Nádraží, zastávky, dopravny
Nejsem sice přítelem zřizování nových témat (už jich tu věru máme téměř nepřehledné množství) nicméně... Zkrátka připravil jsem si příspěvek, který sice navazuje na některé mé předchozí, ale ty jsem poměrně neuváženě zařadil do tématu SK - Všeobecne - Čakanie na vlak, ačkoliv do rámce tohoto tématu nezapadají geograficky a věcně je přesahují.
Takže toto téma by mělo být věnováno historii, současnosti i budoucnosti nádraží , tedy především výpravních a dalších budov, ale i další nádražní infrastruktury. A to nejen v česko-moravském a slovenském tuzemsku...
Záměrně neuvádím, kde jsem pořídil připojené snímky nádraží - můžete hádat .
Podradené diskusné témy
V moderní centrum s obchody, restauracemi a službami se do pěti let změní vlakové nádraží v Kolíně. Modernizace stanice, kterou v ranní špičce projde až 950 osob za hodinu, se uskuteční v rámci projektu Českých drah Živá nádraží.
Podle předběžné studie nepřesáhnou náklady na rekonstrukci 40 milionů korun. „Přípravné práce začnou v létě,“ řekla včera Petra Mahdalíková, mediální zástupkyně firmy AŽD Praha, která vyhrála tendr. Má zajistit rekonstrukci budov nádraží a navrhnout komerční využití některých z nich. K dispozici bude 27 objektů.
Stanice Kolín je uzlem pěti dopravních směrů. Leží v jednom z železničních koridorů a zřejmě jím povede i koridorová trať Drážďany-Budapešť. Nádražím denně projde nejméně deset tisíc cestujících.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Podle předběžné studie nepřesáhnou náklady na rekonstrukci 40 milionů korun. „Přípravné práce začnou v létě,“ řekla včera Petra Mahdalíková, mediální zástupkyně firmy AŽD Praha, která vyhrála tendr. Má zajistit rekonstrukci budov nádraží a navrhnout komerční využití některých z nich. K dispozici bude 27 objektů.
Stanice Kolín je uzlem pěti dopravních směrů. Leží v jednom z železničních koridorů a zřejmě jím povede i koridorová trať Drážďany-Budapešť. Nádražím denně projde nejméně deset tisíc cestujících.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - střední čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70973/
Rekonstrukce by měla začít příští rok
Závěrečné dvě etapy zásadních úprav prostoru před hlavním nádražím Českých drah v Olomouci chystá tamní radnice. Jejich realizace začne zřejmě příští rok a podle odhadů přijde na více než sto miliónů korun.
V rámci investice má podle náměstka olomouckého primátora Miroslava Petříka (ČSSD) vzniknout mj. nová kruhová křižovatka, a to u pošty při křížení Jeremenkovy a Blanické ulice. Vybudována tu bude i nová cyklostezka a projekt předpokládá také stavbu nového parkoviště před kulturním domem Sidia. „Práce by mohly začít příští rok a skončit v roce 2008,“ uvedl Petřík s tím, že letos by měla být dokončena potřebná projektová dokumentace. Součástí investice bude i nové propojení tramvajových větví vedoucích třídou Kosmonautů a Masarykovou třídou, počítá se i s úpravou komunikací, která zvýší bezpečnost chodců a oddělí individuální dopravu od městské hromadné dopravy.
Od roku 2001 již město vložilo do úprav přednádražního prostoru ve třech etapách zhruba 340 miliónů korun. Radnice tu nechala vybudovat mj. podzemní garáže, nový podchod na vlaková nástupiště, veřejné prostranství s fontánou před sídlem krajského úřadu, novou tramvajovou točnu a parkoviště u nádraží.
(Právo)
Závěrečné dvě etapy zásadních úprav prostoru před hlavním nádražím Českých drah v Olomouci chystá tamní radnice. Jejich realizace začne zřejmě příští rok a podle odhadů přijde na více než sto miliónů korun.
V rámci investice má podle náměstka olomouckého primátora Miroslava Petříka (ČSSD) vzniknout mj. nová kruhová křižovatka, a to u pošty při křížení Jeremenkovy a Blanické ulice. Vybudována tu bude i nová cyklostezka a projekt předpokládá také stavbu nového parkoviště před kulturním domem Sidia. „Práce by mohly začít příští rok a skončit v roce 2008,“ uvedl Petřík s tím, že letos by měla být dokončena potřebná projektová dokumentace. Součástí investice bude i nové propojení tramvajových větví vedoucích třídou Kosmonautů a Masarykovou třídou, počítá se i s úpravou komunikací, která zvýší bezpečnost chodců a oddělí individuální dopravu od městské hromadné dopravy.
