Rusko a Bielorusko
Letná cesta okolo Ruska
"Vlak priateľstva" plný folklórnych tanečníkov a radostných správ o živote v Čečensku sa vydáva na letnú cestu okolo Ruska v snahe presvedčiť verejnosť, že zdevastovaná republika sa vracia do normálu.
- Cieľom je posilniť priateľstvo všetkých subjektov v Ruskej federácií, - povedal čečenský prezident Alu Alchanov. Vlak bude mať štyri vozne a bude cestovať z Juhosachalinskej oblasti pri Tichom oceáne do Petrohradu na pobreží Baltského mora.
Podľa Alchanova bude propagovať "priateľskú a jednotnú rodinu" Ruska.
Zdroj: Ž-semafor 8/2005 *(str.10 - spravodajstvo)* 
Rusko hodlá v letech 2008 až 2030 do nákupu 996 tisíc moderních nákladních vagonů investovat více než 1,3 bilionu RUB (36 miliard €). Pořízení téměř milionu vagonů je součástí strategie rozvoje železniční dopravy, kterou letos přijala ruská vláda.
Do roku 2015 by měl projít rozsáhlou modernizací i lokomotivní park. Kabinet Vladimíra Putina ambiciózním programem reaguje na nedostatek kolejového materiálu.
Park kolejových vozidel ruských státních drah RŽD je ve špatném stavu, průměrné stáří nákladních vagonů pro dálkové tratě přesahuje 18 let, v provozu jsou většinou až 28 let. U otevřených nákladních vagonů udávají RŽD průměrné stáří 16 let a délku provozu 22 let.
Situace se výrazně zhoršila po rozsáhlé privatizaci vagonového parku RŽD, železniční experti současný stav často označují za kapacitní krizi. Speditéři a zasilatelé z řad průmyslových podniků musejí kvůli potížím na železnici stanovovat přepravní priority, některé kontrakty s RŽD ruší a volí raději jiné druhy dopravy.
Rejdaři i provozovatelé přístavních terminálů mají obavy o kontinuitu přeprav námořního zboží, průmyslové podniky považují současný stav na železnici za ohrožení odbytu své produkce. Současný stav nepřispívá ani k růstu výměny zboží mezi Ruskem, centrální Asií a západní Evropou. Výrobní kapacity ruských vagonek poptávce trhu zdaleka nestačí. Kořeny v devadesátých letech
Kapacitní potíže RŽD mají kořeny v krizi ruské ekonomiky na počátku devadesátých let, kdy dráhy přišly o podstatnou část státních investic a také obrovský objem zakázek. V období 1991 až 2006 bylo tempo růstu železničních tarifů hluboko pod úrovní všeobecných cen. Během tohoto období vzrostly železniční tarify na 58násobek, zatímco v hutnictví na 165násobek, v petrochemickém průmyslu na 214násobek.
Ruská vláda vědomě brzdila růst tarifů kvůli zajištění sociálně-ekonomického rozvoje země, což silně omezovalo možnosti rozvoje drah. RŽD dlouhodobě trpěly podfinancováním. Omezujícím faktorem byla i zaostalost ruského železničního průmyslu, který teprve po roce 2000 v omezené míře dokázal dodávat i moderní a konkurenceschopnou techniku.
Nové zakázky pro železnici přinesl až nový hospodářský růst Ruska a podpořil tak nákup kolejového materiálu. Zatímco v roce 2000 koupily RŽD 1000 vagonů, loni jich bylo již 15 400. V prvním pololetí letošního roku nakoupily 7700 nákladních vagonů za 290 milionů €.
(Dopravní noviny)
Do roku 2015 by měl projít rozsáhlou modernizací i lokomotivní park. Kabinet Vladimíra Putina ambiciózním programem reaguje na nedostatek kolejového materiálu.
