Nádraží, zastávky, dopravny

Ne že by tu ještě o této zastávce nic nebylo - ale ještě ne třeba také o tom, že "předběhne" změnu jízdního řádu:

Nová železniční zastávka v blízkosti chebského sídliště Skalka, budovaná v rámci Krajinné výstavy bez hranic, začne sloužit už v příštím týdnu. Vznikla poblíž přejezdu přes železniční trať z Chebu do Schirndingu. Náklady dosáhly 5,5 miliónu korun.
Původní projekt musel být na žádost z Německa změněn. „Zdvojeným vlakovým soupravám by původně projektované nástupiště nestačilo, proto muselo být prodlouženo o dvacet metrů. To ale nebyl žádný problém,“ uvedla Ivana Kafková ze Správy železniční dopravní cesty Plzeň, jež byla investorem akce.
Stavbu chodníku z ulice Přátelství a veřejného osvětlení za zhruba milión korun financoval Cheb ze svého rozpočtu.
Nová zastávka Cheb-Skalka se objeví v jízdních řádech platných od června.
Chebským se ale podařilo zajistit výjimku, a tak zde budou vlaky zastavovat už v den zahájení krajinné výstavy v Chebu a Marktredwitzu, ve středu 24. května.
Návštěvníkům přeshraniční akce, kteří dorazí na chebské vlakové nádraží, bude sloužit kyvadlová autobusová doprava k Písečné bráně coby hlavnímu vstupu do areálu, kam je po průjezdu historickou částí města zaveze také mikrovláček. Motorizovaní návštěvníci budou moci využít centrálního parkoviště v bývalých kasárnách v Ašské ulici.

(Právo)

Majitele skládky nedaleko železniční zastávky v Dívčicích na Českobudějovicku čeká soudní žaloba.
Soudní cestou chce zrušit skládku ojetých pneumatik majitel pozemku na železniční zastávce v Dívčicích na Českobudějovicku. Na rozdíl od dalších míst v kraji, kde straší vyřazené pneumatiky dovezené z celé Evropy, mu došla trpělivost. „Nájemce pozemku neplatí, navíc chceme, aby pneumatiky odstranil. Také z bezpečnostních důvodů, protože by zde mohl hrozit požár. Předali jsme případ právníkovi,“ uvedl náměstek českobudějovické Správy železniční dopravní cesty František Petřík.
Potíže s uskladněnými pneumatikami má železnice stejné jako na dalších desítkách lokalit. Uskladnění pod názvem zařízení pro sběr pneumatik přitom povoluje českobudějovický krajský úřad.
Scénář je shodný: Firma pneumatiky naváží, nějaký čas je drtí, aby je prodala jako surovinu, a potom se ztratí.
Například v Dívčicích je to pražská firma Mundo, stejně jako v Lišově v areálu bývalého závodu Jitona. Až tisíc tun podobného odpadu smí navézt do areálu bývalé briketárny v Jakuli u Nových Hradů firma PROFI TEAM CZ z Borovan.
Její majitel Martin Holý z Českého Krumlova chce z pneumatik vyrábět granulát, na to ale povolení zatím nemá. Další tuny pneumatik ze všech koutů Evropy leží v Jivně a Hůrách u Českých Budějovic, obrovské množství se jich dováží do odkališť v Mydlovarech a do části areálu Železničních opraven a strojíren v Českých Velenicích.
„Odpady jako papír, pryž, železo nebo plasty jsou na takzvaném zeleném seznamu Evropské unie, protože se dále využívají. Nejde o skládky, ale o zařízení pro sběr,“ vysvětlila vedoucí odpadového hospodářství odboru životního prostředí Jihočeského krajského úřadu Hana Pacáková. Jenomže co dělat v případě, když se ze zařízení pro sběr takového odpadu stanou trvalé skládky? Firma Mundo, která je za skládkou v Dívčicích i Lišově,má na obchodním rejstříku adresu, která nefunguje. Nenajdete ji pod tímto názvem ani na jiné adrese, stejně jako její jednatele.
„Také kvůli tomu jsme předali případ našemu právníkovi. Vím jenom, že má firma dva jednatele, ale nejdou sehnat. Uvedené kontakty na ni nefungují,“ poznamenal náměstek správy železniční cesty Petřík.
Proti skládkování pneumatik, plastů a pryže v Jakuli se odvolali ekologové. „Takové podnikání má několik negativních stránek. Chceme, aby bylo posuzováno podle zákona o vlivu na životní prostředí, protože přírody se týká i doprava takových surovin,“ upozornil Vladimír Molek ze sdružení pro záchranu krajiny Calla.
Jenom pro příklad: Povolená kapacita polorozpadlého areálu v Jakuli, který sousedí s lesem a s Chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko, představuje sedmdesát kamionů odpadků. Podle krajského úřadu je to omezení na nízkou hranici objemu.
(...)

