Železniční uzel Brno a jeho přestavba

Přijela k nám návštěva. Provedli jsme ji Brnem. Z teras pod Petrovem jsme se dívali na město. Na turistickém modelu jeho dominant už je vyznačena budova nového železničního nádraží. I z té veliké dálky bylo vidět, že na místě leží jen zelené rumiště.
„Kde je to nádraží, když se jím tady už chlubí,“ čelil jsem otázce. Než jsem stačil odpovědět, přišla další: „A kdy vlastně bude stát?“
Raději jsem stočil řeč jinam, než bych zmateně odpovídal, kde na něj město vezme peníze.

O autorovi| Dalibor Maňas, editor MF DNES

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Přestavba brněnské železnice se má dnes posunout opět o krok dál k začátku stavby. Na radnici Brno-střed se totiž odehraje ústní jednání, které musí podle zákona předcházet vydání územního rozhodnutí na stavbu.
Jednání začne v 9 hodin ráno, ovšem veřejnost se jej účastnit nemůže. „Jednání je přístupné pouze účastníkům řízení,“ upozornil mluvčí radnice Brna-středu Roman Burián. Do sálu se podle něj dostanou jen lidé, jichž se stavba bezprostředně týká. „U vstupu budeme kontrolovat potřebné doklady,“ zdůraznil Burián.
Kromě vlastníků pozemků zasažených stavbou mohou do sálu vstoupit jen zástupci investora, brněnské radnice, starostové dotčených městských částí a představitelé několika občanských sdružení. I ti se budou muset podle Buriána prokázat doklady opravňujícími jednat za své sdružení. Získat uzemní rozhodnutí pro přestavbu železnice plánuje vedení města do konce letošního roku.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Ještě pořád o tomtéž:

Občanské sdružení požaduje dodatečnou protihlukovou studii

Občané části Brna-Židenic vyjadřují obavy z plánovaného rozšíření nyní dvojkolejného kolejového tělesa na čtyřkolejné v souvislosti s projektem přestavby brněnského železničního uzlu.
„Už nyní je v ulici Klíny, Nevrklova, Jeronýmova a v dalších enormní hluk. Lidé také cítí nepříjemné vibrace při průjezdu vlaku,“ sdělil v úterý novinářům ředitel Hnutí Duha Martin Ander.
Připomněl, že ve čtvrtek mají účastníci stavebního řízení poslední možnost na podání svých případných námitek a připomínek. Mezi účastníky patří rovněž majitelé dotčených nemovitostí, kde hrozí zhoršení životního prostředí. Jejich zájmy hájí občanské sdružení Židenice pro občany, které na čtvrtečním veřejném projednávání vznese své požadavky. Tím základním je zpracování nové podrobnější protihlukové studie.

Navrhují tubus

Dušan Krátký z občanského sdružení hovořil o proskleném tubusu, který velmi účinně tlumí hluk vlaků u pražského hlavního nádraží. Žideničtí nepovažují za řešení zatím jen pouhý příslib výměny oken v domech za zvukotěsná, která ostatně neřeší větrání. „Také navrhovaná protihluková opatření podél tratě nesníží hluk dostatečně,“ říká Ander. Přiblížení kolejí k domům a hluk na hranici povolených norem sníží hodnotu nemovitostí. Občanské sdružení proto požaduje také finanční kompenzace těm, kteří se chtějí vystěhovat. Podle Andera budou hlukem zasaženy rovněž některé domy v Obřanech.
Miroslav Patrik z organizace Děti Země se domnívá, že územní řízení k výstavbě rozšířeného kolejiště přes Židenice bude muset být přerušeno. Kromě jiného také pro jednu ze šestnácti podmínek ve vyjádření krajské hygieny, totiž upřesnit hlukovou studii. Teprve potom bude hygiena souhlasit s výstavbou.

Radnice je s občany

Starosta Brna-Židenic Josef Veselý (KDU-ČSL) již v červenci informoval, že jejich radnice je na straně občanů. Přestavbu železničního uzlu v Brně podpoří jen tehdy, budou-li uspokojivě řešeny připomínky občanů. Krátký z občanského sdružení vítá tuto starostovu aktivitu, zároveň ale kritizuje židenickou radnici za vágní přístup vůči nové železnici v uplynulých měsících. Nevyloučil, že se s uvedenými požadavky obrátí prostřednictvím poslanců až na Evropskou unii.
Hnutí Duha patří k největším kritikům tzv. odsunuté (a městem přijaté) varianty nového železničního uzlu v Brně, který by měl přijít na 25 miliard korun. „Kdyby se modernizovalo pouze nynější hlavní nádraží, mohli jsme řešit zlepšení kvality bydlení v Židenicích, nikoli horko těžko bránit jejímu zhoršování,“ říká šéf hnutí Ander.

