Nádraží, zastávky, dopravny

Karlovarské horní nádraží se začne měnit až příští rok

Přeměna zpustlého železničního nádraží v Karlových Varech v moderní centrum nákupu, kultury a služeb pro cestující má zpoždění. Původně měly stavební práce začít letos v polovině roku. Statický průzkum ale ukázal, že nádražní budova je ve špatném stavu. Rekonstrukce horního nádraží i jeho okolí proto přijde na řadu až příští rok. Stavbaře totiž čeká více práce, než měli v plánu.
„V Karlových Varech se objevily technické problémy. Provizorní budova z roku 1945 je totiž horší, než se čekalo. Dům je v zoufalém stavu. Investor dokonce uvažoval o jeho zbourání,“ řekl Vladimír Omelka z karlovarského pracoviště odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah, který je členem technické skupiny, jež s firmou Grandi Stazioni Česká republika spolupracuje na omlazení karlovarského nádraží.

Investor nechce riskovat

Zpoždění potvrdil i mluvčí firmy Grandi Stazioni Martin Hamšík. „Důvodem jsou objektivní příčiny. Nemůžeme si dovolit riskovat tím, že sáhneme do budovy a zjistíme další problémy. Rekonstrukci musíme udělat pořádně,“ vysvětlil mluvčí. Ten konstatoval, že bourat se bude malá část objektu, která dnes slouží jako čekárna. „Je ve velmi špatném stavu, a proto ji nahradí nová odbavovací hala, která bude větší a mnohem lépe bude odpovídat významu nádraží v Karlových Varech,“ dodal.
Celkem chtějí České dráhy revitalizovat šest desítek nádraží v republice. Projekt se jmenuje Živá nádraží. Jako první je s Karlovými Vary na řadě Praha a Mariánské Lázně. Ty jsou ze všech tří projektů nejdál po legislativní a stavební stránce. Mariánskolázeňský stavební úřad již vydal stavební povolení.
I zde se objevily komplikace. „Je podána žádost o změnu stavebního povolení. Náklady totiž vyšly vyšší, takže se hledají úspory,“ uvedl vrchní přednosta Správy dopravní cesty Karlovy Vary František Vlach. Změny stavebního povolení se týkají vnitřních úprav. Jak přednosta řekl, původní plány byly trochu "rozmáchlejší". Nyní investor nepočítá s některými vnitřními prostorami, které nikdo nepotřebuje. Předpokládaná úspora je deset milionů korun.
Celková investice v obou lázeňských městech byla původně odhadnuta na sto milionů korun.

Sokolov začne bourat

Modernizace čeká i nádraží v Sokolově. Připravují ji České dráhy ve spolupráci s radnicí. Část nádraží zmizí a místo ní vznikne moderní dopravní terminál. ČD opraví nádražní budovu, perony a vybuduje pochody.
„Dostali jsme už od Českých drah podepsanou smlouvu na prodej skladiště a dalších nevyužívaných prostor na nádraží. Objekty tedy můžeme zbourat,“ řekl starosta Sokolova Karel Jakobec.
Projekt je hotový. Pokud město dostane požadované dotace, příští rok se může začít stavět.
Společnost Grandi Stazioni si pronajme nádraží v Karlových Varech i Mariánských Lázních na 30 let. Modernizace má za trvalého provozu trvat rok a půl až dva roky. Běžná bude v nádražních prostorách lékárna, informační centrum pro turisty, nabídka nejrůznějších služeb, obchody s potravinami a jiným zbožím. Se slavnostním zahájením rekonstrukce počítá investor letos.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Lidé jezdí z Prahy více vlakem – klíčová pražská nádraží vykazují za první pololetí souhrnný růst tržeb až o 20 %
Růst tržeb z mezinárodní přepravy koresponduje s růstem počtu zahraničních turistů v ČR.

Souhrnný meziroční nárůst celkových tržeb z přepravy cestujících ve výši 20,1 % zaznamenaly v prvním pololetí dvě klíčová pražská nádraží – Praha hlavní nádraží a Praha-Holešovice. Praha hlavní nádraží, které je s denním počtem odbavených cestujících ve výši až 100 tisíc největší stanicí Českých drah v České republice, vykázalo za první pololetí letošního roku tržby z osobní přepravy ve výši 304,7 milionů Kč. To znamená meziroční nárůst o přibližně 9 %.

