Zaujímavosti zo železničnej histórie
Otvaram temu na dlhe dazdive letne dni a pre tych co sa radi bavia a lustia hadanky.
Ihned je tu prva:
Co vidite na obrazku?
Cakame aj vase prispevky 
____________________________
Původní otázka byla už vyřešena, nicméně je tu prostor i pro jiné zajímavosti ze železniční historie - a nemusí to být zrovna hádanky. 
(Zbyněk)
A Gemerské spojky sa už tiež projektovali na neskoršiu elektrifikáciu. 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/474636/
V Blave a v Kosiciach a v Tr. Teplej dokonca boli uz elektricky... 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/474634/
Cmelak:
Lubochnianska a tatranske uzke uz vtedy boli pod drotmi.
Lubochnianska a tatranske uzke uz vtedy boli pod drotmi.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/474136/
Viete o tom, ze pocas II. svetovej vojny nemecké urady za kazdu cenu chceli zacat elektrifikáciu trati na Slovensku, v Madarsku a v Rumunsku?
Nakoniec ich plan stroskotal na madarskych uradoch, ktoré vydali rozhodnutie, ze prestavba vtedy uz elektrifikovanej trate z Budapesti di Viedne na 16 2/3 Hz je velmi nefektivna a neperspektivna, a preto nesuhlasili s planom.
Az nedávno sa objavili tieto dokumenty.
Som zvedavy, aké stopy ostali po tomto pláne na Slovensku, kde vtedy este elektrifikácia nebola a udajne (aspon to tvrdia Nemci) slovenské urady podporili projekt elektrifikácie s 16 2/3 Hz trat Zilina Kosice.
Nakoniec ich plan stroskotal na madarskych uradoch, ktoré vydali rozhodnutie, ze prestavba vtedy uz elektrifikovanej trate z Budapesti di Viedne na 16 2/3 Hz je velmi nefektivna a neperspektivna, a preto nesuhlasili s planom.
Az nedávno sa objavili tieto dokumenty.
Som zvedavy, aké stopy ostali po tomto pláne na Slovensku, kde vtedy este elektrifikácia nebola a udajne (aspon to tvrdia Nemci) slovenské urady podporili projekt elektrifikácie s 16 2/3 Hz trat Zilina Kosice.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/474102/
Sprevádzanie vlakov vlakovou čatou v GVD 1986/87:
Trať Stakčín - Humenné
28600 - E2 28608 - E2 28615 - E1
28601 - E2 28609 - E1 28616 - E1
28602 - E1 28610 - E1 28617 - E1
28603 - E1 28611 - E1 28618 - E1
28604 - E1 28612 - E1 28619 - E2
28605 - E1 28613 - E1 28620 - E2
28606 - E1 28614 - E1 28621 - E1
28607 - E2
Všetky motorové Lv vlaky - sprevádzané len rušňovodičom. Musia mať VZ
E1 - vlakvedúci s povinnosťami vlakového manipulanta
E2 - vlakvedúci s povinnosťami vlakového manipulanta a sprievodcu v služobnom /motorovom/ vozni
Trať Stakčín - Humenné
28600 - E2 28608 - E2 28615 - E1
28601 - E2 28609 - E1 28616 - E1
28602 - E1 28610 - E1 28617 - E1
28603 - E1 28611 - E1 28618 - E1
28604 - E1 28612 - E1 28619 - E2
28605 - E1 28613 - E1 28620 - E2
28606 - E1 28614 - E1 28621 - E1
28607 - E2
Všetky motorové Lv vlaky - sprevádzané len rušňovodičom. Musia mať VZ
E1 - vlakvedúci s povinnosťami vlakového manipulanta
E2 - vlakvedúci s povinnosťami vlakového manipulanta a sprievodcu v služobnom /motorovom/ vozni
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/473987/
K posledním obětem 2. světové války patřili i železničáři. Američtí letci totiž často bombardovali vlaky.
Před 65 lety, v úterý 17. dubna 1945, se pozornost americké armády soustředila na osobní vlak č. 414. Nešťastná událost se stala přesně v 9.35 hodin na kilometrovníku 341.8/9, tedy mezi dnešní stanicí PlzeňKoterov a Starým Plzencem. Kromě prostřílené lokomotivy a deseti poškozených vagonů zůstalo na místě útoku ležet deset mrtvých lidí.
Mezi oběti náletu amerických patřili 26letý strojvedoucí Václav Bohatý z Vrčeně, 21letá průvodčí Marie Vršecká z Nezvěstic, dva vojáci a šest cestujících: Karel Motejzík z Tojic, Ladislav Staněk, Jan Panuška, Jaroslav Diviš a Jaroslav Valenta – všichni z Chocenic. Totožnost posledního mrtvého zůstává neznámá.