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Čechy)

Za pár let se možná ze zlínského nádraží stane místo pohodlného nákupu i sportovního vyžití
Zlín -Místo oprýskané budovy zlínského nádraží nablýskané obchodní a společenské centrum. Tak si budoucnost malují České dráhy i zlínský magistrát. Společně už hledají komerční partnery, kteří by jim pomohli zhmotnit plán ve skutečnost. První práce na projektu by měly začít zhruba za sedm let.
„Dnešní nádraží ve Zlíně je staré, nevzhledné a naprosto oddělené od života v centru města, kam lidé rádi chodí. To bychom chtěli změnit. Příští nádraží bude nabízet řadu lákadel nejen pro cestující, ale i pro obyvatele města,“ prohlásila včera výkonná ředitelka dceřiné společnosti Českých drah ČD Reality Dana Hunčovská.
V objektech, které budou v příštích letech dráhu ve Zlíně obklopovat, by měly vzniknout kavárny a vinárny, nákupní centra, administrativní budovy, ale také místa různých volnočasových aktivit. Lidé by se tady mohli uvolnit a sportovně vyžít. Odlehlé kouty s kolejemi a složiště by měly z očí lidí zmizet.
„Nádraží by se mělo jednoduše změnit v místo, kde se dá nejen čekat na spoj a cestovat, ale také odpočívat,“ dodala Dana Hunčovská.
Projekt Českých drah s názvem Živá nádraží podporuje také magistrát města Zlína. „Územní plán Zlína do budoucna počítá se sjednocením všech druhů dopravy. Lidé by měli vystupovat na jednom místě, ať už cestují vlakem nebo autobusem. Počítáme také s větším propojením městské hromadné dopravy s železnicí a s rozvojem cyklodopravy,“ potvrdil primátor Zlína Tomáš Úlehla.
Kromě toho by město rádo přeměnu nádraží propojilo s oživením prázdných budov bývalých baťovských závodů, které s nádražím sousedí. Chtělo by využít starých budov i ploch mezi nimi a vytvořit případné ochodní zóny. Vzniklo by tak jedno obrovské centrum, přirozeně ústící do ulic města.
Příprava projektu by měla podle odhadů skončit v roce 2013. „Kolika finančními prostředky ho ale podpoříme, to nyní nejsem schopen říct,“ přiznal Tomáš Úlehla. Jeho úspěch bude podle něj záviset spíš na tom, jaké firmy se do výběrového řízení na přeměnu nádraží přihlásí. České dráhy totiž chtějí přeměnu uskutečnit takto: nabídnou své prostory a majetek komerčním partnerům, kteří budou mít zájem rozjet nějaké podnikání v místě nádraží. Ti ho pak na vlastní náklady přemění. Na oplátku získají prostory do dlouhodobého užívání. Budou tam moci rozvíjet vlastní komerční aktivity, budou je ale moci i dále pronajímat. „Přeměňována už jsou takto dvě nádraží v Praze, nádraží v Karlových Varech a v Mariánských Lázních,“ doplnil vedoucí skupiny rozvoje nemovitostních projektů Českých drah Pavel Ditmar. Dráhy podle něj do budoucna počítají s revitalizací dalších přibližně šedesáti nádražních objektů v České republice. V jednání je například už i Vsetín.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jihovýchodní Morava)

Nevyhovující sociální zařízení na nádraží ve Ždírci nad Doubravou se má v dohledné době zlepšit. Cestující i turisté větší hygienický komfort uvítají. K opravě se hlásí České dráhy, a s finančním přispěním počítá i město. „Za jistých podmínek jsme souhlasili s finančním podílem,“ informoval místostarosta Jiří Pavlíček.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina)

Je jistě potěšující, že se něco pozitivního děje i na malých stanicích - nejen na těch, které byly zařazeny do projektu Živá nádraží.

