Zaujímavosti zo železničnej histórie
Otvaram temu na dlhe dazdive letne dni a pre tych co sa radi bavia a lustia hadanky.
Ihned je tu prva:
Co vidite na obrazku?
Cakame aj vase prispevky
____________________________
Původní otázka byla už vyřešena, nicméně je tu prostor i pro jiné zajímavosti ze železniční historie - a nemusí to být zrovna hádanky.
(Zbyněk)
je tam jasne ČSD !
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/351764/
ČSD za prvej republiky vlastnili aj lode
http://zeleznica.railnet.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=3458
http://zeleznica.railnet.sk/modules/xcgal/displayimage.php?pid=3458
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/351712/
Cesta vlakom Okolo Slovenska za 80 h. A aj dosť kritická !
http://www.kukaj.sk/videa/5506/CSD--Cesta-okolo-Slovenska-za-80-hodin
http://www.kukaj.sk/videa/5506/CSD--Cesta-okolo-Slovenska-za-80-hodin
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/350774/
Poštovní vlak z Glasgow do Watfordu vezl 7. srpna 1963 mnohem víc než obvyklých 300 tisíc liber. Kvůli bankovním prázdninám ve Skotsku se ve vagonu s ceninami převáželo 2,3 milionu v použitých bankovkách. Dobrý důvod k přepadení.
Nedaleko před svým cílem musel vlak zastavit na semaforu, ačkoliv jindy tu byl průjezd volný. Druhý strojvůdce šel zavolat výhybkáři, co se děje. Našel jen přestřižené dráty, a tak spěchal zpátky do vlaku. Než stačil nastoupit, byl kýmsi sražen z náspu železniční trati. Strojvůdce ve vlaku byl záhy omráčen ocelovou tyčí.
Patnáctičlenný tým pod vedením Bruce Reynoldse už v tu chvíli do puntíku plnil svůj plán: 1. Získat kontrolu nad vlakem. 2. Zavézt ho na vytipované místo. 3. Vyložit kořist do připravených aut. 4. Zahrát si na přilehlé farmě monopoly se skutečnými penězi. 5. Žít královsky po zbytek života. Plán vyšel téměř dokonale, tedy až na poslední bod. Anonym udal polohu farmy, kde patnáctka předtím slavila svůj úspěch. Policie tak získala kompletní sadu otisků prstů.
Jako prvního dopadli muži zákona Rogera Cordreyho. Upozornil na sebe, když zaplatil nájem za garáž na tři měsíce dopředu a sumu vyskládal celou v tehdy ještě užívaných desetišilinkových bankovkách.
Postupně bylo chyceno dvanáct členů gangu. 16. dubna 1964 si tento tucet vyslechl trest, který v součtu činil 307 let vězení. Nejnižší, tři roky odnětí svobody, dostal John Wheater za to, že poskytl gangu svou farmu jako úkryt. Během krádeže nepřišel nikdo o život. Přitěžující okolností ale bylo, že omráčený strojvůdce se nikdy plně nezotavil a trpěl chronickými bolestmi hlavy. Policie později dopadla i zbylou trojici, včetně „mozku operace„ Bruce Reynoldse. Dvěma vězňům se mezitím podařilo utéct z vězení. Charlie Wilson byl dopaden roku 1968 v Kanadě. Ronnie Biggs zamířil za novou identitou do Paříže a během následujících třiceti let na útěku se stal mediální hvězdou. Pobýval v Austrálii a později v Brazílii. V březnu 2001 se vrátil oficiálně a dobrovolně do Velké Británie. Okamžitě byl zadržen a umístěn do přísně střežené věznice. Žádal opakovaně o prominutí zbytku trestu kvůli zdraví. Bude propuštěn letos v létě, těsně před svými osmdesátými narozeninami.
(Instinkt)
Nedaleko před svým cílem musel vlak zastavit na semaforu, ačkoliv jindy tu byl průjezd volný. Druhý strojvůdce šel zavolat výhybkáři, co se děje. Našel jen přestřižené dráty, a tak spěchal zpátky do vlaku. Než stačil nastoupit, byl kýmsi sražen z náspu železniční trati. Strojvůdce ve vlaku byl záhy omráčen ocelovou tyčí.
Patnáctičlenný tým pod vedením Bruce Reynoldse už v tu chvíli do puntíku plnil svůj plán: 1. Získat kontrolu nad vlakem. 2. Zavézt ho na vytipované místo. 3. Vyložit kořist do připravených aut. 4. Zahrát si na přilehlé farmě monopoly se skutečnými penězi. 5. Žít královsky po zbytek života. Plán vyšel téměř dokonale, tedy až na poslední bod. Anonym udal polohu farmy, kde patnáctka předtím slavila svůj úspěch. Policie tak získala kompletní sadu otisků prstů.
