Zaujímavosti zo železničnej histórie
Otvaram temu na dlhe dazdive letne dni a pre tych co sa radi bavia a lustia hadanky.
Ihned je tu prva:
Co vidite na obrazku?
Cakame aj vase prispevky 
____________________________
Původní otázka byla už vyřešena, nicméně je tu prostor i pro jiné zajímavosti ze železniční historie - a nemusí to být zrovna hádanky. 
(Zbyněk)
Podařilo se mi vypátrat a nechť je pro věčnou paměť uchováno, která četa a která lokomotiva vezla poslední pravidelný rychlík z Přerova do Prahy a zpět. V pozůstalosti Františka Pospíšila, legendárního albatrosového fíry a pozdějšího strojmistra z Přerova, bylo zjištěno, že poslední pražský rychlík R 39 z Přerova a R 34 zpět z Prahy odvezl stroj 498.104 se strojvedoucím Karlem Leitgebem a topičem panem Trnčákem, a to i přesto, že jejich turnusovou lokomotivou bývala 498.105.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37para.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37para.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296624/
Snímkem motorového vozu ř. 810 u Lčovic na Šumavě od Ing. Daniela Nováka si připomínáme dvě letošní výročí. Tím prvním je 115 let od uvedení železniční tratě Strakonice–Vimperk do provozu.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37naro.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37naro.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/296620/
Otisk výplatního stroje (zpravidla v červené barvě) na listovních zásilkách vyznačuje výši výplatného (výplatní razítko) smístem podání (denní razítko). Další částí může být označení oprávněného uživatele a údaje vyplývající z vlastností stroje (počítadlo počtu zásilek, doplňující texty). Tolik stručná definice.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35zmen.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35zmen.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294383/
Stalo se to už před 23 lety. Protože ale letos vzpomínáme kulatého výročí začátku sovětské okupace, je možné si připomenout jedno z mnoha nebezpečných střetnutí, která zavinili cizí vojáci.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35neho.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35neho.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294351/
Osmadvacátý říjen a s ním i státní svátek, označovaný jako Den vzniku samostatného československého státu, jsou takříkajíc za dveřmi. Vzhledem ke skutečnosti, že ke zmíněné události došlo v roce 1918 a nyní píšeme rok 2008, jedná se o výročí nazývané kulaté. Taková jsou obvykle prožívána intenzivněji.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35csd.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_35csd.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/294350/
Dakujem. Uz som to nasiel. bolo to v roku 1871.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293343/
pri výstavbe trate Wien - Marcheg - Pressburg v r. 1948 ?
http://www.zeleznicne.info/view.php?nazevclanku=zriadovacia-zeleznicna-stanica-bratislava-vychod-1&cisloclanku=2008090002
http://www.zeleznicne.info/view.php?nazevclanku=zriadovacia-zeleznicna-stanica-bratislava-vychod-1&cisloclanku=2008090002
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/293071/
Som daleko od mojej kniznice a potreboval by som surne vediet datum (staci rok), kedy bola Bratislavska hlavna stanica prestavana na terajsiu formu (priechodna stanica)
Dakujem
Dakujem
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/292981/
Památku pěti mladých vlastenců,kteří byli 3.září 1943 za vlakovým nádražím v Lískovci u Frýdku popraveni německými okupanty,uctili včera na místě tragédie zástupci frýdeckomísteckého magistrátu,členové Českého svazu bojovníků za svobodu (ČSBS)a pamětníci.
Události před 65 lety připomněla primátorka statutárního města Frýdek-Místek Eva Richtrová (ČSSD). Záminkou k popravě byla akce z 1.září 1943,kdy byl na železniční trati mezi Lískovcem a Paskovem vyhozen do povětří nákladní vlak. Původci této diverze nebyli gestapem vypátráni. Pro výstrahu bylo na místě destrukce oběšeno pět mladých ilegálních pracovníků ve věku 22 až 28 let,kteří však s vlastní akcí neměli nic společného.