Hlavní plzeňské nádraží toho rána vlaky nepřijímalo. Bylo totiž zničené nočními nálety. Osudový vlak proto zastavil v Koterově. Tam začínali přicházet „škodováci„ a přemlouvali železničáře, ať je odvezou domů. Strojvedoucí Bohatý udělal životní chybu: ujal se služby za kolegu a souhlasil, že vlak odveze do Nepomuku, u něhož bydlel. Vlak však nedojel ani do první stanice, nad Strojvedoucí se asi pokoušel zachránit vlak tím, že chtěl dorazit do nedalekého místa, kde trať vede hlubokým úvozem. Letci ale byli rychlejší a zahájili útok.
Hned po výbuchu kotle byl strojvedoucí mrtvý. Topič Sedláček si zachránil život tím, že vyskočil za jízdy. Další lidé přišli o život, když se mylně domnívají, že letci zničí pouze lokomotivu a vagony nechají na pokoji. Cestující Karel Motejzík byl vytlačen z vlaku na pole u trati. Pár vteřin poté padl u sloupu elektrické vedení mrtev k zemi – jeho hruď byla provrtána pěti velkými náboji z kulometu stíhačky. I takto probíhaly poslední dny války u nás.
O autorovi: Pavel Motejzík
(Železničář)
Před 65 lety, v úterý 17. dubna 1945, se pozornost americké armády soustředila na osobní vlak č. 414. Nešťastná událost se stala přesně v 9.35 hodin na kilometrovníku 341.8/9, tedy mezi dnešní stanicí PlzeňKoterov a Starým Plzencem. Kromě prostřílené lokomotivy a deseti poškozených vagonů zůstalo na místě útoku ležet deset mrtvých lidí.
Mezi oběti náletu amerických patřili 26letý strojvedoucí Václav Bohatý z Vrčeně, 21letá průvodčí Marie Vršecká z Nezvěstic, dva vojáci a šest cestujících: Karel Motejzík z Tojic, Ladislav Staněk, Jan Panuška, Jaroslav Diviš a Jaroslav Valenta – všichni z Chocenic. Totožnost posledního mrtvého zůstává neznámá.
Hlavní plzeňské nádraží toho rána vlaky nepřijímalo. Bylo totiž zničené nočními nálety. Osudový vlak proto zastavil v Koterově. Tam začínali přicházet „škodováci„ a přemlouvali železničáře, ať je odvezou domů. Strojvedoucí Bohatý udělal životní chybu: ujal se služby za kolegu a souhlasil, že vlak odveze do Nepomuku, u něhož bydlel. Vlak však nedojel ani do první stanice, nad Strojvedoucí se asi pokoušel zachránit vlak tím, že chtěl dorazit do nedalekého místa, kde trať vede hlubokým úvozem. Letci ale byli rychlejší a zahájili útok.
Hned po výbuchu kotle byl strojvedoucí mrtvý. Topič Sedláček si zachránil život tím, že vyskočil za jízdy. Další lidé přišli o život, když se mylně domnívají, že letci zničí pouze lokomotivu a vagony nechají na pokoji. Cestující Karel Motejzík byl vytlačen z vlaku na pole u trati. Pár vteřin poté padl u sloupu elektrické vedení mrtev k zemi – jeho hruď byla provrtána pěti velkými náboji z kulometu stíhačky. I takto probíhaly poslední dny války u nás.
O autorovi: Pavel Motejzík
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/455938/
Vdel by mi niketo poslat scan zamestnaneckeho preukazu csd?Nieco na sposob tohto,bodlo by nevyplnene
http://aukro.cz/item977727069_sluzebni_prukaz_csd.html
Ak by sa dalo,zistli by sa scany preukazu z 30.rokov a potom zo 70.rokov
http://aukro.cz/item977727069_sluzebni_prukaz_csd.html
Ak by sa dalo,zistli by sa scany preukazu z 30.rokov a potom zo 70.rokov
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/448683/
Přinášely naději i smrt… Spojenecké stíhací letouny (tzv. hloubkaři nebo kotláři, jak se jim od té doby také říká) jsou neodmyslitelně spojeny s posledními měsíci druhé světová války v českých zemích. Ochromovaly železniční a silniční dopravu a ničily nepřátelské stroje na letištích.
