Zaujímavosti zo železničnej histórie
Otvaram temu na dlhe dazdive letne dni a pre tych co sa radi bavia a lustia hadanky.
Ihned je tu prva:
Co vidite na obrazku?
Cakame aj vase prispevky 
____________________________
Původní otázka byla už vyřešena, nicméně je tu prostor i pro jiné zajímavosti ze železniční historie - a nemusí to být zrovna hádanky. 
(Zbyněk)
Mili priatelia
mali by sme zaviest pravidlo, ze dalsiu hadanku mozno dat sem az ked predchadzajuca uz je vyriesena a mal by ten, kto to uhadol mat prednost na ulozenie dalsej hadanky.
Ak to nemoze alebo nechce, tak nech sa vyjadri a az potom by mohla prist ina hadanka. Takto je to velmi neprehladne a krizom krazom ide cely topik.
A uz vobec sem nepatria nakopirovane texty a obrazy z inych zdrojov (okrem toho ze to je v rozpore s autorskym zakonom, je aj celkom zbytocne, staci jeden link a kazdy si to moze precitat na povodnom mieste, bez zbytocneho plytvania miestom na serveroch).
Dakujem za porozumenie (ako autor temy)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/145143/
Pionýrskou železnici dávno odvál čas
Plzeňskou zoologickou zahradu, areál výstaviště a část Lochotína spojovala v létě atraktivní dráha. V okolí krajské metropole lidé často procházejí kolem pozůstatků památek, jejichž slávu dávno odvál čas.
Jednou z nich je bývalá pionýrská železnice.
Plzeň - V letech 1959 až 1976 spojovala zastávku trolejbusu - dnes tramvaje - Pod Záhorskem se zoologickou zahradou a areálem plzeňského výstaviště pionýrská železnice. Pro malé Plzeňany byla jízda „pionýrkou“ do zoo oblíbenou součástí rodinného výletu. Stejně tak na své dopravácké počátky s „pionýrkou“ vzpomíná dodnes s láskou nejeden železničář.
Pionýrské železnice přišly do bývalého Československa z tehdejšího Sovětského svazu v padesátých letech minulého století. Sloužily pro zábavu občanů, dětí a výuku budoucích železničářů, zpočátku s výraznou ideologickou propagandou komunistického režimu. Pionýrské železnice vznikaly jako součást zábavních parků na okraji měst. Pro jejich stavbu byl používán materiál z tehdy rušených lesních či důlních úzkorozchodných železnic. Mnoho z těchto zajímavých železnic najdeme ještě v provozu v bývalém východním Německu a na Ukrajině. V Československu existovaly pionýrské železnice například v Praze, Opavě, Českých Budějovicích, Prešově a Košicích. Jejich život však byl vesměs velmi krátký, dnes se můžeme svézt parním vláčkem už jen v Košicích.
V Plzni stavbu elektrifikované pionýrské železnice o úzkém rozchodu kolejí 760 milimetrů začal připravovat městský národní výbor ve spolupráci s dopravním podnikem a Československými státními dráhami v roce 1957, jako součást plánovaného Parku kultury a oddechu na Lochotíně. Po vzoru měst Sovětského svazu zde měl vzniknout rozsáhlý lunapark s atrakcemi, divadelním amfiteátrem a zoo. Odborná komise vybrala trasu železnice, vycházející ze stanice Lochotín v Lochotínské ulici, která pak vedla plochým terénem údolní nivy Mže k zadnímu vchodu zoo, do stejnojmenné koncové stanice. První úsek o délce 1,5 kilometru byl ukončen smyčkami. Výstavba byla slavnostně zahájena 11. dubna 1959. Pionýrská železnice byla prohlášena Stavbou mládeže. Kromě zaměstnanců drah, vojáků, škodováků a železničářských učňů se brigádnicky na stavbě podíleli například i zaměstnanci advokátní kanceláře. V některých dnech bylo nasazeno až 100 brigádníků, a tak stavba rychle postupovala. Provoz na železnici začal během srpna 1959, se soupravou dieselové důlní lokomotivy a tří vagonků, převzatých z úzkokolejných železnic v okolí Jindřichova Hradce.
Na dokončení železnice však muselo být vykonáno ještě mnoho práce. Na podzim byla zahájena elektrifikace trati, výstavba remízy pro elektrickou jednotku ve stanici ZOO a obou budov koncových nádraží.
