Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Cheb - V květnu mají obyvatelé chebského sídliště Skalka dostat vlastní vlakovou zastávku na trati Cheb - Schirnding. Přístřešek s osmi sedačkami, informační tabulí a peronem bude umístěn hned vedle železničního přejezdu přes silnici navazující na ulici Přátelství za výpadovkou na Pomezí.
„Společně s novou vlakovou zastávkou Cheb - Skalka budou směrtem k sídlišti vybudovány chodníky a přechody pro chodce s bezpečnostními zábranami a veřejným osvětlením,“ informoval vedoucí oddělení dopravy na chebské radnici Martin Černík. Část celkových nákladů ve výši asi 5,5 milionu korun uhradí stát z fondu dopravní infrastruktury a zbylý milion město.
Nové nádraží se buduje v souvislosti s letos plánovanou Přeshraniční krajinnou výstavou Cheb -Marktredwitz, na kterou se očekává z německé strany až 400 tisíc návštěvníků, a právě vlak přes Schirnding má být nejdůležitějším pojítkem mezi oběma zúčastněnými městy.
U sídliště Skalka navíc bude jeden ze vchodů na výstavu, která bude situována na přilehlé nábřeží řeky Ohře. Zvýhodněná jízdenka bude součástí základního dvoudenního vstupného na výstavu rozdělenou do dvou měst na různých stranách hranice.
Nová zastávka vlaků vznikne na jaře také u nového františkolázeňského koupaliště Aquaforum na trati mezi Chebem a Plavnem.
„Budou zde zastavovat osobní vlaky včetně moderních souprav Regiosprinter,“ oznámil Pavel Doucha, předseda představenstva františkolázeňské společnosti Lázně, která nechala Aquaforum postavit a provozuje je.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
„Společně s novou vlakovou zastávkou Cheb - Skalka budou směrtem k sídlišti vybudovány chodníky a přechody pro chodce s bezpečnostními zábranami a veřejným osvětlením,“ informoval vedoucí oddělení dopravy na chebské radnici Martin Černík. Část celkových nákladů ve výši asi 5,5 milionu korun uhradí stát z fondu dopravní infrastruktury a zbylý milion město.
Nové nádraží se buduje v souvislosti s letos plánovanou Přeshraniční krajinnou výstavou Cheb -Marktredwitz, na kterou se očekává z německé strany až 400 tisíc návštěvníků, a právě vlak přes Schirnding má být nejdůležitějším pojítkem mezi oběma zúčastněnými městy.
U sídliště Skalka navíc bude jeden ze vchodů na výstavu, která bude situována na přilehlé nábřeží řeky Ohře. Zvýhodněná jízdenka bude součástí základního dvoudenního vstupného na výstavu rozdělenou do dvou měst na různých stranách hranice.
Nová zastávka vlaků vznikne na jaře také u nového františkolázeňského koupaliště Aquaforum na trati mezi Chebem a Plavnem.
„Budou zde zastavovat osobní vlaky včetně moderních souprav Regiosprinter,“ oznámil Pavel Doucha, předseda představenstva františkolázeňské společnosti Lázně, která nechala Aquaforum postavit a provozuje je.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/57057/
Od časů, kdy na hradecké nádraží vjel první vlak, uplyne letos na podzim už 149 let. Bylo to 3. října 1857, kdy z Pardubic do Hradce Králové přijela první slavnostně ověnčená lokomotiva. Podle knihy Zdeňka Srpa Příběh hradeckého nádraží dorazila za parovozem nazvaným „Pardubice“ ještě tentýž den do hradecké stanice lokomotiva „Králové Hradec“ s nákladními vagóny, vozy všech tříd a prvními cestujícími, kterými bylo několik drážních úředníků.
Do Josefova za 35 krejcarů
Samotný provoz na prvním úseku pardubicko-liberecké dráhy začal až 4. listopadu 1857. Pravidelné spoje začaly jezdit na trati z Pardubic do Josefova o jedenáct dní později. Zpočátku to byly tři vlaky do Josefova a jeden navíc v opačném směru. Jízda třetí třídou tehdy stála v tomto úseku 35 krejcarů.
Zatímco při uvedení do provozu, dokončení staničních budov či při příjezdu významných osobností hradecké nádraží žilo oslavami, v jeho minulosti nechyběly ani události, které se do jeho kroniky zapsaly černým písmem.
Mrazy zastavily vlaky
Vedle několika železničních neštěstí si svou daň na železnici vybraly i přírodní živly, jako v roce 1929. Nejprve na začátku ledna přišly silné mrazy, které vydržely přes celý měsíc. Mezi 15. a 20. únorem teplota klesla až na minus 33 stupňů Celsia, v jižních Čechách dokonce pod minus 40 stupňů. Na mrazivou zimu, která omezila i železniční dopravu, vzpomíná v Pamětní knize obce Číbuze na Královéhradecku její autor a učitel na tamní škole Prokop Šaroun: „Sněhu napadlo taková spousta, že leckde jen koruny stromů vyčnívaly z bílých nepřehledných plání. Řezavý vítr nakupil návěje vysoké, že dospělý by v nich snadno zapadl. Tímvíc děti, kterým byla cesta do školy úplně znemožněna. Od 16. února do 3. března byly všechny školy v republice zavřeny.
Bída byla na všech stranách. Zvlášť uhlí a dříví se brzy nedostávalo. Zásob rychle ubývalo. Také jich příliš nebylo, neb nikdo netušil zimy tak katastrofální. Všude na cestách se pilně přehazovalo, aby umožněn byl provoz. Rovněž vlakové spojení bylo velmi nepravidelné. Na některých tratích vlaky vůbec nejezdily, jako z Hradce Králové do Sadové a jiných.“
Podle dobových článků v novinách si zima vyžádala jen v Čechách přes čtyřicet lidských životů, někteří umrzli i ve světnici za stolem.
Nádraží bez střechy
Sotva se lidé vzpamatovali ze zimní pohromy, přišla další. 3. července 1929 se přihnala silná vichřice, která z hradeckého nádraží servala střechu. Zápis a fotografie z druhého dne po větrné smršti se dochovaly v číbuzské pamětní knize: „Bylo kol šesté hodiny odpolední, kdy objevil se nad obzorem mrak zvláštní žlutavé barvy. Byl velmi nízko. V hradecké rovině se valil dle výpovědi očitých svědků téměř po zemi. Temný praskot a hučení nevěštilo nic dobrého a než lidé, uděšeni, mohli domyslit, přihnal se orkán, v okamžiku stromy vyvracel z kořene, přelamoval. Ani nejsilnější zběsilému vichru neodolal.“ Jak se vyřádila na hradeckém nádraží, popisuje Zdeněk Srp: „Z přijímací budovy servala plechovou střechu, zmačkala ji jako kus papíru a odhodila na prostranství před nádražím. Vytrhla i s trámy střechu výpravny zboží. Prudký liják promáčel stropy mansardních naturálních bytů, jeden z nich se částečně propadl. Déšť promáčel i stropy v prvním patře a v přízemních místnostech. Poškozeno bylo skladiště, překladiště, komerční budova a staveniště na otevřené rampě.