Celý článek: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=9382
Celý článek: http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/tenaruv-blog.php?itemid=9382
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447906/
OPRÁVNĚNÉ STESKY. Při výjezdu z nádraží Uh. Brodského směrem k Hradišti vede cesta do Vlčnova přes koleje železniční; směrem do Bojkovic vedou u samého nádraží dvě cesty přes dráhu, jedna spojuje předměstí s městem, druhá silnice vede k cukrovaru a Nivnici. Všechny tyto cesty opatřeny jsou zábradlím k zavírání, a k posluze určení jsou dva strážníci, oba plnokrevní Němci, slova českého neznající. Nemine proto ani dne, aby hubování, ano i spílání na místech těchto uši obecenstva okolního netrhalo, neboť strážníci tito nejsou právě vybíraví ve slovech v obcování s lidem naším, a hlavně s čeledí dorozumět se nemohouce, užívají výrazů nejprudších. Nemohla by správa dráhy dosadit do čistě slováckého města služebníky mluvy naší znalé?
Slovácké Noviny 2. dubna 1890
(Slovácké noviny - regionální týdeník)
Slovácké Noviny 2. dubna 1890
(Slovácké noviny - regionální týdeník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447750/
no musim vas trosku poopravit . okridlene kolesa sa nepouzivali len v tedy ked boli naplecniky. dalej prva uniforma je z obdobia 1891–1922 pouzival sa tam odznak z obrazku 1. druha uniforma je z obdobia 1954–1966 odznak z obrazku 2. ten sa pouzival aj na klope uniformy z obdobia 1922–1954. tvar okridleneho kolesa nezalezal od vyrobcu ktory danu uniformu sil pripadne vyrabal odznaky. skor od epochy v ktorej sa uniforma nosila . bol dany vynos ako maju vyzerat oznacenia atd.. to len tak priblizne urcite som to nenapisal presne a roky su tiez len orientacne . mne ide o to ci niekto pozna z akeho obdobia je to okridelne koleso co som tu daval obrazok 3.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447371/
označenia, ktoré sa dávali na goliere uniformy. V časoch, keď sa ešte používali výložky - náplecníky. Zrejme je to rozdielne podľa toho, akej výrobnej spoločnosti sa zadali tieto označenia vyrobiť.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447218/
najde sa tu niekto kto by vedel z akeho obdobia je nasledujuce okridelene koleso ?? pripadne aj neake ine informacie dakujem 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/447161/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445318/
22. března 1945 v půl jedné odpoledne zažily Čechy nejhorší úder amerických bombardérů na jeden cíl.
Článek o železnici není, ale je tam jeden zajímavý snímek: http://img.aktualne.centrum.cz/295/76/2957612-kralupy.jpg
Jinak celé dílko je tady: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/2010/03/22/ceske-drazdany-po-65-letech-po-stopach-nejhorsiho-/
Článek o železnici není, ale je tam jeden zajímavý snímek: http://img.aktualne.centrum.cz/295/76/2957612-kralupy.jpg
Jinak celé dílko je tady: http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/fotogalerie/2010/03/22/ceske-drazdany-po-65-letech-po-stopach-nejhorsiho-/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/445075/
Dolniak: 331.015- rok výroby: 1915, výrobné číslo: 3721, výrobca: Budapešť, zrušená: 1967
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/443188/
Tu su obrazky 
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/443152/
Ahojte,newiete niekto nieco o tychto dvoch strojoch jedna sa o 331.015 a 781.493-2,viem len ze ten sergej posobil v BR 
Vdaka
Vdaka
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/443141/
Doba před 40 lety přála mezinárodním expresům, jejichž názvy jsou pojmem do dneška.
Mezi nejstarší spoje Českých drah patří Vindobona. Pamětníci si ponejvíce vzpomenou na střídavě nasazováné jednotky železnic ČSD, ÖBB a DR.
V jízdním řádu 1968/69 byla nasazena jednotka německých železnic DR řady 175 (původně VT 18). Tato čtyřdílná modifikace úspěšného výrobku podniku VEB Wagonbau Görlitz se objevila na Vindoboně v květnu 1966. Výkon dvou dvanáctiválcových motorů o výkonu 1 320 kW dovoloval vlaku maximální rychlost 160 km/h, vešlo se do něj 157 sedících cestujících. V květnu 1969 byly na řadě ČSD, které na Vindobonu nasadily nové motorové vozy M 296.1. Celkem bylo ve Vagonce Studénka vyrobeno 10 motorových vozů této řady a 20 nemotorových vozů Aam, Bam a Bram. Pětivozová souprava měla maximální rychlost 120 km/h, 246 míst k sezení a jídelní oddíl.
