Muzea a muzejní dráhy

Předseda sdružení Kolejová Jiří Šimkůj o plánech s Ježkovým mostem říká:

Ve starodávných uniformách vyráží na historické jízdy, sestavují kolejiště a sbírají zajímavosti z historie železniční dopravy. Občanské sdružení příznivců železnice s názvem Kolejová nyní získalo na starost i blanenský Ježkův most. „Chceme na něm vybudovat muzeum historických uniforem i fotografií,„ říká předseda sdružení Jiří Šimkůj.

* Čím vás Ježkův most zaujal?

Je to kus železnice a navíc historický unikát. Chtěli jej zlikvidovat, ale to by byla škoda. Už by se nedal nikdy znovu obnovit. I přesto, že most nyní nevede přes řeku,můžeme mladším generacím ukázat práci našich předků. Jemu přece víc jak sto let.

* Věděl jste o mostu předtím, než se kolem něj rozpoutaly diskuse?

Dělal jsem dlouho v blanenském Adastu, takže si pamatuji, jak se přes něj přetahovaly vagony. Železniční vlečka pak skončila kvůli zrušení točny na druhém břehu Svitavy.

* Jakým způsobem chcete most dál využívat?

Nejdříve musíme most zakonzervovat, odstranit rez i novodobé prvky. Zpracováváme projekt malého železničního muzea, se kterým chceme žádat o grant Evropskou unii. Pokud vše dobře půjde, mohlo by vzniknout během příštího roku.

* Co tam lidé uvidí?

Pro muzeum sháníme vagon. V něm budou i drobnosti jako uniformy či fotografie historických lokomotiv. V areálu plánujeme umístit staré semafory a výstražné cedule. Snad seženeme i závoru a podaří se nám někde vypůjčit další starobylé vagony.

(Brněnský deník)

Některých starých strojů, pozůstatků někdejšího škodováckého muzea, se zbavuje vedení interaktivního vědeckého centra Techmania, které sídlí v plzeňském areálu Škodovky - a je částečně pokračovatelem muzea.
Ředitel Techmanie Vlastimil Volák potvrdil, že o některá technická zařízení skutečně nestojí. „Jsou to části zařízení, o kterých víme, že se nám je nikdy nepodaří zrestaurovat. Ptáme se v ostatních muzeích, kde podobné věci schraňují, zda o ně mají zájem,„ řekl Vlastimil Volák. Ten ovšem připustil, že něco skončí pravděpodobně také ve šrotu. Tvrdí, že to se bude týkat především nekompletních zařízení.
„Pokud o ně nebude mít nikdo zájem, umím si představit, že jediná cesta bude do šrotu,„ prohlásil Vlastimil Volák.
Památkáři Pavlu Domanickému se postup Techmanie příliš nezamlouvá. „Dozvěděl jsme se, že se některé věci odvážejí, což mě dost naštvalo. Vím, že se například obtížně sháněly peníze na jejich dopravu,„ uvedl Domanický. Ten tvrdí, že Techmania například obětovala těžní stroj, který měl být stěžejním exponátem škodováckého muzea. „Byl to elektrický těžní stroj, vyrobený ve Škodě ve dvacátých letech. Potom fungoval v dole Alexandr na Mostecku. Škodovka stroj zpětně koupila, když se důl rušil v devadesátých letech. Demontáž a přeprava do Plzně byla záležitost za několik set tisíc korun,„ konstatoval Domanický. Památkář přitom upozorňuje, že se Techmania vzdaluje poslání muzea. „Mají v názvu napsáno Regionální technické muzeum o. p. s., ale jako muzeum se rozhodně nechovají. Sbírku, která byl určena k expozici nerozvíjejí, ale naopak likvidují,„ uvedl Domanický.
Libor Kočí z Techmanie připustil, že se instituce chce od klasického muzea lišit. „Uvážili jsme, co je v našich silách restaurovat a co ne. Do budoucna se budeme víc profilovat jako vědecké centrum než jako muzeum. Historie bude jako doplněk,„ vysvětlil Kočí. Zdůraznil ovšem, že si Techmania řadu technických zařízení nechává a některé rekonstruuje. „Opravujeme nyní čtyři exponáty. Jedná se o dvě lokomotivy, trolejbus TR 3 a parní stroj,„ sdělil Kočí.

