Železniční uzel Brno a jeho přestavba

OTÁZKY SPECIÁL. Populární předvolební diskuse Václava Moravce přijíždí na jižní Moravu. Uskuteční se v doposud největším sále a vstup pro zájemce je zdarma. Moderátor se v Brně chce ptát hlavně na nádraží a dálnici D1.
Rotundu na brněnském výstavišti dnes obsadí šedesáti členný štáb České televize. V pořadu Otázky Václava Moravce speciál se zde střetnou jihomoravští lídři pěti stran kandidujících do Sněmovny. Moderátor Václav Moravec plánuje odpálit diskusi dotazem týkajícím se korupce. „Je to jeden z největších problémů naší politiky,“ vysvětluje.

* Politiků se jistě budete ptát na brněnské nádraží. Očekáváte střet Václava Mencla z ODS se zeleným Ondřejem Liškou?

Myslím, že střet se dá čekat. A také, že nepůjde jen o střet mezi zelenými a ODS, ale zapojí se i další politici. Jde o velkou investici a je k diskusi, zda se to může vyplatit.

(...)

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Studenti žurnalistiky na Masarykově univerzitě chtějí před volbami do Poslanecké sněmovny oživit debatu o přestavbě brněnského železničního uzlu. Využijí k tomu internetový portál BrnoInfo.cz, kam chtějí umisťovat souhrnné informace o tomto několikamiliardovém projektu.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

A proč? Je ještě vůbec o čem debatovat? Ostatně do voleb zbývá 22 dní.

Brno - Na brněnské radnici se začínají rozdělovat zakázky související s přesunem nádraží. Tu poslední, osmnáctimilionovou, získala brněnská firma Sudop. Její inženýři navrhnou trasu nových tramvajových kolejí, zakreslí nové troleje i chodníky.
„Jde o veškerou městskou infrastrukturu, kterou bude nutné kvůli novému nádraží vybudovat,“ upřesnil mluvčí magistrátu Pavel Žára. Odborníci odhadují, že do místní dopravy bude muset Brno kvůli přesunu nádraží investovat více než tři miliardy a 70 milionů korun. Na první stavbě takzvané šesté etapy, kam hromadná doprava a chodníky patří, začnou dělníci pracovat letos v listopadu. „Momentálně dolaďujeme, jak městskou hromadnou dopravu v blízkosti nového nádraží zorganizovat. Zvažujeme, jestli k novému nádraží vést jen tramvaje a autobusy, nebo budou potřeba také trolejbusové linky,“ uvedl náměstek brněnského primátora Miroslav Hošek (ODS), který o projektu mluvil minulý týden na veletrhu Urbis Invest. Brněnské politiky teď podle něho zaměstnává další věc. Snaží se z Evropské unie získat peníze právě na přestavbu brněnské hromadné dopravy. „Město má na to připravené tři miliardy v rozpočtu, a co přijde z Unie, to je pro nás plus,“ přiblížil náměstek. Původně se totiž počítalo s tím, že z Evropy půjde příspěvek pouze na samotnou rekonstrukci železničního uzlu. Politici doufají, že to bude asi šest miliard korun. Trať se musí opravit i proto, aby po ní mohly bezpečně jezdit rychlovlaky.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Brněnský magistrát doufá v dotaci EU na přestavbu městské infrastruktury, kterou si vyžádá budování nového železničního nádraží. Dosud město počítalo s mnohamiliardovým příspěvkem unie na samotnou přestavbu železničního uzlu. Ze svých zdrojů ale mělo upravit síť městské hromadné dopravy tak, aby na nové nádraží navazovala."Nyní se objevila možnost získat dotaci z kohezních fondů i na přestavbu městské infrastruktury," řekl ČTK náměstek primátora Miroslav Hošek (ODS). Neprozradil, o kolik peněz se může město ucházet. Zásahy do infrastruktury mají stát tři až čtyři miliardy korun. Celkově se odhady nákladů na přestavbu železničního uzlu pohybují mezi 20 a 25 miliardami korun.

(Aktuálně.cz)

Kolik bude stát přestavba:

1. část odstavného nádraží 3,6 mld.
1. část osobního nádraží 5,6 mld.
modernizace průjezdu 9,6 mld.
2. část odstavného nádraží 0,7 mld.
2. část osobního nádraží 1,8 mld.
městská infrastruktura 3,1 mld.
celkem 24,4 mld.

