Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
Pokud se v Brně postaví městská rychlodráha, jak s tím alespoň počítá vedení města, budou některé vlaky jezdit dál na současné nádraží v centru. Právní analýza, kterou si nechali udělat krajští zastupitelé ze Strany zelených tvrdí, že je to možné.
Advokátní kancelář Korbel, Tuháček & partneři totiž posuzovala, zda zpracování projektu městské rychlodráhy nezpozdí rekonstrukci železničního uzlu Brno a neohrozí čerpání peněz od Evropské unie. „Právníci našli cestu, jak doplnit projekt přestavby uzlu o městskou rychlodráhu bez toho, že by došlo k časovým průtahům v její přípravě či ohrožení evropské dotace. Nyní musí stát, kraje i město upravit projekt tak, aby dobře sloužil všem cestujícím z Brna i okolí,„ prohlásil náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Projekt městské rychlodráhy počítá s tím, že moderní kolejová trať vedená tubusem nad novým bulvárem spojí nové nádraží se stávajícím a umožní tak regionálním vlakům využívat současnou budovu nádraží. Správa železniční dopravní cesty, která je investorem přestavby, nyní zpracovává technickou analýzu. Její výsledky oznámí ještě letos v létě.
(Brněnský deník)
Advokátní kancelář Korbel, Tuháček & partneři totiž posuzovala, zda zpracování projektu městské rychlodráhy nezpozdí rekonstrukci železničního uzlu Brno a neohrozí čerpání peněz od Evropské unie. „Právníci našli cestu, jak doplnit projekt přestavby uzlu o městskou rychlodráhu bez toho, že by došlo k časovým průtahům v její přípravě či ohrožení evropské dotace. Nyní musí stát, kraje i město upravit projekt tak, aby dobře sloužil všem cestujícím z Brna i okolí,„ prohlásil náměstek brněnského primátora Martin Ander.
Projekt městské rychlodráhy počítá s tím, že moderní kolejová trať vedená tubusem nad novým bulvárem spojí nové nádraží se stávajícím a umožní tak regionálním vlakům využívat současnou budovu nádraží. Správa železniční dopravní cesty, která je investorem přestavby, nyní zpracovává technickou analýzu. Její výsledky oznámí ještě letos v létě.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277814/
V těsném okolí stanice Brno Horní Heršpice najdeme dvě významné stavby - silniční podjezd pod tratí a současně nové železniční přemostění, které jsou součástí přestavby železničního uzlu Brno.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26hers.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_26hers.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/277000/
Občanská koalice Nádraží v centru kritizuje upravený projekt odsunu hlavního vlakového nádraží v Brně, které by s centrem města měla spojit rychlodráha. Příznivci nádraží ve středu Brna tvrdí, že uvažovaný projekt s rychlodráhou není reálný. „Zlepšuje sice některé parametry původní varianty s odsunutým nádražím, zároveň ale zpomalí regionální vlaky a zásadně zkomplikuje cestování dálkovou dopravou,„ stojí v prohlášení koalice. Nový návrh navíc podle koalice není dopracovaný, odborně posouzený. „Hrozí, že je to jenom bublina pro uchlácholení obav cestujících z odsunu nádraží,„ tvrdí odpůrci přesunu.
(Třebíčský deník)
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/268850/
Dozorčí rada Českých drah schválila text smlouvy o pronájmu pozemků pod brněnským vlakovým nádražím. S připomínkami města
Pronájmu rozsáhlých pozemků pod brněnským hlavním vlakovým nádražím firmě Brno new station development nestojí nic v cestě. Padla totiž poslední překážka k podpisu, a tím byl souhlas dozorčí rady Českých drah.
„Dozorčí rada smlouvu schválila a v nejbližších dnech ji podepíšeme. Termín zatím neznám,„ řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Dráhy smlouvu radě předložily už jednou, ale bez zapracovaných připomínek města. „Ted už to bylo v pořádku, proto jsme souhlas vydali. Řekli jsme, že pokud dráhy nedodají souhlasné vyjádření města, tak ať s tím za námi ani nechodí,„ prohlásil předseda dozorčí rady Českých drah a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Vedení brněnského magistrátu totiž odmítalo předkupní právo, které bylo součástí nájemní smlouvy, a požadovalo, aby se pronájem netýkal pozemků pod železnicí. Musí se také počítat s projektem městské rychlodráhy.
Brněnský primátor Roman Onderka dodal, že investor nyní musí více spolupracovat s městem. „Ihned po podpisu připraví dokumentaci pro rekonstrukci budovy hlavního nádraží. Doufáme, že začne v co nejkratší době,„ řekl Onderka. Smlouva se společností Brno new station development mimo jiné znamená, že budova nádraží dostane moderní podobu. Stane se tak v rámci projektu Živá nádraží.
„Jde o to, že si firma pronajímá prostory a investuje do nich. V Brně konkrétně má závazek investovat sto třicet milionů korun do odbavovací haly, aby odpovídala nárokům na cestování v 21. století,„ řekl generální ředitel Českých drah Petr Žaluda.
První přijdou s opravou na řadu vnitřní prostory pro cestující, fasáda budovy a některé komerční prostory. „Jsme připraveni hned po podpisu smlouvy začít s přípravnými pracemi. Ty se dotknou i okolí Benešovy ulice. Chceme se domluvit s městem, že bychom tam postavili například velkokapacitní podzemní garáže,„ prohlásil už na březnové tiskové konferenci ředitel Brno new station development Radek Konečný.
Náměstek ministra Kocourek ale soudí, že oprava nádražní budovy letos nezačne. „Pochybuji, že by stavební řízení bylo tak rychlé. Řekl bych spíše, že opravy začnou až příští rok,„ myslí si Kocourek. O pronájmu budov a pozemků se zpočátku spíš mlčelo. To kritizovali členové vedení magistrátu. Podle nich to bylo neprůhledné jednání podobné skrytému tunelování nádraží.
(Brněnský deník)
Pronájmu rozsáhlých pozemků pod brněnským hlavním vlakovým nádražím firmě Brno new station development nestojí nic v cestě. Padla totiž poslední překážka k podpisu, a tím byl souhlas dozorčí rady Českých drah.
„Dozorčí rada smlouvu schválila a v nejbližších dnech ji podepíšeme. Termín zatím neznám,„ řekl mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Dráhy smlouvu radě předložily už jednou, ale bez zapracovaných připomínek města. „Ted už to bylo v pořádku, proto jsme souhlas vydali. Řekli jsme, že pokud dráhy nedodají souhlasné vyjádření města, tak ať s tím za námi ani nechodí,„ prohlásil předseda dozorčí rady Českých drah a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek. Vedení brněnského magistrátu totiž odmítalo předkupní právo, které bylo součástí nájemní smlouvy, a požadovalo, aby se pronájem netýkal pozemků pod železnicí. Musí se také počítat s projektem městské rychlodráhy.
Brněnský primátor Roman Onderka dodal, že investor nyní musí více spolupracovat s městem. „Ihned po podpisu připraví dokumentaci pro rekonstrukci budovy hlavního nádraží. Doufáme, že začne v co nejkratší době,„ řekl Onderka. Smlouva se společností Brno new station development mimo jiné znamená, že budova nádraží dostane moderní podobu. Stane se tak v rámci projektu Živá nádraží.
„Jde o to, že si firma pronajímá prostory a investuje do nich. V Brně konkrétně má závazek investovat sto třicet milionů korun do odbavovací haly, aby odpovídala nárokům na cestování v 21. století,„ řekl generální ředitel Českých drah Petr Žaluda.
První přijdou s opravou na řadu vnitřní prostory pro cestující, fasáda budovy a některé komerční prostory. „Jsme připraveni hned po podpisu smlouvy začít s přípravnými pracemi. Ty se dotknou i okolí Benešovy ulice. Chceme se domluvit s městem, že bychom tam postavili například velkokapacitní podzemní garáže,„ prohlásil už na březnové tiskové konferenci ředitel Brno new station development Radek Konečný.
