Železnice na Balkáne - všeobecne

chcem sa opýtať, funguje ešte železnica v Kosove?? Ak ju tí parchanti nerozobrali...

ZS prevadzkuju internetovy predaj cestovnych listkov s platenim platobnymi kartami na vlaky na vybranych relaciach vlakov do Ciernej Hory (ZCG):

Beograd - Bar a spat
Subotica - Bar a spat
Novi Sad - Bar a spat
Nis - Bar a spat

http://www.serbianrailways.com/system/en/home/leave/_params/leave_link_id/17130.html

INTERVIEW HN JOSEF HUŠEK, generální ředitel holdingu Inekon Group

České firmy mají šanci získat zakázku, jaká tu ještě nebyla: Pokud se podaří pražské společnosti Inekon dotáhnout do konce jednání s albánskou vládou, dostane nejméně na třicet let do správy železnici v celé Albánii. Na starost tak bude mít rekonstrukci albánských tratí i vlaků, výstavbu moderního železničního koridoru z Černé Hory do Řecka, a dokonce i celá osobní doprava by byla plně v české režii.

Velice zajímavý rozhovor je na stránce
http://hn.ihned.cz/c1-24206580-albanska-zeleznice-bude-30-let-nase

Zastaralé albánské železniční tratě o délce 447 kilometrů a lokomotivy získají do svých rukou na 30 až 35 let Češi. Tedy pokud se naplní slib albánské strany, že společnost Inekon Group obdrží »Koncesi albánské železnice«.
Zmíněný slib získal v pátek při první oficiální návštěvě českého premiéra v Albánii při jednání v Tiraně Mirek Topolánek od svého protějšku Saliho Berishy. »Ano, o koncesi jsme jednali,« řekl Topolánek. A zájem o české know-how a zkušenosti byl zopakován i ministrem dopravy Sokolem Olldashim. Pokud by albánská strana splnila své předsevzetí, znamenalo by to největší českou angažovanost v této zemi za poslední dvě desetiletí.
»Vedle referencí pro nás bylo výhodou to, že tamní železnice byla vybavována výhradně lokomotivami z ČKD. Albánie je tak jedinou zemí na světě, kde se na tratích setkáte pouze s českou produkcí,« uvedl Josef Hušek, generální ředitel společnosti Inekon Group, podnikající v oblasti kolejových vozidel a tratí.
V rámci kontraktu by se mělo proinvestovat 600 až 700 milionů eur do modernizace zabezpečovacího systému a do oprav tratí, které jsou mnohdy v katastrofálním stavu, vlaky se po nich pohybují sotva 40kilometrovou rychlostí.
V projektu by se mohly uplatnit i zkušenosti Českých drah z harmonizace s legislativou EU či z postupné privatizace. Samotný termín podpisu kontraktu si ale nikdo ještě neodvažuje odhadnout.
V každém případě návštěva Mirka Topolánka, provázeného skupinou podnikatelů, lehce pootevřela dveře pro aktivity našich firem. »Cílem bylo dát tomuto otevírání oficiální charakter,« poznamenal premiér, který při schůzkách zmínil i zájem společnosti ČEZ o investice v energetickém sektoru. Právě ten je bolavým místem albánské ekonomiky, dosahující pěti- až šestiprocentního meziročního růstu HDP. Země však takřka veškerou energii čerpá z vodních elektráren, což kvůli suchu vloni a předloni vedlo k ochromení výroby elektřiny. A kvůli vysokým cenám musela státní elektrárenská společnost KESH omezit dovozy. Řešit problém se proto vláda v Tiraně rozhodla privatizací KESH a velkými investicemi, chce například postavit jadernou elektrárnu.
»Společnost ČEZ, která má zájem o privatizaci distribučních společností, je státní firma. Proto je třeba ji podpořit na státní úrovni,« uvedl k tomu Mirek Topolánek. Vše je ale otevřené, stejné záměry mají mocné energetické společnosti z řady zemí, připravující se na letošní start privatizace KESH.
Výraznější podporu ze strany české vlády by si ale přály i další firmy, například sdružené v Asociaci obranného průmyslu ČR. »Nabídli jsme pomoc při likvidaci munice a chemických látek,« oponuje Mirek Topolánek. Otázka vojenských zásob se stala akutní po nedávném výbuchu muničního skladu poblíž Tirany u obce Gerdec. Právě v té době Albánie obdržela pozvánku do NATO. Zda se stane plným členem v dubnu 2009 na 60. zasedání Aliance, záleží i na vypořádání se s tímto dědictvím, což by české firmy rády využily.