Od roku 2001 již město vložilo do úprav přednádražního prostoru ve třech etapách zhruba 340 miliónů korun. Radnice tu nechala vybudovat mj. podzemní garáže, nový podchod na vlaková nástupiště, veřejné prostranství s fontánou před sídlem krajského úřadu, novou tramvajovou točnu a parkoviště u nádraží.
(Právo)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70838/
Střed Hradce Králové i jeho širší okolí se letos opět výrazně změní. Kromě výstavby administrativního centra v areálu bývalého pivovaru nebo vědecké knihovny rostoucí naproti strojní průmyslovce se připravuje stavba terminálu hromadné dopravy u železničního nádraží i další fakulty hradecké univerzity.
Deset největších letošních investičních akcí královéhradecké radnice bude stát téměř 350 milionů korun. Mezi nejvýznamnější z nich patří výstavba terminálu, na kterou město vyčlenilo přes 36 milionů korun. Celkem bude moderní autobusové nádraží stát více než čtvrt miliardy korun. Kvůli opakování soutěže na dodavatele stavby se však zahájení prací opozdí. "Termín dostavby do konce příštího roku bychom přesto měli dodržet," řekl náměstek hradeckého primátora Josef Malíř.
(z článku v MF Dnes)
Deset největších letošních investičních akcí královéhradecké radnice bude stát téměř 350 milionů korun. Mezi nejvýznamnější z nich patří výstavba terminálu, na kterou město vyčlenilo přes 36 milionů korun. Celkem bude moderní autobusové nádraží stát více než čtvrt miliardy korun. Kvůli opakování soutěže na dodavatele stavby se však zahájení prací opozdí. "Termín dostavby do konce příštího roku bychom přesto měli dodržet," řekl náměstek hradeckého primátora Josef Malíř.
(z článku v MF Dnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70570/
Stavební práce v železniční stanici Zábřeh na Moravě úspěšně pokračují a podstatná část projektu Ing. arch. Miloslava Tempíra byla realizována. Slavnostní dokončení staveb a zahájení provozu celého zmodernizovaného komplexu se proto plánuje již letos v červnu.
Rekonstrukce kolejiště a zabezpečovacího zařízení skončila loni v květnu. Stanice má nyní dvě ostrovní nástupiště, přičemž dvě nástupní hrany jsou dělené cestovými návěstidly, což umožňuje současné odbavení dvou vlaků u každé z nich. Chybí už jen podchod pro přestup cestujících na první (šumperské) nástupiště, které se nachází vedle výpravní budovy.
Skončila rekonstrukce objektu tzv. Kleinova skladiště. Nyní slouží jako zázemí pro zaměstnance stanice. Práce na původní výpravní budově ještě probíhají. Po jejich ukončení se tam vrátí vedení stanice i administrativa. Bude tam i restaurace (příp. rychlé občerstvení) a toalety pro cestující. Oba objekty reprezentují empírový sloh a jejich vznik se datuje do čtyřicátých let devatenáctého století. Patří k technickým památkám, proto se o rekonstrukci zajímá také Národní památkový ústav.
Současný architektonický styl představují nové objekty: moderní výpravní budova, které vévodí prosklená věž s hodinami, spolu s budovou technologie sdělovacího a zab. zařízení. Odbavovací hala v nové výpravní budově je ve zkušebním provozu od loňského Mikuláše. Ohlasy cestující veřejnosti na novou halu jsou velmi příznivé. Naši klienti využívají služby ČD centra i prodejny tisku a určitě uvítají také pekařství, které se už zařizuje. Mnozí ale postrádají možnost platit za jízdní doklady bankovní kartou. Zatím nemáme ani bankomat, ten se teprve bude instalovat, uvádí Ing. Vítězslav Šmelko, vrchní přednosta uzlové žst. Zábřeh na Moravě.
Výstavba dopravního uzlu by sice měla skončit v červnu, avšak úpravy přednádražních prostor, které má na starosti město Zábřeh, asi nebudou k tomuto termínu ještě zcela kompletní. Pro provoz stanice je velmi podstatné, že k úpravám přednádraží město zařadilo i výstavbu parkoviště. Pro cestující využívající vlaky vyšší kvality by mělo být bezplatné.
Chceme nabídnout zákazníkům jezdícím vlaky vyšších kategorií co nejvíce služeb. Zjistili jsme, že o cestování těmito vlaky mají naši klienti zájem. Budeme proto usilovat, aby jich v Zábřehu na Moravě zastavovalo více. Naším cílem též bude zajistit, aby ve stanici zastavoval i jeden pár vlaků SuperCity Pendolino. Vzhledem k napojení uzlu na region Jesenicko by to bylo velmi žádoucí, navíc by to přivítala i zdejší územní samospráva, s níž účinně spolupracujeme a díky níž se nám podařilo tak rozsáhlé stavby realizovat, tvrdí Ing. Šmelko. Nyní v Zábřehu na Moravě zastavují pouze osobní vlaky, spěšné vlaky a většina rychlíků. Dále expres Ex 520 ze Zlína do Prahy s odjezdem v 7.33 h, vlak IC 146 do Prahy (20.38 h) a IC 147 do Žiliny (7.31 h).
