Železniční uzel Brno a jeho přestavba

Místopředseda vlády a ministr dopravy Milan Šimonovský věří, že se nakonec podaří rekonstrukci brněnského železničního uzlu s nádražím v odsunuté poloze uskutečnit a že rychlostní mezinárodní doprava bude jezdit přes Brno.
Varoval však, že může být zvolena také trasa přes Přerov, Olomouc a Českou Třebovou, pokud se brněnským a jihomoravským politikům nepodaří společně záměr prosadit.
„Brno je svého druhu úzké hrdlo. Pokud se nepodaří problém odstranit, bude to muset stát vyřešit, nejsnadněji objezdem,“ řekl ministr po víkendové dopravní konferenci KDU-ČSL v Brně a připomněl, jaké důsledky měly neshody místních politiků před stoletím pro Kroměříž a její další vývoj.
Podle Šimonovského bylo chybou vlád v 90. letech, že při modernizaci železničních tahů vynechaly složité dopravní uzly v Praze a Brně proto, že by jejich rekonstrukce vyčerpala všechny peníze, které tehdy byly k dispozici. Teprve nyní přichází jejich rekonstrukce na pořad dne.
„Pražský uzel bude stát přes sto miliard korun, já přitom celý život slyším, že rekonstrukce marnotratným plýtváním bude rekonstrukce toho brněnského. Dosud jsem to slyšel jen od Pražanů, ale v poslední době to říkají i někteří Brňané, což mne překvapuje,“ řekl v pondělí Šimonovský.
Ministr dopravy dodal, že jakýkoli průtah rychlostní trati Brnem přijde stejně draho, ať bude nádraží v jakékoli poloze. „To chci říci s plnou odpovědností. Tvrdit něco jiného je hloupost, zaslepený populismus s čistě volebními cíli,“ prohlásil Šimonovský, podle kterého se mezinárodní doprava Brnu vyhne, pokud si ponechá stavebně a směrově komplikovaný 167 let starý dopravní uzel, jehož situace již nyní limituje plynulost dopravní obsluhy celého regionu.
Ministr varoval před matením veřejnosti diskusemi o ceně nového nádraží.
„Ať bude v jakékoli poloze, budou je stavět soukromí investoři za své. V celé republice se takhle bude postupně přestavovat šedesát železničních stanic, protože nádraží, kterým prochází denně množství lidí, je dnes jedinečnou příležitostí pro rozvoj obchodu a služeb,“ řekl ministr a dodal, že jediný rozdíl bude, zda se kvůli jeho stavbě bude muset ve staveniště změnit centrum města nebo jeho dnešní periferie.

(Právo)

Že se Brno stane dopravní křižovatkou Evropy, předpovídá svému rodnému městu ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL). Také zásluhou modernizace železničního uzlu za zhruba dvacet miliard.
„Pražské nádraží bude stát sto miliard a nikdy jsem neslyšel, že by to někomu vadilo. Ostatně každé nádraží je vlastně středisko služeb, které si na sebe vydělá,“ uvedl Šimonovský v sobotu v Brně na dopravní konferenci pořádané křesťanskými demokraty.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Ministr kultury Vítězslav Jandák ve čtvrtek v předvolebním speciálu Otázek Václava Moravce kritizoval, že Brno bude přesouvat nádraží za zbytečně moc peněz. Není to jediná stavba na Moravě, která mu je trnem v oku.
Ministrově kritice před televizními kamerami neunikla ani dálnice do Ostravy. Místo ní by rád prosadil stavbu pořádného spojení do jižních Čech.
„Nechápu, proč se dává třikrát víc peněz na dálnici na Ostravu než sem na jih,“ podivoval se volební lídr jihočeské kandidátky ČSSD.
Jandákova slova nepříjemně překvapila mimo jiné i jeho kolegu z vlády, ministra dopravy Milana Šimonovského. „Panu Jandákovi očividně uniklo, že já stavím dálnici, kterou si prosadila ČSSD. Jen jsem jim ukázal, že se dá postavit levněji a rychleji,“ prohlásil ironicky Šimonovský. Jandák dokázal veřejným míněním na jižní Moravě zahýbat už jednou. To když na sklonku léta v televizi s kamennou tváří prohlásil, že dubnový požár na Pernštejně založili zloději, kteří předtím hrad vykradli. Vyšetřovatelé nakonec dospěli k tomu, že požár nikdo nezavinil. Jandák se svá slova později snažil vzít zpět s tím, že měl špatné informace.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Magistrát města Brna žádá sociologické agentury, aby mu během dvou dnů dodaly podklady pro svou účast ve výběrovém řízení. V něm magistrát zvolí firmu, která zhotoví průzkum postoje občanů k přestavbě brněnského železničního uzlu.
Představitelé agentur tvrdí, že dva dny na přípravu podkladů v žádném případě nestačí. Podle brněnského vydání Lidových novin, které o výběrovém řízení informují, by mohlo jít o zakázku šitou na míru konkrétní agentuře.
Magistrát žádá nabídku pro tři varianty průzkumu, zahrnující obyvatele města, kraje a celé republiky, a dotazník se 150 až 200 položkami. Hodnota průzkumu může být až dva miliony korun.

