Nádraží, zastávky, dopravny

Meziroční nárůst tržeb o 36 procent zaznamenalo v prvním pololetí tohoto roku plzeňské hlavní vlakové nádraží. „Tržby za mezinárodní a vnitrostátní jízdné i za další činnosti činily přibližně 94 milionů korun, loni za stejné období to bylo o 25 miliónů méně,“ sdělil mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Nárůst tržeb je podle něho především výsledkem aktivní politiky ČD v obchodní nabídce. Plzeňské hlavní nádraží je největší v Plzeňském kraji - denně je využívá až 35 tisíc cestujících, kteří mohou využít některý z 210 zdejších vlakových spojů.

(Právo)

O víc než dvacet procent vzrostly oproti loňsku v prvním pololetí 2006 tržby za přepravu cestujících na hlavním nádraží v Olomouci. Nádraží, které je největší v Olomouckém kraji a třetí největší v republice, utržilo za prvních šest měsíců letošního roku za mezinárodní a vnitrostátní jízdné přibližně 67,4 milionů korun. Loňské tržby dosáhly ve stejném období asi 54,8 milionů korun.
„Nárůst tržeb je výsledkem nabídky nových produktů, jako jsou například rychlovlak SC Pendolino, ale podíl má také postupné zavádění integrovaného systému Olomouckého kraje,“ uvedl mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj.
Olomouckým hlavním nádražím denně projde až čtyřicet tisíc cestujících. Ti mohou využít až šest párů spojů SC Pendolino, osm párů spojů kategorie EC, IC a Ex a spojení vlaky dalších kategorií. Z Olomouce lze cestovat například do Polska, na Slovensko, či do Ruské Federace. Spojení s Prahou je k dispozici téměř každou hodinu. Rychlovlakům trvá cesta 2 hodiny 29 minut.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Parkoviště a přístřešek pro jízdní kola chtějí u vlakové zastávky vybudovat lidé z Osvračína na Domažlicku. Proto požádali České dráhy o prodej pozemku před zastávkou.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Třebová chce nové spojené vlakové i autobusové nádraží a 250 parkovacích míst

Na sklonku roku 2007 by měl v prostoru před vlakovým nádražím v České Třebové začít vyrůstat moderní dopravní komplex za více než 300 milionů korun.
Město reaguje na neutěšenou dopravní situaci. „Na Bezručově náměstí je parkování naprostá katastrofa. Člověk musí přijet o půl hodiny dříve, aby vůbec našel místo,“ vysvětluje starosta Jaroslav Zedník důvody vzniku velkorysého projektu.
Od původních skromných představ o pouhém přestavění stávajícího parkoviště se v České Třebové značně odchýlili. „Pořád jsme rozšiřovali požadavky. Po třech studiích jsme se dostali ke konečné představě, co všechno by v areálu mělo být,“ říká Zedník.

Nádraží má být nejmodernější v kraji

Přednosta zdejší železniční stanice Zdeněk Kudrna si navrhovanou podobu areálu pochvaluje. „Bude tam podzemní parkoviště pro 250 aut, autobusové nádraží bezbariérově propojené s vlakovým, všechno bude zastřešené,“ popisuje vizi nejmodernějšího nádraží v kraji.
Město se na oficiální uvedení projektu teprve chystá. Vše je ve fázi plánů. „V současné době máme vydáno územní rozhodnutí, probíhá výběrové řízení na zpracovatele projektu. Po vyhotovení projekt předložíme do dotačního programu Evropské unie na období 2007-2013,“ popisuje Karel Švercl z místního odboru rozvoje a investic.

Město doufá v dotace Evropské unie

Pomoc z unie je klíčová. Odhadované náklady se totiž pohybují mezi 300 až 350 miliony korun. „Věříme, že peníze dostaneme. Tak komplexní projekt, navíc s nadregionálním využitím, má velké šance,“ doufá starosta Zedník. Švercl navíc upozorňuje, že o náklady se podělí i kraj, České dráhy a město samotné.
Město už získalo kladná vyjádření od příslušných ministerstev, Českých drah i ČSAD Jihlava, se všemi podepsalo dohody o spolupráci. Nad všemi výběrovými řízeními bude podle Karla Švercla bdít pražská advokátní kancelář. „Musí to mít úroveň, jde o velkou zakázku.“
Pokud projekt uspěje a získá dotaci, vybere město během roku 2007 stavební firmu a ještě na podzim téhož roku chce začít stavět.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - pardubický kraj)

Zbynek :

ja bych se osobne priklonil k te variante s tim trikem marketingovych dovedu CD.