Břetislav Vlček z Frýdku-Místku,kterému tehdy bylo necelých 22 let,byl jako příslušník železniční policie tenkrát ve službě. Na shromáždění vylíčil dojmy z obchůzky tratě těsně před explozí a především na děj po ní. Vzpomněl,že vlak vezl z továrny z nedalekého Frýdlantu nad Ostravicí dřevěné baráky pro výstavbu koncentračních táborů.»Byl jsem přinucen dívat se na popravu. A ještě dva dny potom jsem musel jezdit v osobních vagónech s příkazem odkrývat záclonky oken,aby z vlaků,které v místě popravy zpomalovaly,cestující na oběšené viděli,«vzpomínal třesoucím se hlasem a se slzami v očích.
Předsedkyně OV ČSBS Frýdek-Místek Marie Pejhovská pro Haló noviny uvedla,že popravení odbojáři byli příslušníci partyzánské skupiny Jiskra. V době destrukce ale byli vězněni v Brně a pro popravu byli vybráni proto, že pocházeli z Frýdecko-Místecka. Nálož podle Pejhovské na železniční trať položili příslušníci partyzánské skupiny Lvice.
Místo zmařených pěti mladých životů připomíná pět kamenných kvádrů. Kytici k nim ve středu položili i frýdecko-místecký zastupitel a kandidát KSČM pro senátní volby Svatomír Recman, předseda OV KSČM Frýdek-Místek Jiří Svoboda a další funkcionáři.
(Haló noviny)
Události před 65 lety připomněla primátorka statutárního města Frýdek-Místek Eva Richtrová (ČSSD). Záminkou k popravě byla akce z 1.září 1943,kdy byl na železniční trati mezi Lískovcem a Paskovem vyhozen do povětří nákladní vlak. Původci této diverze nebyli gestapem vypátráni. Pro výstrahu bylo na místě destrukce oběšeno pět mladých ilegálních pracovníků ve věku 22 až 28 let,kteří však s vlastní akcí neměli nic společného.
Břetislav Vlček z Frýdku-Místku,kterému tehdy bylo necelých 22 let,byl jako příslušník železniční policie tenkrát ve službě. Na shromáždění vylíčil dojmy z obchůzky tratě těsně před explozí a především na děj po ní. Vzpomněl,že vlak vezl z továrny z nedalekého Frýdlantu nad Ostravicí dřevěné baráky pro výstavbu koncentračních táborů.»Byl jsem přinucen dívat se na popravu. A ještě dva dny potom jsem musel jezdit v osobních vagónech s příkazem odkrývat záclonky oken,aby z vlaků,které v místě popravy zpomalovaly,cestující na oběšené viděli,«vzpomínal třesoucím se hlasem a se slzami v očích.
Předsedkyně OV ČSBS Frýdek-Místek Marie Pejhovská pro Haló noviny uvedla,že popravení odbojáři byli příslušníci partyzánské skupiny Jiskra. V době destrukce ale byli vězněni v Brně a pro popravu byli vybráni proto, že pocházeli z Frýdecko-Místecka. Nálož podle Pejhovské na železniční trať položili příslušníci partyzánské skupiny Lvice.
Místo zmařených pěti mladých životů připomíná pět kamenných kvádrů. Kytici k nim ve středu položili i frýdecko-místecký zastupitel a kandidát KSČM pro senátní volby Svatomír Recman, předseda OV KSČM Frýdek-Místek Jiří Svoboda a další funkcionáři.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/290465/
Týdeník Českých drah, a.s. "Železničář" 32/2008 přinesl ke 40. výročí sprnových událostí roku 1968 zajímavý přehled dobových zpráv o dění na železnici: přepis článku.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/288008/
Letos tomu je již 40 let, kdy naši zemi bez varování násilně okupovaly armády zemí Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem. Do té doby byly ve všech zemích východního bloku (v zemích míru a socialismu, jak zněla tehdejší floskule) sovětské vojenské posádky, pouze v ČSSR zatím nebyly. Dobře informovaní lidé tvrdili, že obrodný proces u nás byl k tomu dlouho očekávanou záminkou.