Kolik místa se uvolní pro investory: developeři budou mít k dispozici skoro 60 hektarů pozemků,odborníci odhadují, že vznikne:

209 tisíc m2 plochy pro bydlení
131 tisíc m2 pro obchod a služby
325 tisíc m2 pro administrativu
46 tisíc m2 pro sport a rekreaci

Kdy se bude stavět:

1. část odstavného nádraží září 2006 - červenec 2008
městská infrastruktura listopad 2006 - prosinec 2012
1. část osobního nádraží říjen 2007 - prosinec 2011
modernizace průjezdu březen 2006 - prosinec 2010
2. část odstavného nádraží březen 2012 - září 2013
2. část osobního nádraží červenec 2012 - prosinec 2015
zdroj: prezentace Sudop Brno

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava/ prezentace Sudop Brno)

Ve městě se ještě v letošním roce začne budovat nové železniční nádraží za více než dvacet čtyři miliardy korun. Finišují také práce architektů na přípravě projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu v areálu Fakultní nemocnice u sv. Anny
Až se budou Brňané za dvacet let procházet podél Vaňkovky, měli by minout novou zástavbu na místě bývalé Zvonařky a pak přijít ke kolejišti nového vlakového nádraží. Právě současné autobusové nádraží se totiž možná bude bourat. Na jeho místě by investoři mohli postavit bytové domy, obchody a kanceláře. „Zvonařka je pro nás potenciální rozvojovou plochou,“ sdělil včera náměstek brněnského primátora Miroslav Hošek z ODS. Projekt Europoint, jak se teď přestavbě brněnského železničního uzlu moderně říká, totiž představoval na veletrhu investičních příležitostí Urbis Invest. Ten na brněnském výstavišti probíhá zároveň se stavebními veletrhy.

Chtějí evropské miliardy

Že se železniční koridor procházející Brnem bude rekonstruovat a nádraží se při tom posune o necelý kilometr na jih, je dnes už téměř jisté. Brněnští zastupitelé vloni schválili změnu územního plánu a teď běží územní řízení. „Územní rozhodnutí by mělo nabýt platnosti letos v červnu,“ odhadl architekt Jaroslav Dokoupil, který na projektu pracuje.
Jediné, co by projekt ještě mohlo zhatit, jsou peníze. Politici totiž nyní odhadují, že oprava železnice a přesun nádraží bude stát 24,5 miliardy korun. Ve svých propočtech kalkulují s tím, že šest miliard korun se jim podaří získat z Evropské unie. A na stavbu nádraží mají přispět soukromí investoři - v budově by totiž měly v budoucnu být obchody.
„Včera jsem se kvůli financování sešel s náměstkem ministra dopravy. Usilujeme o to, získat z Unie mimo těch šesti miliard také další peníze na stavbu tramvajových a trolejových tratí,“ upřesnil Hošek.
Kraj má zase šanci uspořit část z miliardy korun, kterou do projektu dá ze svého. Za peníze se bude stavět přestupní terminál integrovaného dopravního systému a protipovodňová opatření. Právě na ně Unie může podle Hoška přispět.

Kdo tu díru v Brně zaplní?