(Právo)

Za obyvatele Židenic, kteří se bojí, že po rozšíření trati budou muset snášet ještě více hluku, se v červenci postavil starosta městské části Josef Veselý (KDU-ČSL). Aktivisté ho teď kritizují. Prý se angažuje až dva měsíce před volbami. „To musím odmítnout a mám na to široké doklady,“ oponuje Veselý.

* nebavil dřív, jak vám vyčítají?

Pokud by to byla pravda, pak i já musím zapomenout na mnohá setkání, která jsme na radnici uspořádali. Územní řízení začalo v červenci a do té doby jsme neměli kompletní dokumentaci, kterou bychom mohli posoudit a projednat. Naopak jsme umožnili vzájemné kontakty investora a projektanta s majiteli nemovitostí i s ostatní židenickou veřejností. Informování občanů o právě zahájeném územním řízení jsem považoval za svou povinnost, navíc podpořenou názorem zastupitelstva.

* Ti lidé vám vytýkají, že o hluku se mělo jednat, už když se hodnotil vliv stavby na životní prostředí. (v takzvané studii EIA - pozn. red.)

K této studii se naše radnice rovněž vyjadřovala. Ze studie vyplývají závěry jak pro způsob výstavby, tak pro vlastní provoz. Uplatnění závěrů studie je však možné až v tomto územním řízení.

* Podle aktivistů jste až doteď k té věci mlčel, protože jste členem KDU-ČSL a ta projekt na brněnské radnici prosazuje.

To musím odmítnout. Při projednávání přípravy projektu jsem vždy v Radě i Zastupitelstvu města Brna dbal na to, aby židenické požadavky byly akceptovány. A tak se doposud dělo. Jsem přesvědčen, že stanovisko naší městské části, kterou zastupuji v tomto územním řízení, vyplývá z logického pochopení problémů obyvatel žijících v blízkosti modernizované tratě a v žádném případě nesouvisí se stranickou příslušností.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Poznámka: Ta chybějící část první otázky není mé dílo...

Hlukové limity jsou překročené už dnes, tvrdí obyvatelé

Pro hluk nemohou v noci otevírat okna, a kdykoli po blízké trati projede vlak, chvěje se jim nábytek. Lidé bydlící kolem nákladní železniční trati v Židenicích se teď bojí, že po plánované přestavbě železničního uzlu se vše ještě zhorší. Trať se totiž bude rozšiřovat ze dvou kolejí na čtyři a přibudou osobní vlaky, které dnes jezdí jinudy.

Lidem praskají domy

„Už dnes jsou zde překročeny hlukové limity. Až se trať rozšíří a bude sloužit i osobní dopravě, bude zde vlak projíždět v průměru každé tři minuty,“ tvrdí Dušan Krátký z občanského sdružení Židenice pro občany. Obyvatelům blízkých ulic kvůli vibracím praskají domy. Vadí jim také, že při rozšiřování náspu má zmizet stromořadí asi sta topolů. „Židenice jsou postavené na bažině. Je zde vysoká hladina spodní vody a z té dosud topoly výrazně ubíraly. Bojíme se, co to udělá, až zde nebudou,“ připojuje za občanské sdružení Karel Bernášek.