Park kolejových vozidel ruských státních drah RŽD je ve špatném stavu, průměrné stáří nákladních vagonů pro dálkové tratě přesahuje 18 let, v provozu jsou většinou až 28 let. U otevřených nákladních vagonů udávají RŽD průměrné stáří 16 let a délku provozu 22 let.
Situace se výrazně zhoršila po rozsáhlé privatizaci vagonového parku RŽD, železniční experti současný stav často označují za kapacitní krizi. Speditéři a zasilatelé z řad průmyslových podniků musejí kvůli potížím na železnici stanovovat přepravní priority, některé kontrakty s RŽD ruší a volí raději jiné druhy dopravy.
Rejdaři i provozovatelé přístavních terminálů mají obavy o kontinuitu přeprav námořního zboží, průmyslové podniky považují současný stav na železnici za ohrožení odbytu své produkce. Současný stav nepřispívá ani k růstu výměny zboží mezi Ruskem, centrální Asií a západní Evropou. Výrobní kapacity ruských vagonek poptávce trhu zdaleka nestačí. Kořeny v devadesátých letech
Kapacitní potíže RŽD mají kořeny v krizi ruské ekonomiky na počátku devadesátých let, kdy dráhy přišly o podstatnou část státních investic a také obrovský objem zakázek. V období 1991 až 2006 bylo tempo růstu železničních tarifů hluboko pod úrovní všeobecných cen. Během tohoto období vzrostly železniční tarify na 58násobek, zatímco v hutnictví na 165násobek, v petrochemickém průmyslu na 214násobek.
Ruská vláda vědomě brzdila růst tarifů kvůli zajištění sociálně-ekonomického rozvoje země, což silně omezovalo možnosti rozvoje drah. RŽD dlouhodobě trpěly podfinancováním. Omezujícím faktorem byla i zaostalost ruského železničního průmyslu, který teprve po roce 2000 v omezené míře dokázal dodávat i moderní a konkurenceschopnou techniku.
Nové zakázky pro železnici přinesl až nový hospodářský růst Ruska a podpořil tak nákup kolejového materiálu. Zatímco v roce 2000 koupily RŽD 1000 vagonů, loni jich bylo již 15 400. V prvním pololetí letošního roku nakoupily 7700 nákladních vagonů za 290 milionů €.
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/306485/
Nejdelší železnicí světa je Transsibiřská magistrála. Spojuje Moskvu s Vladivostokem a vlakové soupravy překonávají 9288 kilometrů šest dní. Z Evropy až do Japonska a zase zpět tudy cestují kontejnery s mnoha druhy zboží. Obden pak z Jaroslavského nádraží ruské metropole startuje rychlík Rossija plně obsazený lidmi.
Mezinárodní tarifní kalkulátor Českých drah odhadl na konci října cenu jízdného až do Vladivostoku na pět a půl tisíce korun.
Spoj Rossija ovšem nabízí hned několik kategorií přepravy, jež se cenou liší. Cestovat lze v hromadných vagonech, v kupé pro čtyři osoby, v kupé pro dvě osoby 2. anebo 1. třídy.
Máte-li zájem, podnikněte po vlaku virtuální prohlídku - k dispozici je na http://eng.rzd.ru/vtour/index.html
Seznámíte se nejen s interiéry, ale i s krajinou, jíž expres projíždí. Na Sibiři by za okny cestující medvěda teoreticky zahlédnout mohli. Ale lva? Letos v červnu na Transsibiřské magistrále skutečně byl. Český lev společně s ruským medvědem se totiž stali maskoty výpravy, kterou zorganizovala česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism.
Právě cestou Transsibiřskou magistrálou - a to ve dvou speciálních vagonech, v nichž nechyběli ani naši kuchaři a hudebníci - lákal do České republiky ruské turisty.
(Boleslavský deník)
Mezinárodní tarifní kalkulátor Českých drah odhadl na konci října cenu jízdného až do Vladivostoku na pět a půl tisíce korun.
