Nádraží, zastávky, dopravny

Zastávka už slouží veřejnosti

Zastávka, která byla postavena z prostředků města a Evropské unie, podstatně zkrátí veřejnosti cestu do centra.
První cestující mohli včera využít novou zastávku Hostinné město na železniční trati směrem na Trutnov a Chlumec nad Cidlinou.

Jízdní řád do prosince

Nová budova je přínosem pro všechny cestující, protože leží pouze čtvrt kilometru od náměstí. Zatím byl stanoven jízdní řád, který přinese vlakové spojení s bývalým okresním městem přibližně každou hodinu, od pěti ráno do půl jedenácté večer. "Bližší informace najdou zákazníci v platných jízdních řádech, informace obdrží rovněž na informačních místech v železničních stanicích a na stránkách www.cd.cz," vysvětlil Petr Luštinec, přepravní náměstek železniční stanice Trutnov.
Provoz byl zatím zahájen zkušebně, oficiální provoz je plánován na srpen. Železničáři stavební práce na zastávce využili také k výměně mostu. Součástí akce byla oprava druhého železničního mostu a oprava přístupových komunikací. Město investovalo celkem šest milionů sedm set tisíc korun, z toho 4 850 tisíc korun získalo z rozvojových fondů Evropské unie. Město o vybudování zastávky v centru usilovalo několik let. Nádraží totiž leží na okraji a pro řadu lidí je těžko dostupné. Do budoucna dojde k propojení autobusové a vlakové dopravy tak, aby navazovala na celostátní spoje. Region by se tak stal atraktivnější pro turisty i dostupnější pro občany okolních obcí. Vlaková doprava je navíc ekologičtější.

Počet spojů ještě rozšíří

Současný počet linek není konečný. "Pro další jízdní řád, který začne platit od 10. prosince, bude počet zastavujících spojů rozšířen. Model osobní dopravy na této trati bude upraven do podoby pravidelného intervalu regionálních vlaků, který byl objednán Královéhradeckým krajem," doplnil Petr Luštinec

(Krkonošské noviny 14.7.2006)

Plánovaná rekonstrukce kolínského nádraží začne letos v listopadu přípravnými pracemi na kolejišti. Vláda už totiž vybrala komisi, která bude posuzovat projekty dodavatelů na přestavbu kolejiště. Opravy potrvají do roku 2011 a budou stát jeden a třičtvrtě miliardy.
Na šestikilometrovém úseku se budou rekonstruovat jak koleje či výhybky, tak také nástupiště nebo sdělovací zařízení. „Tyto úpravy přinesou cestujícím komfort, včetně bezbariérových přístupů k vlakům a zvýšení rychlosti při průjezdu železničním uzlem,“ řekl Jaroslav Soušek, ředitel drážního odboru Ministerstva dopravy.
Kromě úprav kolejiště se připravuje i generální rekonstrukce nádražní haly a okolí. Vítězem výběrového řízení se stala už v jaře firma AŽD Praha.
„Je rozjetá revitalizace stanice. Zatím jsme ale neviděli projektovou dokumentaci, takže je brzy spekulovat, co tu bude jinak,“ uvedl přednosta stanice Petr Pech.
Podle kolínského místostarosty Jiřího Buřiče je smyslem úprav oživit nádraží. „Bude to napůl čekárna, napůl obchodní centrum,“ řekl místostarosta Buřič.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Miliony Evropské unie mohou přispět k zásadním změnám v místní hromadné dopravě

Zlín - Nové trolejbusové trasy nebo dopravní terminál, který by usnadnil cestování po Zlíně. To chce zlínská radnice ve městě vybudovat z peněz Evropské unie. Právě teď má velkou šanci získat dotaci 560 milionů korun prostřednictvím Svazu měst a obcí.
„Řekl bych, že už je to na devadesát procent jisté,“ řekl zlínský primátor Tomáš Úlehla.
Svaz měst a obcí nabízí asi osm miliard korun, které nebyly vyčerpány ze strukturálních fondů Evropské unie, na ekologický způsob dopravy. Před časem oslovil osm velkých měst, mezi nimi i Zlín. Ten projevil zájem.
„Zlín má velkou šanci získat 560 milionů korun například na prodloužení trolejbusových tras, ale i na některé další věci. Předběžný záměr, který nám zástupci tamní radnice poslali, se bude ještě upřesňovat,“ uvedl předseda Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák.
Zlínští radní by rádi dostali příspěvek také na projekt výstavby dopravního terminálu. Ten by řešil propojení všech druhů dopravy na území města v jednom místě.
„Jednalo by se vlastně o dopravní uzel, kde by se scházela vlaková, ale i trolejbusová a linková doprava tak, aby přestup z jednoho dopravního prostředku na jiný zabral co nejméně času,“ řekl zlínský radní Karel Dvorský.
Podle jeho slov by terminál mohl vzniknout u současného vlakového nádraží. Další z možností je třeba areál bývalého Svitu. V nejbližších týdnech by radnice chtěla mít v této věci jasno.
„Jsme jediné krajské město v republice, které dopravní přestupní uzel nemá. Peníze z Evropské unie by nám mohly pomoci v jeho výstavbě,“ uvedl zlínský primátor Úlehla.
Program využití peněz na ekologický způsob dopravy bude muset Svazu měst a obcí schválit ještě vláda a Evropská rada. Pokud na to kývnou, Zlín by už neměly peníze minout.
„V programu se počítá s penězi pro všechny zájemce,“ potvrdil Vlasák.
Zlín může získat 560 milionů korun na ekologickou dopravu. Jde o peníze z Evropské unie, které přerozděluje Svaz měst a obcí. Ve Zlíně by bylo možné za tyto peníze prodloužit trolejbusové trasy (například do baťovského areálu), případně vybudovat dopravní terminál.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

13.7.2006 Železničář str. 3 Aktuality
IVO ŠTECHA

Ve Vraném nad Vltavou, což je odbočná stanice trati 210 PrahaVrané n. Vlt.-Čerčany (Dobříš), jsem kdysi začínal svou železničářskou kariéru. Proto mě velmi potěšilo, když jsem dostal pozvání na předání rekonstruované nádražní budovy ve čtvrtek 29. 6. 2006 na devátou hodinu.
Usedl jsem tedy ráno onoho dne na pražském hlavním nádraží do přívěsných vozů (v čele 714) a porovnával, co se od dob, kdy jsem tam dojížděl M 262.0 nebo parními vlaky, změnilo. Musím konstatovat, že poměrně dost.

