Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Nádraží chránili také Rakušané
Hranice - Budova hranického vlakového nádraží, kterou ve svých románech popisuje spisovatel Robert Musil, zůstala po válce takřka neporušená. Přestože leží na důležitém železničním uzlu, Němci ji nakonec nevyhodili do povětří. Mohou za to především rakouští vojenští železničáři, kteří 5. května 1945 nahradili české odborníky.
„Všichni Rakušané, jejichž vedoucím byl sudetský Němec Tůma, se chovali celkem slušně a nesnažili se nic zničit,“ vzpomíná tehdejší český přednosta stanice, jehož výpověď je uložena ve zdejším muzeu. Poslední válečné dny však byly v Hranicích velmi divoké. Ustupující maďarské Sprengkommando za sebou nechávalo jen ruiny. Zničilo všechny vyhýbky na trati od Hustopečí nad Bečvou.
„V Hranicích ničili drahé anglické vyhýbky na obou stranách stanice. Taktéž semafory vyhodili do povětří. Rakouští Němci ale nakonec stanici i některé další přístroje uchránili,“ popisuje přednosta. Hned po odchodu Němců nechal Rakušan Tůma odmontovat telefony a telegrafy a s pomocí místního inženýra Smolky je schoval do sklepa. 8. května pak Rudá armáda osvobodila obě hranická nádraží. Přednosta proto svolal všechny zaměstnance do práce a zdejší traťmistři začali ihned opravovat vyhýbky. První vlak, který pak do stanice dorazil, byl 11. května „osobák“ z Valašského Meziříčí.
Postupně se po kolejích začaly vracet statisíce lidí. „Doprava z Čech končila v Drahotuších, kde byl vyhozený most. Lidé, kteří cestovali do Slezska či na Slovensko, vystupovali v polích a šli do Hranic pěšky. Ale válka byla pryč,“ dodává přednosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Hranice - Budova hranického vlakového nádraží, kterou ve svých románech popisuje spisovatel Robert Musil, zůstala po válce takřka neporušená. Přestože leží na důležitém železničním uzlu, Němci ji nakonec nevyhodili do povětří. Mohou za to především rakouští vojenští železničáři, kteří 5. května 1945 nahradili české odborníky.
„Všichni Rakušané, jejichž vedoucím byl sudetský Němec Tůma, se chovali celkem slušně a nesnažili se nic zničit,“ vzpomíná tehdejší český přednosta stanice, jehož výpověď je uložena ve zdejším muzeu. Poslední válečné dny však byly v Hranicích velmi divoké. Ustupující maďarské Sprengkommando za sebou nechávalo jen ruiny. Zničilo všechny vyhýbky na trati od Hustopečí nad Bečvou.
„V Hranicích ničili drahé anglické vyhýbky na obou stranách stanice. Taktéž semafory vyhodili do povětří. Rakouští Němci ale nakonec stanici i některé další přístroje uchránili,“ popisuje přednosta. Hned po odchodu Němců nechal Rakušan Tůma odmontovat telefony a telegrafy a s pomocí místního inženýra Smolky je schoval do sklepa. 8. května pak Rudá armáda osvobodila obě hranická nádraží. Přednosta proto svolal všechny zaměstnance do práce a zdejší traťmistři začali ihned opravovat vyhýbky. První vlak, který pak do stanice dorazil, byl 11. května „osobák“ z Valašského Meziříčí.
Postupně se po kolejích začaly vracet statisíce lidí. „Doprava z Čech končila v Drahotuších, kde byl vyhozený most. Lidé, kteří cestovali do Slezska či na Slovensko, vystupovali v polích a šli do Hranic pěšky. Ale válka byla pryč,“ dodává přednosta.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72868/
Miliardová rekonstrukce nádraží pokračuje, dokončení je stanoveno na rok 2008.