(iHNed)

Buď někomu něco došlo pozdě - nebo se potřebuje kdosi na poslední chvíli přiživit na něčem už rozhodnutém.

Brno zažilo za druhé světové války hned několik leteckých útoků. Většina úkrytů a bunkrů byla vybudována poblíž tehdejších továren. Před nálety se ovšem lidé ukrývali také v provizorních krytech v parcích a okrajových částech města.
Rumiště poblíž brněnského autobusového nádraží, kde se mají po přestavbě železničního uzlu táhnout nové ulice, skrývá kus historie. Za 2. světové války se zde v zákopech a bunkrech tlačili Brňané ve strachu před leteckým bombardováním. Jejich skrýš před týdnem náhodou objevili dělníci. „Podle pamětníků sloužily tyto stavby Vaňkovce při náletech,“ uvedl Stanislav Pšeja ze společnosti Jižní centrum Brno.
Jedním z pamětníků je Brňan Jiří Rybníček. Za války pracoval v textilních Offermannových závodech, které měly svou továrnu na místě dnešního obchodního domu Tesco. „On i jeho kolegové do zákopů utíkali hlavně při silném bombardování v listopadu 1944. Výkopy pro dělníky byly otevřené, takže nemohly ochránit přímo před bombou, ale skýtaly bezpečí před tlakovou vlnou a střepinami,“ popsal Libor Michele z firmy Aqua Enviro, která se zabývá geologií. Vyprávění Jiřího Rybníčka má Michele natočené na videu. Sám pamětník asi před dvěma roky zemřel.

V úkrytech měli lidé i latríny

Podle Radovana Soudka z badatelské společnosti Agartha se po Brně za války hojně stavěly typizované kryty. Hlavní chodby, spojené v pravém úhlu, měřily asi patnáct metrů a na každém konci měly výklenky s latrínami. Uprostřed stávala kamínka, aby se ve skrýších dalo topit. Lidé seděli v chodbách po obou stranách, koleny k sobě.
„Uvnitř jednoho z nich jsem našel dochované nápisy na stěnách. Byly v češtině a v němčině: Nekuřte. Zachovejte klid,“ vykreslil Soudek. Znalec brněnského podzemí Aleš Svoboda uvádí, že v Brně se dochovalo téměř tři sta stálých krytů.
„Většinou byly menší, rozeseté v parcích a okrajových částech Brna,“ podotkl.
Podle Svobody jsou mnohé úkryty už dávno zasypané, u jiných lze dodnes najít poklop, kudy se vstupovalo dovnitř. Protiletecké a protiatomové kryty se dobudovávaly v padesátých letech. Největší jsou dnes pod Petrovem, Špilberkem a Kraví horou.