(Hospodářské noviny)

Řecký ministr dopravy Kostis Chatzidakis chce v řeckých státních dráhách OSE prosadit organizační a správně-technické změny. Hodlá vyměnit manažery a pospojovat dceřiné podniky. Tak by měly zlepšit své služby a v případě dceřiných podniků dosáhnout zisku. Ztráta OSE obnáší více než 7,5 miliardy € (cca 200 miliard Kč), přičemž od roku 2008 do roku 2017 se předpokládají investice ve výši 10,8 miliardy €. Má se rozšířit spolupráce se soukromými drahami, aby se zásilky nemusely také několikrát překládat před dosažením cílové stanice. Snížit by se měly náklady na dopravu zboží. Do budoucna má jít veškerý obchod s nákladní dopravou přes připravovanou společnost Trainose.

(Železničář)

Nevíte někdo, jak je to se zpožděními v Srbsku, konkrétně mám na mysli R Hellas Expres Thessaloniki - Beograd. Dosahují zpoždění stále řádu několika hodin?

Mám jeden návrh. Premenujte toto fórum na "Politika na Balkáne - všeobecne".

Zámčan: Je docela dobře možné, že si někdo myslí, že Srbsko je slabé a z toho důvodu je dobré dát Kosovu samostatnost. To je ovšem mylný názor, protože za Srbskem stojí putinovské Rusko a to je silné víc než dost. Paralela s Mnichovem se sice nabízí, ale není přesná: první věc je, že Kosovo je geograficky přesně ohraničené a to nejméně od roku 1945, takže ekonomika i dopravní spoje s jeho existencí počítají a vznikem samostatného Kosova nejsou výrazně ohrožené. Kromě toho si myslím, že ekonomické vazby Kosova se Srbskem nebudou nijak zvlášť silné, protože nepokoje jsou tam už 20 let a to normální ekonomice nesvědčí. Navíc Srbů je tam málo a po celou uplynulou dvacetiletku, takže ani jejich podíl na kosovské ekonomice nebude výrazný a etnicky albánský podnik se nebude vázat na Srbsko. Naproti tomu hisotrické Čechy existují v neměnných hranicích 1000 let, takže Mnichov (zvlášť, když tam stanovené hranice byly dělané tak, aby národohospodářské škody byly co největší, totéž vídeňská arbitráž) zpřetrhal spoustu ekonomických vazeb a dopravní spojení z jedné části republiky do druhé téměř znemožnil. Ale i tak si mylím, že kdyby nedošlo k dalším událostem z jara 1939, mohli jsme žít s mnichovskými hranicemi dodnes (ekonomika by se z toho dokázala vzpamatovat) a nemuselo by to samo o sobě existenci státu ohrozit- akorát by dnes byla ČR zalidněnější (stejný počet obyvatel na území o třetinu menším).
A další, dost zásadní rozdíl je ten, že za 1. republiky byla ochrana menšin v ČSR na jedné z nejvyšších úrovní v Evropě, akorát byli Němci zfanatizováni hitlerem, zato v Kosovu byl národnostní útlak za Miloševiče skutečný: zavírání škol a kulturních zařízení se prostě v 1. ČSR nedělo, stejně jako potlačování němčiny ve veřejném styku.
A poslední věc: skutečnost je ta, že návrat Srbů znaméná válku ihned, zatímco nezávislost Kosova odsouvá problém do budoucna a dává čas na další řešení: např. o pokus integrace Srbska od evropských struktur. Ale je nezpochybnitelným faktem, že uznávat nezávislost de iure by se nemělo uspěchta, protože skutečně ten vývoj není nic, nad čím bychom měli jásat, ale jen a pouze jedno z mnoha nouzových řešení vzniklé situace, jakých už bylo na Balkáně spousta a ještě jich spousta bude.