Postup stavebních prací umožní od 5. května zahájit provoz na opraveném prvním nástupišti. Cestujícím se ale naopak zavře nástupiště číslo tři. "Bude také úplně uzavřen podchod pro přístup k nástupištím," informovala včera Kamila Záleská, přepravní náměstkyně vrchního přednosty. Příchod k vlakům na druhé nástupiště zůstane zachován. Na nástupiště 1 a 1A bude zajištěn bezbariérovou rampou vpravo od staniční budovy. Nově jsou řešeny nástupní hrany a prvky pro nevidomé, které jsou aplikovány na dokončené části. " Pro základní orientaci cestujících, jejich bezpečný přístup, výstup z vlaků a v prostoru nádraží budou náhradní cesty označeny orientačními tabulemi," ujistila Záleská. Součástí informačního systému bude i světelná tabule nad vchodem do haly. Dočasně je však z provozu vyřazeno naváděcí hlasové zařízení pro nevidomé osoby.
První nástupiště je zatím zprovozněno pouze z poloviny. Během přestavby se totiž zjistilo několik nedostatků, které práce zpomalily. Bývalé ČD centrum mělo jiný půdorys, během rekonstrukce podchodu byla objevena neznámá místnost. "Prostor, ve kterém bylo ČD centrum, byl využíván v dřívějších dobách k jiným účelům," vysvětlil ředitel stavby Vladimír Mikeš. V současnosti se řeší, jak bude stavba pokračovat. Částečně akci zbrzdily i povodně. Spodní voda pronikla do uzavřeného podchodu, kde vzniklo metr hluboké jezero.
V rámci stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem se pracuje rovněž ve Váňově či na krásnobřezenském nádraží. "Rekonstruují se tratě i trolejové vedení," dodal Mikeš.
Celá přestavba nádraží a přilehlých traťových úseků skončí v roce 2008, náklady ve výši 2,1 miliardy korun hradí Státní fond dopravní infrastruktury.
(Ústecký deník)
Postup stavebních prací umožní od 5. května zahájit provoz na opraveném prvním nástupišti. Cestujícím se ale naopak zavře nástupiště číslo tři. "Bude také úplně uzavřen podchod pro přístup k nástupištím," informovala včera Kamila Záleská, přepravní náměstkyně vrchního přednosty. Příchod k vlakům na druhé nástupiště zůstane zachován. Na nástupiště 1 a 1A bude zajištěn bezbariérovou rampou vpravo od staniční budovy. Nově jsou řešeny nástupní hrany a prvky pro nevidomé, které jsou aplikovány na dokončené části. " Pro základní orientaci cestujících, jejich bezpečný přístup, výstup z vlaků a v prostoru nádraží budou náhradní cesty označeny orientačními tabulemi," ujistila Záleská. Součástí informačního systému bude i světelná tabule nad vchodem do haly. Dočasně je však z provozu vyřazeno naváděcí hlasové zařízení pro nevidomé osoby.
První nástupiště je zatím zprovozněno pouze z poloviny. Během přestavby se totiž zjistilo několik nedostatků, které práce zpomalily. Bývalé ČD centrum mělo jiný půdorys, během rekonstrukce podchodu byla objevena neznámá místnost. "Prostor, ve kterém bylo ČD centrum, byl využíván v dřívějších dobách k jiným účelům," vysvětlil ředitel stavby Vladimír Mikeš. V současnosti se řeší, jak bude stavba pokračovat. Částečně akci zbrzdily i povodně. Spodní voda pronikla do uzavřeného podchodu, kde vzniklo metr hluboké jezero.
V rámci stavby Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem se pracuje rovněž ve Váňově či na krásnobřezenském nádraží. "Rekonstruují se tratě i trolejové vedení," dodal Mikeš.
Celá přestavba nádraží a přilehlých traťových úseků skončí v roce 2008, náklady ve výši 2,1 miliardy korun hradí Státní fond dopravní infrastruktury.
(Ústecký deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72831/
Berlín - Statisíce lidí očekávají pořadatelé v pátek 26.5.2006 večer v okolí nádraží Berlin Hauptbahnhof. Před slavnostním otevřením o 2 dny později proběhne světelná a laserová show "Willkommen in Berlin" s mnoha superlativy, na které pracuje 300 lidí. Autorem show je Jerry Appelt. V sobotu 27.5.2006 budou probíhat oslavy při příležitosti otevření nového spojení sever - jih. O den později vstoupí v platnost nový jízdní řád a vlaky začnou jezdit přes hlavní nádraží.
