České dráhy, a.s. - skupina

Ve dnech 25. - 29. 4. 2006 se České dráhy účastní veletrhu URBIS INVEST na Výstavišti v Brně. V jeho rámci se zde prezentují formou informačního stánku v pavilonu V, na kterém najdete informace týkající se dopravní obslužnosti v jednotlivých regionech. Prezentovány zde jsou také motorové vozy řady 854 a 814 Regionova, které jsou určeny pro dálkovou a regionální osobní dopravu.
Samostatná část prezentace je věnována projektu Živá nádraží, který si klade za cíl revitalizovat nádraží Českých drah - přeměnit je v respektované součásti života městských center, kam lidé rádi chodí, nejen když cestují, ale například i za nákupy a dalšími svými aktivitami. Více informací o projektu získáte na internetových stránkách www.zivanadrazi.cz .
V rámci doprovodného programu proběhne celá řada zajímavých akcí, z nichž za zmínku stojí zejména prezentace již zmiňovaného projektu Živá nádraží na informačním molu v pavilonu V, která se uskuteční dne 26. 4. v dopoledních hodinách. Projekt zde představí ředitel dceřiné společnosti ČD Reality, PhDr. Eugen Bečka.
V odpoledních hodinách proběhne za účasti náměstka generálního ředitele ČD pro osobní dopravu, Ing. Jiřího Koláře Ph.D., konference nazvaná „Proměny regionální železniční dopravy v ČR a Evropě“ určená především pro představitele krajů ČR, Českých drah a média. Na závěr této konference bude pokřtěno informační CD „Proměny železnice v regionech“.

(Aktualita ČD)

Vznik a rozvoj železnice a železniční techniky způsobil i rozvoj jednotlivých vědeckých oborů v praxi, a umožnil také vznik oborů zcela nových. Rozvoj železniční dopravy ve dvacátém století probíhal vždy v těsném spojení se železničním výzkumem. Logickým fenoménem tohoto vývoje byl také vznik vědeckých pracovišť, ať v průmyslu, ve školství nebo u železničních správ, se soustředěním na problematiku železnice jak v oblasti výzkumu a vývoje, konstrukce, technologie, provozu a údržby, tak i v oblasti zkušebnictví.

Celá stať k přečetní na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_15hist.htm

Společnost ČD-Telematika i tentokrát svým zákaznickým přístupem dokázala, že je vzornou dcerou své matky – Českých drah. Akčně a okamžitě reagovala konkrétní pomocí při řešení vážných dopravních problémů železnice souvisejících s velkou vodou v oblasti Břeclavi ve směrech na Vídeň a Bratislavu.
Během páteční noci a víkendu pomohli kabeláři ČD-T tamní Správě dopravní cesty se zprovozněním zabezpečovacích kabelů autobloku. Díky operativnímu soustředění sil ČD-T a SDC bylo již v sobotu v 15 hodin zprovozněno zabezpečovací zařízení alespoň v provizorním stavu. Tento zásah umožnil řešení místní náročné dopravní situace a tím i pozitivně ovlivnil celou dopravní síť. Přestože pracovníci ČD-T musí v důsledku povodní řešit rozsáhlý soubor poruch telekomunikačních zařízení, dokázali z celorepublikového hlediska pružně přeskupit síly a pomoci i kolegům ze Správy dopravní cesty, právem se nám pochlubil ředitel PTÚ, úseku INFRA, Ing. Josef Bernard.

(Železničář 15-16/2006)

Jak již Železničář informoval, v rámci racionalizačních kroků na úseku náměstka generálního ředitele ČD, a. s., pro dopravní cestu byly v roce 2005 provedeny významné organizační změny. Jedním z útvarů, který prošel zcela zásadní změnou, je odbor 13 – odbor stavební a provozu infrastruktury. Na naše otázky odpovídali Bc. Václav Petrášek, ředitel odboru 13, a Ing. Milan Čermák, zástupce ředitele tohoto odboru.

Více čtěte na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_15naro.htm

České dráhy, a. s., si včas zajistily registraci příslušných doménových jmen s příponou .eu a získaly tak jejich výhradní vlastnictví. Tyto domény jsou pro České dráhy významné především z hlediska komunikace s domácími i zahraničními zákazníky a možnost pohodlného a moderního informování o nabízených produktech a službách.
Zaregistrované domény souvisí nejen se samotnou společností České dráhy, a. s., ale rovněž s nabízenými produkty (například In - karta, SC Pendolino) a činnostmi (například nákladní doprava ČD CARGO). Včasnou registrací vybraných domén České dráhy zamezily možným pokusům o jejich získání z řad dalších osob – včetně případných spekulantů.