Přibyla zastávka Praha Vršovice depo nedaleko dávné zastávky Praha Michle. Narovnáním trati zmizela zastávka (a sezónní hláska) Spořilov, Krč je samozřejmě úplně jiná. V Praze Braníku sice mají elektrické závory, ale stanice jinak zůstala stejná. Modřany jsou po povodni 2002 stále neopravené, vlaky tam projíždějí a jezdí se na přivolávačky, ale namísto bývalé Modřany městys mají dvě zastávky (beton a graffiti): Modřany zastávka a Komořany.

Ani Zbraslav nedoznala velkých změn, zato jarovský tunel si mohou cestující vychutnat při rychlosti jízdy 10 km/h. Ostatně na trati je pomalých jízd nepočítaně. Za vjezdu do Vraného mě potěšily dvoje závory na elektriku a už se objevila budova, jak jsem ji nikdy předtím neviděl. V krásné žlutavé barvě, se standardním označením (bílá na modré) Vrané nad Vltavou a nad ní krásným písmem ještě jednou, výrazně: VRANÉ N/VLT.

Stojíme-li proti budově v kolejišti, máme vpravo restaurační, menší budovu, která je rovněž krásně opravená, vlevo pak jsem marně hledal dřevěné smrduté latrínové záchodky (tehdy pro veřejnost i pro zaměstnance). Místo nich je tam krásný parčík s lavičkami (ať je Bůh ochraňuje před vandaly), upravenými cestičkami a v oploceném kroužku pověstný vranský staniční hrad -něco mezi kokoříkem a Křivoklátem, dílo jednoho z bývalých zaměstnanců.

Firma pan Kříže, která stanici opravovala, si dala záležet i na tom „dětském“ hradu a celý parčík oplotila vkusným laťkovím.

V budově jsou nové WC a pěkná čekárna. Také interiér dopravní kanceláře a pokladny svítí novotou. Toliko dřevěná prastará skřínka, na které stojí elektromechanický řídicí přístroj odbočky Skochovice, je poněkud nestabilní; ale to se spraví. Investorem stavby byly České dráhy, a. s., SDC Praha, dodavatelem stavební firma Ing. Vladimír Kříž. Předávání začalo přesně v devět, přišla i paní starostka Vraného n. Vlt. Bohuslava Chvátalová, která si stanice váží a cení si toho, že opravou vznikla reprezentační budova obce. Koneckonců její iniciativa prý dala celou akci do pohybu. Protože Vrané patří uzlové stanici Praha hl. n., zúčastnili se slavnostního předání i vrchní přednosta Ing. Karel Malík se svými náměstky a dozorčím pro tuto trať, obětavým Petrem Pavlíkem. Přítomni byli i zástupci SDC Praha v čele se Slavomírem Drešerem - přednostou správy budov Praha (SBBH). Jako zlatý hřeb se dostavil i ředitel odboru 11 GŘ ČD Ing. Jaromír Kadlec.

Protože v několika větách, které proslovil Ing. Kříž k předání stavby, projevil znalost železniční problematiky, požádali jsme ho, aby nám řekl něco o sobě. Nastoupil ke dráze 3. 7. 1969 jako pomocník - kandidát strojvedoucího v depu České Budějovice. Začínal na páře, pak motory, v depu Veselí na Lužnicí začal studovat vysokou školu; pokračoval jako vedoucí strojmistr a potom v Praze jako náměstek vozového depa, kde v roce 1991 skončil, založil si stavební firmu. Právě teď oslavuje 15 let její úspěšné existence.

Pro dráhu pracuje rád. Na přelomu minulého a letošního roku upravovala jeho firma prostory pro Hasičskou záchrannou službu Českých drah na Odstavném nádraží Praha jih, a tam s projevilo, že pan Kříž je taky fanda na dráhu: viděl tam sergeje, kterého by si rád pořídil. Asi bychom mu ho měli prodat. Konkurenci nám s ním určitě dělat nebude…

14.7.2006 Krkonošské noviny str. 8 Trutnovsko, Jilemnicko
BEDŘICH MACHEK

Cestující mohou do vlaku nastoupit také v centru. Zatím ve zkušebním provozu

Zastávka, která byla postavena z prostředků města a Evropské unie, podstatně zkrátí veřejnosti cestu do centra.

Hostinné ­ První cestující mohli včera využít novou zastávku Hostinné město na železniční trati směrem na Trutnov a Chlumec nad Cidlinou.


Jízdní řád do prosince


Nová budova je přínosem pro všechny cestující, protože leží pouze čtvrt kilometru od náměstí. Zatím byl stanoven jízdní řád, který přinese vlakové spojení s bývalým okresním městem přibližně každou hodinu, od pěti ráno do půl jedenácté večer. "Bližší informace najdou zákazníci v platných jízdních řádech, informace obdrží rovněž na informačních místech v železničních stanicích a na stránkách www.cd.cz," vysvětlil Petr Luštinec, přepravní náměstek železniční stanice Trutnov.

Provoz byl zatím zahájen zkušebně, oficiální provoz je plánován na srpen. Železničáři stavební práce na zastávce využili také k výměně mostu. Součástí akce byla oprava druhého železničního mostu a oprava přístupových komunikací. Město investovalo celkem šest milionů sedm set tisíc korun, z toho 4 850 tisíc korun získalo z rozvojových fondů Evropské unie. Město o vybudování zastávky v centru usilovalo několik let. Nádraží totiž leží na okraji a pro řadu lidí je těžko dostupné. Do budoucna dojde k propojení autobusové a vlakové dopravy tak, aby navazovala na celostátní spoje. Region by se tak stal atraktivnější pro turisty i dostupnější pro občany okolních obcí. Vlaková doprava je navíc ekologičtější.


Počet spojů ještě rozšíří


Současný počet linek není konečný. "Pro další jízdní řád, který začne platit od 10. prosince, bude počet zastavujících spojů rozšířen. Model osobní dopravy na této trati bude upraven do podoby pravidelného intervalu regionálních vlaků, který byl objednán Královéhradeckým krajem," doplnil Petr Luštinec.