Náměstek ministra Kocourek ale soudí, že oprava nádražní budovy letos nezačne. „Pochybuji, že by stavební řízení bylo tak rychlé. Řekl bych spíše, že opravy začnou až příští rok,„ myslí si Kocourek. O pronájmu budov a pozemků se zpočátku spíš mlčelo. To kritizovali členové vedení magistrátu. Podle nich to bylo neprůhledné jednání podobné skrytému tunelování nádraží.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/266935/
Brněnští radní včera, rok a půl po volbách, schválili programové prohlášení. Dokument předložily koaliční strany ČSSD, KDU-ČSL, Strana zelených a Brno 2006 po zdlouhavých vyjednáváních. Hlavní spor vedly strany o nádraží. Lidovci byli zastánci jeho stěhování, zelení a hnutí Brno 2006 si přáli zachovat nádraží v centru. Kompromisem je stavba městské rychlodráhy. Současná budova nádraží bude zachovaná jako zastávka na této rychlotrati. Cestující tak budou moci stejně jako dnes z vlaku vystoupit v centru města, pouhých pět minut chůze od náměstí Svobody.
(Reality.iHNed.cz)
(Reality.iHNed.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/258665/
Dozorčí rada Českých drah odložila schválení smlouvy o pronájmu budovy vlakového nádraží a pozemků pod ním. Prodlení by mělo být asi měsíční.
Měsíční zpoždění nejspíš nabere zahájení regenerace hlavního vlakového nádraží v Brně.
Dozorčí rada Českých drah totiž ve čtvrtek odložila schválení smlouvy na pronájem budovy i drážních pozemků v centru Brna. Brněnský Deník Rovnost o tom jako jediný informoval už včera.
Předseda dozorčí rady a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek odklad vysvětlil tím, že České dráhy předložily neúplnou smlouvu. „Nebudeme nikomu vystavovat bílý šek. Než smlouvu odsouhlasíme, tak ji chceme vidět v plném znění. V dokumentu musí být zapracovány všechny připomínky do posledního slova. Zároveň musí dráhy předložit také vyjádření města Brna,„ prohlásil Kocourek. „Nechceme pronájem nijak brzdit, ale dokud nedostaneme kompletní podklady, tak ho neschválíme,„ vzkázal Kocourek. Podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly ale byla předložená smlouva v pořádku. „Musíme ji pouze dopracovat a rozšířit o nové požadavky vedení města Brna. Do květnového zasedání dozorčí rady to jistě stihneme,„ řekl Kubala.
Za čtvrtečním odložením schválení smlouvy stojí podle svých slov brněnský primátor Roman Onderka. „Volal jsem ráno náměstkovi Kocourkovi a připomenul mu, že dohody se mají plnit. Slíbil mi, že dokud dráhy smlouvu nezmění, tak ji dozorčí rada neschválí,„ uvedl Onderka.
Vedení Brna si už dříve stěžovalo, že ho České dráhy při přípravě pronájmu rozsáhlých drážních pozemků včetně budov přehlíží. Za špatnou komunikaci dráhy kritizoval také náměstek Kocourek.
Právě on na schůzce s brněnským vedením slíbil, že dohlédne na dodržení všech tří podmínek města. To poté, co o podivné smlouvě informoval brněnský Deník Rovnost, požaduje, aby ze smlouvy zmizelo předkupní právo. A také, aby se pronájem netýkal pozemků pod kolejemi a aby Správa železniční dopravní cesty prověřila, že pronájem nebrání projektu městské rychlodráhy.
Ve výběrovém řízení na revitalizaci brněnského nádraží, které dráhy plánují, uspěla firma Brno new station development. „Projekt spočívá v tom, že nájemce investuje do oprav pronajatých prostor. V Brně má závazek dát do oprav odbavovací haly sto třicet milionů korun, aby odpovídala nárokům na cestování v jednadvacátém století,„ řekl generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Provozní ředitel Brno new station development Radek Konečný se včera odmítl pro brněnský Deník Rovnost k odložení podpisu smlouvy vyjádřit.
(Brněnský deník)
Měsíční zpoždění nejspíš nabere zahájení regenerace hlavního vlakového nádraží v Brně.
Dozorčí rada Českých drah totiž ve čtvrtek odložila schválení smlouvy na pronájem budovy i drážních pozemků v centru Brna. Brněnský Deník Rovnost o tom jako jediný informoval už včera.
Předseda dozorčí rady a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek odklad vysvětlil tím, že České dráhy předložily neúplnou smlouvu. „Nebudeme nikomu vystavovat bílý šek. Než smlouvu odsouhlasíme, tak ji chceme vidět v plném znění. V dokumentu musí být zapracovány všechny připomínky do posledního slova. Zároveň musí dráhy předložit také vyjádření města Brna,„ prohlásil Kocourek. „Nechceme pronájem nijak brzdit, ale dokud nedostaneme kompletní podklady, tak ho neschválíme,„ vzkázal Kocourek. Podle mluvčího Českých drah Ondřeje Kubaly ale byla předložená smlouva v pořádku. „Musíme ji pouze dopracovat a rozšířit o nové požadavky vedení města Brna. Do květnového zasedání dozorčí rady to jistě stihneme,„ řekl Kubala.
Za čtvrtečním odložením schválení smlouvy stojí podle svých slov brněnský primátor Roman Onderka. „Volal jsem ráno náměstkovi Kocourkovi a připomenul mu, že dohody se mají plnit. Slíbil mi, že dokud dráhy smlouvu nezmění, tak ji dozorčí rada neschválí,„ uvedl Onderka.
Vedení Brna si už dříve stěžovalo, že ho České dráhy při přípravě pronájmu rozsáhlých drážních pozemků včetně budov přehlíží. Za špatnou komunikaci dráhy kritizoval také náměstek Kocourek.
Právě on na schůzce s brněnským vedením slíbil, že dohlédne na dodržení všech tří podmínek města. To poté, co o podivné smlouvě informoval brněnský Deník Rovnost, požaduje, aby ze smlouvy zmizelo předkupní právo. A také, aby se pronájem netýkal pozemků pod kolejemi a aby Správa železniční dopravní cesty prověřila, že pronájem nebrání projektu městské rychlodráhy.
Ve výběrovém řízení na revitalizaci brněnského nádraží, které dráhy plánují, uspěla firma Brno new station development. „Projekt spočívá v tom, že nájemce investuje do oprav pronajatých prostor. V Brně má závazek dát do oprav odbavovací haly sto třicet milionů korun, aby odpovídala nárokům na cestování v jednadvacátém století,„ řekl generální ředitel Českých drah Petr Žaluda. Provozní ředitel Brno new station development Radek Konečný se včera odmítl pro brněnský Deník Rovnost k odložení podpisu smlouvy vyjádřit.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257845/
Pronájem pozemků pod brněnským vlakovým nádražím a železničními budovami se oddaluje. Brněnský Deník Rovnost exkluzivně zjistil, že Dozorčí rada Českých drah včera neschválila předložený návrh smlouvy.
Dobře informovaný zdroj prozradil, že dráhy musejí smlouvu upravit přesně podle požadavků města Brna. „Ze smlouvy musejí pryč veškeré zmínky o předkupním právu a pronájem se nesmí týkat pozemků pod kolejemi,„ uvedl zdroj. Zároveň dráhy musejí předložit stanovisko města ke smlouvě a ověření, zda pronájem nebrání navrhované městské rychlodráze.
Předseda dozorčí rady a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek už dříve zapracování připomínek města slíbil. „Dohodli jsme se, že na tři podmínky města přistoupíme,„ prohlásil Kocourek.
Pronájem pozemků provázely nejasnosti už od počátku. Výběrové řízení totiž vyhrála neznámá účelově založená firma Brno new station development.
(Brněnský deník)
Dobře informovaný zdroj prozradil, že dráhy musejí smlouvu upravit přesně podle požadavků města Brna. „Ze smlouvy musejí pryč veškeré zmínky o předkupním právu a pronájem se nesmí týkat pozemků pod kolejemi,„ uvedl zdroj. Zároveň dráhy musejí předložit stanovisko města ke smlouvě a ověření, zda pronájem nebrání navrhované městské rychlodráze.