Projekt změňte, anebo plaťte

Žideničtí navrhují dvě možnosti. Buď ať úředníci řeknou, že ulice v okolí trati nejsou vhodné pro bydlení, a investor jim dá peníze, aby si mohli pořídit byt jinde, nebo ať se změní technické řešení projektu.
„Kdyby stavbaři uzavřeli trať do tubusu, výrazně by to dopad na okolí snížilo,“ tvrdí Krátký.
Své připomínky poslali obyvatelé Židenic na stavební úřad městské části Brno-střed, kde teď probíhá územní řízení. Aktivisté je přidají ve čtvrtek.
Jiří Mlynář, ředitel olomoucké Správy železniční dopravní cesty, která přestavbu kolejí platí, tvrdí, že podnik všechny námitky lidí zváží. „Nechť své námitky podají. A naší povinností bude vysvětlit, jak stavba bude fungovat a jestli připomínky jsou nebo nejsou oprávněné. Odpovíme jim písemně,“ slíbil Mlynář. Jestli uzavření trati do tubusu nebo kompenzace budou akceptovat, nepotvrdil ani nevyloučil.
„Jsem však přesvědčený, že až trať přebudujeme, hladina hluku se sníží,“ uvedl Mlynář. Přibudou totiž protihluková opatření a budou se opravovat kovové mosty. Právě ty dnes podle aktivistů velkou část hluku působí.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Případná přestavba železničního uzlu a budování nového nádraží v Brně se výrazně dotkne dvou cenných architektonických památek.
Podle schválených plánů bude muset být strženo jedno křídlo památkově chráněné budovy Masné burzy od architekta Bohuslava Fuchse, sousední Městská jatka pak budou mít místo střechy estakádu.
Upozornili na to aktivisté koalice Nádraží v centru. Plány potvrdili i představitelé magistrátu.
Odbor památkové péče brněnského magistrátu vedení trati přes jateční komplex ze 30. let minulého století označil za „řešení s nedostatkem respektu k hodnotám chráněného areálu“, přesto nakonec vydal souhlas.
„Podle nás se tak stalo pod politickým tlakem souvisejícím s celým projektem odsunu nádraží,“ řekl Svatopluk Bartík z koalice Nádraží v centru.
„Obojí bylo projednáno s památkáři, kteří zásahy schválili,“ řekl mluvčí magistrátu Pavel Žára. Potvrdil, že na místě strženého křídla burzy povedou koleje, konkrétně takzvaná komárovská spojka na přerovské trati.
„U městských jatek bude odstraněna střecha, ale krásné štíty budou zachovány, budovu jakoby zastřeší estakáda,“ popsal Žára.
Podle architekta Jana Sapáka je zvolené řešení špatné. „Vždycky existuje více variant, jak problém při projektování řešit. Nějaká možnost by se jistě našla,“ řekl Sapák. Podle něj je velmi cenná zvláště Masná burza.
„Určitě patří mezi šest Fuchsových nejvýznamnějších staveb. A Fuchs je architekt světového významu,“ upozornil. Stržení jednoho křídla prý památku zcela znehodnotí. „To už to můžou zbourat celé. Zbude jen jakési memento,“ dodal. Architekt a profesor brněnské techniky Bohuslav Fuchs (1895-1972) patří k nejuznávanějším českým funkcionalistům a modernistům. Projektoval například některé pavilony brněnského výstaviště, hotel Avion, Masarykův domov mládeže v Brně, podílel se také na urbanistickém řešení centra Prahy.
V jeho Masné burze se obchodovalo až do padesátých let dvacátého století.
Nyní ji vlastní soukromá firma, která tam provozuje kanceláře. Městská jatka patří příspěvkové organizaci Brněnské komunikace.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

8.8.2006 Rovnost - Brněnský deník str. 7 Názory
EDUARD NOVÁK
polemika

Brněnští radní znovu vyhlašují průzkum renomované firmy na mínění obyvatel města ohledně výstavby nového železničního nádraží, kdesi tisíc dvě stě metrů v polích jižním směrem.
Je nutné si uvědomit, že dvě třetiny Brňanů vlakové spojení nepoužívají vůbec, čímž je tedy jejich zájem o osud nádraží minimální. Zástupci města by se měli postarat o to, aby se dotazování odehrávalo výhradně v prostorách nádraží, kudy projde denně šedesát pět až šedesát sedm tisíc cestujících.
Téměř tři čtvrtiny z nich jsou obyvatelé jižní Moravy, a těch se otázka bytostně týká v první řadě. Jestliže má jít podstatná část investic na výstavbu z jejich daní, nemohou být z průzkumu vyloučeni. Byla by to vědomá diskriminace.
Když v létě ministr dopravy Šimonovský odjel do Bruselu obhajovat nutnost výstavby nového nádraží v polích, po oznámení investice čtyřiceti miliard byl odmítnut s tím, že celá akce je podezřele drahá, nedůležitá a občany kritizována. Zároveň se projednávala rakouská žádost na rekonstrukci vídeňského nádraží. Ta byla hladce schválena. Tamní architekti nádraží z centra neodsunou ani o píď.
Bruselští tedy jsou přesně obeznámeni se situací, a jestli peníze odmítli dát, vědí proč. Proto asi ta nová průzkumová akce, která má radním posloužit jako odrazový můstek k novým jednáním v Bruselu. Rekonstrukce stávajícího nádraží uprostřed města by přišla na nějakých pět miliard, a na ni bychom dotaci od Evropské unie určitě dostali.
Nesmyslný je i argument, že nové nádraží bude „vysokorychlostní“ a že když nebude stát, budou nás naši sousedé objíždět. V jednom z plánovaných úseků zůstane vždy maximální rychlost šedesát kilometrů za hodinu. Více se tam totiž jet nedá, kvůli velkým a příkrým obloukům. Tak jaká vysokorychlostní trať?