Podle autorů projektu se díky přestavbě nádraží uvolní v jižním centru Brna téměř 60 hektarů parcel pro investory a developery. Na těchto pozemcích jsou nyní zarostlá rumiště, budovy nebo se jimi táhne spleť železničních tratí.
Dnes přitom není vůbec jisté, jestli do Brna přijde dostatek investorů na to, aby enormní plochu dokázali zastavět. „Zástavba těchto ploch proběhne v daleko delším časovémhorizontu, než v jakém se vybudují inženýrské sítě. Ale věřím, že Brno má takový rozvojový potenciál, že alespoň jádrová část staveb kolem nového nádraží vznikne velice rychle,“ podotknul architekt Dokoupil.
Poprvé kopnout by stavbaři měli letos v září. Začnou stavbou první části odstavného nádraží. Samotné nové nádraží podle návrhu vídeňské kanceláře Fellerer-Vendl budou budovat od října 2007 do prosince 2015. Brno má na starosti vybudovat vlastní infrastrukturu, tedy silnice, chodníky, koleje pro tramvaje i troleje. Stavebníkem ostatních částí projektu je Správa železniční dopravní cesty.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Z mé dosavadní politické činnosti neznám případ, kdy se k rozvojovým záměrům města Brna postavili brněnští zástupci Strany zelených a Hnutí Duha konstruktivně. Velmi bych si přál, abych se mýlil!
Politické strany zastoupené v brněnském zastupitelstvu mají ve svých programech také prosazování kvalitního života v našem městě včetně ochrany životního prostředí. Strana zelených a Hnutí Duha hledají proto za každou cenu prostor pro své vlastní zviditelnění. Volí přitom kroky dost laciné a populistické a hlavně naprosto zbytečně škodící vývoji Brna jako celku.
Chcete znát některé příklady, kdy se stavěli jednoznačně destruktivním způsobem? Výstavbu mimoúrovňové křižovatky v Pisárkách svými výhradami zpozdili o dva roky a prodražili ji o více než 400 milionů korun.
V Dolních Heršpicích u křižovatky dálnic D1 a D2 má zájem švédský investor postavit na svém pozemku středisko služeb a obchodu, kde by našlo práci 520 lidí a svým významem by sloužilo nejen Brňanům, ale i lidem z jižní Moravy.
Odbor výkonu státní správy ministerstva životního prostředí, jehož vedením je pověřen brněnský zastupitel Miroslav Rokos, se jednoznačně staví proti. Odvolává se přitom na ochranu zemědělského půdního fondu.
Podle územního plánu v tomto prostoru mohou stát stavby zemědělského charakteru a zemědělci si tuto půdu už nechtějí pronajímat. Označují ji jako nevhodnou pro pěstování obilovin, protože jsou tam zbytky hlušiny a kamení po stavbě dálnice. Investor by zde chtěl vybudovat i biokoridor kolem řeky Svitavy, cyklistickou stezku a protipovodňová opatření.
Negativně se postavili proti přestavbě železničního uzlu s odsunutou polohou. Územní plán však před více než deseti lety i za účasti Strany zelených schválilo brněnské zastupitelstvo a od té doby se rozjela řada přípravných akcí pro tento projekt. Pro přestavbu se vyslovili ještě předtím odborníci. Respektuji rozhodnutí zastupitelského sboru a tím se řídím.
Ne však jihomoravský lídr Strany zelených Ondřej Liška, který vystoupil při brněnské prezentaci této akce začátkem února v Bruselu proti. Působí tam jako poradce Skupiny Zelených pro regionální rozvoj v Evropském parlamentu a na prezentaci přišel se „zeleným“ europoslancem Michaelem Cramerem z Berlína, který se pochlubil novým nádražím právě v Berlíně a zároveň podle MF DNES k Brnu uvedl, že „Evropa má jiné priority než přesouvat nádraží“ a že neví, „proč by to měla platit Unie.“
Pokud by se v této fázi rozhodlo pro jinou variantu přestavby železničního uzlu, celý proces akce by začal znovu. Do roku 2012 by pak Brno nestihlo získat peníze ze strukturálních fondů Unie.
A právě od tohoto roku nebude mít Česká republika možnost čerpat prostředky z Unie jako přistupující země. Finance ze strukturálních fondů EU totiž budou čerpat další nové státy tohoto společenství. Výsledkem toho by bylo, že přednost by dostaly jiné projekty. Stavby v Brně, v Berlíně i další akce jsou v současnosti vzájemnými konkurenty při získávání financí ze zmíněných fondů.
Představitel Hnutí Duha Martin Ander kritizuje, že se zpozdil úvod stavby železničního uzlu. Přitom toto zpoždění způsobilo, že podklady zcela zbytečně dlouhou dobu ležely na již zmíněném úřadu vedeném Miroslavem Rokosem. Co k tomu dodat? Bez ohledu na tyto destruktivní akce se Brno může pochlubit již tím, že v rámci soutěže vyhlášené v březnu na největším evropském veletrhu nemovitostí a investičních příležitostí v Cannes získalo titul Středoevropské město budoucnosti.