SZKV

Ja zhrniem svoj názor na Kosovo a skončím touto témou

Uznanie Kosova mi pripomína mníchovský diktát z r 1938.Vtedy sa tiež mocnosti nazdávali že ustúpením nemeckým požiadavkám zachovajú mier .Veď ústami britského min.predsedu,prečo mi mali briti bojovať niekde v Europe za to aby mohli Česi naďalej utláčať Nemcov(nepovedal to presne takto,ale v tomto zmysle).
Paralera s dnešnou dobou.Kosovo treba riešiť.Ale ako ,dovoliť Srbom prevziať naspäť kontrolu,to vyvoláva okamžite odpor Albáncov a vojnový konflikt.Opačne nezávislosť Kosova znamená že zdecimované Srbsko si nemôže dovoliť resp. je tak oslabené,že nemôže bez cudzej pomoci sa vojensky vzoprieť.
To znamená pre západ Srbské Kosovo-vojna
nezávislé Kosovo-mier

Poddnesterskú republiku živí Rusko a jeho "mierové sily" tam rozmiestnené. Inak by už bola dávno porazená na hlavu od Moldavcov

Zámčan: Ano, já vím, že nám odsun Němců Slota závidí. Kdybych to měl říct demagogickým bonmotem, tak jsme vyměnili sudetské Němce za slovenské Cikány: skutečně super kauf! Samozřejmě rozumím, že na jihu Slovenska to lidi vidí jinak- soužití různých národností je vždycky problematické a 100% národnostní spravedlnosti nebude nikdy buď budeme preferovat menšinu a většinový národ to bude pociťovat jako újmu nebo naopak. Problém je v tom, že odsun obvykle nic neřeší: vyženete Maďary do Maďarska, čímž si jednak zjednáte smrtelného nepřítele na jižní hranici (sudeťáci taky dělají dodneška potíže v česko-německých vztazích a to je pro Němce české sousedství dost okrajová záležitost) a druhak nebudete schopní tak rozsáhlá území beze zbytku dosídlit, takže vám to tam začne chátrat, případně to obsadí méně přizpůsobiví spoluobčané s výrazně vyšší porodností: u vás to nejspíš budou Romové, ale kosovský problém vznikl dost obdobně. Takže ve výsledku budete mít národní stát za cenu degradace rozsáhlých území- stojí to skutečně za to?
Pokud jde o Albánce v Makedonii, tak není pochyb o tom, že roziko je ze strany Albánců. problém je akorát v tom, že by makedonská vláda mohla v rámci potírání násilí lehce sklouznout ke kolektivní vině, neadresné agresivitě, potlačování menšinových práv a tak. Ve výsledku by to pak vytvořilo z vrahů mučedníky a zvedne vlnu emocí, ve které střízlivé hlasy na obou stranách zmlknou a bude mluvit jen ulice (a pak zbraně). Toto je princip vzniku všech balkánských konfliktů v posledních dvaceti letech, takže je potřeba mu stůj co stůj zabránit. Právě ta ostrá makedonská reakce by totiž paradoxně způsobila, že by o ta území ve výsledku Makedonie přišla: viz Kosovo.
SplinterX: Jistě máš pravdu, akorát je problém v tom, že nemůže Evropa a NATO udržovat početné armády na Balkáně na věky. kromě toho se prokázalo, že bude-li rozbuška, mezinárodní vojska nemusí být moc platná- viz bosenská válka. V dané fázi je v Bosně nejvíc destabilizující prvek ta srbská část, takže logika velí dát jim to, po čem touží a zbavit se problémů na třetině území Bosny. Co se bude dít na zbývajících dvou třetinách území se uvidí, ale nakonec (právě pod dojmem kosovské nezávislosti) si dovedu í představit čistě muslimský stát mezi Srbskem a Chorvatskem- méně životaschopné než Kosovo to jistě nebude. A pokud je klid a mír, tak i malé a zdánlivě neživotaschopné státy nakonec dokážou najít způsob jak se udržet v chodu a alespoň an nějaké úrovni své obyvatele uživit- taková Podněsterská republika taky není nejideálnější útvar a přesto funguje už skoro 20 let bez výrazného prolévání krve.

Zámčan: Tak sa mi zdá, že plačeš na nesprávnom hrobe - SZKV totiž nad odsunom sudetských Nemcov z Čiech nikde nejasal. A keď už chceme silou-mocou moralizovať - zo slovenského územia náhodou neboli isté skupiny obyvateľstva v 40. rokoch takisto násilne deportované?