Jedná se například o následující domény:

cd-cargo.eu
cdrail.eu
ceskedrahy.eu
ceske-drahy.eu
czechrailways.eu
in-karta.eu
inkarta.eu
scpendolino.eu

České dráhy kladou velký důraz na využití moderních informačních technologií při komunikaci se svými zákazníky, které přispívají k rostoucí kvalitě nabízených služeb. Mezi dalšími těmito aktivitami lze jmenovat spuštění internetového portálu pro zadávání zakázek v nákladní dopravě ČD Cargo nebo e – shop, který umožňuje zákazníkům zakoupit si přes internet z pohodlí domova či kanceláře jízdenky pro vlaky SC Pendolino jezdící na trase Praha – Pardubice – Olomouc - Ostrava.

(tisková zpráva ČD)

Ještě lepší možná bude, když si ČD přestanou občas dělat z přepravovaného substrátu prd.eu...

ad p.m.:

Československo už bylo rozděleno, takže každá instituce existuje v jiném státě.

Musím upozorniť na nebezpečie zámeny skratky VÚŽ so skratkou Výskumného ústavu zváračského v Bratislave VÚZ. V predošlom texte sa vyskytla (i keď bez "Ú") tá druhá spomínaná, čož nie je správne!

Představitelé Výzkumného Ústavu Železničního, a. s., generální ředitel a předseda představenstva Ing. Antonín Blažek a technický ředitel a člen představenstva Ing. Jaroslav Grim, převzali dne 6. března 2006 z rukou předsedy Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví Ing. Alexandra Šafaříka­Pštrosze, Rozhodnutí o udělení autorizace k činnostem při posuzování shody podle nařízení vlády č. 133/2005 Sb.

Transformací Výzkumného ústavu železničního z odštěpného závodu Českých drah, a. s., na samostatnou akciovou společnost VUZ byla splněna zásadní podmínka nezávislosti na užívání součástí interoperability nebo subsystémů evropského železničního systému (EŽS). VUZ tak mohl začít plnit i další podmínky a kritéria, která jsou stanovena nařízením vlády č. 133/2005 Sb. o technických požadavcích na provozní a technickou propojenost EŽS, pro autorizaci právnických osob podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a usilovat o její udělení.

Celá informace je k dispozici na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_14vuz.htm

Protože perspektiva každé firmy je závislá na jejím hospodaření, požádali jsme nově jmenovaného náměstka pro ekonomiku a člena představenstva Českých drah, a. s., Ing. Vladimíra Filipa o odpovědi na několik zásadních otázek, týkajících se minulého i současného ekonomického stavu a. s. ČD.

Rozhovor čtěte na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_14fili.htm

6.4.2006 Haló noviny str. 1 Titulní strana

Rozhovor Haló novin s poslancem Václavem Frankem

* Nymburk byl vždy mezi železničáři pojem. Existovala tu jedna z nejmodernějších železničních opraven (ŽOS), velká železniční stanice s moderně vybaveným seřaďovacím nádražím a jedno z nejproduktivnějších lokomotivních dep v republice. Téměř každá druhá rodina v okrese měla ve svém středu železničáře a není třeba pochybovat, že to byla právě železnice, která občanům nejenom samotného města Nymburka, ale i celého bývalého zemědělsko-průmyslového okresu dávala tisíce pracovních příležitostí. I Václav Frank, kandidující do Poslanecké sněmovny za KSČM na 4. místě Středočeského kraje, strávil na železnici téměř 20 let. Není tedy divu, že mu osud drah a jejich zaměstnanců není lhostejný. Jaký je současný stav »železničářského« Nymburka?