Předseda dozorčí rady a náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek už dříve zapracování připomínek města slíbil. „Dohodli jsme se, že na tři podmínky města přistoupíme,„ prohlásil Kocourek.
Pronájem pozemků provázely nejasnosti už od počátku. Výběrové řízení totiž vyhrála neznámá účelově založená firma Brno new station development.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/257160/
Zákazníci Českých drah se na brněnském hlavním nádraží dočkají v nejbližší době významných změn. V první etapě rekonstrukce projde kompletní opravou výpravní budova. Do opravy bude vloženo minimálně 130 milionů korun. V delším časovém horizontu pak projde proměnou území přiléhající k Benešově ulici, ale i tzv. Malá Amerika, která se nachází nedaleko pátého a šestého nástupiště brněnského nádraží.
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_14brno.htm
Celý článek:
http://www.cd.cz/static/old/NEW/TCD2008/8_14brno.htm
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/256324/
Na současné brněnské nádraží budou možná jezdit vlaky i poté, co necelý kilometr od něj vznikne nová železniční stanice. Politici i dopravní odborníci dali v pátek zelenou projektu městské rychlodráhy, která má stávající a budoucí nádraží spojit vlakovými soupravami.
Ty by mezi oběma stanicemi jezdily po vyvýšeném náspu nebo mostní konstrukci a ze starého nádraží by pokračovaly dál až do Židenic. S návrhem přišel před časem předseda městské dopravní komise Josef Veselý a pro myšlenku získal jak brněnského primátora, tak krajského hejtmana. "Nyní je třeba prověřit, zda projekt neohrozí samotnou přestavbu železničního uzlu, je třeba zjistit, jak půjde rychlodráhu sladit s územním plánem a zda se dá vypořádat s připomínkami k vlivu na životní prostředí," nastínil další vývoj brněnský primátor Roman Onderka.
Kvůli rychlodráze se muselo město vypořádat ještě s otázkou smlouvy mezi Českými drahami a soukromou firmou Brno New Station Development. Ta má totiž získat pozemky pod brněnským nádražím do pronájmu a postupně z dosluhující železniční stanice udělat moderní budovy využitelné například jako obchodní prostory. Město se nicméně obávalo, že pronajmutí pozemků může plán na rychlodráhu zhatit.
I kvůli tomu zatím nebyla uzavřena smlouva nájemní mezi drahami a společností. "Chci deklarovat, že postup budeme s městem úzce koordinovat. Zabezpečíme, aby byla smlouva uzavřena tak, jak bylo dohodnuto s městem," řekl v pátek předseda dozorčí rady Českých drah Vojtěch Kocourek. Ponechání prostoru pro městskou rychlodráhu se nebrání ani společnost Brno New Station Development. "My to vítáme, bude to dobré i pro naše obchodní zájmy. Nebudeme muset lidi složitě lákat, sami do těch prostor přijedou," řekl zástupce společnosti Radek Konečný.¨
(iDnes)
Ty by mezi oběma stanicemi jezdily po vyvýšeném náspu nebo mostní konstrukci a ze starého nádraží by pokračovaly dál až do Židenic. S návrhem přišel před časem předseda městské dopravní komise Josef Veselý a pro myšlenku získal jak brněnského primátora, tak krajského hejtmana. "Nyní je třeba prověřit, zda projekt neohrozí samotnou přestavbu železničního uzlu, je třeba zjistit, jak půjde rychlodráhu sladit s územním plánem a zda se dá vypořádat s připomínkami k vlivu na životní prostředí," nastínil další vývoj brněnský primátor Roman Onderka.
Kvůli rychlodráze se muselo město vypořádat ještě s otázkou smlouvy mezi Českými drahami a soukromou firmou Brno New Station Development. Ta má totiž získat pozemky pod brněnským nádražím do pronájmu a postupně z dosluhující železniční stanice udělat moderní budovy využitelné například jako obchodní prostory. Město se nicméně obávalo, že pronajmutí pozemků může plán na rychlodráhu zhatit.
I kvůli tomu zatím nebyla uzavřena smlouva nájemní mezi drahami a společností. "Chci deklarovat, že postup budeme s městem úzce koordinovat. Zabezpečíme, aby byla smlouva uzavřena tak, jak bylo dohodnuto s městem," řekl v pátek předseda dozorčí rady Českých drah Vojtěch Kocourek. Ponechání prostoru pro městskou rychlodráhu se nebrání ani společnost Brno New Station Development. "My to vítáme, bude to dobré i pro naše obchodní zájmy. Nebudeme muset lidi složitě lákat, sami do těch prostor přijedou," řekl zástupce společnosti Radek Konečný.¨
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251473/
V první etapě rekonstrukce projde kompletní opravou výpravní budova brněnského nádraží, investor se Českým drahám zaváže investovat do opravy minimálně 130 milionů korun. V delším časovém horizontu pak projde proměnou území při ulici Benešova i tzv. Malá Amerika.
Projekční práce na celou lokalitu se rozeběhnou okamžitě po podpisu smlouvy se společností Brno new station development, která uspěla ve výběrovém řízení projektu Živá nádraží na revitalizaci lokality Brno hlavní nádraží. Její nabídku vybrala jako nejlepší hodnotitelská komise, kde bylo zastoupeno také město Brno. Už v druhé polovině letošního roku by měla začít viditelná oprava současné památkově chráněné nádražní budovy.
Celá tisková zpráva je na stránce ČD.
Projekční práce na celou lokalitu se rozeběhnou okamžitě po podpisu smlouvy se společností Brno new station development, která uspěla ve výběrovém řízení projektu Živá nádraží na revitalizaci lokality Brno hlavní nádraží. Její nabídku vybrala jako nejlepší hodnotitelská komise, kde bylo zastoupeno také město Brno. Už v druhé polovině letošního roku by měla začít viditelná oprava současné památkově chráněné nádražní budovy.
Celá tisková zpráva je na stránce ČD.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/251471/
Dokončení nově budovaného podjezdu v Sokolově ulici, který je součástí stavby brněnského odstavného nádraží, se může až o půl roku opozdit. Firma Solid Brno, jejíž sídlo se nachází v ústí plánované silnice, se zřejmě nestihne včas vystěhovat, přestože na přesídlení získala od investora finanční kompenzaci ve výši 23 milionů korun. Zpozdila se projektová dokumentace a stavební povolení, řekl dnes ČTK Karel Janků ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Podjezd má být podle projektu v provozu už letos v květnu, celé odstavné nádraží pak na jaře 2009.
Pro stávající železniční přejezd v ulici Sokolova je uzavírka platná do října tohoto roku. "Pokud dojde k posunutí termínu otevření podjezdu, budeme muset požádat o prodloužení uzavírky. Případné zpoždění by nám také ztížilo vybudování nákladního železničního průtahu, který je součástí výstavby odstavného nádraží. Zatím ale stále počítáme s původním termínem dokončení v květnu příštího roku," řekl Janků, který nevyloučil ani případné právní kroky proti firmě.
Podle Aleše Pazderky ze Solidu Brno zpoždění nezpůsobila firma, ale druhá strana. "My jsme od počátku souhlasili s vystěhováním, ale za podmínky dvouletého období na vybudování nového areálu firmy. Peníze od SŽDC jsme přitom dostali teprve vloni v dubnu a pozemky dokonce až v září," řekl dnes ČTK Pazderka.
Stavební povolení by firma mohla získat ještě do konce března, jak dlouho potrvá stavba haly ale Pazderka nechtěl odhadovat. Společnost Solid Brno se zabývá výrobou přesných zámečnických součástek a materiálů pro elektrotechnický průmysl. V areálu kromě ní působí také další firmy, celkem se tak bude stěhovat asi padesát pracovníků.