Výstavba druhého železničního koridoru stanicí Zábřeh na Moravě nekončí. Do jejího obvodu spadají probíhající rozsáhlé výlukové činnosti v úseku Hoštejn–Moravičany. Jeden z klíčových momentů nastane již v červnu, kdy se druhá traťová kolej napojí do tunelů u Lupěného a Hněvkova. První traťová kolej tam zamíří v září.
Výluky mají negativní vliv na dopravu, snažíme se minimalizovat zpoždění a pendolina nezpožďovat vůbec, říká vrchní přednosta.
K výlukám ovšem přibývají i další starosti vlivem dlouhé zimy. Sníh sice průběh prací ani termíny dokončení neohrožuje, ale občas je příčinou zpoždění vlaků a dokonce i přerušení dopravy. Zimu provázejí trvalé přívaly sněhu, které se ani Zábřehu a jeho okolí nevyhýbaly.
(Železničář 15-16/2006)
Rekonstrukce kolejiště a zabezpečovacího zařízení skončila loni v květnu. Stanice má nyní dvě ostrovní nástupiště, přičemž dvě nástupní hrany jsou dělené cestovými návěstidly, což umožňuje současné odbavení dvou vlaků u každé z nich. Chybí už jen podchod pro přestup cestujících na první (šumperské) nástupiště, které se nachází vedle výpravní budovy.
Skončila rekonstrukce objektu tzv. Kleinova skladiště. Nyní slouží jako zázemí pro zaměstnance stanice. Práce na původní výpravní budově ještě probíhají. Po jejich ukončení se tam vrátí vedení stanice i administrativa. Bude tam i restaurace (příp. rychlé občerstvení) a toalety pro cestující. Oba objekty reprezentují empírový sloh a jejich vznik se datuje do čtyřicátých let devatenáctého století. Patří k technickým památkám, proto se o rekonstrukci zajímá také Národní památkový ústav.
Současný architektonický styl představují nové objekty: moderní výpravní budova, které vévodí prosklená věž s hodinami, spolu s budovou technologie sdělovacího a zab. zařízení. Odbavovací hala v nové výpravní budově je ve zkušebním provozu od loňského Mikuláše. Ohlasy cestující veřejnosti na novou halu jsou velmi příznivé. Naši klienti využívají služby ČD centra i prodejny tisku a určitě uvítají také pekařství, které se už zařizuje. Mnozí ale postrádají možnost platit za jízdní doklady bankovní kartou. Zatím nemáme ani bankomat, ten se teprve bude instalovat, uvádí Ing. Vítězslav Šmelko, vrchní přednosta uzlové žst. Zábřeh na Moravě.
Výstavba dopravního uzlu by sice měla skončit v červnu, avšak úpravy přednádražních prostor, které má na starosti město Zábřeh, asi nebudou k tomuto termínu ještě zcela kompletní. Pro provoz stanice je velmi podstatné, že k úpravám přednádraží město zařadilo i výstavbu parkoviště. Pro cestující využívající vlaky vyšší kvality by mělo být bezplatné.
Chceme nabídnout zákazníkům jezdícím vlaky vyšších kategorií co nejvíce služeb. Zjistili jsme, že o cestování těmito vlaky mají naši klienti zájem. Budeme proto usilovat, aby jich v Zábřehu na Moravě zastavovalo více. Naším cílem též bude zajistit, aby ve stanici zastavoval i jeden pár vlaků SuperCity Pendolino. Vzhledem k napojení uzlu na region Jesenicko by to bylo velmi žádoucí, navíc by to přivítala i zdejší územní samospráva, s níž účinně spolupracujeme a díky níž se nám podařilo tak rozsáhlé stavby realizovat, tvrdí Ing. Šmelko. Nyní v Zábřehu na Moravě zastavují pouze osobní vlaky, spěšné vlaky a většina rychlíků. Dále expres Ex 520 ze Zlína do Prahy s odjezdem v 7.33 h, vlak IC 146 do Prahy (20.38 h) a IC 147 do Žiliny (7.31 h).
Výstavba druhého železničního koridoru stanicí Zábřeh na Moravě nekončí. Do jejího obvodu spadají probíhající rozsáhlé výlukové činnosti v úseku Hoštejn–Moravičany. Jeden z klíčových momentů nastane již v červnu, kdy se druhá traťová kolej napojí do tunelů u Lupěného a Hněvkova. První traťová kolej tam zamíří v září.
Výluky mají negativní vliv na dopravu, snažíme se minimalizovat zpoždění a pendolina nezpožďovat vůbec, říká vrchní přednosta.