Po zavedení bodového systému v rámci nového silničního zákona se dynamika růstu tržeb zrychlila až na přibližně 25 %.

Ty by mne zajímalo, zda jde skutečně o empiricky zjištěný fakt nebo pokus o šikovný trik marketingových dovedů ČD.

... vykázalo za první pololetí více než 10% nárůst tržeb z přepravy cestujících

Po zavedení bodového systému v rámci nového silničního zákona se dynamika růstu tržeb zrychlila až na přibližně 25 %.
Meziroční nárůst celkových tržeb z přepravy cestujících ve výši 10,7 % zaznamenaly v prvním pololetí pokladny největšího nádraží Českých drah na území Moravskoslezského kraje (3. největší nádraží v rámci celé ČR) – Ostravy-Svinova. Za prvních 6 měsíců letošního roku činily tržby za mezinárodní a vnitrostátní jízdné přibližně 49,6 milionů Kč; zatímco v loňském roce dosáhly tržby hodnoty přibližně 44,8 milionů Kč. V rámci celého obvodu uzlové železniční stanice Ostrava-Svinov pak byla vykázána míra růstu tržeb ve výši 11,5 %, kdy letošní tržby dosáhly za období leden – červen 2006 - 81,3 milionů Kč. Stejný ukazatel v loňském roce činil 72,9 milionů Kč.

Zbytek tiskové zprávy najdete na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=36175

nemusí zodpovedať počtu koľají v stanici. Číslujú sa v párnej skupine koľají párnymi číslami, počnúc od traťovej koľaje č. 2, v nepárnej skupine koľají nepárnymi číslami počnúc od trať. koľaje č. 1. Vo veľkých staniciach s rozsiahlymi koľajiskami, sa ešte používajú rôzne indexy, desiatkové a stovkové série a p. Najmä v takom rozsiahlom koľajisku ako je Praha, navyše, keď sa často niečo prestavuje a rekonštruje. Najnovšie sa už aj toto pravidlo porušuje, napr. v r. 1994 otvorená prevádzka na jednej zriaď. stanici sa čísloli koľaje 101 - 108. Pritom, keby sa dodržovalo základné pravidlo mali by byť koľaje 2 - 16.

V clanku sa pise o 20 kolajach. Ale pri prichode sa hlasi napr. "... prijede na 4. nastupiste, sluzebne kolej dvacata ctvrta."

Ako je to teda s tym cislovanim?

Podobne to bylo i se Sumperk zastavka.

Přeji jim, aby to nedopadlo jako se zastávkou Hradec Králové obchodní zóna - ta se řadu let vyskytovala v jízdním řádu trati 030/031 s poznámkou platí ode dne vyhlášení, až v tom letošním vymizela.

4.8.2006 Mladá fronta DNES str. 1 Vysočina
(rl)

Hodov, Kostelec - Zastupitelé v Hodově na Třebíčsku mají plán, jak usnadnit život místním i návštěvníkům obce.
Snaží se prosadit vybudování železniční zastávky, jež by měla vyrůst na trase spojující Studenec a Křižanov. Kromě Hodova se ještě chystá v kraji druhá zbrusu nová stanice: u masokombinátu v Kostelci na Jihlavsku.

„Schválili jsme záměr na zastupitelstvu. Například o víkendech nemáme žádné spojení s okolním světem,“ zdůvodňuje aktivitu starosta Hodova Jiří Hort.

Přestože obec leží devět kilometrů od Velkého Meziříčí, autobusem se tam kličkuje po třicetikilometrové trase. Velké Meziříčí je tak pro lidi z Hodova nedostupnější než vzdálenější Třebíč.