Jako prvního dopadli muži zákona Rogera Cordreyho. Upozornil na sebe, když zaplatil nájem za garáž na tři měsíce dopředu a sumu vyskládal celou v tehdy ještě užívaných desetišilinkových bankovkách.
Postupně bylo chyceno dvanáct členů gangu. 16. dubna 1964 si tento tucet vyslechl trest, který v součtu činil 307 let vězení. Nejnižší, tři roky odnětí svobody, dostal John Wheater za to, že poskytl gangu svou farmu jako úkryt. Během krádeže nepřišel nikdo o život. Přitěžující okolností ale bylo, že omráčený strojvůdce se nikdy plně nezotavil a trpěl chronickými bolestmi hlavy. Policie později dopadla i zbylou trojici, včetně „mozku operace„ Bruce Reynoldse. Dvěma vězňům se mezitím podařilo utéct z vězení. Charlie Wilson byl dopaden roku 1968 v Kanadě. Ronnie Biggs zamířil za novou identitou do Paříže a během následujících třiceti let na útěku se stal mediální hvězdou. Pobýval v Austrálii a později v Brazílii. V březnu 2001 se vrátil oficiálně a dobrovolně do Velké Británie. Okamžitě byl zadržen a umístěn do přísně střežené věznice. Žádal opakovaně o prominutí zbytku trestu kvůli zdraví. Bude propuštěn letos v létě, těsně před svými osmdesátými narozeninami.
(Instinkt)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344601/
Cestující mohli do luxusního rychlíku nastoupit jen s naditou peněženkou a v nóbl oblečení
Legendární rychlík Orient Express zastavoval také v Těšíně. Stalo se tak po zprovoznění jeho další linky z Berlína do Konstantinopole, dnešního Istanbulu, tehdejšího hlavního města Turecka.
Poprvé tento vlak přijel na těšínské nástupiště 6. června 1889 a stál zde pouhou minutu. Jak uvedl Artur Pałyga na serveru www.super-nowa.pl, do Konstantinopole směřovalo pět vagonů. Tato událost však mezi občany města nad Olzou nevzbudila velkou pozornost a dobový regionální tisk ji věnoval pouze krátkou noticku.
Za zmínku stojí, že trasa berlínského Orient Expressu nevedla přes hlavní město monarchie Vídeň. Skutečnost, že místo toho tento vlak zastavoval v Těšíně, vzbudila velkou nevoli u radních, kteří po bouřlivé debatě poslali na vedení společnosti interpelaci. Od jejich představitelů se vídeňským konšelům dostalo zdvořilé, avšak rozhodné odpovědi, že pro ně je prioritní komfort cestujících, a proto zvolili kratší trasu.
Orient Express jezdil z Berlína přes Těšín pouhý rok. O cestování tímto vlakem nebyl velký zájem, a tak luxusní vagony jezdily téměř prázdné. V květnu 1890 bylo vydáno prohlášení o ukončení provozu.
Poprvé se Orient Express, jehož zrod inicioval Belgičan Georges Nagelmackers, vydal na svou dalekou pouť 4. října 1883 z Paříže do Konstantinopole. Musel překonat vzdálenost 2880 kilometrů s tehdy ohromující rychlostí 80 kilometrů za hodinu. Do cíle své cesty dorazil po 67 hodinách.
Vlaková souprava se vyznačovala všudypřítomným luxusem. O cestující v amerických vagonech značky Pullmann se staral početný tým prvotřídních kuchařů, číšníků v bílých fracích a sněhobílých košilích.
Kdo chtěl jet tímto expresem, musel nastoupit s naditou peneženkou a mít na sobě tomu odpovídající oblečení. Mezi cestujícími proto převládaly osoby šlechtického původu, diplomaté a úspěšní podnikatelé.
Rozhodnutí o zpřístupnění trasy Berlin - Konstantinopol padlo v roce 1888. Dne 14. května následujícího roku proběhla úspěšná zkušební jízda na trase Bohumín – Těšín – Vrůtky.
Již 1. června 1889 vešel v platnost nový jízdní řád. Berlínský Orient Express odjížděl z Těšína každý čtvrtek ve 4 hodiny směrem na Budapešť, Bělehrad, Sofi i a Konstantinopol. Naopak do Berlína v neděli 59 minut po půlnoci.
