražicích unikátní Kolínskou řepařskou drážku
Nové nádraží a depo pro lokomotivy mají v Kolíně-Sendražicích. Po více než 40 letech tudy znovu vedou koleje. Není to dráha ledajaká, ale unikátní úzkorozchodná trať, po které se vláčkem dopravovala řepa do kolínského cukrovaru. Spolek nadšenců ji sedm let obnovoval.
„Dříve tady byla jen pole, opodál skládka a sem tam zbytky náspu bez kolejí. Začínali jsme úplně od píky,“ vzpomíná Tomáš Vanča z Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky. „V Sendražicích bývalo překladiště, a tak jsme si řekli, že by to mohlo být vhodné místo pro nádražní budovu. Ve skutečnosti je to více muzeum a infocentrum než klasické nádraží. „Ale jízdenky tam samozřejmě také pořídíte,“ říká Vanča. „Prodáváme dokonce i dobové kartonové jízdenky,“ podotýká.
Kolínská řepařská drážka je nejstarší tohoto druhu v Polabí. V roce 1894 trať zřídil tehdejší majitel cukrovaru v Kolíně Adolf Richter. Drážku vedl směrem ke svým statkům ve Františkově a Eleonorově. Na desetikilometrové trase bylo devět překladišť a na dráze původně jezdily tři soupravy, každá z nich vybavena osobním vozem pro průvodčího.
Během náletů spojeneckých vojsk na kolínskou Petrolku v roce 1945 drážka posloužila jako úniková cesta tamních dělníků před bombardováním. Ještě v 50. letech byla drážka obnovována, ale hned na počátku následujícího desetiletí provoz ustal a trať zanikla.
Chloubou současného vozového parku je parní mašinka z roku 1951, která jezdívala v královédvorských železárnách. „Než jsme ji začali opravovat, byla v hrozném stavu. Museli jsme ji rozebrat do šroubku. Pracovali jsme na tom rok,“ říká vedoucí oprav a mašinfíra Viktor Sitta. Projekt zatím stál 23 milionů korun, přispěla Evropská unie, automobilka TPCA, kraj i jednotlivci. Každý pražec, který je na dráze položen, je totiž prodejný. „Za šest set korun kus. A vždy na něj napíšeme jméno sponzora,“ dodává Vanča.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
**********
Místo řepy na dráze vozí turisty
Nadšenci obnovili v Sendražicích unikátní Kolínskou řepařskou drážku
Nové nádraží a depo pro lokomotivy mají v Kolíně-Sendražicích. Po více než 40 letech tudy znovu vedou koleje. Není to dráha ledajaká, ale unikátní úzkorozchodná trať, po které se vláčkem dopravovala řepa do kolínského cukrovaru. Spolek nadšenců ji sedm let obnovoval.
„Dříve tady byla jen pole, opodál skládka a sem tam zbytky náspu bez kolejí. Začínali jsme úplně od píky,“ vzpomíná Tomáš Vanča z Klubu pro obnovu Kolínské řepařské drážky. „V Sendražicích bývalo překladiště, a tak jsme si řekli, že by to mohlo být vhodné místo pro nádražní budovu. Ve skutečnosti je to více muzeum a infocentrum než klasické nádraží. „Ale jízdenky tam samozřejmě také pořídíte,“ říká Vanča. „Prodáváme dokonce i dobové kartonové jízdenky,“ podotýká.
Kolínská řepařská drážka je nejstarší tohoto druhu v Polabí. V roce 1894 trať zřídil tehdejší majitel cukrovaru v Kolíně Adolf Richter. Drážku vedl směrem ke svým statkům ve Františkově a Eleonorově. Na desetikilometrové trase bylo devět překladišť a na dráze původně jezdily tři soupravy, každá z nich vybavena osobním vozem pro průvodčího.