Poslední stanicí na železniční trati do Lince je na českém území velké nádraží Horní Dvořiště. Nádraží leží ve skutečnosti ve vesnici Český Heršlák, historický městys Horní Dvořiště je hned vedle.
Nebýt toho nádraží, kde bývaly pohraniční kontroly, celní prohlídky a také tudy přijel v roce 1918 do Československa prezident T. G. Masaryk, věděl by o vlastním Horním Dvořišti málokdo. Železnice tudy prochází sice mezinárodní, ale silnice sem vede jen velmi nenápadně. Musí se odbočit z hlavní silnice z Dolního Dvořiště do Vyššího Brodu.
Statut městyse je doložen v roce 1278 za Rožmberků. V dokumentech se uvádí název Merica. V jiných písemnostech je uveden název Myšlany a České Myšlany nebo Oberhaid, což je v překladu Horní Bor.
Název Horní Dvořiště se objevil až v roce 1854 jako protiklad k Dolnímu Dvořišti. O významu místa na staré obchodní cestě do Rakous svědčí velké obdélníkové náměstí s masnými krámy.
Horní Dvořiště zůstalo stranou, když se vybudovala v 19. století císařská silnice z Kaplice přes Dolní Dvořiště rovnou do Rakouska. Ale stále zůstávalo poměrně hojně obydleným místem. V roce 1930 mělo včetně Českého Heršláku 1400 obyvatel, z toho 944 Němců a 402 Čechy. Bylo zde sedm hostinců, v Heršláku další tři a k tomu tři výčepy lihovin. Pekaři jen čtyři.
Svou historii má nádraží, počínaje koňkou v roce 1828, parní lokomotivou 1873 a konče elektrickým vlakem 2001. Na nádraží bývala technická zajímavost, tzv. triangl. Koleje do trojúhelníku, úvratě a parní lokomotiva se na tomto zařízení otočila.
V Summerau na rakouské straně hranice si triangl zachovali. Na hlavní koleji, vedoucí již přímo do Rakouska, byla po roce 1948 instalována výkolejka, která byla nepřetržitě ostře střežena.
Vlak, který by nebyl odsouhlasen pohraniční stráží, by vykolejil. V Aši tenkrát neměli toto zařízení a český vlak přejel, přesněji zmizel, do Německa. V roce 1998 byla na nádraží odhalena nová pamětní deska, připomínající příjezd T. G. Masaryka dne 20. 12. 1918.

(Právo)

Hledají se investoři, ale rozsáhlý projekt jich zatím příliš mnoho nezaujal

V kultivovaný prostor by se měla proměnit některá vlaková nádraží ve středočeských městech. Jejich obraz je zatím často žalostný a v lidech přetrvává spíše odpudivý dojem. Vídají tady bezdomovce, cítí zápach linoucí se z toalet, bojí se sednout na špinavé lavičky.
„Nádraží nikdy nebylo nic moc čistého a pěkného. Třeba hospody na nádražích vždycky patřívaly k těm největším pajzlům ve městě, a pokud vím, tak se to až tolik nezměnilo. Teď už někde mají novou halu, ale třeba tady hlavní nádraží v Mladé Boleslavi není moc útulná budova,“ poukazoval na zastaralou halu s temnými chodbami jeden z cestujících, kteří čekali na vlak, Jan Laštůvka.

Lavičky: ponechat, či odstranit

Tento obraz se chystají České dráhy (ČD) změnit díky projektu Živá nádraží, do něhož je zařazeno i několik středočeských měst, například Český Brod, Kladno, Kolín, Kralupy nad Vltavou, Nymburk, Poděbrady či Rakovník. Ačkoli se lidé mohou díky tomu těšit na zlepšení služeb a celkového komfortu, nedočkají se jich v příliš brzké době.
Projekt je rozložen na několik let, například práce na kolínském nádraží jsou rozplánované až do roku 2011. Vlakové nádraží v Kladně by se mohlo kromě zlepšení současného stavu dočkat přeměny na moderní obchodní centrum. Podstatné změny se tady cestující dočkali v srpnu 2002, kdy zde ČD otevřely zrekonstruovaný vestibul nádraží. K dispozici jsou například toalety a umývárna, občerstvení či prodejna tabáku. „Projekt není investicí drah, ale hledáme investory, kteří by si objekty dlouhodobě pronajali a investované peníze by se jim vracely z podnikání v nich,“ vysvětlil Karel Otava z odboru strategie a informatiky ČD. I on připustil, že pohled na některá nádraží a jejich vybavení není příjemný. „Vadí mi třeba úroveň hospod, sociálních zařízení, ale i zašlé fasády a zničené vybavení. Hodně si toho ale lidé dělají sami, olamují vývěsky, ničí toalety,“ upozornil Otava.
„Zrovna jsem viděl například berlínské nádraží, z něhož je obchodní centrum s butiky, ale bylo dost prázdné. Vlaky přeci jen jezdí jiná skupina lidí a navíc většinou pospíchají nebo mají jen málo času. Tomu by měl odpovídat i sortiment služeb. Neměly by chybět ani lavičky, které sice někde likvidují, aby nelákaly bezdomovce, ale cestující si pak nemají kde sednout,“ dodal Otava, podle něhož by se měla zejména zvýšit úroveň restaurací a služeb spojených s cestováním.
Nyní záleží na investorech, jaký budou mít o vklad peněz do nádražních budov a jejich následné využívání zájem. Prozatím to podle Otavy mnoho investorů nezaujalo.

(Právo)

Karlovy Vary - Neutěšené prostory nádraží pomalu zmizí. Slibuje to společnost Grandi Stazioni v Karlových Varech a Mariánských Lázních a České dráhy v Sokolově a Františkových Lázních.
Karlovarský kraj - Cestující a návštěvníci Karlovarského kraje by se měli v blízké budoucnosti dočkat kvalitnějších služeb a modernějších vlakových nádraží. Na konci letošního roku by měla po průtazích zahájit italská společnost Grandi Stazioni rozsáhlou opravu Horního nádraží v Karlových Varech a v Mariánských Lázních.
České dráhy pak připravují rekonstrukci nádraží v Sokolově a ve Františkových Lázních. V Sokolově by dokonce měl celý zrekonstruovaný areál sloužit i pro potřeby autobusových dopravců, takže se místním lidem a návštěvníkům města bude o poznání lépe cestovat.
Vedení Grandi Stazioni, které se společně s Českými drahami připravuje na rekonstrukci obou nádraží již několik let, před časem předložilo Českým drahám nezbytnou projektovou dokumentaci. Vedení drah by se k ní mělo během několika dní vyjádřit.