Nejbližší železniční zastávka je nyní od Hodova čtyři kilometry v Budišově.

Ado nové stanice by to měli místní mnohem blíž, koleje vedou kilometr od kraje obce. „To je podstatný rozdíl,“ dodává starosta.


Hodov se posuzuje, Kostelec už zpracovává dokumentaci


Zastávku by mohli využívat i pěší turisté a cyklisté. Přes obec vedou značené trasy. „Krajina u nás stojí za vidění,“ nepochybuje Hort.

„Případná výstavba nové zastávky Hodov se v současnosti posuzuje,“ říká Jan Komárek, generální ředitel Správy železniční dopravní cesty. Přípravy na vytvoření stanice v Kostelci jsou už dál, letos se zpracuje dokumentace.

„V případě, že bude stavba zařazena do plánu, mohla by být uvedena do provozu v roce 2007,“ dodává Komárek. Stanice u velkého podniku Kostelecké uzeniny, která má usnadnit hlavně cestování do zaměstnání, bude stát necelých pět milionů korun.

U Kostelce se rovněž mluví o položení nové 600 metrů dlouhé trati, která by umožnila přímé kolejové spojení Jihlavy s Telčí a rakouskými hranicemi. „Je to na úrovni úvah a získávání podrobnějších podkladů,“ popsal generální ředitel Komárek.

4.8.2006 Mladá fronta DNES str. 2 Kraj Pardubický
(vch)

Česká Třebová - Cestující na nádraží v České Třebové si zvykají na stavební práce. Probíhající úpravy druhého nástupiště jsou jen jedním z mnoha kroků k modernizaci železničního uzlu.
Po délce jedné poloviny druhého nástupiště už jsou položeny nové panely. Teď začíná stavební firma s druhou polovinou. To všechno za provozu. „Chceme, aby nástupiště odpovídala standardům Evropské unie,“ vysvětluje přednosta Zdeněk Kudrna. Vystupování a nastupování tak bude napříště jednodušší.

Úpravy nástupiště by měly skončit 28. října. Chystají se ale zásadnější změny. „Zatím ve fázi projektu je bezbariérový přístup k nástupištím. Stávající provizorní a nepohodlný způsob by mělo nahradit moderní řešení, jako je to třeba v Pardubicích,“ říká přednosta. Na to bude podle něj potřeba sehnat 30 milionů korun.

S opravami dalších nástupišť by se mělo začít co nejdříve. „V rámci prací na koridoru by to mělo být hotové do 10 let. My bychom však rádi začali mnohem dřív,“ přeje si Kudrna.

Českotřebovská stanice by se během několika let měla stát součástí moderního areálu, který budou tvořit podzemní garáže a zastřešené autobusové nádraží propojené s halou vlakového nádraží.

Novému vlakovému nádraží v Zábřehu už chybí jen „maličkost“. Doladit přednádražní prostor. Potom bude zábřežský železniční uzel jednou z nejmodernějších stanic v Česku. Práce na přednádražním prostoru zahájí město v nejbližších dnech.
„Železničáři svou práci skončili. Teď je řada na radnici, protože přednádražní prostor patří městu,“ uvedl místostarosta Zábřeha Milan Kratochvíl. Dodavatelské firmy budou mít na stavbu zhruba devadesát dnů. Práci předají nejpozději v listopadu.
Před nádražím vznikne nové parkoviště, úprava čeká také blízké autobusové nádraží - zastávky se posunou blíž ke vstupu do nádražní haly. Architekti nezapomněli ani na parkovou zeleň. Firmy rovněž vybudují přístupovou komunikaci a novou křižovatku, která zajistí propojení na Olomouckou ulici.
Kvůli stavbě křižovatky bude pro dopravu uzavřena Olomoucká ulice a objížďka povede přes Leštinskou ulici.
„Chceme, aby ze zábřežského nádraží byl skutečně moderní vstup do regionu. V logu máme, že je Zábřeh křižovatkou cest, a věříme, že nové nádraží toto heslo pomůže naplnit,“ řekl Kratochvíl.
Po úpravách se do přednádražního prostoru přestěhuje socha nejznámějšího zábřežského rodáka, polárníka a cestovatele Jana Eskymo Welzla, která zatím stojí ve Školské ulici nedaleko jedné ze zábřežských základních škol. „Místo, kde je socha nyní, není nejšťastnější, protože tam ji turisté neuvidí. Místo před novým nádražím bude rozhodně důstojnější,“ vysvětlil Kratochvíl.
Město chce právě u nového místa pro sochu zahajovat Welzlovu stezku, která povede po pamětihodnostech a zajímavých místech Zábřeha.
Stavba přednádražního prostoru si vyžádá přibližně čtyřicet milionů korun. O náklady se podělí městská pokladna, olomoucký krajský úřad a stát.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední Morava)