Během náletů spojeneckých vojsk na kolínskou Petrolku v roce 1945 drážka posloužila jako úniková cesta tamních dělníků před bombardováním. Ještě v 50. letech byla drážka obnovována, ale hned na počátku následujícího desetiletí provoz ustal a trať zanikla.
Chloubou současného vozového parku je parní mašinka z roku 1951, která jezdívala v královédvorských železárnách. „Než jsme ji začali opravovat, byla v hrozném stavu. Museli jsme ji rozebrat do šroubku. Pracovali jsme na tom rok,“ říká vedoucí oprav a mašinfíra Viktor Sitta. Projekt zatím stál 23 milionů korun, přispěla Evropská unie, automobilka TPCA, kraj i jednotlivci. Každý pražec, který je na dráze položen, je totiž prodejný. „Za šest set korun kus. A vždy na něj napíšeme jméno sponzora,“ dodává Vanča.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/178874/
Trať z Kamenického Šenova do České Kamenice slaví 10 let od přeměny na muzejní železnici
Kamenický Šenov - Měla navždy zmizet z jízdních řádů, její trať měla zarůst travou. Jenže dnes je všechno jinak.
Lokálková železniční trať na pomezí Českolipska a Děčínska -mezi Kamenickým Šenovem a Českou Kamenicí - oslaví o víkendu 10 let od své přeměny na muzejní železnici. Nebýt historických vlaků a skupiny nadšenců z Klubu přátel lokálky, trať by zanikla.
Klub vznikl na konci roku 1994, brzy se mu podařilo zastavit řízení o zrušení trati a brigádami ji začal vracet původní podobu. Nejvíc se věci daly do pohybu v roce 1997.
„Dne 21. června 1997 vyjely z České Kamenice první muzejní vlaky s cestujícími v čele s parní lokomotivou 313.901. Od té doby je trať zařazena v jízdním řádu pod číslem 901 a nostalgické vlaky na ní vozí již několik sezon spokojené cestující,“ uvedl Miroslav Fogl z Klubu přátel lokálky. „Jenom během první sezony se vlakem na lokálce svezlo téměř 6500 cestujících.“
Od přeměny trati na muzejní železnici uplyne tento víkend 10 let. A lokálka chce jubileum oslavit velkolepě. „Oslavy vyvrcholí v sobotu 23. června 2007, kdy se na lokálku vydá parní lokomotiva 423.0145 „Velký bejček“. Soupravu zvláštního vlaku posílí také motorový vůz M 262.045, který bude vypraven jako zvláštní rychlík „Šenovský expres“ již z Prahy-Holešovic.
Na nádraží v Kamenickém Šenově se navíc účastníci oslav stanou svědky bitvy vojáků Wermachtu a US Army v provedení Klubu vojenské historie z České Lípy. „Více než sto vojáků a desítka historických bojových vozidel se představí v akci, do které se zapojí též parní lokomotiva,“ upozorňuje Miroslav Fogl.
K vidění na šenovském nádraží bude také výstava bojové techniky i historických kolejových vozidel.
Zvláštní vlak vypraví Klub přátel lokálky také v neděli, kdy se na trasu Děčín-Rumburk-Dolní PoustevnaPanský-Krásná Lípa-Děčín vydá vlak „Nejsevernější expres“. K jubileu vydává Klub přátel lokálky sérii pohlednic, sběratele potěší příležitostná pamětní razítka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Kamenický Šenov - Měla navždy zmizet z jízdních řádů, její trať měla zarůst travou. Jenže dnes je všechno jinak.
Lokálková železniční trať na pomezí Českolipska a Děčínska -mezi Kamenickým Šenovem a Českou Kamenicí - oslaví o víkendu 10 let od své přeměny na muzejní železnici. Nebýt historických vlaků a skupiny nadšenců z Klubu přátel lokálky, trať by zanikla.
Klub vznikl na konci roku 1994, brzy se mu podařilo zastavit řízení o zrušení trati a brigádami ji začal vracet původní podobu. Nejvíc se věci daly do pohybu v roce 1997.
