Nádraží, zastávky, dopravny

27.4.2006 Právo str. 12 Praha - Střední Čechy
Josef Kales

Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova vrcholit, sté narozeniny

Pohodlnější obsloužení cestujících, dostatek obchodů i „provzdušnění“ současné odbavovací haly. To slibuje projekt modernizace hlavního nádraží Praha za více než 650 miliónů korun. České dráhy věští návrat ke zlatým časům také historické Fantově budově. Stavět se začne už v létě za plného provozu.
„Vlakového provozu se nedotknou ani stavební práce, ani modernizace samotná. Cestujícím ale zpříjemní odbavení, hala by se také měla otevřít návštěvníkům, kteří nikam necestují,“ popsal Právu mluvčí Českých drah Aleš Ondrůj. Místo front u anonymních zasklených pokladen slibuje přívětivější přepážky, podobné těm v bankách či na letišti.

Místo k žití

Na nádraží dnes chybějí obchody a další služby. Nedostatek se snaží nahrazovat stánky, které nejsou dvakrát přehledné a pohodlné. Halu v novém kabátě mají vedle restaurací a obchodů doplnit také pošta či banka. Firmám je bude podle smlouvy s Českými drahami pronajímat italská společnost Grandi Stazioni, která vedle „Wilsoňáku“ v Praze revitalizuje také nádraží v Karlových Varech a Mariánských Lázních.
Autorem projektu je ateliér Patrika Kotase. Ten slibuje zachovat kvality současného provedení haly ze 70. let, ale objekt provzdušnit bočními galeriemi a předzahrádkami. První nástupiště oživí promenáda s prosklenou střechou a obchodní galerií. „Projekt počítá nejen s revitalizací parku před dnešním hlavním vchodem, ale také okolí Fantovy budovy,“ popsal Právu Jaroslav Smola z Kotasova ateliéru.

Žebrácký ráj

Secesní památka architekta Josefa Fanty oslaví v roce 2009, kdy má obnova nádraží vrcholit, sté narozeniny. Od zbudování severojižní magistrály, která budovu připravila o jakoukoli funkci, zatím nebylo co slavit. Dekorativní fasáda se loupe, celé severní křídlo skrývá tržnici s oblečením.
Pod klenbou Fantovy kavárny se potulují žebráci. „Nemáš dvanáct korun? Potřebovala bych dvacku,“ doráží asi dvacetiletá dívka. Nakonec se spokojí se třemi padesát a zmizí v hloučku známých. Sype jim mince a zas vyráží „do terénu“. Ještě více kolegů má na druhé straně magistrály, ve Vrchlického sadech. Tady čekají na návštěvníky Prahy lavičky plné bezdomovců a tradiční zápach přepáleného oleje a moči.
Oživit a projasnit neblaze proslulé sady plánovala Městská část Praha 1 už před dvěma lety, nyní čeká na opravu nádraží. „Jakmile bude současně opraveno nádraží i park, bude možné návratu bezdomovců účinněji bránit, kamerami, osvětlením a policejními hlídkami,“ předpokládá mluvčí úřadu městské části Jan Šlajs.
Situaci také komplikuje nedaleké azylové centrum sdružení Naděje v Bolzanově ulici, které posedávání bezdomovců v „Sherwoodu“ nahrává. „Starosta spolu s primátorem Bémem jednají o přemístění centra, možná se vyřeší i toto,“ dodal Šlajs.
Co se do roku 2010 rozhodně nevyřeší, je svedení magistrály do jediného tělesa za Národní muzeum. Projekt ateliéru Patrika Kotase s tímto řešením počítá.

27.4.2006 Právo str. 12 Plzeňský kraj
(ib)

PLZEŇ - Revitalizace zdevastovaného plzeňského hlavního vlakového nádraží se opět odkládá. Do výběrového řízení, které vypsaly loni na podzim České dráhy na získání strategického partnera pro obnovu budovy, se totiž nikdo nepřihlásil. Tato informace zazněla na středečním jednání v Plzni, kterého se mimo jiné zúčastnil předseda dozorčí rady ČD a zároveň náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek.
Podle dalšího účastníka jednání, náměstka plzeňského primátora Petra Náhlíka (KDU-ČSL), vypíší dráhy nové výběrové řízení. „Jeho výsledek by měl být znám do konce července,“ řekl Právu Náhlík. Původní tendr skončil fiaskem. Tři firmy - pražská Sekyra Group, plzeňská InterCora a italská Grandi Stazioni, která rekonstruuje třeba stanice v Praze či Karlových Varech - si sice vyzvedly podmínky řízení, nakonec se však do něj nepřihlásila ani jediná.
„Doufáme, že nové podmínky budou takové, aby investory přitáhly. Komerční využití plzeňského nádraží totiž není jednoduché - v jeho okolí je dostatek volných kanceláří, obchodů a nebude chybět ani dostatek hotelových kapacit,“ upozornil Náhlík. Už teď je pravděpodobné, že do roku 2007, kdy secesní nádraží oslaví sté výročí, se nepodaří opravit ani jeho část. Celkové náklady dráhy odhadují na tři sta miliónů korun.