11.5.2006 24 hodin str. 2 Praha
Robert Zelenka

Dráha rozjíždí prodej jednoho z mála dosud nezastavěných pozemků v centru metropole -holešovického nádraží Praha-Bubny. Magistrát nesouhlasí. Obává se, že spekulanti obrovský prostor rozparcelují a prodají po částech dál.

PRODEJ - Jen pár měsíců před volbami odstartovala Správa železniční dopravní cesty jeden z nejlukrativnějších realitních obchodů v hlavním městě. Prodej nádraží Praha-Bubny. Nabízí pozemky o výměře 24,5 hektaru, tedy téměř celé nádraží i s budovami.
„Tady vám k tomu nikdo nic neřekne. Pan ředitel nemá čas. Zkuste to za pár dní,“ uvedla včera dopoledne pracovnice sekretariátu ředitele Správy železniční dopravní cesty. Dlouho očekávaný prodej nádraží, které přes 100 let rozděluje Holešovice na dvě části, je zjevně citlivé téma. A má to své důvody. Podle cenové mapy hlavního města se hodnota pozemků v blízkosti stanice pohybuje od dvou do 10 tisíc korun za metr čtvereční. Jednoduché počty prozradí, že by Správa mohla inkasovat přes dvě miliardy korun.
Své záměry má s obrovským prostorem i pražský magistrát, a proto s rychlým prodejem, jak jej připravuje Správa dopravní cesty, nesouhlasí. „Ve chvíli, kdy je jediným kritériem soutěže nabídnutá cena, je tu obrovské riziko, že pozemky koupí spekulanti, kteří celý prostor rozparcelují a prodají dál. Tento prostor je přitom klíčový pro další rozvoj celých Holešovic,“ vysvětluje náměstek primátora Jan Bürgermeister. Magistrát podle jeho slov zatím žádné konkrétní plány na využití prostoru nádraží nemá. Na nedávném veletrhu Expo Real v Mnichově však prezentoval Bubny jako jednu ze stěžejních rozvojových ploch města. Podle dřívejších plánů by zde mělo vyrůst náměstí s ulicemi, byty a kancelářemi. „Hlavní město není developer a nikdy nebude suplovat úlohu developerů. Chceme však s budoucím vlastníkem pozemků spolupracovat při úvahách o jejich využití,“ dodal Bürgermeister.

CHEB - MARKTREDWITZ - Nová vlaková zastávka „CHEB – SKALKA“ na trati Cheb – Marktredwitz (Nürnberg) se v těchto dnech buduje v těsném sousedství chebského sídliště Skalka. Přístřešek s osmi sedačkami, informační tabulí a více než stometrovým peronem vyrůstá vedle železničního přejezdu u křižovatky ulice Přátelství a silnice I/6 na Pomezí. Měla by být hotova do zahájení krajinné výstavy (24.5.2006) a i jízdní řád, který bude platit až od června, by měl počítat s touto výjimkou. Myšlenka na vybudování nové zastávky vznikla právě v souvislosti s letošní Přeshraniční krajinnou výstavou Cheb - Marktredwitz, na jejíž chebskou část by z Německa mělo podle odhadů přijet až několik set tisíc návštěvníků. Trať, na které zastávka vzniká, bude přitom nejdůležitější dopravní spojnicí mezi oběma zúčastněnými městy. Na zastávce, která ponese název Cheb-Skalka, ale regionální vlakové soupravy Desiro společnosti Vogtlandbahn GmbH budou stavět i po skončení výstavy. Vybudování samotné zastávky přijde na pět milionů korun. Město počítá s tím, že především v době konání krajinné výstavy bude nová zastávka velmi hojně využívána. U sídliště Skalka bude totiž jeden ze vchodů do výstavního areálu. Bezplatná vlaková přeprava mezi Chebem a Marktredwitz je navíc součástí základní dvoudenní vstupenky.