Bunkr u Vaňkovky přijde zbořit

Železobetonový výkop i bunkr, který odkryli pracovníci Jižního centra, čeká za pár let demolice. Na pozemku se totiž jistojistě bude stavět.
„Podle územního plánu pozemky rozdělíme do bloků. Vyrostou zde polyfunkční objekty anebo stavby, které budou součástí budoucího nádraží,“ uvedl Pšeja z Jižního centra. Libor Michele dodává, že pro stavbaře představuje takový bunkr v podzemí zátěž. „Kdybyste tam postavili třeba parkoviště, probořilo by se. Dutiny je potřeba odstranit.“
Podle Aleše Svobody je možné část válečných bunkrů zachovat jako součást nových staveb. To ovšem u skrýší ze čtyřicátých let není pravděpodobné. „Kryty z druhé světové války nejsou příliš staré, a i když o historii Brna vypovídají, nejsou tak cenné,“ míní Svoboda.
Každý bunkr či výkop, kde se za války ukrývali lidé, je však podle něho potřeba zdokumentovat.
„Takové stavby je vždy potřeba vyčistit, zdokumentovat a pak teprve může přijít rozhodnutí, co s nimi udělat,“ popisuje.
Péči badatelů a historiků má tedy úkryt, kde se před více než šedesáti lety skrývali zaměstnanci z Vaňkovky, teprve před sebou.
„Žádnou dokumentaci jsme zatím neudělali. Pro nás je podstatné, že o existenci bunkru víme a můžeme s ní počítat,“ vysvětlil Stanislav Pšeja. Dodal, že historický průzkum a dokumentace stojí nemalé peníze, které teď v rozpočtu firmy nemají.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Jedinečný objev udělali dělníci na rumišti poblíž Opuštěné ulice, pár kroků od Vaňkovky. Když zjišťovali, v jakém stavu jsou pozemky potřebné pro přesun nádraží, narazili na bunkry a zpevněné výkopy.
V nich se za války tísnili Brňané ve strachu před nálety. „Bunkry v té oblasti sloužily pro zaměstnance Vaňkovky i textilních Offermannových závodů,“ vysvětil Libor Michele z firmy Aqua Enviro, který se o území zajímá.
Právě v textilce za války pracoval Brňan Jiří Rybníček. Jako řadový zaměstnanec se při náletech musel tísnit s ostatními v otevřených výkopech. Uzavřený bunkr byl určený lidem z vedení firem. „Vzpomínal, že nad hlavou měli nebe a čekali, až se ta hrůza přežene,“ podotkl Michele. Jiří Rybníček pro něho své zážitky v devadesátých letech namluvil na videokazetu. Dnes už nežije.
Nově objevený bunkr a výkopy se nacházejí na pozemcích městské firmy Jižní centrum Brno. „Na místě jsme dělali průzkum a najednou jsme odkryli železobetonové zákopy a jeden bunkr. Bylo to pro nás veliké překvapení,“ popsal ředitel společnosti Stanislav Pšeja.
Kdo by chtěl válečný bunkr u Opuštěné ulice vidět, najde dnes na místě už jen rozrytou hlínu. Pracovníci firmy totiž výkop okamžitě zahrnuli. „Je to nebezpečné místo. Kdokoli by se tam mohl zranit,“ vysvětlil Pšeja.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

ŠANCE PRO JIŽNÍ MORAVU

http://zeleznicni-uzel-brno.cz/

** **

Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) musí znovu hledat dodavatele projektové dokumentace na první část projektu Europoint, který zahrnuje přestavbu brněnského železničního uzlu a přesun hlavního vlakového nádraží. Má stát více než 20 miliard korun. První fáze počítá se stavbou odstavného nádraží za zhruba 800 miliónů korun. Původní výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace nařídil zrušit antimonopolní úřad.
Zadavatel podle úřadu špatně určil kritéria při hodnocení jednotlivých uchazečů. „Vypsali jsme nové řízení,“ řekl náměstek generálního ředitele správy Miroslav Konečný. O kolik se kvůli nové volbě dodavatele opozdí výstavba první části, není podle něj možné odhadnout.

(Právo)

Omlouvám se za překlep: Zatím jsme slyšeli...

Někteří lidé by se měli zamyslet, jestli mluví o přestavbě ŽELEZNIČNÍHO UZLU nebo OSOBNÍHO NÁDRAŽÍ. Zatím jsme slišeli jen samé polemiky o tom, jak by měla vypadat nádražní budova, jak to budou mít cestující daleko apod... Neviděl jsem ještě žádný konkrétní návrh kolejového obrazu stanice ani nástin technologických postupů. V železničním uzlu není jen osobní doprava. Ve všech skriptech, odborné literatuře tuzemské i zahraniční se dočteme, že ve významných uzlech by se měla oddělit osobní doprava od nákladní. Proto v Brně (kde v současnosti oddělený průtah existuje) spojíme vše do jedné stanice. Geniální ! Však pro ty nákladní vlaky vyhradí 2 gleisy ! To, že zhlaví budou společná, těžké nákl. vlaky budou více opotřebovávat výhybky (a ty se budou muset častěji udržovat), že pomalé nákladní vlaky budou blokovat postavení vlakových cest pro osobáky... - to evidentně nikomu z pánů politiků nevadí. Navíc v případě mimořádné události nebude v Brně (a tím pádem mezi Břeclaví a Č. Třebovou / Kolínem) vhodná variantní trasa. Ať si to osobní nádraží přesunou třeba na Kamčatku, ale nepodvazují propustnost (nákladního) průtahu. Udělat z Brna "špunt" evropské železniční infrastruktury nepovažuju za "modernizaci železničního uzlu".