24.4.2006 Digitální byt str. 80 D-archikektura - Hlavní nádraží
VLADIMÍR ILIEV

Železnice, nazývaná po straročesku železná dráha, byla ještě před 100 lety synonymem technického pokroku a patřila k životním nutnostem města. Jak by asi naši předci pohlíželi na secesní skvost Hlavního nádraží, kdyby tušili, že se mu většina Pražanů raději vyhýbá a cestující z jeho peronů co nejrychleji mizí do čistších a bezpečnějších míst. Projekt, který odstratovaly České dráhy se společností Grandi Stationi, má tento stav změnit.

Historickým srdcem pražského „Hlaváku“ je původní budova Wilsonova nádraží, která je považována za největší secesní realizaci v Praze. Jejím autorem je Josef Fanta. Budovu postavil za přispění mnoha českých špičkových umělců té doby v letech 1901 - 1909. Fanta sám byl žákem autorů novorenesanční budovy Národního divadla Josefa Zítka (v jehož ateliéru vypomáhal projektovat interiéry „svatostánku“ národně obrozeneckého hnutí) a prof. Josefa Schulze. Fantovi se ale přesto dokonale podařilo oprostit se od historizujících vlivů svých učitelů a při průběžně přepracovávané studii nejrozsáhlejší zakázky své tvůrčí kariéry se nechal inspirovat především dekorativním pojetím takzvané florální secese, především pak tím francouzským. Z technického hlediska je tato elegantní monumentální stavba zajímavá proto, že na největším pražském nádraží byla tehdy poprvé realizována velká ocelová dvojlodní hala zastřešující kolejiště, navržená inženýry Marjankem a Kornfeldem. Budova nádraží zaujímá úzkou obdélnou parcelu. Dominantní prvek hlavního průčelí představuje centrální budova na půdorysu podkovy s nárožními věžemi s hodinami. Její fasádě vévodí hlavní vstup s markýzou, nad níž se klene velké obloukové okno s vitráží a trojúhelníkový štít. Nárožní věže kryje bosáž, okna lemují rostlinné a figurální motivy, ve vrcholu se nacházejí balkony a skleněné kupole. Na centrální partii navazuje z každé strany křídlo, zakončené čtyřpatrovým hranolem budovy s věží. Vzhledu křídel vévodí bosáž a polokruhová okna v přízemí, segmentová v patře. Fasáda celé budovy je ukázkou dynamické síly secese v architektuře. Plastiky jsou dílem S. Suchardy, S. Folkmanna či Č. Vosmíka.
Zde si nelze odpustit připomínku, že už během svého vzniku měla tato velkolepá budova své odpůrce. Například časopis Český svět v redakčním článku stavbu prozaicky ohodnotil takto: „Celek nedosáhl sice rozměrů světových nádraží, je v mnohém až příliš stísněn, ale přece jen působí svou harmonií ladných forem a barev. Není to nádražní budova pro město milionové, ale vyrovná se asi tak stavbám nádražním větších měst švýcarských.“ Jak by ale Fantovým kritikům poklesla brada, kdyby měli možnost spatřit současnou podobu nádražní budovy, která prakticky již jako nádraží vůbec neslouží. Od okolního města je funkčně odříznuta magistrálou ze 70. let. Od roku 1977 rovněž cestující užívají novou odbavovací halu, která vznikla pod magistrálou jako zcela nové podzemní propojení podchodů pod kolejištěm s novou stanicí metra a parkem v prostoru před Hlavním nádražím. Nová odbavovací hala byla realizována podle projektu architektů Šrámka, Šrámkové, Bočana a Dandy. Společné podniky či pronájem nádražních budov jsou podle managementu Českých drah do budoucna jedinou cestou, jak toto zázemí vylepšit. „Průměrné stáří našich budov je sto patnáct let a my na jejich obnovu peníze nemáme,“ tvrdí šéfové železnice.