Oslavy budou probíhat na nádražích Berlin Hauptbahnhof, ale i na dalších nových nádraží - Berlin Gesundbrunnen, Potsdamer Platz a Berlin Südkreuz. V pátek 26.5.2006 večer bude hlavní nádraží slavnostně otevřeno za přítomnosti Angely Merkelové a Güntera Verheugena. Během soboty budou výše uvedená nádraží spojena díky "Bahn-Shuttle" v taktu 20 min. a přístupná veřejnosti. Od neděle již bude stanice Berlin Hauptbahnhof sloužit cestující veřejnosti.
(Želpage/tiskové zprávy DB)
Oslavy budou probíhat na nádražích Berlin Hauptbahnhof, ale i na dalších nových nádraží - Berlin Gesundbrunnen, Potsdamer Platz a Berlin Südkreuz. V pátek 26.5.2006 večer bude hlavní nádraží slavnostně otevřeno za přítomnosti Angely Merkelové a Güntera Verheugena. Během soboty budou výše uvedená nádraží spojena díky "Bahn-Shuttle" v taktu 20 min. a přístupná veřejnosti. Od neděle již bude stanice Berlin Hauptbahnhof sloužit cestující veřejnosti.
(Želpage/tiskové zprávy DB)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72814/
Severočeští znalci železniční historie mají pohotovost. Kvůli rozsáhlé modernizaci železničního uzlu v Ústí nad Labem zaniká řada technických památek. Zmizí kamenný viadukt z roku 1850 nebo technické vybavení nádraží sloužící nepřetržitě od druhé světové války.
Předseda Zubrnické muzeální železnice Martin Kašpar se ve spolupráci s Národním technickým muzeem snaží vzácné památky zachránit, nebo alespoň zdokumentovat.
* Co nejcennějšího modernizací ústeckého nádraží zanikne?
Hlavně most přes řeku Bílinu. V letech 1849 až 1850 ho postavil slavný stavitel Vojtěch Lanna, jenž stál u úplného zrodu železničního stavitelství v Čechách. Jeho firma dělala Masarykovo nádraží v Praze a například se podílela i na stavbě ústeckých zdymadel. Ale to není jediná hodnota tohoto mostu. Sto padesát let dotvářel panoráma města. Bude tu chybět, ale bohužel je úzký a už nepojme nové nástupiště. Určitě je ale důležité věnovat mu pozornost, než definitivně zmizí. Alespoň je třeba ho důkladně nafotit a zdokumentovat pro budoucí generace. Zmizí také například zabezpečovací zařízení, které bylo v Ústí namontováno jako provizorní v roce 1960. Už několikrát mělo být vyměněno za modernější, ale nakonec se jeho čas naplnil až po 46 letech.
* Bude se bourat ještě nějaká výraznější stavba?
V oblasti Nádraží sever v Krásném Březně zmizí stavědlo č. 1. To je něco jako řídící věž na letišti. V prosklené věži sedí pracovník, který musí mít přehled o provozu na kolejišti. Staví totiž cestu pro vlaky, ovládá výhybky a návěstidla. Stavba je válečné provenience, a to včetně technického zařízení, které vyrobila německá firma Pintsch v roce 1941. Stavědlo mělo strategický význam pro udržení železničního provozu, a podle toho také vypadá. Je robustní, aby odolalo bombardování a vojenským útokům. Dokonce je tam dodneška zachovaná malá střílna a úkryt pro obsluhu. Ústecké stavědlo č.1 má navíc zvláštní postavení. Jeho fotografie se dostala do dopravních předpisů, takže ho zná několik generací železničářů. Příští týden skončí jeho provoz a pak ho čeká demolice, protože stojí příliš blízko kolejiště.
* A kde skončí historické zařízení?
V dnešní době už naštěstí tyto technické památky málokdy končí ve sběru. Většinou putují do muzeí, kde si je může prohlédnout veřejnost. O zařízení ústeckého stavědla má hlavní zájem pražské Národní technické muzeum. Je velmi pravděpodobné, že bude převezeno právě do Prahy a tam se objeví v expozici k historii české železniční dopravy.
* Takže bude o památku zcela jistě postaráno?