„Dne 21. června 1997 vyjely z České Kamenice první muzejní vlaky s cestujícími v čele s parní lokomotivou 313.901. Od té doby je trať zařazena v jízdním řádu pod číslem 901 a nostalgické vlaky na ní vozí již několik sezon spokojené cestující,“ uvedl Miroslav Fogl z Klubu přátel lokálky. „Jenom během první sezony se vlakem na lokálce svezlo téměř 6500 cestujících.“
Od přeměny trati na muzejní železnici uplyne tento víkend 10 let. A lokálka chce jubileum oslavit velkolepě. „Oslavy vyvrcholí v sobotu 23. června 2007, kdy se na lokálku vydá parní lokomotiva 423.0145 „Velký bejček“. Soupravu zvláštního vlaku posílí také motorový vůz M 262.045, který bude vypraven jako zvláštní rychlík „Šenovský expres“ již z Prahy-Holešovic.
Na nádraží v Kamenickém Šenově se navíc účastníci oslav stanou svědky bitvy vojáků Wermachtu a US Army v provedení Klubu vojenské historie z České Lípy. „Více než sto vojáků a desítka historických bojových vozidel se představí v akci, do které se zapojí též parní lokomotiva,“ upozorňuje Miroslav Fogl.
K vidění na šenovském nádraží bude také výstava bojové techniky i historických kolejových vozidel.
Zvláštní vlak vypraví Klub přátel lokálky také v neděli, kdy se na trasu Děčín-Rumburk-Dolní PoustevnaPanský-Krásná Lípa-Děčín vydá vlak „Nejsevernější expres“. K jubileu vydává Klub přátel lokálky sérii pohlednic, sběratele potěší příležitostná pamětní razítka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/177587/
České Budějovice - Projekt obnovy koněspřežky v centru Českých Budějovic doputoval ke krajskému soudu. Radnice chce kopii dráhy začít stavět už příští rok.
Správní žalobu proti rozhodnutí krajského úřadu podala firma Vltavín CB s.r.o. „Koněspřežka jen zkomplikuje dopravu ve městě. Navíc dráha není v územním plánu města,“ vysvětluje jednatel firmy Vltavín Karel Pražák. Na případ jako první upozornil Deník.
Žalobcům vadí, že nejsou vyřešeny záležitosti týkající se provozu samotné dráhy. „Stáje pro koně a sklad krmiv má být v parku, kde jsou přece přípustné jen stavby typu altánky nebo odpočívadla,“ dodal Pražák.
Obnovení koňky ale podporuje primátor Juraj Thoma. Podle něj dráha přitáhne do města více turistů a podpoří podnikání. „Máme příležitost vybudovat dráhu za peníze Evropské unie a ne z kasy města. Dotace z EU může pokrýt až pětaosmdesát procent nákladů,“ uvedl Thoma.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Kocourkov!
Správní žalobu proti rozhodnutí krajského úřadu podala firma Vltavín CB s.r.o. „Koněspřežka jen zkomplikuje dopravu ve městě. Navíc dráha není v územním plánu města,“ vysvětluje jednatel firmy Vltavín Karel Pražák. Na případ jako první upozornil Deník.
Žalobcům vadí, že nejsou vyřešeny záležitosti týkající se provozu samotné dráhy. „Stáje pro koně a sklad krmiv má být v parku, kde jsou přece přípustné jen stavby typu altánky nebo odpočívadla,“ dodal Pražák.
Obnovení koňky ale podporuje primátor Juraj Thoma. Podle něj dráha přitáhne do města více turistů a podpoří podnikání. „Máme příležitost vybudovat dráhu za peníze Evropské unie a ne z kasy města. Dotace z EU může pokrýt až pětaosmdesát procent nákladů,“ uvedl Thoma.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Kocourkov!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/176394/
Muzeum dopravy v Bratislave, http://www.muzeumdopravy.com/ : odkaz