ad Neo1990 : V odkaze na Zeleznicni uzel Brno mas chybu. Takto ma asi byt.

http://www.rovnost.cz/zpravy/ekologie_priroda/pruzkum_nadrazi_brno060708.html

Odkaz na uzel Brno :

http://www.rovnost.cz/zpravy/ekoogie_priroda/pruzkum_nadrazi_brno060708.html

Odkaz na uzel Brno :

http://www.rovnost.cz/zpravy/ekoogie_priroda/pruzkum_nadrazi_brno060708.html

Stavba nesmí horšit životní prostředí

Plánovanou přestavbu železničního uzlu v Brně radnice městské části Židenice nepodpoří, pokud nebudou uspokojivě řešeny námitky občanů, žijících blízko drážního tělesa. Informoval o tom ve středu židenický starosta Josef Veselý (KDU-ČSL).
„Naše radnice registruje v poslední době dvě významné petice občanů na téma železnice. Jedna z nich se zabývá současnou hlučností a požaduje omezení četnosti jízdy vlaků a další opatření, zvláště v ulici Klíny s nákladovým průtahem, jehož kapacita má být ještě zvýšena. Tyto petice mají naši podporu,“ řekl Veselý.
Projekt přestavby železničního uzlu Brno vstoupil rozhodnutím stavebního úřadu Brno-střed 17. července do etapy územního řízení. V Židenicích tato stavba prochází hustě zastavěnou a obydlenou oblastí a dotýká se nejen majitelů nemovitostí, sousedících s drážním tělesem. Podle Veselého jsou dotčeny i další skupiny lidí, kteří bydlí v přilehlých ulicích a jejichž bydlení je již dnes zatíženo vysokým stupněm hlučnosti.
Vyhlášení územního řízení nezahrnuje obě tyto skupiny, a proto se starosta obrátil na občany zvláštním dopisem, ve kterém jim vysvětluje, jak se zapojit do územního řízení.
„Informuji občany, že nadejde důležitý okamžik, kdy se také oni mohou stát účastníky řízení. Upozorňuji je na nové skutečnosti projektu přestavby železničního uzlu, který zásadně ovlivní život v naší městské části, kde má dojít k výrazné změně území, zvýší se bariérový účinek drážního tělesa a hlukové účinky železničního provozu. Důležitý je i fakt, že blízkost železnice znehodnocuje do značné míry nemovitosti v jejím okolí,“ vysvětlil starosta a dodal, že jako účastník řízení se bude zasazovat hlavně o ochranu před hlukem, snížení bariérového účinku drážního tělesa a kompenzaci újmy majitelům nemovitostí. Starosta ve středu prohlásil, že by bylo spravedlivé, aby dráha, která se vyjadřuje ke všem projektům souvisejícím s drážním tělesem, poskytla stejná práva lidem bydlícím v Židenicích.