Já bych myslel,že ten škůdce.Víz to,jak se chová vůči všem a poškozuje tam kde nemá a dělá pravý opak toho co by měl

Kam se člověk podívá, tam je nějaká zrušená veřejná soutěž... Buď je antimonopolní úřad zjevný škůdce - nebo skoro nikdo v této zemi neumí vypsat výběrové řízení v souladu se zákonem.

Miliardový přesun nádraží v Brně a přestavbu železničních tratí ve městě provází první komplikace.
Antimonopolní úřad totiž zrušil jednu z veřejných zakázek v hodnotě 45 milionů korun týkající se projektu výstavby odstavného nádraží.
Odstavné nádraží mělo sloužit jako technické zázemí pro novou stavbu, která má vyrůst mimo centrum moravské metropole. Bylo první částí celého projektu, prvním místem, kde se skutečně mělo začít stavět.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nyní výběrové řízení (na projekt a stavební dozor) odstavných prostor zrušil. Správě železniční dopravní cesty, která řízení vypsala, nařídil výběr firmy zopakovat.
Správa podle antimonopolního úřadu nestanovila správně podmínky při výběru vítězné firmy. "Proto musel orgán dohledu nařídit zrušení celého zadávacího řízení," píše se v rozhodnutí antimonopolního úřadu, podepsaném náměstkyní předsedy Jindřiškou Koblihovou.
Jiří Štastný ze Správy železniční dopravní cesty deníku Aktuálně.cz potvrdil, že úřad musel vypsat nové výběrové řízení. Potvrdil také, že se tak projekt zdrží. Původní termín veřejného projednání projektu hovořil o polovině května, nový termín je stanoven na konec července. "Jaké nakonec zdržení bude, to nelze nyní předvídat, záleží na průběhu nového veřejnoprávního projednávání projektu a případných připomínkách k němu," uvedl Štastný.
Podle harmonogramu stavebních prací - zveřejněných na stránkách města Brna - má začít výstavba první části odstavného nádraží letos v listopadu a má být dokončena v roce 2008.
Na stavbu odstavného nádraží s rozpočtem přes osm set milionů korun mají pak navazovat další práce.

(Aktuálně.cz)

10.3.2006 Krajské noviny str. 3 Ekonomika
(maj)

BRNO (JIHOMORAVSKÝ KRAJ) - V Brně má letošní zima několik nezvykle horkých témat. Otázka odsunu vlakového nádraží tentokrát pokračovala hádkou přímo v Bruselu. Sem si totiž přijeli představitelé státu, kraje i města pro podporu.
Počátkem února vyjeli ministr dopravy Milan Šimonovský, hejtman Jihomoravského kraje Stanislav Juránek a brněnský primátor Richard Svoboda do Bruselu, aby zde představili ideu nového brněnského železničního uzlu. Po několika minutách se ovšem prezentace zvrhla v prapodivnou slovní přestřelku. V Brně totiž nepanuje na přesun nádraží z centra města jednotný názor. A odpůrci přesunu nádraží, mezi něž patří evropský poslanec a jednička brněnské kandidátky Zelených Ondřej Liška, nařkli moravskou delegaci, že představuje pouze jednu variantu projektu, která právě počítá jen s novým nádražím. Brněnská delegace zase oponovala, že Zeleným jde jen o politický kalkul, a že reálnou politickou silou ve skutečnosti nejsou. Debatu sledovalo v centrále Evropské unie na padesát poslanců, většinou z Čech. Špičky sektoru dopravy EU tam nebyly.

Stát míní získat peníze na přestavbu železničního uzlu, který bude stát celkem 24,5 miliardy, z fondu soudržnosti EU. Ty patrně získá. Pak bude záviset na rozhodnutí vlády, jestli peníze na brněnské nádraží poskytne. Další finance by mohly být z fondu na rozvoj dopravní infrastruktury EU. Zde je k posouzení projektů za 140 miliard eur a fond hodlá poskytnout necelých dvacet miliard. Uzel má být financován také z městských, krajských i nestátních zdrojů.