Velké škody vznikly na zboží. Vítr je na překladišti rozmetal, déšť promočil. Škody byly i na zboží naloženém ve vozech. Větrná bouře vyšinula ve stanici tři nákladní vozy, na předměřické výtažné koleji uvedl vítr do pohybu deponované vozy, z nich se čtyři vykolejily a převrátily na traťovou kolej a další tři byly vrženy přes zarážedlo a úplně se rozbily.“
(zdroj: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Do Josefova za 35 krejcarů
Samotný provoz na prvním úseku pardubicko-liberecké dráhy začal až 4. listopadu 1857. Pravidelné spoje začaly jezdit na trati z Pardubic do Josefova o jedenáct dní později. Zpočátku to byly tři vlaky do Josefova a jeden navíc v opačném směru. Jízda třetí třídou tehdy stála v tomto úseku 35 krejcarů.
Zatímco při uvedení do provozu, dokončení staničních budov či při příjezdu významných osobností hradecké nádraží žilo oslavami, v jeho minulosti nechyběly ani události, které se do jeho kroniky zapsaly černým písmem.
Mrazy zastavily vlaky
Vedle několika železničních neštěstí si svou daň na železnici vybraly i přírodní živly, jako v roce 1929. Nejprve na začátku ledna přišly silné mrazy, které vydržely přes celý měsíc. Mezi 15. a 20. únorem teplota klesla až na minus 33 stupňů Celsia, v jižních Čechách dokonce pod minus 40 stupňů. Na mrazivou zimu, která omezila i železniční dopravu, vzpomíná v Pamětní knize obce Číbuze na Královéhradecku její autor a učitel na tamní škole Prokop Šaroun: „Sněhu napadlo taková spousta, že leckde jen koruny stromů vyčnívaly z bílých nepřehledných plání. Řezavý vítr nakupil návěje vysoké, že dospělý by v nich snadno zapadl. Tímvíc děti, kterým byla cesta do školy úplně znemožněna. Od 16. února do 3. března byly všechny školy v republice zavřeny.
Bída byla na všech stranách. Zvlášť uhlí a dříví se brzy nedostávalo. Zásob rychle ubývalo. Také jich příliš nebylo, neb nikdo netušil zimy tak katastrofální. Všude na cestách se pilně přehazovalo, aby umožněn byl provoz. Rovněž vlakové spojení bylo velmi nepravidelné. Na některých tratích vlaky vůbec nejezdily, jako z Hradce Králové do Sadové a jiných.“
Podle dobových článků v novinách si zima vyžádala jen v Čechách přes čtyřicet lidských životů, někteří umrzli i ve světnici za stolem.
Nádraží bez střechy
Sotva se lidé vzpamatovali ze zimní pohromy, přišla další. 3. července 1929 se přihnala silná vichřice, která z hradeckého nádraží servala střechu. Zápis a fotografie z druhého dne po větrné smršti se dochovaly v číbuzské pamětní knize: „Bylo kol šesté hodiny odpolední, kdy objevil se nad obzorem mrak zvláštní žlutavé barvy. Byl velmi nízko. V hradecké rovině se valil dle výpovědi očitých svědků téměř po zemi. Temný praskot a hučení nevěštilo nic dobrého a než lidé, uděšeni, mohli domyslit, přihnal se orkán, v okamžiku stromy vyvracel z kořene, přelamoval. Ani nejsilnější zběsilému vichru neodolal.“ Jak se vyřádila na hradeckém nádraží, popisuje Zdeněk Srp: „Z přijímací budovy servala plechovou střechu, zmačkala ji jako kus papíru a odhodila na prostranství před nádražím. Vytrhla i s trámy střechu výpravny zboží. Prudký liják promáčel stropy mansardních naturálních bytů, jeden z nich se částečně propadl. Déšť promáčel i stropy v prvním patře a v přízemních místnostech. Poškozeno bylo skladiště, překladiště, komerční budova a staveniště na otevřené rampě.
Velké škody vznikly na zboží. Vítr je na překladišti rozmetal, déšť promočil. Škody byly i na zboží naloženém ve vozech. Větrná bouře vyšinula ve stanici tři nákladní vozy, na předměřické výtažné koleji uvedl vítr do pohybu deponované vozy, z nich se čtyři vykolejily a převrátily na traťovou kolej a další tři byly vrženy přes zarážedlo a úplně se rozbily.“
(zdroj: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56853/
Roku 1839 přisupěl na nádraží vklíněné mezi bastiony hradeb od Vídně první vlak.
Pozemky na jihu města se tenkrát nepodařilo pro dráhu vykoupit, nádraží totiž původně mělo stát tam, kam ho teď chceme přesouvat, takže fangle vlály a oslavné řeči ku poctě mocnářově se vedly hnedle vedle historického jádra města. Už roku 1912 však orgány c. a k. monarchie - jsouce zkostnatělými a rozvážnými jistě po pečlivém přemítání - navrhly posunout nádraží na jih. Důvody? Překáží prý rozvoji města a poloha je technicky nezpůsobilá pro další rozvoj. Pak přišla léta 1924, 1926, 1933, 1956, 1982, 1994. Čím jsou ty letopočty zvláštní? Při schvalování územního plánu Brna byla vždy potvrzena poloha nádraží přesunutého na jih. Dějiny šly: c. a k. úředník dávno naposled stáhl glotové rukávy, byly války, rozpadlo se mocnářství a vznikla republika, nacistický a komunistický režim odtáhl do propadla dějin, ale diskuse o trase dráhy ve městě pokračovala.
O nádraží se namluvilo dost
Hned v roce 1990 brněnští architekti posuzovali přestavbu uzlu zejména z hlediska polohy nádraží. Téhož roku byla ustavena komise z domácích i tuzemských odborníků za účasti ministerstva dopravy a drah. V roce 1992 expertní komise posoudila devět řešení ve čtyřech základních polohách k historickému jádru. Mezinárodní experti vybrali variantu C, odsunutou polohu, tu, kterou doporučil c. a k. úředník před první válkou. Téhož roku byla uspořádána anketa a výstava pro veřejnost a variantu schválilo zastupitelstvo města. O rozšíření centra města jižním směrem bylo - pokolikáté už? - rozhodnuto. Roku 1993 byla vyhodnocena urbanistická soutěž. Byly vystaveny návrhy pro veřejnost, proběhla anketa. Ministerstvo zadalo zpracování studie pro stanovení plošných nároků uzlu. Roku 1994 byla veřejně prezentována studie proveditelnosti, znovu schválen, tentokrát detailněji zpracovaný, územní plán, pochopitelně s nádražím v odsunuté poloze. V roce 1995 se město stalo členem skupiny Euricities-TGV, která řešila vysokorychlostní tratě na území města a nejlepší polohu nádraží. V roce 1996 vznikla kniha shrnující tuto problematiku. O rok později, 1997, vznikla dopravně urbanistická studie a výše zmíněnou expertní skupinou bylo v červnu v Lyonu doporučeno nádraží v odsunuté poloze jako páteřní projekt rozvoje města a jeho napojení na mezinárodní síť. Abych neobtěžoval, zrychlím a mnoho vynechám, zdůrazňuji, že nic z toho vynechaného neříká nic jiného než všechny ostatní kroky: nádraží na jih. Roku 2002 jednobarevná Zemanova vláda rozhodla o přestavbě uzlu a nastavila základní parametry financování. O rok později bylo zpracováno pět urbanistických studií. Následovaly články, debaty s veřejností, roku 2004 výstava pro veřejnost, příprava technického řešení projektu, zřízení informační kanceláře, urbanisticko-architektonická soutěž. A neplatné, nic neřešící, zato některé náramně zviditelňující referendum.