Nádraží jako společenský prostor

Hlavní nádraží v Praze patří k nejdůležitějším v republice. Denně jím projde až sto tisíc osob a projede více než pět set vlaků. Pro zajímavost - obrat nádražní trafiky na malém městě činí průměrně 60 tisíc korun měsíčně, na nádražích v krajském městě je to kolem 150 tisíc a na velkých nádražích ve městech, jako Praha nebo Brno, může obrat dosáhnout až půl miliónu korun. Češi i přes všechna protivenství cestují vlakem rádi. Na každého obyvatele republiky připadá přibližně osmnáct cest za rok. V počtu jízd v

Tendr na rekonstrukci kolínského vlakové nádraží vyhrála firma AŽD Praha. Nádraží se v rámci projektu „Živá nádraží“ do roku 2011 přemění v moderní centrum s obchody, restauracemi a službami. Podle předběžné studie náklady nepřesáhnou 40 milionů korun.
Projekt přestavby má tři etapy. V letech 2006 a 2007 bude vyhodnocena celková situace na osobním a nákladovém nádraží a jejich vazby. Následně vyhotovená projektová dokumentace má být hotova do roku 2008, poté začnou vlastní práce.

(zdroj: stránky Klubu dráhařů)

Druhá zpráva speciálně pro p.m., který si jinde stěžoval: O prestavbe Kolína som nepočul.

V moderní centrum s obchody, restauracemi a službami se do pěti let změní vlakové nádraží v Kolíně. Modernizace stanice, kterou v ranní špičce projde až 950 osob za hodinu, se uskuteční v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.
Podle předběžné studie nepřesáhnou náklady na rekonstrukci 40 milionů korun. „Přípravné práce začnou v létě,“ řekla včera Petra Mahdalíková, mediální zástupkyně firmy AŽD Praha, která vyhrála tendr. Má zajistit rekonstrukci budov nádraží a navrhnout komerční využití některých z nich. K dispozici bude 27 objektů.
Stanice Kolín je uzlem pěti dopravních směrů. Leží v jednom z železničních koridorů a zřejmě jím povede i koridorová trať Drážďany-Budapešť. Nádražím denně projde nejméně deset tisíc cestujících.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)

Rekonstrukce by měla začít příští rok

Závěrečné dvě etapy zásadních úprav prostoru před hlavním nádražím Českých drah v Olomouci chystá tamní radnice. Jejich realizace začne zřejmě příští rok a podle odhadů přijde na více než sto miliónů korun.
V rámci investice má podle náměstka olomouckého primátora Miroslava Petříka (ČSSD) vzniknout mj. nová kruhová křižovatka, a to u pošty při křížení Jeremenkovy a Blanické ulice. Vybudována tu bude i nová cyklostezka a projekt předpokládá také stavbu nového parkoviště před kulturním domem Sidia. „Práce by mohly začít příští rok a skončit v roce 2008,“ uvedl Petřík s tím, že letos by měla být dokončena potřebná projektová dokumentace. Součástí investice bude i nové propojení tramvajových větví vedoucích třídou Kosmonautů a Masarykovou třídou, počítá se i s úpravou komunikací, která zvýší bezpečnost chodců a oddělí individuální dopravu od městské hromadné dopravy.
Od roku 2001 již město vložilo do úprav přednádražního prostoru ve třech etapách zhruba 340 miliónů korun. Radnice tu nechala vybudovat mj. podzemní garáže, nový podchod na vlaková nástupiště, veřejné prostranství s fontánou před sídlem krajského úřadu, novou tramvajovou točnu a parkoviště u nádraží.

(Právo)

Střed Hradce Králové i jeho širší okolí se letos opět výrazně změní. Kromě výstavby administrativního centra v areálu bývalého pivovaru nebo vědecké knihovny rostoucí naproti strojní průmyslovce se připravuje stavba terminálu hromadné dopravy u železničního nádraží i další fakulty hradecké univerzity.
Deset největších letošních investičních akcí královéhradecké radnice bude stát téměř 350 milionů korun. Mezi nejvýznamnější z nich patří výstavba terminálu, na kterou město vyčlenilo přes 36 milionů korun. Celkem bude moderní autobusové nádraží stát více než čtvrt miliardy korun. Kvůli opakování soutěže na dodavatele stavby se však zahájení prací opozdí. "Termín dostavby do konce příštího roku bychom přesto měli dodržet," řekl náměstek hradeckého primátora Josef Malíř.