Korpulentní primátor
Rada se zaklínil ve dveřích vagonu V plzeňské Škodovce dokončili svazáci v lednu 1960 elektrickou jednotku E 10.01 Pionýr. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 8. května 1960 za účasti mnoha občanů a stranických představitelů. Nepěkně na slavnost vzpomínal tehdejší primátor Plzně Gustav Rada. Kvůli své korpulentní postavě se při nástupu do jednotky zaklínil ve dveřích. V roce 1966 došlo k otevření nové zastávky u hlavní brány zoo a také se konal na plzeňském výstavišti první ročník gastronomické expozice Ex Plzeň 66. Úspěch výstavy byl impulsem k prodloužení pionýrské železnice o 0,8 kilometru, a to od konečné v Lochotínské ulici k zadní bráně výstaviště. Výstavbou se tehdy zabývaly Jihozápadní dráha Plzeň a Stavby silnic a železnic na jaře 1967. Nová konečná Výstaviště se smyčkou měla pouze nástupiště bez staniční budovy. Kromě konečné byla ještě vybudována zastávka u bývalé drožďárny v Lochotínské ulici.
Provoz železnice zajišťovala organizace Park kultury a oddechu v Plzni. Patronát nad pionýrskou železnicí držely Československé státní dráhy. Jejich zaměstnanci zabezpečovali na železnici provoz a dohlíželi na mládež - pionýry. Ti zastávali funkce průvodčích, pokladních, výpravčích,
Plzeňskou zoologickou zahradu, areál výstaviště a část Lochotína spojovala v létě atraktivní dráha. V okolí krajské metropole lidé často procházejí kolem pozůstatků památek, jejichž slávu dávno odvál čas.
Jednou z nich je bývalá pionýrská železnice.
Plzeň - V letech 1959 až 1976 spojovala zastávku trolejbusu - dnes tramvaje - Pod Záhorskem se zoologickou zahradou a areálem plzeňského výstaviště pionýrská železnice. Pro malé Plzeňany byla jízda „pionýrkou“ do zoo oblíbenou součástí rodinného výletu. Stejně tak na své dopravácké počátky s „pionýrkou“ vzpomíná dodnes s láskou nejeden železničář.
Pionýrské železnice přišly do bývalého Československa z tehdejšího Sovětského svazu v padesátých letech minulého století. Sloužily pro zábavu občanů, dětí a výuku budoucích železničářů, zpočátku s výraznou ideologickou propagandou komunistického režimu. Pionýrské železnice vznikaly jako součást zábavních parků na okraji měst. Pro jejich stavbu byl používán materiál z tehdy rušených lesních či důlních úzkorozchodných železnic. Mnoho z těchto zajímavých železnic najdeme ještě v provozu v bývalém východním Německu a na Ukrajině. V Československu existovaly pionýrské železnice například v Praze, Opavě, Českých Budějovicích, Prešově a Košicích. Jejich život však byl vesměs velmi krátký, dnes se můžeme svézt parním vláčkem už jen v Košicích.
V Plzni stavbu elektrifikované pionýrské železnice o úzkém rozchodu kolejí 760 milimetrů začal připravovat městský národní výbor ve spolupráci s dopravním podnikem a Československými státními dráhami v roce 1957, jako součást plánovaného Parku kultury a oddechu na Lochotíně. Po vzoru měst Sovětského svazu zde měl vzniknout rozsáhlý lunapark s atrakcemi, divadelním amfiteátrem a zoo. Odborná komise vybrala trasu železnice, vycházející ze stanice Lochotín v Lochotínské ulici, která pak vedla plochým terénem údolní nivy Mže k zadnímu vchodu zoo, do stejnojmenné koncové stanice. První úsek o délce 1,5 kilometru byl ukončen smyčkami. Výstavba byla slavnostně zahájena 11. dubna 1959. Pionýrská železnice byla prohlášena Stavbou mládeže. Kromě zaměstnanců drah, vojáků, škodováků a železničářských učňů se brigádnicky na stavbě podíleli například i zaměstnanci advokátní kanceláře. V některých dnech bylo nasazeno až 100 brigádníků, a tak stavba rychle postupovala. Provoz na železnici začal během srpna 1959, se soupravou dieselové důlní lokomotivy a tří vagonků, převzatých z úzkokolejných železnic v okolí Jindřichova Hradce.
Na dokončení železnice však muselo být vykonáno ještě mnoho práce. Na podzim byla zahájena elektrifikace trati, výstavba remízy pro elektrickou jednotku ve stanici ZOO a obou budov koncových nádraží.