Celá tisková zpráva ČD na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=36555

Během jednoho roku má na nádražích v kraji vzniknout 18 kiosků s bezplatným internetem. „Na internetovém panelu bude jako úvodní stránka webová prezentace Ústeckého kraje s odkazy na zajímavá místa v regionu,“ uvedla mluvčí Ústeckého kraje Šárka Roudnická. Právě krajský úřad kiosky za více než 16 milionů korun pořídí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Pro změnu něco z ciziny:

V sobotu 19. srpna bylo slavnostně otevřeno modernizované nádraží v Aachen (Cáchy), jehož rekonstrukce začala v květnu 2005. Všechna nástupiště jsou nově vybavena výtahy, doplněny byly bezbariérové vstupy i toalety pro postižené. V hlavní nádražní budově, která pochází z roku 1905, byla obnovena všechna oblouková okna, památkově chráněná omítka a vnitřní prostor byl upraven atraktivnějším způsobem. Do roku 2007 má být ještě otevřeno nové ESTW (elektronické stavědlo).

(stránky Klubu dráhařů)

Cáchy (německy Aachen, francouzsky Aix-la-Chapelle, holandsky Aken) je město v nejzápadnější části Německa, ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko, 65 km jihozápadně od Kolína nad Rýnem a 600 km západně od Prahy. Mají 258 000 obyvatel (2004).

(Wikipedia)

Vysočina je nejlepší v ČR, plošiny pro vozíčkáře na nádraží už mají všechna okresní města

Na Vysočině je již osm železničních stanic Českých drah vybaveno mobilní zvedací plošinou pro vozíčkáře. Nejnovější včera slavnostně uvedli do provozu na nádraží v Třebíči.
Jak řekl šéf projektu Jiří Nohovec, kraj Vysočina je v tomto ohledu nejprogresivnějším a přístup zdejších měst, která většinou k nákupu zařízení přispěla, otevřel celorepublikové aktivitě dveře i v dalších regionech.
Plošina českého výrobce, která nahradila první přístroje importované ze Švýcarska, má nosnost 250 kg a vozík či kočárek dokáže zdvihnout do výšky 1,3 metru například i z travnatého nástupiště. Obsluhu zajistí jediný člověk.
Imobilní spoluobčané tak překonávají v samostatném životě další bariéru. V kraji Vysočina mohou díky plošinám cestovat vlakem ze (a do) stanic Jihlava, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Světlá nad Sázavou, Pelhřimov, Telč, Přibyslav a Třebíč. „Když si spočítáte, že váha elektrického vozíku je kolem 130 kg, dostanete se spolu s cestujícím ke 200 kg. Taková tíha už pro manipulaci vyžaduje minimálně čtyři chlapy, které vždycky na nádražích okamžitě neseženete, nehledě na to, že je to nekulturní,“ upozornil Jiří Nohovec. Ten se do projektu ve spolupráci s jihlavským vozíčkářem Ivo Krajíčkem pustil v roce 2002 a dokázal prosadit takřka nemožné.
„Když před třemi roky zahajovala provoz plošina v Jihlavě, byla šestá v republice. Dnes je jich v ČR šedesát a ke zprovoznění se připravuje dalších třicet,“ uvedl Nohovec. Jak doplnil, velmi významným při získání plošiny se ukazuje příspěvek měst, na jejichž nádraží zařízení postrádají. Jedno totiž přijde bez daně na 215 tisíc korun, což pro ČD v součtu představuje značnou sumu. Například Třebíč přispěla 70 tisíci korunami, 50 tisíc přidalo Konto Bariéry.
„Nyní jsem přesunul aktivitu na jižní a západní Čechy, kde příspěvek odsouhlasilo osm městských zastupitelstev,“ prozradil Nohovec nejbližší aktivity a naznačil, že hybnou pákou pro pozitivní přístup měst bylo několik prvních vlaštovek. Na Vysočinu by se rád vrátil - velmi dobře ví o místech, kde by zvedací plošinu využili.
„Problémem zatím zůstávají uzlové přestupní stanice typu Kostelec u Jihlavy,“ vysvětlil vozíčkář Ivo Krajíček, stále aktivně zapojený do projektu. Podle Jiřího Nohovce ale bude v případě menších nádraží problémem hlavně zajištění osoby, která bude mít manipulaci s plošinou na starosti. Kromě Kostelce by dráhy rády zajistily prospěšnou technickou pomůcku například Horní Cerekvi, Ledči nad Sázavou a Novému Městu na Moravě.

