Zaujímavosti zo železničnej histórie
Otvaram temu na dlhe dazdive letne dni a pre tych co sa radi bavia a lustia hadanky.
Ihned je tu prva:
Co vidite na obrazku?
Cakame aj vase prispevky 
____________________________
Původní otázka byla už vyřešena, nicméně je tu prostor i pro jiné zajímavosti ze železniční historie - a nemusí to být zrovna hádanky. 
(Zbyněk)
Ruští výzkumníci možná mají další stopu k rozluštění záhady takzvaného Kolčakova zlata, tedy ruského státního pokladu, jehož část v době občanské války mezi bolševiky a bělogvardějci beze stop zmizela. Z jeho rozkradení jsou někdy obviňováni i českoslovenští legionáři.
Celá zajímavost: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/177998-kolcakuv-poklad-mozna-lezi-na-dne-bajkalu-v-nove-objevenych-vagonech.html
Celá zajímavost: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/177998-kolcakuv-poklad-mozna-lezi-na-dne-bajkalu-v-nove-objevenych-vagonech.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/388412/
Unikátní Winton Train již za pár dní znovu vyjede na koleje. Vlak, který připomene záchranu československých dětí před nacisty na konci 30. let, urazí trasu Praha – Londýn za čtyři dny.
Před více než dvěma lety se v Praze zrodil nápad oživit historii. Projekt Winton Train – Inspirace dobrem si dal za cíl znovu vypravit vlak, který by byl symbolickým poděkováním Nicholasu Wintonovi za humanitární akci, díky které přežilo 669 dětí.
Záchranná operace proběhla v roce 1939, kdy se Československo stalo obětí hitlerovského Německa, a její pokračování znemožnil začátek války. Tehdy třicetiletý britský občan neváhal na vlastní pěst zorganizovat hromadné odjezdy dětí, kterým by jinak hrozila smrt v koncentračních táborech. O svých činech pak nikdy nemluvil, veřejnost se o nich dozvěděla náhodou až na konci 80. let.
Albatros a Zelený Anton
Již v úterý 1. září, přesně v 9.01 h, Winton Train tedy skutečně vyjede. Speciální souprava vyrazí z Prahy přes Norimberk, Kolín nad Rýnem, Hoek van Holland přes Harwitch do Londýna. Cesta mu bude trvat čtyři dny. V čele tohoto vlaku pojedou na českém území hned dvě parní lokomotivy, které potáhnou deset vozů 1., 2. a 3. třídy. Na přípřeži bude parní lokomotiva 486.007 (známá pod přezdívkou Zelený Anton) a 498.022 zvaná Albatros.
Uvnitř dobových vagonů pojedou některé ze zachráněných dětí spolu se svými rodinami. Spolu s nimi se jízdy zúčastní například dcera Nicholase Wintona Barbara, výherci soutěží a významné evropské osobnosti. Odjezd vlaku z pražského hlavního nádraží, průběh cesty a příjezd na Liverpoolské nádraží v Londýně budou doprovázet nejrůznější kulturní akce. Po chystané tiskové konferenci s mezinárodní účastí bude na 1. nástupišti pražského hlavního nádraží odhalena socha Nicholase Wintona a zahájena výstava vítězných děl z výtvarné a fotografické soutěže. Kromě toho budou promítány ukázky z vítězných snímků mezinárodní filmové soutěže, která se k projektu váže. Obecné téma tedy znělo: Inspirace dobrem.
Velké finále v Londýně
Završení oslav proběhne v Londýně. Právě zde totiž přijde zvláštnímu vlaku naproti sám Nicholas Winton, aby se osobně přivítal s těmi, které před sedmdesáti lety pomáhal zachraňovat. V této souvislosti stojí jistě za zmínku, že letos v květnu oslavil skoro neuvěřitelné sté narozeniny.
Záštitu nad akcí převzal bývalý prezident Václav Havel. Projekt by také nevznikl bez podpory Českých drah, ČD Carga, SŽDC, Škody Transportation, AŽD Praha, České televize a společnosti RailReklam.