(Právo)

Vydání územního rozhodnutí pro přestavbu brněnské železniční křižovatky se může opět zpozdit. Tentokrát kvůli Židenickým. Lidé, kteří bydlí blízko dnešní dvoukolejné trati, si totiž stěžují na hluk, který už dnes překračuje povolené limity. A chtějí změny projektu.
„Dostali jsme už dvě petice související s přestavbou železničního uzlu. Budeme žádat, aby na nové trati rozšířené na čtyři koleje vznikly protihlukové bariéry a více průchodů, než je tady dnes. Aby železnice nevytvářela v Židenicích bariéru,“ informoval starosta městské části Josef Veselý (KDU-ČSL).
Lidi, kteří mají své domky v ulicích blízko trati, obeslal dopisem. Upozornil je, že mohou požádat, aby byli zařazeni jako účastníci do územního řízení. To teď běží na stavebním úřadu Brna-středu a do 24. srpna mohou lidé předkládat své připomínky.
Jiří Mlynář z olomoucké Správy železniční dopravní cesty řekl, že s protihlukovými zábranami se v projektu počítá.
„Podobně asi zapracujeme další požadavek Židenických na krytá nástupiště. Ale u podchodů bude záležet na nákladech. Když je městská část požaduje, měla by si je i zaplatit,“ domnívá se Mlynář. „Na jedné straně jsme tlačeni do úspor, na druhé straně dostáváme požadavky, které to překračují. Pak všichni řeknou, jak je to úžasně drahá stavba,“ obává se už dopředu Mlynář.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Dvacet miliard korun. Tak si představuje vedení Brna, Jihomoravského kraje i vláda pomyslnou závěrečnou fakturu za přestavbu brněnského železničního uzlu. Víc než třetinou má přitom podle plánů přispět Evropská unie.
Brněnští politici i ministerstvo dopravy by z Unie na brněnskou železnici chtěli „vytáhnout“ až osm miliard korun. Brno přidá tři miliardy na městskou infrastrukturu zahrnující přivedení tramvají k novému nádraží a stavbu nových ulic. Kraj přispěje miliardou na vybudování přestupního uzlu integrované jihomoravské dopravy. Zbývající peníze mají dodat soukromí investoři a státní fond dopravní infrastruktury.
Jak krajští, tak brněnští politici ale doufají, že část ze čtyř miliard, které by měli zaplatit ze svých rozpočtů, opět odčerpají z unijních fondů. „Brno má za úkol v následujících deseti letech postavit ulice a technické sítě včetně tramvajových kolejí za více než tři miliardy. Z toho se téměř jistě podaří alespoň část, ale spíše významnou část, zaplatit z přístupových fondů Unie,“ uvedl před časem brněnský primátor Richard Svoboda. Evropskými penězi se ohánějí i krajští politikové. „Samozřejmě se budeme snažit dostat tyto peníze ze strukturálních fondů Unie a já si dokážu představit, že to bude i z regionálních operačních programů,“ uvedl na červnovém zastupitelstvu první náměstek jihomoravského hejtmana Milan Venclík (ODS).
Klíčová suma šesti až osmi miliard by měla přijít z takzvaného fondu kohezního, neboli soudržnosti. „Peníze z Evropské unie nebudou použity na přestavbu budovy brněnského nádraží, měly by postačit na zaplacení kolejového svršku železničního uzlu,“ zdůraznil dosluhující ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
Samotná výšková budova, která má být součástí nového nádražního areálu, vyjde podle Venclíka asi na 800 milionů korun a kraj i město počítá s tím, že ji zaplatí soukromí investoři. Za jejich peníze se mají zaplnit budovami i prostory mezi současným a plánovaným nádražím.

