Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Cestující vítá i nový název - Křižíkovo nádraží Tábor
Novou podobu má od čtvrtka železniční nádraží v Táboře. Vnitřní prostory prošly rekonstrukcí a výsledkem je moderní prostředí, doplněné o různé služby pro cestující i obyvatele druhého největšího jihočeského města.
Revitalizaci provedly České dráhy (ČD) v rámci kampaně Živá nádraží. „Nová tvář nádraží mě velmi potěšila, protože konečně představuje velmi důstojný vstup do historického města pro ty turisty, kteří přijíždějí právě vlakem. Nic není důležitější než první dojem,“ řekl Právu starosta Tábora František Dědič (ODS).
Věří ale, že rekonstrukce vnitřku nádraží není posledním krokem. Doufá, že revitalizace prostor odstartuje cestu k výstavbě potřebného čtvrtého železničního koridoru, jemuž bude předcházet rekonstrukce tolik diskutovaného mostu přes nádraží.
Obdobně jako Dědič vyzdvihl obnovu nádraží i náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář.
„Nedáváme městu jenom revitalizované nádraží. V loňském roce jsme mezinárodním spojem Jože Plečnik z Prahy, přes Linec do Lublaně napojili Tábor na celoevropskou síť vlaků EuroCity a navíc přidáváme k jménu stanice propagační název. Cestující tak ode dneška bude vítat Křižíkovo nádraží Tábor,“ sdělil Kolář.
Doplnil, že jako součást revitalizace nádraží a rozšiřování služeb otevřely ČD v Táboře již své třicáté osmé ČD centrum celkově a třetí v Jihočeském kraji. „Jeho výstavbu připravovala Správa dopravní cesty České Budějovice za podpory města Tábor.
Dodavatelem stavebních prací byla firma EDIKT, a. s. Celkové náklady na vybudování ČD centra činily přibližně 10,5 miliónu Kč, z toho město Tábor přispělo částkou půl miliónu korun,“ konstatoval Kolář.
Zákazníci si v centru mohou zakoupit jízdní doklady pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu, místenky či lůžkové a lehátkové lístky. Zájemci zde získají také informace regionálního charakteru, mohou si zakoupit turistické mapy, brožury, pohlednice, jízdenky městské hromadné dopravy či vstupenky na různé kulturní a sportovní akce.
Současně s výstavbou nového ČD centra se adaptovaly některé dosud nevyužívané prostory staniční budovy. Pro cestující byly komplexně zrekonstruovány toalety a upraveny prostory odbavovací haly. Funguje zde i nové obchodní středisko.
(Jiří Falout - Právo 4.4.2006)
Novou podobu má od čtvrtka železniční nádraží v Táboře. Vnitřní prostory prošly rekonstrukcí a výsledkem je moderní prostředí, doplněné o různé služby pro cestující i obyvatele druhého největšího jihočeského města.
Revitalizaci provedly České dráhy (ČD) v rámci kampaně Živá nádraží. „Nová tvář nádraží mě velmi potěšila, protože konečně představuje velmi důstojný vstup do historického města pro ty turisty, kteří přijíždějí právě vlakem. Nic není důležitější než první dojem,“ řekl Právu starosta Tábora František Dědič (ODS).
Věří ale, že rekonstrukce vnitřku nádraží není posledním krokem. Doufá, že revitalizace prostor odstartuje cestu k výstavbě potřebného čtvrtého železničního koridoru, jemuž bude předcházet rekonstrukce tolik diskutovaného mostu přes nádraží.
Obdobně jako Dědič vyzdvihl obnovu nádraží i náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu Jiří Kolář.
„Nedáváme městu jenom revitalizované nádraží. V loňském roce jsme mezinárodním spojem Jože Plečnik z Prahy, přes Linec do Lublaně napojili Tábor na celoevropskou síť vlaků EuroCity a navíc přidáváme k jménu stanice propagační název. Cestující tak ode dneška bude vítat Křižíkovo nádraží Tábor,“ sdělil Kolář.
Doplnil, že jako součást revitalizace nádraží a rozšiřování služeb otevřely ČD v Táboře již své třicáté osmé ČD centrum celkově a třetí v Jihočeském kraji. „Jeho výstavbu připravovala Správa dopravní cesty České Budějovice za podpory města Tábor.
Dodavatelem stavebních prací byla firma EDIKT, a. s. Celkové náklady na vybudování ČD centra činily přibližně 10,5 miliónu Kč, z toho město Tábor přispělo částkou půl miliónu korun,“ konstatoval Kolář.
Zákazníci si v centru mohou zakoupit jízdní doklady pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu, místenky či lůžkové a lehátkové lístky. Zájemci zde získají také informace regionálního charakteru, mohou si zakoupit turistické mapy, brožury, pohlednice, jízdenky městské hromadné dopravy či vstupenky na různé kulturní a sportovní akce.
Současně s výstavbou nového ČD centra se adaptovaly některé dosud nevyužívané prostory staniční budovy. Pro cestující byly komplexně zrekonstruovány toalety a upraveny prostory odbavovací haly. Funguje zde i nové obchodní středisko.
(Jiří Falout - Právo 4.4.2006)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/67677/
Krátky článok o staničných budovách v Bratislave:
http://sekanova.blog.sme.sk/c/43221/Bratislavska-nostalgia-za-starymi-stanicnymi-budovami.html
http://sekanova.blog.sme.sk/c/43221/Bratislavska-nostalgia-za-starymi-stanicnymi-budovami.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/67414/
„Nejčastěji se zákaz kouření porušuje na zastávkách městské hromadné dopravy,“ potvrzuje mluvčí ostravských strážníků Vladimíra Kejdová. Pokutovat kuřáka přitom není úplně jednoduché. Kdo je dostatečně rychlý, stihne cigaretu uhasit, když vidí hlídku přicházet.
(...)
I když by se mohlo zdát, že nejvíce se zákon porušuje na vlakových nádražích, není tomu tak. Od ledna zní skoro na všech větších stanicích hlášení, která na nový zákon upozorňují. „Jsou zde přesně označena místa, kde je kouření zakázáno,“ říká Vladimíra Kejdová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
(...)
I když by se mohlo zdát, že nejvíce se zákon porušuje na vlakových nádražích, není tomu tak. Od ledna zní skoro na všech větších stanicích hlášení, která na nový zákon upozorňují. „Jsou zde přesně označena místa, kde je kouření zakázáno,“ říká Vladimíra Kejdová.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/67360/
Obsáhlý rozhovor s "dvorním architektem" Českých drah o rekonstrukci pražského hlavního nádraží najdete na stránce
http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=7229&t=1143744649
http://www.stavebni-forum.cz/detail.php?id=7229&t=1143744649
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66861/
Přednosta stanice. Při vyslovení těchto slov si většina lidí vzpomene na oblíbený film s Vlastou Burianem v hlavní roli. Málokoho by ale napadlo, že přednostou stanice může být i žena. Ale je to tak. Od listopadu řídí brodskou uzlovou stanici Lenka Horáková. „V zemi jsme v této funkci jen tři ženy,“ říká za pár dní osmatřicetiletá dáma.