Musíme být rozhodní!
Doufám, že v Brně není nikdo, kdo pochybuje, že kilometry dvou evropských koridorů na území města je třeba opravit. Zdá se čtenářům těchto slov, že se diskutovalo málo? Budeme stavět, nebo pokračovat v debatách bez konce? Chceme bruselské a pražské peníze do Brna, nebo se budeme dívat jinam a závidět? Mnoho brněnských snů a projektů už se promrhalo nerozhodností a malou loajalitou k většinovým rozhodnutím. Bude šance na moderní dopravní a urbanistické řešení dalším z nich? Najdou se uvnitř Brna zase chytráci, jejichž hlasy budou zneužity k tomu, aby se tento projekt neuskutečnil a peníze byly prostavěny jinde v Evropě? Reprezentace státu i města jede brněnský projekt prezentovat do Bruselu a bude tam tlumočit jasné stanovisko: Brno chce bruselské peníze na své železniční koridory. Nedostaneli je, postaví je za peníze z -českého státního rozpočtu. Budeme stavět, nebo v roce 2012 u příležitosti stoletého výročí prvního rozhodnutí o rekonstrukci nádraží uspořádáme další referendum a odhalíme pamětní desku onomu úředníkovi? Unáhlená ro
Pozemky na jihu města se tenkrát nepodařilo pro dráhu vykoupit, nádraží totiž původně mělo stát tam, kam ho teď chceme přesouvat, takže fangle vlály a oslavné řeči ku poctě mocnářově se vedly hnedle vedle historického jádra města. Už roku 1912 však orgány c. a k. monarchie - jsouce zkostnatělými a rozvážnými jistě po pečlivém přemítání - navrhly posunout nádraží na jih. Důvody? Překáží prý rozvoji města a poloha je technicky nezpůsobilá pro další rozvoj. Pak přišla léta 1924, 1926, 1933, 1956, 1982, 1994. Čím jsou ty letopočty zvláštní? Při schvalování územního plánu Brna byla vždy potvrzena poloha nádraží přesunutého na jih. Dějiny šly: c. a k. úředník dávno naposled stáhl glotové rukávy, byly války, rozpadlo se mocnářství a vznikla republika, nacistický a komunistický režim odtáhl do propadla dějin, ale diskuse o trase dráhy ve městě pokračovala.
O nádraží se namluvilo dost
Hned v roce 1990 brněnští architekti posuzovali přestavbu uzlu zejména z hlediska polohy nádraží. Téhož roku byla ustavena komise z domácích i tuzemských odborníků za účasti ministerstva dopravy a drah. V roce 1992 expertní komise posoudila devět řešení ve čtyřech základních polohách k historickému jádru. Mezinárodní experti vybrali variantu C, odsunutou polohu, tu, kterou doporučil c. a k. úředník před první válkou. Téhož roku byla uspořádána anketa a výstava pro veřejnost a variantu schválilo zastupitelstvo města. O rozšíření centra města jižním směrem bylo - pokolikáté už? - rozhodnuto. Roku 1993 byla vyhodnocena urbanistická soutěž. Byly vystaveny návrhy pro veřejnost, proběhla anketa. Ministerstvo zadalo zpracování studie pro stanovení plošných nároků uzlu. Roku 1994 byla veřejně prezentována studie proveditelnosti, znovu schválen, tentokrát detailněji zpracovaný, územní plán, pochopitelně s nádražím v odsunuté poloze. V roce 1995 se město stalo členem skupiny Euricities-TGV, která řešila vysokorychlostní tratě na území města a nejlepší polohu nádraží. V roce 1996 vznikla kniha shrnující tuto problematiku. O rok později, 1997, vznikla dopravně urbanistická studie a výše zmíněnou expertní skupinou bylo v červnu v Lyonu doporučeno nádraží v odsunuté poloze jako páteřní projekt rozvoje města a jeho napojení na mezinárodní síť. Abych neobtěžoval, zrychlím a mnoho vynechám, zdůrazňuji, že nic z toho vynechaného neříká nic jiného než všechny ostatní kroky: nádraží na jih. Roku 2002 jednobarevná Zemanova vláda rozhodla o přestavbě uzlu a nastavila základní parametry financování. O rok později bylo zpracováno pět urbanistických studií. Následovaly články, debaty s veřejností, roku 2004 výstava pro veřejnost, příprava technického řešení projektu, zřízení informační kanceláře, urbanisticko-architektonická soutěž. A neplatné, nic neřešící, zato některé náramně zviditelňující referendum.
Musíme být rozhodní!
Doufám, že v Brně není nikdo, kdo pochybuje, že kilometry dvou evropských koridorů na území města je třeba opravit. Zdá se čtenářům těchto slov, že se diskutovalo málo? Budeme stavět, nebo pokračovat v debatách bez konce? Chceme bruselské a pražské peníze do Brna, nebo se budeme dívat jinam a závidět? Mnoho brněnských snů a projektů už se promrhalo nerozhodností a malou loajalitou k většinovým rozhodnutím. Bude šance na moderní dopravní a urbanistické řešení dalším z nich? Najdou se uvnitř Brna zase chytráci, jejichž hlasy budou zneužity k tomu, aby se tento projekt neuskutečnil a peníze byly prostavěny jinde v Evropě? Reprezentace státu i města jede brněnský projekt prezentovat do Bruselu a bude tam tlumočit jasné stanovisko: Brno chce bruselské peníze na své železniční koridory. Nedostaneli je, postaví je za peníze z -českého státního rozpočtu. Budeme stavět, nebo v roce 2012 u příležitosti stoletého výročí prvního rozhodnutí o rekonstrukci nádraží uspořádáme další referendum a odhalíme pamětní desku onomu úředníkovi? Unáhlená ro
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56852/
Dopis předsedovi vlády Jiřímu Paroubkovi z 26.1.2006
ve věci projektu přestavby ŽUB (podepsaný za koalici "Nádraží v centru" Martinem Anderem, ředitelem Hnutí DUHA) najdete na
http://www.nadrazivcentru.cz/060201-dopis-predsedovi-vlady-jirimu-paroubkovi-z-26-1-2006.html
Připomínám jinde už zmíněnou skutečnost, že právě dnes představuje ministr Šimonovský (a vedoucí činitelé Brna a Jihomoravského kraje) tento projekt v Bruselu, a to jako součást širšího jednání o připravenosti České republiky k výstavbě evropských vysokorychlostních tratí.
