Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat 
.
Podradené diskusné témy
Vozovna na Remizi ohrožuje okolí
Jablonec nad Nisou - Historicky cenná vozovna, která letos v zimě v areálu ČSAD na Remizi kvůli sněhu spadla, ohrožuje okolí. Dopravce totiž se zříceninou nyní nemůže kvůli správnímu řízení ministerstva kultury nijak manipulovat. „Jenže budova je nestabilní a hrozí, že spadne do areálu ČSAD nebo dokonce do frekventované ulice 5. května,“ upozornil na rizika generální ředitel jablonecké ČSAD Miloslav Fibiger.
Žadatel z Jablonce nad Nisou přibližně před rokem poslal ministerstvu kultury návrh, aby vozovnu zapsalo mezi památky. V zimě však cenná budova spadla, protože její skleněná střecha neunesla příliš vysoké závěje. Před několika dny ministerstvo kultury zaslalo majiteli objektu ČSAD Jablonec dopis, že zahajuje správní řízení o zařazení vozovny mezi památky. Jenže budova již částečně leží. „Pokud jsme zahájili správní řízení, nemůže vlastník objekt zničit nebo jinak poškodit,“ upozornila na zákon Ludmila Kadrnková z ministerstva.
A právě kvůli tomuto opatření se dopravce dostal do problémů. Chtěl zříceninu odstranit, ale nemůže. „Spadla střecha i štíty. Musímemísto nějak zabezpečit, ale ani se nedostaneme dovnitř, abychom prohlédli aktuální stav. Dovnitř bychom totiž prošli jen v případě, že bychom zbourali část zdi, a to nemůžeme,“ zmínil Fibiger. Podle něj je napůl spadlá vozovna ve staticky špatném stavu a může spadnout do areálu ČSAD, kde denně pracují lidé, nebo dokonce do frekventované ulice 5. května. „Mohlo by to někoho zranit,“ zmínil Fibiger. „Nepřipadá mi to logické,“ dodal.
Dopravci proto poslali na ministerstvo informaci, že vozovna v zimě spadla.
Správní řízení komplikuje navíc ještě stavbu dopravního terminálu s obchodním centrem. „Tento záměr jablonečtí zastupitelé letos schválili,“ uvedl místostarosta Jablonce Petr Karásek.
Jenže správní řízení ministerstva může trvat měsíce. „Někdy je proces zápisu dlouhý i tři roky,“ uvedl památkář jablonecké radnice Petr Kurtin. Takto dlouhé jednání by mohlo plány města zkomplikovat.
Na Remizi má podle projektu do dvou let vyrůst autobusové a vlakové nádraží spojené s moderními obchody. Alespoň takové jsou plány brněnské firmy De Iure, která s nápadem spojit dopravní terminál a obchody přišla. Před několika měsíci její zástupce Jiří Viehmann navíc slíbil, že stavby uhradí. Výstavba rozsáhlých objektů by přitom měla přijít na několik stovek milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Jablonec nad Nisou - Historicky cenná vozovna, která letos v zimě v areálu ČSAD na Remizi kvůli sněhu spadla, ohrožuje okolí. Dopravce totiž se zříceninou nyní nemůže kvůli správnímu řízení ministerstva kultury nijak manipulovat. „Jenže budova je nestabilní a hrozí, že spadne do areálu ČSAD nebo dokonce do frekventované ulice 5. května,“ upozornil na rizika generální ředitel jablonecké ČSAD Miloslav Fibiger.
Žadatel z Jablonce nad Nisou přibližně před rokem poslal ministerstvu kultury návrh, aby vozovnu zapsalo mezi památky. V zimě však cenná budova spadla, protože její skleněná střecha neunesla příliš vysoké závěje. Před několika dny ministerstvo kultury zaslalo majiteli objektu ČSAD Jablonec dopis, že zahajuje správní řízení o zařazení vozovny mezi památky. Jenže budova již částečně leží. „Pokud jsme zahájili správní řízení, nemůže vlastník objekt zničit nebo jinak poškodit,“ upozornila na zákon Ludmila Kadrnková z ministerstva.