Projekt stavby původně počítal s tím, že auta budou i nadále jezdit přes koleje a pod tratí povede jen chodník pro pěší a úzká komunikace pro sanitní a hasičské vozy. Po jednáních s představiteli města a Jihomoravského kraje ale SŽDC projekt upravila. Ulice Sokolova by měla v budoucnu fungovat jako náhradní cesta do Brna v případě zablokování dálnice D1. Magistrát na stavbu podjezdu přispěje částkou 188 milionů korun, dalších 270 milionů korun zaplatí SŽDC prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Starosta městské části Brno-jih Josef Haluza se obává, že se po odstranění závor a převedení silnice pod trať zvýší dopravní zátěž ulice, podél které bydlí lidé v rodinných domech. "Silnice začne plnit funkci vnějšího městského okruhu. Dnes tudy řada řidičů nejezdí, protože jsou si vědomi toho, že tam jsou velmi často spadlé závory a při přejezdu Brna využívají raději dálnici. Obávám se, že až se dostaví podjezd a řidičům nebude hrozit žádné přerušení v plynulosti , budou při jízdě do Bohunic nebo Lískovce využívat právě ulici Sokolovu," řekl Haluza.
Odstavné nádraží, jehož stavba začala vloni v říjnu, je součástí rozsáhlé rekonstrukce brněnského železničního uzlu. Nejdůležitější částí nového odstavného nádraží bude moderní myčka vagonů. Stávající brněnská linka je uzpůsobena pouze pro letní provoz a v zimě se železniční vozy mohou mýt pouze ručně. Myčky s celoročním provozem jsou v zemi pouze tři. Nejstarší se nachází v Hradci Králové, další je v Bohumíně a vloni byla dokončena třetí v Praze. Brněnskou myčku bude vlastnit SŽDC, která ji bude pronajímat. "Myčka bude přístupná všem dopravcům na železnici," dodal Janků.
Stavba odstavného nádraží bude stát přibližně 2,9 miliardy korun. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z fondů EU. V současné době se přepracovává studie proveditelnosti, po jejímž posouzení podá investor žádost o evropské dotace. Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už letos. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.
(Autor: ČTK)
Pro stávající železniční přejezd v ulici Sokolova je uzavírka platná do října tohoto roku. "Pokud dojde k posunutí termínu otevření podjezdu, budeme muset požádat o prodloužení uzavírky. Případné zpoždění by nám také ztížilo vybudování nákladního železničního průtahu, který je součástí výstavby odstavného nádraží. Zatím ale stále počítáme s původním termínem dokončení v květnu příštího roku," řekl Janků, který nevyloučil ani případné právní kroky proti firmě.
Podle Aleše Pazderky ze Solidu Brno zpoždění nezpůsobila firma, ale druhá strana. "My jsme od počátku souhlasili s vystěhováním, ale za podmínky dvouletého období na vybudování nového areálu firmy. Peníze od SŽDC jsme přitom dostali teprve vloni v dubnu a pozemky dokonce až v září," řekl dnes ČTK Pazderka.
Stavební povolení by firma mohla získat ještě do konce března, jak dlouho potrvá stavba haly ale Pazderka nechtěl odhadovat. Společnost Solid Brno se zabývá výrobou přesných zámečnických součástek a materiálů pro elektrotechnický průmysl. V areálu kromě ní působí také další firmy, celkem se tak bude stěhovat asi padesát pracovníků.
Projekt stavby původně počítal s tím, že auta budou i nadále jezdit přes koleje a pod tratí povede jen chodník pro pěší a úzká komunikace pro sanitní a hasičské vozy. Po jednáních s představiteli města a Jihomoravského kraje ale SŽDC projekt upravila. Ulice Sokolova by měla v budoucnu fungovat jako náhradní cesta do Brna v případě zablokování dálnice D1. Magistrát na stavbu podjezdu přispěje částkou 188 milionů korun, dalších 270 milionů korun zaplatí SŽDC prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury.
Starosta městské části Brno-jih Josef Haluza se obává, že se po odstranění závor a převedení silnice pod trať zvýší dopravní zátěž ulice, podél které bydlí lidé v rodinných domech. "Silnice začne plnit funkci vnějšího městského okruhu. Dnes tudy řada řidičů nejezdí, protože jsou si vědomi toho, že tam jsou velmi často spadlé závory a při přejezdu Brna využívají raději dálnici. Obávám se, že až se dostaví podjezd a řidičům nebude hrozit žádné přerušení v plynulosti , budou při jízdě do Bohunic nebo Lískovce využívat právě ulici Sokolovu," řekl Haluza.
Odstavné nádraží, jehož stavba začala vloni v říjnu, je součástí rozsáhlé rekonstrukce brněnského železničního uzlu. Nejdůležitější částí nového odstavného nádraží bude moderní myčka vagonů. Stávající brněnská linka je uzpůsobena pouze pro letní provoz a v zimě se železniční vozy mohou mýt pouze ručně. Myčky s celoročním provozem jsou v zemi pouze tři. Nejstarší se nachází v Hradci Králové, další je v Bohumíně a vloni byla dokončena třetí v Praze. Brněnskou myčku bude vlastnit SŽDC, která ji bude pronajímat. "Myčka bude přístupná všem dopravcům na železnici," dodal Janků.
Stavba odstavného nádraží bude stát přibližně 2,9 miliardy korun. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z fondů EU. V současné době se přepracovává studie proveditelnosti, po jejímž posouzení podá investor žádost o evropské dotace. Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už letos. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250969/
Územním řízením k rekonstrukci brněnského železničního uzlu se bude zabývat Krajský soud v Brně. Několik subjektů podalo žaloby proti postupu brněnského magistrátu, který zamítl žádosti o změny v územním rozhodnutí ke stavbě. Lidem se nelíbí, že radnice zamítla jejich odvolání, která proti dokumentu loni podali. Řekla to včera Eva Řehořková z Odboru územního a stavebního řízení.
Rekonstrukce železničního uzlu Brno je nejrozsáhlejším stavebním projektem v historii Jihomoravského kraje. Počítá se stavbou nového hlavního nádraží, které by mělo vzniknout asi 800 metrů na jih od současného nádraží v historickém centru města, stavbou odstavného nádraží a celkovou modernizací kolejového průtahu Brnem.
Původní plány bývalého vedení města ale narazily na odpor části veřejnosti, nelíbily se ani novému vedení radnice. Ta proto nechala zpracovat srovnávací studii dvou variant s nádražím v původní a odsunuté poloze, která byla také podmínkou pro čerpání evropských dotací. Na základě výsledků studie se nyní původní projekt přepracovává. Uvažuje se také o možnosti zachování původního nádraží, které by s tím novým spojovala mimoúrovňová rychlodráha.
(Hospodářské noviny)
Rekonstrukce železničního uzlu Brno je nejrozsáhlejším stavebním projektem v historii Jihomoravského kraje. Počítá se stavbou nového hlavního nádraží, které by mělo vzniknout asi 800 metrů na jih od současného nádraží v historickém centru města, stavbou odstavného nádraží a celkovou modernizací kolejového průtahu Brnem.
Původní plány bývalého vedení města ale narazily na odpor části veřejnosti, nelíbily se ani novému vedení radnice. Ta proto nechala zpracovat srovnávací studii dvou variant s nádražím v původní a odsunuté poloze, která byla také podmínkou pro čerpání evropských dotací. Na základě výsledků studie se nyní původní projekt přepracovává. Uvažuje se také o možnosti zachování původního nádraží, které by s tím novým spojovala mimoúrovňová rychlodráha.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/250534/
Dvě vlakové stanice místo jedné a rychlodráha vedoucí mezi nimi. Brněnské dilema, zda přesunout nebo nepřesunout stávající hlavní nádraží, by mohlo dopadnout právě takhle. Přestože územní plán města již počítá s tím, že nejvýznamnější vlaková stanice jihomoravské metropole se postěhuje do prostoru za autobusové nádraží Zvonařka, do hry nyní vstoupila ještě kompromisní varianta.