ve věci projektu přestavby ŽUB (podepsaný za koalici "Nádraží v centru" Martinem Anderem, ředitelem Hnutí DUHA) najdete na
http://www.nadrazivcentru.cz/060201-dopis-predsedovi-vlady-jirimu-paroubkovi-z-26-1-2006.html
Připomínám jinde už zmíněnou skutečnost, že právě dnes představuje ministr Šimonovský (a vedoucí činitelé Brna a Jihomoravského kraje) tento projekt v Bruselu, a to jako součást širšího jednání o připravenosti České republiky k výstavbě evropských vysokorychlostních tratí.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56823/
Nové parkoviště má vzniknout u vlakového nádraží v Čáslavi. „Zatím jednáme s Českými drahami, protože situace v ulicích poblíž nádraží je neúnosná. Obyvatelé jezdí vlakem za prací do Prahy a nechávají tu odstavená auta celý den,“ uvedl místostarosta Jaromír Strnad.
Město chce od Českých drah odkoupit pozemek, který nevyužívají, a upravit ho jako parkoviště.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)
Město chce od Českých drah odkoupit pozemek, který nevyužívají, a upravit ho jako parkoviště.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56539/
Dráhy chtějí nádraží v Českém Brodě zmodernizovat, měly by tu být obchody i služby
České dráhy zařadily nádraží v Českém Brodě do svého projektu nazvaného Živá nádraží. „Minulý týden přišel na městský úřad dopis od Českých drah, ve kterém nám oficiálně oznamují, že se českobrodské nádraží dočká modernizace,“ uvedl starosta Českého Brodu Jaromír Fischer.
České dráhy v loňském roce odstartovaly projekt modernizace desítek nádražních budov přibližně v šedesáti českých městech. Cílem projektu je, aby se z nádraží, kde denně projdou stovky cestujících, stalo místo, kam lidé rádi zajdou, a to nejenom když cestují, ale i na nákupy a za jinými aktivitami.
Jedním z hlavních kritérií při výběru nádraží, která budou modernizována, bylo především množství cestujících, kteří na jednotlivá nádraží denně přijdou.
Vlakové nádraží v Českém Brodě podmínky splňovalo, a proto bylo do projektu zařazeno. „Českobrodské vlakové nádraží je dopravním uzlem, denně sem přijede kolem pěti tisíc lidí,“ zdůraznil Fischer s tím, že lidé ráno přijíždějí na autobusové nádraží, které se nachází poblíž vlakového nádraží, a pak vlakem odjíždějí do Prahy. Jiní zase přijíždějí každé ráno autobusem či vlakem za prací do Českého Brodu.
V současné době se koná výběrové řízení. Během dubna by pak měl být vybrán investor, který vlakové nádraží v Českém Brodě zmodernizuje a nově vzniklé prostory sám využije nebo pronajme. „Dráhy potřebují tak tři nebo čtyři místnosti, zbytek se tedy může využít komerčně,“ uvedl starosta Českého Brodu.
Radnice také přemýšlí o tom, že se v rámci projektu Živá nádraží do modernizace vlakového nádraží a jeho okolí sama zapojí. „Jednou z možností je, že odkoupíme pozemek v blízkosti nádraží, kde by pak mohlo vzniknout parkoviště,“ řekl Fischer. Další možností je, že se parkoviště postaví na pozemku Českých drah v blízkosti nádražní budovy. Město by bylo také ochotné zažádat si kvůli spoluúčasti na modernizaci vlakového nádraží o peníze z fondu Evropské unie.
„V současné době je nádraží v Českém Brodě stejné jako desítky jiných po celé zemi, ne moc hezká budova, nepěkné sociální zařízení a malá hospoda,“ popsal Fischer českobrodské vlakové nádraží s tím, že modernizace nádraží je určitě potřebná a bude přínosná.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)
České dráhy zařadily nádraží v Českém Brodě do svého projektu nazvaného Živá nádraží. „Minulý týden přišel na městský úřad dopis od Českých drah, ve kterém nám oficiálně oznamují, že se českobrodské nádraží dočká modernizace,“ uvedl starosta Českého Brodu Jaromír Fischer.
České dráhy v loňském roce odstartovaly projekt modernizace desítek nádražních budov přibližně v šedesáti českých městech. Cílem projektu je, aby se z nádraží, kde denně projdou stovky cestujících, stalo místo, kam lidé rádi zajdou, a to nejenom když cestují, ale i na nákupy a za jinými aktivitami.
Jedním z hlavních kritérií při výběru nádraží, která budou modernizována, bylo především množství cestujících, kteří na jednotlivá nádraží denně přijdou.
Vlakové nádraží v Českém Brodě podmínky splňovalo, a proto bylo do projektu zařazeno. „Českobrodské vlakové nádraží je dopravním uzlem, denně sem přijede kolem pěti tisíc lidí,“ zdůraznil Fischer s tím, že lidé ráno přijíždějí na autobusové nádraží, které se nachází poblíž vlakového nádraží, a pak vlakem odjíždějí do Prahy. Jiní zase přijíždějí každé ráno autobusem či vlakem za prací do Českého Brodu.
V současné době se koná výběrové řízení. Během dubna by pak měl být vybrán investor, který vlakové nádraží v Českém Brodě zmodernizuje a nově vzniklé prostory sám využije nebo pronajme. „Dráhy potřebují tak tři nebo čtyři místnosti, zbytek se tedy může využít komerčně,“ uvedl starosta Českého Brodu.
Radnice také přemýšlí o tom, že se v rámci projektu Živá nádraží do modernizace vlakového nádraží a jeho okolí sama zapojí. „Jednou z možností je, že odkoupíme pozemek v blízkosti nádraží, kde by pak mohlo vzniknout parkoviště,“ řekl Fischer. Další možností je, že se parkoviště postaví na pozemku Českých drah v blízkosti nádražní budovy. Město by bylo také ochotné zažádat si kvůli spoluúčasti na modernizaci vlakového nádraží o peníze z fondu Evropské unie.
„V současné době je nádraží v Českém Brodě stejné jako desítky jiných po celé zemi, ne moc hezká budova, nepěkné sociální zařízení a malá hospoda,“ popsal Fischer českobrodské vlakové nádraží s tím, že modernizace nádraží je určitě potřebná a bude přínosná.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - střední Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56537/
ad Jakub:
O ten styk tří států právě jde. "Domorodci" ze všech tří zemí vkládají velké naděje do rozvoje Euroregionu Nisa, mj. také v dopravě. Nejde jen o stávající dopravní spojení, ale řeba také projekt Regiotram Nisa, postupné propojování tarifních systémů (ZVON) aj. Cílem je mj. zatraktivnění a zpřístupnění oblasti se značným potenciálem v turistice.