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_32srpe.htm
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_32srpe.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287848/
Události včerejšího dne přerušily zasedání největšího vědeckého setkání v dějinách Československa – XXIII. mezinárodního geologického kongresu. Více než polovina delegátů zůstala v budově Českého vysokého učení technického v Praze Dejvicích, kde měla probíhat zasedání odborných sekcí. V blízkosti hlídkovalo osm tanků; je to ostatně místo citlivé, neboť je v blízkosti ministerstva národní obrany. Čs. pořadatelé kongresu přeložili do angličtiny provolání předsednictva ÚV KSČ, které se včera objevilo v mimořádných vydáních pražských deníků. – Na zvláštní schůzi byra XXIII. mezinárodního geologického kongresu včera kolem 14. hodiny v Praze vyslovili zahraniční delegáti podporu čs. organizátorům. Zároveň na schůzi bylo rozhodnuto, že kongres bude pokračovat.
PRÁCE 22. srpna 1968
Historická vzpomínka: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_32okup.htm
PRÁCE 22. srpna 1968
Historická vzpomínka: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_32okup.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287826/
Když už máme to výročí...
Rychlíku trvá cesta z Olomouce do Prahy necelé tři a půl hodiny, ruskému vlaku to trvalo tři a půl dne
Po srpnové okupaci roku 1968 vypravili Sověti vojenský vlak s rušičkami rozhlasu a televize, které měly překazit vysílání svobodných československých vysílačů. Zatímco rychlíku trvá cesta z Olomouce do Prahy necelé tři a půl hodiny, ruskému nákladu to trvalo tři a půl dne a nakonec do cíle nedojel. Skončil před Prahou na tovární vlečce v Mochově. Zásluhu na tom měli čeští železničáři, kteří vytvářeli nejrůznější fiktivní poruchy, aby vlak zpomalili.
„V noci na 21. srpen jsem měl noční službu na železniční stanici v Moravičanech. Okupaci nám oznámil dispečer. Když ráno přijel autobus z Loštic, ptal jsem se lidí, ale většina na mě koukala s údivem. Nevěděli, co se stalo,„ vzpomíná bývalý výpravčí Augustin Malík z Loštic.
Už o den později upozorňoval rozhlas na vlak s rušičkou a opakovaně vyzýval železničáře: Nedopusťte, aby dojel do Prahy. Když 23. srpna vyjel vlak z Olomouce, měl Augustin Malík denní službu.
„Vymysleli jsme to tak, že z Červenky odjede nákladní vlak, strojvedoucí asi sto metrů před moravičanským vjezdovým návěstidlem zastaví, stáhne sběrače a bude předstírat poruchu. Rozjede se zase v dohodnutý čas. Za ním pojede vojenský vlak a ještě za ním další nákladní vlak, aby ten vojenský nemohl couvat,„ popsal diverzi Malík.
Všechno šlo podle plánu, Malík ještě vyhnul vojenský vlak na boční kolej a dal přednost osobnímu vlaku.
To už ale do dopravní kanceláře vtrhli dva nervózní ruští generálové s širokými lampasy a ptali se po náčelníkovi stanice. Ten se shodou okolností během chvíle vrátil od lékaře.
„Zavřeli se s ním v kanceláři, nevím, čím mu hrozili, ale když odešli, řekl mi: Gusto, vyprav ten jejich vlak, aby tady nedošlo ke krveprolití,„ pokračuje Augustin Malík. Vojenský vlak měl ovšem na trati další potíže v Mohelnici, Zábřehu, Krasíkově a mnoha dalších stanicích. Za Hradcem pak Rusům došla trpělivost, vzali dva dispečery jako rukojmí a pohrozili, že je zastřelí, jestli nebude mít vlak hladký průjezd.