Spoj Rossija ovšem nabízí hned několik kategorií přepravy, jež se cenou liší. Cestovat lze v hromadných vagonech, v kupé pro čtyři osoby, v kupé pro dvě osoby 2. anebo 1. třídy.
Máte-li zájem, podnikněte po vlaku virtuální prohlídku - k dispozici je na http://eng.rzd.ru/vtour/index.html
Seznámíte se nejen s interiéry, ale i s krajinou, jíž expres projíždí. Na Sibiři by za okny cestující medvěda teoreticky zahlédnout mohli. Ale lva? Letos v červnu na Transsibiřské magistrále skutečně byl. Český lev společně s ruským medvědem se totiž stali maskoty výpravy, kterou zorganizovala česká centrála cestovního ruchu Czech Tourism.
Právě cestou Transsibiřskou magistrálou - a to ve dvou speciálních vagonech, v nichž nechyběli ani naši kuchaři a hudebníci - lákal do České republiky ruské turisty.
(Boleslavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304954/
Mazda se rozhodla využít pro zásobování Ruska legendární Transsibiřskou dráhu, nejdelší elektrifikovanou dvoukolejnou trať na světě. Díky tomu by se mohly nové vozy z Japonska v Moskvě objevit už 30 dnů po sjetí z linky.
Dopravu zajišťuje firma Rail Trans Auto, která v Zarubinu poblíž Vladivostoku sestaví vlak z 30 uzavřených vagónů a pošle ho na cestu dlouhou 9300 km a deset dnů.
(Auto TIP)
Dopravu zajišťuje firma Rail Trans Auto, která v Zarubinu poblíž Vladivostoku sestaví vlak z 30 uzavřených vagónů a pošle ho na cestu dlouhou 9300 km a deset dnů.
(Auto TIP)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/304952/
Mezi Moskvou a Petrohradem bude "létat" superexpres Sokol rychlostí 250 km/h, kterou si má udržet i v krajně nepříznivých podmínkách této oblasti. Rusko vstupuje do klubu vysokorychlostní železnice.
Ruskou železniční dopravu čeká revoluce. Od roku 2009 spojí obě metropole vysokorychlostní železnice. Rusko se tak stane devátou zemí na světě vybavenou vysokorychlostní železnicí. Dosud se vysokorychlostní železnicí mohlo pochlubit jen osm zemí, jmenujme např. Německo, Francii nebo Japonsko.
Celý článek: technet.idnes.cz
Ruskou železniční dopravu čeká revoluce. Od roku 2009 spojí obě metropole vysokorychlostní železnice. Rusko se tak stane devátou zemí na světě vybavenou vysokorychlostní železnicí. Dosud se vysokorychlostní železnicí mohlo pochlubit jen osm zemí, jmenujme např. Německo, Francii nebo Japonsko.
Celý článek: technet.idnes.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/300980/
Poznamka k predoslemu prispevku:
adresu manualne skopirujte a vlozte do adresneho riadku, potom sa to spravne zobrazi...
PS: stale nechapeim, preco sa nedaju editovat prispevky tak, ako na 99% for...
adresu manualne skopirujte a vlozte do adresneho riadku, potom sa to spravne zobrazi...