Korpulentní primátor
Rada se zaklínil ve dveřích vagonu V plzeňské Škodovce dokončili svazáci v lednu 1960 elektrickou jednotku E 10.01 Pionýr. Slavnostní zahájení provozu se uskutečnilo 8. května 1960 za účasti mnoha občanů a stranických představitelů. Nepěkně na slavnost vzpomínal tehdejší primátor Plzně Gustav Rada. Kvůli své korpulentní postavě se při nástupu do jednotky zaklínil ve dveřích. V roce 1966 došlo k otevření nové zastávky u hlavní brány zoo a také se konal na plzeňském výstavišti první ročník gastronomické expozice Ex Plzeň 66. Úspěch výstavy byl impulsem k prodloužení pionýrské železnice o 0,8 kilometru, a to od konečné v Lochotínské ulici k zadní bráně výstaviště. Výstavbou se tehdy zabývaly Jihozápadní dráha Plzeň a Stavby silnic a železnic na jaře 1967. Nová konečná Výstaviště se smyčkou měla pouze nástupiště bez staniční budovy. Kromě konečné byla ještě vybudována zastávka u bývalé drožďárny v Lochotínské ulici.
Provoz železnice zajišťovala organizace Park kultury a oddechu v Plzni. Patronát nad pionýrskou železnicí držely Československé státní dráhy. Jejich zaměstnanci zabezpečovali na železnici provoz a dohlíželi na mládež - pionýry. Ti zastávali funkce průvodčích, pokladních, výpravčích,
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/144808/
rk_kn., to nie je stranka o kuriozitach ale o historii spolocnosti Denver and Rio Grande Western, skratene Rio Grande.
Aj ked vynimka potvrdzuje pravidlo, spolocnost Rio Grande vlastnila aj spolocnost s rovnakym nazvom len na miesto Western sa volala Southern a prevadzkovala vlaky na juhu a juhozapade od Denveru a tu je prva "kuriozita" na uzkom rozchode skoro do roku 1970 kedy bola zastavena nakladna doprava a ostala len osobna neskor bola zrusena pravidelna osobna doprava a ostal jeden par osobnych vlakov ktory jazdi denne pre turisticke ucely, prevadzkovane vlaky boli a su vylucne domenou parnej trakcie!!! Je to velmi narocna trat doslova vytesana do skal.
Rio Grande bola aj jedna z participujucich spolocnosti u expresu "California Zephyr", ktory vysiel na svoju dennu put medzi Chicagom - Denverom - Salt Lake City a San Franciscom v letnom grafikone 1948 a vozbu zabezpecovali spolocnosti Burlington Route (CB&Q) dnes BNSF, Rio Grande (D&RGW) dnes UP a Western Pacific dnes UP. Tento znackovy vlak jazdi do dnes s malou prestavkou pod hlavickou spolocnosti Amtrak. Ta prestavka bola cca rok ale len na trati Salt Lake City San Francisco, pretoye spolocnost Rio Grande prevadzkovala medzi Denverom a Salt Lake skratenu verziu tohto vlaku pod nazvom Rio Grande Zephyr yo yaciatku denne neskor tri krat do tyzdna podla coho dostal aj prezyvku "Never run on Wednesday" - "nejazdi v stredu" az do roku 1986. Rio Grande prevadzkovala este jednu kuriozitu Ski Train ktory dnes jazdi sice pod hlavickou Amtraku ale vo farbach spolocnosti Rio Grande.
1., inauguracia vlaku
2., palubny personal
3., CZ na ceste
Aj ked vynimka potvrdzuje pravidlo, spolocnost Rio Grande vlastnila aj spolocnost s rovnakym nazvom len na miesto Western sa volala Southern a prevadzkovala vlaky na juhu a juhozapade od Denveru a tu je prva "kuriozita" na uzkom rozchode skoro do roku 1970 kedy bola zastavena nakladna doprava a ostala len osobna neskor bola zrusena pravidelna osobna doprava a ostal jeden par osobnych vlakov ktory jazdi denne pre turisticke ucely, prevadzkovane vlaky boli a su vylucne domenou parnej trakcie!!! Je to velmi narocna trat doslova vytesana do skal.