V severní části Vysočiny není výše postaveného železničáře. Lenka Horáková má pod sebou 533 zaměstnanců od Golčova Jeníkova až po Křižanov, město jen pár kilometrů vzdáleného od Brna. Průmyslový podnik s takovým počtem zaměstnanců už znamená opravdu hodně. „Nedá se to srovnávat. V takovém podniku jsou všichni zaměstnanci pod jednou střechou, na dráze tomu tak není. Systém řízení musí být zcela jiný,“ říká.
Brodská přednostka je důkazem toho, jak se dráhy mění. Před lety bylo nemyslitelné, aby žena pracovala jinde než na pokladně. Od poloviny devadesátých let se ale ženy prosazují stále víc. Stávají se průvodčími, a čím dál víc i výpravčími. „Jsou odvážnější,“ myslí si přednostka.
Na železnici pracuje už od promoce. Ačkoli vystudovala vysokou školu ekonomickou, v Českých dráhách si prošla kariéru od těch zcela nejnižších pozic. „Začínala jsem jako kuchařka,“ říká. To ale nevydrželo dlouho. Brzy absolvovala kurz výpravčí a toto místo jí patřilo zhruba deset let. „Velice ráda na tuto dobu vzpomínám. Pozice výpravčí mi dala spoustu zkušeností,“ dodává.
Přes dozorčího přepravy se dostala na pozici hlavního ekonoma stanice a odtud byl už jen krůček do přednostovské kanceláře. Přednosta havlíčkobrodské stanice je u vedení drah oblíbeným postem. Zatím snad pokaždé po několika letech brodský přednosta povýšil. „Tak na to vůbec nemyslím,“ směje se Lenka Horáková. „Navíc bych si nedovedla představit být déle od rodiny,“ dodává.
Na odchod výš nemůže pomýšlet ještě z jednoho důvodu. Letos by měla být zahájena revitalizace nádraží. Ačkoliv půjde především o změny zázemí pro cestující, hodlá se na nich významně podílet. „Když se na brodskou stanici za deset let podívám, budu ji považovat za část svého domova,“ říká.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
V severní části Vysočiny není výše postaveného železničáře. Lenka Horáková má pod sebou 533 zaměstnanců od Golčova Jeníkova až po Křižanov, město jen pár kilometrů vzdáleného od Brna. Průmyslový podnik s takovým počtem zaměstnanců už znamená opravdu hodně. „Nedá se to srovnávat. V takovém podniku jsou všichni zaměstnanci pod jednou střechou, na dráze tomu tak není. Systém řízení musí být zcela jiný,“ říká.
Brodská přednostka je důkazem toho, jak se dráhy mění. Před lety bylo nemyslitelné, aby žena pracovala jinde než na pokladně. Od poloviny devadesátých let se ale ženy prosazují stále víc. Stávají se průvodčími, a čím dál víc i výpravčími. „Jsou odvážnější,“ myslí si přednostka.
Na železnici pracuje už od promoce. Ačkoli vystudovala vysokou školu ekonomickou, v Českých dráhách si prošla kariéru od těch zcela nejnižších pozic. „Začínala jsem jako kuchařka,“ říká. To ale nevydrželo dlouho. Brzy absolvovala kurz výpravčí a toto místo jí patřilo zhruba deset let. „Velice ráda na tuto dobu vzpomínám. Pozice výpravčí mi dala spoustu zkušeností,“ dodává.
Přes dozorčího přepravy se dostala na pozici hlavního ekonoma stanice a odtud byl už jen krůček do přednostovské kanceláře. Přednosta havlíčkobrodské stanice je u vedení drah oblíbeným postem. Zatím snad pokaždé po několika letech brodský přednosta povýšil. „Tak na to vůbec nemyslím,“ směje se Lenka Horáková. „Navíc bych si nedovedla představit být déle od rodiny,“ dodává.
Na odchod výš nemůže pomýšlet ještě z jednoho důvodu. Letos by měla být zahájena revitalizace nádraží. Ačkoliv půjde především o změny zázemí pro cestující, hodlá se na nich významně podílet. „Když se na brodskou stanici za deset let podívám, budu ji považovat za část svého domova,“ říká.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66831/
Dráhy investovaly do vlakové stanice 12 milionů a pojmenovaly ji podle Františka Křižíka.
Nádraží Františka Křižíka, tak se od včerejška oficiálně jmenuje vlaková stanice v Táboře, která jako první v Jihočeském kraji získala jméno po významné osobnosti regionu.
Pojmenování táborské stanice je ale jen kouskem projektu, který České dráhy nazývají Živá nádraží. Pro cestující to znamená jedno podstatné - zlepšení služeb a opravy budovy.
V Táboře do modernizace nádraží dráhy vložily 12 milionů korun. „Znamená to vytvoření důstojné vstupní brány do města, vytvoření přirozeného městského centra,“ uvedl náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiří Kolář.
Změny jsou v Táboře vidět na první pohled. Směrem do parkoviště před nádražím otevřely provoz dvě nové prodejny s občerstvením a předměty na cestu. Nové je i zábavní a hrací centrum. Vstup do haly a na perony obsluhují posuvné dveře. Nové jsou lavičky, vnitřní bufet a celý odbavovací prostor.
Už asi dva měsíce zákazníkům slouží takzvané ČD centrum za 10,5 milionu korun, kde dostanou veškeré jízdenky i informace. Cestující potěšily i moderní toalety za 1,2 milionu korun. „Ty už byly potřeba. Staré záchody byly pro ostudu. Novinky se mi líbí, ale je mi jasné, že táborské nádraží je staré a celé ho předělat nelze,“ řekl sedmdesátiletý cestující Jaroslav Ivanov, který občas cestuje vlakem hlavně do Českých Budějovic. Vynálezce Křižík, jemuž bude na nádraží odhalena deska, mimo jiné elektrifikoval v roce 1903 trať z Tábora do Bechyně. Pojmenování nádraží po Křižíkovi České dráhy chápou jako propagační název, který má stanici zlidštit. „Chápeme to i jako provázání s regionem, k čemuž jsme se inspirovali v zahraničí,“ řekl Kolář.
V Táboře rozvoj vlakové stanice dvanáctimilionovou investicí neskončil. Až se sem dostane výstavba IV. železničního koridoru, jehož realizaci málokdo dokáže časově odhadnout, změní se ještě nástupiště a nevábný podchod. To však bude investice Správy železniční dopravní cesty.
V plánu je také vybudování nového záchytného parkoviště místo skladů, které lemují trať vedle autobusového nádraží směrem na Prahu. Smyslem bude, aby zákazník přijel k nádraží autem, měl ho kde bezpečně odstavit a pokračoval v cestě třeba za obchodním jednáním vlakem.