***

* Kdo zaplatí nádraží:
Evropská unie by měla podle plánů vedení města přispět až osmi miliardami korun.
Brno má dát tři miliardy na vybudování městské infrastruktury.
Jihomoravský kraj zaplatí miliardu za napojení nádraží na integrovanou dopravu.
Státní fond dopravní infrastruktury a soukromí investoři mají zaplatit zbývající miliardy.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Stavbu zdržuje zmarněné výběrové řízení a fakt, že projekt vůbec nemá územní rozhodnutí. A kdo a kolika miliardami na železniční uzel přispěje?
Brno - Podpoří Evropská unie projekt nové brněnské železnice a pošle pak na rekonstrukci peníze? Politici řeší tuto otázku dřív, než vůbec kdokoliv mohl v Bruselu o dotaci požádat.
Stavba, která má trvat deset let a dotknout se desítek kilometrů železničních tratí po celém Brně, totiž ještě ani nemá kvůli chybě krajských úředníků územní rozhodnutí. A bez něj Brno o žádné peníze žádat nemůže. Obří projekt tak nabírá zpoždění.
Už teď je jasné, že včas nezačne první etapa přestavby odstavného nádraží. Tedy část, která měla celé dílo odstartovat. Nejpozději v listopadu se měly do železničních náspů v Heršpicích poprvé zarýt lžíce bagrů. Ale práce se odsouvají nejméně do března.
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která má stavbu odstavného nádraží na starosti, totiž musela znovu vypsat výběrové řízení na dodavatele projektové dokumentace ke stavbě. To původní totiž zrušil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. „Jednou z podmínek pro účast v soutěži byly předchozí zkušenosti s obdobným projektem,“ popsal ředitel olomoucké správy SŽDC Jiří Mlynář, co úřad výběrovému řízení vytknul.
Politici přitom ze zpoždění viní aktivisty a odpůrce přesunu nádraží. „Podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže podala soukromá osoba, nikoliv neúspěšný účastník řízení,“ podotkl Mlynář. Nastávající poslanec za zelené Ondřej Liška ale jakékoliv náznaky vedoucí k jeho straně odmítá. „Nevím o tom, že by se na úřad obrátil někdo ze zelených. Nemůžu říct, že ne, ale nevím o tom,“ zdůraznil s tím, že i odpůrce přesunu nádraží rozhodnutí antimonopolního úřadu překvapilo. Celé řízení musela SŽDC zopakovat a na ministerstvu je teď k podpisu připravena smlouva. Přesto stavba nabrala tříměsíční zpoždění.