A právě kvůli tomuto opatření se dopravce dostal do problémů. Chtěl zříceninu odstranit, ale nemůže. „Spadla střecha i štíty. Musímemísto nějak zabezpečit, ale ani se nedostaneme dovnitř, abychom prohlédli aktuální stav. Dovnitř bychom totiž prošli jen v případě, že bychom zbourali část zdi, a to nemůžeme,“ zmínil Fibiger. Podle něj je napůl spadlá vozovna ve staticky špatném stavu a může spadnout do areálu ČSAD, kde denně pracují lidé, nebo dokonce do frekventované ulice 5. května. „Mohlo by to někoho zranit,“ zmínil Fibiger. „Nepřipadá mi to logické,“ dodal.
Dopravci proto poslali na ministerstvo informaci, že vozovna v zimě spadla.
Správní řízení komplikuje navíc ještě stavbu dopravního terminálu s obchodním centrem. „Tento záměr jablonečtí zastupitelé letos schválili,“ uvedl místostarosta Jablonce Petr Karásek.
Jenže správní řízení ministerstva může trvat měsíce. „Někdy je proces zápisu dlouhý i tři roky,“ uvedl památkář jablonecké radnice Petr Kurtin. Takto dlouhé jednání by mohlo plány města zkomplikovat.
Na Remizi má podle projektu do dvou let vyrůst autobusové a vlakové nádraží spojené s moderními obchody. Alespoň takové jsou plány brněnské firmy De Iure, která s nápadem spojit dopravní terminál a obchody přišla. Před několika měsíci její zástupce Jiří Viehmann navíc slíbil, že stavby uhradí. Výstavba rozsáhlých objektů by přitom měla přijít na několik stovek milionů korun.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/82424/
České dráhy vybraly firmu, která promění pardubické nádraží v moderní komfortní centrum
Proměna pardubického nádraží Českých drah v moderní dopravní a obchodní centrum je opět o něco blíže realitě.
První stavbaři se mezi cestujícími v nádražní hale objeví zřejmě ještě letos.
Z nádraží tak zmizí kritizovaný kolorit, omšelý bufet a restaurace nebo třeba nevábné záchodky. Zastaralé prostředí vystřídá moderní komplex, kde nebude problém sehnat o půlnoci čerstvé pečivo, koupit třeba oblečení, zaparkovat auto v podzemní garáži nebo při čekání na vlak zajít do internetové kavárny.
Město žádá: Zachovejte a opravte hotel
Na rekonstrukci nádraží budou dohlížet České dráhy. Vybraly už investora, pražskou společnost M2 Real Estate, kterou oficiálně potvrdí zítra. Do té doby České dráhy nechtějí o stavbě mluvit.
„Ve středu jsme připraveni odpovídat,“ řekla za České dráhy Hana Bednářová. Ta připustila, že jednání s firmou budou trvat přibližně půl roku, možná i méně.
„Budeme se snažit, aby dopad na cestující byl minimální. Vždy se uzavře jen část nádraží,“ dodala Bednářová.
Své k přestavbě nádraží řekne rovněž město Pardubice. „Naší podmínkou je, aby tam zůstal hotel a společnost jej opravila,“ řekl náměstek primátora Michal Koláček.
Včera si investor sjednal schůzku na radnici také s Miroslavem Řepou, synem projektanta nádraží Karla Řepy. Po svém otci totiž vlastní na budovu z poloviny minulého století autorská práva. „Chci, aby stavba neztratila svoji tvář. Ale doba pokročila, měly by tam vzniknout komerční prostory i suterénní garáže. Z prvního jednání mám dobrý pocit,“ řekl architekt Řepa.
Společnost M2 Real Estate, která v současnosti staví obchodní centrum v pražském Karlíně, komerční prostory na nádraží do haléře zaplatí. Ty pak bude pronajímat.
„Moderní hotel má v Pardubicích své místo,“ řekl k podmínce náměstka Koláčka jednatel firmy Charles Butler.
„Pardubice jsou strategicky zajímavé místo, přímá linka na Prahu. Vznikne tu také mezinárodní letiště. Už začínáme pracovat na projektu. Půl rok by to mohlo trvat, ale nechci předjímat, přeci jen je obtížné tak obrovskou akci zorganizovat,“ uvedl Butler.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Proměna pardubického nádraží Českých drah v moderní dopravní a obchodní centrum je opět o něco blíže realitě.
První stavbaři se mezi cestujícími v nádražní hale objeví zřejmě ještě letos.
Z nádraží tak zmizí kritizovaný kolorit, omšelý bufet a restaurace nebo třeba nevábné záchodky. Zastaralé prostředí vystřídá moderní komplex, kde nebude problém sehnat o půlnoci čerstvé pečivo, koupit třeba oblečení, zaparkovat auto v podzemní garáži nebo při čekání na vlak zajít do internetové kavárny.