O autorovi| RADOMÍR JONÁŠ (mk) náměstek primátora města Brna

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

ad alajn_oufour :

No, já jsem se k tomu opravdu nevyjádřil. Su sice rodilé Brňák :-), nicméně teď v Brně nežiji a mé pocity z toho všeho jsou rozporuplné. Jako celá ta záležitost. Na jednu stranu je tu nostalgie spjatá se starým nádražím, na druhou stranu jistá hrozba, že Brno by mohlo promarnit šanci, která se už opakovat nikdy nebude. Brňáci permanetně nadávají, že se pro investice v Praze na moravskou metropoli zapomíná a teď by možnost radikální změny dopravy nevyužili?
Nejsem žádný dopravní odborník a nemohu tedy dost dobře posoudit, zda se nové nádraží dá "nacpat" do stávajících prostorů s využitím stávající výpravní budovy. Jak sám píšeš, politici si stejně rozhodnou tak, jak to pokládají za výhodné. Možná jen pro sebe a své "zviditelnění", možná i v zájmu (budoucích) potřeb občanů. Nedá se jistě opomenout, že nejen občanů Brna, ale (možná hlavně) cestujích do Brna a přes Brno. Je to zkrátka složité. Stejně jako bude složitá otázka posouzení, jak nejlépe využít budovu starého nádraží, pokud bude opravdu zbavena původního účelu. Ale takové otázky se řešily i jinde ve světě (třeba v Paříži).
Doufejme jen, že to nedopadne jako nádraží Praha Těšnov.

2 Zbynek - zajima me co si o tom myslis ty, to sem se tady snad jeste nedocetl, pokud ano rekni kde sem to minul.

osobne jako brnak sem tohle tema jednu dobu sledoval tak si myslim ze ono je to nakonec jedno. mesto nesmyslne utraci za nejaky trapny modely kde ti reknou ze to stoji 2mega protoze se tam budou hejbat modely salin a jedinej kdo se tam hejbal byl ten straznik kterej to hlidal. je to skoda, ze je to tady to mesto jakoby proklety. staci se jit podivat do centra na kostel u jakuba kdy tam jedna postavicka vystrkuje prdel, a zohla vezicka na stare radnici protoze radni nezaplatili co meli. jak bylo psany, model by sel postavit za 300 000, a ne za dve mega. podle me se tady nesmyslne plytva penezi, kdy se najme nejaka agentura, ktera dostane x milionu aby propagovala tu variantu odsunutou. prestava me toto bavit, nedivim se ze je to spouste lidi jedno, viz to referendum, stejne se na to ohled nebere a politici si to udelaj podle svyho. byl bych samozrejme pro postaveni ve stavajici poloze, mezi nadrazim a tescem je dost mista na dalsich nekolik paru koleji.to co tam je ted, to snad nema cenu komentovat. hned za zdi je asi 50stanku vietnamske proveniece, asi to tak vyhovuje mestu vice.
na druhou stranu, prostory kde ma byt odsunuta poloha jsou vicemene opustene, a je tam nic. misto tam na to je, a zase tak daleko to neni, od nadrazi 10-15 minut pesi chuze. ale predstava ze ze staryho nadrazi budeme mit kulturak nebo co me taky pobavila.
takze jak sem psal, ne ze bych byl uplne znechucenej co se tady deje, ale at si budu myslet cokoliv, oni to stejne udelaji podle svyho. moc je na to dostatecna. kdyz si bez servitek dovoli dat 2 000 000 za nefunkcni model nadrazi....

Podpořili ho svými hlasy občanští, křesťanští a sociální demokraté

Zadání - strategický politický dokument, na jehož základě bude vypracován koncept Územního plánu města Brna na léta 2010 až 2020 - podpořilo v úterý večer 38 členů zastupitelstva za ODS, KDU-ČSL a ČSSD. Komunisté a zelení byli buď proti, nebo se zdrželi hlasování.
Ti, kdo zvedli ruku pro navržený text, rozhodli například o tom, že se odborníci při práci na konceptu budou dále zabývat jen nádražím v tzv. odsunuté poloze, že budou počítat jen s bystrckou variantou silnice R43 a budou řešit budování dalších dálničních staveb, jež určitě zhorší kvalitu života v několika městských částech.

