Zaujímavosti zo železničnej histórie
Otvaram temu na dlhe dazdive letne dni a pre tych co sa radi bavia a lustia hadanky.
Ihned je tu prva:
Co vidite na obrazku?
Cakame aj vase prispevky 
____________________________
Původní otázka byla už vyřešena, nicméně je tu prostor i pro jiné zajímavosti ze železniční historie - a nemusí to být zrovna hádanky. 
(Zbyněk)
V jisté stanici nedaleko Prahy směrem západním vykládali před lety v sezoně alespoň jednou týdně nevelké pytle s bramborami pro tamní Výzkumnou zemědělskou stanici, tak nějak se jmenovala. Byly to vzorky sadby ze všech koutů republiky. Ve výzkumu je zkoumali, zhodnotili a výsledek poslali příslušnému JZD. Pytle docházely jako spěšniny osobními vlaky, na jeden spěšninový list pět deset pytlů, málokdy je přepočítávali; nikdy s tím nebyly problémy.
Povídání na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_16bram.htm
Povídání na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_16bram.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/259303/
Před 130 lety vznikl spolek, který zachránil Peklo
Národní přírodní památka Peklo u České Lípy by dnes zřejmě nebyla žádným romantickým údolím, nebýt Excursions clubu. Místem unikátních skalních soutěsek a koberců plných bledulí by dnes jezdil vlak, bylo by tu nádraží a na nádhernou přírodu by se jen vzpomínalo.
Přesto to tak není. Může za to vlastivědný spolek Excursions club. Zřejmě první turisticko-vlastivědný spolek na území Rakouska-Uherska. Spolek, který má obrovský význam pro moderní dějiny České Lípy a Českolipska vznikl přesně před 130 lety - 10. dubna 1878.
„Ustavující shromáždění se konalo v sále hostince Údolí Josafat, u dnešního parku v České Lípě. Jen v prvním roce se jeho členy stalo přes 582 lidí. Po deseti letech jich bylo více než třináct stovek,„ říká historik Ladislav Smejkal z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Excursions club se zasloužil o záchranu romantického údolí Peklo. Podařilo se mu totiž odvrátit plány na to, aby údolí protnula železnice. Kvůli odporu spolku byl nakonec vybudován mohutný viadukt, který celé údolí překlenul.
(Mladá fronta DNES)
A pak že teprve moderní doba chrání čolky, turisty a podobné důležité potvory.
Národní přírodní památka Peklo u České Lípy by dnes zřejmě nebyla žádným romantickým údolím, nebýt Excursions clubu. Místem unikátních skalních soutěsek a koberců plných bledulí by dnes jezdil vlak, bylo by tu nádraží a na nádhernou přírodu by se jen vzpomínalo.
Přesto to tak není. Může za to vlastivědný spolek Excursions club. Zřejmě první turisticko-vlastivědný spolek na území Rakouska-Uherska. Spolek, který má obrovský význam pro moderní dějiny České Lípy a Českolipska vznikl přesně před 130 lety - 10. dubna 1878.
„Ustavující shromáždění se konalo v sále hostince Údolí Josafat, u dnešního parku v České Lípě. Jen v prvním roce se jeho členy stalo přes 582 lidí. Po deseti letech jich bylo více než třináct stovek,„ říká historik Ladislav Smejkal z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.
Excursions club se zasloužil o záchranu romantického údolí Peklo. Podařilo se mu totiž odvrátit plány na to, aby údolí protnula železnice. Kvůli odporu spolku byl nakonec vybudován mohutný viadukt, který celé údolí překlenul.
(Mladá fronta DNES)
A pak že teprve moderní doba chrání čolky, turisty a podobné důležité potvory.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256865/
V březnu letošního roku je tomu již devadesát let, co započal největší železniční vojenský transport v dějinách lidstva. Příčinu k němu zavdala světová válka, která vypukla v roce 1914. O vojenském vystoupení československých legionářů za první světové války toho bylo napsáno už dost, a proto jsem se zaměřil pouze na železnici, která sehrála v osudech našich vojáků nejdůležitější roli. Navazuji tím tak na seriál o historii železničního vojska, který byl uveřejňován v Železničáři v loňském roce.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_13legi.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_13legi.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/252127/
Ať se rtuť teploměru chová podle libosti, ať nás rozjuchané televizní rosničky či seriozní meteorologové přesvědčují o čemkoli, jedno je v těchto dnech jasné: přichází jaro. A s ním roční období, nazývané mnohými nejkrásnějším v roce. Můžete k vyznavačům krás jara patřit téměř programově nebo vás tento čas nechává lhostejnými, víte vždy spolehlivě jedno – po jaru přichází léto a s ním i doba vytoužená. Dovolená.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_13pred.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_13pred.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/252123/
První slavnostní vlak z Prahy do Podmokel dorazil v neděli 6. dubna 1951 v 10 hodin a 30 minut. O půlhodinu později sem přijel druhý slavnostní vlak, vypravený z opačného směru - z Drážďan, který přivezl do Podmokel i oficiální saskou delegaci. Ten den se oficiálně zrodilo první mezinárodní železniční spojení v českých zemích (když nepočítáme dráhy do Rakouska, tedy v rámci jednoho habsburského státu).