Město žádá: Zachovejte a opravte hotel
Na rekonstrukci nádraží budou dohlížet České dráhy. Vybraly už investora, pražskou společnost M2 Real Estate, kterou oficiálně potvrdí zítra. Do té doby České dráhy nechtějí o stavbě mluvit.
„Ve středu jsme připraveni odpovídat,“ řekla za České dráhy Hana Bednářová. Ta připustila, že jednání s firmou budou trvat přibližně půl roku, možná i méně.
„Budeme se snažit, aby dopad na cestující byl minimální. Vždy se uzavře jen část nádraží,“ dodala Bednářová.
Své k přestavbě nádraží řekne rovněž město Pardubice. „Naší podmínkou je, aby tam zůstal hotel a společnost jej opravila,“ řekl náměstek primátora Michal Koláček.
Včera si investor sjednal schůzku na radnici také s Miroslavem Řepou, synem projektanta nádraží Karla Řepy. Po svém otci totiž vlastní na budovu z poloviny minulého století autorská práva. „Chci, aby stavba neztratila svoji tvář. Ale doba pokročila, měly by tam vzniknout komerční prostory i suterénní garáže. Z prvního jednání mám dobrý pocit,“ řekl architekt Řepa.
Společnost M2 Real Estate, která v současnosti staví obchodní centrum v pražském Karlíně, komerční prostory na nádraží do haléře zaplatí. Ty pak bude pronajímat.
„Moderní hotel má v Pardubicích své místo,“ řekl k podmínce náměstka Koláčka jednatel firmy Charles Butler.
„Pardubice jsou strategicky zajímavé místo, přímá linka na Prahu. Vznikne tu také mezinárodní letiště. Už začínáme pracovat na projektu. Půl rok by to mohlo trvat, ale nechci předjímat, přeci jen je obtížné tak obrovskou akci zorganizovat,“ uvedl Butler.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/82149/
prave som sa dozvedel ze v Šalkovej sa chysta uprava celej stanice(kolajiska). prve prace sa uz zacali. Upravy:
1:odstranenie kolaje sucastneho nastupista a rozsirenie peronu o sirku odstranenych kolaji
2:odstranenie asi 4 kolaji pouzivanych cementarnou a na odstavenie vlakou ktore nebolo mozne odstavit v BB (ked bola stanica plna(to bolo daaavno))
1:odstranenie kolaje sucastneho nastupista a rozsirenie peronu o sirku odstranenych kolaji
2:odstranenie asi 4 kolaji pouzivanych cementarnou a na odstavenie vlakou ktore nebolo mozne odstavit v BB (ked bola stanica plna(to bolo daaavno))
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/82035/
Ve zprávě nic moc nového není. Nakonec - okurková sezóna...
A například k tomu hotelu v Pardubicích by bylo třeba dodat také to, že hotel tam byl postaven jako součást nového nádraží, kdysi úspěšně fungoval a až v posledních letech byl degradován na jakousi ubytovnu. Čili jde, jako i u mnohých jiných změn na dalších nádražích, vlastně jen o návrat k původnímu stavu, i když třeba na vyšší úrovni.
Na větších nádražích ČSD kdysi bývaly nejen čekárny a čekárny pro matky s dětmi, ale také kulturní střediska a ve velkých městech třeba kina promítající nonstop aktuality a grotesky i ta kadeřnictví. Teprve po slavné sametové revoluci se na nádražích začaly usídlovat bary, herny a vietnamské všehotrhy. Je jen dobře, že ČD opouštějí počáteční linii sledující záměr vydělat nějaké peníze hned teď (z pronájmu prostor) i za cenu omezení služeb cestujícím.
A například k tomu hotelu v Pardubicích by bylo třeba dodat také to, že hotel tam byl postaven jako součást nového nádraží, kdysi úspěšně fungoval a až v posledních letech byl degradován na jakousi ubytovnu. Čili jde, jako i u mnohých jiných změn na dalších nádražích, vlastně jen o návrat k původnímu stavu, i když třeba na vyšší úrovni.