Jsou ale ještě lepší řešení. Když se technické zařízení vyjme z původní stavby, tak už je to jen fragment. Jediné místo, kde se podařilo zachránit jak stavbu, tak technické zařízení, je muzejní stavědlo v Děčíně na hlavní nádraží. Od loňského roku je veřejně přístupné. Návštěvník si tam může prohlédnout historické přístroje a zároveň pocítit atmosféru objektu. Z té je hodně cítit válečná doba - silné betonové stěny, střílny, protiletecký kryt.
* Jste odpůrce modernizace?
To v žádném případě. Samozřejmě si uvědomujeme, že modernizace ústeckého uzlu byla nutná a nezpochybňujeme ji. Jako muzejníci máme ale povinnost věnovat pozornost památkám, které tím nenávratně zmizí. V budoucnu bude celé ústecké nádraží a přilehlé stanice řídit nové ústřední stavědlo, které se nyní buduje nedaleko nynějšího. Doufejme, že bude mít alespoň takovou životnost jako jeho předchůdce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Předseda Zubrnické muzeální železnice Martin Kašpar se ve spolupráci s Národním technickým muzeem snaží vzácné památky zachránit, nebo alespoň zdokumentovat.
* Co nejcennějšího modernizací ústeckého nádraží zanikne?
Hlavně most přes řeku Bílinu. V letech 1849 až 1850 ho postavil slavný stavitel Vojtěch Lanna, jenž stál u úplného zrodu železničního stavitelství v Čechách. Jeho firma dělala Masarykovo nádraží v Praze a například se podílela i na stavbě ústeckých zdymadel. Ale to není jediná hodnota tohoto mostu. Sto padesát let dotvářel panoráma města. Bude tu chybět, ale bohužel je úzký a už nepojme nové nástupiště. Určitě je ale důležité věnovat mu pozornost, než definitivně zmizí. Alespoň je třeba ho důkladně nafotit a zdokumentovat pro budoucí generace. Zmizí také například zabezpečovací zařízení, které bylo v Ústí namontováno jako provizorní v roce 1960. Už několikrát mělo být vyměněno za modernější, ale nakonec se jeho čas naplnil až po 46 letech.
* Bude se bourat ještě nějaká výraznější stavba?
V oblasti Nádraží sever v Krásném Březně zmizí stavědlo č. 1. To je něco jako řídící věž na letišti. V prosklené věži sedí pracovník, který musí mít přehled o provozu na kolejišti. Staví totiž cestu pro vlaky, ovládá výhybky a návěstidla. Stavba je válečné provenience, a to včetně technického zařízení, které vyrobila německá firma Pintsch v roce 1941. Stavědlo mělo strategický význam pro udržení železničního provozu, a podle toho také vypadá. Je robustní, aby odolalo bombardování a vojenským útokům. Dokonce je tam dodneška zachovaná malá střílna a úkryt pro obsluhu. Ústecké stavědlo č.1 má navíc zvláštní postavení. Jeho fotografie se dostala do dopravních předpisů, takže ho zná několik generací železničářů. Příští týden skončí jeho provoz a pak ho čeká demolice, protože stojí příliš blízko kolejiště.
* A kde skončí historické zařízení?
V dnešní době už naštěstí tyto technické památky málokdy končí ve sběru. Většinou putují do muzeí, kde si je může prohlédnout veřejnost. O zařízení ústeckého stavědla má hlavní zájem pražské Národní technické muzeum. Je velmi pravděpodobné, že bude převezeno právě do Prahy a tam se objeví v expozici k historii české železniční dopravy.
* Takže bude o památku zcela jistě postaráno?
Jsou ale ještě lepší řešení. Když se technické zařízení vyjme z původní stavby, tak už je to jen fragment. Jediné místo, kde se podařilo zachránit jak stavbu, tak technické zařízení, je muzejní stavědlo v Děčíně na hlavní nádraží. Od loňského roku je veřejně přístupné. Návštěvník si tam může prohlédnout historické přístroje a zároveň pocítit atmosféru objektu. Z té je hodně cítit válečná doba - silné betonové stěny, střílny, protiletecký kryt.
* Jste odpůrce modernizace?