„Společně s autobusovou firmou Comett Plus a táborským městským architektem hledáme pro budoucí parkoviště nejlepší řešení,“ uvedl přednosta táborské stanice Pavel Šefčík.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Nádraží Františka Křižíka, tak se od včerejška oficiálně jmenuje vlaková stanice v Táboře, která jako první v Jihočeském kraji získala jméno po významné osobnosti regionu.
Pojmenování táborské stanice je ale jen kouskem projektu, který České dráhy nazývají Živá nádraží. Pro cestující to znamená jedno podstatné - zlepšení služeb a opravy budovy.
V Táboře do modernizace nádraží dráhy vložily 12 milionů korun. „Znamená to vytvoření důstojné vstupní brány do města, vytvoření přirozeného městského centra,“ uvedl náměstek generálního ředitele Českých drah pro osobní dopravu Jiří Kolář.
Změny jsou v Táboře vidět na první pohled. Směrem do parkoviště před nádražím otevřely provoz dvě nové prodejny s občerstvením a předměty na cestu. Nové je i zábavní a hrací centrum. Vstup do haly a na perony obsluhují posuvné dveře. Nové jsou lavičky, vnitřní bufet a celý odbavovací prostor.
Už asi dva měsíce zákazníkům slouží takzvané ČD centrum za 10,5 milionu korun, kde dostanou veškeré jízdenky i informace. Cestující potěšily i moderní toalety za 1,2 milionu korun. „Ty už byly potřeba. Staré záchody byly pro ostudu. Novinky se mi líbí, ale je mi jasné, že táborské nádraží je staré a celé ho předělat nelze,“ řekl sedmdesátiletý cestující Jaroslav Ivanov, který občas cestuje vlakem hlavně do Českých Budějovic. Vynálezce Křižík, jemuž bude na nádraží odhalena deska, mimo jiné elektrifikoval v roce 1903 trať z Tábora do Bechyně. Pojmenování nádraží po Křižíkovi České dráhy chápou jako propagační název, který má stanici zlidštit. „Chápeme to i jako provázání s regionem, k čemuž jsme se inspirovali v zahraničí,“ řekl Kolář.
V Táboře rozvoj vlakové stanice dvanáctimilionovou investicí neskončil. Až se sem dostane výstavba IV. železničního koridoru, jehož realizaci málokdo dokáže časově odhadnout, změní se ještě nástupiště a nevábný podchod. To však bude investice Správy železniční dopravní cesty.
V plánu je také vybudování nového záchytného parkoviště místo skladů, které lemují trať vedle autobusového nádraží směrem na Prahu. Smyslem bude, aby zákazník přijel k nádraží autem, měl ho kde bezpečně odstavit a pokračoval v cestě třeba za obchodním jednáním vlakem.
„Společně s autobusovou firmou Comett Plus a táborským městským architektem hledáme pro budoucí parkoviště nejlepší řešení,“ uvedl přednosta táborské stanice Pavel Šefčík.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66827/
Modernizace nádraží v Táboře je součástí strategie ŽIVÁ NÁDRAŽÍ – zaměřené na komplexní revitalizaci nádražních objektů v České republice.
České dráhy dnes slavnostně otevřely rekonstruované prostory nádražní budovy v Táboře. Nádražní prostory – především odbavovací část pro cestující prošly revitalizací; nádraží nabídne nejen příjemnější prostředí, ale řadu nových služeb pro cestující a další občany, kteří z jakéhokoli důvodu zavítají na nádraží v Táboře.
„Z Tábora se stává nádraží, které kvalitou poskytovaných služeb a komfortem pro cestující bude skutečně důstojnou vstupní bránou do tohoto historického města“, uvedl Jiří Kolář, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu a dodal: „Nedáváme městu jenom revitalizované nádraží; v loňském roce jsme mezinárodním spojem Jože Plečnik (Praha – Linec – Graz – Lublaň) napojili Tábor na celoevropskou síť vlaků EuroCity a dnes navíc přidáváme k jménu stanice propagační název. Cestující tak ode dneška bude vítat Křižíkovo nádraží Tábor.“
Nové ČD centrum Tábor
Jako součást revitalizace nádraží a rozšiřování služeb otevřely ČD v Táboře již své třicáté osmé ČD centrum celkově a třetí v Jihočeském kraji. Přibližně deset let budovaná síť center komplexního odbavení cestujících, jež nabízejí i další návazné a nadstandardní služby, se tak rozšířila o další středisko v železniční stanici Tábor.
Výstavbu ČD centra připravovala Správa dopravní cesty České Budějovice za podpory města Tábor. Dodavatelem stavebních prací byla firma EDIKT a. s. Celkové náklady na vybudování ČD centra činily přibližně 10,5 milionu Kč, z toho město Tábor přispělo částkou 500 000 Kč.
V moderním a příjemném prostředí jsou zajišťovány veškeré služby klientům Českých drah. Zákazníci si zde mohou zakoupit jízdní doklady pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu, místenky či lůžkové a lehátkové lístky. Pracovníci ČD centra jsou připraveni ochotně poskytnout informace nejen o vlakových spojích a komerčních nabídkách Českých drah, ale také o návazné autobusové dopravě. Z dalších služeb jde například o možnost objednávky taxislužby, zprostředkování služeb půjčovny automobilů, nabídku ubytování, prodej upomínkových předmětů ČD, popř. cestovních potřeb apod. Zájemci zde získají také informace regionálního charakteru, mohou si zakoupit turistické mapy, brožury, pohlednice, jízdenky na MHD či vstupenky na různé kulturní a sportovní akce.
Další služby ve stanici Tábor
Současně s výstavbou nového ČD centra se zadaptovaly některé dosud nevyužívané prostory staniční budovy. Pro cestující byly komplexně zrekonstruovány toalety a upraveny prostory odbavovací haly. Náklady na rekonstrukci toalet činily přibližně 1,2 milionu Kč.
Pro zákazníky Českých drah bude dále otevřeno obchodní středisko Pont (provozovatelem je společnost Jídelní a lůžkové vozy) se širokou nabídkou občerstvení, nápojů, hygienických potřeb, dárkových předmětů, časopisů, či tiskovin a také nově zbudovaná herna řetězce HappyDay. Přidanou hodnotou pro cestující bude občerstvení Fornetti Café s formou pultového prodeje pečiva Fornetti a kávy Segafredo.
Pro další rozvoj stanice Tábor připravují České dráhy, a. s., v současné době studii proveditelnosti o revitalizaci prostor stanice, a tak se i do budoucna nabízí další možnosti vylepšování společných prostor pro cestující.