Neoficiálně však za naprostého nezájmu a zcela neokázale projel celou trať již 19. února obyčejný nákladní vlak, vezoucí tabák. Ale to se jaksi nepočítá.
(tyden.cz)
Ten rok měl být zřejmě 1851...
Neoficiálně však za naprostého nezájmu a zcela neokázale projel celou trať již 19. února obyčejný nákladní vlak, vezoucí tabák. Ale to se jaksi nepočítá.
(tyden.cz)
Ten rok měl být zřejmě 1851...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251297/
Věkovité lexikony přiřkly cizímu slovu artefakt český ekvivalent „umělecký předmět„. Modernější vydání naučných slovníků vidí v artefaktu již lidský výrobek obecně, opak přírodniny. Dnes spíše označujeme artefaktem předmět, který svou letitostí připomíná doby dosti vzdálené. Odtud i slovní obrat „artefakt minulosti„.
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_11arte.htm
Celý článek je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_11arte.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249937/
Kovaní racionalisté to považují za pouhou souhru náhod a nepodložené fabulace potřeštěných numerologů. Jiní, opatrnější, soudí, že by na tom něco přece jen mohlo být. Každopádně považovat letopočty, končící osmičkou, za jakási zcela mimořádná data, patří tak trochu k místnímu folklóru. Nelze, pravda, nepřiznat, že této prostoduché víře nahrává jeden zcela neoddiskutovatelný fakt: totiž, že v „osmičkových“ létech k mnohým závažným událostem skutečně došlo.
Celé zamyšlení je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_5histo.htm
Celé zamyšlení je na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_5histo.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/237787/
Zbyněk,
Ďakujem... zasa som o čosi múdrejší. Neviem prečo som mal Bechyně zafixovanú s rokom 1905...
Ďakujem... zasa som o čosi múdrejší. Neviem prečo som mal Bechyně zafixovanú s rokom 1905...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/234115/
Maťko:
je to L. Mara,asi 1 km pred LM,samozrejme foto je na opacnu stanu
je to L. Mara,asi 1 km pred LM,samozrejme foto je na opacnu stanu
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233541/
V každém případě ono původní tvrzení je přinejmenším poněkud nadsazené. Vynecháme-li tratě v podstatě tramvajové, první elektrizovanou (třífázově) hlavní tratí v Evropě byla trať Burgdorf - Thun (Švýcarsko), na níž byl provoz zahájen dne 21.7.1899.
Aspoň podle Encyklopedie železnice, Elektrické lokomotivy I. Tam se také píší tato data zahájení provozu:
Tábor - Bechyně - 21.6.1903
Lubochňa - 9.6.1904.
Je ovšem možné, že z onoho tvrzení z Googlu vypadlo nějaké slovíčko. Třeba "lesní", nevím...
Aspoň podle Encyklopedie železnice, Elektrické lokomotivy I. Tam se také píší tato data zahájení provozu:
Tábor - Bechyně - 21.6.1903
Lubochňa - 9.6.1904.
Je ovšem možné, že z onoho tvrzení z Googlu vypadlo nějaké slovíčko. Třeba "lesní", nevím...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233453/
Ľubochňa sa uvádza väčšinou ako 1903-1904... chcel som byť skromnejší... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233443/
No, nemusíme chodit ani za hranice Rakousko-Uherska. První tratí s elektrickým provozem byla v monarchii Křižíkova Tábor - Bechyně z roku 1903. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233417/
Niekde som to vyčítal na googli 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233415/
Jak jsi na to přišel? 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233390/
gene,
je to možné, v roku 1904 to bola jediná elektrifikovaná trať v Európe...