To v žádném případě. Samozřejmě si uvědomujeme, že modernizace ústeckého uzlu byla nutná a nezpochybňujeme ji. Jako muzejníci máme ale povinnost věnovat pozornost památkám, které tím nenávratně zmizí. V budoucnu bude celé ústecké nádraží a přilehlé stanice řídit nové ústřední stavědlo, které se nyní buduje nedaleko nynějšího. Doufejme, že bude mít alespoň takovou životnost jako jeho předchůdce.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72510/
ad pilatus:
Díky Tvému příspěvku jsem si vzpomenul, že jsem včera viděl na hrálovéhradeckém hlavním nádraží (jehož interiér je ještě stále ve stavu zrodu) jako nově přibyvší záležitost stanici veřejného internetu. Dvě pracoviště zabudovaná do zdi haly jsou na mince (blíž jsem to nezkoumal).
Už dávno tam ovšem je v ČD centru (přístupný i z haly) terminál informačního systému o jízdních řádech s kontaktní obrazovkou. Ty jsou tuším ve všech ČD centrech.
Díky Tvému příspěvku jsem si vzpomenul, že jsem včera viděl na hrálovéhradeckém hlavním nádraží (jehož interiér je ještě stále ve stavu zrodu) jako nově přibyvší záležitost stanici veřejného internetu. Dvě pracoviště zabudovaná do zdi haly jsou na mince (blíž jsem to nezkoumal).
Už dávno tam ovšem je v ČD centru (přístupný i z haly) terminál informačního systému o jízdních řádech s kontaktní obrazovkou. Ty jsou tuším ve všech ČD centrech.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72364/
Jakub: tak toto mas uplnu pravdu co sa tyka spominanych stravovacich zariadeni, mozme sa len hanbit, Trebars si zober ze zahranicny turista ktory je zvyknuty vo svojej krajine ako je trebars nemecko a ostatne zapadniarske staty na urcite sluzby na staniciach, pride k nam a nestaci sa cudovat ako tu dokazeme zit. Ja si myslim ze peniaze by sa urcite nasli aspon na vymenu starych Pragotronov, uz aj to by nieco urcite vnieslo do povedomia navstevnika, Vonku je uz normal bezne ze na staniciach su elektronicke informacne tabule s odchodmi a prichodmi vlakov. Ono by bolo hned dobre dat do vacsich stanic informacny system celej nasej zeleznicnej siete a tento system by spocival v tom ze by dokazal informovat ludi o moznych zel destinaciach, pripojoch v jednotlivych zel staniciach. Jednoducho urobit aky si dopravny zeleznicny system, tak aby hlavne clovek ktory sa ocitne prvy krat u nas aby vedel kam cestuje ake moznosti cestovania su u nas a podobne. Verim tomu ze ked by sa zaviedol takyto system trebars len v bratislave zo zaciatku, myslim si ze urcite by to napomohlo aj osobnej zeleznicnej doprave a nemusela by byt tak stratova ako je. To je moj nazor.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72362/
Podľa mňa by si ŽSR mohla naozaj mohla brať príklad z projektu Živá Nádraží. Aj keď stanice patria pod ČD, dokazáli do toho vtiahnuť samosprávu, a preniesť iniciatívu od centralizovanej ČD do regiónov. Taktiež z pohľadu financií, časť poskytne súkromný sektor, časť mestá a až nakoniec ČD(+ niekde aj prostriedky EU). Jednoznačne skopírovať projekt a aplikovať na slovenské podmienky 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72297/
Mozme sa pozriet na to, co jednotlive zeleznicne spolocnosti urobili pre zakaznika. ZSSK sa pomalicky snazi zmenit na zakaznicky orientovanu spolocnost - Novy poriadok, marketing, nove akcie, Kontaktne centrum, na staznosti (vacsinou) dojde aj odpoved, zamestnanci sa uz preskoluju ako sa spravat k cestujucim, nejaky ten farebny redesign, modernizacia suprav... Iste, v kazdej tejto oblasti je mozne este najst menej ci viac zavazne nedostatky, ale pomaly sa to rozbieha tym spravnym smerom.