Křižíkovo nádraží Tábor – startuje nový koncept propagačních jmen vybraných stanic
Nejen nově rekonstruované nádražní prostory ve stanici Tábor jsou novinkou pro cestující přijíždějící do tohoto historického města. Celý propagační název stanice od nynějška zní Křižíkovo nádraží Tábor. České dráhy ve spolupráci s městem Tábor tímto oficiálně odstartovaly nový koncept spolupráce s jednotlivými městy, kdy vybraná nádraží v České republice dostanou také svůj propagační název – spjaty buď s významnými osobnostmi z příslušného regionu, památkami či krajinnými útvary. Tento název pak bude využit například na pro
České dráhy dnes slavnostně otevřely rekonstruované prostory nádražní budovy v Táboře. Nádražní prostory – především odbavovací část pro cestující prošly revitalizací; nádraží nabídne nejen příjemnější prostředí, ale řadu nových služeb pro cestující a další občany, kteří z jakéhokoli důvodu zavítají na nádraží v Táboře.
„Z Tábora se stává nádraží, které kvalitou poskytovaných služeb a komfortem pro cestující bude skutečně důstojnou vstupní bránou do tohoto historického města“, uvedl Jiří Kolář, náměstek generálního ředitele ČD pro osobní dopravu a dodal: „Nedáváme městu jenom revitalizované nádraží; v loňském roce jsme mezinárodním spojem Jože Plečnik (Praha – Linec – Graz – Lublaň) napojili Tábor na celoevropskou síť vlaků EuroCity a dnes navíc přidáváme k jménu stanice propagační název. Cestující tak ode dneška bude vítat Křižíkovo nádraží Tábor.“
Nové ČD centrum Tábor
Jako součást revitalizace nádraží a rozšiřování služeb otevřely ČD v Táboře již své třicáté osmé ČD centrum celkově a třetí v Jihočeském kraji. Přibližně deset let budovaná síť center komplexního odbavení cestujících, jež nabízejí i další návazné a nadstandardní služby, se tak rozšířila o další středisko v železniční stanici Tábor.
Výstavbu ČD centra připravovala Správa dopravní cesty České Budějovice za podpory města Tábor. Dodavatelem stavebních prací byla firma EDIKT a. s. Celkové náklady na vybudování ČD centra činily přibližně 10,5 milionu Kč, z toho město Tábor přispělo částkou 500 000 Kč.
V moderním a příjemném prostředí jsou zajišťovány veškeré služby klientům Českých drah. Zákazníci si zde mohou zakoupit jízdní doklady pro vnitrostátní i mezinárodní přepravu, místenky či lůžkové a lehátkové lístky. Pracovníci ČD centra jsou připraveni ochotně poskytnout informace nejen o vlakových spojích a komerčních nabídkách Českých drah, ale také o návazné autobusové dopravě. Z dalších služeb jde například o možnost objednávky taxislužby, zprostředkování služeb půjčovny automobilů, nabídku ubytování, prodej upomínkových předmětů ČD, popř. cestovních potřeb apod. Zájemci zde získají také informace regionálního charakteru, mohou si zakoupit turistické mapy, brožury, pohlednice, jízdenky na MHD či vstupenky na různé kulturní a sportovní akce.
Další služby ve stanici Tábor
Současně s výstavbou nového ČD centra se zadaptovaly některé dosud nevyužívané prostory staniční budovy. Pro cestující byly komplexně zrekonstruovány toalety a upraveny prostory odbavovací haly. Náklady na rekonstrukci toalet činily přibližně 1,2 milionu Kč.
Pro zákazníky Českých drah bude dále otevřeno obchodní středisko Pont (provozovatelem je společnost Jídelní a lůžkové vozy) se širokou nabídkou občerstvení, nápojů, hygienických potřeb, dárkových předmětů, časopisů, či tiskovin a také nově zbudovaná herna řetězce HappyDay. Přidanou hodnotou pro cestující bude občerstvení Fornetti Café s formou pultového prodeje pečiva Fornetti a kávy Segafredo.
Pro další rozvoj stanice Tábor připravují České dráhy, a. s., v současné době studii proveditelnosti o revitalizaci prostor stanice, a tak se i do budoucna nabízí další možnosti vylepšování společných prostor pro cestující.
Křižíkovo nádraží Tábor – startuje nový koncept propagačních jmen vybraných stanic
Nejen nově rekonstruované nádražní prostory ve stanici Tábor jsou novinkou pro cestující přijíždějící do tohoto historického města. Celý propagační název stanice od nynějška zní Křižíkovo nádraží Tábor. České dráhy ve spolupráci s městem Tábor tímto oficiálně odstartovaly nový koncept spolupráce s jednotlivými městy, kdy vybraná nádraží v České republice dostanou také svůj propagační název – spjaty buď s významnými osobnostmi z příslušného regionu, památkami či krajinnými útvary. Tento název pak bude využit například na pro
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66716/
Vrchlického sady před hlavním nádražím v Praze 1 by se měly za tři roky změnit v procházkovou promenádu. Podle plánů tam má vzniknout anglický park s trávníky, květinovými záhony, stromy a cestami, řekla včera místostarostka Jana Příhodová.
V současnosti nejsou sady v dobrém stavu. Známy jsou zejména tím, že slouží jako útočiště bezdomovců. Radnice bude na obnově parku spolupracovat s firmou Grandi Stazioni, která chystá rekonstrukci nádraží.
Upravovat park dříve prý nebylo vhodné, čekalo se na opravu nádraží. „Není možné mít krásný park a nevzhledné nádraží, proto se projekt obnovy sadů zpozdil,“ uvedl starosta Vladimír Vihan.
Nyní radní Prahy 1 schválili smlouvu o spolupráci s firmou Grandi Stazione. Společnost má mimo jiné zpracovat projekt úprav parku, který věnuje městské části.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
V současnosti nejsou sady v dobrém stavu. Známy jsou zejména tím, že slouží jako útočiště bezdomovců. Radnice bude na obnově parku spolupracovat s firmou Grandi Stazioni, která chystá rekonstrukci nádraží.
Upravovat park dříve prý nebylo vhodné, čekalo se na opravu nádraží. „Není možné mít krásný park a nevzhledné nádraží, proto se projekt obnovy sadů zpozdil,“ uvedl starosta Vladimír Vihan.
Nyní radní Prahy 1 schválili smlouvu o spolupráci s firmou Grandi Stazione. Společnost má mimo jiné zpracovat projekt úprav parku, který věnuje městské části.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66475/
Kontrast moderní architektury a historie, taková má být budoucí podoba břeclavského nádraží. Do konce příštího roku se zásadním způsobem změní. Historický ráz bude mít první nástupiště jako připomínka, že to byla Břeclav, kam v roce 1839 přijel první vlak z Vídně.
Rekonstrukce stávajících nástupních prostor ale není jediná úprava, která zlepší podmínky pro cestující i železničáře. „Budou i změny v kolejovém uspořádání stanice, které si vyžádá výstavba dalších dvou nástupišť. Kapacita pro současný pobyt vlaků se zvýší,“ řekl Právu dopravní náměstek železniční stanice Břeclav Zdeněk Krystián. Harmonogram stavebních prací je navržen tak, aby vliv budování na cestující byl minimální.