(Právo)

Historickým sálem létala ostrá slova, primátor musel pohrozit občanům zásahem městské policie
Pokud se budete chovat jako na fotbalu, přeruším jednání a zavolám městskou policii. Tato věta nepochází od hospodského, ale od brněnského primátora Richarda Svobody (ODS) a byla směřována rozhořčeným občanům, kteří na včerejším zastupitelstvu protestovali proti návrhu zadání územního plánu. Brněnské radní hlasitými výkřiky otitulovali jako lháře, podvodníky a dokonce i šupáky.
Většina rozhořčených reakcí se točila kolem sjezdovky ve Wilsonově lese. Nepoužívaný svah měl být totiž jednou z lokalit, kde by v budoucnu sjezdovka mohla být. „Stavět sjezdovky ve městě je úplná blbost, ale pokud to chcete dělat, tak to aspoň nedělejte v lesoparku,“ horlil zastupitel za Stranu zelených Mojmír Vlašín. Desítky lidí, kteří na jednání přišli s transparenty, jej za to odměnily potleskem.

(z článku v: Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)

Zajímavé je, že v článku není uvedeno, že by se vřava týkala také přesunu nádraží. Už to snad není tak horké téma, ale spíš akceptovaná nezvratná skutečnost?

ad hradek:

Na to téma jsem nedávno dal informaci do diskuse o městské dopravě. Píše se tam o s přestavbou ŽUB související výstavbě podpovrchové tramvaje.

Jinak je ale nové řešení MHD prezentováno třeba na stránce
http://www.zeleznicni-uzel-brno.cz/navrhy-reseni-mhd/-/?sess=d6670dc63f6235717af22ec86f62a385&PRESENTATION-clearListers

mna by skor zaujimalo ako to bude so salinami, vyznamny prestupny bod je predsa hlavak

Pre boha, kam tu stanicu chcu pani radny dat? To bude mat kamarat radost, ze jeho praca vysla po par rokoch v nivoc. Aspon, ze ma tie fotografie.

Brno - Brněnští zastupitelé dnes rozhodli o zadání územního plánu na roky 2010 až 2020, který počítá s vedením silnice R43 přes sídliště Bystrc a pokračování prací na přesunu železničního nádraží.
Brněnští zastupitelé schválili přes silný odpor občanských iniciativ a opoziční Strany zelených zadání územního plánu na léta 2010-2020.
Pro klíčový dokument, který výrazně ovlivní urbanistický rozvoj města, zvedlo ruku 38 z 55 zastupitelů. Plán stanovuje, co lze v kterých částech města postavit a umožňuje například stavbu kontroverzní silnice R43 směrem do Svitav nebo přestavbu železničního uzlu včetně přesunu nádraží.

(z informace na Aktuálně.cz)

Pokud dnes zastupitelé schválí zadání územního plánu, budou projektanti dál rozpracovávat přestavbu železnice s nádražím v odsunuté poloze a jejich úkolem bude najít využití i pro prostory, které se přesunutím současného nádraží o několik set metrů jižněji uvolní. Nový územní plán by měl počítat i se stavbou nových železničních překladišť a logistických center. Má v něm být také kompletně zakreslen celý velký městský okruh a projektanti budou mít za úkol rovněž navrhnout propojení současných roztroušených cyklistických stezek v Brně.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Celkové náklady na projekt se odhadují na 24,5 miliardy korun.

Letos by se mělo začít stavět odstavné nádraží, na podzim městská infrastruktura a v srpnu 2007 nové osobní nádraží.

Budova nádraží má být hotova v prosinci 2010, poté bude nádraží uvedeno do provozu.

Nové nádraží a železnice mají být kompletně hotové na konci roku 2015.

Projekty modernizace železničních koridorů a přestavby železničního uzlu Brno jsou součástí evropských prioritních projektů schválených evropským parlamentem v roce 2004.

Jde o projekt železniční osy Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Drážďany a Norimberk, s odbočnou větví Praha - Linec.

Druhým projektem je železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno - Vídeň.