(Právo)

Díky novému silničnímu zákonu si železničáři ve stanici Ostrava-Svinov mnou ruce. Během července jim díky zájmu cestujících, které zákon odradil od jízdy autem, stouply tržby o čtvrtinu.
„Silný nárůst tržeb byl zaznamenán především díky platnosti nového silničního zákona a nabídce služeb Českých drah, kdy řada cestujících, kteří předtím využívali především osobní automobil, začala dávat na delších cestách přednost našim spojům,“ řekl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Růst zájmu cestujících ale ve Svinově nenastal jen v červenci. Třetí největší nádraží v České republice zaznamenalo ve srovnání s minulým rokem za prvních šest měsíců o deset procent vyšší tržby.
Na zvýšeném zájmu cestujících v červenci se nemusel podílet jen začátek platnosti nového silničního zákona, ale i ukončení rozsáhlé rekonstrukce a modernizace celého železničního uzlu, kterými nádraží prošlo. Namísto nevyhovujícího nádraží, které jako by zůstalo kdesi v sedmdesátých letech, dnes dráhy mohou svým zákazníkům nabídnout moderní dopravní uzel.
„Nádraží dnes nabízí novou výpravní budovu se širokým spektrem služeb pro cestující, včetně pokladen přijímajících platební karty, služeb ČD centra, možností připojení na internet prostřednictvím technologie Wi-Fi a další. Součástí je také provázání s přednádražním terminálem s přímým napojením na autobusové linky městské dopravy,“ uvedl Aleš Ondrůj.
Růst tržeb nádraží by měl pokračovat i nadále. Od 10. prosince, s platností nového jízdního řádu, by České dráhy chtěly přidat další pendolino. Tyto rychlovlaky by tak mohly jezdit v dvouhodinovém taktu. Jisté je spojení mezi Ostravou a Bratislavou a zastavovat zde bude i mezinárodní vlak spojující Prahu s Krakovem.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

ad p.m.:

Já jsem neměl zrovna na mysli finanční podíl obcí, i když i ten v řadě případů existuje.
Ale smyslem revizalizace je vrátit život na nádraží a včlenit je (opět) do života města. Třeba tím, že na nádraží budou dostupné nějaké služby, které v jeho okolí chybí. A to je pochopitelně rozdílné ve městě, kde je nádraží prakticky v centru a jinde, kde je na periferii. Navíc mnohde dochází ke komplexnímu řešení celého okolí nádraží - jako třeba momentálně v Hradci Králové, kde se (konečně) začíná stavět dopravní terminál, který propojí dopravu městskou, železniční a autobusovou mimoměstskou, a navazující stavební a parkové úpravy pak dají důstojný rámec i samotnému nádraží ČD.
Možná je nakonec dobře, že to nejde příliš rychle a tudíž třeba ukvapeně...

Zbyněk, je mi dosť divné, prečo sa musia stanice revitalizovať s účasťou miest. Samotná prestavba bude v réžii investorov, na oplátku budú nájomncami 20 - 30 rokov... No nič, veď vieme, ako to na Svete chodí. Profitovať musia i iní...

ad p.m.:

Nevím, jak je to v citovaných případech, ale o některých jiných se mi něco doneslo. Problém je mj. v tom, že se nádraží revitalizují s účastí příslušných místních orgánů a ty mají všelijaké představy. To se pak promítá do zadávacích podmínek výběrových řízení a ta jsou (jako u nás vždy) mnohdy spletitá, často v průběhu i následně napadaná některými účastníky a tak vůbec.