Hlavní stavební práce vypuknou v Břeclavi na jaře příštího roku a mají skončit ve stejném roce. Již nyní se ale v železničním uzlu a jeho okolí pracuje. Za několik dnů na odborníky čeká asi nejnáročnější úkol. Starý most nad Dyjí musí opustit místo, kde padesát let sloužil. Ještě nějaký čas v něm zůstane jedna kolej pro provizorní provoz směrem na Slovensko.
Mezitím na původním místě vznikne nový most a jízda po něm bude méně hlučná.
Právo - Jižní Morava
(miv) - kdo to asi je?
Rekonstrukce stávajících nástupních prostor ale není jediná úprava, která zlepší podmínky pro cestující i železničáře. „Budou i změny v kolejovém uspořádání stanice, které si vyžádá výstavba dalších dvou nástupišť. Kapacita pro současný pobyt vlaků se zvýší,“ řekl Právu dopravní náměstek železniční stanice Břeclav Zdeněk Krystián. Harmonogram stavebních prací je navržen tak, aby vliv budování na cestující byl minimální.
Hlavní stavební práce vypuknou v Břeclavi na jaře příštího roku a mají skončit ve stejném roce. Již nyní se ale v železničním uzlu a jeho okolí pracuje. Za několik dnů na odborníky čeká asi nejnáročnější úkol. Starý most nad Dyjí musí opustit místo, kde padesát let sloužil. Ještě nějaký čas v něm zůstane jedna kolej pro provizorní provoz směrem na Slovensko.
Mezitím na původním místě vznikne nový most a jízda po něm bude méně hlučná.
Právo - Jižní Morava
(miv) - kdo to asi je?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/66170/
O projektu Živá nádraží bylo na stránkách týdeníku Železničář již mnoho napsáno. Ale základem jeho úspěšné realizace je mj. i jeho podpora místní samosprávou. Právě ta může ovlivnit dokonalou informovanost mezi potenciálními zájemci o aktivní účast v projektu.
Do projektu bylo začleněno i slezské město Krnov ležící na hranicích s Polskem a na železniční křižovatce tratí z Olomouce, Opavy a Jeseníku. Krnovské občany a podnikatele informuje o tomto záměru místostarosta Krnova Mgr. Ladislav Sekanina prostřednictvím Krnovských listů. Ve svém článku projekt představuje jako revitalizaci nádraží a oživení prostředí v jeho okolí, včetně možnosti využití drážních pozemků a objektů pro realizaci podnikatelských záměrů.
Protože pozemků pro podnikání ve městě rychle ubývá, je to jedna z nových možností krnovských podnikatelů, uvádí v článku místostarosta Krnova a informuje o možnosti vyžádat si na krnovské radnici podrobný plán nabízených pozemků.
(Železničář 12/2006)
Do projektu bylo začleněno i slezské město Krnov ležící na hranicích s Polskem a na železniční křižovatce tratí z Olomouce, Opavy a Jeseníku. Krnovské občany a podnikatele informuje o tomto záměru místostarosta Krnova Mgr. Ladislav Sekanina prostřednictvím Krnovských listů. Ve svém článku projekt představuje jako revitalizaci nádraží a oživení prostředí v jeho okolí, včetně možnosti využití drážních pozemků a objektů pro realizaci podnikatelských záměrů.
Protože pozemků pro podnikání ve městě rychle ubývá, je to jedna z nových možností krnovských podnikatelů, uvádí v článku místostarosta Krnova a informuje o možnosti vyžádat si na krnovské radnici podrobný plán nabízených pozemků.
(Železničář 12/2006)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/65508/
Pozeravam teraz tu bolsevicku sracku menom Chlapci a chlapi (pre netusiacich - normalizacny serial o akoze spravnom zivote na "vojne" vyrobeny na objednavku CSLA, ako hlavny politruk M. Docolomansky a pod.) a tam je furt zobrazovana nejaka stanica, nazvana Hradek v Cechach, ale ziadna taka stanica v Cesku nie je. Na tej stanici som si vismol napisy "smer Chomutov".
Neviete niekto, kde by sa to mohlo odohravat?
Neviete niekto, kde by sa to mohlo odohravat?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64577/
Pro cizince, kteří přijedou do Prahy například z Vídně vlakem Eurocity, je to jako rána mezi oči.
Místo čistého nádraží a slušných restaurací na ně čeká neútulná hala, skupinky žebrajících bezdomovců a neuspořádaná změť stánků, u nichž je možné koupit maximálně párek v rohlíku a zlevněné oplatky.
„Přibližně za dva tři měsíce už by se mohlo nádraží začít měnit,“ odhaduje Aleš Ondrůj, mluvčí Českých drah. Podle něj by se totiž na počátku června konečně mohly rozběhnout první viditelné práce, které odstartují důkladnou rekonstrukci pražského hlavního nádraží.
Investor oprav, italská společnost Grandi Stazioni, předpokládá, že první etapy stavebních prací začnou na počátku července.
„Nejprve plánujeme rekonstrukci takzvané New Hall, tedy nové odbavovací haly, která bude zčásti uzavřena. Budeme však dbát na to, aby to nezpůsobilo výrazné omezení provozu vlaků a metra i nepříjemnosti cestujícím,“ slibuje Olga Jandová z českého zastoupení společnosti Grandi Stazioni.
A čím letní opravy konkrétně začnou? „Postupně budeme opravovat veřejné prostory včetně eskalátorů a obchodních prostor,“ říká Jandová.
Potíží, které na nádraží vnesou rozsáhlé opravy, si jsou dobře vědomy i České dráhy. Proto na ně chtějí cestující připravit. „Do haly umístíme od května informační stánek, kde si lidé prohlédnou plány rekonstrukce, dozvědí se o novinkách i to, jakým způsobem bude rekonstrukce probíhat,“ vysvětluje Ondrůj.
Odměnou za tři roky komplikací bude pro cestující v roce 2009 nádraží jako po omlazovací kúře. Autorem projektu je architekt Patrik Kotas. Ten se ve spolupráci s investorem rozhodl interiér haly provzdušnit, výrazně proměnit odbavovací část a přidat obchody i restaurace. Také původní nádražní budova architekta Josefa Fanty prokoukne a navrátí se k originální podobě.
Tím by ale nemusely rekonstrukce skončit. Architekt by se také rád vypořádal s hrozivým prostranstvím před nádražními budovami - magistrálou a parkem - kde zatím tráví čas spíš bezdomovci a žebráci.
„To však není věc jednorázové proměny. Bylo by ale pěkné, kdyby se magistrála proměnila v městský bulvár, kde sice auta jezdí, ale chodci se nemusí obávat přejít přes silnici. Investor a Praha 1 připravují také důkladnou proměnu parku,“ dodává Kotas.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Místo čistého nádraží a slušných restaurací na ně čeká neútulná hala, skupinky žebrajících bezdomovců a neuspořádaná změť stánků, u nichž je možné koupit maximálně párek v rohlíku a zlevněné oplatky.