(Mladá fronta DNES)

Ačkoli je Dobrovice dnes nenápadným městem mladoboleslavského regionu, před třemi sty lety byla střediskem velkého panství a vznikl zde druhý nejstarší cukrovar v Čechách. Významnou historii si Dobrovičtí chtějí připomínat, budují proto přímo v areálu objektu unikátní muzeum cukrovarnictví, lihovarnictví a řepařství.
„V České republice žádné takové muzeum nenajdete a v Evropě jsou pouze dvě. Ani jedno se však nemůže velikostí a záběrem s naším muzeem rovnat,„ říká vedoucí pro komunikaci společnosti Cukrovary a lihovary TTD Jakub Hradiský.
Mladoboleslavský historik Karel Herčík vznik unikátního muzea v Dobrovici vítá. „Je zde jeden z mála fungujících cukrovarů v republice a nejstarší dochovaný v Čechách. Měl velký vliv na rozvoj tohoto odvětví v regionu a vznik mnoha nových podniků. Pomyslně tak drží vlajku cukrovarnictví v Čechách,„ říká historik.

Provoz nového muzea zahájí dvoudenními oslavami

Nové muzeum budují v opraveném areálu původně renesančního hospodářského dvora, který byl vminulosti nedílnou součástí dobrovického zámku.
„Návštěvníci muzea uvidí například funkční model lihovaru, multimediální expozici mapující historii cukrovarnictví, největším exponátem je pak parní lokomotiva z 50. let 20. století společně s cisternou na melasu z konce 19. století,„ vyjmenovává Hradiský, jaké zajímavosti budou v muzeu k vidění. „Pro malé návštěvníky jsme připravili tematicky zaměřený dětský koutek, kde naleznou poučení, hru i zábavu,„ doplňuje.
Exponáty, panely s informacemi o historii oborů, výrobních technologií a používaných zařízení, to vše bude k vidění v muzeu, jehož výstavba stála téměř 180 milionů korun. Jeho otevření budou doprovázet velké oslavy, začnou v sobotu 22. května a potrvají do nedělního večera. Paralelně s tím v Dobrovici slavnostně otevřou i opravené náměstí.

(Mladá fronta DNES)

Atmosférou a romantikou zaniklých lesních úzkorozchodných železnic dýchá výstava, která je až do 31. března otevřena v muzeu v Krupině nedaleko Zvolenu. Vrací nás do dob, kdy na Slovensku jezdily lesní vláčky na více než 700 km tratí. Expozice seznamuje návštěvníky s historií a tradicemi železnic i lesnictví a také s namáhavou prací lesních železničářů. Nechybí ani připomínka nedaleké lesní dráhy, která vedla po úbočí památné hory Sitno z obce Ladzany do lokality Zaholík. Vystaveny jsou i vzácné fotografie, například z téměř neznámé železničky Diviaky – Budiš.

(Železničář)

matkoliptacik:
Datum ???

Súčasťou ústredných osláv 65. výročia Dňa víťazstva nad fašizmom v Liptovskom Mikuláši bude aj medzinárodná vedecká konferencia a tri výstavy – na mestskom úrade a v Posádkovom dome armády. Do Liptovského Mikuláša bude dopravený aj historický pancierový vlak, v ktorom bude umiestnená expozícia.

Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 2681/3 (část)
Obec: Kaplice
Katastrální území: Žďár u Kaplice
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 1336/1 (část)
Obec: Omlenice
Katastrální území: Stradov u Kaplice
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 990/1 (část)
Obec: Bujanov
Katastrální území: Suchdol u Bujanova
Pozemky, parcelní čísla: stavební parcela: 80
pozemkové parcely: 1641/1 (část), 2114/1 (část)
Budova, číslo popisné: 20 (část obce: Bujanov)
Obec: Rožmitál na Šumavě
Katastrální území: Hněvanov
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 1884/1 (část)
Obec: Dolní Dvořiště
Katastrální území: Trojany u Dolního Dvořiště
Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 27/1 (část), 221/1 (část), 221/3 (část), 221/4 (část), 298/1 (část), 298/3 (část), 298/4 (část)
Katastrální území: Dolní Dvořiště
Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 2101/3, 2101/4, 2101/6, 789/1 (část)
Katastrální území: Rybník u Dolního Dvořiště
Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 154/1 (část), 154/2 (část)
Katastrální území: Jenín
Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 2233/1 (část), 2584 (část), 2642/1 (část), 2662 (část), 2738/1 (část), 2854/2, 2854/3, 2854/5, 2854/9 (část), 2854/15,“.


Čl. II

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. července 2010.

předseda vlády
v zastoupení
místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí
PhDr. Jan Kohout v. r.

ministr kultury
prof. Václav Riedlbauch v. r.

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne 8. února 2010,

kterým se mění nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky


Vláda nařizuje podle § 4 odst. 1 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči:

Čl. I

V bodě 3 přílohy k nařízení vlády č. 147/1999 Sb., o prohlášení a zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky, písmeno a) zní:

„a)
Název: Koněspřežní železnice České Budějovice - Linec (česká část)
Popis: soubor budov, terénních úprav a dalších nemovitých objektů, vybudovaných k provozování koněspřežní železnice České Budějovice - Linec, včetně jejich pozůstatků, na pozemcích vymezených prostorovými identifikačními znaky, včetně těchto pozemků, s výjimkou pozemku parcelní číslo 165 v katastrálním území České Budějovice 1, pozemku parcelní číslo 139 v katastrálním území České Budějovice 7, pozemkové parcely č. 706 v katastrálním území Včelná, stavebních parcel č. 87, 115 v katastrálním území Kamenný Újezd, stavební parcely č. 78 v katastrálním území Chlumec-část obce: Krnín, stavební parcely č. 97 v katastrálním území Chodeč-Zvíkov, a objektů, které nebyly prohlášeny za kulturní památku
Prostorové identifikační znaky:
Okres: České Budějovice
Obec: České Budějovice
Katastrální území: České Budějovice 1
Pozemky, parcelní čísla: 25, 165 (část)
Budovy, čísla popisná: 23, 141
Katastrální území: České Budějovice 3
Pozemek, parcelní číslo: 4408
Budova, číslo popisné: 1847
Katastrální území: České Budějovice 7
Pozemek, parcelní číslo: 139
Budova, číslo popisné: 44
Obec: Včelná
Katastrální území: Včelná
Pozemek, parcelní číslo: 706
Budova, číslo popisné: 242
Obec: Kamenný Újezd
Katastrální území: Kamenný Újezd
Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 115, 122
pozemkové parcely: 2926/1(část), 2926/3 (část), 2926/22 (část)
Budova, číslo popisné: 87
Budova, číslo evidenční: 16
Katastrální území: Krasejovka
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 968/1 (část)
Okres: Český Krumlov
Obec: Chlumec
Katastrální území: Chlumec
Pozemek, parcelní číslo: stavební parcela: 78
Budova, číslo popisné: 9 (část obce: Krnín)
Obec: Dolní Třebonín
Katastrální území: Dolní Svince
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 693/1 (část)
Obec: Velešín
Katastrální území: Prostřední Svince - Holkov
Pozemky, parcelní čísla: stavební parcely: 34, 40/1, 40/2, 51/2
pozemkové parcely: 914/11 (část), 1018, 1020/7, 1020/8
Budovy, čísla popisná: 8, 18, 36, (část obce: Holkov)
Katastrální území: Velešín
Pozemky, parcelní čísla: pozemkové parcely: 1803/1 (část), 1803/2
Obec: Zvíkov
Katastrální území: Chodeč - Zvíkov
Pozemky, parcelní čísla: stavební parcela: 97
pozemková parcela: 3514/2 (část)
Budova, číslo popisné: 18 (část obce: Zvíkov)
Obec: Netřebice
Katastrální území: Dlouhá
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 1594/1 (část)
Obec: Střítež
Katastrální území: Střítež u Kaplice
Pozemek, parcelní číslo: pozemková parcela: 2681/3 (část)