Obdobná možnost cestování z Těšína do Konstantinopole se Těšíňanům naskytla o 22 let později. Jak nás informoval amatérský historik Maciej Dembiniok z Těšína, noviny Ślązak 14. srpna 1912 zveřejnily zprávu, že od počátku měsíce jezdí mezi Berlínem a Konstantinopolí osobní vagony první a druhé třídy, jež byly připojeny k vlakům číslo 9 a 10. Cesta z Těšína do tehdejšího hlavního města Turecka trvala zhruba 50 hodin. Ani toto dopravní spojení však nemělo dlouhého trvání.
(Horizont)
Legendární rychlík Orient Express zastavoval také v Těšíně. Stalo se tak po zprovoznění jeho další linky z Berlína do Konstantinopole, dnešního Istanbulu, tehdejšího hlavního města Turecka.
Poprvé tento vlak přijel na těšínské nástupiště 6. června 1889 a stál zde pouhou minutu. Jak uvedl Artur Pałyga na serveru www.super-nowa.pl, do Konstantinopole směřovalo pět vagonů. Tato událost však mezi občany města nad Olzou nevzbudila velkou pozornost a dobový regionální tisk ji věnoval pouze krátkou noticku.
Za zmínku stojí, že trasa berlínského Orient Expressu nevedla přes hlavní město monarchie Vídeň. Skutečnost, že místo toho tento vlak zastavoval v Těšíně, vzbudila velkou nevoli u radních, kteří po bouřlivé debatě poslali na vedení společnosti interpelaci. Od jejich představitelů se vídeňským konšelům dostalo zdvořilé, avšak rozhodné odpovědi, že pro ně je prioritní komfort cestujících, a proto zvolili kratší trasu.
Orient Express jezdil z Berlína přes Těšín pouhý rok. O cestování tímto vlakem nebyl velký zájem, a tak luxusní vagony jezdily téměř prázdné. V květnu 1890 bylo vydáno prohlášení o ukončení provozu.
Poprvé se Orient Express, jehož zrod inicioval Belgičan Georges Nagelmackers, vydal na svou dalekou pouť 4. října 1883 z Paříže do Konstantinopole. Musel překonat vzdálenost 2880 kilometrů s tehdy ohromující rychlostí 80 kilometrů za hodinu. Do cíle své cesty dorazil po 67 hodinách.
Vlaková souprava se vyznačovala všudypřítomným luxusem. O cestující v amerických vagonech značky Pullmann se staral početný tým prvotřídních kuchařů, číšníků v bílých fracích a sněhobílých košilích.
Kdo chtěl jet tímto expresem, musel nastoupit s naditou peneženkou a mít na sobě tomu odpovídající oblečení. Mezi cestujícími proto převládaly osoby šlechtického původu, diplomaté a úspěšní podnikatelé.
Rozhodnutí o zpřístupnění trasy Berlin - Konstantinopol padlo v roce 1888. Dne 14. května následujícího roku proběhla úspěšná zkušební jízda na trase Bohumín – Těšín – Vrůtky.
Již 1. června 1889 vešel v platnost nový jízdní řád. Berlínský Orient Express odjížděl z Těšína každý čtvrtek ve 4 hodiny směrem na Budapešť, Bělehrad, Sofi i a Konstantinopol. Naopak do Berlína v neděli 59 minut po půlnoci.
Obdobná možnost cestování z Těšína do Konstantinopole se Těšíňanům naskytla o 22 let později. Jak nás informoval amatérský historik Maciej Dembiniok z Těšína, noviny Ślązak 14. srpna 1912 zveřejnily zprávu, že od počátku měsíce jezdí mezi Berlínem a Konstantinopolí osobní vagony první a druhé třídy, jež byly připojeny k vlakům číslo 9 a 10. Cesta z Těšína do tehdejšího hlavního města Turecka trvala zhruba 50 hodin. Ani toto dopravní spojení však nemělo dlouhého trvání.
(Horizont)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/344230/
Začátkem let osmdesátých rozhodl se Kim Ir-Sen – tehdejší představitel severní Koreje, že poctí návštěvou spřátelené socialistické státníky. To by celkem nikoho moc nevzrušovalo, tehdejší soudruzi se spolu líbali na různých letištích každou chvíli, ale tenhle se jako na potvoru bál letadlem. Ale cestovat chtěl, on už to byl dědek nad hrobem, a tak si patrně chtěl ještě trochu užít té slávy a jásotu. A tak se rozhodl pro vlak.
Celé vzpomínání: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_14kldr.htm
Celé vzpomínání: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_14kldr.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/343447/
12. března 1849 * Probíhá první provozní zkouška „ambulantního telegrafu„ - přenosného přístroje umožňujícího snadné připojení v kterémkoli místě vedení. Podnětem k jeho vzniku se stala srážka vlaků - v jednom z nich český fyzik Julius Gintl právě přivážel telegrafní přístroje pro čerstvě dokončené spojení PrahaVídeň. Po ošetření Gintl naložil přístroje na vozík a pěšky je dopravil do centrály na nádraží (dnes Masarykovo). Až tam je totiž mohl připojit a vyslat první depeši: o železničním neštěstí u Běchovic.