Ale co moze cestujucemu ponuknut ZSR? S trochou zvelicenia len zopar letakov a cukrikov pri prilezitosti vyluk. O tom "komforte" pri cakani na vlak som uz pisal. Proste stale to iste. Zrekonstruovalo sa sice par stanic, ale nie je mi jasne, preco zrovna napr. Diviaky alebo Liptovska Tepla.
Dobre, mozno namietat, ze sa lahko povie, ale pez penazi neda urobit. Iste, ale su veci, co sa daju zlepsit uz teraz bez toho, aby sa vynakladali miliardove investice:
- vedenie ZSR by si mohlo pozvat na kobercek s. osozakov a objasnit im, ako by mala vyzerat ich najma hliadkova cinnost v staniciach. Nepovazujem za normalne, ked napr. v Ziline osozaci zoparkrat vylezu zo svojho kumbalu, obcas sice nakuknu az do vyzieraku a idu spat, ale vacsinou len postoja vedla svojej kancelarie a po chvili zalezu naspat. V Kosiciach osozakov nevidno vobec (a preto potom musi automaticky hlasok upozornovat cestujucich, aby si davali pozor na svoje veci). Osozaci maju byt najma vonku, medzi ludmi. Namietka, ze ich je malo, neobstoji - nerozumiem, preco vzdy musia chodit len vo dvojiciach (to sa boja?)
- cistota, povazujem sa nonsens, ked v hlavnom meste musia uzatvorit cakaren pre platiacich cestujucich, pretoze bola zavsivena!!
- cestujuci moze najma v nocnych hodinach tak chcipnut od hladu, pretoze do stanicneho "vyzieraku" slusny cestujuci nevkroci a rozne stanky tiez ku kulture moc neprispievaju. Preto by mohli zodpovedni prehodnotit, kto podnika v ich priestoroch a dat nejake kriteria na kvalitu, cize ziadne "stanicne restauracie/bufety", kde su akurat zasrate obrusy na stoloch, zasrate zaclony, vzduch, ktory je mozne rozkrajat na kusky, ohromujuca ponuka spocivajuca v pive, vodke a zopar osliznutych chlebickoch, to vsetko pod palcom odrzleho a neochotneho personalu...
Ale co moze cestujucemu ponuknut ZSR? S trochou zvelicenia len zopar letakov a cukrikov pri prilezitosti vyluk. O tom "komforte" pri cakani na vlak som uz pisal. Proste stale to iste. Zrekonstruovalo sa sice par stanic, ale nie je mi jasne, preco zrovna napr. Diviaky alebo Liptovska Tepla.
Dobre, mozno namietat, ze sa lahko povie, ale pez penazi neda urobit. Iste, ale su veci, co sa daju zlepsit uz teraz bez toho, aby sa vynakladali miliardove investice:
- vedenie ZSR by si mohlo pozvat na kobercek s. osozakov a objasnit im, ako by mala vyzerat ich najma hliadkova cinnost v staniciach. Nepovazujem za normalne, ked napr. v Ziline osozaci zoparkrat vylezu zo svojho kumbalu, obcas sice nakuknu az do vyzieraku a idu spat, ale vacsinou len postoja vedla svojej kancelarie a po chvili zalezu naspat. V Kosiciach osozakov nevidno vobec (a preto potom musi automaticky hlasok upozornovat cestujucich, aby si davali pozor na svoje veci). Osozaci maju byt najma vonku, medzi ludmi. Namietka, ze ich je malo, neobstoji - nerozumiem, preco vzdy musia chodit len vo dvojiciach (to sa boja?)
- cistota, povazujem sa nonsens, ked v hlavnom meste musia uzatvorit cakaren pre platiacich cestujucich, pretoze bola zavsivena!!