Zatímco Vindobona poprvé vyjela na tratě ČSD 17. května 1957, další perla našich železnic – Hungaria – se objevila na spojnici mezi Budapeští, Prahou a Berlínem až 29. května 1960. Před čtyřiceti lety, v JŘ 1968/69, byly na Hungarii nasazovány motorové jednotky firmy Ganz řady M 298.0. Spoj si získal oblibu u cestující veřejnosti pro velkou rychlost, čistotu a celkem solidně dodržovaný jízdní řád. V úseku Praha – Česká Třebová se poprvé objevily rychlostníky 130 km/h, které platily jen pro motorové jednotky Hungarie. Oproti klasickým rychlíkům byla jízda Hungarie uspíšena i tím, že celní a pasová prohlídka probíhala za jízdy. Vnitrostátní přeprava byla u Hungarie vyloučena v úseku Praha střed – Děčín a Bratislava – Štúrovo. Motorové Ganzy vydržely na Hungarii jen do 25. května 1974. Od té doby vozily populární expres elektrické nebo dieselové lokomotivy; ty druhé mezi Prahou a Děčínem.
Dalším významným expresem té doby byla Slovenská strela, která vyjížděla již ráno ve 4.17 h z Bratislavy, do metropole na Dunaji se vracela z Prahy v 18.11 h. Ve srovnání s Hungarií byla jízdní doba Slovenské strely o 20 minut delší, protože její trasa byla vedena z Brna přes Kutnou Horu, kde byl jedenáctiminutový pobyt pro výměnu elektrické lokomotivy.
(Železničář)
Mezi nejstarší spoje Českých drah patří Vindobona. Pamětníci si ponejvíce vzpomenou na střídavě nasazováné jednotky železnic ČSD, ÖBB a DR.
V jízdním řádu 1968/69 byla nasazena jednotka německých železnic DR řady 175 (původně VT 18). Tato čtyřdílná modifikace úspěšného výrobku podniku VEB Wagonbau Görlitz se objevila na Vindoboně v květnu 1966. Výkon dvou dvanáctiválcových motorů o výkonu 1 320 kW dovoloval vlaku maximální rychlost 160 km/h, vešlo se do něj 157 sedících cestujících. V květnu 1969 byly na řadě ČSD, které na Vindobonu nasadily nové motorové vozy M 296.1. Celkem bylo ve Vagonce Studénka vyrobeno 10 motorových vozů této řady a 20 nemotorových vozů Aam, Bam a Bram. Pětivozová souprava měla maximální rychlost 120 km/h, 246 míst k sezení a jídelní oddíl.
Zatímco Vindobona poprvé vyjela na tratě ČSD 17. května 1957, další perla našich železnic – Hungaria – se objevila na spojnici mezi Budapeští, Prahou a Berlínem až 29. května 1960. Před čtyřiceti lety, v JŘ 1968/69, byly na Hungarii nasazovány motorové jednotky firmy Ganz řady M 298.0. Spoj si získal oblibu u cestující veřejnosti pro velkou rychlost, čistotu a celkem solidně dodržovaný jízdní řád. V úseku Praha – Česká Třebová se poprvé objevily rychlostníky 130 km/h, které platily jen pro motorové jednotky Hungarie. Oproti klasickým rychlíkům byla jízda Hungarie uspíšena i tím, že celní a pasová prohlídka probíhala za jízdy. Vnitrostátní přeprava byla u Hungarie vyloučena v úseku Praha střed – Děčín a Bratislava – Štúrovo. Motorové Ganzy vydržely na Hungarii jen do 25. května 1974. Od té doby vozily populární expres elektrické nebo dieselové lokomotivy; ty druhé mezi Prahou a Děčínem.
Dalším významným expresem té doby byla Slovenská strela, která vyjížděla již ráno ve 4.17 h z Bratislavy, do metropole na Dunaji se vracela z Prahy v 18.11 h. Ve srovnání s Hungarií byla jízdní doba Slovenské strely o 20 minut delší, protože její trasa byla vedena z Brna přes Kutnou Horu, kde byl jedenáctiminutový pobyt pro výměnu elektrické lokomotivy.
(Železničář)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/437446/
Železniční modeláři z Prahy Podbaby doporučují, nedělní pořad ČT: Retro http://www.ceskatelevize.cz/program/10176269182-21.02.2010-15:45-1.html.
Tento díl bude mít více repríz a dá se na něj kouknout i na internetu ze záznamu. V.
Tento díl bude mít více repríz a dá se na něj kouknout i na internetu ze záznamu. V.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/436692/
Jinak historie slovenské elektrizace za války je ve zkratce popsána v knize Století elektrických drah (až na tu informaci o soutěži), v prodejně u Slezáka ve Vídni mají (asi ještě) v antikvární části zajímavý článek z dobového odborného tisku (několik stran včetně fotografií) s technickým popisem projektu - ale za asi 19 EUR se mi to nechtělo kupovat.