(Želpage)

Jakub: Ale zasa kam sa podejú nešťastní západní turisti, ktorí by si chceli na území bývalého Československa ešte užiť závan socializmu a trochu adrenalínu v nefalšovanej putike 4. cenovej skupiny, a nie iba sterilne čisté a normalizované europuby a euroreštaurácie s voňajúcimi záchodmi aj klientelou? Teba by to tiež asi neťahalo na Ukrajinu, ak by sa tam nedala nájsť "exotika" sovietskych čias...

rk_kn.: Ked zavru tie typicke ceskoslovenske stanicne bufety a stanicne restauracie (vo Vrutkach maju napr. este hrdo vyvesene IV. cenova skupina ), tak slusneho cestujuceho ani turistu sa to vobec nedotkne, pretoze oni oni do takychto zariadeni nemaju potrebu vkrocit, natozpak v takom prostredi nieco konzumovat. Aj tak tam chodia len miestni alkoholici, gambleri, stanicni corkari a bezdomovci a o prostredi a kvalite som uz pisal .

A tie stanky su tiez ako past na oko, to treba robit koncepcne a nie ze si kazdy postavi stanok kde sa mu zlubi (napr. Praha hl.n.).

Keď sa pozatvárajú rôzne bufety a p. stánky, má to dopad na poctivých cestujúcich a turistov, hlavne zahraničných. Potom sa nečudujme, že vydávajú po svete o strednej Európe preferencie, ako o divokom východe !

Nejen ČD, ale i SŽDC se zbavuje nepotřebného nemovitého majetku bývalých ČSD:

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) vyhlásila první květnový týden tendr na prodej 24,5 hektarů pozemků v okolí nádraží Bubny. Nabídky mohou zájemci předkládat do 8. června. V podmínkách výběrového řízení, je minimální cena stanovena na 520 milionů korun.
Pozemky v okolí nádraží Bubny, ohraničené ulicemi Argentinská, Železničářů, Bubenská až po Negrelliho viadukt, představují poslední rozsáhlé nezastavěné území v blízkosti centra města. Tendr proto poutá pozornost pražských politiků, primátor Bém dokonce napsal dopis ministru dopravy, ve kterém jej žádá, aby úřad důkladně konzultoval prodeje pozemků s hlavním městem Prahou.
SŽDC vlastní další velké plochy v okolí železničních stanic Libeň, Vršovice a Dejvice. Soutěže na jejich prodej by měly být vyhlášeny ještě v letošním roce.

(zdroj: stránky Klubu dráhařů - podle www.euro.cz)

Svojho casu to takto urobili aj v Ceskom Tesine, nebolo ani jednej lavicky. Treaz po rekonstrukcii tam uz nastastie opat nejake miesta na sedenie su.

V polední zpravodajské relaci na ČT 1 byl dost obšírný příspěvek o tom, kterak České dráhy zatočily s bezdomovci na chebském nádraží. Jak? Odstranily lavičky z haly a zavřely všechny stánky.
I chytil se toho ředitel městské policie v onom městě a požaduje odstranění laviček na vytypovaných místech ve městě.
Věru znamenitý to způsob řešení sociálního problému... Znavení domovci si nesednou (nakonec: mají sedět doma na zadku, když už domov mají!) a bezdomovci budou odkázáni na jiné řešení (třeba v sedě na zemi holé širé rodné, když už domov nemají).