Snad každý již někdy cestoval z pražského Hlavního nádraží. Prošel složitým labyrintem schodišť, hal, chodeb, aby skončil na špinavém nástupišti, ze kterého jel právě jeho vlak. O tom, jak se zařídí, aby vlak přijel právě na vaše nástupiště, se dočtete v článku.

A ten je (ve formě fotoreprotáže) na
http://technet.idnes.cz/jak-se-ridi-vlaky-na-prazskem-hlavnim-nadrazi-fotoreportaz-poo-/tec_checktech.asp?c=A060726_155153_tec_checktech_NYV

Zábavné odpoledne na třešťském nádraží je tradiční součástí akce Parní léto.
V neděli se od 16 hodin zrekonstruované nádraží v Třešti ocitne v zajetí kouzel a cirkusu.
Návštěvníci zábavného odpoledne uvidí cvičené opičky, pejsky, show s lasem, tančící talíře, házení nožem a mnoho dalšího.
Nebude chybět ani další ročník soutěže Zlatá herka léta, která tradičně probíhá mezi divadelníky z Třeště a Dačic. Děti mohou absolvovat cirkusovou soutěžní trasu a připravena bude také trampolína. Každý návštěvník akce dostane zdarma jogurt.
Vstup na nedělní program je pro zájemce zdarma.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Ve Žďáru nad Sázavou mají na vlakovém nádraží problémy s bezdomovci, v jiných stanicích si nekoupíte nic k jídlu či pití. Toalety jsou špinavé, chybí místa k sezení... Ne všude ale cestující trpí.
Když se zeptáte cestujících ve Žďáru nad Sázavou, co je trápí ve zdejší vlakové stanici nejvíc, vykřiknou: Bezdomovci!
„Z bezdomovců je mi zle. Polehávají na lavičkách. Sedávají venku u schodků s pivem. Je to hnus, procházet kolem nich,“ otřásá se Jana Fabiánková z Brna, která jezdí do Žďáru často.
Žďárským nádražím projde denně na čtyři tisíce cestujících, což je druhý největší počet na Vysočině po Havlíčkově Brodě. A lidé by si podle dozorčího Jana Janeby zasloužili mnohem lepší zázemí.
V nádražní hale totiž není příliš mnoho místa k sezení. Čekárna je zavřená právě kvůli bezdomovcům. „Bezdomovci se sem stahují. Nemáme prostředky, abychom s nimi něco udělali. V čekárně demolovali zařízení a odrazovali cestující svým nevábným pachem,“ stýská se Janeba. Kupodivu žďárská stanice má poměrně solidní záchody. Čím to je? „Už od rekonstrukce před pár lety je provozuje soukromá firma. Hlídá si čistotu,“ prozradil Janeba. A stejně by mohla za pár let vypadat i nádražní hala s čekárnou.
České dráhy nyní vybírají partnera v rámci projektu Živá nádraží, který se postará o vylepšení podmínek. Soukromý subjekt by totiž ve žďárské nádražní hale nabízel služby a ohlídal by prostory před povaleči a vandaly. Projekt počítá také s vylepšením nástupišť, podchodu i zbudováním informačního koutku.