Na větších nádražích ČSD kdysi bývaly nejen čekárny a čekárny pro matky s dětmi, ale také kulturní střediska a ve velkých městech třeba kina promítající nonstop aktuality a grotesky i ta kadeřnictví. Teprve po slavné sametové revoluci se na nádražích začaly usídlovat bary, herny a vietnamské všehotrhy. Je jen dobře, že ČD opouštějí počáteční linii sledující záměr vydělat nějaké peníze hned teď (z pronájmu prostor) i za cenu omezení služeb cestujícím.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/81918/
České dráhy daly na trh šedesát nádraží. První z nich se během dvou let promění na centra s obchody a zábavou
Grilované kuře, čínská jídla v bistru, osychající bagety, pár levných knih na stánku, stoh loňských kalendářů a cetek. K tomu špína, na lavičkách kymácející se bezdomovci s levným vínem ze zkvašených jablek.
Tak to vypadá na pražském hlavním nádraží dnes, včera i před deseti lety. A nejen na něm. Podobné je to i kousek dál na Masarykově nádraží v nejdražším centru hlavního města, ale i v řadě větších měst v České republice. V těch menších už se musí cestující spokojit jen s hernou či zakouřenou pivnicí.
České dráhy to slibují změnit. Vydělat na tom mají všichni. Dráhy, investoři i cestující.
Nádražími v Česku projde každý den 600 tisíc lidí. Moc se na nich nezdrží, a i když už musí, příliš tam neutratí. Však není skoro za co. To se má také změnit.
Po prvních několika nádražích, kdy se dráhy dohodly na rekonstrukci přímo s konkrétní firmou, se rozhodly jít jinou cestou. Založily dceřinou společnost ČD Reality a ta vypsala výběrová řízení na šedesát vybraných nádraží. Zhruba deset nádraží, mezi nimi třeba Holešovice, Ústí nad Labem, Plzeň či Havlíčkův Brod, už svého „zachránce“ mají.
Celkem půjde o investice v řádu desítek miliard korun. „Jde i o 140 let staré budovy s ohromnými náklady na energie,“ popisuje šéf ČD Reality Eugen Bečka. „Často mají vysoké stropy, které nejde snížit kvůli nějaké fresce,“ líčí hlavní důvody, proč bude oživení nádraží stát tolik. Šedesát železničních stanic už prošlo prvním sítem, ne každé nádraží lze totiž obchodně využít, aby časem začalo vydělávat. Rozhodující je, aby místem prošlo dost lidí. Minimem jsou čtyři tisíce denně, tolik zhruba dělají menší či horší obchodní centra.
Na dračku jdou samozřejmě všechna pražská nádraží. Zájem je i o krajská města, turistické cíle či větší železniční uzly, i když ne všechny jsou tak atraktivní. Například Česká Třebová, železniční křižovatka, podle Eugena Bečky šanci stát se živým místem se spoustou obchodů určitě nemá.
Jiná snad ano. „Jako ústecká společnost podnikající mimo jiné v železniční dopravě se i přes relativně nízkou atraktivnost lokality a prostoru o to prostě nemůžeme nepokusit,“ říká Michal Libánský z vedení společnosti Viamont, která se bude snažit oživit Ústí nad Labem.
Konkrétní plány vítězů už proběhlých soutěží jsou v tuto chvíli ještě trochu zahaleny mlhou. Zatím jednají s drahami, které prostory získají pro komerční využití či které pozemky v okolí nádraží půjde vykoupit.
Berlín, náš vzor
Pražské Holešovice, které si vzala do parády společnost Navatyp, mají větší ambice. „Chceme se inspirovat v Berlíně, pojedeme se tam podívat,“ říká za společnost Karel Biskup. V Berlíně vzniklo nové hlavní nádraží, kráska, která je příkladem pro zbytek Evropy. Čisté prosklené pasáže, obchody, zábava.
V Česku jsou zatím vidět podobné plány vykreslené v počítačích.
Šanci však třeba pražské Holešovice mají. Jde o čtvrť, kde se investuje, nádraží je tam přirozeným centrem, navíc je to směr na Německo. Investor sází, že dorazí v hojném počtu i turisté. Dnes si tam mohou dát nanejvýš párek v rohlíku a hlídat si ho před tuláky. Karel Biskup o podobných problémech ví. „To vyžaduje spolupráci nejen s policií, ale i drážních orgánů a všech provozovatelů, kteří teď na nádraží jsou,“ říká.
Navatyp plánuje jako první rekonstrukci samotné nádražní haly, aby se tam alespoň trochu nastartoval život. Objevit by se v hale mohly nové restaurace, něco pro zábavu a obchůdky s typickými věcmi, co si člověk zapomene před cestou zabalit a narychlo je shání, jako deštník nebo zubní pastu. V další fázi se uvidí, jestli část prostor využít na kanceláře, další obchody či hotel.