V několika příspěvcích jsem se snažil doložit, že plán rekonstrukce brněnských železničních koridorů s nádražím jižněji je sto let starý a opakovaně se pro něj rozhodli urbanisté, dopravní specialisté i zastupitelé za první republiky, za komunistického režimu i po listopadu 1989. Rovněž jsem se opakovaně pokoušel vyvracet účelová tvrzení, že by relokace nádraží byla nákladnější než řešení v Nových sadech při Nádražní ulici. Není to pravda, možná právě naopak.
Pečlivě zpracovaný harmonogram výstavby, která se plánuje na následující desetiletí, naopak říká, že je to jediná možnost, jak rekonstruovat železniční uzel bez dramatického zatížení středu města a bez nekonečných, letitých výluk a provizorií v železniční dopravě.
Právě toto řešení totiž umožňuje, že cestující z regionu i města budou moci po celá následující léta využívat dosluhující, ale ještě stále funkční nádraží. Strašit cestující tím, že jim změny v poloze dopravního uzlu přinesou aktuální problémy, a líčit jim, kterak se budou v gumákách lebedou a skládkami prodírat k novému nádraží, je stejná nehoráznost jako tvrdit, že nápad přemístění dopravního uzlu je aktuálním výplodem chorých radničních mozků a nikoli výsledkem desítek let odborného přemítání, jak dát městu prostor a rozvojový impuls. Opak těchto manipulací a zkreslení je pravdivý.
Právě rekonstrukce uzlu na jihu umožní, aby cestující po další léta jezdili vlakem na současné vlakové nádraží. Právě jeho rekonstrukce by vedla k chaosu, improvizacím a náhradním dopravním řešením po dobu opravy. Právě rekonstrukce nádraží u Nádražní ulice by přinesla nedokonalé a kompromisní řešení, jehož průvodním jevem by byl desetiletý dopravní chaos, špína a hluk v bezprostředním kontaktu s centrem města.
A to ještě pomíjím skutečnost, že tvrzení, že v tuto chvíli lze projekt s umístěním nového nádraží kdesi u Nových sadů připravit a v nejbližších letech realizovat, je stejná iluze jako představa, že se můžeme uživit pasením koz na kopcích a pláních přilehlých k Brnu.
Kdo z Brňanů si dokázal před dvěma lety představit, jak atraktivní a kvetoucí kus města se stane ze shnilé Vaňkovky? Kolik jsme tenkrát slyšeli výpadů, jak necitelně ničíme industriální památku a stavíme další nepotřebný kšeft? Z početných debat s občany vím, že jsou často o záměrech města špatně informováni. To musíme napravit a připravujeme informační centrum o městských projektech (Urban centrum), píšeme v Metropolitanu, na webových stránkách města. Jistě je naše chyba tam, kde jsme informace podcenili, ale ono se také musí chtít je přijímat. Sebelepší kampaň nenahradí chuť poučeně se podílet na rozhodování.
Zkusme se v paměti podívat, jak vypadalo Brno před patnácti lety, a vězte, že toto je projekt na další stejně dlouhou dobu. Po tuto dobu budeme jezdit na staré nádraží, zatímco na dohled od něho se bude stavět nové. Cizí investoři, počínaje těmi ve Vaňkovce, v budoucnost jižního centra věří a jsou připraveni utratit tu peníze a stavět. Věříme snad my, brněnští obyvatelé a patrioti, svému městu, své síle méně než cizí investoři? Máme snad pochybnosti, že za dalších patnáct let toho dokážeme ještě víc než v letech předchozích? Já nikoli a věřím, že je nás takových většina.

O autorovi| RICHARD SVOBODA, primátor města Brna

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Do Brna míří jeden investor za druhým, finišuje boj o přestavbu brněnského železničnímu uzlu, blíží se komunální volby. Jednu z ústředních rolí ve všem dění hraje investiční náměstek primátora a šéf brněnské ODS Miroslav Hošek:

* Zelení vás kritizují, že na přestavbu železnice nemáte zajištěné finance. Jak to tedy s penězi od státu i od Unie vypadá?
Nikdy nevíme dopředu, že ty peníze budou. Na začátku je vždy myšlenka, pak se udělá deklarace, smlouva o budoucí smlouvě, pak se to zase pohne a jedno podmiňuje druhé. Nikdo nedá peníze na nějakou myšlenku a nikdo nezačne myšlenku s penězi na účtu. A Evropská unie jde ještě dál, protože ta dá peníze, až je to úplně natvrdo.