V Karlových Varech se začne opravovat na podzim

„Stavební práce bychom rádi zahájili ještě letos na podzim. Možná ještě v září či říjnu,“ uvedl mluvčí Grandi Stazioni Martin Hamšík. „Čekáme, až dražní úřad vydá stavební povolení. Náklady na rekonstrukci obou nádraží se pohybují okolo sto milionů korun. Hlavním cílem je oživení prostor nádraží, takže tam bude řada prodejen, butiků, občerstvení a podobně,“ dodal Hamšík. Po zvelebení vlakového nádraží v Karlových Varech volají cestující, vedení města a kraje již řadu let.
„Nyní skončil filmový festival a Karlovy Vary by v budoucnu mohly vítat festivalové hvězdy a významné hosty, které k nám směřují automobily a letadly, i na vlakovém nádraží. K tomu je ale potřeba, aby tento druh dopravy splňoval určité podmínky,“ poznamenal hejtman kraje Josef Pavel v souvislosti s včerejším předáním železničních souprav Regionova do provozu.
Dolní nádraží v Karlových Varech lidem vesměs vyhovuje i díky nové víceúčelové budově. Ta slouží pro společné odbavování cestujících vlaky i autobusy. Část z ní pak využívají České dráhy jako své administrativní zázemí. Problémy tam byly pouze s restaurací, kde kvalita poskytovaných služeb upadala, až byla zavřena úplně.
„Najít dobrého nájemce bylo poměrně složité, a proto to trvalo dlouho. Ale problém už je snad vyřešený. Restauraci nyní převzala karlovarská společnost Prima, která má zkušenosti s provozováním rychlého občerstvení,“ řekl Vladimír Omelka z odboru osobní dopravy a přepravy Českých drah.
Dočkat opravy by se mělo i vlakové nádraží ve Františkových Lázních a v Sokolově. České dráhy je chtějí zmodernizovat v rámci projektu Živá nádraží.
„Na obnovu nádraží ve Františkových Lázních již máme vybraného partnera. Je jím společnost Lázně Františkovy Lázně. Tato akce by měla skončit do tří let a týká se především hlavní budovy a okolí. Upraví se i chodníky a park u nádraží,“ upřesnila Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
„V Sokolově partnera zatím vybíráme. Věříme, že bude vybrán co nejdříve,“ dodala mluvčí Bednářová.
V Sokolově vznikne společný terminál pro všechny dopravce, a lidé tak budou moci chodit bezpečně k jednotlivým vlakům podchody.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - karlovarský kraj)

Hradec Králové - Železniční nádraží v Královéhradeckém kraji postupně mění svou tvář. „České dráhy již vybraly partnera pro přípravu, revitalizaci a rozvoj hlavního nádraží v Hradci Králové, kterým se stalo sdružení akciových společností JLV a M2 Real Estate, a nyní vzniká konkrétní podoba projektu,“ informovala Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah. Oprav se postupně dočkají také další nádražní budovy.
„V Hradci očekáváme od revitalizace především sladění nesourodého vzhledu prodejen v odbavovací hale, zlepšení jejího vnitřního uspořádání, které cestujícím umožní efektivní využití služeb dopravce, doplňkových komerčních ploch a důstojné trávení volného času,“ uvedla Bednářová.
Podle informací společností JLV a M2 Real Estate připravuje se nyní smlouva na jednotlivé etapy revitalizace, první by se měla týkat odbavovací haly. „Pokud stavební řízení proběhne podle našich představ, zahájení první etapy plánujeme na počátek příštího roku,“ uvedla Kateřina Topinková ze společnosti JLV.
Podle ní by hradecké nádraží po přestavbě mělo cestujícím nabídnout podobné možnosti, jaké jsou na mezinárodních letištích, případně v nákupních centrech.
Hlavní nádraží v Hradci již v minulých letech prošlo dílčími úpravami, například se opravily dlažba a obklady v hale, která je kulturní památkou. Opravy stály přibližně devět milionů korun, přes milion korun uvolnila hradecká radnice. Vzniklo tam také nové informační centrum. České dráhy investovaly desítky milionů korun rovněž do oprav nástupišť, tunelů k nim, do výtahů, dveří a technického zabezpečení. Obyvatele Hradce Králové čeká významná změna v dopravě související s plánem radnice na výstavbu nového autobusového nádraží, které vznikne nedaleko nádraží Českých drah. Autobusový terminál by mohl být hotov do roku 2007, celkové náklady se budou pohybovat kolem 400 milionů korun. Součástí stavby bude i rekonstrukce Riegrova náměstí u železničního nádraží.
V Královéhradeckém kraji se v posledních letech podařilo opravit nádražní budovy v Předměřicích nad Labem na Hradecku či v Jaroměři na Náchodsku. Ještě letos by měla začít oprava nádražní budovy v Trutnově. Ta je stará přibližně 150 let a žádnou významnou úpravou dosud neprošla.
„Plánujeme rekonstrukci, která pomůže zlepšit zázemí pro cestující. V původní budově již byly vlhké zdi a nevyhovovala současným požadavkům,“ řekl technický náměstek ředitele Správy dopravní cesty Hradec Králové Jan Pohanka. Další postup oprav nádražních budov v kraji bude záležet na množství peněz, které se podaří získat. „Plánujeme například opravu nástupišť v Týništi nad Orlicí, kde bychom také rádi upravili nádražní budovu,“ dodal Pohanka.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy )

Pět železničních stanic v Moravskoslezském kraji by se mělo v příštích letech proměnit. České dráhy vypsaly výběrová řízení na revitalizaci nádraží v Opavě, Havířově, Krnově, Bohumíně a hlavního ostravského nádraží.
Vítězné firmy objekt nádraží zmodernizují a na oplátku získají do dlouhodobého pronájmu komerční prostory. V dosud prázdných a neútulných halách, kde se nyní dá koupit často jen párek v rohlíku, by postupně mohly vyrůst galerie s obchody, restauracemi a butiky. Vyplývá to z informací od Českých drah.
Zatím ale není jasné, jestli se pro všechna nádraží podaří najít seriozního developera, na pronájem všech nádraží kromě opavského bylo na začátku července vypsáno výběrové řízení již podruhé.
„Uchazeči přihlášení do prvního kola nevyhovovali zadávacím podmínkám Českých drah. Ještě před spuštěním celého projektu jsme si ale dělali v jednotlivých regionech důkladnou analýzu trhu, proto věříme, že všechna nádraží budou mít svého partnera,“ řekla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
Žádná z developerských firem působících v regionu, které oslovila agentura ČTK, se do výběrových řízení nepřihlásila.
„Zaměřujeme se především na rezidenční bydlení, o nádražích jsme nepřemýšleli,“ řekl například šéf společnosti Conti Real Čeladná Jakub Bernady. Podrobnosti výběrového řízení se nepodařilo zjistit, dráhy je vydávají jen vážným zájemcům, kteří za ně zaplatí 20 tisíc korun.
České dráhy již v minulých letech opravily nádraží v některých větších slezských a severomoravských městech, například v Českém Těšíně, Bohumíně, Novém Jičíně a částečně i v Karviné.
Celkovou rekonstrukcí už prošlo i nádraží v Ostravě-Svinově, největší v Moravskoslezském kraji. Jeho přestavba stála více než půl miliardy korun a České dráhy ho po opravě slavnostně otevřely na konci června. Nádražím denně projde až třicet tisíc cestujících. Vedle přebudování nástupišť a rekonstrukce budov přibyla i nová odbavovací hala či čekárenská zóna.
Modernizace nádraží z prostředků drah a státu finišuje v Opavě v rámci výstavby malého koridoru z Opavy do Ostravy. Připravují se také investice do výstavby vlakové zastávky v centru Ostravy nedaleko Stodolní ulice, další dvě stanice vzniknou na nové trase ze Studénky na letiště vMošnově. Jedna bude sloužit lidem zaměstnaným ve vznikající mošnovské průmyslové zóně, druhá cestujícím na letiště.
Lidé v dalších městech budou zřejmě ještě nějakou dobu při čekání na vlak spokojeni méně. Například pronájem nádraží v Bruntále, Třinci, Karviné nebo Jablunkově, kde se nekříží žádné tratě a využívá je méně lidí, by nebyl pro soukromé investory podnikatelsky zajímavý. S velkými opravami tam v nejbližší době nepočítají ani České dráhy.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severni Morava a Slezsko)

České dráhy se snaží, aby se z jejich stanic ve velkých městech nestávaly jen přestupní terminály, ale místa, kde mohou cestující odpočívat a nakupovat. V jaké etapě jsou projekty nyní?
V Ústeckém kraji mění vzhled řada nádraží. Především objekty, které jsou součástí koridoru Praha-Drážďany, jsou již opraveny nebo se rekonstruují. Do budoucna by se nádraží měla změnit v komerční centra. V západním koutu kraje se ale zatím cestující musí spokojit se zašlými areály, které mnohde připomínají minulé století.

Potíže ještě více než rok

V krajském městě se cestující musí na nádraží obrnit ještě trpělivostí. Hlavní nádraží začaly České dráhy v únoru přestavovat. Celá modernizace železničního koridoru za 2,5 miliardy korun skončí v prosinci 2007.
„Na rekonstrukci naváže projekt přeměny nádraží na obchodní centrum,“ sdělil Petr Hinterholzinger z krajského centra Českých drah.
Ústeckým nádražím projde denně zhruba 15 tisíc lidí. Pravidelní cestující si však nestěžují. „Zpočátku jsem byla zmatená, teď už jsem si zvykla, snad se potom zlepší služby a také zkulturní prostory,“ sdělila ČTK dvacetiletá studentka. V rámci modernizace se rozšíří podchod ze současných devíti na 27 metrů, což je podmínka pro realizaci projektu Živá nádraží. V rámci projektu vznikne v podchodu obchodní centrum a parkoviště. Na revitalizaci se bude podílet ústecká společnost Viamont a město Ústí nad Labem.

V Teplicích první část hotova

První část rekonstrukce za 64 milionů korun skončila loni v Teplicích. Na nádraží jsou nová nástupiště, výtah pro vozíčkáře či nový podchod. Jan Komárek, ředitel Správy železniční dopravní cesty, která byla investorem stavby, řekl, že účelem přestavby bylo zvýšení bezpečnosti přepravy cestujících. „Rekonstrukce stanice v lázeňském městě je významnou stavbou důležitého železničního uzlu,“ uvedl. Do lázeňského města jezdí vlaky z Drážďan a dalších částí sousedního Německa.
Developer má vybrat zájemce Další část rekonstrukce, která zahrnuje přestavbu budovy na komerční centrum, zajišťují České dráhy. Společnost již vybrala developera, firmu Bostas, která zpracuje návrh na budování centra s obchody, posilovnou či hotelem ve dvou patrech nádražní budovy.

Kdy přijde na řadu další?