K výlukám ovšem přibývají i další starosti vlivem dlouhé zimy. Sníh sice průběh prací ani termíny dokončení neohrožuje, ale občas je příčinou zpoždění vlaků a dokonce i přerušení dopravy. Zimu provázejí trvalé přívaly sněhu, které se ani Zábřehu a jeho okolí nevyhýbaly.
(Železničář 15-16/2006)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70329/
Radní v Jičíně chtějí přesvědčit České dráhy, aby jim za výhodných podmínek přenechaly současné nákladové nádraží v Dělnické ulici. Na získané pozemky by potom rádi přesunuli autobusové nádraží a na uvolněném místě postavili bytové domy a obchody.
„V květnu město navštíví zástupci nejvyššího vedení Českých drah. Při této příležitosti jim chceme představit naše záměry, vstoupit s nimi do jednání a přesvědčit je, aby nám pozemky za rozumnou cenu odprodali,“ uvedl jičínský starosta Martin Puš.
Radnice již České dráhy v minulosti oslovila. Na svoji písemnou žádost o odprodání pozemků pod nákladovým nádražím však dosud neobdržela žádnou odpověď.
„České dráhy jsou složitou organizací, v jejíž struktuře se málokdo vyzná. Chceme proto využít přítomnosti jejich nejvyššího managementu v Jičíně a o našich představách se pobavit přímo s jeho představiteli,“ sdělil starosta.
O přemístění autobusového nádraží do prostoru nákladového nádraží Českých drah se začalo poprvé vážněji mluvit před dvěma lety v souvislosti s úvahami o komerčním využití části sousedního areálu strojírenského podniku AGS mezi Riegrovou a Dělnickou ulicí. Jičínská radnice tehdy vypsala architektonickou soutěž, aby zjistila, jak se na využití celého území mezi současným autobusovým nádražím a rozlehlým areálem železničářů v Dělnické ulici dívají odborníci. Většina návrhů doporučila přesunout stávající autobusové nádraží do prostoru nákladového nádraží Českých drah a uvolněné místo v blízkosti městského centra zaplnit bytovými domy s komerčně využitelnými prostory v jejich nižších patrech. Využití prostoru autobusového nádraží pro bydlení by mělo oživit střed města a přemístění autobusových zastávek na dnešní nákladové vlakové nádraží by vytvořilo centrum hromadné dopravy mimo střed Jičína, odkud by však byly pravidelné vlakové i autobusové spoje snadno dosažitelné.
„Plánovaná jednání s vedením Českých drah jsou dalším krokem k uskutečnění tohoto záměru, který jsme podpořili i nedávnou změnou územního plánu, jež přesun autobusového nádraží do prostoru nákladového nádraží umožňuje,“ dodal Puš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
„V květnu město navštíví zástupci nejvyššího vedení Českých drah. Při této příležitosti jim chceme představit naše záměry, vstoupit s nimi do jednání a přesvědčit je, aby nám pozemky za rozumnou cenu odprodali,“ uvedl jičínský starosta Martin Puš.
Radnice již České dráhy v minulosti oslovila. Na svoji písemnou žádost o odprodání pozemků pod nákladovým nádražím však dosud neobdržela žádnou odpověď.
„České dráhy jsou složitou organizací, v jejíž struktuře se málokdo vyzná. Chceme proto využít přítomnosti jejich nejvyššího managementu v Jičíně a o našich představách se pobavit přímo s jeho představiteli,“ sdělil starosta.
O přemístění autobusového nádraží do prostoru nákladového nádraží Českých drah se začalo poprvé vážněji mluvit před dvěma lety v souvislosti s úvahami o komerčním využití části sousedního areálu strojírenského podniku AGS mezi Riegrovou a Dělnickou ulicí. Jičínská radnice tehdy vypsala architektonickou soutěž, aby zjistila, jak se na využití celého území mezi současným autobusovým nádražím a rozlehlým areálem železničářů v Dělnické ulici dívají odborníci. Většina návrhů doporučila přesunout stávající autobusové nádraží do prostoru nákladového nádraží Českých drah a uvolněné místo v blízkosti městského centra zaplnit bytovými domy s komerčně využitelnými prostory v jejich nižších patrech. Využití prostoru autobusového nádraží pro bydlení by mělo oživit střed města a přemístění autobusových zastávek na dnešní nákladové vlakové nádraží by vytvořilo centrum hromadné dopravy mimo střed Jičína, odkud by však byly pravidelné vlakové i autobusové spoje snadno dosažitelné.