* Takže Brno nemá peníze na nádraží zatím žádnou smlouvou podchycené?
Máme zatím dohodu o spolupráci všech zúčastněných - kraje, ministerstva dopravy, města a Správy železniční dopravní cesty. Připravujeme už tvrdou smlouvu.

* Za tři měsíce jsou poslanecké volby. Co když potom nebude Milan Šimonovský ministrem dopravy? Za Brno nemá v Praze kdo pořádně lobbovat.
Kdyby to nebyl Šimonovský, tak se budeme bavit s jiným ministrem, i s jiným ministrem financí a s předsedou vlády. Tím, že je Milan Šimonovský Brňák, se to urychlovalo, ale jinak by to probíhalo stejně.

* Zelení říkají, že jsou schopni svůj projekt s nádražím v centru uskutečnit jen s minimálním zpožděním oproti plánům města.
Není to reálné. Není možné to řešit technicky v prostorách starého nádraží. Nikdy to nepůjde v dnešní poloze, protože to není možné skloubit s parametry vysokorychlostní trati. Takže při každé variantě se bude odsunovat. Ať už o dvě stě metrů nebo o osm set. Návrh nádraží nevymysleli odborníci podle ODS nebo ČSSD, ti to prostě udělali, protože mají takový odborný názor a vědí, jak se staví železniční tratě.

* Je možné, aby ještě někdo jinou variantu prosadil?
Jedině politicky. Pokud se zelení dostanou do parlamentu, posílí v kraji, ve městě. Žijeme v parlamentní demokracii, takže možné to je.

* A myslíte, že je to reálné? Dnes jistě ne, ale čekají nás dvoje volby, zeleným rostou preference...
Přesto tomu nevěřím, i když si to zelení určitě vezmou jako téma do voleb. Věřím v technický cit a prozíravost Brňanů, že tomuto hlas nedají.

* Ale v zastupitelstvu jsou jen dvě strany, které jsou vyhraněně pro přesun nádraží.
To není úplně pravda. Řekl bych, že komunisti jsou spíš pro odsun a pro novou podobu železničního uzlu, stavěli se k tomu vždy progresivně. A ČSSD jedná takticky. Je vidět, že si nechávají jedno kvalitní téma, vůči němuž se mohou vyhrocovat. Nechtějí se spojovat se zelenými, ale zároveň nám za to nechtějí tleskat. Já jim rozumím, nechtějí se nechat strhnout.