...ako tak pozerám, projekt "Živá nádraží" sa neujal (až na výnimky) tak, ako si to u ČD predstavovali...

17.8.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Vysočina
(ČTK)

Dráhy hledají dál, první výběrové řízení bylo neúspěšné

Žďár nad Sázavou - České dráhy zatím nenašly nájemce pro vlakové nádraží ve Žďáru nad Sázavou. Stanice byla zařazena do celostátního projektu Živá nádraží.

Soukromé firmy v něm mohou získat dlouhodobý pronájem drážních budov, pokud zaplatí jejich revitalizaci. „První výběrové řízení na žďárské nádraží bylo nyní uzavřeno bez výsledku,“ řekl mluvčí drah Aleš Ondrůj. Další výběrové řízení by mělo být vyhlášeno nejpozději v září. „Je to běžný postup - buď nebyl zájemce nebo nabídky, které byly přeloženy, nevyhovovaly,“ uvedl mluvčí bez dalších podrobností.

V projektu Živá nádraží dráhy postupně hledají investory pro revitalizaci více než 60 stanic. Soukromé firmy by měly opravit budovy a málo využívané plochy v nich přeměnit v komerční centra s obchody, restauracemi a provozovnami služeb. Návratnost vložených peněz by jim měl zajistit dlouhodobý pronájem.

Budova žďárského nádraží byla postavena před 40 lety. „Potřebovala by novou fasádu, vymalovat, změnit vnitřní uspořádání,“ řekl přednosta Jiří Vítek. Nádraží leží na trati, po níž jezdí i rychlíky mezi Prahou a Brnem. Stanicí denně projdou tisíce lidí. Slouží i pro autobusové nádraží, které nemá vlastní zázemí.


V Brodě našli na druhý pokus


Na Vysočině byl do projektu drah kromě Žďáru zařazen i Havlíčkův Brod. Ve druhém kole výběrového řízení na přelomu letošního roku uspěla společnost AŽD Praha. Do prvního kola se nepřihlásil žádný zájemce. Firma AŽD bude mít budovu v nájmu 30 let, za to slíbila investice v řádu desítek milionů korun.

Brodské nádraží, jímž denně projde asi 6000 lidí, by se do roku 2010 mělo přeměnit v budovu s moderním odbavovacím a informačním centrem, obchody, restauracemi i provozovnami služeb. Podle prohlášení AŽD bude jako první provedena oprava střechy nádraží; práce na ní začnou letos na podzim.

V nejbližších letech bude na Vysočině potřebovat opravy asi čtvrtina ze zhruba 180 železničních nádraží. Budovy, jež slouží cestujícím i přes sto let, by měly dostat lepší střechy, vnitřní instalaci, moderní sociální zázemí nebo bezbariérové vstupy.

Stavbaři pokročili s opravou železniční lávky, která spojuje karlovarské sídliště Růžový Vrch a horní nádraží. Lávka je už od června zavřená, protožemá v havarijním stavu ochranné plechy nad kolejemi. „Nové plechy montéři instalují od začátku tohoto týdne. Práce si vyžádají výluky na jednotlivých kolejích 20. srpna a v následujících dvou dnech,“ uvedla Renata Rojovská z magistrátu. Pokud při opravě lávky nenastanou komplikace, lávka začne sloužit lidem koncem srpna.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Konkurz na oživení nádraží Českého Brodu se opakuje, radnice zrekonstruuje plochu před nádražím

České dráhy hledají investora pro rekonstrukci a revitalizaci vlakového nádraží v Českém Brodu. Ve vyhlášeném prvním kole výběrového řízení se během července nepřihlásila žádná firma, která by svou nabídkou České dráhy zaujala. Nyní se koná druhé kolo.
„Opakované výběrové řízení bude ukončeno 1. září. Dosud jsme neobdrželi nabídku, která by odpovídala představám Českých drah, a proto bylo vyhlášeno druhé kolo,“ vysvětlila mluvčí Českých drah Hana Bednářová. Českobrodské nádraží je adeptem na celkovou rekonstrukci a revitalizaci. Vyjma drobných oprav se nádraží nedočkalo zásadní přestavby asi od šedesátých let.
Proto České dráhy zařadily tuto stanici do projektu Živá nádraží, v jehož rámci soukromí investoři zaplatí revitalizaci nádražní budovy a následně zde umístí různé obchody nebo jiné podnikatelské aktivity.
„České dráhy mají zájem především na zvýšení komfortu cestování, s kterým souvisí plánovaný příchod síťových operátorů, navýšení kapacity parkovacích míst a také zpříjemnění prostředí cestování,“ upřesnila ideu projektu Živá nádraží Hana Bednářová. Na novém nádraží by měly být prodejny s potravinami a trafika.