„Plánovaná jednání s vedením Českých drah jsou dalším krokem k uskutečnění tohoto záměru, který jsme podpořili i nedávnou změnou územního plánu, jež přesun autobusového nádraží do prostoru nákladového nádraží umožňuje,“ dodal Puš.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - východní Čechy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70114/
Hrádek nad Nisou - Nový autobusový terminál staví u vlakového nádraží hrádecká radnice. Lidem má podstatně vylepšit cestování veřejnou dopravou, protože se už nebudou muset trmácet stovky metrů mezi autobusovým nádražím a železniční stanicí. Místo toho přestoupí z vlaku na autobus a naopak během několika minut.
„Ze starého nádraží vznikne parkoviště, provedeme tu také drobné parkové úpravy,“ nastínil starosta Hrádku Martin Půta. Na novém parkovišti bude dvacet míst, zbytek zaberou nové stromy.
Nový terminál roste kvůli zimě s menším zpožděním. Hrádek přijde na téměř třináct milionů korun, osmdesát procent zaplatí Evropská unie. Prodloužení stavby museli schválit zastupitelé.
Podobné projekty chystají i další města, cílem je zatraktivnit cestování veřejnou dopravou. Hrádek například nakoupil dva nové minibusy, jejichž provoz vyjde levněji a mohou tak častěji zajíždět do okrajových čtvrtí. „Brzy vyhodnotíme jejich obsazenost a ke konci května podle toho upravíme jízdní řády,“ dodal Půta. V Hrádku počítají s tím, že některé spoje začnou zajíždět také do polského Porajówa nebo k česko-německé hranici v Hartavě.
Hrádek nedostal peníze jen na samotný terminál, ale i související úpravy okolí. Během srpna se například upraví křižovatka ulic Nádražní a Liberecká.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
„Ze starého nádraží vznikne parkoviště, provedeme tu také drobné parkové úpravy,“ nastínil starosta Hrádku Martin Půta. Na novém parkovišti bude dvacet míst, zbytek zaberou nové stromy.
Nový terminál roste kvůli zimě s menším zpožděním. Hrádek přijde na téměř třináct milionů korun, osmdesát procent zaplatí Evropská unie. Prodloužení stavby museli schválit zastupitelé.
Podobné projekty chystají i další města, cílem je zatraktivnit cestování veřejnou dopravou. Hrádek například nakoupil dva nové minibusy, jejichž provoz vyjde levněji a mohou tak častěji zajíždět do okrajových čtvrtí. „Brzy vyhodnotíme jejich obsazenost a ke konci května podle toho upravíme jízdní řády,“ dodal Půta. V Hrádku počítají s tím, že některé spoje začnou zajíždět také do polského Porajówa nebo k česko-německé hranici v Hartavě.
Hrádek nedostal peníze jen na samotný terminál, ale i související úpravy okolí. Během srpna se například upraví křižovatka ulic Nádražní a Liberecká.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70112/
Asi pred tyzdnom bolo opatovne sprevadzkovane po rekonstrukcii 3. nastupiste zst. Bratislava-Nové Mesto ( http://www.rail.sk/arp/slovakia/zst/146167.htm ). Povodna zostala vlastne len strecha nad nim - pozemna cast a "Pragotron" su nove.
Momentalne sa rovnaky proces zacal na 2. nastupisti "likvidaciou" pozemnej casti.
Stav 12.4.2006:
Momentalne sa rovnaky proces zacal na 2. nastupisti "likvidaciou" pozemnej casti.
Stav 12.4.2006:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/70095/
U Stodolní bude stavět vlak
Vyhlášená Stodolní ulice brzy bude znít z amplionů na nádražích. Vyroste zde totiž zastávka, aby se lidé nejen na ni, ale i do centra samotné Ostravy dostali snáz než dosud.
Návštěvníci proslulého areálu Stodolní ulice už několik týdnů míjejí v jejich zákoutích stavební stroje a oplocené výkopy.
Areál se mění za peníze z evropských fondů ve vydlážděnou a upravenou pěší zónu. Koncem dubna se návštěvníci klubů a barů setkají s další změnou, která má Stodolní ulici více propojit se světem.
Na konci Stodolní ulice se začne nynější podchod pod železnicí k bývalé hale Tatran a dnešní Aréně Čas měnit v součást zbrusu nové železniční zastávky Centrum, která má přímo u Stodolní ulice vyrůst do dubna příštího roku.
Zastávku postaví stavbaři firmy Firesta jako součást projektu elektrizace úseku železnice od ostravského hlavního nádraží po nádraží v Ostravě-Kunčicích. Na tomto projektu spolupracuje s firmou TCHAS a investorem je Správa železniční dopravní cesty.
Stavbaři v podstatě nynější podchod, který zdobily obměňované výtvory sprejerů, zbourají a na jeho místě vznikne v počátcích stavby pětimetrová jáma.
V ose nynějšího podchodu pak vznikne nový podchod s dvěma výstupy doprostřed budoucího zastřešeného nástupiště a výstup přímo na Stodolní ulici.