Pozemky okolo vydělají
Zájem o další využití budov a pozemků kolem nádraží rozhodně je. Ostatně podle Eugena Bečky z Českých drah to bude právě jejich využití, nikoli samotná nádražní hala, co invest
Grilované kuře, čínská jídla v bistru, osychající bagety, pár levných knih na stánku, stoh loňských kalendářů a cetek. K tomu špína, na lavičkách kymácející se bezdomovci s levným vínem ze zkvašených jablek.
Tak to vypadá na pražském hlavním nádraží dnes, včera i před deseti lety. A nejen na něm. Podobné je to i kousek dál na Masarykově nádraží v nejdražším centru hlavního města, ale i v řadě větších měst v České republice. V těch menších už se musí cestující spokojit jen s hernou či zakouřenou pivnicí.
České dráhy to slibují změnit. Vydělat na tom mají všichni. Dráhy, investoři i cestující.
Nádražími v Česku projde každý den 600 tisíc lidí. Moc se na nich nezdrží, a i když už musí, příliš tam neutratí. Však není skoro za co. To se má také změnit.
Po prvních několika nádražích, kdy se dráhy dohodly na rekonstrukci přímo s konkrétní firmou, se rozhodly jít jinou cestou. Založily dceřinou společnost ČD Reality a ta vypsala výběrová řízení na šedesát vybraných nádraží. Zhruba deset nádraží, mezi nimi třeba Holešovice, Ústí nad Labem, Plzeň či Havlíčkův Brod, už svého „zachránce“ mají.
Celkem půjde o investice v řádu desítek miliard korun. „Jde i o 140 let staré budovy s ohromnými náklady na energie,“ popisuje šéf ČD Reality Eugen Bečka. „Často mají vysoké stropy, které nejde snížit kvůli nějaké fresce,“ líčí hlavní důvody, proč bude oživení nádraží stát tolik. Šedesát železničních stanic už prošlo prvním sítem, ne každé nádraží lze totiž obchodně využít, aby časem začalo vydělávat. Rozhodující je, aby místem prošlo dost lidí. Minimem jsou čtyři tisíce denně, tolik zhruba dělají menší či horší obchodní centra.
Na dračku jdou samozřejmě všechna pražská nádraží. Zájem je i o krajská města, turistické cíle či větší železniční uzly, i když ne všechny jsou tak atraktivní. Například Česká Třebová, železniční křižovatka, podle Eugena Bečky šanci stát se živým místem se spoustou obchodů určitě nemá.
Jiná snad ano. „Jako ústecká společnost podnikající mimo jiné v železniční dopravě se i přes relativně nízkou atraktivnost lokality a prostoru o to prostě nemůžeme nepokusit,“ říká Michal Libánský z vedení společnosti Viamont, která se bude snažit oživit Ústí nad Labem.
Konkrétní plány vítězů už proběhlých soutěží jsou v tuto chvíli ještě trochu zahaleny mlhou. Zatím jednají s drahami, které prostory získají pro komerční využití či které pozemky v okolí nádraží půjde vykoupit.
Berlín, náš vzor
Pražské Holešovice, které si vzala do parády společnost Navatyp, mají větší ambice. „Chceme se inspirovat v Berlíně, pojedeme se tam podívat,“ říká za společnost Karel Biskup. V Berlíně vzniklo nové hlavní nádraží, kráska, která je příkladem pro zbytek Evropy. Čisté prosklené pasáže, obchody, zábava.
V Česku jsou zatím vidět podobné plány vykreslené v počítačích.
Šanci však třeba pražské Holešovice mají. Jde o čtvrť, kde se investuje, nádraží je tam přirozeným centrem, navíc je to směr na Německo. Investor sází, že dorazí v hojném počtu i turisté. Dnes si tam mohou dát nanejvýš párek v rohlíku a hlídat si ho před tuláky. Karel Biskup o podobných problémech ví. „To vyžaduje spolupráci nejen s policií, ale i drážních orgánů a všech provozovatelů, kteří teď na nádraží jsou,“ říká.
Navatyp plánuje jako první rekonstrukci samotné nádražní haly, aby se tam alespoň trochu nastartoval život. Objevit by se v hale mohly nové restaurace, něco pro zábavu a obchůdky s typickými věcmi, co si člověk zapomene před cestou zabalit a narychlo je shání, jako deštník nebo zubní pastu. V další fázi se uvidí, jestli část prostor využít na kanceláře, další obchody či hotel.