Jako za dob protektorátu Čechy a Morava si mohli připadat cestující, kteří v sobotu odpoledne přijeli vlakem do Malých Svatoňovic. Nádraží okupovaly obrněné vozy a německé vojenské hlídky. S těmi zakrátko měly svést boj české jednotky, partyzáni i američtí vojáci. Malé Svatoňovice si tak připomněly poslední dny druhé světové války.
Krátce po druhé odpoledne se rozezněly sirény a nad hlavami stovek diváků se objevil americký vojenský letoun. Po prvních výstřelech se kolejiště proměnilo v bojiště. Zleva se k Němcům blížili četníci, zprava sovětští partyzáni. Výstřely z pušek a samopalů, které se ozývaly ze všech stran, se mísily s výbuchy granátů a výkřiky raněných. Těm přibíhaly na pomoc dobově oděné zdravotnice.
Na zhruba hodinu trvajícím představení připraveném Klubem vojenské historie Odolov se podíleli milovníci vojenské historie z celé republiky. Mezi těmi, kteří se představili v rolích partyzánů, byl i Aleš Chvojka z Hradce Králové.
„Tady představujeme 103. gardovou sovětskou jednotku, ale zabýváme se i jinými historickými obdobími od napoleonských válek až po druhou světovou válku. Bojovali jsme třeba u Slavkova,“ řekl Chvojka. Ačkoli dobovou uniformu oblékl poprvé před osmi lety, vojenská historie ho uchvátila mnohem dřív. „Začal jsem se o ni zajímat asi v šesti letech, mým koníčkem je už přes čtyřicet let,“ dodal.
Divákům se sobotní podívaná líbila i přesto, že v Malých Svatoňovicích se podobný střet nikdy nestal.
„To, co jsme předvedli, mohlo se odehrát spíš v západních Čechách, diváci tu viděli vedle Němců, československých vojáků, četníků, partyzánů také americké vojáky a americké letadlo. Chtěli jsme jen navodit atmosféru května 1945 v naší zemi,“ vysvětlil Vladimír Vít z trutnovského Muzejního historického spolku. Svatoňovické nádraží bylo ve skutečnosti svědkem jiné události. „4. května 1945 se několik mladých mužů z okolí dohodlo, že se pokusí zastavit a odzbrojit německý vlak. Chtěli získat zbraně, aby s jejich pomocí přerušili trať mezi Trutnovem, Jaroměří a Hradcem. Vše probíhalo hladce až do chvíle, kdy na nádraží vběhl jeden z chlapců, který o akci nevěděl, a začal vykřikovat protiněmecká hesla. To rozlítilo jednoho z německých důstojníků natolik, že ho na místě zastřelil. Dnes má na nádraží pamětní desku,“ dodal Vít.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

pilatus: Tak, tak, sadat sa tam neda. A keby tam aj nebol prach, tak na niektore lavicky tecie voda - ta "strecha" totiz zateka .

BTW kedy sa uz konecne predlzi 2. nastupiste? Kolaj bola vytrhana uz davno, snad sa raz dockam, ze nebudem musiet nastupovat (resp. skor liezt) do vlaku v strkovisku do dvojmetrovej vysky...

Opat sa vratim k nasim zeleznicnym staniciam, tento krat by som nieco dodal k ziline. Ak si chcete sadnut na nastupisti na lavicku najprv si musite dat mensu namahu s prachom ktory sa na nej nachadza, tu aspon opat viet ako sa kompetentny vedia chovat k stanici, kedz uz ani len lavicky od prach nevedia dat do poriadku a udrozovat ich v bezprachovom stave, pomali ta zem bude cista ako ta lavicka