- cestujuci moze najma v nocnych hodinach tak chcipnut od hladu, pretoze do stanicneho "vyzieraku" slusny cestujuci nevkroci a rozne stanky tiez ku kulture moc neprispievaju. Preto by mohli zodpovedni prehodnotit, kto podnika v ich priestoroch a dat nejake kriteria na kvalitu, cize ziadne "stanicne restauracie/bufety", kde su akurat zasrate obrusy na stoloch, zasrate zaclony, vzduch, ktory je mozne rozkrajat na kusky, ohromujuca ponuka spocivajuca v pive, vodke a zopar osliznutych chlebickoch, to vsetko pod palcom odrzleho a neochotneho personalu...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72286/
Jakub: ved to ja som uz tiez videl vseliake pekne stanice, najma vo svajciarsku ale aj inde. Vies ono to je vsetko o tom ake je vedenie zeleznic a aky ludia v nom figuruju. V cesku vidiet ze im na zeleznici vazne zalezi a to hned spoznas ze vo vedeni su ludia ktory su aj tak trochu nadsenci do zeleznice a snazia sa hlavne pre ludi urobit maximum, jednoducho u nasich susedova ta zeleznica proste zije a unas naopak smeruje do zahuby, asi tak by som to povedal. Podla mna bude musiet nastupit taka generacia ludi (nasa) ktora bude pre ludi robit a nie pozerat sa len na seba, aspon mne to tak obcas pride.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72274/
Vsak to, malo by sa uz s tym nieco urobit. Ked sa u nas povie "stanica", kazdy si predstavi asocialov, smrad staniek, co vas prefacka hned vo vchode, spinu a zafajceny a zvetranym pivom prepachnuty zaplivany stanicny bufet. A bezpecnost? Osozakov vidno akurat tak niekedy pred stanicou, ked treba skasirovat fajciacich cudzincov. A ked mate stastie, tak druhe dejstvo je vo vlaku.
V zapadnych statoch vedia mat pekne stanice, v niektorych ex-sovietskych chudobnych republikach vedia mat nadherne stanice (staci sa ist pozriet do Uzhorodu ako moze vyzerat stanica), na Balkane je to tiez v pohode, aj v CR sa uz robia "Ziva nadrazi", len u nas...
V zapadnych statoch vedia mat pekne stanice, v niektorych ex-sovietskych chudobnych republikach vedia mat nadherne stanice (staci sa ist pozriet do Uzhorodu ako moze vyzerat stanica), na Balkane je to tiez v pohode, aj v CR sa uz robia "Ziva nadrazi", len u nas...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72263/
Nadejou nam moze byt ze ako prebieha modernizacia 5 koridoru aj stanice dostanu novy vzhlad, v takom leopoldove sa rekonstruuje komplet aj vnutorny interier stanice cize po dokonceni by sa mali skvalitnit sluzby pre ludi. Cas ukaze ako to vsetko dopadne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72259/
Podla mna by bolo dobre ked by u nas vznikla daka spolocnost, ktora by mala na starost vsetky stanice na sieti ZSSK teda aspon na hlavnej trati medzi BA-KE. Jej hlavnou ulohou by bola modernizacia zeleznicnych stanic ale v tomto pripade by slo hlavne o stanicne budovy sluzby na stanici(bufety, restauracie atd) a vlastne celkovo interier stanice a potom neustalu starostlivost o ne. Nieco podobne jestvuje v Cechach a popri modernizacii sa moderznizuju aj samotne stanicne budovy a tym sa skvalitnuju sluzby pre cestujucu verejnost.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72257/
to Jakub: Davam ti to za velku pravdu. ja chodim kazdy tyzden do ziliny a spat a na to ze je Zilina zeleznicny dopravny uzol pomerne velkeho vyznamu by som povedal ma stanicu na zaplakanie . Uz len samotny interier a ta "nadherna" vona a vsetky sluzby su na velmi nizkej urovni. Mesto ktore odjakziva bolo zname ako mesto dopravy a spojov aj vdaka vysokej skole by malo byt vzorom aspon co sa tyka stanicnej budovy. No co uz u nas jeto uz raz aj ked sa nieco urobi zrekonstruuje hned to nejaky "dobry" ludia znehodnotia. A toto sa netyka len zilinskej stanice ale aj inych stanic a to uz nehovoriac o mensich staniciach ktore su v mnohych pripadoch v katastrofalnom stave. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72254/
Ach jo, na Slovensku nebude ZSR nieco robit s najma hlavnymi zeleznicnymi stanicami? Nejaka modernizacia interieru a tak, ved to je nieco neskutocne hnusne, co ponukaju cestujucim stanice ako Zilina, Kosice, Bratislava hl.st.... Zaludok sa cloveku kompletne obrati pri ich navsteve 
.