Pozemky okolo vydělají
Zájem o další využití budov a pozemků kolem nádraží rozhodně je. Ostatně podle Eugena Bečky z Českých drah to bude právě jejich využití, nikoli samotná nádražní hala, co invest
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/81915/
Však občas sa investuje do rôznych "zmysluplných" akcií typu výstavba nového nástupišťa v zastávke Vysoká pri Morave zast. v lete 2002, pričom pár mesiacov potom bola na tej trati zastavená doprava a po jej obnovení tam už žiadny vlak nestál. Alebo prebiehajúca rekonštrukcia stanice Leopoldov, kde sa buduje batožinový tunel, aj keď preprava batožín je už dávno zrušená...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80636/
ved hovorim, naivne som si myslel ze ta trocha ktoru utrzia, investuju do reko trati. Ale ked si nabalia vrecka 
, tak je pochopitelne ze v uctovnictve vykazu stratu. Otazne je, ci je strata vyustenim hospodarnosti alebo objemu vackov top manazmentu.
, tak je pochopitelne ze v uctovnictve vykazu stratu. Otazne je, ci je strata vyustenim hospodarnosti alebo objemu vackov top manazmentu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80630/
demo: "By som celkom rad vedel, naco mina ZSR svoje zisky"
Myslíš tieto: "Železnice Slovenskej republiky vykázali za rok 2005 stratu vo výške 282 355 tis. Sk"?
http://pr.zsr.sk/oszsr.nsf/0312e37ae68fb92dc1256d010028bca1/65a8f4ed18df3a10c1257156004ae29c?OpenDocument
Myslíš tieto: "Železnice Slovenskej republiky vykázali za rok 2005 stratu vo výške 282 355 tis. Sk"?
http://pr.zsr.sk/oszsr.nsf/0312e37ae68fb92dc1256d010028bca1/65a8f4ed18df3a10c1257156004ae29c?OpenDocument
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80627/
.
pilatus:
Bezny civil chape stale zeleznicu ako 1 celok, ale vypravca (ako zamestnanec spravcu trati) sa nema co starat o substrat. To je praca prepravcu (ZSSK).
Keby si s tou batozinou napr. vyvrtol clenok
, tak mu ZSR nic nezaplati, este ho aj po*ebu, ze ma robit len to, za co je plateny ... 
Ak si myslis, ze kvoli MS v ladovom hokeji v roku 2011 niekto zaplati reko vsetkych vacsich stanic, tak si na omyle. Spravi sa par stanic v Tatrach, a to je vsetko. Bez z Bruselu (ktore sa kvoli MS v ladovom hokeji nerozmnozia) sa v SR uz skoro nic nepohne. 
Bezny civil chape stale zeleznicu ako 1 celok, ale vypravca (ako zamestnanec spravcu trati) sa nema co starat o substrat. To je praca prepravcu (ZSSK).
Keby si s tou batozinou napr. vyvrtol clenok
, tak mu ZSR nic nezaplati, este ho aj po*ebu, ze ma robit len to, za co je plateny ... Ak si myslis, ze kvoli MS v ladovom hokeji v roku 2011 niekto zaplati reko vsetkych vacsich stanic, tak si na omyle. Spravi sa par stanic v Tatrach, a to je vsetko. Bez
z Bruselu (ktore sa kvoli MS v ladovom hokeji nerozmnozia) sa v SR uz skoro nic nepohne.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/80328/
Dnes vecer som bol pozriet v Piestanoch na stanici a zrazu ako tak stojim rozculeny pan vysiel zo verejnych stanicnych (socialistickych) WC ked ho vyhodila babka ze ona uz zamyka, chudak musel to ist vypustit za roh stanice. Opat sme pritom ako by nemali fungovat sluzby v stanici. Asi pred mesiacom vystupila jedna pani s velkymi cestovnymi taskami a zacala sa domahat ci jej neodvezu batozinu a vravim jej ze uz je to velmi dlho co batozinova uschovna nefunguje tak vypravca jej nakoniec mohol s taskami, aj to su "super" sluzby na stanici. Dufam ze po modernizacii sa zlepsia sluzby v jednotlivych staniciach. A kedze slovensko bude usporiadatelom MS v ladovom hokeji po roku 2010, dufam ze zeleznicne stanice budu vyzerat trochu inak ako teraz, kedze si myslim ze fanusikovia a nebodaj aj tymi jednotlivych statov by sa mohli presuvat vlakom, nebola by to najlepsia vzitka pre slovensko keby uvideli tie stare odporne stanice aspon podla mna by sa mali aj zeleznice po tejto stranke nieco robit a zacat samotnu revitalizaciu zeleznicnych stanic budov a sluzieb v staniciach , tak ako to robia v cechach
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/79825/
neco z Nemecka
http://reality.idnes.cz/vesmirne-nadrazi-ve-stuttgartu-predbehlo-dobu-fl0-/dum_stavime.asp?c=A060607_120505_dum_stavime_pet
http://reality.idnes.cz/vesmirne-nadrazi-ve-stuttgartu-predbehlo-dobu-fl0-/dum_stavime.asp?c=A060607_120505_dum_stavime_pet
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/78498/
http://www.telecom.gov.sk/ , 02.06.2006 - Za účasti ministra dopravy, pôšt a telekomunikácií SR Pavla Prokopoviča odštartovali v piatok 2. júna projekt výstavby podchodov a nástupísk na železničnej stanici v Poprade.