Vlaky budou na této zastávce u Stodolní ulice zastavovat pravidelně a České dráhy ve svých výzkumech předpokládají, že zastávku Centrum bude jednou využívat až šest a půl tisíce cestujících.
Vlaky budou moci používat i obyvatelé Ostravy
Cestující používající zastávku u Stodolní ulice nebudou jen ti, kteří budou mířit do areálu klubů a zábavních podniků. Budou ji moci využívat také ti cestující z okolí Ostravy, Frýdku-Místku či Beskyd, kteří to na rozdíl od nynější zastávky Ostrava střed budou mít po vzniku zastávky Centrum odsud blíže do centra města, na sídliště Ostrava-Fifejdy či do některého z blízkých nákupních center. Zastávka by navíc měla být stejně jako železnice v Ostravě součástí integrovaného dopravního systému, v němž bude moci obyvatel Ostravy a okolí cestovat na sloučené jízdenky všemi typy dostupné hromadné dopravy, tedy kromě tramvají, autobusů a trolejbusů i vlaky.
Stavbaři ani železničáři však zatím nedokážou budoucí efekt zastávky plně odhadnout, neboť blízkou oblast čeká ještě zastavění dnes prázdného území Karolina.
Podchod na rok zmizí a stavbaři přestaví koleje
Stavbaři firmy kvůli stavbě nové zastávky uzavřou pro návštěvníky Stodolní ulice nynější podchod na téměř celý kalendářní rok.
O provizorním přechodu v těchto místech v době stavby neuvažují. Lidé například z Ostravy-Fifejd budou proto muset železniční kolejiště překonat jinudy - buď po Frýdlantských mostech či po Mariánskohorském mostu u někdejšího zimního stadionu Josefa Kotase.
Stavbaři umístí novou zastávku mezi nynější kolejiště. Trasy nynějších kolejí na Frýdek-Místek a v opačném směru na Ostravu-Přívoz proto čeká přemístění, aby mezi nimi mohlo vzniknout nástupiště s vyústěním do podchodu.
„Stavba zastávky má stát asi padesát milionů korun, větší část financí na její stavbu však zaplatí Evropská unie ze svých fondů,“ řekl náměstek Správy železniční dopravní cesty v Olomouci Oldřich Daňhel.
Ostrava zatím neví, zda podchod prodlouží
Stavbu však nyní komplikuje přístup města, které nejprve chtělo navázat na stavbu podchodu prodloužením tohoto podchodu až do areálu Stodolní ulice. V tom případě by stavba stála devadesát milionů korun. V posledních týdnech však ostravský magistrát váhá, zda se této stavby zúčastnit. „Pokud se město brzy nerozhodne, bude zastávka taková, jakou stavíme my,“ řekl Oldřich Daňhel.
Náměstek ostravského primátora pro dopravu Jaromír Horák včera řekl, že tento problém musí město rychle vyřešit. „Svolám schůzku, na níž budou zástupci Správy železniční dopravní cesty, architekti města, a musíme definitivně rozhodnout, jestli chceme do Stodolní krá
Vyhlášená Stodolní ulice brzy bude znít z amplionů na nádražích. Vyroste zde totiž zastávka, aby se lidé nejen na ni, ale i do centra samotné Ostravy dostali snáz než dosud.
Návštěvníci proslulého areálu Stodolní ulice už několik týdnů míjejí v jejich zákoutích stavební stroje a oplocené výkopy.
Areál se mění za peníze z evropských fondů ve vydlážděnou a upravenou pěší zónu. Koncem dubna se návštěvníci klubů a barů setkají s další změnou, která má Stodolní ulici více propojit se světem.
Na konci Stodolní ulice se začne nynější podchod pod železnicí k bývalé hale Tatran a dnešní Aréně Čas měnit v součást zbrusu nové železniční zastávky Centrum, která má přímo u Stodolní ulice vyrůst do dubna příštího roku.
Zastávku postaví stavbaři firmy Firesta jako součást projektu elektrizace úseku železnice od ostravského hlavního nádraží po nádraží v Ostravě-Kunčicích. Na tomto projektu spolupracuje s firmou TCHAS a investorem je Správa železniční dopravní cesty.
Stavbaři v podstatě nynější podchod, který zdobily obměňované výtvory sprejerů, zbourají a na jeho místě vznikne v počátcích stavby pětimetrová jáma.
V ose nynějšího podchodu pak vznikne nový podchod s dvěma výstupy doprostřed budoucího zastřešeného nástupiště a výstup přímo na Stodolní ulici.
Vlaky budou na této zastávce u Stodolní ulice zastavovat pravidelně a České dráhy ve svých výzkumech předpokládají, že zastávku Centrum bude jednou využívat až šest a půl tisíce cestujících.