Přišel s ní Josef Veselý, předseda komise dopravy Rady města Brna. Navrhuje, aby k přesunu došlo a na místě stávajícího hlavního nádraží doporučuje ponechat vlakovou zastávku.
Obě místa by měla být spojena vlakovým koridorem vedoucím středem padesát metrů širokého bulváru, který má v této části Brna vyrůst. Mezi novým hlavním nádražím a zastávkou, pracovně nazvanou Brno-střed, by měla pendlovat městská rychlodráha, jak ji nazývá Veselého projekt.
Hlavně v centru
»Kdyby k nádraží v zóně Brno jih jezdily tramvaje, jak bylo původně plánováno, musely by ve špičce vyjíždět každou minutu, aby kapacitu zvládaly. Navíc je nereálné vše zapojit do stávajícího systému,« říká Veselý.
Trať rychlodráhy by měla vést po viaduktu vyvýšeném nad uliční úroveň. »Výškově by to bez potíží navazovalo na nádraží,« uvádí Veselý. Takovéto rozšíření »přesunové« varianty by podle jejího autora celkovou cenu dvacet miliard nenavýšilo, konkrétní čísla ještě v ruce nicméně nemá.
Dvoustanicová varianta se jeví jako přijatelná i některým dosavadním odpůrcům přesunu. »Jde nám primárně o to, zachovat nádraží v centru, ne zabránit výstavbě nové budovy,« říká Martin Ander, náměstek brněnského primátora. Ander, kterého mediálně zviditelnila petice za vypsání referenda o poloze nádraží, u jejíhož zrodu před čtyřmi lety stál, se na magistrát dostal před dvěma lety coby dvojka na kandidátce zelených.
»Jde nám o funkční systém veřejné dopravy, s původní verzí přesunu nadále nesouhlasíme,« uvádí Ander za zelené.
Ani on si nemyslí, že by dvoustanicová varianta musela být nutně finančně náročnější. »V takovém případě by odpadly některé výdaje plánované v původní variantě přesunu, třeba finančně nákladné propojení komárovské spojky,« popisuje Martin Ander.
Podle něj by navíc varianta umožnila zachovat cennou architektonickou památku, která nádražním šachům měla padnout za oběť - jedno křídlo cenné budovy Masné burzy od architekta Bohuslava Fuchse.
Přesun pro dvacet procent
Poškození památek bylo jedním z mnoha sporných bodů, které plánovaný přesun od počátku provázely. Spornou se zdál být hlavně přínos pro obyvatele jihomoravského regionu.
»Brněnský magistrát si u nás objednal analýzu variant přestavby železničního uzlu Brno. Pro přesun výsledek příliš příznivě nevyzníval,« říká Jiří Landa, ředitel dopravy a dopravního inženýrství společnosti CityPlan.
»Zjistili jsme, že osmdesát procent lidí, kteří brněnské hlavní nádraží využívají, jsou cestující regionálních spojů. A pro ně je výhodnější, když je nádraží v centru,« uvádí Landa. O návrhu rozšiřujícím stávající přesun ví. »Principiálně je návrh pana Veselého dobrý - znám ho ale jen v obrysech,« dodává.
Dvoustanicový model by mělo na svém zasedání 21. března projednat grémium projektu Europoint, dříve nazývaného ŽUB (Železniční uzel Brno).
I v případě, že by zvítězila tato varianta, nezmění to nic na novinkách, které čekají stávající budovu hlavního nádraží. »Do pronájmu ji získala společnost Brno new station development,« uvedl tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Případná stanice Brno-střed by v budově měla jen část prostoru. Většinu mají zabrat komerční prostory.
(Hospodářské noviny)
Přišel s ní Josef Veselý, předseda komise dopravy Rady města Brna. Navrhuje, aby k přesunu došlo a na místě stávajícího hlavního nádraží doporučuje ponechat vlakovou zastávku.
Obě místa by měla být spojena vlakovým koridorem vedoucím středem padesát metrů širokého bulváru, který má v této části Brna vyrůst. Mezi novým hlavním nádražím a zastávkou, pracovně nazvanou Brno-střed, by měla pendlovat městská rychlodráha, jak ji nazývá Veselého projekt.
Hlavně v centru
»Kdyby k nádraží v zóně Brno jih jezdily tramvaje, jak bylo původně plánováno, musely by ve špičce vyjíždět každou minutu, aby kapacitu zvládaly. Navíc je nereálné vše zapojit do stávajícího systému,« říká Veselý.
Trať rychlodráhy by měla vést po viaduktu vyvýšeném nad uliční úroveň. »Výškově by to bez potíží navazovalo na nádraží,« uvádí Veselý. Takovéto rozšíření »přesunové« varianty by podle jejího autora celkovou cenu dvacet miliard nenavýšilo, konkrétní čísla ještě v ruce nicméně nemá.
Dvoustanicová varianta se jeví jako přijatelná i některým dosavadním odpůrcům přesunu. »Jde nám primárně o to, zachovat nádraží v centru, ne zabránit výstavbě nové budovy,« říká Martin Ander, náměstek brněnského primátora. Ander, kterého mediálně zviditelnila petice za vypsání referenda o poloze nádraží, u jejíhož zrodu před čtyřmi lety stál, se na magistrát dostal před dvěma lety coby dvojka na kandidátce zelených.
»Jde nám o funkční systém veřejné dopravy, s původní verzí přesunu nadále nesouhlasíme,« uvádí Ander za zelené.
Ani on si nemyslí, že by dvoustanicová varianta musela být nutně finančně náročnější. »V takovém případě by odpadly některé výdaje plánované v původní variantě přesunu, třeba finančně nákladné propojení komárovské spojky,« popisuje Martin Ander.
Podle něj by navíc varianta umožnila zachovat cennou architektonickou památku, která nádražním šachům měla padnout za oběť - jedno křídlo cenné budovy Masné burzy od architekta Bohuslava Fuchse.
Přesun pro dvacet procent
Poškození památek bylo jedním z mnoha sporných bodů, které plánovaný přesun od počátku provázely. Spornou se zdál být hlavně přínos pro obyvatele jihomoravského regionu.
»Brněnský magistrát si u nás objednal analýzu variant přestavby železničního uzlu Brno. Pro přesun výsledek příliš příznivě nevyzníval,« říká Jiří Landa, ředitel dopravy a dopravního inženýrství společnosti CityPlan.
»Zjistili jsme, že osmdesát procent lidí, kteří brněnské hlavní nádraží využívají, jsou cestující regionálních spojů. A pro ně je výhodnější, když je nádraží v centru,« uvádí Landa. O návrhu rozšiřujícím stávající přesun ví. »Principiálně je návrh pana Veselého dobrý - znám ho ale jen v obrysech,« dodává.
Dvoustanicový model by mělo na svém zasedání 21. března projednat grémium projektu Europoint, dříve nazývaného ŽUB (Železniční uzel Brno).
I v případě, že by zvítězila tato varianta, nezmění to nic na novinkách, které čekají stávající budovu hlavního nádraží. »Do pronájmu ji získala společnost Brno new station development,« uvedl tiskový mluvčí Českých drah Ondřej Kubala. Případná stanice Brno-střed by v budově měla jen část prostoru. Většinu mají zabrat komerční prostory.
(Hospodářské noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/249074/
Ekologové požadují vysadit nové
Miliardovou přestavbu železničních tratí a nádraží v centru Brna, jeden z největších stavebních projektů v zemi, provází další žaloba.
Sdružení Děti Země se obrátilo na Krajský soud v Brně, podalo žalobu proti rozhodnutí brněnského magistrátu vykácet na ploše více než šesti hektarů, místě nyní budované první části odstavného nádraží pro opravy a čištění vlaků a vagónů, 476 stromů.
Stromy už padly
Kvůli odsunu osobního nádraží o 800 metrů na jih byly už loni v srpnu podány čtyři žaloby proti vydání územního rozhodnutí. O nich zatím soud nerozhodl, žalobám nepřiznal ani odkladný účinek.
(...)