Město vykoupí pozemky před nádražím

Nového kabátu se do dvou let dočká i prostor před nádražím. Radnice totiž našla společnou řeč s majitelem pozemků bývalého cukrovaru a potřebné pozemky od něj odkoupí.
Plocha před nádražím má tři funkce. Slouží jako průjezdová komunikace mezi městem a čtvrtí Liblice, dále jako parkoviště osobních vozů a také jako autobusové nádraží.
„Celý areál je již v dost špatném stavu, a pokud máme při přestavbě dodržet všechny normy, nemůže se tam všechno vejít. Jen počet parkovacích míst by musel klesnout na čtyřicet nebo padesát, přitom uživatelů parkoviště je nyní dvojnásobek. Proto jedinou cestou je vykoupit pozemky od bývalého cukrovaru,“ vysvětlil místostarosta Českého Brodu Jakub Nekolný.
Jednání s majiteli pozemků nakonec byla úspěšná a radnice dohodla výkupní cenu 600 korun za metr čtvereční. „Nyní připravujeme smlouvu o smlouvě budoucí,“ řekl Nekolný.
Nyní musí radnice nechat zpracovat projektovou dokumentaci k přestavbě, která zahrnuje i rekonstrukci kanalizace. „Týká se to úseku až ke křižovatce Jana Kouly, což je průjezdová komunikace městem v severojižním směru,“ přiblížil záměr města místostarosta Nekolný.
Dalším úkolem zástupců města je sehnat potřebné desítky milionů korun na rekonstrukci. Hovoří se o třicetimilionové částce. Přesnější odhady ale budou možné až pod vyhodnocení detailů projektové dokumentace.
„Náš rozpočet na to nestačí. Zvažujeme, že bychom využili strukturální fondy Evropské unie,“ uvedl Jakub Nekolný.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Hledání strategického partnera pro plzeňskou stanici se zastavilo

Snaha o revitalizaci zdevastovaného plzeňského hlavního vlakového nádraží opět zkrachovala. V dubnu se hovořilo o tom, že do konce července České dráhy (ČD) uzavřou výběrové řízení na určení strategického partnera. Omyl. Tendr ještě ani nezačal.
Podle ČD se čeká na vyjádření plzeňské radnice, jak velký má být nový autobusový terminál v Šumavské ulici, v těsném sousedství nádraží. „Jakmile město upřesní svoje požadavky, budou zapracovány do podmínek projektu a poté bude vypsáno výběrové řízení na partnera revitalizace,“ řekl Právu mluvčí ČD Aleš Ondrůj.
Představitele radnice toto vyjádření překvapilo - shodují se totiž na tom, že dráhy veškeré podklady od města už dávno mají. „Je to pro mne naprostá záhada, vždyť na konci června od nás znovu dostali všechna rozhodnutí a stanoviska, která k nádraží máme. Žádnou novou studii terminálu nepřipravujeme,“ reagoval náměstek plzeňského primátora Petr Náhlík (KDU-ČSL).
Radní a předseda dopravní komise městské rady Martin Pytlík (ODS), který se červnové schůzky rovněž zúčastnil, poznamenal: „Studie autobusového nádraží včetně údajů o počtu nástupních míst je hotová už asi tři roky. Dráhy ji dostaly už jednou a teď znovu. Spolu se vším, co máme k dispozici, včetně třeba stanoviska památkářů. Pokud ČD svádí zdržení na město, je to hodně laciné.“ Kdy výběrové řízení začne a zda bude úspěšné, není vůbec jisté. Jeden tendr, který ČD vypsaly na podzim, totiž už skončil fiaskem - nikdo se nepřihlásil. „Nebude z toho nic,“ odhadl Pytlík, podle něhož by potenciální investor musel přistoupit na řadu svazujících podmínek včetně památkové ochrany významné části nádražního komplexu - jeho secesní hlavní budova příští rok oslaví sté výročí.
„Buď do toho dráhy dají peníze samy, nebo bude objekt dále chátrat,“ dodal Pytlík.
Náklady na revitalizaci stanice se odhadují na minimálně tři sta miliónů korun.