PROFIL HRDINY
Nicholas Winton se narodil 19. května 1909 v Londýně.
Na konci 30. let se odhodlal k výjimečnému činu: zorganizoval odjezdy dětí z okupovaného Československa. Do 1. září 1939 jich zachránil jich 669. O děti se mezitím v Británii starali náhradní rodiče. Později o tom Nicholas Winton nikdy nemluvil, v roce 1988 však jeho manželka Greta našla na půdě o celé akci dokumenty a tajně je předala médiím. Samotný Nicholas Winton k tomu řekl: „Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl.„
(Železničář)
Před více než dvěma lety se v Praze zrodil nápad oživit historii. Projekt Winton Train – Inspirace dobrem si dal za cíl znovu vypravit vlak, který by byl symbolickým poděkováním Nicholasu Wintonovi za humanitární akci, díky které přežilo 669 dětí.
Záchranná operace proběhla v roce 1939, kdy se Československo stalo obětí hitlerovského Německa, a její pokračování znemožnil začátek války. Tehdy třicetiletý britský občan neváhal na vlastní pěst zorganizovat hromadné odjezdy dětí, kterým by jinak hrozila smrt v koncentračních táborech. O svých činech pak nikdy nemluvil, veřejnost se o nich dozvěděla náhodou až na konci 80. let.
Albatros a Zelený Anton
Již v úterý 1. září, přesně v 9.01 h, Winton Train tedy skutečně vyjede. Speciální souprava vyrazí z Prahy přes Norimberk, Kolín nad Rýnem, Hoek van Holland přes Harwitch do Londýna. Cesta mu bude trvat čtyři dny. V čele tohoto vlaku pojedou na českém území hned dvě parní lokomotivy, které potáhnou deset vozů 1., 2. a 3. třídy. Na přípřeži bude parní lokomotiva 486.007 (známá pod přezdívkou Zelený Anton) a 498.022 zvaná Albatros.
Uvnitř dobových vagonů pojedou některé ze zachráněných dětí spolu se svými rodinami. Spolu s nimi se jízdy zúčastní například dcera Nicholase Wintona Barbara, výherci soutěží a významné evropské osobnosti. Odjezd vlaku z pražského hlavního nádraží, průběh cesty a příjezd na Liverpoolské nádraží v Londýně budou doprovázet nejrůznější kulturní akce. Po chystané tiskové konferenci s mezinárodní účastí bude na 1. nástupišti pražského hlavního nádraží odhalena socha Nicholase Wintona a zahájena výstava vítězných děl z výtvarné a fotografické soutěže. Kromě toho budou promítány ukázky z vítězných snímků mezinárodní filmové soutěže, která se k projektu váže. Obecné téma tedy znělo: Inspirace dobrem.
Velké finále v Londýně
Završení oslav proběhne v Londýně. Právě zde totiž přijde zvláštnímu vlaku naproti sám Nicholas Winton, aby se osobně přivítal s těmi, které před sedmdesáti lety pomáhal zachraňovat. V této souvislosti stojí jistě za zmínku, že letos v květnu oslavil skoro neuvěřitelné sté narozeniny.
Záštitu nad akcí převzal bývalý prezident Václav Havel. Projekt by také nevznikl bez podpory Českých drah, ČD Carga, SŽDC, Škody Transportation, AŽD Praha, České televize a společnosti RailReklam.
PROFIL HRDINY
Nicholas Winton se narodil 19. května 1909 v Londýně.