Živým nádražím se stane i stanice v Havlíčkově Brodě. „Vznikne zde komplexní zázemí pro cestující. V hale najdou lidé informační kout. Prostory budou pod stálým dohledem, čímž eliminujeme vandalismus,“ hlásí přednostka brodské stanice Lenka Horáková s tím, že do konce týdne budou podepsány patřičné smlouvy a revitalizace stanice začne opravou střechy.
Obnova brodské stanice je rozdělena do šesti etap a měla by skončit v roce 2010.

Dráhy připravují výběrové řízení na výběr partnera pro přípravu, realizaci a rozvoj lokality stanic Jihlava a Jihlava město. „Lokalita bude vzhledem ke své funkční provázanosti řešena jako celek ve spolupráci s městem,“ podotkla Hana Bednářová z tiskového odboru Českých drah.

Vstřícnější bude během několika let třebíčská železniční stanice, kam denně zabrousí asi tisícovka cestujících. Na obnově se spolu s dráhami podílí třebíčská radnice.
„Připravuje se dokumentace pro stavební povolení. Asi polovinu nákladů z předpokládané částky sto tři milionů korun na rekonstrukci uhradí město. Nyní začneme zajišťovat přes ministerstvo financí peníze pro financování naší části,“ uvedl mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík.
V Třebíči bude zrušen celý nákladový obvod v severní části nádraží. Vznikne zde nové široké pohodlné nástupiště. Navíc se k vlaku přivedou městské a linkové autobusy. Přibudou nová parkovací místa. Současnou slepou Nádražní ulici podél stanice nechá město prodloužit. Vyústí až v místě parkoviště naproti nemocnici. České dráhy v minulých letech investovaly peníze do modernizace několika nádraží v kraji. „Z vlastních zdrojů jsme zrekonstruovali výpravní budovy v Moravských Budějovicích, Pohledu či Sázavě u Žďáru. Letos chystáme ještě rekonstrukci v Batelově,“ upřesnila Bednářová. Velikou proměnou prošlo před dvěma roky nádraží v Přibyslavi. Přestavba stála třicet milionů korun a podílelo se město. „Dali jsme necelé tři miliony korun na rekonstrukci železniční stanice. Jsme moc spokojeni,“ pochválil si spolupráci přibyslavský starosta Jan Štefáček.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Víc než kdykoli jindy se v létě přemisťuje národ vlakem. Koleje Vysočiny brázdí tisíce lidí.
Jak hýčkají dráhy cestující v železničních stanicích? S nadsázkou se dá říci, že spíše lidi trápí: hlady, žízní a mnohde i plným močovým měchýřem.
Ti, kdo cestují vlaky, se shodují: Ve stanicích chybějí slušné toalety, jen málokde nabízejí občerstvení. „Stav nádraží je smutný. V Třebíči je sice poměrně čisto. Ale chybějí služby. Vše začíná a končí u peněz. Železnice šetří a je to vidět,“ míní Hana Hvězdová, jež pravidelně putuje vlakem mezi Prahou a Třebíčí.
Lidem také často vadí nepohodlné sezení v čekárnách i na perónech. Ve starších, neopravených stanicích jsou většinou dřevěné lavice. Ve Starči na Třebíčsku mají v čekárně deset starých školních židliček.
Koleje v kraji lemuje bezmála 180 nádraží. Zhruba čtvrtina potřebuje obnovu. České dráhy plánují několik velkých oprav.
Obří proměny se dočká havlíčkobrodská stanice, která je nejvytíženější v kraji. Denně projde brodským nádražím na šest tisíc cestujících. „V rámci projektu Živá nádraží, tedy pomocí spolupráce veřejného a soukromého sektoru, jsme vybrali partnera, firmu AŽD Praha, pro revitalizaci výpravní budovy v Havlíčkově Brodě. Zmodernizuje odbavovací halu. Nabídne služby jako například prodej tiskovin, rychlé občerstvení,“ přiblížila Hana Bednářová z tiskového odboru Českých drah.
Do projektu Živých nádraží je zařazena i stanice ve Žďáru nad Sázavou. V dalších letech se mohou těšit na příjemnější zázemí cestující v Třebíči, kde dráhy společně s městem chystají projekt za sto milionů korun na zvelebení stanice.
„Jedná se o kompletní přebudování přednádražního a nádražního prostoru,“ podotkl mluvčí třebíčské radnice Ivan Přibík.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Starou nádražní budovu za moderní nádraží vyměnily České dráhy v Novém Boru na Českolipsku. Turisté a návštěvníci Nového Boru mohou komfort opravené nádražní budovy využívat už nyní. „V rámci rekonstrukce byly nejdůležitější vnitřní úpravy, které umožnily snadnější přístup a pohyb cestujících. Budova je vytápěna plynovým topením a je v ní díky rozšířeným dveřím na fotobuňku také více světla,“ řekl Antonín Parýzek, vrchní přednosta uzlové železniční stanice Česká Lípa.
Podle něj proběhly během rekonstrukce i úpravy venkovních prostor v okolí novoborské nádražní budovy. „A opravená je také střecha,“ dodal Parýzek.
Náklady na rekonstrukci činily bezmála deset a půl milionu korun. Město Nový Bor přispělo částkou sto tisíc korun, díky které se zajistila projektová dokumentace. Tím se celá akce, kterou platily České dráhy, také urychlila. Město novou nádražní budovu vítá. „Vlakové nádraží je vizitkou města. Jsem proto rád, že se konečně můžeme pochlubit kvalitní budovou vyhovující evropskému standardu,“ uvedl starosta Nového Boru Radek Nastič.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