* Kdyby přišlo na lámání chleba a rozhodovalo by se, jestli současný projekt zastavit, hlasovali by sociální demokraté pro zastavení?
Já věřím tomu, že pod to by se nepodepsali, že jsou přece jen nakonec realisti a zastavení takového projektu by nedopustili.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Brno - Přestavět současné nádraží na moderní vysokorychlostní trať, po které se nebudou muset vlaky plížit pouze třicetikilometrovou rychlostí? Podle vedení města se definitivně prokázalo, že je to nereálné. Minulý týden to radnici potvrdili odborníci, kteří přestavbu brněnské železnice připravují.
„Úvrať dráhy, která zajíždí z jižního směru do nádraží a potom zase vyjíždí, není možné řešit v prostoru současného nádraží. Není možné tam ty tratě naskládat tak, aby se splnily zároveň parametry tratě pro rychlovlaky a nádraží zůstalo na současném místě,“ citoval stanovisko dopravních inženýrů v rozhovoru pro MF DNES náměstek brněnského primátora Miroslav Hošek (ODS).
Podle vedení radnice to tedy znamená, že při jakékoliv variantě se bude muset osobní nádraží posunout minimálně o několik set metrů.
„Jestli někdo mluví o zachování v poloze starého nádraží, tak to nejde. Vždycky se bude muset nádraží posunout ať už o dvě stě, nebo o osm set metrů. Těch variant samozřejmě může být v takové situaci nepřeberné množství,“ doplnil Hošek.
I odpůrci radničního projektu by chtěli nádraží přemístit, ale jen o dvě stě metrů do oblasti dnešní ulice Nové Sady.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Když se nechce, nejde to, říkají naši západní sousedé. Když se chce, tak to jde, říkáme u nás. Přestavba železničního uzlu Brno s nádražím v centru s využitím peněz EU je možná a realistická. Podmínkou je ovšem vůle politických představitelů a ochota respektovat vzkaz, který jim svým ANO pro nádraží v centru vyslalo téměř 70 000 Brňanů v referendu. Náměstek primátora Jonáš nemá pravdu, když tvrdí, že změna projektu by zablokovala peníze z EU. Neviním ho ze lži, neboť evropská strukturální politika je ze všech oblastí Unie tou nejsložitější. Navíc nyní prochází zásadní reformou.
Představitelé města tvrdí, že o peníze z EU na přestavbu uzlu musíme požádat nejpozději v roce 2007.
To je ale matoucí informace. Záměr přestavět brněnský uzel musí být samozřejmě součástí národních priorit, pro něž bude naše vláda letos vyjednávat podporu u Evropské komise. Předložit konkrétní projekt a čerpat na něj podporu však bude možné během celého následujícího sedmiletého období, zvlášť pokud je za prioritní bude považovat český stát. Překážkou změny projektu tedy není časový tlak, ale neochota radních respektovat názor veřejnosti. Doba mezi schválením priorit a předložením detailní žádosti bude k přípravě kvalitního projektu s nádražím v centru dostačovat. K tomu lze mimochodem využít fondy EU určené pro technickou pomoc, jichž se však využívá zcela nedostatečně. Stejně tak vedení města klame občany, když říká, že Brno je jedním z 30 prioritních projektů EU pro transevropské sítě. Těmi „projekty“ jsou ve skutečnosti celé železniční osy o mnoha tisících kilometrech. V případě Brna je to například projekt 22: železniční osa Atény-BudapešťPraha-Norimberk/Drážďany.
Brněnský uzel není ani zdaleka jedinou stavbou, kterou bude třeba na tomto prioritním projektu postavit. Přestavba ŽUB se bude financovat především z kohezního fondu EU, nikoliv z rozpočtu pro transevropské sítě (TEN-T). Zatímco kohezní fond má rozpočet 60 miliard eur, TEN-T dostane podle současného návrhu pouze zhruba 6 miliard a bude využit pouze na 6 prioritních os, mezi nimiž Brno není. Příslib tohoto druhu peněz je ze strany radních tedy jen předvolebním trikem, nebo pramení z neznalosti.
Nejprůhlednější lstí, kterou se vedení města v evropském vyjednávání snažilo použít, však je, že evropské peníze půjdou jen na modernizaci průjezdu Brnem, nikoliv na přesun nádraží. Polohu nového nádraží však určí právě poloha kolejí, na něž má EU přispět.

O autorovi| Ondřej Liška, lídr Strany zelených pro parlamentní volby

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava - Z VAŠICH DOPISŮ)

Jihomoravský kraj za poslední rok láká jednoho investora za druhým. Okolo Brna rostou průmyslové zóny jako houby po dešti. Rostou platy a snižuje se nezaměstnanost. „Oproti zbytku republiky máme zpoždění,“ říká hlavní analytik firmy Cyrrus Petr Bártek. Opožděný vývoj podle něho jihu Moravy spíš pomohl ke kvalitnějším firmám, než aby kraji uškodil.
(...)
Mnohem lepší je cesta středních investic rozložených v hodně oborech. Když je pak recese, tak vypadne jedna část příjmů, ale třicet dalších částí zůstane. To samé platí i o dopravě a dotýká se to i brněnského nádraží. Když město postaví nádraží za osm set padesát milionů eur, tak tím spotřebuje velkou část rozpočtu na mnoho let dopředu a nebude ještě dlouho schopno dělat nic jiného, než splácet úvěry za nádraží.

* Ale počítá se, že nádraží zaplatí z větší části stát a EU. Město má platit jen městskou infrastrukturu.

Ty dohody jsou zatím tak vágní, že ve chvíli, kdy se do toho město pustí, tak bude muset počítat i s tou nejhorší variantou, že bude muset zafinancovat většinu. V současné době nemají radní jasné přísliby od státu ani od Unie, tak by měli počítat s tou nejhorší variantou, když do toho jdou. Počítat se střední variantou nebo nejlepší variantou je pěkné, ale pak se to obrátí proti nám. Ve chvíli, kdy by se do toho nádraží investovala tato suma, tak Brno má všechny peníze v jediném projektu. Podle mě se význam železnice obecně přeceňuje, rozhodně je třeba podporovat automobilovou a leteckou dopravu, všechny druhy rozvíjet společně a vyváženě. Bylo by lepší vymyslet nádraží v subtilnější variantě za třetinu ceny, a tu zbývající kapacitu použít na rozvoj tuřanského letiště. To má budoucnost, protože nejbližší letiště ve Vídni a v Praze jsou velmi drahá.