Rio Grande bola aj jedna z participujucich spolocnosti u expresu "California Zephyr", ktory vysiel na svoju dennu put medzi Chicagom - Denverom - Salt Lake City a San Franciscom v letnom grafikone 1948 a vozbu zabezpecovali spolocnosti Burlington Route (CB&Q) dnes BNSF, Rio Grande (D&RGW) dnes UP a Western Pacific dnes UP. Tento znackovy vlak jazdi do dnes s malou prestavkou pod hlavickou spolocnosti Amtrak. Ta prestavka bola cca rok ale len na trati Salt Lake City San Francisco, pretoye spolocnost Rio Grande prevadzkovala medzi Denverom a Salt Lake skratenu verziu tohto vlaku pod nazvom Rio Grande Zephyr yo yaciatku denne neskor tri krat do tyzdna podla coho dostal aj prezyvku "Never run on Wednesday" - "nejazdi v stredu" az do roku 1986. Rio Grande prevadzkovala este jednu kuriozitu Ski Train ktory dnes jazdi sice pod hlavickou Amtraku ale vo farbach spolocnosti Rio Grande.
1., inauguracia vlaku
2., palubny personal
3., CZ na ceste
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/142193/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/142163/
Dobrý den
Asi to sem úplně nepatří, nicméně kdyby měl někdo, kdo nechodí do inzerátů, zájem:
Prodám následující publikace:
Bauer - Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství (poškozená - v kapitole o úzkokolejkách v současnosti chybí 5 listů) - původně 998Kč, nyní 450+ poštovné
Beneš - Železnice na Podkarpatské Rusi (poškozená - chybí asi 10 listů, nicméně úzkorozchodná část je kompletní) za 100Kč+pošta
Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1 a 2 (původně po 870 Kč, nyní po 550 + pošta)
Bauer - Stavební stroje firmy Lanna (uvnitř rozsáhlá kapitola o úzkokolejných drahách a parních lokomotivách) původně za 998Kč, nyní za 650+pošta
Just - Parní lokomotivy na úzkorozchodných tratích čsd (původně asi 370Kč, nyní 200 + pošta)
Z. šindlauer - Vlakopis Lužický + Už dlouho nejel žádnej vlak (o historii železnic v širším okolí lužických hor)
Fojtík - Pražské elektrické dráhy
Pohledy do dějin zrušených tratí 5 - Skalsko-Dolní Cetno-Chotětov
M. Vaněk - Diana -Továrna na Smrt (z historie trati Brno-Havlíčkův Brod a o úzkokolejce továrny na Messerschmidty v tunelech uTišnova)
Technické zprávy StEG 14+15+16+17+18+20+21
Za poslední vyjmenované cena dohodou
O knížky si prosím pište na e-mail dopr.publikace@centrum.cz (sem do diskuze nechodím)
Asi to sem úplně nepatří, nicméně kdyby měl někdo, kdo nechodí do inzerátů, zájem:
Prodám následující publikace:
Bauer - Úzkorozchodné železnice v průmyslu a zemědělství (poškozená - v kapitole o úzkokolejkách v současnosti chybí 5 listů) - původně 998Kč, nyní 450+ poštovné
Beneš - Železnice na Podkarpatské Rusi (poškozená - chybí asi 10 listů, nicméně úzkorozchodná část je kompletní) za 100Kč+pošta
Technické památky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku 1 a 2 (původně po 870 Kč, nyní po 550 + pošta)
Bauer - Stavební stroje firmy Lanna (uvnitř rozsáhlá kapitola o úzkokolejných drahách a parních lokomotivách) původně za 998Kč, nyní za 650+pošta
Just - Parní lokomotivy na úzkorozchodných tratích čsd (původně asi 370Kč, nyní 200 + pošta)
Z. šindlauer - Vlakopis Lužický + Už dlouho nejel žádnej vlak (o historii železnic v širším okolí lužických hor)
Fojtík - Pražské elektrické dráhy
Pohledy do dějin zrušených tratí 5 - Skalsko-Dolní Cetno-Chotětov
M. Vaněk - Diana -Továrna na Smrt (z historie trati Brno-Havlíčkův Brod a o úzkokolejce továrny na Messerschmidty v tunelech uTišnova)
Technické zprávy StEG 14+15+16+17+18+20+21
Za poslední vyjmenované cena dohodou
O knížky si prosím pište na e-mail dopr.publikace@centrum.cz (sem do diskuze nechodím)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/119939/
Zaujímavá stránka o rôznych zariadeniach a prototypoch na stránke :
http://parniloko.vlaksim.cz/web/loko/prislusenstvi/kabiny/kabina5340.html