je to možné, v roku 1904 to bola jediná elektrifikovaná trať v Európe...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233383/
vladdo,
to je Liptovská Mara
a vchod do Mikuláša, že 
to je Liptovská Mara
a vchod do Mikuláša, že
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233382/
nedávno som počul, že po postavení Ľubochnianskej lesnej železnice tvorila výmera elektrifikovaného územia 30 percent z elektrifikovaného územia na celom svete... neviem, či je to pravda, ale ak zarátame 25 km dlhú Ľubochniansku dolinu...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/233379/
Železniční vojsko za dobu svého působení vytvořilo hodnoty přes 10 miliard Kč, s vlastním podílem větším než 3,5 miliardy Kč. Desetitisíce vojáků základní služby, kteří prošli výcvikem u železničního vojska, byli žádáni a pracují doposud v organizacích Českých drah, Železnic Slovenské republiky a v řadě dalších stavebních organizací.
Výstavba železničních koridorů a katastrofální povodně v letech 1997 a 1998 znovu otevřely otázku, zda rozhodnutí o zrušení železničního vojska bylo moudré.
Za dobu existence vojska byly ve prospěch národního hospodářství vytvořeny následující hodnoty: * obnoveno nebo nově postaveno
více než 5100 km svršku, * rekonstruováno nebo nově postaveno více než 600 mostů, * odpracováno více než 32 milionů hodin v železničním provozu, * odpracováno 3,5 milionu hodin na výstavbě pohyblivých tratí v severočeských uhelných revírech. Popsaná stručná 75letá historie jedinečného druhu vojska, které významnou měrou přispělo k plnění úkolů resortu dopravy jako celku, je dokumentována velkým množstvím fotodokumentace, krátkometrážních filmů a videozáznamů. Tyto dokumenty jsou v archivu Stavební obnovy železnic, a. s., která se stala následnickou organizací železničního vojska po jeho zrušení.
Poznámka
V roce 2001 vznikla na půdě Institutu Jana Pernera idea věnovat se historii dopravy v Českých zemích s cílem vydat publikaci. Z iniciativy doc. ing. Františka Pavlíčka, CSc., plánovanou součástí této knihy měla být i historie Železničního vojska, protože svým způsobem dokumentuje zajímavou část dějin České republiky. K překvapení všech 17. 1. 2002 ve věku nedožitých 65 let nás, bohužel, František Pavlíček opustil.
Historie Železničního vojska se ovšem stala jedním z prvních úkolů k dokončení.
Na základě shromážděných materiálů a množství zpracovaného textu byla snaha vydat historii Železničního vojska samostatně.
Tento záměr podpořil ředitel Institutu Jana Pernera ing. Karel Pivoňka, CSc., a vedoucí Vzdělávacího a informačního centra Praha ing. Milena Foglarová.
Publikace byla vydána v červnu 2002 a byla volně k dispozici všem zájemcům. V roce 2004 došlo k dotisku s jinou obálkou a vazbou (viz. obr).
Cílem publikace bylo vyzdvihnout jedinečnost Železničního vojska a zejména poukázat na vytvořené hodnoty a stavební činnost. V publikaci nebylo uvedeno mnoho jmen a zásluh jednotlivců, protože se stále jedná o poměrně živou minulost a autoři se nechtěli nikoho dotknout. Ale i tak si na tomto místě dovolím nyní říci, že tehdy plk. ing. František Pavlíček, CSc., zastával před zrušením Železničního vojska funkci zástupce velitele Železničního vojska.
Posléze se i tato problematika stala součástí evropského projektu COST 340/317CZ Towards a European Intermodal Transport Network: Lessons from History, jehož nositelem byl Institut Jana Pernera. I zde je třeba si jasně říci, jaké poučení si vezmeme z historie Železničního vojska. Na mnohé poukázalo v posledních letech několik přírodních mimořádných událostí, které přerostly v krizové situace. Ty často vážným způsobem ochromily dopravu, a to i železniční. Proto je třeba i v současnosti stále se připravovat na řešení krizových situací i v železniční dopravě, což je dlouhodobý proces s mnohými prvky: legislativními, organizačními, pedagogickými, personálními, materiálními a v neposlední řadě vědeckovýzkumnými. Je třeba si také položit otázku, zda jsme schopni a jakým způsobem můžeme v současnosti realizovat rychlou obnovu železnic vzhledem k možným mimořádným událostem, které nemůžeme vyloučit.