V rámci kompletnej rekonštrukcie stanice vybudujú nové nástupiská, podchody na nástupiská, zmodernizujú koľaje, vymenia asi 13 km koľají, vybudujú nový moderný informačný inteligenčný audio i video systém a zrekonštruujú riadiace stredisko.
Práce, ktoré potrvajú 17 mesiacov, si vyžiadajú 858 miliónov Sk. Z hľadiska štruktúry nákladov predstavujú 75-% podiel finančné zdroje zo štrukturálneho fondu Európskej únie a 25 % je zo štátneho rozpočtu. Stavbu realizuje Združenie Poprad-Tatry, ktoré tvoria TCHAS, s. r. o., a Trnavská stavebná spoločnosť, a. s..
V rámci kompletnej rekonštrukcie stanice vybudujú nové nástupiská, podchody na nástupiská, zmodernizujú koľaje, vymenia asi 13 km koľají, vybudujú nový moderný informačný inteligenčný audio i video systém a zrekonštruujú riadiace stredisko.
Práce, ktoré potrvajú 17 mesiacov, si vyžiadajú 858 miliónov Sk. Z hľadiska štruktúry nákladov predstavujú 75-% podiel finančné zdroje zo štrukturálneho fondu Európskej únie a 25 % je zo štátneho rozpočtu. Stavbu realizuje Združenie Poprad-Tatry, ktoré tvoria TCHAS, s. r. o., a Trnavská stavebná spoločnosť, a. s..
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/78490/
Začátek rekonstrukce pražského hlavního nádraží se opět oddálil. Tentokrát na konec září, nebo dokonce říjen.
Grandi Stazioni omlouvá prodlevu úřednickými peripetiemi a také probíhajícím výběrovým řízením na dodavatele stavebních prací.
„Jsme technicky zcela připraveni zahájit rekonstrukce. Čekáme jenom na stavební povolení - jakmile je obdržíme, můžeme začít. Počítáme se začátkem rekonstrukce v měsíci září,“ slíbil Martin Hamšík, mluvčí italské firmy Grandi Stazioni, která nádraží resuscituje podle projektu architekta Patrika Kotase.
Jenže jak se ukázalo, společnost Grandi Stazioni příliš připravena není. A především nemá na co čekat, doposud totiž nepodala žádost o stavební povolení. Tu by měla směřovat na stavební sekci Drážního úřadu. „Žádost tu nemáme. Pokud firma získá všechna kladná vyjádření včetně památkářů, máme na vydání stavebního povolení šedesát dní,“ naznačil Bohumil Melichar, vedoucí stavební sekce pro Prahu.
Až později české zastoupení Grandi Stazioni, společnosti, která má za sebou třeba modernizaci jednoho z největších evropských nádraží Roma-Termini, přiznává, že se unáhlilo. „Opravdu jsme žádost ještě nepodali, ale už finišujeme se získáním všech potřebných dokladů. Například povolení památkářů již máme,“ omlouval se později mluvčí Hamšík.
Skutečně? I v tomto případě je spíš přání otcem myšlenky. „Projektová dokumentace je u nás nyní na schvalování. Předpokládám, že s projektem Grandi Stazioni budeme souhlasit, ovšem teď mají návrh v rukou odborníci z Národního památkového ústavu,“ popsal poslední komplikace šéf pražských památkářů Jan Kněžínek.