Naděje vzala za své

Za změnu současného stavu usilují Velešínští už několik let. Starosta města Josef Klíma o problému jednal například s bývalým jihočeským hejtmanem Janem Zahradníkem či krajským radním Františkem Štanglem. Prozatím vždy bez úspěchu.
Naděje Velešínským svitla nyní, v rámci diskuse týkající se nařízení vlády o prohlášení a o zrušení prohlášení některých kulturních památek za národní kulturní památky. I tato šance však vzala rychle za své. „Změnila se pouze příloha původního nařízení vlády v části, která pojednává o prostorové identifikaci koněspřežní železnice,„ uvádí mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar.
„Tato památka se pouze nově vymezuje, aniž by se měnil její rozsah,„ dodává Cieslar. Nové vymezení si prý vynutila řada geodetických změn.
Podle ředitele Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích Petra Pavelce je někdejší koněspřežka liniovou stavbou, a tak přesná lokalizace jejích jednotlivých částí je dlouhodobým procesem. „Stále se objevují nové informace, takže nové nařízení vlády pouze upřesňuje umístění jednotlivých částí dráhy,„ říká Petr Pavelec. „O odnětí statusu národní kulturní památky v případě koněspřežní železnice v žádnémpřípadě neuvažujeme.„

Koněspřežka

Nejstarší železnice v Evropě, jež spojovala České Budějovice s Lincem, byla vystavěna v letech 1825 až 1832. Po koněspřežní dráze se přepravovala hlavně sůl, prakticky od počátků byla provozována i osobní přeprava. Železnici navrhl v hrubých rysech František Josef Gerstner již na začátku 19. století, samotnou výstavbu vzal do svých rukou Gerstnerův syn František Antonín.

(Českokrumlovský deník)

O omezení či zrušení ochranného pásma někdejší koněspřežní dráhy usilují Velešínští.

Ve výstavbě nových domů, rozvoji podnikání či vybudování kanalizace a vodovodu brání Velešínským ochranné pásmo někdejší koněspřežní železnice, jež vedla z Českých Budějovic do Lince. Takzvanou koněspřežku, respektive pozůstatky po ní, totiž ministerstvo kultury eviduje včetně některých okolních nemovitostí jako národní kulturní památku.
„Pro investory či obyvatele, kteří chtějí cokoliv stavět nebo opravovat v ochranném pásmu koněspřežky, je to doslova pohroma. Vždy totiž musejí žádat o udělení individuální výjimky, a to i v případech, že chtějí stavět tam, kde po koněspřežce už nejsou ani památky. Nevím, proč chráníme něco, co neexistuje,„ krčí rameny velešínský starosta Josef Klíma.

Řešení v nedohlednu

Jeho slova potvrzuje i Pavel Černý, jenž provozuje restauraci v Holkově, místní části Velešína. „Sto padesát metrů na obě strany od bývalé koněspřežky vede ochranné pásmo, v němž bez individuální výjimky, jejíž vyřízení se počítá na roky, nemůžu nic udělat. Navíc objekt, v němž podnikám, je jakožto nemovitost stojící poblíž koněspřežní železnice veden coby národní kulturní památka. Chráněn je tedy stejně jako českokrumlovský zámek, ačkoliv v něm není jediná původní cihla,„ zoufá si Pavel Černý.
V době, kdy začal v Holkově podnikat, bylo jeho záměrem vybudovat tady i hotel. „Když jsme měli hotové sklepy, památkáři nám stavbu zastavili, a tak do sklepů už dvacet let prší. Přitom hotel mohl už dávno stát, měl jsem šanci postavit jej za někdejší ceny a toto zařízení mi už nejméně 15 let mohlo vydělávat peníze,„ uvádí konkrétní příklad Pavel Černý.