Vlaky budou moci používat i obyvatelé Ostravy
Cestující používající zastávku u Stodolní ulice nebudou jen ti, kteří budou mířit do areálu klubů a zábavních podniků. Budou ji moci využívat také ti cestující z okolí Ostravy, Frýdku-Místku či Beskyd, kteří to na rozdíl od nynější zastávky Ostrava střed budou mít po vzniku zastávky Centrum odsud blíže do centra města, na sídliště Ostrava-Fifejdy či do některého z blízkých nákupních center. Zastávka by navíc měla být stejně jako železnice v Ostravě součástí integrovaného dopravního systému, v němž bude moci obyvatel Ostravy a okolí cestovat na sloučené jízdenky všemi typy dostupné hromadné dopravy, tedy kromě tramvají, autobusů a trolejbusů i vlaky.
Stavbaři ani železničáři však zatím nedokážou budoucí efekt zastávky plně odhadnout, neboť blízkou oblast čeká ještě zastavění dnes prázdného území Karolina.
Podchod na rok zmizí a stavbaři přestaví koleje
Stavbaři firmy kvůli stavbě nové zastávky uzavřou pro návštěvníky Stodolní ulice nynější podchod na téměř celý kalendářní rok.
O provizorním přechodu v těchto místech v době stavby neuvažují. Lidé například z Ostravy-Fifejd budou proto muset železniční kolejiště překonat jinudy - buď po Frýdlantských mostech či po Mariánskohorském mostu u někdejšího zimního stadionu Josefa Kotase.
Stavbaři umístí novou zastávku mezi nynější kolejiště. Trasy nynějších kolejí na Frýdek-Místek a v opačném směru na Ostravu-Přívoz proto čeká přemístění, aby mezi nimi mohlo vzniknout nástupiště s vyústěním do podchodu.
„Stavba zastávky má stát asi padesát milionů korun, větší část financí na její stavbu však zaplatí Evropská unie ze svých fondů,“ řekl náměstek Správy železniční dopravní cesty v Olomouci Oldřich Daňhel.
Ostrava zatím neví, zda podchod prodlouží
Stavbu však nyní komplikuje přístup města, které nejprve chtělo navázat na stavbu podchodu prodloužením tohoto podchodu až do areálu Stodolní ulice. V tom případě by stavba stála devadesát milionů korun. V posledních týdnech však ostravský magistrát váhá, zda se této stavby zúčastnit. „Pokud se město brzy nerozhodne, bude zastávka taková, jakou stavíme my,“ řekl Oldřich Daňhel.
Náměstek ostravského primátora pro dopravu Jaromír Horák včera řekl, že tento problém musí město rychle vyřešit. „Svolám schůzku, na níž budou zástupci Správy železniční dopravní cesty, architekti města, a musíme definitivně rozhodnout, jestli chceme do Stodolní krá
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/69555/
Naplno se rozběhla stavba nové části podchodu, který spojí olomoucké hlavní nádraží s místní částí Hodolany. Hotov by měl být na podzim. "Pod kolejištěm vlakového nádraží se bude pracovat bez výluky provozu natřikrát. Vždy pod jeho jednou třetinou,"uvedl vrchní přednosta Správy dopravní cesty Václav John. Stavbaři již nyní mají nachystánu část rámové konstrukce, která bude tvořit základ 65 metrů dlouhého tunelu. Ten naváže na novější ze dvou současných podchodů olomouckého nádraží. "Myšlenka podchodu je stará asi sedmdesát let. O jeho vybudování se uvažovalo už za první republiky,"řekl už dříve Luděk Šťastný z projekční firmy. Podle něj vlakové koleje zcela rozdělily katastr Hodolan, který se nyní alespoň částečně propojí. Navíc podchod umožní pohodlnější pěší spojení s autobusovým nádražím. Stavbu za 68 milionů korun fi nancuje Státní fond dopravní infrastruktury. Trasa podchodu je přímá a uvnitř budou na bezpečnost chodců dohlížet kamery napojené na městskou policii. Předpokládaný termín dokončení je v září tohoto roku.
Vlaky jezdit nepřestanou. Stavba podchodu spojujícího vlakové nádraží a Hodolany bude probíhat ve třech etapách, aby nemusel být přerušen železniční provoz.
(Olomoucký den)
Vlaky jezdit nepřestanou. Stavba podchodu spojujícího vlakové nádraží a Hodolany bude probíhat ve třech etapách, aby nemusel být přerušen železniční provoz.
(Olomoucký den)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/69142/
V pátek 7. dubna proběhlo v Prešově slavnostní zahájení modernizace prešovského nádraží, která bude stát skoro 600 milionů. Tuto sumu ze 75 % uhradí strukturální fondy EU, zbylou čtvrtinu zaplatí státní rozpočet SR.
Rekonstrukce zahrnuje dvě nová krytá nástupiště a obnovu nástupiště prvního, nové informační zařízení pro cestující, rozšíření příchodového podchodu pod všechna nástupiště, nové zabezpečovací zařízení a úpravu plavečského a kapušanského zhlaví stanice se zvýšením rychlosti přes výhybky na 60 km/h.