„Přibližně za dva tři měsíce už by se mohlo nádraží začít měnit,“ odhaduje Aleš Ondrůj, mluvčí Českých drah. Podle něj by se totiž na počátku června konečně mohly rozběhnout první viditelné práce, které odstartují důkladnou rekonstrukci pražského hlavního nádraží.
Investor oprav, italská společnost Grandi Stazioni, předpokládá, že první etapy stavebních prací začnou na počátku července.
„Nejprve plánujeme rekonstrukci takzvané New Hall, tedy nové odbavovací haly, která bude zčásti uzavřena. Budeme však dbát na to, aby to nezpůsobilo výrazné omezení provozu vlaků a metra i nepříjemnosti cestujícím,“ slibuje Olga Jandová z českého zastoupení společnosti Grandi Stazioni.
A čím letní opravy konkrétně začnou? „Postupně budeme opravovat veřejné prostory včetně eskalátorů a obchodních prostor,“ říká Jandová.
Potíží, které na nádraží vnesou rozsáhlé opravy, si jsou dobře vědomy i České dráhy. Proto na ně chtějí cestující připravit. „Do haly umístíme od května informační stánek, kde si lidé prohlédnou plány rekonstrukce, dozvědí se o novinkách i to, jakým způsobem bude rekonstrukce probíhat,“ vysvětluje Ondrůj.
Odměnou za tři roky komplikací bude pro cestující v roce 2009 nádraží jako po omlazovací kúře. Autorem projektu je architekt Patrik Kotas. Ten se ve spolupráci s investorem rozhodl interiér haly provzdušnit, výrazně proměnit odbavovací část a přidat obchody i restaurace. Také původní nádražní budova architekta Josefa Fanty prokoukne a navrátí se k originální podobě.
Tím by ale nemusely rekonstrukce skončit. Architekt by se také rád vypořádal s hrozivým prostranstvím před nádražními budovami - magistrálou a parkem - kde zatím tráví čas spíš bezdomovci a žebráci.
„To však není věc jednorázové proměny. Bylo by ale pěkné, kdyby se magistrála proměnila v městský bulvár, kde sice auta jezdí, ale chodci se nemusí obávat přejít přes silnici. Investor a Praha 1 připravují také důkladnou proměnu parku,“ dodává Kotas.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64572/
Olomouc - Nová kruhová křižovatka, změny parkování u hotelu Sidia či nová cyklostezka z Jeremenkovy ulice. To vše by mělo vzniknout před hlavním vlakovým nádražím v Olomouci. Magistrát zde již investoval do změn od roku 2001 zhruba 340 milionů korun. Nyní zveřejnil postup dalších úprav.
V takzvané čtvrté a páté etapě úpravy zdejšího prostoru vloží město do roku 2008 dalších zhruba 100 milionů korun. Propojí například tramvajové větve vedoucí po Kosmonautů a Masarykovou třídou či upraví komunikace. „Jde nám o to, abychom zcela oddělili provoz automobilů od provozu městské hromadné dopravy,“ řekl primátorův náměstek Miroslav Petřík. „Největší změnou však bude vybudování nové kruhové křižovatky u pošty, změna parkování u hotelu Sidia a přivedení cyklostezky z Jeremenkovy ulice.“
Závěrečné etapy chce město zahájit příští rok a s jejich dokončením počítá v roce 2008. Náklady zatím Petřík nebyl schopen vyčíslit. Odhadl, že přesáhnou sto milionů korun. Prostor před olomouckým nádražím má díky předchozím úpravámnovou dvoukolejnou tramvajovou smyčku, vyrostly zde zastávky a odstavné plochy pro zájezdové a výlukové autobusy. Lidé rovněž uvítali sadovou úpravu, lavičky a další vybavení.
Z prvních dvou etap úprav v letech 2001 až 2002 je zde například podzemní parkoviště či nádražní podchod. Třetí etapa vyřešila dopravu v jižní části před nádražím zejména díky kruhové křižovatce, která napojila vjezd do dopravního terminálu MHD a zároveň zpomalila rychlost jízdy automobilů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
V takzvané čtvrté a páté etapě úpravy zdejšího prostoru vloží město do roku 2008 dalších zhruba 100 milionů korun. Propojí například tramvajové větve vedoucí po Kosmonautů a Masarykovou třídou či upraví komunikace. „Jde nám o to, abychom zcela oddělili provoz automobilů od provozu městské hromadné dopravy,“ řekl primátorův náměstek Miroslav Petřík. „Největší změnou však bude vybudování nové kruhové křižovatky u pošty, změna parkování u hotelu Sidia a přivedení cyklostezky z Jeremenkovy ulice.“
Závěrečné etapy chce město zahájit příští rok a s jejich dokončením počítá v roce 2008. Náklady zatím Petřík nebyl schopen vyčíslit. Odhadl, že přesáhnou sto milionů korun. Prostor před olomouckým nádražím má díky předchozím úpravámnovou dvoukolejnou tramvajovou smyčku, vyrostly zde zastávky a odstavné plochy pro zájezdové a výlukové autobusy. Lidé rovněž uvítali sadovou úpravu, lavičky a další vybavení.
Z prvních dvou etap úprav v letech 2001 až 2002 je zde například podzemní parkoviště či nádražní podchod. Třetí etapa vyřešila dopravu v jižní části před nádražím zejména díky kruhové křižovatce, která napojila vjezd do dopravního terminálu MHD a zároveň zpomalila rychlost jízdy automobilů.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64571/
Vlašim - Město Vlašim získalo několik milionů od Evropské unie. Částka ve výši 45 milionů půjde na úpravu Nádražní ulice a budovy vlakového nádraží a na obnovu zámku a parku přispěje unie částkou 17 milionů korun. „Dotace představují výši 75 procent nákladů obou projektů, zbylých pětadvacet procent spolufinancuje město Vlašim,“ uvedl Petr Zapletal z občanského sdružení Podblanickem, které projekty s městem připravuje.
V nádražní budově vznikne nová čekárna, toalety a informační elektronická tabule. Novinkou bude pro cestující také počítačová studovna s deseti počítači a slabozrací si budou moci vyhledávat informace na speciálním informačním panelu. Prostor celého nádraží i budovy bude bezbariérový. Nově zde bude také pracovník, který vyhledá informace o spojích a bude obsluhovat internet.
Peníze na obnovu zámku a parku půjdou na zpřístupnění jeho dalších prostor, zrekonstruuje se a zpřístupní Čínský pavilon, zámecké sklepení a obnoví se historické cesty v parku. Vznikne také naučná cyklostezka kolem Vlašimi a orientační systém ve městě. Stavební práce na Čínském pavilonu by měly začít letos v červenci a potrvají do července 2008.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy)
V nádražní budově vznikne nová čekárna, toalety a informační elektronická tabule. Novinkou bude pro cestující také počítačová studovna s deseti počítači a slabozrací si budou moci vyhledávat informace na speciálním informačním panelu. Prostor celého nádraží i budovy bude bezbariérový. Nově zde bude také pracovník, který vyhledá informace o spojích a bude obsluhovat internet.