Zámčan: Tak sa mi zdá, že plačeš na nesprávnom hrobe - SZKV totiž nad odsunom sudetských Nemcov z Čiech nikde nejasal. A keď už chceme silou-mocou moralizovať - zo slovenského územia náhodou neboli isté skupiny obyvateľstva v 40. rokoch takisto násilne deportované?

veď hej...veď už parlament Republiky Srbskej vyhlásil, že keď má Kosovo právo sa osamostatniť, tak také isté právo majú aj Srbi voči Bosne...dajme tomu, že nech sa osamostatnie..ale čo potom zvyšok Bosny (Chorváti a Bosniaci). Zrejme po určitej forme samostatnosti zatúžia aj bosnianski Chorváti a nemusí to byť mierovou cestou, veď HVO (hrvatske viječe obrane - armáda bosnianskych Chorvátov z čias vojny) je stále živé...

a SMK u nás..svojou protislovenskou politikou najmä na regionálnej úrovni si u nás pohnevali veľa ľudí...

SZKV
Nechcem moc o politike len z tých posledných riadkov,že by sa malo dať pozor na Macedoncov aby nevznikli nejaké protialbanske čistky.Takže nie pozor na Albancov aby nerozbíjali Macedonsko.....................
To sa Vám v Čechách ľahko mentoruje keď ste sa zbavili dvojmilionovej nemeckej národnosti

splinterX: Rámcově máš sice pravdu, ale odsun obyvatelstva bych skutečně bral až jako krajní řešení (pokud to skutečně nejde jinak), pokud těch lidí není moc (stěhování národů ve 40. letech budiž memento) a pokud nedojdou k újmě (tedy ne žádní uprchlíci s ranečky na zádech...). Ve výsledku totiž odsun nepomůže skoro nikomu: odsunutí žijí s pocitem křivdy, který předají potomkům a "domácí" obvykle nemají dost sil na rozumné dosídlení daného kraje: jestli chceš vědět, co mám na mysli, dojeď si v Chorvatsku do okolí Kninu a pochopíš, totéž je k vidění v českých Sudetech (akorát po 60-ti letech). Takže Maďary ze Slovenska bych v žádném případě neodsouval, protože se v poslední době prokázelo, že jste schopni s nimi koexistovat v míru a na úrovni (viz účast SMK ve vládě).
Speciální problém Kosova je v tom, že tam těch Srbů nežije nijak moc, takže se to dá humánně řešit a není potřeba nic dosídlovat. Samozřejmě Srbům pocit křivdy nikdo neodčiní, ale aspoň by samostatností Kosova a oddělením etnik došlo k tomu, že ten méně vypočitatelný subjekt je uspokojen a stává se více ovlivnitelným: na samostatný stát se lépe vyvíjí mezinárodní tlak k potírání zločinnosti, než na území, v němž zuří guerilová válka. Naopak bych v rámci tradiční balkánské "realpolitik" umožnil Srbům v bosenské Republice srbské se buď osamostatnit, nebo připojit k Srbsku. Po těch bláznivých válkách už tam asi mnoho příslušníků jiných národů nezůstalo (a ti zbylí se dají za mezinárodní patronace humánně přemístit do lepších krajů) a je evidentní, že bez mezinárodního protektorátu není Bosna schopná samostatné mírové existence. A mezinárodní jednotky tam nemůžou být na věky (stejně jako v Kosovu). Takže jediné dlouhodobé řešení je oddělit od sebe etnika (opakuju- kde ti lidé nejsou schopní žít spolu v míru) a pak mezinárodně kontrolovat hranice, aby se předešlo nějakým provokacím. Chorvati si svůj problém "vyřešili", i když za něj Gotovina po právu sedí v Haagu, takže pak už by zbývali jen Albánci v Makedonii (nepochybně budou chtít připojit ke Kosovu: je třeba ohlídat, aby protiakce makedonské války nesklouzly k etnickým čistkám a likvidaci menšinových práv) a Muslimové v Bosně- ale snad by bylo možné docílit, že "zbytková" muslimsko-chorvatská Bosna by byla životaschopná.

SZKV: no to máš pravdu. Na Balkáne je to besné. Je tam vlastne 5 "horkokrvných" národov: Chorvátov, Bosniakov, Srbov, Albáncov a Macedóncom, ale nepriateľov navzájom proti sebe bojujúcich je viac: Chorváti v Chorvátsku, tzv. Srbská krajina (Srbi v HR), Bosniaci v BIH, Srbi v BIH, Chorváti v BIH, Albánci v Kosove, Albánci v Macedónsku...teoreticky pre pokoj "na večné časy" by bolo najlepšie vysťahovať Maďarov do Maďarska, Nemcov do Nemecka, Slovákov na Slovensko, Srbov do Srbska...každá z týchto národností má svoj štát...