15.7.2006 Vysočina - noviny Žďárska str. 5 Zprávy ze Žďárska
ONDŘEJ ŠVÁRA LUCIE KUBÍKOVÁ

Žďárskou stanici musí zachránit soukromý investor * Cestující chtějí hlavně elektronickou tabuli

Žďárské železniční nádraží se dostalo mezi padesátku těchto objektů v Česku, které budou nabídnuty soukromníkům k revitalizaci. Budova ve Žďáře se nikdy zásadně nevylepšovala a chátrá.

Žďár nad Sázavou * Nádraží, které stojí ve městě pětačtyřicet let, se s největší pravděpodobností dočká rekonstrukce. „V letošním roce bylo vypsáno výběrové řízení na nájemce nádražní budovy a teď už jen čekáme, kdo se přihlásí,“ prozradil přednosta stanice Jiří Vítek.

Stanice se dostala do „společnosti“ padesáti nádraží v Česku, která budou nabídnuta firmám k revitalizaci.


Vydělávat desítky let


Firma která do opravy investuje, si halu dlouhodobě pronajme k výdělečné činnosti. „Veškeré nájmy budou provozovatelé butiků platit právě tomu, kdo to nádraží zrekonstruoval,“ vysvětluje starosta Žďáru Jaromír Brychta.

Nádražní budovu si České dráhy po opravě nechají. „Vybraná firma ji dostane jen do pronájmu. Ale třeba i na čtyřicet let. Tím se zaváže, že ji uvede do vyhovujícího stavu. Investice do rekonstrukce bude tedy jakýmsi nájemným na dobu uvedenou ve smlouvě,“ dodal přednosta stanice.


Chybí tabule


Nového „mecenáše“ však čeká nelehký úkol. Vylepšení vzhledu haly a její vybavení přijde na desítky milionů korun. Lidem chybí zejména elektroničtí „pomocníci“. „Není tady elektronická informační tabule, která by upřesňovala příjezdy a odjezdy vlaků. Také prostředí na nádraží a okolo něj by mohlo být udržovanější,“ postěžoval si Aleš Mička ze Žďáru nad Sázavou. „Rekonstrukce budovy je nevyhnutelná. Pokud by výběrovým řízením nikdo neprošel, muselo by se s opravami začít i tak,“ řekl Jiří Vítek.

V současné době čeká v hale na cestující nabídka několika obchodů, trafik či služeb. Nachází se tam květinářství, drogerie, restaurace, sociální zázemí a prodej novin, časopisů a knih. Nedostatků je tu však stále dost. Nádražní budova od šedesátých let dvacátého století, kdy byla postavena, neprošla žádnou větší rekonstrukcí. „Samozřejmě, že se neustále opravuje. Jsou to však jen drobnější úpravy, které vyplývají z její údržby,“ konstatoval přednosta Vítek.