* V souvislosti s nádražím mají v Brně vzniknout nové administrativní čtvrti. Najde pro ně město za deset let, když bude nádraží dokončeno, investory?

Podle mě by se mělo Brno držet toho, že má nějaký rozpočet, nějakou velikost, a je na spojnici mezi Prahou, Vídní a Bratislavou. S výjimkou Bratislavy nemůžeme očekávat, že by se svým významem Brno mohlo dostat na úroveň těchto měst. Veškeré plány by měly být realistické. Administrativní centra mohou být úspěšná, dokud bude úspěšné Brno, a nemyslím si, že by jejich rozvoj a nalákání firem mohly přesáhnout rozvoj ekonomiky jak Brna, tak České republiky. Dokud pošlape ekonomika, centra se uživí, jakmile začne ekonomika stagnovat, čeká to i administrativní centra. Vedení města by mělo jednat s rozumem a zůstat při zemi.

(Výňatek z rozhovoru v regionální mutaci Mladá fronta DNES - Brno)

Miluji analytiky!

BRNO - Do Bruselu si přijeli pro peníze na přesun brněnského Hlavního nádraží ministr dopravy, jihomoravský hejtman i brněnský primátor.
Své představy o nutnosti realizace drahého projektu odsunu nádraží podpořili pozoruhodným statistickým eskamontérstvím.
Opomněli téměř 80 tisíc Brňanů hlasujících v referendu. Ono totiž nebylo platné. Nehlasovali kojenci, nezletilci, lidé nepoužívající služeb ČD, ani osoby trpící chronickým nezájmem o jakákoliv nařízení moci radnice. Přitom lidem, kterým z brněnského okolí do města za prací vlakem dojíždějí, nebylo dopřáno sluchu. Přesto se proti odsunu nádraží vyjádřilo přes 67 tisíc občanů, kteří si přejí rekonstrukci nádraží v současné poloze.
Naši reprezentanti pro své výpočty použili podklady vlastní ankety. Při vystavení v nové Vaňkovce špatně fungujícího, ale přesto draze zaplaceného, modelu nádraží v odsunuté poloze, rozdali přihlížejícím na 450 anketních tabulek. Výsledek byl pro vedení města uspokojivý. Celých 67 procent dotázaných bylo pro nové nádraží v odsunuté poloze. Pro vysvětlení : toto procento reprezentuje 293 kolemjdoucích.
Výsledek bruselské prezentace, není-li ostudou, není nijak oslnivý. Tedy až na názor Marcela Cramera, že Brno musí být opravdu bohaté město, když si může toto dovolit.
Zelení, do Bruselu také pozvaní, odjížděli se štítem. Tvrdí, že budou vždy prosazovat to, co prospěje zdraví a kvalitě života Brňanů. Na rozdíl od vedení města se cítí být zavázáni všem 67 440 lidem, kteří v referendu hlasovali pro zachování nádraží v centru.
Ondřej Liška, jihomoravský lídr Strany zelených, k tomu dodává : " Víme, jak na přestavbu brněnského železničřního uzlu získat z evropských fondů více peňez. Projekt musí být věrohodný a na první pohled přinášet lidem atraktivní železnici. To je možné jedině s moderním nádražím v centru. Současná podoba projektu však získání financí z EU vážně ohrožuje, a to především vinou nevěrohodného rozpočtu na samé hranici nenávratnosti. Zodpovědnostza jeho neúspěch v Evropě tedy leží plně na těch, kteří projekt takto připravili a prezentují, nikoli na Straně zelených. "
Jana Drápalová, předsedkyně klubu zastupitelů SZ v Brně, říká : " Zelení vždy přistupovali k práci zodpovědně. Stejně přistupujeme i k projektu modernizace železničního uzlu. Společně s ČSSD připravíme návrh záložní varianty pro případ, že stávající projekt se ukáže nereálný. "
Strana zelených podporuje výstavbu železničního koridoru přes Brno. Více evropských prostředků však na něj bude možné získat jedině tehdy, bude-li projekt na první pohled zvyšovat atraktivitu železnice, a to je možné jedině při zachování nádraží v centru.

(PROBRNĚNSKO, číslo 3, únor 2006 - Brno)