„Náčelníka moravičanské stanice Antonína Mikulu pak rozhlas veřejně označil za kolaboranta a zrádce, ale já myslím, že mu křivdili. Žádný kolaborant nebyl. Měl rok do důchodu, chtěl se ho dožít ve zdraví,„ uzavírá příběh jedné tiché železničářské vzpoury Augustin Malík.
(Šumperský a jesenický deník)
Rychlíku trvá cesta z Olomouce do Prahy necelé tři a půl hodiny, ruskému vlaku to trvalo tři a půl dne
Po srpnové okupaci roku 1968 vypravili Sověti vojenský vlak s rušičkami rozhlasu a televize, které měly překazit vysílání svobodných československých vysílačů. Zatímco rychlíku trvá cesta z Olomouce do Prahy necelé tři a půl hodiny, ruskému nákladu to trvalo tři a půl dne a nakonec do cíle nedojel. Skončil před Prahou na tovární vlečce v Mochově. Zásluhu na tom měli čeští železničáři, kteří vytvářeli nejrůznější fiktivní poruchy, aby vlak zpomalili.
„V noci na 21. srpen jsem měl noční službu na železniční stanici v Moravičanech. Okupaci nám oznámil dispečer. Když ráno přijel autobus z Loštic, ptal jsem se lidí, ale většina na mě koukala s údivem. Nevěděli, co se stalo,„ vzpomíná bývalý výpravčí Augustin Malík z Loštic.
Už o den později upozorňoval rozhlas na vlak s rušičkou a opakovaně vyzýval železničáře: Nedopusťte, aby dojel do Prahy. Když 23. srpna vyjel vlak z Olomouce, měl Augustin Malík denní službu.
„Vymysleli jsme to tak, že z Červenky odjede nákladní vlak, strojvedoucí asi sto metrů před moravičanským vjezdovým návěstidlem zastaví, stáhne sběrače a bude předstírat poruchu. Rozjede se zase v dohodnutý čas. Za ním pojede vojenský vlak a ještě za ním další nákladní vlak, aby ten vojenský nemohl couvat,„ popsal diverzi Malík.
Všechno šlo podle plánu, Malík ještě vyhnul vojenský vlak na boční kolej a dal přednost osobnímu vlaku.
To už ale do dopravní kanceláře vtrhli dva nervózní ruští generálové s širokými lampasy a ptali se po náčelníkovi stanice. Ten se shodou okolností během chvíle vrátil od lékaře.
„Zavřeli se s ním v kanceláři, nevím, čím mu hrozili, ale když odešli, řekl mi: Gusto, vyprav ten jejich vlak, aby tady nedošlo ke krveprolití,„ pokračuje Augustin Malík. Vojenský vlak měl ovšem na trati další potíže v Mohelnici, Zábřehu, Krasíkově a mnoha dalších stanicích. Za Hradcem pak Rusům došla trpělivost, vzali dva dispečery jako rukojmí a pohrozili, že je zastřelí, jestli nebude mít vlak hladký průjezd.
„Náčelníka moravičanské stanice Antonína Mikulu pak rozhlas veřejně označil za kolaboranta a zrádce, ale já myslím, že mu křivdili. Žádný kolaborant nebyl. Měl rok do důchodu, chtěl se ho dožít ve zdraví,„ uzavírá příběh jedné tiché železničářské vzpoury Augustin Malík.