Přesun brněnského nádraží z centra města se dostal také do žebříčku pěti set nesmyslných staveb v rámci celé Unie.
Celý článek na
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=523019
Miliardovou přestavbu železničních tratí a nádraží v centru Brna, jeden z největších stavebních projektů v zemi, provází další žaloba.
Sdružení Děti Země se obrátilo na Krajský soud v Brně, podalo žalobu proti rozhodnutí brněnského magistrátu vykácet na ploše více než šesti hektarů, místě nyní budované první části odstavného nádraží pro opravy a čištění vlaků a vagónů, 476 stromů.
Stromy už padly
Kvůli odsunu osobního nádraží o 800 metrů na jih byly už loni v srpnu podány čtyři žaloby proti vydání územního rozhodnutí. O nich zatím soud nerozhodl, žalobám nepřiznal ani odkladný účinek.
(...)
Přesun brněnského nádraží z centra města se dostal také do žebříčku pěti set nesmyslných staveb v rámci celé Unie.
Celý článek na
http://aktualne.centrum.cz/domaci/zivot-v-cesku/clanek.phtml?id=523019
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246996/
V souvislosti s přestavbou železničního uzlu a přípravou nového územního plánu jihomoravské metropole představil novinářům předseda dopravní komise Rady města Brna Josef Veselý (KDU-ČSL)návrh základní etapy městské rychlodráhy v Brně.
Ta mj.počítá s vybudováním rychlodráhy v části připravované čtvrti Jižní Centrum.»Veselého rychlodráha je zajímavá a perspektivní pro budoucnost městské hromadné dopravy. Jsou zde však tři problémy:zda je tato varianta vůbec myšlena vážně a zda je technicky realizovatelná,za druhé,zda se podaří zakomponovat její technické řešení do stavby nádraží vodsunuté poloze,a za třetí -kolik to bude stát a kde na to vezmeme,« upozornil pro Haló noviny člen dopravní komise Ladislav Býček (KSČM).
(Haló noviny)
Ta mj.počítá s vybudováním rychlodráhy v části připravované čtvrti Jižní Centrum.»Veselého rychlodráha je zajímavá a perspektivní pro budoucnost městské hromadné dopravy. Jsou zde však tři problémy:zda je tato varianta vůbec myšlena vážně a zda je technicky realizovatelná,za druhé,zda se podaří zakomponovat její technické řešení do stavby nádraží vodsunuté poloze,a za třetí -kolik to bude stát a kde na to vezmeme,« upozornil pro Haló noviny člen dopravní komise Ladislav Býček (KSČM).
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/246455/
Provozovatel autobusového nádraží Zvonařka přestěhuje servisní středisko. To překáží novému vlakovému nádraží. Dohodl se s městem na směně pozemků.
Ve složitém projektu rekonstrukce Železničního uzlu Brno a přesunu vlakového nádraží padla další bariéra. Brněnští radní schválili návrh dohody s provozovatelem autobusového terminálu Zvonařka, firmou ČSAD Brno holding, o směně pozemků.
Vymění s ním pozemky firmy v Horních Heršpicích za Štýřice. Právě do Štýřic se má přesunout servis autobusové společnosti. Nyní je v Rosické ulici, kde blokuje projekt nového vlakového nádraží. „Zčásti zasahuje do přednádražního prostoru i železničního koridoru. Pokud vím, tak tam byl nějaký majetkový spor. Ale už to řešilo město Brno,„ řekl náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný. Aby mohlo ČSAD Brno holding servis přesunout, muselo by mít kam. Projekt přestavby Železničního uzlu Brno počítá s tím, že to bude do oblasti kolem Pražákovy ulice ve Štýřicích.
Jednání o pozemcích se ale protahovala. Už v srpnu 2006 to provozovatelé Zvonařky kritizovali. Dokonce pohrozili, že místo v Rosické ulici proto neopustí. „Na projektu se nepracuje dost rychle. Pokud se nezačne co nejdřív jednat, nemůžeme současný areál přemístit,„ prohlásil před rokem a půl člen představenstva ČSAD Brno holding Petr Němeček. Nakonec řešení napomohla dohoda ve sporu města a společnosti o jiný pozemek. „Vedli jsme soudní spor o zhruba dvouhektarové území ohraničené ulicí Kšírova, železničním náspem, ulicí Pěšina a Dufkovým nábřežím v Horních Heršpicích. Nakonec jsme se dohodli, že ho vyměníme za stejně velké pozemky města poblíž Pražákovy ulice ve Štýřicích,„ uvedl náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Důležitou podmínkou smlouvy bylo, že město uzná provozovatele Zvonařky za oprávněného majitele pozemků v Horních Heršpicích. „Potřebovali jsme to území kvůli tomu, že jde o součást rozvoje města v souvislosti s takzvaným jižním centrem. Plánujeme tam vést kanalizaci, ale společnost to blokovala. Nechtěla dát souhlas se stavebním povolením,„ dodal Pospíšil. Společnost ČSAD Brno holding se k uzavřené dohodě nechtěla vyjadřovat. „Čekáme, až to definitivně schválí i zastupitelstvo,„ řekl Němeček.
(Brněnský deník)
Ve složitém projektu rekonstrukce Železničního uzlu Brno a přesunu vlakového nádraží padla další bariéra. Brněnští radní schválili návrh dohody s provozovatelem autobusového terminálu Zvonařka, firmou ČSAD Brno holding, o směně pozemků.
Vymění s ním pozemky firmy v Horních Heršpicích za Štýřice. Právě do Štýřic se má přesunout servis autobusové společnosti. Nyní je v Rosické ulici, kde blokuje projekt nového vlakového nádraží. „Zčásti zasahuje do přednádražního prostoru i železničního koridoru. Pokud vím, tak tam byl nějaký majetkový spor. Ale už to řešilo město Brno,„ řekl náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný. Aby mohlo ČSAD Brno holding servis přesunout, muselo by mít kam. Projekt přestavby Železničního uzlu Brno počítá s tím, že to bude do oblasti kolem Pražákovy ulice ve Štýřicích.
Jednání o pozemcích se ale protahovala. Už v srpnu 2006 to provozovatelé Zvonařky kritizovali. Dokonce pohrozili, že místo v Rosické ulici proto neopustí. „Na projektu se nepracuje dost rychle. Pokud se nezačne co nejdřív jednat, nemůžeme současný areál přemístit,„ prohlásil před rokem a půl člen představenstva ČSAD Brno holding Petr Němeček. Nakonec řešení napomohla dohoda ve sporu města a společnosti o jiný pozemek. „Vedli jsme soudní spor o zhruba dvouhektarové území ohraničené ulicí Kšírova, železničním náspem, ulicí Pěšina a Dufkovým nábřežím v Horních Heršpicích. Nakonec jsme se dohodli, že ho vyměníme za stejně velké pozemky města poblíž Pražákovy ulice ve Štýřicích,„ uvedl náměstek primátora Oliver Pospíšil.
Důležitou podmínkou smlouvy bylo, že město uzná provozovatele Zvonařky za oprávněného majitele pozemků v Horních Heršpicích. „Potřebovali jsme to území kvůli tomu, že jde o součást rozvoje města v souvislosti s takzvaným jižním centrem. Plánujeme tam vést kanalizaci, ale společnost to blokovala. Nechtěla dát souhlas se stavebním povolením,„ dodal Pospíšil. Společnost ČSAD Brno holding se k uzavřené dohodě nechtěla vyjadřovat. „Čekáme, až to definitivně schválí i zastupitelstvo,„ řekl Němeček.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/245235/
Podle nejnovějších plánů ministerstva dopravy a vedení města budou projíždět centrem moravské metropole rychlovlaky
Třináct nových zastávek a moderní rychlovlaky z centra Brna k odsunutému železničnímu uzlu. Tak by mohlo již za několik let vypadat centrum města poté, co bude vybudováno odsunuté nádraží, a z toho současného vznikne zastávka pro městské vlaky.
Deník získal o variantě, která je podle ministerstva dopravy i brněnského primátora pravděpodobná, další detaily.