Dalo by se vše možná říci jedním slovem - špatný! Českým drahám, a tedy ani Nymburku, se nevyhnula ona privatizační mánie Klausových vlád z počátku 90. let. Zcela nesmyslně a neprozíravě byla zprivatizována i ŽOS, která byla stavebně dokončena v r. 1989 a dosud patří mezi nejmodernější dílny. Vzhledem k tomu byla schopna opravovat všechny trakce, včetně vozových jednotek. Když jsem v r. 1994 tehdejšímu ministru dopravy Stráskému navrhoval, aby si ČD ponechaly alespoň jednu svou vlastní opravnu, řekl, že to tak bude. Za půl roku bylo vše jinak a ČD za opravy platily i soukromým opravnám obrovské peníze. Dnes tuto dílnu vlastní, již okleštěnou o některé rentabilní provozy, soukromá slovenská firma ŽOS Vrútky, která rovněž zápasí s pracovní náplní.


* A co se děje s ostatními železničními jednotkami?


Je to smutné konstatování. Dá se říci, zatím fungují železniční stanice, ale na jednom z nejmodernějších seřaďovacích nádraží se prohání vítr a koleje zarůstají plevelem. Jen občas dojde k sestavení nákladního vlaku. I to je důsledek nesmyslné privatizace a odraz současné doby, kdy ČD nemají co přepravovat a silnice nám ničí silná kamionová doprava. O dopadech na životní prostředí ani nemluvím. No, a tou poslední ještě stále drážní jednotkou, o kterou »bojuji«, je bývalé depo kolejových vozidel.


Ano již bývalé, protože neustálou reorganizací, kterou ČD procházejí, bylo rozhodnuto zrušit mj. i tuto jednotku a vytvořit z ní Dílnu pro opravu vozidel.


* Jaká je současná situace této dílny, má budoucnost?


Musím říci, že již v r. 2004, tedy při prvotní organizační změně depa na opravnu, jsem se o celkovou situaci zajímal. Byl jsem o to požádán nejen vedením Dílny, ale i odborovou organizací. Chlapi měli zcela právem obavy, co s Dílnou bude a jak to dopadne se stavem tehdejších vysoce kvalifikovaných pracovníků. Interpeloval jsem ministra dopravy Šimonovského, abych se ujistil o celkovém záměru, že skutečně jde o snahu ČD ušetřit finanční prostředky především v oblasti režijních nákladů a že se toto opatření nedotkne počtu pracovních míst. Musím říci, že nejen vedení Dílny, odbory i zaměstnanci pochopili situaci, neboť ta znamenala obrovské vypětí ve stabilizaci stavu zaměstnanců, jejich zaškolení i samotné přípravě pracovišť na nové řady vozidel. To se podařilo. Jaké však bylo překvapení, když v úvodu r. 2006 se začalo hovořit o další reorganizaci, aniž by byla řádně vyhodnocena ta předchozí. Důvodem prý je neplnění stanovených ukazatelů. Nikdo se nezajímal, že např. nebyla naplněna poptávka ČD po opravách co do množství oprav i jejich struktury. Opravy, které si Dílna zajišťovala sama, tedy jaksi navíc, ani zdaleka nemohly naplnit ukazatele plánu. Konečně, ty nejsou deklarovány ani pro letošní rok. Opatřením měla údajně být další úspora režijních prostředků, která by spočívala ve sloučení Dílny Nymburk s Dílnou Česká Třebová. A opět bez důsledné analýzy posledních měsíců, od poslední organizační změny. Považoval jsem takovýto postup za nehoráznost.


* V Nym

Horní parlamentní komora nemá výhrady k tomu, aby si České dráhy vzaly od sdružení evropských železnic Eurofima úvěr ve výši 900 milionů korun. Předlohou se Senát na návrh jednoho ze svých výborů nezabýval. V praxi to znamená, že norma putuje k podpisu prezidentovi republiky. Peníze by měly jít na nové příměstské jednotky.
Eurofima poskytla drahám první úvěr 15 milionů eur (asi 450 milionů korun) v roce 2002. Z něho podnik zaplatil zálohy na vagony první a druhé třídy společnosti Siemens a na dvě soupravy příměstských vlaků od ČKD Vagónka ve Vítkovicích. Předloni podnik čerpal 45 milionů eur (asi 1,35 miliardy Kč), a tutéž částku získal také loni.
Podle mluvčího ČD Aleše Ondrůje je Eurofima důležitým zdrojem prostředků pro obnovu vozového parku drah. Letos peníze půjdou na pět příměstských jednotek. S pěti soupravami, které ČD letos převezmou, by jich měly mít na konci roku již celkem 25. Nové jednotky se zatím objevují hlavně na tratích z Prahy do Roudnice nad Labem, do Berouna, do Kolína a dál do Pardubic. Od letošního roku by se ale první nové jednotky měly začít jezdit také na příměstské dopravě kolem Ostravy.
Ondrůj připomněl, že úvěr podpoří také domácí průmysl. Vlaky totiž vyrábí domácí výrobce ČKD Vagónka v Ostravě."Současné železniční vozy Českých drah jsou velmi zastaralé a musí být nahrazeny, aby byla zajištěna větší dostupnost a bezpečnost železniční dopravy v České republice," uvedla 22. února Evropská komise, která proti půjčce nevznesla žádné námitky. Podle zástupců komise nebude mít půjčka žádný dopad na hospodaření českého železničního dopravce.
Dráhy mají asi 4500 osobních vozů, 95 elektrických souprav a dalších asi 790 motorových vozů. Průměrné stáří vozového parku Českých drah je 25 let.