(z článku v MF Dnes)

Stavební práce v železniční stanici Zábřeh na Moravě úspěšně pokračují a podstatná část projektu Ing. arch. Miloslava Tempíra byla realizována. Slavnostní dokončení staveb a zahájení provozu celého zmodernizovaného komplexu se proto plánuje již letos v červnu.
Rekonstrukce kolejiště a zabezpečovacího zařízení skončila loni v květnu. Stanice má nyní dvě ostrovní nástupiště, přičemž dvě nástupní hrany jsou dělené cestovými návěstidly, což umožňuje současné odbavení dvou vlaků u každé z nich. Chybí už jen podchod pro přestup cestujících na první (šumperské) nástupiště, které se nachází vedle výpravní budovy.
Skončila rekonstrukce objektu tzv. Kleinova skladiště. Nyní slouží jako zázemí pro zaměstnance stanice. Práce na původní výpravní budově ještě probíhají. Po jejich ukončení se tam vrátí vedení stanice i administrativa. Bude tam i restaurace (příp. rychlé občerstvení) a toalety pro cestující. Oba objekty reprezentují empírový sloh a jejich vznik se datuje do čtyřicátých let devatenáctého století. Patří k technickým památkám, proto se o rekonstrukci zajímá také Národní památkový ústav.
Současný architektonický styl představují nové objekty: moderní výpravní budova, které vévodí prosklená věž s hodinami, spolu s budovou technologie sdělovacího a zab. zařízení. Odbavovací hala v nové výpravní budově je ve zkušebním provozu od loňského Mikuláše. Ohlasy cestující veřejnosti na novou halu jsou velmi příznivé. Naši klienti využívají služby ČD centra i prodejny tisku a určitě uvítají také pekařství, které se už zařizuje. Mnozí ale postrádají možnost platit za jízdní doklady bankovní kartou. Zatím nemáme ani bankomat, ten se teprve bude instalovat, uvádí Ing. Vítězslav Šmelko, vrchní přednosta uzlové žst. Zábřeh na Moravě.
Výstavba dopravního uzlu by sice měla skončit v červnu, avšak úpravy přednádražních prostor, které má na starosti město Zábřeh, asi nebudou k tomuto termínu ještě zcela kompletní. Pro provoz stanice je velmi podstatné, že k úpravám přednádraží město zařadilo i výstavbu parkoviště. Pro cestující využívající vlaky vyšší kvality by mělo být bezplatné.
Chceme nabídnout zákazníkům jezdícím vlaky vyšších kategorií co nejvíce služeb. Zjistili jsme, že o cestování těmito vlaky mají naši klienti zájem. Budeme proto usilovat, aby jich v Zábřehu na Moravě zastavovalo více. Naším cílem též bude zajistit, aby ve stanici zastavoval i jeden pár vlaků SuperCity Pendolino. Vzhledem k napojení uzlu na region Jesenicko by to bylo velmi žádoucí, navíc by to přivítala i zdejší územní samospráva, s níž účinně spolupracujeme a díky níž se nám podařilo tak rozsáhlé stavby realizovat, tvrdí Ing. Šmelko. Nyní v Zábřehu na Moravě zastavují pouze osobní vlaky, spěšné vlaky a většina rychlíků. Dále expres Ex 520 ze Zlína do Prahy s odjezdem v 7.33 h, vlak IC 146 do Prahy (20.38 h) a IC 147 do Žiliny (7.31 h).
Výstavba druhého železničního koridoru stanicí Zábřeh na Moravě nekončí. Do jejího obvodu spadají probíhající rozsáhlé výlukové činnosti v úseku Hoštejn–Moravičany. Jeden z klíčových momentů nastane již v červnu, kdy se druhá traťová kolej napojí do tunelů u Lupěného a Hněvkova. První traťová kolej tam zamíří v září.
Výluky mají negativní vliv na dopravu, snažíme se minimalizovat zpoždění a pendolina nezpožďovat vůbec, říká vrchní přednosta.
K výlukám ovšem přibývají i další starosti vlivem dlouhé zimy. Sníh sice průběh prací ani termíny dokončení neohrožuje, ale občas je příčinou zpoždění vlaků a dokonce i přerušení dopravy. Zimu provázejí trvalé přívaly sněhu, které se ani Zábřehu a jeho okolí nevyhýbaly.