Na současné staré vlakové nádraží by prakticky do centra Brna přijížděly regionální vlaky. Využívaly by stávající koleje. Odsunuté nádraží bude sloužit jen dálkovým spojům a bude o osm set metrů jižněji.
Prosklený tubus nad silnicí
Ulicí Bulvár, která má být širokou třídou spojující nové nádraží s centrem, povede v případě této nejnovější varianty vlaková rychlodráha.
„Vedla by proskleným tubusem šest metrů nad silnicí. Do takto široké ulice je to přijatelné. Obavy, že by zastínila výhled na Petrov, jsou zbytečné. Naopak lidem přijíždějícím do Brna by tento most nabídl exkluzivní výhled na katedrálu,„ prohlásil předseda komise dopravy Rady města Brna Josef Veselý.
Podle materiálů komise by vlaky jezdily centrem města každých pět minut. Tedy podobně jako tramvaje. „Už teď jezdí tři vlakové linky v půlhodinovém intervalu a plánuje se jeho snížení až na čtvrt hodiny. Pokud bychom je zařadili za sebe, dosáhli bychom pětiminutových odstupů,„ řekl Veselý.
Ze současného vlakového nádraží by se lidé vlakem dostali na nové. „První koleje by patřily právě regionálním vlakům. Cestující přesedající z dálkových spojů na městské linky by vůbec nemuseli opustit budovu nádraží,„ uvedl Veselý.
O představeném projektu brněnské rychlodráhy nyní rozhodují členové grémia k Železničnímu uzlu Brno, ve kterém jsou zástupci všech zúčastněných stran. Na přelomu února a března mají dát konečné stanovisko, zda v tomto projektu pokračovat.
Dvě nádraží
Náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek Deníku potvrdil, že je varianta dvou nádraží velmi pravděpodobná.
Vedení města s projektem také problém nemá. „Rychlodráha by vyřešila některé nedostatky železničního uzlu. Budeme se tím zabývat,„ zopakoval i brněnský primátor Roman Onderka.
Projekt se líbí také odpůrci přesunu, náměstkovi primátora Martinu Anderovi ze Strany zelených.
(Třebíčský deník)
Třináct nových zastávek a moderní rychlovlaky z centra Brna k odsunutému železničnímu uzlu. Tak by mohlo již za několik let vypadat centrum města poté, co bude vybudováno odsunuté nádraží, a z toho současného vznikne zastávka pro městské vlaky.
Deník získal o variantě, která je podle ministerstva dopravy i brněnského primátora pravděpodobná, další detaily.
Na současné staré vlakové nádraží by prakticky do centra Brna přijížděly regionální vlaky. Využívaly by stávající koleje. Odsunuté nádraží bude sloužit jen dálkovým spojům a bude o osm set metrů jižněji.
Prosklený tubus nad silnicí
Ulicí Bulvár, která má být širokou třídou spojující nové nádraží s centrem, povede v případě této nejnovější varianty vlaková rychlodráha.
„Vedla by proskleným tubusem šest metrů nad silnicí. Do takto široké ulice je to přijatelné. Obavy, že by zastínila výhled na Petrov, jsou zbytečné. Naopak lidem přijíždějícím do Brna by tento most nabídl exkluzivní výhled na katedrálu,„ prohlásil předseda komise dopravy Rady města Brna Josef Veselý.
Podle materiálů komise by vlaky jezdily centrem města každých pět minut. Tedy podobně jako tramvaje. „Už teď jezdí tři vlakové linky v půlhodinovém intervalu a plánuje se jeho snížení až na čtvrt hodiny. Pokud bychom je zařadili za sebe, dosáhli bychom pětiminutových odstupů,„ řekl Veselý.
Ze současného vlakového nádraží by se lidé vlakem dostali na nové. „První koleje by patřily právě regionálním vlakům. Cestující přesedající z dálkových spojů na městské linky by vůbec nemuseli opustit budovu nádraží,„ uvedl Veselý.
O představeném projektu brněnské rychlodráhy nyní rozhodují členové grémia k Železničnímu uzlu Brno, ve kterém jsou zástupci všech zúčastněných stran. Na přelomu února a března mají dát konečné stanovisko, zda v tomto projektu pokračovat.
Dvě nádraží
Náměstek ministra dopravy Vojtěch Kocourek Deníku potvrdil, že je varianta dvou nádraží velmi pravděpodobná.
Vedení města s projektem také problém nemá. „Rychlodráha by vyřešila některé nedostatky železničního uzlu. Budeme se tím zabývat,„ zopakoval i brněnský primátor Roman Onderka.
Projekt se líbí také odpůrci přesunu, náměstkovi primátora Martinu Anderovi ze Strany zelených.
(Třebíčský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242735/
Brněnští i krajští politici a Správa železniční dopravní cesty se chtějí projektem vážně zabývat
Ještě před nedávnem někteří brněnští politici nápad předsedy dopravní komise Josefa Veselého (KDU-ČSL) nebrali vážně. Teď si ale městská nadzemní rychlodráha získává své sympatizanty.
A je opravdu možné, že za historickou budovou hlavního nádraží zastaví vlaky i poté, co se terminál přesune o 800 metrů jižněji.
V březnu totiž Veselého vizi projedná grémium Železničního uzlu Brno. Zástupci všech dotčených stran zadají prověření projektu.
„To by mohlo trvat zhruba tři měsíce,„ myslí si technický náměstek Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný.
Než se o projektu začne vážně uvažovat, musí být jasné, jestli je vůbec technicky možný, jaký by měl vliv na územní plán města a hlavně zda by neohrozil plánovaný odsun nádraží. Podle Josefa Veselého by se část nadzemky financovala z ušetřených peněz. „Například když nepostavíme jiné stavby, důležité pro zapojení regionálních tratí do nového nádraží. Konkrétně třeba mostní oblouk procházející areálem Brněnských komunikací v Masné ulici,„ řekl Veselý. Ani pro Správu železniční dopravní cesty nejsou peníze neřešitelný problém. „Zastávka vlaků v místě současného nádraží by spadala do režimu regionální dráhy a nebyla by zařazena do evropského železničního systému. Tím by se snížily některé požadavky, čímž bychom se mohli dostat na docela rozumné peníze,„ tvrdí náměstek Konečný.
Sedm metrů nad zemí
Podle Veselého by trať mohla vést nad novým bulvárem, který spojí nové hlavní nádraží s tím bývalým. „Nové nádraží i to současné jsou na stejné výškové úrovni. Trať by je spojovala a soupravy městské rychlodráhy by mohly dovézt lidi z centra na vlaková nástupiště,„ popisuje Veselý.
Svoji ideu neomezil na propojení obou nádraží. Příměstská trať by podle něj mohla pokračovat po současném náspu až do Židenic a souběžně s vlakovou tratí dál do Králova Pole. Na cestě by měla ještě zastávku v ulici Radlas poblíž areálu Jihomoravské plynárenské a poté dále na vlakové trati, například v Obřanech nebo na Lesné.
A pokud by se Veselého vize naplnila, i nadále by se jezdilo po železničním náspu dělícím Zábrdovice na dvě části.
Podobu sedm metrů vysoké trati na městském bulváru přesně určí až architekti.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Ještě před nedávnem někteří brněnští politici nápad předsedy dopravní komise Josefa Veselého (KDU-ČSL) nebrali vážně. Teď si ale městská nadzemní rychlodráha získává své sympatizanty.
A je opravdu možné, že za historickou budovou hlavního nádraží zastaví vlaky i poté, co se terminál přesune o 800 metrů jižněji.
V březnu totiž Veselého vizi projedná grémium Železničního uzlu Brno. Zástupci všech dotčených stran zadají prověření projektu.
„To by mohlo trvat zhruba tři měsíce,„ myslí si technický náměstek Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný.