(z přehledu na Aktuálně.cz)

Brněnské zastupitele čeká rozhodování o budoucnosti města: Přesune se železniční nádraží? Kudy povede trasa silnice R43?
Tak to jsou některé z desítek otázek, o které se vede nyní v Brně spor. A klíčový dokument, který má vnést do sporů jasno, územní plán města na roky 2010 až 2020, budou dnes projednávat brněnští zastupitelé.
Rozhodovat budou v bouřlivé atmosféře, na jednání se totiž chystají jak odpůrci trasy R43 přes sídliště Bystrc, tak lidé, kteří nechtějí sjezdovku ve Wilsonově lese.
(...)
Boj se vede především o dva velké a drahé dopravní projekty, kterými jsou výstavba rychlostní komunikace R43 přes Brno Blanensko a dál do Pardubického kraje, a také přesun brněnského nádraží z centra města o asi osm set metrů dál za téměř dvacet pět miliard korun.
Oba projekty mají podobnou minulost, diskutuje se o nich už desítky let. Silnici R43 z jihu na sever jako velmi důležitou spojnici dokonce naplánoval a začal budovat za druhé světové dálky Adolf Hitler. A oba projekty, které se dostávají do finální fáze a počítají s podporou z peněz Evropské unie, nyní provázejí protesty lidí.
Petici proti trase R43, vedené přes hustě osídlené sídliště Bystrc, podepsalo přes třicet tisíc lidí, což je podle autorů petice nejvíc, kolik se kdy v Česku podařilo proti nějaké stavbě získat.
Desítky tisíc lidí nesouhlasí ani s přesunem nádraží. V roce 2004 se v referendu proti odsunu nádraží vyslovilo 86 procent z téměř 80 tisíc hlasujících. Kvůli nízké účasti ale plebiscit nebyl pro město závazný.
Nově schvalovaný územní plán je pro oba projekty důležitý. Jde především o definitivní trasu R43. A také například o to, jak bude pokračovat přestavba železnice v Brně včetně návaznosti městské dopravy na přesun nádraží. Stavba nového nádraží má začít v roce 2007 a s dokončením se počítá v roce 2015.
(...)

(z článku na Aktuálně.cz)

Pátrat po spojích složitě v jízdních řádech nebo na internetu? Minulost, řeknou si nejspíš za několik měsíců Brňané. Informaci o ideálním spojení najdou přímo na nádražích a důležitých dopravních uzlech. Jednoduše dotykem na obrazovku počítače.
„Člověk ukáže na místo, kam se chce dopravit. Počítač mu pak vykreslí trasu, navrhne, který dopravní prostředek má použít, a případně ukáže cenu,“ popsal náměstek brněnského primátora Miroslav Hošek (ODS).
Podle něj podobný systém zatím nepoužívají v žádném českém městě. Počítače dokážou vyhledat spojení nejen po Brně, ale také po republice. Databáze totiž bude obsahovat nejen informace o linkách integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, ale i o spojích ostatních dopravců. „Cílem je, aby si cestující v Brně mohl vyhledat, jak se dopravit na kterékoli místo v Česku,“ nastínil Hošek.
Vyhledávače budou umístěny například na hlavním nádraží, Mendlově náměstí či na Staré osadě v Židenicích. „Kolik přesně jich bude, zatím nevíme. To navrhne studie, která se nyní začne zpracovávat. Počítám však, že takových počítačů budou po Brně desítky, na hlavním nádraží jistě hned několik,“ odhadl náměstek. Podle Hoška by technici mohli obrazovky po Brně začít umisťovat už v polovině letošního roku. Je možné, že se budou montovat postupně. Vše záleží hlavně na penězích.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)

Kdo chce vědět, jaké změny čekají podobu Brna a co radní s „jeho“ městem zamýšlejí, může se přijít zeptat do nově zřízeného Urbancentra. Plánované projekty si navíc prohlédne na třinácti výstavních panelech a dvou plazmových obrazovkách. Urbancentrum je od včerejška otevřeno na Staré radnici. „Jeho obdoba existuje v západoevropských metropolích, pro Brno je to ale novinka,“ uvedl primátor Richard Svoboda (ODS).
Na obrazovkách si návštěvníci centra prohlédnou, jak bude vypadat přesunuté vlakové nádraží. Panely zase představují dvě možné podoby Dominikánského náměstí, které čeká příští rok rekonstrukce. Začátkem dubna přibudou k výkresům dvě makety a „volební“ urna. Zájemci mohou přijít hlasovat, která možnost se jim víc líbí, a radní se pak budou při rozhodování přáním Brňanů řídit.
Urbancentrum je otevřeno od úterý do pátku mezi 10. a 18. hodinou, v sobotu od 13 do 16 hodin.

(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)