Na konci 30. let se odhodlal k výjimečnému činu: zorganizoval odjezdy dětí z okupovaného Československa. Do 1. září 1939 jich zachránil jich 669. O děti se mezitím v Británii starali náhradní rodiče. Později o tom Nicholas Winton nikdy nemluvil, v roce 1988 však jeho manželka Greta našla na půdě o celé akci dokumenty a tajně je předala médiím. Samotný Nicholas Winton k tomu řekl: „Jen jsem viděl, k čemu se schyluje, a udělal, co jsem mohl, abych pomohl.„
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/387866/
sledujem že podle špatných západních vzorů a potom pozerám že Halonoviny tak je to jasné 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/380097/
Reformní rok 1968 v dopravní politice Československa vedl mimo jiné k masivní podpoře silniční dopravy na úkor dopravy železniční, podle špatných západních vzorů a pod vlivem konjunktury levné ropy. Později sice byly omezeny tlaky proti železniční dopravě, ale v polovině 60. let zahájená výstavba dálnic a jim podobných rychlostních silnic svou finanční náročností podvazovala její rozvoj.
Celý článek: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=82687
Celý článek: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=82687
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/380094/
Průmyslová revoluce, jež zachvátila tehdejší civilizovaný svět na konci 19.století, přinesla rozvoj technologií a strojního vybavení i do pivovarnického průmyslu. Jedním ze znaků zavádění techniky do pivovarů byly i stavby železničních vleček k provozům a rozvoj přepravy piva prostřednictvím železnice. .......
http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2009060028
http://www.pivovary.info/view.php?cisloclanku=2009060028
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/380009/
Veľká vlaková lúpež:Z 8 na 9.augusta 1963 sa odohrala vo V.Británii veľká vlaková lúpež."Mozog"celej akcie sa dostal na slobodu.O tejto téme sa dočítate na spravodajskom webe www.idnes.cz
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379849/
Prioritou dopravní politiky Československa v letech 1945-1989 byla železniční doprava, což se po nutné poválečné obnově dařilo naplňovat zejména v nákladní dopravě, za pomoci vleček a direktivního preferování železniční dopravní obsluhy ve všech dopravně náročnějších podnicích. Nákladní železniční doprava rychle rostla - v letech 1950-1980 z 96 na 286,2 mil. přepravených tun a z 18,63 na 72,6 mld. tunových kilometrů. Hlavní tíhu neslo několik klíčových tratí, které svými výkony překonávaly své západní kolegyně 2-3x.
Celý článek: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=82612
Celý článek: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=82612
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379726/
Koňská železnice Č. Budějovice - Linec byla nejstarší na evropském kontinentu. Parní železnice k nám dorazila do Břeclavi v roce 1839 jen se zpožděním 12 let proti první parní železnici ve Velké Británii. Výstavba železnic se u nás zpomalila za prusko-rakouské války v roce 1866. Následná snaha zrychlit rozvoj železnic vydáním zákona o místních drahách v roce 1873 urychlila výstavbu lokálek. V zájmu uhlobaronů a ocelářů byly často delší s ostrými oblouky a tím i nižší rychlostí vlaků a vyšší spotřebou uhlí a oceli.
Celý článek: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=82550
Celý článek: http://www.halonoviny.cz/index.php?id=82550
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/379373/
10 rokov ,veľa či málo?? ako to vyzeralo v roku 1999 na železničných tratiach v SR a ČR môžte sami posúdiť aj tu: http://www.railtrains.sk/modules/AMS/article.php?storyid=26
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/377034/
dobre tam vyúdilo tých cyklistov v 1:06 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375080/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/375078/
Velký krok ve využití elektrické energie v dopravě učinil německý elektrotechnik, vynálezce a podnikatel Ernst Werner von Siemens (1816 –1892), který dovedl převést tehdejší znalosti o elektřině a magnetismu až k jejich praktickému použití.