České dráhy již opravily také nádraží v Děčíně či Lovosicích. Do projektu Českých drah Živá nádraží, zaměřeného na rekonstrukce spojené s přeměnou budov v komerční centra, jsou zahrnuty také budovy v Chomutově a Mostě. Zatím se ale nic neděje a vedení železničních stanic žádné konkrétní informace nemají.
„Netušíme, kdy bychom se měli dostat na řadu. Po vybudování podchodů na teplickém nádraží jsme měli následovat my, ale nic se zatím neděje. Přestavba je spíše výhledovou akcí,“ říká náměstek přednosty chomutovské železniční stanice Antonín Šebesta.
Výběrové řízení na opravu a komerční využití okolí nádraží v Mostě nebylo úspěšné. „To ale není nic neobvyklého, bude se hledat dál. Žádné termíny však neznám. Nyní je projekt nejspíš pozastaven,“ uvedl náměstek přednosty mostecké stanice Pavel Čáslavský. V Mostě podle představitelů tamní hospodářské komory nemá projekt šanci na úspěch. „Projekt je tak, jak je naplánován, výhodný zejména pro České dráhy. Pomáhá jim totiž bez finančních prostředků řešit neutěšený technický stav a využití nádražních komplexů. A to vše při zachování neomezeného železničního provozu. Spoluúčast podnikatelských subjektů na tomto řešení by musela být vyvážena nějakým bonusem,“ uvádí šéf mostecké hospodářské komory Rudolf Jung.
Mostecké nádraží je podle něj navíc umístěno mimo centrální městskou část, a nelze tak využít případné výhody sdružení různých komplexů do obchodní struktury či koncentrace cestujících i dalších obyvatel.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Zatím jsou rozpracovány čtyři projekty:

Plzeň: Ve stanici Plzeň hlavní nádraží byl vybrán partner pro odkoupení části nevyužitých pozemků. Má vybudovat v této lokalitě moderní obchodní zónu, která bude navazovat na nádraží a městskou dopravu. Vítězem výběrového řízení se stala společnost Intercora.

Ústí nad Labem: Ve stanici Ústí -hlavní nádraží je připravena rozsáhlá modernizace železničního koridoru státní organizací Správa železniční dopravní cesty. Pak získá hlavní ústecké nádraží zcela novou tvář moderní evropské vlakové stanice, kde zastavují mezinárodní vlaky EuroCity na trase Vídeň -Praha - Berlín - Hamburk. Nádraží je také významným dopravním terminálem veřejné dopravy v Ústeckém kraji, denně tu nastupuje nebo vystupuje 15 tisíc lidí. Na rekonstrukci provozní části nádraží tak naváže modernizace a oživení stanice v komerční části. Jako partner byla vybrána společnost Viamont.

Teplice: Další stanicí, kde již byl vybrán partner pro modernizaci nádraží a komerční využití volných pozemků v areálu, je stanice Teplice v Čechách - hlavní nádraží. Partnerem v projektu Živé nádraží zde bude společnost Bostas. I v tomto případě, podobně jako v Ústí nad Labem, naváže investor na rekonstrukci části kolejiště včetně nově vybudovaného nástupiště a podchodu.

Praha: V Praze - Holešovicích vybraly České dráhy partnera pro založení společného podniku, který zmodernizuje a oživí důležité mezinárodní nádraží, které je také významným přestupním terminálem mezi MHD, železniční a autobusovou dopravou. Jako partner v tomto projektu byla vybrána společnost Navatyp.

Zdroj: České dráhy

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - severní Čechy)

Hradec Králové - Budovy budoucího terminálu hromadné dopravy v Hradci Králové budou stát nedaleko míst, kde se odpradávna křížily důležité cesty. Jedna z nich budoucí terminál dokonce protínala.
Nedávný archeologický průzkum odhalil pod budoucím terminálem zbytky cesty vedoucí ze středu Hradce do Svobodných Dvorů. Před půldruhým stoletím ji překřížila železnice. „Podařilo se najít náznaky cesty, která vedla od Pražského Předměstí do Svobodných Dvorů a protínala dnešní kolejiště poblíž hlavního nádraží. Její původní trasa dodnes pokračuje za nádražním areálem jako Dvorská ulice. Cestu lidé využívali až do stavby nádraží v polovině 19. století,“ řekl archeolog Radek Bláha.
Další významné cesty vedly v okolí. „V okolí budoucího terminálu se skutečně větvila část významných cest z Hradce do jeho severozápadního okolí. Dá se říci, že to byl dopravní uzel. Všechny se sbíhaly na dnešním Pražském Předměstí. Cesta na Prahu vedla nynější třídou Karla IV. a Dukelskou ulicí a dále na Kukleny. Výpadovka směrem na Jičín vedla Hořickou ulicí a stáčela se směrem k současnému úřadu práce, tedy podobně jako dnes. Oddělovala se od ní cesta do Plotišť nad Labem a Předměřic nad Labem,“ vysvětlil Bláha.
Také další důležité silnice vedou z Hradce Králové původní trasou. Jiné naopak ztratily význam. Přesto po nich dosud jezdí třeba cyklisté směřující do lesů v okolí Malšovic.
„Často si ani neuvědomujeme, že mnohé výpadovky z Hradce vedou ve stopách minimálně středověkých cest. Trasy komunikací jsou starobylou záležitostí a podle starých map můžeme poměrně spolehlivě vytušit, že se měnily poměrně málo, byť dnes některé úseky chybí. Týká se to třeba právě cesty na Jičín nebo ze Slezského Předměstí k Pouchovu a dále na Jaroměř, výpadovky na Brno přes Nový Hradec. Cestou, která ztratila původní význam je Hradečnice v Malšovicích,“ popsal Bláha.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

Vlaková nádraží v Plzeňském kraji pomalu mění svoji tvář. Za miliony korun se opravují a modernizují budovy, nástupiště, přibývá osvětlení a zlepšuje se například úroveň sociálního zařízení.
Asi nejvýraznější a také nejnákladnější proměny by mělo doznat hlavní plzeňské nádraží. České dráhy jej zahrnuly do projektu Živá nádraží, který se snaží proměnit nádraží v přirozená centra měst. Lidé tam mají mířit kvůli cestování i za doplňkovými službami - do kadeřnictví, obchůdků či kaváren. Původní plány počítaly s tím, že secesní budova by mohla být opravena za několik set milionů korun do konce roku 2007, kdy oslaví sto let. To se ale nepodaří. Dráhy vyhlásily loni soutěž na investora, nikdo se nepřihlásil.
„V železniční stanici Plzeň hlavní nádraží se připravuje opakované výběrové řízení pro partnera v projektu Živá nádraží, který by měl předložit projekt na revitalizaci jak výpravní budovy, tak i okolních prostor,“ řekla Hana Bednářová z tiskového oddělení Českých drah.
V kraji České dráhy v minulých dvou letech milionovými náklady rekonstruovaly stanice nebo zastávky Horažďovice předměstí, Bezdružice, Konstantinovy Lázně, Špičák, Železná Ruda, Železná Ruda-město a Plzeňzastávka, vyjmenovala Bednářová. Například na zastávce Železná Ruda-město je opravena budova, nástupiště, sociální zázemí a restaurace. Plzeňanům slouží od předloňska nová zastávka za 18 milionů korun v rekreační oblasti Bolevec na trati na Žatec. Peron má bezbariérový přístup a čekárnu z bezpečnostního skla. U stanice je parkoviště pro 30 vozů. Další zastávky opravují dráhy například ve Stříbře a Kokašicích.
„Rekonstrukce by měly být dokončeny v létě,“ uvedla Bednářová. Na další období se připravují rekonstrukce šumavských zastávek Hamry-Hojsova Stráž a Hojsova Stráž-Brčálník.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Na okraj zprávy: Před časem jsme měli (tuším v Otázkách a odpovědích) diskusi o tom, jaký je nadřazený pojem železniční stanici, resp. nádraží a železniční zastávce.
Jak je vidět, tak tento pojem chybí nejen v odborné sféře - takže autorce zprávy její pohrávání se slovy odpusťme...