(Právo)

nově rekonstruované nádraží v Novém Boru; nová zastávka v Hostinném.

Rekonstruují se další nádraží; do provozu jsou uváděny nové úseky železničních koridorů; probíhá a připravuje se elektrizace dalších tratí.

Více na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=36469

Nádražní budova v Poděbradech, která svým tvarem připomíná lokomotivu, sloužím obyvatelům města i návštěvníkům už sedmdesát pět let. Železnice a nádraží v Poděbradech zahájily provoz v roce 1870. Po vzniku samostatného Československa se ukázalo, že kapacita tamního nádraží je nedostatečná, navíc přístavby pocházející z dob rakousko-uherského mocnářství tehdejším podmínkám už nevyhovovaly.
Československé ministerstvo pošt a železnic přišlo s moderním urbanistickým projektem už v roce 1921.
V dalších letech byly různou formou, včetně vyvlastnění, získány potřebné pozemky. Padlo rozhodnutí postavit nové nádraží naproti rozšířenému lázeňskému parku přímo v ose hlavní promenády. S návrhem projektu v konstruktivistickém slohu přišel pražský architekt Vojtěch Krch.
Po jeho schválení trvala stavba několik let a ke slavnostnímu otevření došlo před pětasedmdesáti lety, tedy 29. července 1931.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

10.8.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Střední Čechy
(ak)

PRAHA

UDÁLOSTI


Kvůli přestavbě železniční stanice Praha-Masarykovo nádraží pojedou ode dneška některé vlaky mimo tuto stanici. Změny budou trvat až do 12. září na trati do Kralup nad Vltavou a do 1. září na trati do Kladna. Po dobu výluk je upraven jízdní řád.

Meziroční nárůst tržeb o 36 procent zaznamenalo v prvním pololetí tohoto roku plzeňské hlavní vlakové nádraží. „Tržby za mezinárodní a vnitrostátní jízdné i za další činnosti činily přibližně 94 milionů korun, loni za stejné období to bylo o 25 miliónů méně,“ sdělil mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Nárůst tržeb je podle něho především výsledkem aktivní politiky ČD v obchodní nabídce. Plzeňské hlavní nádraží je největší v Plzeňském kraji - denně je využívá až 35 tisíc cestujících, kteří mohou využít některý z 210 zdejších vlakových spojů.

(Právo)

O víc než dvacet procent vzrostly oproti loňsku v prvním pololetí 2006 tržby za přepravu cestujících na hlavním nádraží v Olomouci. Nádraží, které je největší v Olomouckém kraji a třetí největší v republice, utržilo za prvních šest měsíců letošního roku za mezinárodní a vnitrostátní jízdné přibližně 67,4 milionů korun. Loňské tržby dosáhly ve stejném období asi 54,8 milionů korun.
„Nárůst tržeb je výsledkem nabídky nových produktů, jako jsou například rychlovlak SC Pendolino, ale podíl má také postupné zavádění integrovaného systému Olomouckého kraje,“ uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Olomouckým hlavním nádražím denně projde až čtyřicet tisíc cestujících. Ti mohou využít až šest párů spojů SC Pendolino, osm párů spojů kategorie EC, IC a Ex a spojení vlaky dalších kategorií. Z Olomouce lze cestovat například do Polska, na Slovensko, či do Ruské Federace. Spojení s Prahou je k dispozici téměř každou hodinu. Rychlovlakům trvá cesta 2 hodiny 29 minut.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Parkoviště a přístřešek pro jízdní kola chtějí u vlakové zastávky vybudovat lidé z Osvračína na Domažlicku. Proto požádali České dráhy o prodej pozemku před zastávkou.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)