Před 130 lety, v červnu roku 1879, se na berlínské Průmyslové výstavě započala psát historie elektrických lokomotiv. Zakladatel moderního elektroinženýrství Werner Siemens zde v provozu předváděl první elektrickou lokomotivu, sloužící jako vyhledávaná návštěvnická atrakce. Po zrušení objednávky na výstavbu elektrické důlní železnice překonstruoval W. Siemens již zpola hotovou lokomotivu na tažný stroj pro 300 m dlouhou kruhovou výstavní dráhu, kterou projížděl vláček rychlostí 7 km•h-1 se třemi vozíčky, obsazenými vždy po šesti zády k sobě sedícími pasažéry. Veřejností obdivovaná jednoduchá miniaturní lokomotiva – bez obvyklého komína, kouře a hluku – sestávala pouze z podvozku s elektromotorem o výkonu 2,5 kW (asi 3 HP). Motor byl napájen stejnosměrným proudem o napětí 150 V pomocí sběrače – drátěného kartáčku – ze třetí, samostatné, vyvýšené kolejničky umístěné uprostřed obou nosných.
Elektrické lokomotivy postavili již dříve jiní konstruktéři v USA, Anglii a Německu, ale všichni ztroskotali na neexistenci vhodného proudového zdroje a na nevyhovující pohonné jednotce. Stěžejní problém zdroje vyřešil až v roce 1867 Siemens svým prvním dynamoelektrickým strojem (název byl časem zkomolen na dynamo), který se stal předchůdcem současných generátorů elektrického proudu. 17. ledna 1867 k prvnímu prototypu ležatého dynama W. Siemens napsal: „Od nynějška technika umožňuje vyrábět levně a pohodlně neomezeně veliký elektrický proud, který bude k dispozici jako pracovní síla.„
Roku 1882 vyrobila firma Siemens & Halske první důlní elektrickou lokomotivu pro nákladní dopravu. Lokomotiva měla výkon asi 6 HP a o její kvalitě svědčí skutečnost, že pracovala bezchybně téměř půl století (až do roku 1927).
"Úkolem vědy je rozmnožovat poklad lidského vědění i lidských dovedností a vést lidstvo k vyššímu stupni kultury."(E. W. Siemens)
(Elektro)
Před 130 lety, v červnu roku 1879, se na berlínské Průmyslové výstavě započala psát historie elektrických lokomotiv. Zakladatel moderního elektroinženýrství Werner Siemens zde v provozu předváděl první elektrickou lokomotivu, sloužící jako vyhledávaná návštěvnická atrakce. Po zrušení objednávky na výstavbu elektrické důlní železnice překonstruoval W. Siemens již zpola hotovou lokomotivu na tažný stroj pro 300 m dlouhou kruhovou výstavní dráhu, kterou projížděl vláček rychlostí 7 km•h-1 se třemi vozíčky, obsazenými vždy po šesti zády k sobě sedícími pasažéry. Veřejností obdivovaná jednoduchá miniaturní lokomotiva – bez obvyklého komína, kouře a hluku – sestávala pouze z podvozku s elektromotorem o výkonu 2,5 kW (asi 3 HP). Motor byl napájen stejnosměrným proudem o napětí 150 V pomocí sběrače – drátěného kartáčku – ze třetí, samostatné, vyvýšené kolejničky umístěné uprostřed obou nosných.
Elektrické lokomotivy postavili již dříve jiní konstruktéři v USA, Anglii a Německu, ale všichni ztroskotali na neexistenci vhodného proudového zdroje a na nevyhovující pohonné jednotce. Stěžejní problém zdroje vyřešil až v roce 1867 Siemens svým prvním dynamoelektrickým strojem (název byl časem zkomolen na dynamo), který se stal předchůdcem současných generátorů elektrického proudu. 17. ledna 1867 k prvnímu prototypu ležatého dynama W. Siemens napsal: „Od nynějška technika umožňuje vyrábět levně a pohodlně neomezeně veliký elektrický proud, který bude k dispozici jako pracovní síla.„
Roku 1882 vyrobila firma Siemens & Halske první důlní elektrickou lokomotivu pro nákladní dopravu. Lokomotiva měla výkon asi 6 HP a o její kvalitě svědčí skutečnost, že pracovala bezchybně téměř půl století (až do roku 1927).