(Šumperský a jesenický deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287455/
O poslední neděli zakusila železniční stanice ve Svojšíně obzvláště tragickou událost. Stalo se tak v momentě, kdy se poštovský kočí z Černošína, muž ve věku 52ti let, snažil vhoditi dopisy do okolo projíždějícího osobního vlaku ve směru od Plzně. Ve stejnou chvíli byl zachycen lokomotivou vlaku, jež projížděl stanicí v opačném směru a ve Svojšíně se křižoval na železniční linii Cheb - Plzeň a byl ihned usmrcen. Tělo přejetého bylo doslova rozemleto po celém úseku stanice, takže tato musela býti bez prodlení uzavřena pro veřejnost neb na nějaký čas byla pozdržena doprava neb provoz na uvedeném úseku. Vzhledem k tomu, že muž patřil k dlouholetým zaměstnancům černošínské pošty neb tento úkon prováděl v podstatě denně, nelze pochopiti, že takto riskoval. Dle výpovědí svědkův si muž přijíždějícího vlaku všiml, avšak nevěnoval mu takměř žádnou pozornost. Jeho chování nasvědčuje tomu, že podcenil rychlost neb směr přibližujícího se vlaku, a do poslední chvíle si neuvědomil, že jest přímo ohrožen na životě. Kvůli šoku z prožitého zážitku muselo býti ošetřeno několik cestujících, zejména svědkův stojících na peróně svojšínského nádraží. Přednosta stanice rozhodl se okamžitě rezignovati na svůj post, neboť porušil vědomé porušení drážních předpisův, když opakovaně povolil vstup do kolejí třetí osobě, přičemž věděl o přijíždějícím vlaku. Na jeho omluvu si dovolíme připojiti poznatek, že tímto způsobem dopravují se zásilky na všeckněch stanicích c. k. Mocnářství, čímž dochází k vědomému porušování předpisův. Přitom případův sražených poštovských úředníkův jest daleko více.
(Tachovská jiskra)
(Tachovská jiskra)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/287175/
Jmenuje se Jan Vyskočil, jako malý kluk vyrůstal v železničářské rodině a s rodiči bydlel v nádražní budově železniční stanice Brantice. Celé dětství ho provázelo kouzlo železnice. Proto všechny hry, co se daly hrát, měly nádech železniční tématiky.
V kůlně měly děti pověšený starý ternion a kdo mohl, plnil jej jízdenkami, které se tenkrát všude povalovaly po nádražích. Měly také mezi průvodčími hodně „zásobovačů“ a tak se množil základ budoucí sbírky. Počátek zahájení sbírky je tedy v polovině 80. let. Časem pan Vyskočil nashromážděné jízdenky dobře uložil na půdu, zakonzervoval a ani netušil, že se k nim ještě někdy vrátí.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_31jizd.htm
V kůlně měly děti pověšený starý ternion a kdo mohl, plnil jej jízdenkami, které se tenkrát všude povalovaly po nádražích. Měly také mezi průvodčími hodně „zásobovačů“ a tak se množil základ budoucí sbírky. Počátek zahájení sbírky je tedy v polovině 80. let. Časem pan Vyskočil nashromážděné jízdenky dobře uložil na půdu, zakonzervoval a ani netušil, že se k nim ještě někdy vrátí.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_31jizd.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/286204/
I přesto, že se ty události staly strašně dávno, přežily v paměti mnohých rodin v Čechách i jinde. Je důležité si zapamatovat lekci, kterou nám dala historie, hlavně kvůli dnešku. Na Středním východě se stále vyskytují projevy intolerance, antisemitismu, nenávisti, xenofobie. My všichni, kteří známe lidské hodnoty, bychom se měli postavit proti tomu, aby se tahle kapitola z historie někdy opakovala.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_27vago.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_27vago.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/278404/
Jako by to všechno jen potvrzovalo onu starou pravdu o relativitě času: jedné části národa připadají čtyřicet roků staré události stále živé, pro jiné mají naopak významovou hodnotu srovnatelnou třeba s kostnickým koncilem nebo zkazkou o třech prutech knížete Svatopluka.