(Lidové noviny)
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/335437/
Cmelak Fantázia Eritrejčanov nepozná medze.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/333748/
Zamysleli jste se někdy nad otázkou, co může zcela paralyzovat chod železniční dopravy? Jistě jste došli k závěru, že kola vlaků bývají zastavena válečným ničením, stejně jako provoz utichne i z úradku odborářských předáků. Obojí je tedy výsledkem lidského rozhodnutí. Ovšem kolejová doprava se často skloní i před vyšší mocí. Tou je počasí.
Ohlédnutí historické: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_7tyden.htm
Ohlédnutí historické: http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2009/9_7tyden.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/331702/
mám tu niekoľko fotiek zo svojej galérie týkajúce sa historických pracovných strojov a jedného historického nákladného vozňa. rád uvítam informácie smerujúce k spresneniu popisu k jednotlivým obrázkom
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-109
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-108
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-107
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-106
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-105
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-104
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-103
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-109
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-108
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-107
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-106
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-105
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-104
http://demo.slovaktrains.sk/displayimage.php?pos=-103
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329596/
edino: tu máš odkaz.....pokud umíš řeč jiného kmene,tak si to můžeš vše přečíst...
http://www.a1steam.com/
http://www.a1steam.com/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329572/
No, keďže si z fachu, tak máš asi pravdu.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329542/
edino: vím,že ty za to nemůžeš,ale je to článek plný bludů a nesmyslů.
Mašinka 60163 Tornado se stavěla 18 let, stála 3 miliony liber a žádné elektronika v ní není, maximálně tak vysílačka,případně nějaké to GSMko....
Žádná moderna, je to postaveno přesně podle starých plánů,protože bylo původne této řady A1 vyrobeno 49 lokomotiv a poslední z ní 60145 Sain Mungo, byla seštrotována v roce 1966. Začaly se vyrábět v roce 1948/49 a byla to posledný řada parních lokomotiv pro společnost LNER a je to dítko posledního významného konstruktéra této společnosti Arthura H. Peppercorna (29 January 1889 - 3 March 1951).
Jen tak mimochodem, dne 4.září 2009 přiveze tato lokomotiva zvláštní vlak Winton Train do Londýna okolo 11.30 hod. Winton Train pojede z Prahy do Londýna a bude vyjíždět z Prahy 1.9.2009 v 9.01 hod. A světe div se bude s ním odjíždět dvojce parních lokomotiv 486.007 + 498.022.
No a něco vám prozradím pustím do světa, a to, že příští rok 2010 se budete moci setkat s touto parní lokomotivou 60163 Tornado i v Čechách, kam zavítá. To již je vše předběžně dohodnuto, takže ji budete moci spatřit na vlastní oči.
nějaké ty snímečky... a první příjezd do Londýna na nádraží Kings Cross,kde se mimochodem natáčel i odjezd Harryho Potera a je tam pověstné nástupiště 9 3/4.
Mašinka 60163 Tornado se stavěla 18 let, stála 3 miliony liber a žádné elektronika v ní není, maximálně tak vysílačka,případně nějaké to GSMko....
Žádná moderna, je to postaveno přesně podle starých plánů,protože bylo původne této řady A1 vyrobeno 49 lokomotiv a poslední z ní 60145 Sain Mungo, byla seštrotována v roce 1966. Začaly se vyrábět v roce 1948/49 a byla to posledný řada parních lokomotiv pro společnost LNER a je to dítko posledního významného konstruktéra této společnosti Arthura H. Peppercorna (29 January 1889 - 3 March 1951).
Jen tak mimochodem, dne 4.září 2009 přiveze tato lokomotiva zvláštní vlak Winton Train do Londýna okolo 11.30 hod. Winton Train pojede z Prahy do Londýna a bude vyjíždět z Prahy 1.9.2009 v 9.01 hod. A světe div se bude s ním odjíždět dvojce parních lokomotiv 486.007 + 498.022.
No a něco vám prozradím pustím do světa, a to, že příští rok 2010 se budete moci setkat s touto parní lokomotivou 60163 Tornado i v Čechách, kam zavítá. To již je vše předběžně dohodnuto, takže ji budete moci spatřit na vlastní oči.
nějaké ty snímečky... a první příjezd do Londýna na nádraží Kings Cross,kde se mimochodem natáčel i odjezd Harryho Potera a je tam pověstné nástupiště 9 3/4.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329522/
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/329471/