"Úkolem vědy je rozmnožovat poklad lidského vědění i lidských dovedností a vést lidstvo k vyššímu stupni kultury."(E. W. Siemens)
(Elektro)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/372436/
Jedná se o zkratku užívanou Československou akciovou plavební společností dunajskou (vznikla 1924). Železniční správa v ČSR žádné lodě nevlastnila ani neprovozovala. Její předchůdce K.k.StB zajišťovala provoz paroplavby na Bodamském jezeře (Staatsbahdirektion Insbruck). Obdobně snad i MÁV.
Národní dopravní podniky vznikly v roce 1949 - to byl i rok, kdy se autobusy vydělily z ČSD do samostatné ČSAD.
Národní dopravní podniky vznikly v roce 1949 - to byl i rok, kdy se autobusy vydělily z ČSD do samostatné ČSAD.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356759/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/356196/
aj z vlastných spomienok, z histórie, z písomných a iných dôkazov. Napr. autoprevádzku v NZ som mal ešte v živej pamäti. Moja suseda má len 80. rokov, pôvodne pracovala v tejto prevádzke a potom prešla k ČSAD.
Ale lodnú dopravu neviem nájsť nikde v žiadnych spomienkach a historických materiáloch.
Ale lodnú dopravu neviem nájsť nikde v žiadnych spomienkach a historických materiáloch.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353363/
ak ČSD prvorepublikové vlastnili autobusy a zabezpečovali aj autobusovú dopravu, či nevlastnili aj nejaké lode ako napr. dnes vlastnia niektoré železničné spločnosti tajekty.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353355/
že lode označovali ČSD, alebo aj Č.S.D. , ako na tejto snímke z kom. prístavu. Ja to asi z medzivojnového obdobia. Podľa môjho názoru, by mali mať rôzne označenie.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353346/
Toto okresní moravské město leží sice ve vnitrozemí a v hustě osídlené oblasti, ale vlakem jej skrz naskrz neprojedete, i když do něj vedou ze severu a z jihu dvě železnice. Obě totiž mají v centru města svou konečnou.
Historické ohlédnutí: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/okno-do-ceska/novy-jicin-mesto-s-dvojnasobnou-konecnou_119646.html
Historické ohlédnutí: http://www.tyden.cz/rubriky/cestovani/okno-do-ceska/novy-jicin-mesto-s-dvojnasobnou-konecnou_119646.html
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353234/
N.p. Čs. plavba dunajská vznikl až někdy v 50. letech. V roce 1922 byla založena Československá plavební společnost akciová Dunajská: http://www.senat.cz/zajimavosti/tisky/1vo/tisky/T1232_01.htm
Takže to klidně může být její zkratka (ČeSkoslovenská Dunajská nebo Československá Státní Dunajská). Nevím, ale státní dráhy lodě podle mých vědomostí nevlastnily.
Takže to klidně může být její zkratka (ČeSkoslovenská Dunajská nebo Československá Státní Dunajská). Nevím, ale státní dráhy lodě podle mých vědomostí nevlastnily.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/353233/
Je tomu už deset let, co v květnu 1999 dojezdily na českých kolejích poštovní vozy České pošty s tříděním zásilek za jízdy. Jedněmi z posledních, které sloužily ještě 29. května, byly kurzy vlp341 přes Plzeň do Klatov a vlp350 do Domažlic. Působivé povídání o tomto výročí z pera Stanislava Musila si můžete přečíst v srpnovém čísle měsíčníku Dráha. Posádky poštovních vozů dojezdily v březnu 2003 a dnes již české koleje brousí charakteristické modré vozy České pošty pouze formou nedoprovázené, tzv. úhrnné přepravy železniční. Mnohé čtyřnápravové poštovní vozy se rukama zaměstnanců společnosti Pars nova Šumperk mění v řídicí vozy řady 954 (86-29 200), po vlakových poštách zřejmě navždy zbude ceněný sběratelský artefakt, kterým jsou razítka vlakových pošt.
(Železničář)