Historické ohlédnutí:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26nade.htm
Historické ohlédnutí:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26nade.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/276980/
Neviem či je on : zdroj www.kpl.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/275021/
Muž se nechal uvěznit dobrovolně po 35 letech na útěku
Britská média ve středu oznámila, že slavný lupič Ronnie Biggs bude do roka propuštěn na svobodu. Osmasedmdesátiletý muž do výkonu trestu nastoupil dobrovolně v roce 2001, kdy se do Británie vrátil po pětatřiceti letech na útěku.
Biggs byl součástí patnáctičlenného gangu, který pří slavné "Velké vlakové loupeži" v srpnu 1963 ukradl 2,6 milionu liber z poštovního vlaku na cestě z Glasgow do Londýna. Až do roku 2006 šlo o největší loupež v Británii vůbec.
Celkem bylo dopadeno třináct členů gangu, ale větší část ukradených peněz nebyla nikdy nalezena.
Krátce po loupeži byl Biggs dopaden a odsouzen na třicet let za mřížemi, ale v roce 1965 z vězení v anglickém Wandsworthu utekl. V Paříži si sehnal nové doklady, podstoupil plastickou operaci a odcestoval do Austrálie.
Tam vedl normální život, ale poté byl prozrazen a ukryl se v Jižní Americe. Jistý čas strávil na Barbadosu a v Brazílii čekáním ve vazbě a nakonec před sedmi lety z Rio de Janeira dobrovolně odletěl do Británie."Je nadšen. Dalo mu to možnost strávit jeho poslední léta s jeho rodinou. Děkuji ministerstvu vnitra. Biggsovi je skoro osmdesát let a je čas, aby šel domů," uvedl pro deník Daily Mirror obhájce Giovanni Di Stefano.
V předchozích letech Biggs několikrát žádal o propuštění ze zdravotních důvodů a ve vězení ho postihla série mozkových příhod. Nakonec se mu podařilo dosáhnout propuštění po uplynutí třetiny trestu, což je možné podle zákona z roku 1963 kdy byl odsouzen.
(bleskove.centrum.cz)
Britská média ve středu oznámila, že slavný lupič Ronnie Biggs bude do roka propuštěn na svobodu. Osmasedmdesátiletý muž do výkonu trestu nastoupil dobrovolně v roce 2001, kdy se do Británie vrátil po pětatřiceti letech na útěku.
Biggs byl součástí patnáctičlenného gangu, který pří slavné "Velké vlakové loupeži" v srpnu 1963 ukradl 2,6 milionu liber z poštovního vlaku na cestě z Glasgow do Londýna. Až do roku 2006 šlo o největší loupež v Británii vůbec.
Celkem bylo dopadeno třináct členů gangu, ale větší část ukradených peněz nebyla nikdy nalezena.
Krátce po loupeži byl Biggs dopaden a odsouzen na třicet let za mřížemi, ale v roce 1965 z vězení v anglickém Wandsworthu utekl. V Paříži si sehnal nové doklady, podstoupil plastickou operaci a odcestoval do Austrálie.
Tam vedl normální život, ale poté byl prozrazen a ukryl se v Jižní Americe. Jistý čas strávil na Barbadosu a v Brazílii čekáním ve vazbě a nakonec před sedmi lety z Rio de Janeira dobrovolně odletěl do Británie."Je nadšen. Dalo mu to možnost strávit jeho poslední léta s jeho rodinou. Děkuji ministerstvu vnitra. Biggsovi je skoro osmdesát let a je čas, aby šel domů," uvedl pro deník Daily Mirror obhájce Giovanni Di Stefano.
V předchozích letech Biggs několikrát žádal o propuštění ze zdravotních důvodů a ve vězení ho postihla série mozkových příhod. Nakonec se mu podařilo dosáhnout propuštění po uplynutí třetiny trestu, což je možné podle zákona z roku 1963 kdy byl odsouzen.
(bleskove.centrum.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/274982/
Celý článek: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_37vitk.htm