Chybí klíčové rozhodnutí

Podobný osud čeká i územní rozhodnutí o celé stavbě - naprosto zásadní dokument, bez kterého nejde nejen stavět, ale ani žádat o peníze. Rozhodnutí měl stavební úřad Brno-střed vydat už na konci června, ale kvůli chybě krajských úředníků se to nestalo.
Ti totiž ledabyle zpracovali rozhodnutí o zrušení nájezdů ke dvěma čerpacím stanicím v Opuštěné ulici patřící společnostem Čepro a Shell. Obě benzinky mají být při stavbě zrušeny. Společnosti se proti rozhodnutí krajského úřadu odvolaly k ministerstvu dopravy a využily při tom formální nedostatky, které materiál má.
Následovala jednání mezi městem a oběma společnostmi o náhradách za zrušené čerpací stanice. „Vše se podařilo vyřídit, firmy dostaly náhradní pozemky,“ uvedl včera náměstek brněnského primátora Miroslav Hošek (ODS).
Kvůli odvolání se ale teprve na konci srpna uskuteční veřejné projednání, kterým je vydání územního rozhodnutí podmíněno. „Dá se předpokládat, že pak budou ještě nějaká odvolání proti vydanému rozhodnutí,“ naznačil Svatopluk Bártík z koalice Nádraží v centru, že se aktivisté budou snažit vydání klíčového dokumentu oddálit.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Brno - Jedna z důležitých institucí Evropské unie má zásadní výhrady k plánu přestavby brněnského železničního uzlu. EU má přitom na projekt přispět až osmi miliardami korun.
Zmíněný úřad Direction générale (DG) enviro má na starosti životní prostředí. Projekt musí odsouhlasit společně s dalšími institucemi DG regio a DG transport. Jde o obdoby českých ministerstev.
„U dvou prvních není problém, ale DG enviro je problém,“ prohlásil na červnovém zasedání krajského zastupitelstva náměstek hejtmana Milan Venclík (ODS). „Jestli se nám nepodaří názor DG enviro změnit, tak opravdu může nastat situace, že Unie nebude ochotna poskytnout prostředky,“ řekl Venclík zastupitelům.
Že takový katastrofický scénář existuje, připustil i náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. „Problémy DG nejsou ale věcné povahy, jde spíš o problémy v komunikaci,“ uklidňuje Kocourek.
„Snažíme se s nimi (s úředníky DG enviro - pozn. red.) domluvit, aby odborné firmy, které si oni sami vyberou, zpracovaly posudek, jestli je odsunutá poloha vhodná nebo nevhodná,“ uvedl náměstek hejtmana.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Billboardy s usměvavými politiky dnes v Brně nahradí jiná reklama. Jednatřicet billboardů v ulicích, devět set letáků v tramvajích a sto třicet reklamních fólií na vozech městské hromadné dopravy nepůjde přehlédnout. Lidé, opět rozesmátí, na nich budou propagovat přesun hlavního nádraží v kampani nazvané Brno na hlavní koleji.
„Chceme občany upozornit, že nejde jen o přestavbu kolejiště a přesun nádraží. V jižní části města vznikne zcela nová čtvrť, zajímavá nejen pro investory, ale hlavně pro obyvatele Brna,“ uvedl náměstek primátora Miroslav Hošek (ODS) s tím, že lidé získají například nové byty a pracovní místa. A skutečně se na jednom z billboardů máma, táta a dítě radují z nového bytu, na jiném zase mladá žena oceňuje, že má dobrou práci v Jižním centru.
Kampaň navržená komunikační agenturou Ogilvy, která se celoročně stará o propagaci projektu Europoint, naráží i na výtku, že odsunuté nádraží bude daleko od centra. „Na tramvaj to bude blízko,“ zní nápis na billboardu, kde se děvče spokojeně veze tramvají.
Jiná dívka, vykukující z okna vlaku, zase demonstruje heslo „Z Brna vlakem do celé Evropy“. „Tyto billboardy budou umístěny u výpadovek z Brna, aby si jich všimli řidiči. Ty ostatní budou k vidění spíše v obytných čtvrtích,“ popsala vedoucí magistrátního odboru strategie města Marie Zezůlková.
Kampaň si klade za cíl pomoci Brňanům uvědomit si, že nejednotného názoru na projekt Europoint by rádi využili jinde. „A Brno pak z koleje hlavní odsunou na kolej vedlejší,“ dodala Zezůlková.
Výroba billboardů, tisk letáků a fólií a pronájem reklamních ploch přišel brněnskou pokladnu na sedm set tisíc korun. „V dopravním podniku máme letáky vyvěšeny zdarma,“ uvedl Hošek.
Další peníze za samotné vymyšlení komunikační kampaně zaplatí město agentuře v roční téměř dvoumilionové odměně, která jí podle smlouvy náleží. „To je platba za více projektů, které Ogilvy pro město dělá. Jde o monitoring tisku, přípravy článků, vedení webových stránek či pořádaní seminářů,“ vyjmenoval Hošek.
S billboardy propagujícími odsun nádraží se budou lidé setkávat měsíc, v městské hromadné dopravě zůstanou reklamy celé léto. Stavba nového nádraží má začít ještě letos a trvat má asi deset let.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Nedostačující rozhodnutí, zbytečné a zmatené podmínky, nesrozumitelné zkratky, nekvalitní zpracování. To jsou ve stručnosti důvody, proč ministerstvo dopravy vrátilo kraji k přepracování dokument, kvůli jehož nedokonalosti se prodlouží příprava přestavby brněnského nádraží.
„Bezpodmínečně musí být zachován příjezd k ČS pro pracovníky obsluhy a údržby.“ Právě tato věta z pera krajského úředníka se stala jedním z důvodů, proč ministerstvo rozhodnutí vrátilo. Problémem je zkratka ČS, kterou si sice úředník ulehčil práci asi o patnáct úhozů do klávesnice, nicméně není jasné, co znamená. „Pokud snad dojdeme k závěru, že se jedná o zkratku čerpací stanice, není zřejmé, jestli úřad mínil čerpací stanici jednu, některé, nebo snad čerpací stanice všechny,“ píše se v ministerském odůvodnění, které v uplynulých dnech došlo zúčastněným stranám.
Ministerští úředníci souhlasili s pěti připomínkami ze čtrnácti, které jim právníci Čepra poslali. I to podle nich stačí k tomu, aby bylo nutné celé rozhodnutí vypracovat znovu. „Tyto vady není dle našeho názoru možné zhojit v odvolacím řízení například změnou rozhodnutí,“ tvrdí ministerstvo.
Rozhodnutí krajského úřadu navíc označilo v některých částech za nekvalitní i po formální stránce: „Označení přílohy má téměř nulovou vypovídací hodnotu. Je třeba konstatovat, že rozhodnutí správního orgánu by mělo vykazovat určitou míru kvality.“
Vyjádření krajského úřadu k nařčením z ministerstva se včera nepodařilo získat. Odpovědní úředníci totiž podle mluvčí Simony Svitákové byli na jednáních mimo budovu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Příprava stavby se prodlouží kvůli dvěma benzinkám