PS: stale nechapeim, preco sa nedaju editovat prispevky tak, ako na 99% for...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294918/
Aj ruske zeleznice maju svoju historiu
http://www.fufniak1.szm.com/RussRail/album/index.html
http://www.fufniak1.szm.com/RussRail/album/index.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294915/
88 obetí. Poškodená trať transsibírskej magistrály :
http://zpravy.idnes.cz/pri-padu-ruskeho-boeingu-pod-uralem-zemrelo-88-lidi-cesi-neleteli-p80-/zahranicni.asp?c=A080914_07550
http://zpravy.idnes.cz/pri-padu-ruskeho-boeingu-pod-uralem-zemrelo-88-lidi-cesi-neleteli-p80-/zahranicni.asp?c=A080914_07550
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292743/
Ruská dráha RŽD, a. s., chce získat do roku 2010 šest miliard USD prodejem podílů ve svých dceřiných podnicích. Současně se tímto způsobem má zvýšit konkurence v železniční dopravě. RŽD má podle svého viceprezidenta Michaila Akulova kolem 130 dceřiných firem. Jsou kromě jiného v logistice, v průmyslové výrobě, jakož i v sektoru opravárenství. V letošním roce by měly tyto firmy dosáhnout tržeb ve výši 9,4 miliardy USD. Je to kolem 17 procent obratu celého koncernu. V plánu je část těchto podniků odprodat, kromě jiného cestou vstupu na burzu.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291684/
Ruská dráha RŽD, a. s., chce ještě letos zavést tzv. bezpapírové odbavení. Důležité kroky tímto směrem již byly podniknuty v roce 2007. Patří k nim vývoj technologie pro jednotné vedení pohledávek za klienty a zavedení elektronického podpisu. Nové technologie, založené na IT, umožní odesílatelům dopravy elektronicky ohlašovat, provádět s RŽD potřebná odsouhlasování a podpisovat. Dráha v letech 2007 a 2008 investuje do nové techniky v přepočtu kolem 268 milionů eur.
(Železničář)
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/291683/
hodlají získat do roku 2010 šest miliard USD prodejem podílů ve svých dceřiných podnicích. RŽD má podle svého viceprezidenta Michajla Akulova kolem 130 dceřiných firem, které působí jak v průmyslové výrobě, tak i v oboru logistiky a v opravárenství. Jejich letošní tržby odhadl na 9,4 miliardy USD, což je zhruba 17 procent obratu celého koncernu.
(Dopravní noviny)
(Dopravní noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/274987/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/274746/
Múzeum železničnej techniky (Petrohrad)
http://mobbi5.nnm.ru/muzeiy_zheleznodorozhnoiy_tehniki_oktyabrskoiy_zhd
http://mobbi5.nnm.ru/muzeiy_zheleznodorozhnoiy_tehniki_oktyabrskoiy_zhd
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/273594/
www.mid.ru
tu nájdeš všetko.....
tu nájdeš všetko.....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/271150/
Mne sa stačí dostať len do Sljudjanky ku Bajkalu :-), takže len nejakých 5 dní 
Ale každopádne, keby som cestoval do Ruska, tak by som jednorázovo mohol obetovať aj sumu za kupejnyj, nehovoriac už o tom, že je vyššia pravdepodobnosť voľných miest, lebo o plackarty bude asi najväčší záujem...
.
Otázka, ktorá patrí možno do všeobecnej kategórie, ako je to s vízami teraz? Mám na mysli turistické - ak by ste boli ochotní sa podeliť so skúsenosťami (možte aj na súkromnú poštu)
Ale každopádne, keby som cestoval do Ruska, tak by som jednorázovo mohol obetovať aj sumu za kupejnyj, nehovoriac už o tom, že je vyššia pravdepodobnosť voľných miest, lebo o plackarty bude asi najväčší záujem....
Otázka, ktorá patrí možno do všeobecnej kategórie, ako je to s vízami teraz? Mám na mysli turistické - ak by ste boli ochotní sa podeliť so skúsenosťami (možte aj na súkromnú poštu)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270931/
jasnačka,že má čaro....aj ja som ním už išiel,tiež to bol zážitok.....ale 7 dní v takom vagóne...no neviem......
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270908/
plackartny neni až taký zlý
išiel som sním pár razy a má svoje čaro!!!!!!
išiel som sním pár razy a má svoje čaro!!!!!!
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270903/
samozrejme,firemné vlaky sú enormne drahé.....ale myslím,že plackartný vagón v nefiremnom vlaku je dosť zlý.....za slušné ceny sú k dispozícii tkz. ,,kupejné vagóny,,-niečo ako naše lôžko.....toto by som odporúčal.....