(Českokrumlovský deník)

Národní technické muzeum (NTM) bude znovu vybírat ve veřejném tendru firmu na opravu střech budoucího Železničního muzea v areálu bývalého lokomotivního depa pražského Masarykova nádraží. V původním loňském tendru technické muzeum podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) chybovalo, když neprávem vyřadilo jednoho ze zájemců o zakázku s předpokládanou hodnotou 48 milionů korun. ÚOHS proto nařídil muzeu vzít dotyčnou firmu znovu do tendru a posoudit nabídky znovu. ČTK to zjistila z elektronické databáze antimonopolního úřadu. Vyjádření muzea ČTK zjišťuje.

Celá zpráva: http://www.finance.cz/zpravy/finance/250657/

V rámci našich skvělých tipů na zábavu za málo peněz vám přinášíme výběr muzeí a galerií, do kterých je vstup zdarma. Od Skotska po jižní pobřeží najdete desítky fascinujících muzeí úplně zdarma, které jen čekají na to, až je objevíte. Podívejte se na některé z těch nejlepších.

I o muzeu železničním: http://cestovani.idnes.cz/deset-nejvelkolepejsich-expozic-velke-britanie-obdivujte-zdarma-pyn-/velka-britanie.asp?c=A100131_104716_velka-britanie_bar

Jistě tam bude i něco o železnici.

Severočeské muzeum v Liberci (Masarykova 11) zve všechny zájemce o historii na výstavu Liberec v sevření hákového kříže, která se koná od 21. ledna do 7. března. Otevřeno je denně mimo pondělí od 9 do 17 h. Výstava nabízí komplexní pohled na Liberec v období mezi vstupem nacistických vojsk do města v říjnu 1938 a příchodem Rudé armády na jaře 1945. Nástup německých ozbrojených složek v roce 1938, plány přestavby Liberce podle nacistických představ, koncentrační tábory na Liberecku, ale také postupný ekonomický pád města a lidí v něm žijících, válečný Liberec plný uprchlíků, vězňů a přesídlenců – to je jen stručný výčet témat. Výstava též připomene existenci Muzea nacistického barbarství v 50. a 60. letech 20. století. Další informace najdete na adrese www.muzeumlb.cz

(Železničář)

Nevlídné zimní měsíce přímo vybízejí k návštěvě jedné ze čtyř tras vedoucích desítky metrů pod povrchem historického centra Prahy, a to podzemními tunely, kolektory, v nichž je uložena převážná část inženýrských sítí. Magnetem pro vás může být návštěva důlního nádraží a svezení se důlní lokomotivou. Do kolektoru mají přístup děti od 6 let. Prohlídku si lze objednat pomocí rezervačního systému na adrese http://zt.kolektory.cz/ . Kolektory jsou přístupné vždy v pondělí a ve středu, a to jak pro jednotlivce, tak pro skupiny do 16 osob. Vstupné činí 300 Kč, fixní cena za skupinovou vstupenku je 4 500 Kč. Veškeré dotazy zasílejte na e-mailovou adresu janeckovad@kolektory.cz

(Železničář)