Praha má dnes více než čtyřicet železničních nádraží, zastávek a osobních stanic. V porovnání s ostatními českými městy je to jednoznačně rekord.
I tak by to nemuselo být konečné číslo. Do deseti let by se počet zastávek mohl rozšířit o dalších devět a přehoupnout se přes padesátku.
Do železniční mapy by totiž mohly být připsány stanice Rajská zahrada, Podbaba, Liboc, Výstaviště v Holešovicích, Běchovice střed, Karlín, Zahradní Město, Slavia nebo obnovená zastávka Vyšehrad. „Návrhy na zřízení nových železničních zastávek průběžně projednáváme s magistrátem, společností Ropid, ministerstvem dopravy a Českými drahami,“ vysvětluje Bohuslav Navrátil, náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).
Magistrát se vzniku nových malých nádraží nijak nebrání. Právě naopak. I když náměstek primátora Jan Bürgermeister přiznává, že investice do příměstské železniční dopravy jsou až za financováním dostavby městského okruhu a prodloužením metra C. „Železnice Prahu kolon aut nezbaví, ale umožní řidičům ráno zvolit, jak pojedou do práce,“ uvažuje Bürgermeister.
Na malé nádraží do Karlína či Liboce by jednou mohly přijíždět příměstské a městské vlaky, které by ulevily pražské hromadné dopravě.
„Nebudou to železniční uzly. Spíš uzly přestupní, kam budou přijíždět vlaky tak, aby se maximálně doplňovaly s autobusy,“ plánuje Hana Bednářová z Českých drah.
Takřka na dosah mají nové nádraží obyvatelé sídliště Černý Most. Cestující by mohli na stanici Rajská zahrada nastupovat už v roce 2007.
„Pravoplatné územní rozhodnutí už je. Zastávka by měla být blízko stanice metra Rajská zahrada,“ popisuje Navrátil zastávku na trati z Prahy do Lysé nad Labem a Všetat.
A Bürgermeister ho doplňuje: „Tato zastávka bude možná dokonce investicí hlavního města. Nejprve ale chceme snížit náklady na její vybudování. Čtvrt miliardy je moc.“
Nádraží by se líbilo i obyvatelům sídliště Černý Most. Tedy pokud by splňovalo určité podmínky.
„Vlaky by tu nesměly končit nebo vést jen do Vysočan. Pokud by pokračovaly třeba na Holešovice, Smíchov, Masarykovo nádraží nebo do Vršovic, pomohlo by nám to," myslí si Jaroslav Hora z Cíglerovy ulice. Novou zastávku by měl z domu, co by kamenem dohodil. „Za první republiky tu už nádraží bývalo. Teď by se vyplatilo opět, pomohlo by to dopravě od Čakovic a Čelákovic," domnívá se Hora.
Jen dva roky po Rajské zahradě by mohlo na trati mezi Prahou a Kralupy nad Vltavou vzniknout nádraží Podbaba, které by navazovalo na Podbabskou ulici.
„Spoje by tu navazovaly na městské autobusy a v budoucnosti i na prodlouženou tramvajovou linku," předpokládá Bohuslav Navrátil ze společnosti Správa železniční dopravní cesty a doplňuje, že i tato zastávka už má pravoplatné územní rozhodnutí.
Přibližně za šest let by mohly na trati na Kladno prokouknout železniční zastávky Bubny, Dejvice a Veleslavín a k nim přibýt zastávky Výstaviště a Liboc. „Pokud dopadnou dobře jednání mezi hlavním městem a drážními organizacemi, mohly by vzniknout stanice Běchovice střed, Karlín, Zahradní Město nebo Slavia, obnovit by bylo možné i zastávku Vyšehrad," dodává Navrátil.

***

* Nová nádraží - Kdy a kde vzniknou
2007-2008
Rajská zahrada (trať Praha-Lysá nad Labem)
2009-2010
Podbaba (trať Praha-Kralupy n. V.)
2009-2012
Výstaviště, Liboc (trať Praha - Kladno/letiště Ruzyně)
2010-2015
Běchovice střed, Vyšehrad, Karlín, Zahradní Město, Slavia
Zdroj: Správa železniční dopravní cesty