Generálním projektantem celé stavby je bratislavský Terraprojekt, vlastní práce zajišťuje Združenie Prešov, jehož členy jsou Železničné staviteľstvo, a. s., Brno, Automatizácia železničnej dopravy, s. r. o., Praha, Betamont, s. r. o., Zvolen a Železničné stavby, a. s., Košice.
(stránky Klubu dráhařů - podle zpráv TASR a HN Online)
Rekonstrukce zahrnuje dvě nová krytá nástupiště a obnovu nástupiště prvního, nové informační zařízení pro cestující, rozšíření příchodového podchodu pod všechna nástupiště, nové zabezpečovací zařízení a úpravu plavečského a kapušanského zhlaví stanice se zvýšením rychlosti přes výhybky na 60 km/h.
Generálním projektantem celé stavby je bratislavský Terraprojekt, vlastní práce zajišťuje Združenie Prešov, jehož členy jsou Železničné staviteľstvo, a. s., Brno, Automatizácia železničnej dopravy, s. r. o., Praha, Betamont, s. r. o., Zvolen a Železničné stavby, a. s., Košice.
(stránky Klubu dráhařů - podle zpráv TASR a HN Online)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/68678/
NOVA TECHNIKA ZEFEKTíVNI ŽELEZNIĆNU DOPRAVU :
Dnes popoludní ( 7.4.2006) o 15.00 hod priamo na 1. nastupišti sa uskutočnilo
slavnostné začatie modernizácie prešovskej žel.stanice.Stanica prejde čiastočnou rekonštrukciou.Vybuduju sa nastupištia, podchod a nová technika zefektívni žel.dopravu. Modernizácia má trvať 18 mesiacov.
Zdroj : Skratena správa Prešovský Večerník zo dňa 07.04.2006
Poznamka: Bolo už na čase
Dnes popoludní ( 7.4.2006) o 15.00 hod priamo na 1. nastupišti sa uskutočnilo
slavnostné začatie modernizácie prešovskej žel.stanice.Stanica prejde čiastočnou rekonštrukciou.Vybuduju sa nastupištia, podchod a nová technika zefektívni žel.dopravu. Modernizácia má trvať 18 mesiacov.
Zdroj : Skratena správa Prešovský Večerník zo dňa 07.04.2006
Poznamka: Bolo už na čase
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/56.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/67.gif)
![](http://www.vlaky.net/_img/smile/71.gif)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/68213/
ŘEDITEL SFDI PAVEL ŠVAGR ŘEKL V ROZHOVORU PRÁVU:
* S jakými většími investicemi v letošním roce počítá vedle výstavby rychlostní silnice R 6 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro Karlovarský kraj?
Letos bude pokračovat přeložka silnice přes Boží Dar na Karlovarsku směrem k hraničnímu přechodu do německého Oberwiesenthalu. Náš rozpočet počítá na tuto akci v letošním roce s celkem 150 milióny korun. Další větší investicí bude například vybudování nové železniční zastávky u Chebu u přehradní nádrže Skalka. Zde se počítá s investicemi ze SFDI ve výši šest miliónů korun. Další investice poplynou na opravy některých silničních mostů a podobně.
(z informace v Právu)
Tak jsem se díval na mapu a jediná trať vedoucí poblíž této vodní nádrže je mezinárodní trať 813 Cheb - Schirding - Marktredwitz. Takže zřejmě tam...
* S jakými většími investicemi v letošním roce počítá vedle výstavby rychlostní silnice R 6 rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) pro Karlovarský kraj?
Letos bude pokračovat přeložka silnice přes Boží Dar na Karlovarsku směrem k hraničnímu přechodu do německého Oberwiesenthalu. Náš rozpočet počítá na tuto akci v letošním roce s celkem 150 milióny korun. Další větší investicí bude například vybudování nové železniční zastávky u Chebu u přehradní nádrže Skalka. Zde se počítá s investicemi ze SFDI ve výši šest miliónů korun. Další investice poplynou na opravy některých silničních mostů a podobně.
(z informace v Právu)
Tak jsem se díval na mapu a jediná trať vedoucí poblíž této vodní nádrže je mezinárodní trať 813 Cheb - Schirding - Marktredwitz. Takže zřejmě tam...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/68208/
Projekt přestavby má tři etapy. V letech 2006 a 2007 bude vyhodnocena celková situace na osobním a nákladovém nádraží a jejich vazby. Následně vyhotovená projektová dokumentace má být hotova do roku 2008, poté začnou vlastní práce.
(zdroj: stránky Klubu dráhařů)
Druhá zpráva speciálně pro p.m., který si jinde stěžoval: O prestavbe Kolína som nepočul.