Návštěvu zimního Králicka si mohou zájemci zpestřit prohlídkou tvrze Hůrka, která je otevřena celoročně (denně kromě pondělí). Prohlídky začínají v 11, 13 a 15 hodin. Provozovatel muzea, Společnost přátel čs. opevnění, připravuje na 6. února mimořádnou akci, tzv. „železniční sobotu„. Pevností se bude provádět podle speciálního schematu: kromě tří obvyklých prohlídek budou zorganizovány ještě tři mimořádné zaměřené na podzemní železnici. Skupinky povedou dva průvodci, jeden z nich bude specialista na železnice. Návštěvníkům tvrze předvedou na úzkorozchodné pevnostní trati práci akumulátorové lokomotivy s vagóny a také ruční manipulaci s nimi. Mimořádné vstupy budou organizovány v 9.30, 11.30 a 13.30 hodin. Standardní prohlídka trvá 70 minut, „železniční„ potrvá déle, asi 110 minut. Protože tyto prohlídky budou maximálně pro čtyřicet osob, je vhodné si místo objednat předem na e-mailové adrese railfort@atlas.cz ; nebo telefonu 777 046 714.

(Orlický deník)

Sdružení Posázavský pacifik, které propaguje historický význam železnice, se loni pustilo do opravy vodárenské věže ve stanici Čerčany. Koupilo také chátrající výtopnu v Ledečku. „Obě stavby patří k dominantám Posázaví, museli jsme je zachránit,„ vysvětlil jednatel sdružení Lumír Běhal.
Opravy skončí v letošním roce Vodárenskou věž U Sekalů v Čerčanech loni sdružení částečně opravilo. Letos by mělo podle plánu práce dokončit a otevřít ve věži železniční muzeum.
Věž už dostala novou střechu, okna a fasádu. Práce se mohly uskutečnit díky výluce na trati, která souvisela se stavbou železničního koridoru. „Měli jsme tak jedinečnou možnost postavit lešení kolem věže, která je v blízkosti trati. Paradoxně jsme proto opravu začínali venkovním pláštěm. Později bychom výluku nezaplatili,„ uvedl Běhal.
První část opravy stála asi půl milionu korun a sdružení ji zaplatilo ze svých zdrojů. Na druhou etapu, jejíž součástí je přístavba a rekonstrukce vnitřku věže, dostalo sdružení evropskou dotaci 1,8 milionu korun. „Veškeré opravy bychom rádi dokončili letos. Do zrekonstruované věže umístíme malé železniční muzeum s klubovnou Posázavského pacifiku, vyhlídkou a občerstvením pro turisty,„ popsal Běhal.
Stejným způsobem se sdružení Posázavský pacifik snaží zachránit i zchátralou výtopnu v Ledečku, které hrozila likvidace. Loni ji sdružení koupilo a připravuje opravu. „Už jsme požádali krajský úřad o příspěvek na statické zajištění stavby,„ doplnil Běhal.

(Mladá fronta DNES)

Laik žasne, odporník se (ne)diví... (to není překlep, ale pokus o žertík).

Nestává se, že bych na vlaky.net dával odkazy na jiná diskuzní fóra, ale podívejte se, kam až zašla situace na české muzejní scéně

http://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=1663843

Myslím, že dost lidí bude alespoň tušit, odkud vítr věje... motorová myš

Až do 28. února můžete nalézt v Podřipském muzeu v Roudnici nad Labem kolejiště s vláčky Merkur. Ty jsou součástí pohyblivého, takzvaného Mechanického Řípu. Nenapodobitelná atmosféra dioramatu vás přenese do doby, kdy vznikly oblíbené kolážové pohlednice s vizemi Řípu budoucnosti z let 1907 až 1918, jež se staly inspirací i částečnou předlohou výstavy. Expozici můžete navštívit v úterý až pátek od 10 do 12 h a od 12.30 do 16 h. Základní vstupné činí 20 Kč, snížené pro děti, studující, důchodce pak 10 Kč. Muzeum má tel. č. 416 878 192, další informace najdete na merkur@cz

(Železničář)

Jistě činnost chvályhodná. Mnohdy se pro péči o historická vozidla na historické stavby zapomíná.