(Financninoviny.cz/ČTK)

První věta zprávy obsahuje nesmysl - horní (ani dolní) komoře PČR není nic do toho, zda si České dráhy úvěr vezmou či nikoliv. Zákon se týká státní záruky za tento úvěr.

V minulém vydání Železničáře jsme zveřejnili obsáhlejší redakční besedu s ředitelem odboru komunikace GŘ ČD Ing. Zbyňkem Honysem, pracovníkem O 27 Ing. Jiřím Ješetou a ředitelem RailReklamu Mgr. Alexandrem Křížkem na téma propagace, reklamy i vnitropodnikové informovanosti. V této souvislosti jsme připravili také anketu s otázkou v titulku: Změnila se prezentace ČD na veřejnosti? Oslovili jsme s ní několik železničářů i neželezničářů. Tady jsou odpovědi:

http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_13anke.htm

Traťová strojní společnost, a. s. (TSS), původně specializovaná organizační jednotka Traťová strojní stanice Pardubice, vznikla k 1. lednu 2005 jako první dceřiná společnost Českých drah, a. s.
Jejím jediným akcionářem a stoprocentním vlastníkem byla akciová společnost České dráhy. Na základě zpracovaného projektu o založení dceřiné společnosti, schváleného usnesením Představenstva Českých drah, a. s., ze dne 16. 6. 2004, který předpokládal vstup externího kapitálu a počítal s tím, že do TSS vstoupí strategický partner, se v loňském roce tento proces uskutečnil. Strategický partner byl v září 2005 vybrán a návrh předložen akcionáři ke schválení. Ke dni 28. 2. 2005 byl celý proces dokončen předáním akcií akcionářům.

Ing. Janu Grebíkovi jsme položili několik otázek.

Odpovědi najdete na:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_13tss.htm

Se vznikem vyšších územně správních celků vznikla i Správa dopravní cesty Karlovy Vary, která od roku 2002 zajišťuje správu a údržbu železniční infrastruktury v celém Karlovarském kraji. V březnu 2005 byl do funkce vrchního přednosty jmenován Ing. František Vlach, který s předchozími zkušenostmi z funkce provozního náměstka navázal na svého předchůdce Bc.Václava Petráška, který byl jmenován Představenstvem ČD, a. s., ředitelem odboru 13 GŘ ČD, a. s.

Položili jsme vrchnímu přednostovi SDC Karlovy Vary několik otázek.

Odpovědi najdete na:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_13sdc.htm

Zbyněk, my sme mali 5 rokov "ludoveho prezidenta", cestujuceho vlakom .

Odbor komunikace ČD cestu prezidentského páru vlakem SC Pendolino neprodleně řádně "zúročil":

Václav Klaus cestoval SC Pendolinem - viz

http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=32135

http://www.cd.cz/index.php?action=article&id=32138

Uplynulo již více než půl roku, co byl na generálním ředitelství ČD znovu ustaven odbor komunikace (dříve odbor vnějších vztahů). Pod jednu střechu se tak soustředily aktivity tiskového oddělení, oddělení marketingové komunikace a redakce Železničáře, včetně vnitropodnikové komunikace Českých drah.
Jak se odboru dařilo a čeho dosáhl, to bylo hlavní téma besedy, kterou na středu 1. března svolala redakce Železničáře. Zúčastnil se jí ředitel odboru komunikace generálního ředitelství ČD, a. s., (odbor 27) Ing. Zbyněk Honys, ředitel společnosti RailReklam Mgr. Alexandr Křížek, vedoucí oddělení odboru 27 Ing. Jiří Ješeta a zástupci naší redakce.