O ten styk tří států právě jde. "Domorodci" ze všech tří zemí vkládají velké naděje do rozvoje Euroregionu Nisa, mj. také v dopravě. Nejde jen o stávající dopravní spojení, ale řeba také projekt Regiotram Nisa, postupné propojování tarifních systémů (ZVON) aj. Cílem je mj. zatraktivnění a zpřístupnění oblasti se značným potenciálem v turistice.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56048/
Hm, no neviem si prestavit nejaky terminal v Hradku. Bol som tam pred 2 rokmi, sice to bol vikend, ale aj tak tam bolo strasne mrtvo a bol to jednoducho koniec sveta. Stanica mala, prazdna. Idete rovno a ste v Polsku, idete dolava a ste v Nemecku.
Foto 1 - interier miestnej stanice
Foto 2 - styk hranice CZ, DE a PL (podla zastav vidiet, kde je co)
Foto 1 - interier miestnej stanice
Foto 2 - styk hranice CZ, DE a PL (podla zastav vidiet, kde je co)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56046/
Po několikaměsíční opravě začaly cestujícím na hlavním nádraží v Hradci Králové opět sloužit veřejné toalety. Kromě nových obkladů, dlažby i sanitární techniky potěší to, že „ona místnost“ je přístupná bezplatně!
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
Po několik měsíců se cestující museli spokojit s mobilními WC buňkami, o které se však příslušná firma příkladně starala. Je otázka, zda ono bezúplatné používání modernizovaných záchodů vydrží. Bylo by v zájmu okolí nádraží, aby se tak stalo.
Na snímku z 10.1.2006 vpravo je vidět část provizorně používaných mobilních záchodků:
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
Po několik měsíců se cestující museli spokojit s mobilními WC buňkami, o které se však příslušná firma příkladně starala. Je otázka, zda ono bezúplatné používání modernizovaných záchodů vydrží. Bylo by v zájmu okolí nádraží, aby se tak stalo.
Na snímku z 10.1.2006 vpravo je vidět část provizorně používaných mobilních záchodků:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/56044/
Podobné zprávy o budování terminálů propojujících železniční a autobusovou dopravu, které se objevily v MF Dnes, se týkají také Mnichova Hradiště a Poděbrad. V Poděbradech by mělo dojít k souběhu realizace projektu ČD "Živá nádraží" a vybudování nádraží autobusového.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55941/
Hrádek nad Nisou - Obyvatele Hrádku a zvláště jeho okrajových částí čeká za několik měsíců pohodlnější cestování než dosud.
Město postaví letos na jaře nový autobusový terminál, který vyroste přímo u vlakového nádraží. Až dosud museli lidé mezi vlakem a autobusem chodit přes půlku města. „Chceme začít stavět na jaře, terminál přijde zhruba na patnáct milionů korun, plánovaný termín jeho otevření je červen 2006,“ nastínil starosta Martin Půta. Město na něj dostalo peníze z evropských fondů.
Nový terminál je jen součástí velkých změn v dopravě, které začaly v Hrádku už prosincovou změnou jízdního řádu. Město nakoupilo dva minibusy, které v průběhu ledna nahradí dosavadní velké autobusy. „Jsou úspornější, takže můžou jezdit častěji než dosud autobusy,“ vysvětlil Půta. Ve spolupráci s Libereckým kraje proběhne v prvním pololetí zkušební provoz, který ověří skutečné potřeby lidí Hrádecka.
Autobusy mezi jednotlivými částmi Hrádku budou lidi svážet k odjezdům vlaků. Novinkou jízdního řádu budou například večerní autobusy pro lidi odjíždějící z odpolední směny z Liberce. Téměř všechny vlaky už jezdí do Hrádku pravidelně. „Dalším cílem je propojit dopravu v celém Trojzemí,“ dodal Půta.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Město postaví letos na jaře nový autobusový terminál, který vyroste přímo u vlakového nádraží. Až dosud museli lidé mezi vlakem a autobusem chodit přes půlku města. „Chceme začít stavět na jaře, terminál přijde zhruba na patnáct milionů korun, plánovaný termín jeho otevření je červen 2006,“ nastínil starosta Martin Půta. Město na něj dostalo peníze z evropských fondů.
Nový terminál je jen součástí velkých změn v dopravě, které začaly v Hrádku už prosincovou změnou jízdního řádu. Město nakoupilo dva minibusy, které v průběhu ledna nahradí dosavadní velké autobusy. „Jsou úspornější, takže můžou jezdit častěji než dosud autobusy,“ vysvětlil Půta. Ve spolupráci s Libereckým kraje proběhne v prvním pololetí zkušební provoz, který ověří skutečné potřeby lidí Hrádecka.
Autobusy mezi jednotlivými částmi Hrádku budou lidi svážet k odjezdům vlaků. Novinkou jízdního řádu budou například večerní autobusy pro lidi odjíždějící z odpolední směny z Liberce. Téměř všechny vlaky už jezdí do Hrádku pravidelně. „Dalším cílem je propojit dopravu v celém Trojzemí,“ dodal Půta.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55940/
Autobusové a vlakové nádraží spojené s moderními obchody by do dvou let mohlo vyrůst v centru Jablonce nad Nisou. S plánem přišla před několika dny brněnská firma De Iure. Tvrdí, že by areál i zaplatila. Někteří zastupitelé však upozorňují na nedůvěryhodnost společnosti.
Rok staré brněnské firmě De Iure se základním kapitálem dvě stě tisíc korun včera jablonečtí zastupitelé odhlasovali záměr vybudovat terminál hromadné dopravy a obchodní centrum v oblasti Remize v Pražské ulici. Výstavba rozsáhlých objektů by měla přijít na několik stovek milionů korun.
Podle některých zastupitelů je ale společnost nedůvěryhodná. „Vznikla před rokem a tehdy byla společníkem firma SOL Brno, jejíž devadesátiprocentní vlastník sídlí na Britských Panenských ostrovech,“ upozornil zastupitel Jindřich Berounský. „Mluvíte o minulosti. Nynějším stoprocentním vlastníkem je Vlastimil Svoboda. Nejsou to ti samí lidé,“ argumentoval zástupce firmy Jiří Viehmann. Firma De Iure se podle něj začala o jablonecký terminál zajímat před více než rokem. Přitom teprve před rokem společnost vznikla. „Jednáme s jabloneckou ČSAD. Přijde nám to jako zajímavá investice,“ uvedl Viehmann.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Článek pokračuje o pochybnostech kolem firmy a podezřele rychlém projednávání její nabídky.
Rok staré brněnské firmě De Iure se základním kapitálem dvě stě tisíc korun včera jablonečtí zastupitelé odhlasovali záměr vybudovat terminál hromadné dopravy a obchodní centrum v oblasti Remize v Pražské ulici. Výstavba rozsáhlých objektů by měla přijít na několik stovek milionů korun.
Podle některých zastupitelů je ale společnost nedůvěryhodná. „Vznikla před rokem a tehdy byla společníkem firma SOL Brno, jejíž devadesátiprocentní vlastník sídlí na Britských Panenských ostrovech,“ upozornil zastupitel Jindřich Berounský. „Mluvíte o minulosti. Nynějším stoprocentním vlastníkem je Vlastimil Svoboda. Nejsou to ti samí lidé,“ argumentoval zástupce firmy Jiří Viehmann. Firma De Iure se podle něj začala o jablonecký terminál zajímat před více než rokem. Přitom teprve před rokem společnost vznikla. „Jednáme s jabloneckou ČSAD. Přijde nám to jako zajímavá investice,“ uvedl Viehmann.