Než se o projektu začne vážně uvažovat, musí být jasné, jestli je vůbec technicky možný, jaký by měl vliv na územní plán města a hlavně zda by neohrozil plánovaný odsun nádraží. Podle Josefa Veselého by se část nadzemky financovala z ušetřených peněz. „Například když nepostavíme jiné stavby, důležité pro zapojení regionálních tratí do nového nádraží. Konkrétně třeba mostní oblouk procházející areálem Brněnských komunikací v Masné ulici,„ řekl Veselý. Ani pro Správu železniční dopravní cesty nejsou peníze neřešitelný problém. „Zastávka vlaků v místě současného nádraží by spadala do režimu regionální dráhy a nebyla by zařazena do evropského železničního systému. Tím by se snížily některé požadavky, čímž bychom se mohli dostat na docela rozumné peníze,„ tvrdí náměstek Konečný.
Sedm metrů nad zemí
Podle Veselého by trať mohla vést nad novým bulvárem, který spojí nové hlavní nádraží s tím bývalým. „Nové nádraží i to současné jsou na stejné výškové úrovni. Trať by je spojovala a soupravy městské rychlodráhy by mohly dovézt lidi z centra na vlaková nástupiště,„ popisuje Veselý.
Svoji ideu neomezil na propojení obou nádraží. Příměstská trať by podle něj mohla pokračovat po současném náspu až do Židenic a souběžně s vlakovou tratí dál do Králova Pole. Na cestě by měla ještě zastávku v ulici Radlas poblíž areálu Jihomoravské plynárenské a poté dále na vlakové trati, například v Obřanech nebo na Lesné.
A pokud by se Veselého vize naplnila, i nadále by se jezdilo po železničním náspu dělícím Zábrdovice na dvě části.
Podobu sedm metrů vysoké trati na městském bulváru přesně určí až architekti.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242725/
O tom, jakou podobu získá po odsunu nádraží současná železniční trať a nádražní budova, bude rozhodovat i město.
Poté, co Brnu hrozilo, že ztratí veškerý vliv nad územím, se včera sešel brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) s generálním ředitelem Českých drah Petrem Žaludou. „Město bude zásadním partnerem při komunikaci,„ uvedl po jednání primátor.
Město chce mít na využití nádražních pozemků vliv i proto, že stále silněji uvažuje o stavbě příměstské dráhy, která má propojit nové odsunuté nádraží s tím současným a po dnešní trati pokračovat až do Židenic.
Tímby se podařilo zachovat regionální vlakovou dopravu v centru Brna.
Bez pozemků pod současnou železnicí by ji nemohlo postavit. A právě České dráhy málem město o vliv nad železnicí připravily. Vyšlo totiž najevo, že dopravce plánuje pronajmout lukrativní pozemky pod částí nádraží firmě Brno new station development.
Za neznámou firmou stojí významná pojišťovna Axa, jejíž českou a slovenskou pobočku řídil současný šéf Českých drah Petr Žaluda. Vedení města nemělo o chystané smlouvě ani ponětí, její uzavření by ale zkomplikovalo právě projekt rychlodráhy, s nímž přišel loni šéf komise dopravy Josef Veselý (KDU-ČSL).
Úsměvný nápad teď nabírá obrysy Ještě před nedávnem jeho nápad někteří brněnští politici nebrali vážně. Teď si ale městská nadzemní rychlodráha získává své sympatizanty. A je opravdu možné, že za historickou budovou hlavního nádraží zastaví vlaky i poté, co se terminál přesune o 800 metrů jižněji.
V březnu zasedne v Brně grémium, které projekt projedná.
Pravděpodobně navrhne jeho podrobnější analýzu. „Jsme připraveni o tom diskutovat. V první fázi je potřeba prověřit, jestli je to technicky možné, a pak se můžeme bavit dál,„ sdělil technický náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný. Právě tato společnost má celou přestavbu brněnské železnice na starosti
(Mladá fronta DNES)
Poté, co Brnu hrozilo, že ztratí veškerý vliv nad územím, se včera sešel brněnský primátor Roman Onderka (ČSSD) s generálním ředitelem Českých drah Petrem Žaludou. „Město bude zásadním partnerem při komunikaci,„ uvedl po jednání primátor.
Město chce mít na využití nádražních pozemků vliv i proto, že stále silněji uvažuje o stavbě příměstské dráhy, která má propojit nové odsunuté nádraží s tím současným a po dnešní trati pokračovat až do Židenic.
Tímby se podařilo zachovat regionální vlakovou dopravu v centru Brna.
Bez pozemků pod současnou železnicí by ji nemohlo postavit. A právě České dráhy málem město o vliv nad železnicí připravily. Vyšlo totiž najevo, že dopravce plánuje pronajmout lukrativní pozemky pod částí nádraží firmě Brno new station development.
Za neznámou firmou stojí významná pojišťovna Axa, jejíž českou a slovenskou pobočku řídil současný šéf Českých drah Petr Žaluda. Vedení města nemělo o chystané smlouvě ani ponětí, její uzavření by ale zkomplikovalo právě projekt rychlodráhy, s nímž přišel loni šéf komise dopravy Josef Veselý (KDU-ČSL).
Úsměvný nápad teď nabírá obrysy Ještě před nedávnem jeho nápad někteří brněnští politici nebrali vážně. Teď si ale městská nadzemní rychlodráha získává své sympatizanty. A je opravdu možné, že za historickou budovou hlavního nádraží zastaví vlaky i poté, co se terminál přesune o 800 metrů jižněji.
V březnu zasedne v Brně grémium, které projekt projedná.
Pravděpodobně navrhne jeho podrobnější analýzu. „Jsme připraveni o tom diskutovat. V první fázi je potřeba prověřit, jestli je to technicky možné, a pak se můžeme bavit dál,„ sdělil technický náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty Miroslav Konečný. Právě tato společnost má celou přestavbu brněnské železnice na starosti
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/242723/
Projekt je podle něj třeba pouze upravit a doplnit tak,aby zahrnoval také výstavbu moderní městské rychlodráhy spojující nově vybudované nádraží se současným v centru města. Časový harmonogram příprav projektu tím nebude významně ohrožen. Odborníci doporučili změnit územní rozhodnutí, které podle aktuálně platného stavebního zákona zachová v platnosti všechny části již vydaného územního rozhodnutí a kterých se změna nedotkne. Umožní bez zastavení prací na jiných částech projektu doplnit jej o městskou rychlodráhu.
Rychlodráha má vést mezi oběma nádražími v délce asi jednoho kilometru na pilotách ve výši prvního poschodí moderní kolejovou tratí novým bulvárem, který se bude stavět jako pokračování Husovy ulice.. Umožní využívat regionální dopravu ve starém nádraží i s komfortním přestupem na MHD. Desítkám tisíc cestujících z okolí Brna,kteří využívají integrovaný systém veřejné dopravy,se tak neprodlouží cestování a ušetří nejméně jeden přestup.
Napojení železnice na MHD v Brně je největší slabinou odsunu nádraží. V dopravních špičkách je dle Andera problém přepravy lidí od odsunutého nádraží městskou dopravou prakticky neřešitelný. Provoz nových linek MHD by zatížil městský rozpočet dalšími 150 miliony korun ročně.
Kvůli obavě ze zdržení přípravy projektu přestavby uzlu a ohrožení dotace z evropských fondů však koaliční partneři odmítli zabývat se radikální změnou projektu -kompletní modernizací nádraží v centru bez výstavby odsunutého nádraží. Rada města Brna však v návaznosti na závěry analýzy zřídila pracovní skupinu s cílem odstranit slabá místa. Výsledkem práce skupiny pod vedením Josefa Veselého je kompromisní návrh městské rychlodráhy. Ten na zachování provozu regionálních vlaků na současném nádraží řeší hlavní problémy přestavby uzlu z pohledu cestujících a do budoucna se může stát základem pro tzv.severojižní diametr, který zrychlí a zkvalitní dopravu jinde v Brně..
V městském referendu se proti odsunu nádraží postavila výrazná většina zúčastněných,kvůli několika promile chybějících v účasti však nenabylo závaznosti.
(Haló noviny)