Peníze na obnovu zámku a parku půjdou na zpřístupnění jeho dalších prostor, zrekonstruuje se a zpřístupní Čínský pavilon, zámecké sklepení a obnoví se historické cesty v parku. Vznikne také naučná cyklostezka kolem Vlašimi a orientační systém ve městě. Stavební práce na Čínském pavilonu by měly začít letos v červenci a potrvají do července 2008.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/64462/
Ani přes opakované policejní razie se pražské hlavní nádraží nestalo zónou pořádku. Stále se tady potulují zloději a dealeři drog a přibývá zde bezdomovců.
Terčem policejních razií se nyní stalo i pražské hlavní nádraží. Jenže situace se tady příliš nelepší. „Každý druhý týden se vracím z odpolední domů vlakem před jedenáctou hodinou večer. A výrazných příznivých změn jsem si tady nevšimla, pořád mám strach,“ tvrdí Petra Albrechtová z Berouna.
Policejní akce nebývají na stanici pravidelně
Policejní mluvčí Iva Knolová však uvedla, že na hlavním nádraží jsou nyní policejní akce poměrně časté. „Například naposled v noci ze středy na čtvrtek to tam pročesalo asi třicet policistů a tři lidé byli předvedeni na zdejší policejní služebnu,“ řekla Knolová.
Občasných razií se tady podle Knolové účastní desítky policistů. Podrobnosti o tom, jaké jsou jejich výsledky, však neuvedla. „Zhodnocení bezpečnostních akcí na hlavním nádraží bude až na přelomu března a dubna,“ dodala mluvčí.
Mělo by však být zájmem Českých drah i vedení hlavního města, aby se hlavní nádraží stalo výkladní skříní města a přestalo být místem, které lidi spíše odpuzuje. „Je třeba si uvědomit, že hodně turistů z asijských zemí, převážně z Japonska a Koreje, do Evropy sice přiletí letadlem, ale po kontinentu cestují vlaky. Čím dál tím víc jich přijíždí i do Prahy. Jenomže pokud se situace na hlavním nádraží nezlepší, tento trend se může změnit,“ varuje šéf Pražské asociace kongresové turistiky Michael Hvížďala, který je zároveň pražským zastupitelem.
Hlavní nádraží vytváří nepříznivý dojem o Praze
Podle Hvížďaly si turisté, kteří přijedou do Prahy vlakem, udělají po příjezdu na hlavní nádraží nepříznivý obrázek o celé metropoli. „Už léta České dráhy o tom, jak je to tam špatné, jenom mluví, ale nic pro zlepšení nedělají. Přitom všichni ví, co je příčinou problémů,“ zlobí se Hvížďala.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj však namítl, že situace se zde podle něj nezhoršuje. „Naopak ve spolupráci s policií a s využitím techniky se nám tady daří bezpečnost zvyšovat. Bohužel jsou nádraží do určité míry veřejný prostor, a proto jsou stejně jako další podobné objekty v Česku i zahraničí, jako třeba podchody, nonstop hypermarkety či letiště, oblíbeným místem osob, které se například dostaly do tíživé sociální situace,“ řekl Ondrůj.
Změna: počkejte ještě tři roky, až přijdou Italové
Jenomže lidé jsou netrpěliví a právem se ptají, kdy už se nádraží konečně změní.
„Italská společnost Grandi Stazioni by již letos mohla začít přestavovat hlavní nádraží, které se tak změní v moderní obchodní a společenské centrum. Renovace skončí v roce 2009 a pak přestanou i současné problémy,“ dodal Ondrůj.
Dalším místem, které dělalo hlavnímu městu spíše ostudu, bylo Václavské náměstí. Tady se situace alespoň částečně změnila k lepšímu. A přitom stačilo málo. Policejní uniformy jsou tady vidět.
Náměstí bylo ještě na podzim jedním z center prodeje drog i sexu. Prostitutky, žebráci a hluční opilci odtud sice nevymizeli, agresivních skupinek rozdávajících letáky erotických klubů však ubylo.
V listopadu policejní prezident Vladislav Husák slíbil, že do konce roku vyčistí Václavské náměstí od všech pouličních živlů.
Masivní policejní akce, která se na tento úkol tehdy zaměřila, sice už oficiálně skončila, ale hlídky strážců zákona tady zůstaly.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Terčem policejních razií se nyní stalo i pražské hlavní nádraží. Jenže situace se tady příliš nelepší. „Každý druhý týden se vracím z odpolední domů vlakem před jedenáctou hodinou večer. A výrazných příznivých změn jsem si tady nevšimla, pořád mám strach,“ tvrdí Petra Albrechtová z Berouna.
Policejní akce nebývají na stanici pravidelně
Policejní mluvčí Iva Knolová však uvedla, že na hlavním nádraží jsou nyní policejní akce poměrně časté. „Například naposled v noci ze středy na čtvrtek to tam pročesalo asi třicet policistů a tři lidé byli předvedeni na zdejší policejní služebnu,“ řekla Knolová.
Občasných razií se tady podle Knolové účastní desítky policistů. Podrobnosti o tom, jaké jsou jejich výsledky, však neuvedla. „Zhodnocení bezpečnostních akcí na hlavním nádraží bude až na přelomu března a dubna,“ dodala mluvčí.
Mělo by však být zájmem Českých drah i vedení hlavního města, aby se hlavní nádraží stalo výkladní skříní města a přestalo být místem, které lidi spíše odpuzuje. „Je třeba si uvědomit, že hodně turistů z asijských zemí, převážně z Japonska a Koreje, do Evropy sice přiletí letadlem, ale po kontinentu cestují vlaky. Čím dál tím víc jich přijíždí i do Prahy. Jenomže pokud se situace na hlavním nádraží nezlepší, tento trend se může změnit,“ varuje šéf Pražské asociace kongresové turistiky Michael Hvížďala, který je zároveň pražským zastupitelem.
Hlavní nádraží vytváří nepříznivý dojem o Praze
Podle Hvížďaly si turisté, kteří přijedou do Prahy vlakem, udělají po příjezdu na hlavní nádraží nepříznivý obrázek o celé metropoli. „Už léta České dráhy o tom, jak je to tam špatné, jenom mluví, ale nic pro zlepšení nedělají. Přitom všichni ví, co je příčinou problémů,“ zlobí se Hvížďala.
Mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj však namítl, že situace se zde podle něj nezhoršuje. „Naopak ve spolupráci s policií a s využitím techniky se nám tady daří bezpečnost zvyšovat. Bohužel jsou nádraží do určité míry veřejný prostor, a proto jsou stejně jako další podobné objekty v Česku i zahraničí, jako třeba podchody, nonstop hypermarkety či letiště, oblíbeným místem osob, které se například dostaly do tíživé sociální situace,“ řekl Ondrůj.