(z článku v: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Článek pokračuje o pochybnostech kolem firmy a podezřele rychlém projednávání její nabídky.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55939/
Zelení se nevzdávají myšlenky na nádraží v centru, chystají bitvu v evropských institucích
Začíná boj o evropské peníze na přestavbu nádraží v odsunuté poloze. V Bruselu se má na začátku února odehrát prezentace přestavby brněnského železničního uzlu pro evropské úředníky, Strana zelených se ovšem pořád nevzdává naděje, že přesun nádraží zastaví.
Brno - Druhého února předstoupí před desítky vlivných bruselských úředníků silná sestava, složená z českého ministra dopravy, jihomoravského hejtmana, brněnského primátora a jejich náměstků. Mají jediný cíl: přesvědčit Unii, aby pomohla financovat přestavbu brněnského železničního uzlu.
Miliardy z Evropské unie jsou pro projekt rekonstrukce brněnského železničního uzlu a pro přesun nádraží nezbytností. Zelení ale chtějí evropské úředníky přesvědčit, že přesunutí nádraží je špatný nápad a evropské peníze si nezaslouží.
„Teď mohu říct jen to, že se toho zúčastníme. Bude možnost klást dotazy a určitě se budeme ptát, jak se politici chtějí vyrovnat s míněním občanů, které je v číslech dobře vystižitelné,“ naráží na výsledky předloňského referenda o přesunu nádraží Ondřej Liška, poradce evropských zelených v europarlamentu a nový lídr jihomoravské volební kandidátky za Stranu zelených. Většina Brňanů, kteří se referenda zúčastnili, si přála zachovat současnou polohu nádraží, kvůli nízké účasti ale nebylo lidové hlasování pro politiky závazné.
Podle Lišky se evropské instituce zajímají o názory občanů, kterých se projekty dotýkají, a šance na přispění těm kontroverzním jsou podstatně nižší než u záměrů s podporou veřejnosti.
Přestavba brněnského železničního uzlu je přitom pro Evropskou unii důležitý projekt. „Brno leží na křižovatce dvou koridorů, které jsou pro Unii velmi důležité,“ popsal dobré výchozí podmínky pro získání evropských peněz europoslanec a bývalý brněnský primátor Petr Duchoň (ODS).
Zelení chtějí peníze z Evropy získat, ale na svůj projekt, tedy přestavbu nádraží v současné poloze. „Podle nás je to reálné ve srovnatelném čase jako současný projekt. Neříkám ve stejném, ale ne o moc delším horizontu, než je to dnes. Například o dva roky delší,“ odhadl Liška.
Podle Duchoně ale může mít nejednotnost českých politiků fatální následky. „Dovedu si docela dobře představit spoustu lidí, kteří takovému počínání budou tleskat. Nic se totiž nehodí lidem z Bruselu víc, než když nám budou moci říct větu: Vy nevíte co chcete, až to budete vědět, tak vám ty peníze dáme,“ míní europoslanec. Zatímco v České republice zelení v parlamentu nemají ani jednoho zástupce, v evropských institucích tvoří poměrně silnou skupinu. A čeští zelení počítají s podporou svých zahraničních kolegů. „Podpora evropských poslanců za zelené může být v tomto případě naprosto klíčová,“ tvrdí Liška.
Kromě zelených ohrožují přísun peněz z Evropy i jiné projekty, které v Evropě vznikají. „Řada z nich má oproti Brnu velký náskok. Leckdy se plánují už od osmdesátých let, nebo jsou například rozestavěné,“ vysvětluje Duchoň.
Náklady na přestavbu železničního uzlu mají dosáhnout minimálně dvaceti miliard korun, zelení mluví o 830 milionech eur, tedy asi o 24,5 miliardách korun. Unie by mohla přispět několik miliard, zbytek zaplatí Česká republika a Brno. Z městského rozpočtu by mělo vedení města na nádraží uvolnit asi tři miliardy.
(Zdroj: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Začíná boj o evropské peníze na přestavbu nádraží v odsunuté poloze. V Bruselu se má na začátku února odehrát prezentace přestavby brněnského železničního uzlu pro evropské úředníky, Strana zelených se ovšem pořád nevzdává naděje, že přesun nádraží zastaví.
Brno - Druhého února předstoupí před desítky vlivných bruselských úředníků silná sestava, složená z českého ministra dopravy, jihomoravského hejtmana, brněnského primátora a jejich náměstků. Mají jediný cíl: přesvědčit Unii, aby pomohla financovat přestavbu brněnského železničního uzlu.
Miliardy z Evropské unie jsou pro projekt rekonstrukce brněnského železničního uzlu a pro přesun nádraží nezbytností. Zelení ale chtějí evropské úředníky přesvědčit, že přesunutí nádraží je špatný nápad a evropské peníze si nezaslouží.
„Teď mohu říct jen to, že se toho zúčastníme. Bude možnost klást dotazy a určitě se budeme ptát, jak se politici chtějí vyrovnat s míněním občanů, které je v číslech dobře vystižitelné,“ naráží na výsledky předloňského referenda o přesunu nádraží Ondřej Liška, poradce evropských zelených v europarlamentu a nový lídr jihomoravské volební kandidátky za Stranu zelených. Většina Brňanů, kteří se referenda zúčastnili, si přála zachovat současnou polohu nádraží, kvůli nízké účasti ale nebylo lidové hlasování pro politiky závazné.
Podle Lišky se evropské instituce zajímají o názory občanů, kterých se projekty dotýkají, a šance na přispění těm kontroverzním jsou podstatně nižší než u záměrů s podporou veřejnosti.
Přestavba brněnského železničního uzlu je přitom pro Evropskou unii důležitý projekt. „Brno leží na křižovatce dvou koridorů, které jsou pro Unii velmi důležité,“ popsal dobré výchozí podmínky pro získání evropských peněz europoslanec a bývalý brněnský primátor Petr Duchoň (ODS).
Zelení chtějí peníze z Evropy získat, ale na svůj projekt, tedy přestavbu nádraží v současné poloze. „Podle nás je to reálné ve srovnatelném čase jako současný projekt. Neříkám ve stejném, ale ne o moc delším horizontu, než je to dnes. Například o dva roky delší,“ odhadl Liška.
Podle Duchoně ale může mít nejednotnost českých politiků fatální následky. „Dovedu si docela dobře představit spoustu lidí, kteří takovému počínání budou tleskat. Nic se totiž nehodí lidem z Bruselu víc, než když nám budou moci říct větu: Vy nevíte co chcete, až to budete vědět, tak vám ty peníze dáme,“ míní europoslanec. Zatímco v České republice zelení v parlamentu nemají ani jednoho zástupce, v evropských institucích tvoří poměrně silnou skupinu. A čeští zelení počítají s podporou svých zahraničních kolegů. „Podpora evropských poslanců za zelené může být v tomto případě naprosto klíčová,“ tvrdí Liška.