(Železničář 15-16/2006)

Vlakové nádraží ve Stříbře bude opraveno nejpozději v červenci. V budově už jsou nová sociální zařízení i okna a také pokladna. Nyní dělníci opravují byty v horním patře objektu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - plzeňský kraj)

Radní v Jičíně chtějí přesvědčit České dráhy, aby jim za výhodných podmínek přenechaly současné nákladové nádraží v Dělnické ulici. Na získané pozemky by potom rádi přesunuli autobusové nádraží a na uvolněném místě postavili bytové domy a obchody.
„V květnu město navštíví zástupci nejvyššího vedení Českých drah. Při této příležitosti jim chceme představit naše záměry, vstoupit s nimi do jednání a přesvědčit je, aby nám pozemky za rozumnou cenu odprodali,“ uvedl jičínský starosta Martin Puš.
Radnice již České dráhy v minulosti oslovila. Na svoji písemnou žádost o odprodání pozemků pod nákladovým nádražím však dosud neobdržela žádnou odpověď.
„České dráhy jsou složitou organizací, v jejíž struktuře se málokdo vyzná. Chceme proto využít přítomnosti jejich nejvyššího managementu v Jičíně a o našich představách se pobavit přímo s jeho představiteli,“ sdělil starosta.
O přemístění autobusového nádraží do prostoru nákladového nádraží Českých drah se začalo poprvé vážněji mluvit před dvěma lety v souvislosti s úvahami o komerčním využití části sousedního areálu strojírenského podniku AGS mezi Riegrovou a Dělnickou ulicí. Jičínská radnice tehdy vypsala architektonickou soutěž, aby zjistila, jak se na využití celého území mezi současným autobusovým nádražím a rozlehlým areálem železničářů v Dělnické ulici dívají odborníci. Většina návrhů doporučila přesunout stávající autobusové nádraží do prostoru nákladového nádraží Českých drah a uvolněné místo v blízkosti městského centra zaplnit bytovými domy s komerčně využitelnými prostory v jejich nižších patrech. Využití prostoru autobusového nádraží pro bydlení by mělo oživit střed města a přemístění autobusových zastávek na dnešní nákladové vlakové nádraží by vytvořilo centrum hromadné dopravy mimo střed Jičína, odkud by však byly pravidelné vlakové i autobusové spoje snadno dosažitelné.
„Plánovaná jednání s vedením Českých drah jsou dalším krokem k uskutečnění tohoto záměru, který jsme podpořili i nedávnou změnou územního plánu, jež přesun autobusového nádraží do prostoru nákladového nádraží umožňuje,“ dodal Puš.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)

Hrádek nad Nisou - Nový autobusový terminál staví u vlakového nádraží hrádecká radnice. Lidem má podstatně vylepšit cestování veřejnou dopravou, protože se už nebudou muset trmácet stovky metrů mezi autobusovým nádražím a železniční stanicí. Místo toho přestoupí z vlaku na autobus a naopak během několika minut.
„Ze starého nádraží vznikne parkoviště, provedeme tu také drobné parkové úpravy,“ nastínil starosta Hrádku Martin Půta. Na novém parkovišti bude dvacet míst, zbytek zaberou nové stromy.
Nový terminál roste kvůli zimě s menším zpožděním. Hrádek přijde na téměř třináct milionů korun, osmdesát procent zaplatí Evropská unie. Prodloužení stavby museli schválit zastupitelé.
Podobné projekty chystají i další města, cílem je zatraktivnit cestování veřejnou dopravou. Hrádek například nakoupil dva nové minibusy, jejichž provoz vyjde levněji a mohou tak častěji zajíždět do okrajových čtvrtí. „Brzy vyhodnotíme jejich obsazenost a ke konci května podle toho upravíme jízdní řády,“ dodal Půta. V Hrádku počítají s tím, že některé spoje začnou zajíždět také do polského Porajówa nebo k česko-německé hranici v Hartavě.
Hrádek nedostal peníze jen na samotný terminál, ale i související úpravy okolí. Během srpna se například upraví křižovatka ulic Nádražní a Liberecká.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)

Stav 2. nastupista 18.4.2006:

Asi pred tyzdnom bolo opatovne sprevadzkovane po rekonstrukcii 3. nastupiste zst. Bratislava-Nové Mesto ( http://www.rail.sk/arp/slovakia/zst/146167.htm ). Povodna zostala vlastne len strecha nad nim - pozemna cast a "Pragotron" su nove.
Momentalne sa rovnaky proces zacal na 2. nastupisti "likvidaciou" pozemnej casti.
Stav 12.4.2006:

U Stodolní bude stavět vlak

Vyhlášená Stodolní ulice brzy bude znít z amplionů na nádražích. Vyroste zde totiž zastávka, aby se lidé nejen na ni, ale i do centra samotné Ostravy dostali snáz než dosud.
Návštěvníci proslulého areálu Stodolní ulice už několik týdnů míjejí v jejich zákoutích stavební stroje a oplocené výkopy.
Areál se mění za peníze z evropských fondů ve vydlážděnou a upravenou pěší zónu. Koncem dubna se návštěvníci klubů a barů setkají s další změnou, která má Stodolní ulici více propojit se světem.
Na konci Stodolní ulice se začne nynější podchod pod železnicí k bývalé hale Tatran a dnešní Aréně Čas měnit v součást zbrusu nové železniční zastávky Centrum, která má přímo u Stodolní ulice vyrůst do dubna příštího roku.
Zastávku postaví stavbaři firmy Firesta jako součást projektu elektrizace úseku železnice od ostravského hlavního nádraží po nádraží v Ostravě-Kunčicích. Na tomto projektu spolupracuje s firmou TCHAS a investorem je Správa železniční dopravní cesty.
Stavbaři v podstatě nynější podchod, který zdobily obměňované výtvory sprejerů, zbourají a na jeho místě vznikne v počátcích stavby pětimetrová jáma.
V ose nynějšího podchodu pak vznikne nový podchod s dvěma výstupy doprostřed budoucího zastřešeného nástupiště a výstup přímo na Stodolní ulici.
Vlaky budou na této zastávce u Stodolní ulice zastavovat pravidelně a České dráhy ve svých výzkumech předpokládají, že zastávku Centrum bude jednou využívat až šest a půl tisíce cestujících.

Vlaky budou moci používat i obyvatelé Ostravy

Cestující používající zastávku u Stodolní ulice nebudou jen ti, kteří budou mířit do areálu klubů a zábavních podniků. Budou ji moci využívat také ti cestující z okolí Ostravy, Frýdku-Místku či Beskyd, kteří to na rozdíl od nynější zastávky Ostrava střed budou mít po vzniku zastávky Centrum odsud blíže do centra města, na sídliště Ostrava-Fifejdy či do některého z blízkých nákupních center. Zastávka by navíc měla být stejně jako železnice v Ostravě součástí integrovaného dopravního systému, v němž bude moci obyvatel Ostravy a okolí cestovat na sloučené jízdenky všemi typy dostupné hromadné dopravy, tedy kromě tramvají, autobusů a trolejbusů i vlaky.
Stavbaři ani železničáři však zatím nedokážou budoucí efekt zastávky plně odhadnout, neboť blízkou oblast čeká ještě zastavění dnes prázdného území Karolina.

Podchod na rok zmizí a stavbaři přestaví koleje

Stavbaři firmy kvůli stavbě nové zastávky uzavřou pro návštěvníky Stodolní ulice nynější podchod na téměř celý kalendářní rok.
O provizorním přechodu v těchto místech v době stavby neuvažují. Lidé například z Ostravy-Fifejd budou proto muset železniční kolejiště překonat jinudy - buď po Frýdlantských mostech či po Mariánskohorském mostu u někdejšího zimního stadionu Josefa Kotase.
Stavbaři umístí novou zastávku mezi nynější kolejiště. Trasy nynějších kolejí na Frýdek-Místek a v opačném směru na Ostravu-Přívoz proto čeká přemístění, aby mezi nimi mohlo vzniknout nástupiště s vyústěním do podchodu.
„Stavba zastávky má stát asi padesát milionů korun, větší část financí na její stavbu však zaplatí Evropská unie ze svých fondů,“ řekl náměstek Správy železniční dopravní cesty v Olomouci Oldřich Daňhel.

Ostrava zatím neví, zda podchod prodlouží

Stavbu však nyní komplikuje přístup města, které nejprve chtělo navázat na stavbu podchodu prodloužením tohoto podchodu až do areálu Stodolní ulice. V tom případě by stavba stála devadesát milionů korun. V posledních týdnech však ostravský magistrát váhá, zda se této stavby zúčastnit. „Pokud se město brzy nerozhodne, bude zastávka taková, jakou stavíme my,“ řekl Oldřich Daňhel.
Náměstek ostravského primátora pro dopravu Jaromír Horák včera řekl, že tento problém musí město rychle vyřešit. „Svolám schůzku, na níž budou zástupci Správy železniční dopravní cesty, architekti města, a musíme definitivně rozhodnout, jestli chceme do Stodolní krá