Změna: počkejte ještě tři roky, až přijdou Italové
Jenomže lidé jsou netrpěliví a právem se ptají, kdy už se nádraží konečně změní.
„Italská společnost Grandi Stazioni by již letos mohla začít přestavovat hlavní nádraží, které se tak změní v moderní obchodní a společenské centrum. Renovace skončí v roce 2009 a pak přestanou i současné problémy,“ dodal Ondrůj.
Dalším místem, které dělalo hlavnímu městu spíše ostudu, bylo Václavské náměstí. Tady se situace alespoň částečně změnila k lepšímu. A přitom stačilo málo. Policejní uniformy jsou tady vidět.
Náměstí bylo ještě na podzim jedním z center prodeje drog i sexu. Prostitutky, žebráci a hluční opilci odtud sice nevymizeli, agresivních skupinek rozdávajících letáky erotických klubů však ubylo.
V listopadu policejní prezident Vladislav Husák slíbil, že do konce roku vyčistí Václavské náměstí od všech pouličních živlů.
Masivní policejní akce, která se na tento úkol tehdy zaměřila, sice už oficiálně skončila, ale hlídky strážců zákona tady zůstaly.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63564/
11.3.2006 Novojičínský deník str. 5 Novojičínsko
(ipa)
Frenštát pod Radhoštěm * Několik let se ve Frenštátě pod Radhoštěm hovoří o tom, že by na železniční trase z Ostravy do Kojetína mohla ve Frenštátě vyrůst železniční zastávka. Přání zastupitelů jsou ale jiná.
Frenštátské vlakové nádraží leží téměř na okraji města směrem k Trojanovicím a do centra je to rychlou chůzí čtvrt hodiny. Není proto divu, že se ve Frenštátě, již za bývalého starosty Karla Míčka, začalo hovořit o železniční zastávce. Měla by stát nedaleko železničního přejezdu u Rožnovské ulice. „Je to kousek od průmyslové školy, a stejně tak do centra města. Užitek by z toho měli studenti, občané města i turisté,“ vysvětloval kdysi případné výhody zastávky starosta Pavel Orlík.
Stanoviště Frenštát pod Radhoštěm město je dokonce zmíněno v jízdním řádu Českých drah s poznámkou, že bude funkční od vyhlášení. Železničáři tedy se zastávkou počítají, ale jak městu sdělili, nehodlají na ni přispět ani korunou. O čekárnu by se tak muselo finančně postarat město. I to byly důvody, proč se záležitost zastávky vždy objevila, a pak třeba na rok utichla. Až na přelomu loňského a letošního roku Frenštát obdržel další dotaz občana na situaci kolem zastávky a město začalo jednat. Na únorovém zasedání už vše nabývalo konkrétnějších podob. V rámci schvalování kapitálových výdajů zastupitelé měli mimo jiné schvalovat i 190 tisíc korun na studii železniční zastávky. „Vybudování by se mohlo uskutečnit v rámci rekonstrukce trati, je možnost na to získat dotaci,“ upozornil před hlasováním Orlík. Pro bylo deset zastupitelů. Jediný hlas chyběl ke schválení. Do konce tohoto volebního období se tak železniční zastávka u centra Frenštátu stavět nebude.
(ipa)
Frenštát pod Radhoštěm * Několik let se ve Frenštátě pod Radhoštěm hovoří o tom, že by na železniční trase z Ostravy do Kojetína mohla ve Frenštátě vyrůst železniční zastávka. Přání zastupitelů jsou ale jiná.
Frenštátské vlakové nádraží leží téměř na okraji města směrem k Trojanovicím a do centra je to rychlou chůzí čtvrt hodiny. Není proto divu, že se ve Frenštátě, již za bývalého starosty Karla Míčka, začalo hovořit o železniční zastávce. Měla by stát nedaleko železničního přejezdu u Rožnovské ulice. „Je to kousek od průmyslové školy, a stejně tak do centra města. Užitek by z toho měli studenti, občané města i turisté,“ vysvětloval kdysi případné výhody zastávky starosta Pavel Orlík.
Stanoviště Frenštát pod Radhoštěm město je dokonce zmíněno v jízdním řádu Českých drah s poznámkou, že bude funkční od vyhlášení. Železničáři tedy se zastávkou počítají, ale jak městu sdělili, nehodlají na ni přispět ani korunou. O čekárnu by se tak muselo finančně postarat město. I to byly důvody, proč se záležitost zastávky vždy objevila, a pak třeba na rok utichla. Až na přelomu loňského a letošního roku Frenštát obdržel další dotaz občana na situaci kolem zastávky a město začalo jednat. Na únorovém zasedání už vše nabývalo konkrétnějších podob. V rámci schvalování kapitálových výdajů zastupitelé měli mimo jiné schvalovat i 190 tisíc korun na studii železniční zastávky. „Vybudování by se mohlo uskutečnit v rámci rekonstrukce trati, je možnost na to získat dotaci,“ upozornil před hlasováním Orlík. Pro bylo deset zastupitelů. Jediný hlas chyběl ke schválení. Do konce tohoto volebního období se tak železniční zastávka u centra Frenštátu stavět nebude.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/63534/
Sokolovská radnice koupí pozemky i s budovami skladů u vlakového nádraží. V budoucnu tam chce totiž vybudovat nový moderní autobusový a železniční terminál. Za pozemky a haly město zaplatí pět miliónů korun. Kdy radnice nechá objekty zbourat, zatím není definitivně jasné. „Buď je můžeme zbourat, nebo je ještě pronajmout, než samotná stavba autobusového nádraží začne. Uvidíme, co bude ekonomicky přijatelnější,“ řekl místostarosta Sokolova Jaromír Dvořák (nez.). Dodal, že vlastnictví zmíněných pozemků je pro město důležité kvůli žádostem o dotace.
Stavba autobusového nádraží a podchodu pod kolejištěm si vyžádá podle prvních odhadů investice mezi 50 až 70 milióny korun. Sokolov na akci už jednou požadoval dotaci, ale neúspěšně. O dotační peníze z Evropské unie bude usilovat i nadále, než je však získá, stavba nezačne.
Částka za celkovou rekonstrukci nádražní haly a úpravu kolejiště by se zřejmě vyšplhala zhruba k 200 miliónům korun. „Pokud bychom do projektu začlenili i další věci, například nové vlakové soupravy přepravců, tak bychom se mohli dostat ještě výše,“ poznamenal Dvořák. Dodal, že realizace celého projektu bude hlavně záležet na podmínkách pro získání dotací v rozpočtovém období Evropské unie už v letech 2007 až 2013.
Nový terminál by měl především zajistit zlepšení služeb pro cestující, ale zároveň oživit čtvrť u nádraží.
(Právo 5.4.2006)