Brno - Až několikaměsíční zpoždění může nabrat finišující příprava přestavby brněnské železnice. Ministerstvo dopravy vrátilo kraji k přepracování podklady, bez kterých nemůže stavba nového nádraží získat územní rozhodnutí.
Krajští úředníci totiž ledabyle zpracovali rozhodnutí o zrušení nájezdů ke dvěma čerpacím stanicím v Opuštěné ulici patřícím společnostem Čepro a Shell. Na jejich místě mají podle plánů města po přesunu nádraží vyrůst nové domy a křižovatky.
Obě společnosti se proti rozhodnutí krajského úřadu odvolaly k ministerstvu a využily přitom formální nedostatky, které materiál má. Ministerstvo pak rozhodnutí úřadu zrušilo a vrátilo dokument zpět k projednání.
Zpoždění se nejvíc dotkne Brna jako investora stavby. „Nebudu to bagatelizovat, zpoždění opravdu hrozí. Dvouměsíční zdržení ale takto rozsáhlou stavbu nemůže ohrozit,“ řekl náměstek primátora Miroslav Hošek (ODS) s tím, že s oběma společnostmi provozujícími čerpací stanice zástupci města jednají. „Zítra jedu do Brna, výsledky jednání nechci předjímat. Mohu ale potvrdit, že obě strany mají snahu se dohodnout,“ řekl včera generální ředitel Shellu Pavel Šenych. Podobně se vyjádřilo i vedení Čepro. „Dohoda s městem je na spadnutí,“ potvrdil personální ředitel společnosti Tomáš Zikmund s tím, že společnost pravděpodobně získá náhradou za provozovnu v Opuštěné od města prostor pro stavbu jiné čerpací stanice. Pokud se problémy vyřeší, padne další překážka k vydání územního rozhodnutí. „Plánujeme to stihnout do konce roku,“ řekl Hošek.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Brno - Je ministr životního prostředí a jihomoravský lídr lidovců Libor Ambrozek pro odsun brněnského nádraží, nebo proti?
V Otázkách Václava Moravce Speciál České televize politik prohlásil, že poloha v centru je pro brněnské nádraží velmi atraktivní. „Osobně si myslím, že nádraží by mělo v centru zůstat,“ řekl ve vysílání z 18. května.
V anketě MF DNES, kterou redakce provedla na začátku května a uveřejnila ve včerejším vydání, se přitom vyslovil pro odsun.
Včera svůj výrok pro list dementoval s tím, že redaktorka jeho výrok špatně pochopila.
Na otázku, zda se bude zasazovat, aby se brněnské nádraží stavělo v odsunuté poloze, ale odpověděl kladně. Podle svých slov měl však na mysli modernizaci železničního uzlu.
Ambrozek je se svým názorem mezi stranickými kolegy osamocený. Například ministr dopravy a někdejší náměstek brněnského primátora Milan Šimonovský (KDU-ČSL) stavbu nového nádraží o 800 metrů dál od centra prosazuje.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Všichni podpořili myšlenku rekonstrukce brněnského železničního uzlu, která je pro region zásadní

Pět volebních lídrů politických stran, které mají podle výzkumů veřejného mínění šanci obsadit křesla v Poslanecké sněmovně, svádělo ve čtvrtek souboj před kamerami v pořadu ČT Otázky Václava Moravce Speciál.
(...)
Právě Sobotka, ačkoli v hlasování televizních diváků prostřednictvím krátkých textových zpráv získal jen něco přes 15 procent, působil dojmem nejkorektnějšího, nejpřipravenějšího a nejvěcnějšího diskutéra, který přesně volí výhradně věcné argumenty a slova, jimiž je sděluje. V reakci na jedno z regionálních témat diskuse - na rekonstrukci brněnského železničního uzlu s umístěním nového nádraží v tzv. jižní poloze -se jediný Mencl jasně vyjádřil pro toto řešení, jež by stimulovalo rozvoj města směrem na jih za necelou třetinu toho, co zhltne rekonstrukce pražského železničního uzlu.
Ostatní obecně podpořili rekonstrukci uzlu, proti novému nádraží byli Liška a Ambrozek.
Podle Sobotky má o poloze nádraží rozhodnout vedení Brna, Grebeníček netrvá na určité poloze nádraží, ale na urychleném řešení problému.

(Právo)