Celý výtah z besedy na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_12rekl.htm

Můžete se nám stručně představit?

Je mi 32 let a v oboru marketingu, dopravy a sdělovacích prostředků se pohybuji celý svůj profesní život – tedy již více než 10 let. Pocházím z Valašska – z Rožnova pod Radhoštěm a v Ostravě jsem vystudoval Fakultu ekonomickou Vysoké školy báňské. V minulosti jsem spolupracoval jako konzultant na interní a externí komunikaci s řadou českých i mezinárodních společností – namátkou je možné uvést například platební systém MasterCard, České aerolinie, Letiště Praha, Dopravní podnik hlavního města Prahy, GE Money Bank, brněnský Zetor a řadu dalších firem. Železniční doprava je mým obrovským koníčkem, vlakem cestuji často a rád, a neváhám železnici obětovat hodně ze svého volného času.

Celý rozhovor na
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2006/6_12ondr.htm

Stávka je za námi, tak se můžeme věnovat třeba outsourcingu:

Odčlenění se týkalo v obvodu DKV Česká Třebová celkem 135 zaměstnankyň. Podle předpokladů měly čističky uzavřít novou pracovní smlouvu s firmou ZENOVA a vykonávat dále svoji práci. Skutečnost po prvních dnech je však naprosto tristní. „Všech 38 čističek v naší provozní jednotce dostalo výpověď od ČD k 28. únoru pro nadbytečnost, pět z nich mělo možnost odejít na Doprovodný sociální program. K soukromé firmě však přešlo pouze 16 čističek, ostatní tuto práci odmítly vykonávat. Hned při prvním setkání se soukromou firmou bylo vysloveno, že firma předpokládá vyšší nasazení a v jiném počtu lidí,“ sdělila předsedkyně ZV OSŽ u DKV Česká Třebová Věra Karlíková. Jedna z čističek, která odmítla podepsat výpověď z nadbytečnosti, se rozhodla podat soudní žalobu na neplatnost výpovědi. Důvodem neochoty pracovat nadále v této profesi jsou pracovní podmínky, které soukromá firma čističkám nabízí, neboť zdaleka nedosahují té úrovně, kterou jim zajišťovala kolektivní smlouva ČD. Vozy v České Třebové se proto čistí pro nedostatek pracovnic pouze v omezeném rozsahu.

Obdobná situace je v dalších provozních jednotkách či střediscích DKV Česká Třebová.

Podle vyjádření vedoucího organizačně správního odboru u DKV Česká Třebová Václava Bartoníčka mělo vedení DKV Česká Třebová (a potažmo i zástupci jednotlivých ZO OSŽ) jen minimální možnost ovlivnit podmínky, za jakých budou zaměstnanci u privátní firmy pracovat. Odčlenění se dotklo celkem 135 zaměstnanců, z nichž pracovní smlouvu se společností ZENOVA uzavřelo 41 z nich. „Čištění je prováděno podle smlouvy uzavřené mezi ČD a společností ZENOVA services, s.r.o. Kvalita čištění se doposud jevila jako nedostatečná v obvodu PJ Trutnov a PS Letohrad, kde o nabízenou práci neprojevily naše bývalé zaměstnankyně zájem,“ sdělil Bartoníček. „Situace je řešena průběžně, v obvodu PJ Trutnov a PS Letohrad je činnost zajišťována vlastními zaměstnanci.“ Tento stav by se měl změnit počátkem 11. týdne (tj. od 13. března), kdy by měl být personální stav čističek u firmy ZENOVA doplněn.

(Obzor 11/2006)

České dráhy předpokládají, že z celkového počtu více než 6870 vlaků denně vypravovaných vlaků se stávka dotkla méně než 5 %. Stejně tak i počet strojvedoucích, kteří dnes byli v práci a vůbec nestávkovali, byl velmi výrazný – a to přes 200.
Vlaky, které byly ovlivněny stávkou se ve 12.30 hodin rozjely z příslušných stanic – průměrná doba zpoždění také není nikterak výrazná a činí do 15 minut.


(Želpage/ČD)