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Hlavní nádraží není jediné, které čeká v blízké době "resuscitace". České dráhy plánují rekonstrukci Masarykova, holešovického nebo smíchovského nádraží. Miliardové investice se chystají i na železniční pozemky v Bubnech.
Praha - Hlavní nádraží. Masarykovo nádraží. Nádraží Smíchov, Holešovice, Libeň.
Co jméno, to pořádná pražská ostuda. Když tu z vlaku, nejlépe klimatizovaného a v rámci možností vycíděného zahraničního EuroCity, vystoupí cizinci, nestačí zírat.
Pospávající bezdomovci, odpadky, špína, olupující se omítka a hrstka trhovců nabízející kde co. "Je to něco jako podzemka v New Yorku, jen tu chybějí slepí muzikanti," s úsměvem tvrdí Richard Silkiss z amerického státu Oregon. Do Prahy přijel s rodinou na dovolenou z vídeňského nádraží Südbanhof. "Bylo tam čistěji," pokrčí rameny.
Jenže železničáři namítají: "To se změní. Nádraží čekají opravy."
První na řadě je hlavní nádraží, kde České dráhy naplánovaly radikální rekonstrukci. Zanedbaná odbavovací hala bude v budoucnosti připomínat spíše letištní terminál.
Podobně rozsáhlá rekonstrukce není v Evropě zdaleka ojedinělá, za vzor si mohla italská společnost Grandi Stazioni vzít celou řadu předchůdců - nádraží v Lipsku, Stazione Termini v Římě, Liverpool Street Station v Londýně nebo nádraží v Lucernu."Ve všech těchto případech rekonstrukce mimo jiné zahrnovala změnu způsobu odbavování cestujících z pokladen na halová centra, kde naleznou nejen informace a pokladny, ale také všechny ostatní služby pro cestující včetně těch turistických," vysvětluje architekt Patrik Kotas, hlavní autor projektu rekonstrukce hlavního nádraží.
Opravy centrálního železničního uzlu začnou v říjnu. Za několik let se odbavovací hala ze 70. let promění v obchodní a turistické centrum, : prokoukne historická secesní Fantova budova, na závěr dojde na rekonstrukci 1. peronu. "Ten bude rozšířen a vznikne tady atraktivní pěší promenáda s předzahrádkami kaváren a restaurací obnovených ve Fantově budově," přibližuje budoucnost Kotas.
K světu by za čas mohly vypadat i blízké Vrchlického sady, postupně by také magistrála mohla připomínat spíš městský bulvár s přechody: pro chodce a se zelení.
Jen pár minut pěšky od hlavního nádraží je to, které nese jméno prezidenta Masaryka. Radost by z něj ale první prezident zřejmě neměl. Na chlubení tedy určitě není.
České dráhy proto vytvořily podnik jménem Masaryk Station Development, který na rekonstrukci vynaloží miliardy korun."Nyní jednáme s městem o řešení celé lokality a budoucí podoby prostor kolem nádraží. Zatím probíhá územní plánování," tají podrobnosti mluvčí železnice Aleš Ondrůj.
Jednoznačně ovšem popírá, že by dráhy chtěly nádraží uzavřít. "Nádraží bude rozšířeno o další nástupiště v oblasti Hybernské ulice," naznačuje Ondrůj. Přibude zde podle všeho také nový obchodně administrativní komplex. "Návrhy nebo přesné plány na opravu nemáme, velmi náročná už je jen současná etapa územního a stavebního řízení a přípravy projektu," poznamenává mluvčí Českých drah.
Miliardové investice se chystají i na smíchovské a holešovické nádraží. "Smíchovské nádraží a velké pozemky u Ženských domovů rozvíjí podnik Smíchov Station Development. Je to však dlouhodobý projekt," bere Aleš Ondrůj naději všem, kdo doufali v rychlou nápravu. "Rozsáhlé developerské projekty se chystají také v lokalitách nákladového nádraží Žižkov, uvažuje se i o Krči," dodává.
Další miliardy utratí za oživení také investor, který vyhraje tendr na 24 hektarů pozemků v okolí nádraží Praha-Bubny. Minimální vyvolávací cena za pozemky: 520 milionů korun. V budoucnosti by tu mohly vzniknout například luxusní byty, parky, sportoviště či obchodní centrum.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha)

Stanice je kompletně vybavena a zabezpečena kamerovým systémem propojeným s policií

Klimatizované prostory haly, terminály pro přijímání platebních karet, nové restaurace - to je jen malá část nového vybavení zmodernizovaného vlakového nádraží v Ostravě-Svinově.
„Nejmodernější nádraží v České republice začalo ve čtvrtek plně sloužit veřejnosti,“ prohlásil mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Nádraží je navíc vybaveno zónou pro cestující první třídy ČD Lounge či připojením k internetu.
„V rámci čekáren ČD Lounge mají cestující k dispozici možnost občerstvení z nápojových automatů nebo sledování vysílání ČT24. Součástí je také toaleta, včetně přebalovacího pultu pro matky s dětmi. Ty mají do ČD Lounge přístup s jakýmkoli platným cestovním dokladem ČD,“ sdělil Ondrůj. Posílena byla také bezpečnost na nádraží. „Stanice je kompletně vybavena a zabezpečena kamerovým systémem propojeným s policií,“ uvedl Ondrůj.
Práce na modernizaci svinovského nádraží začaly v srpnu 2004. Vedle přebudování ostrovních nástupišť, ke kterým se cestující dostanou podchody, se dočkala rekonstrukce ivýpravní budova. Před průčelím původní budovy vyrostla skleněná odbavovací hala, která začala sloužit loni v prosinci. Investice přišla ČD a Ostravu téměř na 600 miliónů korun.
Současně s otevřením nádraží ČD také oficiálně ukončily modernizaci další části koridorové trati v úseku Studénka-Ostrava.
„Obě stavby přispívají nejen ke zrychlení železniční dopravy, ale také k růstu jejich atraktivity v očích veřejnosti,“ podotkl Josef Bazala, generální ředitel Českých drah. Na zmodernizovaném úseku budou vlaky dosahovat rychlosti až 160 km/hod.

(Právo)

takze uz je urobeny strkovy nasyp medzi kolajami(na obrazku vyznaceny "obdlznikom"), a taktiez sa uz zlahla zo zemou budka 3x3 metre, ktora bola urcena na pevadzku WC
cez vikend sa mi dufam podari dostat k fotaku tak dam foto.

Rekonstrukce největšího nádraží v Moravskoslezském kraji začala v srpnu 2004 a celková investice činila 580,6 milionů Kč, z toho se investovalo 229 milionu Kč do rekonstrukce staniční budovy, nově vybudované prosklené odbavovací haly a přilehlých prostor.
Dne 29. června 2006 byla za přítomnosti primátora města Ostravy a představitelů Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, společnosti OHL ŽS, Státního fondu dopravní infrastruktury a Moravskoslezského kraje oficiálně ukončena rekonstrukce největšího nádraží Českých drah v Moravskoslezském kraji, Ostrava – Svinov. Současně byla také oficiálně ukončena modernizace další části koridorové trati v úseku Studénka – Ostrava. Zde celková investice činila více než 3 miliardy Kč.

Celá podrobná tisková zpráva na
http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=34692