SplinterX: Jo a když už jsem u toho- další nádhernou součástí srbsko-makednoského železničního folkloru jsou vynechané vozy a případně i celé vlaky. Řekové to vědí, takže rezervace do lůžek a lehátek provádějí až v době, kdy dostanou z Idomeni zprávu, že vlak dorazil do řecka a co veze. A při "délce" mezinárodních vlaků v oblasti, počtu RICových vozů a jejich údržbě se může docela dobře přihodit, že vlak nejede vůbec, rezervace propadají a je třeba to zkusit o den později. Stalo se mi v roce 2003 u spojení Sofia- Beograd, ale je to běžné i dnes. Prý občas odříkají i vlaky Z Bělehradu do Baru- od té doby, co jsou tam 2 "nezávislé" železniční správy...
Pokud jde o politiku, tak bych znovu rád zdůraznil, že Balkán je od toho Balkánem, že tam každá myslitelná strana oplývá velkým množstvím válečných zločinců, takže spravedlnosti se jednoduše dobrat nejde a kola balkánských válek se roztáčejí zase a znovu. Je jasné, že když "poglavnika" Paveliče musel i Hitler úpěnlivě nabádat k mírnosti, tak to už něco muselo být, ale vedlo to zase jen k srbským zvěrstvům obdobného rozsahu o 50 let později. Tudy cesta nevede.
A rozdíl mezi situací Maďaři vs. Slováci a Kosovem je dost markantní: zatímco u vás se Maďarům po národnostní stránce daří dobře, 8 let byli i ve vládě a poslední faktické křivdy se jim dály v letech 1945-48 (odsun, "reslovakizace"), v Kosovu jsou vzpomínky na srbský útlak dosud velmi živé, protože skončil příliš nedávno a navíc nedobrovolně. V dané chvíli to vidím tak, že buď budou trpět Srbové v Kosovu (právě proto bych radil je z mezinárodních peněz přesídlit do Srbska, aby žádnou újmou netrpěli), nebo budou Srbové ve jménu potlačování zločinnosti budou vraždit Albánce. Pokud by se i povedlo to druhé řešení realizovat, máme předplatné na další balkánskou válku zajištěné. Naopak v případě kosovské samostatnosti je (snad) reálné, že pokud se minimalizuje počet Srbů, kteří na daném stavu osobně utrpí (fyzicky nebo majetkově) a navíc tam bude EU cpát peníze horem dolem, tak se podaří jim pro blízkou budoucnost "zacpat" hubu a za 20 let už by z toho mohla být jen smutná vzpomínka (viz Maďaři a Trianon). Ještě je taky možné řešení rozdělit Kosovo na etnickém základě, ale nevím, jestli to jde (Srbové by museli obývat kompaktní enklávu) a navíc hrozí, že by to naštvalo obě strany a riziko, že se do sebe při nejbližší příležitosti zase pustí by bylo opět vyšší.

SplinterX: V Chorvátsku som bol vlakom veľakrát a nič také dramatické som tam nezažil. Meškania sú v "norme" a viackrát sa mi stalo, že šiel vlak úplne načas. Do Chorv. je lepšie ísť cez OBB, ako cez MÁV, nakoľko to cez Maďarsko zvykne meškávať-raz sa mi "pošťastilo" meškanie cca 120 min.
Cez Rakúsko som zatiaľ cestoval vždy načas. Takže je to len na Tebe ktorým smerom sa vydáš splniť si svoj cestovateľský sen...

SplinterX: V Chorvatsku by tě nějaké extrémní zpoždění potkat nemělo. Problém může být u vlaků ze Srbska, spojení z Bosny a u vlaků přes Dobovu. U vnitro-spojení jsem se nikdy s vyšším zpožděním než 20 minut neviděl. Právě proto mám Chorvatsko rád, že ačkoliv uvažují dost balkánsky, tak to umí navenek mistrně tajit:-). A hlavně pokud umíš trochu chorvatsky, tak se v podstatě vždy dá domluvit, že buď vlak počká, nebo jedeš nějak netradičně tak, aby si nedošel k újmě. Holt kombinace balkánské neformálnosti a uherské pohostinnosti se mi moc líbí!