Kromě zelených ohrožují přísun peněz z Evropy i jiné projekty, které v Evropě vznikají. „Řada z nich má oproti Brnu velký náskok. Leckdy se plánují už od osmdesátých let, nebo jsou například rozestavěné,“ vysvětluje Duchoň.
Náklady na přestavbu železničního uzlu mají dosáhnout minimálně dvaceti miliard korun, zelení mluví o 830 milionech eur, tedy asi o 24,5 miliardách korun. Unie by mohla přispět několik miliard, zbytek zaplatí Česká republika a Brno. Z městského rozpočtu by mělo vedení města na nádraží uvolnit asi tři miliardy.
(Zdroj: Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55627/
České Budějovice - Od začátku školního roku dojíždí každý týden nevidomá šestnáctiletá Adéla Šterlíková do Českých Budějovic z Olomouce. Jezdí vlakem. V neděli do jižních Čech a v pátek odpoledne zase domů na Moravu. Má nápady, jak vylepšit pohodlí pro jí podobné lidi, i když nikdo z Národní rady zdravotně postižených se jí na to neptal.
Některé úpravy by přitom nemusely být podle ní ani zvlášť složité.
„Třeba, aby se ve všech vlacích hlásila příští zastávka. Někde už to je, zrovna tak v tramvajích a v některých trolejbusech a autobusech. Na českobudějovickém nádraží mi chybí vodicí linie na dlažbě zasahující až k vlaku na peroně a potom linie ohraničující konec nástupiště. Na některých nádražích je mají,“ uvádí studentka gymnázia olympijských nadějí v Kubatově ulici. Doprovod na cestách jí dělá dvouletý vlčák Bonie.
(...)
„Složité na přestup je brněnské nádraží. Někdy se setkám s nepochopením cestujících i řidičů autobusů. Nechtějí mě pustit dovnitř se psem, nadávají, že nemá košík. Slepečtí psi ho ale mít nemůžou, protože jsou cvičení na podávání věcí. V Praze pro to mají lidé víc pochopení,“ doplňuje Adéla, která i tak upřednostňuje vlaky před autobusy v dálkové dopravě. Je v nich podle ní víc prostoru i pro jejího psa.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Některé úpravy by přitom nemusely být podle ní ani zvlášť složité.
„Třeba, aby se ve všech vlacích hlásila příští zastávka. Někde už to je, zrovna tak v tramvajích a v některých trolejbusech a autobusech. Na českobudějovickém nádraží mi chybí vodicí linie na dlažbě zasahující až k vlaku na peroně a potom linie ohraničující konec nástupiště. Na některých nádražích je mají,“ uvádí studentka gymnázia olympijských nadějí v Kubatově ulici. Doprovod na cestách jí dělá dvouletý vlčák Bonie.
(...)
„Složité na přestup je brněnské nádraží. Někdy se setkám s nepochopením cestujících i řidičů autobusů. Nechtějí mě pustit dovnitř se psem, nadávají, že nemá košík. Slepečtí psi ho ale mít nemůžou, protože jsou cvičení na podávání věcí. V Praze pro to mají lidé víc pochopení,“ doplňuje Adéla, která i tak upřednostňuje vlaky před autobusy v dálkové dopravě. Je v nich podle ní víc prostoru i pro jejího psa.
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55403/
HLUBOKÁ NAD VLTAVOU - Rekonstrukce železniční stanice v Hluboké nad Vltavou na trase z Českých Budějovic do Plzně přijde na 77 miliónů korun. Modernizace umožní zvýšení rychlosti vlaků ze 60 na 100 kilometrů v hodině, do budoucna i na 120 kilometrů v hodině, uvedl Jaroslav Pešek ze Stavební správy Plzeň Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
(Regionální mutace | Právo - Jižní Čechy)
(Regionální mutace | Právo - Jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/55241/
Podchod mezi autobusovým a vlakovým nádražím v Českých Budějovicích se dočká rekonstrukce. Zdevastovaný prostor, do něhož vedou strmá schodiště, by měl být od letošního listopadu lépe přístupný a jeho interiér modernější. Firma CB-Mercury center, která poblíž staví nové dopravně-obchodní centrum a podchod má v pronájmu, zaplatí za rekonstrukci podchodu přes 20 milionů korun.
Při stavebních úpravách se změní sklon schodišť, vstupy budou zastřešeny a přibudou výtahy. "Rekonstrukce bude spočívat ve zkulturnění prostoru, který dostane například nové obklady, podhledy a podlahy. Sklon schodů bude upraven tak, aby tam mohly i maminky s kočárky. Všechny východy, které vedou na chodníky, budou zakryty, aby tam nepršelo, a budou tam výtahy pro vozíčkáře," řekl novinářům primátor Miroslav Tetter. Investoři sdružení ve firmě CB-Mercury center nejdřív chtěli prostor koupit, zastupitelé to však odmítli, takže společnost má pronájem na 20 let. Primátor řekl, že původně firma plánovala rozsáhlé stavební úpravy, které by stály zhruba 80 milionů korun. "To by ale pro ni byla obrovská zátěž vzhledem k tomu, že je to jenom pronájem," řekl ČTK. Podle Tettera nyní firma ustoupila od plánu vybudovat tam pohyblivá schodiště. Podle původního záměru měly být eskalátory na všech výstupech z podchodu, řekl primátor novinářům. Manažer projektu Zdeněk Hanzálek ČTK upřesnil, že pojízdné schody byly v plánu pouze z podchodu do haly vlakového nádraží, ovšem za předpokladu, že by se tam prorazila nová cesta. "Zatím se o tom jedná, protože nádraží čekají i další změny," řekl Hanzálek. Na dalších místech podle něj eskalátory v plánu nebyly, protože nynější schodiště do podchodu jsou příliš úzká. Pojízdné schody vzniknou u autobusového nádraží, kde budou cestující moci využívat i pět výtahů z garáží. U hotelu Grand a u vlakového nádraží by měla být plošina pro invalidy.
Rozsáhlá rekonstrukce autobusového nádraží v Českých Budějovicích začala v září, výsledkem investice za 930 milionů korun bude dopravně-obchodní centrum s více než 700 parkovacími místy, obchody a dalšími službami. Nový komplex na ploše o něco větší než hektar by měl být hotový letos v listopadu.