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270901/
Rossija je naozaj kvalitný "firmenný" vlak, ale jestli by som cestoval transsibom, využil by som najskôr pár vlakov 43/44. Podľa toho, čo som čítal na ruských fórach, nie je to firmenný, ale je celkom na slušnej úrovni a má aj plackartné vagóny, teda 2-3xlacnejšie ako Rossija. Toto som si overil aj v rezervačnom systéme RŽD 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270881/
no vidíte,tak preto sa volám rossianomer2...to je Vám vlak......konečne,to objavil aj niekto iný ako ja......
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/270698/
Ruská podniková sféra čelí následkům finanční krize a neoplývá nadbytečnými penězi na velké investice. Výjimka tu ale je. A rozhodně ne zanedbatelná – Ruské dráhy.
Společnost, která zaměstnává 1,2 milionu lidí a vytváří 3,6 procenta ruského HDP, plánuje příští rok investovat přes 434 miliard rublů (zhruba 320 miliard korun). Minulý týden tento záměr schválila vláda, která drží v ruských železnicích stoprocentní podíl. A tím rozhodně Ruské dráhy nekončí.
Bilionové výhledy »Do roku 2030 máme naplánovány investice do infrastruktury a obnovy vozového parku 13,8 bilionu rublů, což je zhruba 10,2 bilonu korun. Posledních pět let si budujeme vztahy s průmyslovými závody, které pro nás mohou vyrábět,« uvedl v exkluzivním rozhovoru pro týdeník Ekonom šéf Ruských drah Vladimir Ivanovič Jakunin.
Společnosti vyrábějící vagony nebo lokomotivy se mají na co těšit. Ruské dráhy, které ročně přepraví 1,3 miliardy zákazníků a stejný počet tun nákladu, totiž obnovují svůj vozový park. Chtějí kupovat asi 500 lokomotiv ročně.
Je to však trochu problém. »I tak velký výrobce, jako je kanadský Bombardier, dělá jen 250 kusů ročně,« říká Jakunin.
Z obrovského balíku investic mají šanci svůj díl získat i české firmy. »S českými společnostmi máme velmi dobré zkušenosti a budujeme nadále velmi dobré vztahy. A tyto dobré vztahy zajistí podle mého uspokojení na obou stranách,« potvrdil mocný šéf Ruských drah, který je blízkým přítelem premiéra a bývalého prezidenta Vladimira Putina.
Kromě toho ruské železnice soustředěně pracují na vybudování nového signalizačního a informačního systému, který je nezbytný pro zajištění dopravy v rámci olympijských her v Soči v roce 2014.
Jakunin proto na počátku měsíce podepsal dohodu s italskou společností Finmechanica o spolupráci na jeho vývoji. Společnosti věří, že až projde systém testem na ruských kolejích, budou ho moci využít i v mezinárodní dopravě.
Ohromnou investici nebudou financovat dráhy, které mají roční obrat okolo 650 miliard rublů (asi 481 miliard korun), samy. Podle Jakunina 45 procent půjde z vlastních zdrojů. Dalších 22 procent financuje sama Ruská federace a zbylou třetinu hodlají dráhy získat od soukromých investorů.
Krize už je poznat Rozsáhlé plány expanze a investic se nemění, přestože také samy Ruské dráhy pociťují tlak finanční krize.
»Samozřejmě že nyní to už ovlivňuje železniční dopravu. Už nyní to pozorujeme v mnoha směrech. Co se týče Ruska, vidíte, že pokles ekonomiky přináší pokles nákladní přepravy,« sdělil Ekonomu Jakunin.
»Nedávno jsem byl ve Španělsku a tam je to stejné. Vláda se proto rozhodla podpořit tamní dráhy. A totéž nyní máme v Rusku,« dodal.
Na pomoc drahám tak přispěchal stát. Poprvé v historii se vláda zaručila za jejich dluhopisy, aby mohly pokrýt své investice a neměly problémy se získáním úvěru.
(Ekonom)