Už vjezd do něj od východu je zážitek. Vlak sotva opustí Friedrichstrasse a vnoří se do prvního záhybu protisměrného oblouku. již se po levé straně na obzoru zvedá bílé. mohutné a uprostřed prázdnoty kolem poněkud cizí klenuté nádraží. Stále větší a větší je tato kolejová hala. již nyní poznávací znamení v budoucnu největšího železničního uzlu Evropy. Třmenové konstrukce nad ni vyčnívají jako příliš velká držadla kufrů. Pak už to jde rychle: nástupiště, schody, stavební dělníci - všechno prošumí kolem. že stačíte napočítat právě do deseti.
Než zde budou zastavovat dálkové spoje. uplyne ještě dobrých pět měsíců. Koncem května. těsně před mistrovstvím světa ve fotbale, chtějí dát dráhy zelenou novému severo-jižnímu spojení s Berlínem. Teprve pak budou moci cestující z Frankfurtu nad Odrou a z Frankfurtu nad Mohanem vystoupit ve druhém patře z ICE, pohledem sklouznout po hale. dát kufry do panoramatic- kého výtahu a sjet o 25 m níž k severo-jižní trase, kde nastoupí do metra nebo odjedou vlakem do Mnichova či Rostoku. Rychle. pohodlně, plynule. To je nejvyšší princip "katedrály dopravy", jak dráhy nazývají svůj oblíbený projekt. který stojí 700 milionů EUR.
Pro něj nelitoval dopravní podnik nákladů ani námahy. Už staveniště vzbuzuje pocit rekordu. 430x430m měří plocha. na níž má být denně odbaveno až 300 000 cestujících. Bylo spotřebováno půl milionu kubických metrů betonu, na tunely, mosty a koleje byla využita nejnovější technika a ani v maličkostech nebylo nic ponecháno náhodě.
Pokud by dnes někdo vystoupil nahoře a dal se na cestu do spodního patra. musel by se pohodlí vzdát. Chodby jsou uzavřeny paletami s materiálem a pytli cementu. Stěny jsou zakryty lešením. výtahy a pojízdné schody jsou ještě zabaleny ve fóliích. Hotovým dojmem působí jenom střecha nad trasou městské dráhy. Místy téměř 70 m široká a 16 m vysoká konstrukce se klene nad kolejemi, třpytí se ve slunečním světle a ještě přitom vyrábí proud: solární články na jižní straně mají později pokrývat dvě procenta spotřeby energie nádraží.
Systém je nainstalován tři roky. Tak dlouho už střecha stojí. Přesto fičí přes nástupiště studený vítr. Důvodem je to, že uprostřed má severo-jižní střechu protnout nádražní hala. I tato část je sice již na svém místě, ale na místech spojů ještě zejí obrovské mezery. Nic tedy nebrání pohledu na napůl hotové třmenové konstrukce a výhledu na jeřáby, které v akordu zvedají nahoru části fasády.
V létě je odtud vidět také na výletní parníky, jejichž kapitáni nepřetržitě vyprávějí do ampliónů historky. A o nádraží také některé z nich jsou. Například ta o hale kolejiště: Měla být vlastně o 120 m delší, objevily se však problémy s časem, a dráha proto stavbu zkrátila tak, že pasažéři ICE vpředu stojí na dešti. Architekt Meinhard von Cerkan byl proto hnán před soud a jeho dílu se teď říká už jen "torzo". O neobyčejných třmenových konstrukcích kapitáni ani nezačnou vyprávět, protože turisté už budou mít dávno v hledáčcích kamer kancléřství.
Uvnitř nádraží jsou stěny ve třech poschodích pokryty bílými deskami. Ty chrání místnosti za nimi před zvědavými pohledy a prachem. Ještě je třeba trochu fantazie, abyste si představili výklady 80 obchodů, které mají později svádět cestující k nákupům.
Nad tím se nachází skoro hotová nejspornější část stavby: vnitřní strop. Proti vůli Cerkana použily dráhy nepěkné aranžmá z děrovaných desek. Podle návrhu architekta se měly nad kolejemi vypínat zakřivené oblouky. Z nich zbyly jen opěrné pilíře, které tu a tam odkrývají pohled na neupravený železobeton.
Působivější je tedy trasa ICE v suterénu. Sice se ještě i tam pracuje, ale dimenze nového kolejiště již lze vytušit. Kdo použije v budoucnu zadní schodiště a na své místo v první třídě bude muset jít až dopředu, může táhnout kufr dobrých 400 m. Kolem ocelových hlavic, na nichž spočívá váha celé budovy, kolem matně modrých směrových tabulí a obrovských obrazovek, na nichž mají běžet i přenosy zápasů mistrovství světa.

5.5.2006 14:29

Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/73077/