To znamená zdržení - památkový ústav si totiž vymohl, že vyjádření zveřejní až ve druhé půlce června. „My na jejich souhlas čekáme, tudíž se vyjádříme až na počátku července,“ zamyslel se Kněžínek.
Vedení a hlavně cestující Českých drah už se na zrekonstruované hlavní nádraží těší jako na smilování. „Respektujeme ale, že se Grandi Stazioni musí potýkat s různými byrokratickými nástrahami,“ poznamenal mluvčí železnice Aleš Ondrůj.
Přitom dráhy původně počítaly, že opravy začnou už v květnu. Nakonec se spokojily i s červnovým nebo červencovým termínem. „Jsme realisté. Předpokládáme, že opravy nezačnou dřív než v říjnu,“ rezignovaně komentoval situaci Ondrůj.
Pokud tedy rekonstrukce začne, dočkají se cestující nejprve oživení vstupní haly. „Dál budeme pokračovat směrem nahoru k příchodům na nástupiště. Celkem bude rekonstrukce trvat čtyři roky,“ připomněl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Náklady na opravy nádraží dosáhnou 700 milionů korun. „Pak tu budou restaurace, prodejny i služby přímo v hale,“ představil své plány autor projektu Patrik Kotas.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Grandi Stazioni omlouvá prodlevu úřednickými peripetiemi a také probíhajícím výběrovým řízením na dodavatele stavebních prací.
„Jsme technicky zcela připraveni zahájit rekonstrukce. Čekáme jenom na stavební povolení - jakmile je obdržíme, můžeme začít. Počítáme se začátkem rekonstrukce v měsíci září,“ slíbil Martin Hamšík, mluvčí italské firmy Grandi Stazioni, která nádraží resuscituje podle projektu architekta Patrika Kotase.
Jenže jak se ukázalo, společnost Grandi Stazioni příliš připravena není. A především nemá na co čekat, doposud totiž nepodala žádost o stavební povolení. Tu by měla směřovat na stavební sekci Drážního úřadu. „Žádost tu nemáme. Pokud firma získá všechna kladná vyjádření včetně památkářů, máme na vydání stavebního povolení šedesát dní,“ naznačil Bohumil Melichar, vedoucí stavební sekce pro Prahu.
Až později české zastoupení Grandi Stazioni, společnosti, která má za sebou třeba modernizaci jednoho z největších evropských nádraží Roma-Termini, přiznává, že se unáhlilo. „Opravdu jsme žádost ještě nepodali, ale už finišujeme se získáním všech potřebných dokladů. Například povolení památkářů již máme,“ omlouval se později mluvčí Hamšík.
Skutečně? I v tomto případě je spíš přání otcem myšlenky. „Projektová dokumentace je u nás nyní na schvalování. Předpokládám, že s projektem Grandi Stazioni budeme souhlasit, ovšem teď mají návrh v rukou odborníci z Národního památkového ústavu,“ popsal poslední komplikace šéf pražských památkářů Jan Kněžínek.
To znamená zdržení - památkový ústav si totiž vymohl, že vyjádření zveřejní až ve druhé půlce června. „My na jejich souhlas čekáme, tudíž se vyjádříme až na počátku července,“ zamyslel se Kněžínek.
Vedení a hlavně cestující Českých drah už se na zrekonstruované hlavní nádraží těší jako na smilování. „Respektujeme ale, že se Grandi Stazioni musí potýkat s různými byrokratickými nástrahami,“ poznamenal mluvčí železnice Aleš Ondrůj.
Přitom dráhy původně počítaly, že opravy začnou už v květnu. Nakonec se spokojily i s červnovým nebo červencovým termínem. „Jsme realisté. Předpokládáme, že opravy nezačnou dřív než v říjnu,“ rezignovaně komentoval situaci Ondrůj.
Pokud tedy rekonstrukce začne, dočkají se cestující nejprve oživení vstupní haly. „Dál budeme pokračovat směrem nahoru k příchodům na nástupiště. Celkem bude rekonstrukce trvat čtyři roky,“ připomněl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík.
Náklady na opravy nádraží dosáhnou 700 milionů korun. „Pak tu budou restaurace, prodejny i služby přímo v hale,“ představil své plány autor projektu Patrik Kotas.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/77811/
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)