Na konci roku 2006, po mnoha letech práce, vyšla péčí Institutu Jana Pernera zamýšlená publikace pod názvem Historie dopravy na území České republiky, která je volně v prodeji a nacházejí se v ní některé pasáže o Železničním vojsku.
Vzhledem k poměrně velkému ohlasu vzniklému zejména současnou publikací textů o historii Železničního vojska se Institut Jana Pernera vážně zabývá myšlenkou opětovného vydání doplněné publika
Výstavba železničních koridorů a katastrofální povodně v letech 1997 a 1998 znovu otevřely otázku, zda rozhodnutí o zrušení železničního vojska bylo moudré.
Za dobu existence vojska byly ve prospěch národního hospodářství vytvořeny následující hodnoty: * obnoveno nebo nově postaveno
více než 5100 km svršku, * rekonstruováno nebo nově postaveno více než 600 mostů, * odpracováno více než 32 milionů hodin v železničním provozu, * odpracováno 3,5 milionu hodin na výstavbě pohyblivých tratí v severočeských uhelných revírech. Popsaná stručná 75letá historie jedinečného druhu vojska, které významnou měrou přispělo k plnění úkolů resortu dopravy jako celku, je dokumentována velkým množstvím fotodokumentace, krátkometrážních filmů a videozáznamů. Tyto dokumenty jsou v archivu Stavební obnovy železnic, a. s., která se stala následnickou organizací železničního vojska po jeho zrušení.
Poznámka
V roce 2001 vznikla na půdě Institutu Jana Pernera idea věnovat se historii dopravy v Českých zemích s cílem vydat publikaci. Z iniciativy doc. ing. Františka Pavlíčka, CSc., plánovanou součástí této knihy měla být i historie Železničního vojska, protože svým způsobem dokumentuje zajímavou část dějin České republiky. K překvapení všech 17. 1. 2002 ve věku nedožitých 65 let nás, bohužel, František Pavlíček opustil.
Historie Železničního vojska se ovšem stala jedním z prvních úkolů k dokončení.
Na základě shromážděných materiálů a množství zpracovaného textu byla snaha vydat historii Železničního vojska samostatně.
Tento záměr podpořil ředitel Institutu Jana Pernera ing. Karel Pivoňka, CSc., a vedoucí Vzdělávacího a informačního centra Praha ing. Milena Foglarová.
Publikace byla vydána v červnu 2002 a byla volně k dispozici všem zájemcům. V roce 2004 došlo k dotisku s jinou obálkou a vazbou (viz. obr).
Cílem publikace bylo vyzdvihnout jedinečnost Železničního vojska a zejména poukázat na vytvořené hodnoty a stavební činnost. V publikaci nebylo uvedeno mnoho jmen a zásluh jednotlivců, protože se stále jedná o poměrně živou minulost a autoři se nechtěli nikoho dotknout. Ale i tak si na tomto místě dovolím nyní říci, že tehdy plk. ing. František Pavlíček, CSc., zastával před zrušením Železničního vojska funkci zástupce velitele Železničního vojska.
Posléze se i tato problematika stala součástí evropského projektu COST 340/317CZ Towards a European Intermodal Transport Network: Lessons from History, jehož nositelem byl Institut Jana Pernera. I zde je třeba si jasně říci, jaké poučení si vezmeme z historie Železničního vojska. Na mnohé poukázalo v posledních letech několik přírodních mimořádných událostí, které přerostly v krizové situace. Ty často vážným způsobem ochromily dopravu, a to i železniční. Proto je třeba i v současnosti stále se připravovat na řešení krizových situací i v železniční dopravě, což je dlouhodobý proces s mnohými prvky: legislativními, organizačními, pedagogickými, personálními, materiálními a v neposlední řadě vědeckovýzkumnými. Je třeba si také položit otázku, zda jsme schopni a jakým způsobem můžeme v současnosti realizovat rychlou obnovu železnic vzhledem k možným mimořádným událostem, které nemůžeme vyloučit.
Na konci roku 2006, po mnoha letech práce, vyšla péčí Institutu Jana Pernera zamýšlená publikace pod názvem Historie dopravy na území České republiky, která je volně v prodeji a nacházejí se v ní některé pasáže o Železničním vojsku.
Vzhledem k poměrně velkému ohlasu vzniklému zejména současnou publikací textů o historii Železničního vojska se Institut Jana Pernera vážně zabývá myšlenkou opětovného vydání doplněné publika
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/223131/
Historka je k přečtení na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_17veci.htm