(zdroj: stránky Českého rozhlasu - České Budějovice)
Při stavebních úpravách se změní sklon schodišť, vstupy budou zastřešeny a přibudou výtahy. "Rekonstrukce bude spočívat ve zkulturnění prostoru, který dostane například nové obklady, podhledy a podlahy. Sklon schodů bude upraven tak, aby tam mohly i maminky s kočárky. Všechny východy, které vedou na chodníky, budou zakryty, aby tam nepršelo, a budou tam výtahy pro vozíčkáře," řekl novinářům primátor Miroslav Tetter. Investoři sdružení ve firmě CB-Mercury center nejdřív chtěli prostor koupit, zastupitelé to však odmítli, takže společnost má pronájem na 20 let. Primátor řekl, že původně firma plánovala rozsáhlé stavební úpravy, které by stály zhruba 80 milionů korun. "To by ale pro ni byla obrovská zátěž vzhledem k tomu, že je to jenom pronájem," řekl ČTK. Podle Tettera nyní firma ustoupila od plánu vybudovat tam pohyblivá schodiště. Podle původního záměru měly být eskalátory na všech výstupech z podchodu, řekl primátor novinářům. Manažer projektu Zdeněk Hanzálek ČTK upřesnil, že pojízdné schody byly v plánu pouze z podchodu do haly vlakového nádraží, ovšem za předpokladu, že by se tam prorazila nová cesta. "Zatím se o tom jedná, protože nádraží čekají i další změny," řekl Hanzálek. Na dalších místech podle něj eskalátory v plánu nebyly, protože nynější schodiště do podchodu jsou příliš úzká. Pojízdné schody vzniknou u autobusového nádraží, kde budou cestující moci využívat i pět výtahů z garáží. U hotelu Grand a u vlakového nádraží by měla být plošina pro invalidy.
Rozsáhlá rekonstrukce autobusového nádraží v Českých Budějovicích začala v září, výsledkem investice za 930 milionů korun bude dopravně-obchodní centrum s více než 700 parkovacími místy, obchody a dalšími službami. Nový komplex na ploše o něco větší než hektar by měl být hotový letos v listopadu.
(zdroj: stránky Českého rozhlasu - České Budějovice)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/54717/
Pod tímto titulkem najdete vzpomínku na krásnou nádražní budovu na::
http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A051102_163406_igcechy_tom
http://cestovani.idnes.cz/igcechy.asp?r=igcechy&c=A051102_163406_igcechy_tom
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/54704/
Ministr dopravy Šimonovský pravil:
Letos v červnu má být podle ministra zahájena přestavba brněnského železničního uzlu budováním odstavných nádraží. Celý projekt bude ministr představovat letos na jaře v Bruselu, aby bylo možno získat prostředky pro jeho realizaci. „Z fondů EU čekáme šest miliard, 15,5 miliardy se bude podílet Fond dopravní infrastruktury, tři miliardy na související stavby dá město, miliardu kraj, počítáme také se soukromým kapitálem v rámci realizace projektu Živé nádraží,“ řekl ministr.
(z článku v: Regionální mutace | Právo - Jižní Morava)
Letos v červnu má být podle ministra zahájena přestavba brněnského železničního uzlu budováním odstavných nádraží. Celý projekt bude ministr představovat letos na jaře v Bruselu, aby bylo možno získat prostředky pro jeho realizaci. „Z fondů EU čekáme šest miliard, 15,5 miliardy se bude podílet Fond dopravní infrastruktury, tři miliardy na související stavby dá město, miliardu kraj, počítáme také se soukromým kapitálem v rámci realizace projektu Živé nádraží,“ řekl ministr.
(z článku v: Regionální mutace | Právo - Jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/54338/
Ostrou debatou mezi zastánci a odpůrci přesunu brněnského nádraží skončila včera večer v Bruselu prezentace projektu Europoint Brno. Vedení města se spolu s ministrem dopravy vypravilo do centrály EU přesvědčovat politiky a úředníky, aby na stavbu přispěli.
Brusel - Evropští politici nebudou nejspíš po včerejší prezentaci rekonstrukce brněnského železničního uzlu o nic chytřejší než dřív. Představení projektu totiž skončilo slovními přestřelkami mezi odpůrci přesunu nádraží a jeho zastánci.
Asi padesátka lidí, většinou českých politiků působících v Bruselu, si vyslechla nařčení poradce evropského poslance a lídra jihomoravské kandidátky zelených Ondřeje Lišky, že město prosazuje přesun nádraží i přes mínění občanů. Primátor Richard Svoboda (ODS) jej zase před posluchači obvinil, že boj zelených proti přesunu nádraží je jen politický kalkul.
„Tu situaci vyhrocovali tři lidé z plného sálu. To je bohužel zároveň reálná politická síla zelených,“ podotkl ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). „Je dobře, že jsme tady byli. Zabránili jsme tak šíření zavádějících údajů,“ myslí si Liška. Město podle něj schválně neuvádí údaje o referendu, které bylo neplatné kvůli nízké účasti. „Pan primátor si neuvědomuje, že referendum mělo větší účast než volby, ze kterých vznikl jeho mandát,“ řekl Liška. Prezentaci a následné špičkování oponentů sledovalo asi padesát lidí. Ty nejvyšší šarže ovšem chyběly, většinu posluchačů tvořili čeští europoslanci a jejich kolegové. „Je škoda, že tady nebylo nejvyšší vedení sektoru dopravy. Na druhou stranu tady byla řada ředitelů jednotlivých sekcí Evropské komise a myslím, že to na ně udělalo dojem,“ uvedl Šimonovský.
Ministr Šimonovský, primátor Svoboda i hejtman Stanislav Juránek (KDU-ČSL) několikrát zdůraznili, že peníze, které by mohla Česká republika z Evropy získat, by byly použity na přestavbu patnáctikilometrového koridoru Brnem a ne na přesun nádraží. Stavba nového osobního nádraží se má totiž podle Šimonovského platit ze státních a soukromých peněz
Česká republika usiluje o peníze na přestavbu železničního uzlu ze dvou evropských zdrojů. Částku z takzvaného fondu soudržnosti dostane určitě a záleží na prioritách vlády, zdali peníze půjdou na brněnské nádraží. Další prostředky by ale mohly přijít z evropského fondu na rozvoj dopravní infrastruktury.
Dotace z tohoto fondu je ale poměrně nejistá. Projekt přestavby brněnského nádraží je totiž jedním z pětatřiceti projektů, které budou evropští politici při rozhodování o finančních příspěvcích upřednostňovat. „Celkově jsou to projekty za sto čtyřicet miliard eur, jenže Unie plánuje do tohoto fondu investovat jen dvacet miliard,“ upozornil Cramer s tím, že částka možná bude ještě nižší. Jedná se právě o ty peníze, které mají být použity na stavbu koridoru, nikoliv na samotné nádraží.
Většina účastníků včerejší prezentace odcházela spokojena. Podle většiny oslovených evropských politiků totiž přiostřená výměna názorů mezi odpůrci a zastánci odsunu nádraží projektu příliš neuškodí. Dobře to sice nepůsobí, ale nebudou o tom přímo rozhodovat ti lidé, kteří to viděli. Potíž může nastat u lidí, kteří nejsou z České republiky, ten problém neznají a mají potíž rozlišit do jaké míry jsou některé argumenty irelevantní,“ uvedl europoslanec Vladimír Remek (KSČM). Sám je zastáncem přesunu nádraží.
O autorovi: JIŘÍ SMETANA (Od našeho zvláštního zpravodaje)
(Regionální mutace | Mladá fronta DNES - jižní Morava)