.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72216/
Brno - Některá malá vlaková nádraží v Česku by se mohla v budoucnosti radikálně proměnit. České dráhy připravují projekt, který by měl z původní budovy nádraží vytvořit komerční plochy a pokladnu a další zázemí přesunout k nástupištím. Do konce roku by měly být vybrány lokality, kde chce podnik chystaný projekt představit, řekl dnes na mezinárodních stavebních veletrzích v Brně ředitel společnosti ČD reality Eugen Bečka. Revitalizací už postupně prochází 58 větších vlakových stanic.
Jejich oprava v rámci projektu Živá nádraží přijde na 60 miliard korun, většinu zaplatí soukromí investoři. Podobně by měl vypadat i nový projekt, jehož obdoba podle drah funguje úspěšně v některých evropských státech. Původní budovu opraví soukromý investor, který ji bude mít v dlouhodobém pronájmu. Na nádražích by pak měly vyrůst restaurace rychlého občerstvení, kavárny a obchody. "Vzniknou tak vlastně malá obchodní centra," uvedl Bečka.
Do projektu by se mohla zapojit i města. Pokud si prostory pronajmou, mohou tam zřídit třeba knihovnu, míní ředitel. Projekt je zatím jen ve stadiu úvah, přesné podmínky by mělo mít vedení Českých drah k dispozici ve druhé polovině roku. "Řešení je několik, máme nádraží, která jsou z provozního důvodu špatně využitelná. Některé budovy jsou památkově chráněné, anebo se jejich provoz nevyplatí, nechceme ale, aby trať úplně zmizela," uvedl Karel Tabery z Českých drah.
Dráhy v současnosti v rámci projektu Živá nádraží rekonstruují 48 větších stanic. "Chceme z českých nádraží vytvořit komunikační centra regionu, a zpříjemnit tak zákazníkům cestování," uvedl Tabery. Firma chce podle něj připravit nádraží na provoz, který v budoucnosti očekává. Opravená nádraží už dráhy otevřely například v Zábřehu na Moravě nebo Ústí nad Labem. "V Teplicích jsme před podpisem třicetileté nájemní smlouvy," doplnil Bečka.
Společnost ČD reality vznikla v roce 2004 odštěpením z Českých drah. Kromě přípravy revitalizačních projektů se částečně podílí i na jejich realizaci.
Autor: ČTK
(České noviny)
Jejich oprava v rámci projektu Živá nádraží přijde na 60 miliard korun, většinu zaplatí soukromí investoři. Podobně by měl vypadat i nový projekt, jehož obdoba podle drah funguje úspěšně v některých evropských státech. Původní budovu opraví soukromý investor, který ji bude mít v dlouhodobém pronájmu. Na nádražích by pak měly vyrůst restaurace rychlého občerstvení, kavárny a obchody. "Vzniknou tak vlastně malá obchodní centra," uvedl Bečka.
Do projektu by se mohla zapojit i města. Pokud si prostory pronajmou, mohou tam zřídit třeba knihovnu, míní ředitel. Projekt je zatím jen ve stadiu úvah, přesné podmínky by mělo mít vedení Českých drah k dispozici ve druhé polovině roku. "Řešení je několik, máme nádraží, která jsou z provozního důvodu špatně využitelná. Některé budovy jsou památkově chráněné, anebo se jejich provoz nevyplatí, nechceme ale, aby trať úplně zmizela," uvedl Karel Tabery z Českých drah.
Dráhy v současnosti v rámci projektu Živá nádraží rekonstruují 48 větších stanic. "Chceme z českých nádraží vytvořit komunikační centra regionu, a zpříjemnit tak zákazníkům cestování," uvedl Tabery. Firma chce podle něj připravit nádraží na provoz, který v budoucnosti očekává. Opravená nádraží už dráhy otevřely například v Zábřehu na Moravě nebo Ústí nad Labem. "V Teplicích jsme před podpisem třicetileté nájemní smlouvy," doplnil Bečka.
Společnost ČD reality vznikla v roce 2004 odštěpením z Českých drah. Kromě přípravy revitalizačních projektů se částečně podílí i na jejich realizaci.
Autor: ČTK
(České noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/72215/
Celá informace je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_18jind.htm
Foto vlastní moje: