Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
Varianta Nádraží v centru je zajímavá, propracovaná a domyšlená. Musela by se ale dostat do situace, že bude realizovatelná. Zatím je handicapována tím, že předchozí vedení města Brna tuto variantu podceňovalo.
V souvislostí s prezentací neoficiálního projektu modernizace železničního uzlu Brno s ponecháním osobního nádraží v centrální poloze to prohlásil předseda brněnského městského klubu zastupitelů za KSČM Pavel Březa. Ten zároveň konstatoval, že neoficiální řešení polohy osobního nádraží ve variantní formě »momentálně není na stole k realizaci«. Jak dále upozornil, ještě je čas na to, aby se město s Českými drahami dohodlo na optimálním řešení vazeb železniční dopravy, výhledových vysokorychlostních tratí integrované krajské a brněnské městské hromadné dopravy.
Opoziční koalice Nádraží v centru upozorňuje při plánované stavbě oficiálního nového nádraží v odsunuté poloze za Zvonařkou na rizika, např. jak dostat cestující z jihu města do jeho severní poloviny, kde je nejvíce pracovních míst a kde má působiště skoro sto tisíc studentů vysokých a středních škol. Iniciátoři projektu Nádraží v centru tvrdí, že jejich varianta je levnější. Navíc při odsunuté poloze nádraží s prodloužením jízdních tras prostředků MHD přibudou Dopravnímu podniku města Brna provozní náklady ročně 150 milionů korun, což se projeví ve zdražení městského jízdného.
Brněnský zastupitel za KSČM, vysokoškolský pedagog-geograf Daniel Borecký míní, že oficiální projekt zápolí s problémem dovedení kapacitní městské hromadné dopravy k nádraží v odsunuté poloze. Nádraží v centru prezentuje tento problém jako vyřešený. Operuje s vedením linek MHD ve směru pokračování Husovy ulice novým budoucím bulvárem k jihu. »Oficiální řešení se nezabývá zlepšením příjezdu do centra z východního předměstí, např. z Líšně a Vinohrad. Naopak zastánci Nádraží v centru tuto záležitost řeší. Ale tvrdí, že současný uzel MHD před současným hlavním vlakovým nádražím odpovídá potřebě s tím, že se vybuduje severo-jižní podzemní tramvajový diametr (prvořadá městská komunikace, protínající centrální oblast velkoměsta, pozn. red.). To je ale velmi nákladná hudba budoucnosti, se kterou současné investiční rozpočty města nepočítají,« řekl Borecký.
Podle předsedy klubu zastupitelů KSČM Jihomoravského kraje Stanislava Navrkala je dobré seznámit se s argumenty odborníků pro stavbu hlavního vlakového nádraží v Brně v poloze mezi nynější Poštou Brno 2 a budovou Malé Ameriky. »Uspořádáme seminář podobného typu s lidmi, kteří obhajují projekt nádraží v odsunuté poloze za Zvonařkou. Uděláme si z toho vlastní úsudek. Je dobré mít vlastní informace a svými argumenty se přesvědčit o tom, co je nejlepší řešení pro potřeby lidí do budoucna,« dodal Navrkal.
(Haló noviny)
V souvislostí s prezentací neoficiálního projektu modernizace železničního uzlu Brno s ponecháním osobního nádraží v centrální poloze to prohlásil předseda brněnského městského klubu zastupitelů za KSČM Pavel Březa. Ten zároveň konstatoval, že neoficiální řešení polohy osobního nádraží ve variantní formě »momentálně není na stole k realizaci«. Jak dále upozornil, ještě je čas na to, aby se město s Českými drahami dohodlo na optimálním řešení vazeb železniční dopravy, výhledových vysokorychlostních tratí integrované krajské a brněnské městské hromadné dopravy.
Opoziční koalice Nádraží v centru upozorňuje při plánované stavbě oficiálního nového nádraží v odsunuté poloze za Zvonařkou na rizika, např. jak dostat cestující z jihu města do jeho severní poloviny, kde je nejvíce pracovních míst a kde má působiště skoro sto tisíc studentů vysokých a středních škol. Iniciátoři projektu Nádraží v centru tvrdí, že jejich varianta je levnější. Navíc při odsunuté poloze nádraží s prodloužením jízdních tras prostředků MHD přibudou Dopravnímu podniku města Brna provozní náklady ročně 150 milionů korun, což se projeví ve zdražení městského jízdného.
Brněnský zastupitel za KSČM, vysokoškolský pedagog-geograf Daniel Borecký míní, že oficiální projekt zápolí s problémem dovedení kapacitní městské hromadné dopravy k nádraží v odsunuté poloze. Nádraží v centru prezentuje tento problém jako vyřešený. Operuje s vedením linek MHD ve směru pokračování Husovy ulice novým budoucím bulvárem k jihu. »Oficiální řešení se nezabývá zlepšením příjezdu do centra z východního předměstí, např. z Líšně a Vinohrad. Naopak zastánci Nádraží v centru tuto záležitost řeší. Ale tvrdí, že současný uzel MHD před současným hlavním vlakovým nádražím odpovídá potřebě s tím, že se vybuduje severo-jižní podzemní tramvajový diametr (prvořadá městská komunikace, protínající centrální oblast velkoměsta, pozn. red.). To je ale velmi nákladná hudba budoucnosti, se kterou současné investiční rozpočty města nepočítají,« řekl Borecký.
Podle předsedy klubu zastupitelů KSČM Jihomoravského kraje Stanislava Navrkala je dobré seznámit se s argumenty odborníků pro stavbu hlavního vlakového nádraží v Brně v poloze mezi nynější Poštou Brno 2 a budovou Malé Ameriky. »Uspořádáme seminář podobného typu s lidmi, kteří obhajují projekt nádraží v odsunuté poloze za Zvonařkou. Uděláme si z toho vlastní úsudek. Je dobré mít vlastní informace a svými argumenty se přesvědčit o tom, co je nejlepší řešení pro potřeby lidí do budoucna,« dodal Navrkal.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/217253/
V SOBOTU ZAČÍNÁ NEPŘETRŽITÁ VÝLUKA V ÚSEKU BRNO - STŘELICE
Stát v poslední době masivně investuje do modernizace tratí, jedním z příkladů je i výstavba nového odstavného nádraží v Brně-Horních Heršpicích. Stavební práce budou mít vliv také na železniční dopravu. Menší zpoždění vlaků zaznamenali lidé už v minulých dnech, kdy probíhaly přípravné práce. Tuto sobotu ale začne stavba naplno výstavbou silničního podjezdu.
„Prozatím se omezení týkají hlavně manipulačních kolejí, což se v osobní dopravě projevuje jen málo,“ říká Alan Butschek z Krajského centra ČD v Brně. „Už o víkendu ale budeme muset nahradit osobní vlaky v úseku mezi Brnem a Střelicemi resp. Zastávkou u Brna autobusy. Podrobné informace o organizaci náhradní dopravy získají cestující v železničních stanicích, brněnském ČDcentru nebo na webových stránkách Českých drah.“
Nepřetržitá výluka bude trvat od soboty 17. listopadu (od 06:05 hod.) až do pondělí 26. listopadu (do 13:25 hod.). Vlaky dálkové dopravy (trať Brno - Jihlava) a spěšné vlaky budou po tuto dobu vedeny v rámci uzlu Brno odklonem.
„České dráhy, jako dopravce, se musí stavební činnosti státu přizpůsobit,“ vysvětluje Luďka Hnulíková, ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy ČD. „Narozdíl od silnic, kde je možné rozkopané místo objet, to na železnici nejde. S tímto problémem by se potýkal každý železniční dopravce. Pro nás i pro naše cestující to bohužel znamená nepříjemná zpoždění, která se v případě zmíněné výluky budou pohybovat do 15 až 20 minut.“
Stavba odstavného nádraží v Heršpicích bude pokračovat další etapou v prosinci a dotkne se provozu na trati Brno – Břeclav, konkrétně v úseku Brno-Horní Heršpice - Modřice. V tomto úseku se bude konat noční výluka od soboty 1. prosince (od 22:50 hod.) do neděle 2. prosince (do 04:00 hod.).
(tisková zpráva ČD)
Stát v poslední době masivně investuje do modernizace tratí, jedním z příkladů je i výstavba nového odstavného nádraží v Brně-Horních Heršpicích. Stavební práce budou mít vliv také na železniční dopravu. Menší zpoždění vlaků zaznamenali lidé už v minulých dnech, kdy probíhaly přípravné práce. Tuto sobotu ale začne stavba naplno výstavbou silničního podjezdu.
„Prozatím se omezení týkají hlavně manipulačních kolejí, což se v osobní dopravě projevuje jen málo,“ říká Alan Butschek z Krajského centra ČD v Brně. „Už o víkendu ale budeme muset nahradit osobní vlaky v úseku mezi Brnem a Střelicemi resp. Zastávkou u Brna autobusy. Podrobné informace o organizaci náhradní dopravy získají cestující v železničních stanicích, brněnském ČDcentru nebo na webových stránkách Českých drah.“
Nepřetržitá výluka bude trvat od soboty 17. listopadu (od 06:05 hod.) až do pondělí 26. listopadu (do 13:25 hod.). Vlaky dálkové dopravy (trať Brno - Jihlava) a spěšné vlaky budou po tuto dobu vedeny v rámci uzlu Brno odklonem.
„České dráhy, jako dopravce, se musí stavební činnosti státu přizpůsobit,“ vysvětluje Luďka Hnulíková, ředitelka Odboru osobní dopravy a přepravy ČD. „Narozdíl od silnic, kde je možné rozkopané místo objet, to na železnici nejde. S tímto problémem by se potýkal každý železniční dopravce. Pro nás i pro naše cestující to bohužel znamená nepříjemná zpoždění, která se v případě zmíněné výluky budou pohybovat do 15 až 20 minut.“
Stavba odstavného nádraží v Heršpicích bude pokračovat další etapou v prosinci a dotkne se provozu na trati Brno – Břeclav, konkrétně v úseku Brno-Horní Heršpice - Modřice. V tomto úseku se bude konat noční výluka od soboty 1. prosince (od 22:50 hod.) do neděle 2. prosince (do 04:00 hod.).
(tisková zpráva ČD)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/215203/
Kudy povede přes Brno železniční trať, je s velkou pravděpodobností rozhodnuto. Podle vizualizací se zdá, že jasnou podobu má i nová nádražní budova podle návrhu rakouských architektů Andrease Fellerera a Jiriho Vendla. Ti s ním zvítězili v roce 2004 v ideové soutěži.
Návrh výškové budovy s lávkou přes nástupiště ale nejspíš ještě dozná změn.
Lávka je moc drahá
Podle návrhu má být nádražní budova nad zemí, pod ní budou například parkovat auta. Nad otevřenými nástupišti se má klenout takzvaná levitující lávka – jakoby most, ze kterého bude možné vidět na celé nádraží.
A právě lávka je kamenem úrazu. „Jsou to půlmiliardové náklady. Pokoušeli jsme se najít partnery v privátní sféře, kteří by se na financování podíleli, ale je možné, že nakonec od levitující lávky ustoupíme,„ připustil ředitel olomoucké SŽDC Jiří Mlynář.
Změn doznají i nástupiště. Ta by mohla být zastřešená. „Zatím jsme ale na začátku těchto rozhodnutí,„ podotkl Mlynář s tím, že samotné nádraží je jen minimální část celého projektu. Podle soutěžních podmínek je to možné – vítězný návrh mohou projektanti upravovat, aniž by se dotkli autorských práv obou architektů. Na netradiční architektonická řešení ovšem bude nová železniční trať poměrně bohatá. Například bývalá jatka u Olomoucké ulice překročí po mostě procházejícím střechou jedné z historicky chráněných budov tržnice. Toto řešení museli architekti vymyslet, aby mohli napojit na průtah městem trať od Chrlic a od Přerova. Ta ústí do současného nádraží z jihu, po přestavbě ale budou vlaky od Přerova jezdit do nádraží od severu.
„Chráněná je jen fasáda tržnice, do objektu se zasahovat může,„ vysvětlil technický ředitel Brněnských komunikací Josef Luňáček, jak to že se může vlaková trať protnout se střechou haly. Právě této městské společnosti areál patří a sídlí v něm středisko údržby. „Částečná demolice čeká jen masnou burzu,„ doplnil Luňáček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Návrh výškové budovy s lávkou přes nástupiště ale nejspíš ještě dozná změn.
Lávka je moc drahá
Podle návrhu má být nádražní budova nad zemí, pod ní budou například parkovat auta. Nad otevřenými nástupišti se má klenout takzvaná levitující lávka – jakoby most, ze kterého bude možné vidět na celé nádraží.
A právě lávka je kamenem úrazu. „Jsou to půlmiliardové náklady. Pokoušeli jsme se najít partnery v privátní sféře, kteří by se na financování podíleli, ale je možné, že nakonec od levitující lávky ustoupíme,„ připustil ředitel olomoucké SŽDC Jiří Mlynář.
Změn doznají i nástupiště. Ta by mohla být zastřešená. „Zatím jsme ale na začátku těchto rozhodnutí,„ podotkl Mlynář s tím, že samotné nádraží je jen minimální část celého projektu. Podle soutěžních podmínek je to možné – vítězný návrh mohou projektanti upravovat, aniž by se dotkli autorských práv obou architektů. Na netradiční architektonická řešení ovšem bude nová železniční trať poměrně bohatá. Například bývalá jatka u Olomoucké ulice překročí po mostě procházejícím střechou jedné z historicky chráněných budov tržnice. Toto řešení museli architekti vymyslet, aby mohli napojit na průtah městem trať od Chrlic a od Přerova. Ta ústí do současného nádraží z jihu, po přestavbě ale budou vlaky od Přerova jezdit do nádraží od severu.
„Chráněná je jen fasáda tržnice, do objektu se zasahovat může,„ vysvětlil technický ředitel Brněnských komunikací Josef Luňáček, jak to že se může vlaková trať protnout se střechou haly. Právě této městské společnosti areál patří a sídlí v něm středisko údržby. „Částečná demolice čeká jen masnou burzu,„ doplnil Luňáček.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214659/
V roce 2014 vlaky zastaví na novém brněnském nádraží přibližně osm set metrů jižněji od toho současného. Tak zní oficiální termín Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Společnosti, která novou železnici přes Brno postaví. Za sedm let by podle oficiálního harmonogramu měly být hotové i nové městské bulváry a změny v hromadné dopravě. K odsunutému nádraží totiž bude nutné přivést i nové tramvajové linky, jinudy povedou i silnice.
Na své infrastruktuře plánuje město začít pracovat už v příštím roce, začne se například s přeložkou tramvajové trati z ulice Dornych do Plotní.
Brzy by mělo být jasno i v otázce peněz, tedy především osmi miliard korun, které hodlá stát získat od Evropské unie. „Operační program Doprava nyní prochází meziresortním řízením u Evropské komise. Schválen by mohl být už v polovině prosince,„ uvedl generální ředitel SŽDC Jan Komárek.
Právě v tomto programu je přestavba brněnské železnice zahrnuta. Celkové náklady stavby zřejmě zůstanou u dvacetimiliardové hranice.
Dvacet miliard korun ovšem padne jen čistě do železničního průtahu a nádražní budovy. Na další téměř tři miliardy přijde heršpické odstavné nádraží, jehož stavba začala před několika týdny. Město s krajem zaplatí za infrastrukturu přibližně tři a půl miliardy korun.
Tři nové přestupní uzly
Kromě hlavního nádraží vzniknou v Brně tři přestupní uzly, díky kterým nebudou muset cestující zajíždět až do hlavní stanice. „Jeden bude pod Vídeňskou ulicí, další na křížení tratě s Olomouckou a třetí na Bubeníčkově ulici,„ upřesnil ředitel olomoucké SŽDC Jiří Mlynář. Stavba nového železničního průtahu začne podle časového plánu v polovině roku 2009. Pracovníkům SŽDC a Brnu zbývá ještě vykoupit asi deset procent pozemků, kterých se budování dotkne. „Snažíme se vyřešit otázku pozemků Českých drah. Mohlo by dojít k narovnání a vzájemnému převedení pozemků mezi SŽDC a drahami,„ nastínil Jan Komárek.
A co bude se starým nádražím a tratí, až přes ně přestanou projíždět vlaky? To zatím není jisté. Existuje studie, která počítá s přeměnou železničního náspu vedoucího k Heršpicím na park. Opačným směrem, tedy do Židenic, by mohla po opuštěné historické trati vést cyklostezka. S jinou variantou tento týden přišel předseda městské komise dopravy Josef Veselý.
Podle něj by mohlo zůstat současné nádraží i s tratí v provozu a používalo by se jako stanice rychlodráhy spojující některé městské části s novým nádražím. Oproti plánovaným tramvajovým linkám by rychlodráha dovezla cestující až přímo na vlakové nástupiště.
Budoucnost jeho nápadu je ale zatím nejistá, čeká ho projednání v pracovní skupině, která bude řešit nedostatky odhalené analýzou variant nádraží. „Zatím jsme ještě žádné podrobnosti neviděli. Ale posoudíme všechny rozumné návrhy. Ostatně tato idea není nic nového, zabývali se jí už naši předchůdci,„ podotkl Mlynář.
Co se současným nádražím? Z tratí by mohl být park nebo cyklostezka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Na své infrastruktuře plánuje město začít pracovat už v příštím roce, začne se například s přeložkou tramvajové trati z ulice Dornych do Plotní.
Brzy by mělo být jasno i v otázce peněz, tedy především osmi miliard korun, které hodlá stát získat od Evropské unie. „Operační program Doprava nyní prochází meziresortním řízením u Evropské komise. Schválen by mohl být už v polovině prosince,„ uvedl generální ředitel SŽDC Jan Komárek.
Právě v tomto programu je přestavba brněnské železnice zahrnuta. Celkové náklady stavby zřejmě zůstanou u dvacetimiliardové hranice.
Dvacet miliard korun ovšem padne jen čistě do železničního průtahu a nádražní budovy. Na další téměř tři miliardy přijde heršpické odstavné nádraží, jehož stavba začala před několika týdny. Město s krajem zaplatí za infrastrukturu přibližně tři a půl miliardy korun.
Tři nové přestupní uzly
Kromě hlavního nádraží vzniknou v Brně tři přestupní uzly, díky kterým nebudou muset cestující zajíždět až do hlavní stanice. „Jeden bude pod Vídeňskou ulicí, další na křížení tratě s Olomouckou a třetí na Bubeníčkově ulici,„ upřesnil ředitel olomoucké SŽDC Jiří Mlynář. Stavba nového železničního průtahu začne podle časového plánu v polovině roku 2009. Pracovníkům SŽDC a Brnu zbývá ještě vykoupit asi deset procent pozemků, kterých se budování dotkne. „Snažíme se vyřešit otázku pozemků Českých drah. Mohlo by dojít k narovnání a vzájemnému převedení pozemků mezi SŽDC a drahami,„ nastínil Jan Komárek.
A co bude se starým nádražím a tratí, až přes ně přestanou projíždět vlaky? To zatím není jisté. Existuje studie, která počítá s přeměnou železničního náspu vedoucího k Heršpicím na park. Opačným směrem, tedy do Židenic, by mohla po opuštěné historické trati vést cyklostezka. S jinou variantou tento týden přišel předseda městské komise dopravy Josef Veselý.
Podle něj by mohlo zůstat současné nádraží i s tratí v provozu a používalo by se jako stanice rychlodráhy spojující některé městské části s novým nádražím. Oproti plánovaným tramvajovým linkám by rychlodráha dovezla cestující až přímo na vlakové nástupiště.
Budoucnost jeho nápadu je ale zatím nejistá, čeká ho projednání v pracovní skupině, která bude řešit nedostatky odhalené analýzou variant nádraží. „Zatím jsme ještě žádné podrobnosti neviděli. Ale posoudíme všechny rozumné návrhy. Ostatně tato idea není nic nového, zabývali se jí už naši předchůdci,„ podotkl Mlynář.
Co se současným nádražím? Z tratí by mohl být park nebo cyklostezka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214658/
Brněnské nádraží bude na jihu. Potvrdil to včera nejen investor stavby, ale i vedení města. Stavět se začne už za dva roky.
Konec diskuzí. Nové nádraží přesuneme o osm set metrů na jih, nebo nebude nic. Uzel za dvacet miliard začneme stavět, i kdyby nám město dělalo problémy. To vzkazují zástupci Správy železniční a dopravní cesty, která nové nádraží postaví.
„Na konci roku 2009 začneme,„ prohlásil ředitel správy Jan Komárek. Podle něj bude podnik žádat o devět miliard korun z evropských fondů. Do vlaků, které budou přijíždět ze sedmi směrů, by lidé měli nastupovat už v roce 2015. Dělníky, kteří budou stavět nový městský bulvár vedoucí k nádraží, budou Brňané potkávat vedle Galerie Vaňkovka už příští rok.
Debatu o tom, že by se nádraží mohlo postavit u Nových sadů, tedy v přisunuté poloze, včera utnul i primátor Roman Onderka. „Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme utratit do dvou let po jeho skončení. To bychom v žádném případě nestihli. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu,„ vysvětlil primátor Onderka, proč už město nebude komplikovat stavbu uzlu.
S touto myšlenkou stále nesouhlasí Onderkův náměstek Martin Ander ze Strany zelených, která je proti odsunu nádraží. Chápe ale, že zastupitelé, kteří chtějí nádraží v přisunuté poloze, jsou v menšině. „Mám v tomto směru velkou důvěru v evropské instituce, které mohou ještě projekt odsunutého nádraží zvrátit,„ zmírňuje svou předvolební rétoriku Ander.
Vyloučena není ani varianta, kterou v polovině týdne představil člen týmu pro zlepšení projektu Josef Veselý. Ta počítá i se starou budovou nádraží, kde by zastavovaly příměstské vlaky. „Budeme se tím určitě zabývat. Zdá se, že to není tak razantní zásah do projektu přestavby brněnského železničního uzlu,„ řekl Komárek ze Správy železniční a dopravní cesty.
(Brněnský deník)
Konec diskuzí. Nové nádraží přesuneme o osm set metrů na jih, nebo nebude nic. Uzel za dvacet miliard začneme stavět, i kdyby nám město dělalo problémy. To vzkazují zástupci Správy železniční a dopravní cesty, která nové nádraží postaví.
„Na konci roku 2009 začneme,„ prohlásil ředitel správy Jan Komárek. Podle něj bude podnik žádat o devět miliard korun z evropských fondů. Do vlaků, které budou přijíždět ze sedmi směrů, by lidé měli nastupovat už v roce 2015. Dělníky, kteří budou stavět nový městský bulvár vedoucí k nádraží, budou Brňané potkávat vedle Galerie Vaňkovka už příští rok.
Debatu o tom, že by se nádraží mohlo postavit u Nových sadů, tedy v přisunuté poloze, včera utnul i primátor Roman Onderka. „Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme utratit do dvou let po jeho skončení. To bychom v žádném případě nestihli. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu,„ vysvětlil primátor Onderka, proč už město nebude komplikovat stavbu uzlu.
S touto myšlenkou stále nesouhlasí Onderkův náměstek Martin Ander ze Strany zelených, která je proti odsunu nádraží. Chápe ale, že zastupitelé, kteří chtějí nádraží v přisunuté poloze, jsou v menšině. „Mám v tomto směru velkou důvěru v evropské instituce, které mohou ještě projekt odsunutého nádraží zvrátit,„ zmírňuje svou předvolební rétoriku Ander.
Vyloučena není ani varianta, kterou v polovině týdne představil člen týmu pro zlepšení projektu Josef Veselý. Ta počítá i se starou budovou nádraží, kde by zastavovaly příměstské vlaky. „Budeme se tím určitě zabývat. Zdá se, že to není tak razantní zásah do projektu přestavby brněnského železničního uzlu,„ řekl Komárek ze Správy železniční a dopravní cesty.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214636/
Tak to nádraží bude jižně od centra. Po letech sporů a výměn názorů, po referendu a návrzích nadzemní železnice a podzemní tramvaje, po analýzách a protianalýzách je konečně rozhodnuto. Nová nádražní budova vyroste v odsunuté poloze. Už je k tomu i vizualizace, pěkná, barevná. Po všech těch peripetiích, které se kolem přesunu nádraží táhnou už skoro sto let, je dobré vědět, jak to celé bude. Sednout si před tu vizualizaci a v těch počítačově vytvořených kolejích, nástupištích a budovách si představovat sama sebe. Ona ale vizualizace má pořád blíž k počítačové hře než k realitě. Můžete si představovat, co chcete, dokud je nádraží v počítači nebo vytištěné na papíře.
Dlouhé perony s lavičkami, funkční úschovny zavazadel, dostatek otevřených pokladen, jasné informace o jejich odjezdech, čisté čekárny, lesklé podlahy, umytá okna a nablýskané vlaky, které nejezdí se zpožděním. Tohle všechno by mělo nové nádraží přinést obyčejným cestujícím. A to všechno to staré nádraží tak docela nesplňuje. Otázka ovšem je, který z těch nedostatků je způsoben starou budovou a polohou nádraží ve stávající poloze a který zapříčinila neschopnost monopolní firmy, která v České republice provozuje železniční dopravu.
Tak si tedy představujme tu vizualizovanou krásu. Pěkně a barevně. Ale raději ne moc intenzivně. Ať ta srážka s realitou v roce 2014, kdy bude nové nádraží dostavěno, není moc bolestná.
(Brněnský deník)
Dlouhé perony s lavičkami, funkční úschovny zavazadel, dostatek otevřených pokladen, jasné informace o jejich odjezdech, čisté čekárny, lesklé podlahy, umytá okna a nablýskané vlaky, které nejezdí se zpožděním. Tohle všechno by mělo nové nádraží přinést obyčejným cestujícím. A to všechno to staré nádraží tak docela nesplňuje. Otázka ovšem je, který z těch nedostatků je způsoben starou budovou a polohou nádraží ve stávající poloze a který zapříčinila neschopnost monopolní firmy, která v České republice provozuje železniční dopravu.
Tak si tedy představujme tu vizualizovanou krásu. Pěkně a barevně. Ale raději ne moc intenzivně. Ať ta srážka s realitou v roce 2014, kdy bude nové nádraží dostavěno, není moc bolestná.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214630/
V pátek byla zahájena stavba odstavného nádraží
Jedna z nejrozporuplnějších stavebních operací v Česku začala. V Brně byla zahájena přestavba železnice, na jejímž konci by měl být přesun nádraží z centra města.
První na řadě je stavba nového odstavného nádraží, proti které nenamítají nic ani odpůrci přesunu.
Stát bude téměř tři miliardy korun.
Stavba má zpoždění
Jde o stavbu, která bude sloužit jako zázemí pro provoz vlaků v Brně, budou se tam řadit soupravy, čistit a opravovat vlaky."Stavba odstavného nádraží by měla být hotova do konce roku 2009," uvedl generální ředitel Správy dopravní železniční cesty (SDŽC) Jan Komárek.#infobox
Celý projekt má tak výrazné zpoždění. Původní plány totiž počítaly s tím, že se odstavné nádraží začne stavět v prosinci loňského roku a bude hotovo v roce 2008.
Kontroverzní stavba nového osobního nádraží v Brně, které bude oproti současnému posunuto o 800 metrů na jih od centra, by pak měla začít nejpozději do konce roku 2009.
Do konce roku bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci.
Miliardy z unie
Evropská komise přitom při jednání s českými zástupci ministerstva dopravy požadovala, aby právě nad přípravou projektu byly posouzeny a porovnány různé varianty, jak železnici v Brně vyřešit.
Podle brněnského primátora je však jasné, že se město musí zaměřit na přesun nádraží. Pokud by totiž nádraží v centru zůstalo, pak by Brno o evropskou dotaci přišlo."Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Roman Onderka.
Pozemky ještě chybějí
Celkové náklady na přestavbu železnice v Brně se pohybují kolem 20 miliard korun. Asi sedm a půl miliard korun by Správa dopravní železniční cesty chtěla získat z evropských fondů."Žádost o peníze jsme zatím neposílali, zatím se nestaví," řekl deníku Aktuálně.cz ředitel Komárek.
Investor zatím nemá k dispozici ani všechny pozemky, zbývá vykoupit deset až třináct procent pozemků.
Přesun nádraží v Brně odmítla v referendu většina obyvatel, kteří přišli hlasovat, přípravy kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
(aktualne.cz)
Jedna z nejrozporuplnějších stavebních operací v Česku začala. V Brně byla zahájena přestavba železnice, na jejímž konci by měl být přesun nádraží z centra města.
První na řadě je stavba nového odstavného nádraží, proti které nenamítají nic ani odpůrci přesunu.
Stát bude téměř tři miliardy korun.
Stavba má zpoždění
Jde o stavbu, která bude sloužit jako zázemí pro provoz vlaků v Brně, budou se tam řadit soupravy, čistit a opravovat vlaky."Stavba odstavného nádraží by měla být hotova do konce roku 2009," uvedl generální ředitel Správy dopravní železniční cesty (SDŽC) Jan Komárek.#infobox
Celý projekt má tak výrazné zpoždění. Původní plány totiž počítaly s tím, že se odstavné nádraží začne stavět v prosinci loňského roku a bude hotovo v roce 2008.
Kontroverzní stavba nového osobního nádraží v Brně, které bude oproti současnému posunuto o 800 metrů na jih od centra, by pak měla začít nejpozději do konce roku 2009.
Do konce roku bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci.
Miliardy z unie
Evropská komise přitom při jednání s českými zástupci ministerstva dopravy požadovala, aby právě nad přípravou projektu byly posouzeny a porovnány různé varianty, jak železnici v Brně vyřešit.
Podle brněnského primátora je však jasné, že se město musí zaměřit na přesun nádraží. Pokud by totiž nádraží v centru zůstalo, pak by Brno o evropskou dotaci přišlo."Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Roman Onderka.
Pozemky ještě chybějí
Celkové náklady na přestavbu železnice v Brně se pohybují kolem 20 miliard korun. Asi sedm a půl miliard korun by Správa dopravní železniční cesty chtěla získat z evropských fondů."Žádost o peníze jsme zatím neposílali, zatím se nestaví," řekl deníku Aktuálně.cz ředitel Komárek.
Investor zatím nemá k dispozici ani všechny pozemky, zbývá vykoupit deset až třináct procent pozemků.
Přesun nádraží v Brně odmítla v referendu většina obyvatel, kteří přišli hlasovat, přípravy kritizoval i Nejvyšší kontrolní úřad.
(aktualne.cz)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/214626/
Stavba nového osobního nádraží v Brně, které bude oproti současnému posunuto o 800 metrů na jih od centra, by měla začít nejpozději do konce roku 2009. Novinářům to dnes oznámil investor stavby, Správa železniční dopravní cesty (SŽDC). Druhá varianta přestavby brněnského železničního uzlu s nádražím na současném místě, se kterou přišli vloni před komunálními volbami zelení, je tak zřejmě již mimo hru.
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek na tiskové konferenci řekl, že do konce roku bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci. Pokud by nádraží zůstalo na současném místě, investor by přišel o dotace, protože takový záměr není připraven."Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Brna Roman Onderka.
Město si přesto o prázdninách nechalo vypracovat odbornou analýzu obou variant. Variantní posouzení je jednak jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací, druhým cílem analýzy bylo podle Onderky nalézt silná a slabá místa jednotlivých variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.
Centrum města přesto možná o koleje nepřijde. V polovině týdne přišel s kompromisním návrhem brněnský zastupitel Josef Veselý, který navrhl, aby po novém železničním koridoru jezdily jen dálkové a nákladní vlaky a regionální spoje zajížděly mimoúrovňovou rychlodráhou do míst dnešního nádraží. "My zatím neznáme podrobné detaily jeho návrhu, ale budeme se jím na pracovní skupině určitě zabývat. Zdá se, že by nešlo o nijak razantní zásah. Hlavní částí projektu je totiž právě průtah městem a propojení rychlostních koridorů," řekl Komárek.
Přestavba železničního uzlu Brno sestává z několika staveb. První z nich, stavba odstavného nádraží, kde se budou vlaky sestavovat, opravovat a čistit, začala letos v říjnu a skončí v polovině roku 2009. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z evropských fondů.
Hrozby, kterou často používali odpůrci přesunu, že EU nedá na projekt peníze, protože chybí posouzení více plnohodnotných variant, se Komárek neobává. "Nemyslím, že v Bruselu narazíme. Po dopracování studie proveditelnosti bude naše žádost posuzována skupinou Jaspers, což je jakýsi servis EU pro zpracování a posuzování projektů členských zemí. Ze zkušeností víme, že kladné stanovisko Jaspers znamená většinou kladné přijetí i ze strany EU," dodal Komárek.
Problémy by neměly činit ani zatím nevykoupené pozemky nutné pro výstavbu nádraží. "Zbývá vykoupit asi deset procent plochy, kterou nevlastní žádný z partnerů projektu. Pozemky patřící Českým drahám by se měly bezúplatně převést na SŽDC v rámci majetkového vyrovnání z předchozího rozdělení obou společností," řekl novinářům ředitel SŽDC Jiří Mlynář.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu Brno počítá se zrušením historické trasy v centru města a s využitím a modernizací nákladního průtahu. Svedení nákladní a osobní dopravy do jednoho nádraží vyřešili projektanti navržením širokého nástupiště s 12 průjezdnými kolejemi, z nichž dvě, určené pro expresní nákladní vlaky, budou kvůli hluku a prachu fyzicky odděleny od ostatních. "Nádraží v městských částech Židenice a Černovice budou zrušena a nahradí je zastávky s napojením na přestupní terminály integrovaného dopravního systému," popsal hlavní změny ředitel projektové firmy Sudop František Mráz.
Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už v příštím roce. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.
(Autor:
Generální ředitel SŽDC Jan Komárek na tiskové konferenci řekl, že do konce roku bude dokončena studie proveditelnosti, která je nutná pro čerpání evropských dotací. Poté firma začne připravovat projektovou dokumentaci. Pokud by nádraží zůstalo na současném místě, investor by přišel o dotace, protože takový záměr není připraven."Příprava úplně nového projektu by trvala nejméně šest až sedm let. A evropské dotace v období 2007 až 2013 musíme proinvestovat do dvou let od jeho skončení, což by se v žádném případě nestihlo. Buď neuděláme nic, nebo budeme pokračovat v původním plánu," řekl primátor Brna Roman Onderka.
Město si přesto o prázdninách nechalo vypracovat odbornou analýzu obou variant. Variantní posouzení je jednak jednou z podmínek pro čerpání evropských dotací, druhým cílem analýzy bylo podle Onderky nalézt silná a slabá místa jednotlivých variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.
Centrum města přesto možná o koleje nepřijde. V polovině týdne přišel s kompromisním návrhem brněnský zastupitel Josef Veselý, který navrhl, aby po novém železničním koridoru jezdily jen dálkové a nákladní vlaky a regionální spoje zajížděly mimoúrovňovou rychlodráhou do míst dnešního nádraží. "My zatím neznáme podrobné detaily jeho návrhu, ale budeme se jím na pracovní skupině určitě zabývat. Zdá se, že by nešlo o nijak razantní zásah. Hlavní částí projektu je totiž právě průtah městem a propojení rychlostních koridorů," řekl Komárek.
Přestavba železničního uzlu Brno sestává z několika staveb. První z nich, stavba odstavného nádraží, kde se budou vlaky sestavovat, opravovat a čistit, začala letos v říjnu a skončí v polovině roku 2009. Poté se začne stavět budova nového osobního nádraží a modernizace průjezdu. Celkové náklady se pohybují kolem 20 miliard korun, asi sedm miliard korun by SŽDC chtělo získat z evropských fondů.
Hrozby, kterou často používali odpůrci přesunu, že EU nedá na projekt peníze, protože chybí posouzení více plnohodnotných variant, se Komárek neobává. "Nemyslím, že v Bruselu narazíme. Po dopracování studie proveditelnosti bude naše žádost posuzována skupinou Jaspers, což je jakýsi servis EU pro zpracování a posuzování projektů členských zemí. Ze zkušeností víme, že kladné stanovisko Jaspers znamená většinou kladné přijetí i ze strany EU," dodal Komárek.
Problémy by neměly činit ani zatím nevykoupené pozemky nutné pro výstavbu nádraží. "Zbývá vykoupit asi deset procent plochy, kterou nevlastní žádný z partnerů projektu. Pozemky patřící Českým drahám by se měly bezúplatně převést na SŽDC v rámci majetkového vyrovnání z předchozího rozdělení obou společností," řekl novinářům ředitel SŽDC Jiří Mlynář.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu Brno počítá se zrušením historické trasy v centru města a s využitím a modernizací nákladního průtahu. Svedení nákladní a osobní dopravy do jednoho nádraží vyřešili projektanti navržením širokého nástupiště s 12 průjezdnými kolejemi, z nichž dvě, určené pro expresní nákladní vlaky, budou kvůli hluku a prachu fyzicky odděleny od ostatních. "Nádraží v městských částech Židenice a Černovice budou zrušena a nahradí je zastávky s napojením na přestupní terminály integrovaného dopravního systému," popsal hlavní změny ředitel projektové firmy Sudop František Mráz.
Poslední částí projektu je rekonstrukce městské infrastruktury, která začne už v příštím roce. Na nákladech kolem 3,5 miliardy korun se podělí město Brno a Jihomoravský kraj.
(Autor:
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213928/
Brněnský magistrát zvažuje kompromis. Na novém nádraží zastaví rychlíky. Na staré v centru Brna dál pojedou nadzemní drahou příměstské vlaky.
Osobní vlaky v centru, rychlíky na nádraží v odsunuté poloze a nadzemní dráha. S takovými nápady včera vystoupil šéf dopravní komise města Josef Veselý.
„Předložím tuto variantu do skupiny pro přestavbu brněnské železnice. Tento plán řeší největší nedostatek přesunu nádraží. A to je delší cesta do centra Brna. Takto by mohli lidé z okolních měst i nadále vystupovat v centru a na dálkové spoje by čekali v novém nádraží,„ vysvětlil Veselý.
Podle něj by starou budovu nádraží s novou spojovala nadzemní rychlodráha ve výšce sedmi metrů nad povrchem.
„Rychlodráha by vedla středem bulváru v jižním centru a nahrazovala by zčásti tramvajovou linku. Takže by ušetřil i dopravní podnik,„ zdůraznil klady plánu Veselý.
A tvrdí, že vyřešil i problém s penězi na dosud neplánovaný visutý tubus pro rychlodráhu. Kvůli nižší zátěži nového nádraží by stavby mohly být méně robustní a tedy levnější. A některé mosty by vůbec nemusely vzniknout.
Primátor Roman Onderka chce Veselého nápad zvážit. „Promyslím každé řešení, které může zlepšit nádraží v jižním centru. Hlavně mě zajímá, jestli by to nebránilo rozvoji tohoto území,„ řekl Onderka. Chce proto, aby návrh posoudili odborníci.
Onderkův náměstek a odpůrce odsunu nádraží Martin Ander nový plán vidí skepticky. „Je to takový snový námět, který se snaží otupit průšvih při přesunu. Natakový projekt bychom museli udělat nové územní rozhodnutí,„ upozornil na nové problémy Ander.
Podobně mluví i další kritik odsunu senátor Jiří Zlatuška. „Starou budovu bychom také museli modernizovat. Je nepravděpodobné, že by mohla fungovat dvě tak velká nádraží,„ dodal Zlatuška.
Správa železniční dopravní cesty zatím o nápadu neví. „Budeme o tom jednat. Už teď ale přemýšlíme o tom, že snížíme rozlohu kolejí v novém nádraží na jihu,„ řekl Jiří Mlynář z olomoucké pobočky, která bude nové nádraží stavět. Kvůli přesunu se v Brně už konalo referendum. Většina hlasujících byla proti odsunu. Odpor proti projektu byl také jedním z hlavních témat před loňskými volbami. Ačkoliv v nich strany žádající nádraží v centru uspěly, koalice nakonec rozhodla v projektu odsunu pokračovat. Obává se totiž, že by mohla přijít o evropské peníze.
(Brněnský deník)
Osobní vlaky v centru, rychlíky na nádraží v odsunuté poloze a nadzemní dráha. S takovými nápady včera vystoupil šéf dopravní komise města Josef Veselý.
„Předložím tuto variantu do skupiny pro přestavbu brněnské železnice. Tento plán řeší největší nedostatek přesunu nádraží. A to je delší cesta do centra Brna. Takto by mohli lidé z okolních měst i nadále vystupovat v centru a na dálkové spoje by čekali v novém nádraží,„ vysvětlil Veselý.
Podle něj by starou budovu nádraží s novou spojovala nadzemní rychlodráha ve výšce sedmi metrů nad povrchem.
„Rychlodráha by vedla středem bulváru v jižním centru a nahrazovala by zčásti tramvajovou linku. Takže by ušetřil i dopravní podnik,„ zdůraznil klady plánu Veselý.
A tvrdí, že vyřešil i problém s penězi na dosud neplánovaný visutý tubus pro rychlodráhu. Kvůli nižší zátěži nového nádraží by stavby mohly být méně robustní a tedy levnější. A některé mosty by vůbec nemusely vzniknout.
Primátor Roman Onderka chce Veselého nápad zvážit. „Promyslím každé řešení, které může zlepšit nádraží v jižním centru. Hlavně mě zajímá, jestli by to nebránilo rozvoji tohoto území,„ řekl Onderka. Chce proto, aby návrh posoudili odborníci.
Onderkův náměstek a odpůrce odsunu nádraží Martin Ander nový plán vidí skepticky. „Je to takový snový námět, který se snaží otupit průšvih při přesunu. Natakový projekt bychom museli udělat nové územní rozhodnutí,„ upozornil na nové problémy Ander.
Podobně mluví i další kritik odsunu senátor Jiří Zlatuška. „Starou budovu bychom také museli modernizovat. Je nepravděpodobné, že by mohla fungovat dvě tak velká nádraží,„ dodal Zlatuška.
Správa železniční dopravní cesty zatím o nápadu neví. „Budeme o tom jednat. Už teď ale přemýšlíme o tom, že snížíme rozlohu kolejí v novém nádraží na jihu,„ řekl Jiří Mlynář z olomoucké pobočky, která bude nové nádraží stavět. Kvůli přesunu se v Brně už konalo referendum. Většina hlasujících byla proti odsunu. Odpor proti projektu byl také jedním z hlavních témat před loňskými volbami. Ačkoliv v nich strany žádající nádraží v centru uspěly, koalice nakonec rozhodla v projektu odsunu pokračovat. Obává se totiž, že by mohla přijít o evropské peníze.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213573/
Přestavba brněnského železničního uzlu definitivně začala. Zatím tou nejméně kontroverzní částí.
Už před několika týdny se dělníci objevili v Horních Heršpicích na stavbě nového odstavného nádraží. A práce na železnici už pocítili cestující vlakem i motoristé.
Soupravy mířící na hlavní nádraží od jihu nabírají kvůli stavbě zpoždění a práce na podjezdu zase uzavřela ulici Sokolskou, která souběžně s dálnicí D1 spojuje výpadovku na Vídeň s tahem na Bratislavu.
Zatím vlaky přijíždějící od Břeclavi a Ivančic nabírají podle Českých drah zpoždění v řádu minut.
„Pohybuje se to kolem pěti, deseti minut. Souvisí to s přípravnými pracemi na stavbě. Až se rozběhne samotná stavba, bude to pravděpodobně horší,„ připustil mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Vlaky podle něho zpomalují například kvůli překládání železničních výhybek. „Nedávno tam třeba byl vypnutý proud,„ popsal situaci v blízkosti heršpického nádraží. Dráhy podle Joklíka nemohou tento stav ovlivnit. Odstavné nádraží má být hotové v polovině roku 2009, pak ovšem pravděpodobně začne samotná přestavba železničního průtahu a vlastní odsun nádraží.
Se zpožděnými vlaky tak musejí pasažéři počítat pravděpodobně až do roku 2013 nebo 2014.
„Omezení tam nyní budou skoro pořád. Rychlost je tam snížena na padesát kilometrů za hodinu, přes mostní provizoria na třicet kilometrů,„ upřesnil Jan Bezucha z brněnské pobočky Správy železniční a dopravní cesty. Tato společnost je investorem celé stavby.
Minimálně do poloviny roku 2009 musejí s uzavřenou Sokolovou ulicí počítat motoristé. Zároveň s dokončením odstavného nádraží totiž začnou jezdit novým podjezdem, který nahradí současný pětikolejný přejezd.
Po jeho dokončení řidičům odpadne zdlouhavé čekání před závorami. Kvůli několika frekventovaným tratím na přejezdu zde totiž kolony aut často trávily i několik desítek minut. „Začínáme s budováním dvacetimetrových těsnících stěn, které budou kolem celého podjezdu,„ upřesnil Jan Bezucha.
Stavbu odstavného nádraží platí z větší části stát. Celá stavba - i s myčkou osobních vlakových vozů - přijde na 2,9 miliardy korun.
„Město na ni přispěje 223 milionů na podjezd na Sokolově ulici,„ doplnil Jan Bezucha.
(Mladá fronta DNES)
Už před několika týdny se dělníci objevili v Horních Heršpicích na stavbě nového odstavného nádraží. A práce na železnici už pocítili cestující vlakem i motoristé.
Soupravy mířící na hlavní nádraží od jihu nabírají kvůli stavbě zpoždění a práce na podjezdu zase uzavřela ulici Sokolskou, která souběžně s dálnicí D1 spojuje výpadovku na Vídeň s tahem na Bratislavu.
Zatím vlaky přijíždějící od Břeclavi a Ivančic nabírají podle Českých drah zpoždění v řádu minut.
„Pohybuje se to kolem pěti, deseti minut. Souvisí to s přípravnými pracemi na stavbě. Až se rozběhne samotná stavba, bude to pravděpodobně horší,„ připustil mluvčí Českých drah Radek Joklík.
Vlaky podle něho zpomalují například kvůli překládání železničních výhybek. „Nedávno tam třeba byl vypnutý proud,„ popsal situaci v blízkosti heršpického nádraží. Dráhy podle Joklíka nemohou tento stav ovlivnit. Odstavné nádraží má být hotové v polovině roku 2009, pak ovšem pravděpodobně začne samotná přestavba železničního průtahu a vlastní odsun nádraží.
Se zpožděnými vlaky tak musejí pasažéři počítat pravděpodobně až do roku 2013 nebo 2014.
„Omezení tam nyní budou skoro pořád. Rychlost je tam snížena na padesát kilometrů za hodinu, přes mostní provizoria na třicet kilometrů,„ upřesnil Jan Bezucha z brněnské pobočky Správy železniční a dopravní cesty. Tato společnost je investorem celé stavby.
Minimálně do poloviny roku 2009 musejí s uzavřenou Sokolovou ulicí počítat motoristé. Zároveň s dokončením odstavného nádraží totiž začnou jezdit novým podjezdem, který nahradí současný pětikolejný přejezd.
Po jeho dokončení řidičům odpadne zdlouhavé čekání před závorami. Kvůli několika frekventovaným tratím na přejezdu zde totiž kolony aut často trávily i několik desítek minut. „Začínáme s budováním dvacetimetrových těsnících stěn, které budou kolem celého podjezdu,„ upřesnil Jan Bezucha.
Stavbu odstavného nádraží platí z větší části stát. Celá stavba - i s myčkou osobních vlakových vozů - přijde na 2,9 miliardy korun.
„Město na ni přispěje 223 milionů na podjezd na Sokolově ulici,„ doplnil Jan Bezucha.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213536/
Brněnský primátor Roman Onderka pro brněnský Deník Rovnost o tom, jaký byl první rok koalice, kterou vede [výňatek z článku]
* Jste stínový ministr dopravy. Láká vás velká politika?
Do velké politiky zatím nemířím. Je to brzo a tyto ambice teď nemám. Navíc post primátora je důležitý a prestižní. Velice si ho vážím a každý den a každou minutu se snažím, abych byl pro město prospěšný.
* Takže hypoteticky byste se třeba po předčasných volbách nechtěl stát ministrem?
To, že jsem stínový ministr ještě neznamená, že mě premiér vezme do vlády. Post primátora statutárního města je víc než jakýkoliv ministr.
* Jak to vypadá s opravou Jalty na Dominikánském náměstí?
Vtomto jsem pesimista. Do konce roku očekávám návrhy možností. Taky mě zajímá, zda tento dům tady bude strašit a chátrat dál. Zatím tedy ani není jisté, zda se do tohoto domu nastěhuje část úředníků z jiných budov.
* Před volbami sociální demokraté neřekli jasně, jak si představují nové nádraží. Kritizovali jste radnici, ale nakonec tiše podporujete pokračování projektu, který začalo minulé vedení s ODS v čele.
Před volbami jsem říkal, že sociální demokracie je dlouhodobě pro opravu železničního uzlu ve stávající poloze. V případě, že by to nešlo, uděláme vše proto, aby zvítězila jakákoli jiná varianta, která bude prospěšnější pro Brno. To jsou ta otevřená vrátka pro jiné vyjádření. Na nádraží jsme také nechtěli získávat politické body a balamutit voliče. Proto jsme si toto téma nedali do volebního programu.
* Nebyla to spíše zadní vrátka pro možnou povolební spolupráci s kýmkoliv?
Nebyla. Bývalé vedení bohužel nechalo kauzu nádraží dostat do podvědomí lidí s tím, že o něm rozhodne město. To je velký omyl. Chybu udělali také v tom, že tlačili před sebou kuličku problémů, když tvrdili, že je tady pouze jedna možnost řešení. Pokud uděláme A, musíme udělat i B. Když Brno rozhoduje o tom, kde to nádraží bude stát, musí přemýšlet také nad tím, kdo ho postaví. Je to podobné, jako když se rozhodujete doma. Musímsi koupit bydlení, na které mám peníze, které se mi líbí, a budu přemýšlet o vyváženosti potřeb. Ve stejné situaci je teď vedení města. Máme být zodpovědní a koupit to, na co máme peníze.
* Takže není jiná možnost?
Pragmatický pohled říká jednu věc. Vtomto období do roku 2015 můžeme čerpat peníze z evropských fondů. Proto mě jako pragmatikovi nezbývá nic jiného, než říct ano. Chci mít peníze na svůj vyhlídnutý, i když ne úplně ideální byt. Nebo také můžu říct, že nic stavět nebudu, a budu pořád bydlet pod mostem.
* V koaliční smlouvě je napsáno, že budete v otázce rekonstrukce železničního uzlu respektovat názor Brňanů. Žádný oficiální průzkum jste však neudělali.
Tohle je opravdu věc, kterou jsme neudělali my ani naši předchůdci. Mohl bych být populista a slyšet na různé průzkumy veřejného mínění, které vyšly v novinách. Ve většině průzkumů odpovídalo více lidí, že si přeje nádraží v centru. Nedalo mi to a šel jsem po městě a několika lidí jsem se zeptal, kde by podle nich mělo stát nádraží v centru. Mnoho z nich si myslí, že by to měla být opravená budova, která tam stojí dnes. Řekl jsem jim, že o tom se vůbec nebavíme. Nové nádraží by mělo stát na Nových sadech. Spor přerostl hranici vnímání a je to boj s větrnými mlýny. Chybu radnice vidím tom, že lidé nejsou seznámeni s tím, o co se vlastně hraje.
* A o co se tedy hraje?
O peníze z Bruselu, o to, zda se postaví nové nádraží a kde bude. Zda bude v odsunuté poloze, nebo v přisunuté, zda budeme dělat díru do kopce pod Petrovem. Osmdesát procent Brňanů neví, že z Petrova se stane ementál, odkud napojíme vysokorychlostní tratě. Když mluvíme o průzkumech, byl by zajímavý i pohled na to, kolik Brňanů dojíždí vlakem. Je to daleko více lidí, kteří do Brna přijíždí z jiných měst. Proto je třeba tento problém řešit s krajem.
* Takže žádný průzkum nebude?
* Jste stínový ministr dopravy. Láká vás velká politika?
Do velké politiky zatím nemířím. Je to brzo a tyto ambice teď nemám. Navíc post primátora je důležitý a prestižní. Velice si ho vážím a každý den a každou minutu se snažím, abych byl pro město prospěšný.
* Takže hypoteticky byste se třeba po předčasných volbách nechtěl stát ministrem?
To, že jsem stínový ministr ještě neznamená, že mě premiér vezme do vlády. Post primátora statutárního města je víc než jakýkoliv ministr.
* Jak to vypadá s opravou Jalty na Dominikánském náměstí?
Vtomto jsem pesimista. Do konce roku očekávám návrhy možností. Taky mě zajímá, zda tento dům tady bude strašit a chátrat dál. Zatím tedy ani není jisté, zda se do tohoto domu nastěhuje část úředníků z jiných budov.
* Před volbami sociální demokraté neřekli jasně, jak si představují nové nádraží. Kritizovali jste radnici, ale nakonec tiše podporujete pokračování projektu, který začalo minulé vedení s ODS v čele.
Před volbami jsem říkal, že sociální demokracie je dlouhodobě pro opravu železničního uzlu ve stávající poloze. V případě, že by to nešlo, uděláme vše proto, aby zvítězila jakákoli jiná varianta, která bude prospěšnější pro Brno. To jsou ta otevřená vrátka pro jiné vyjádření. Na nádraží jsme také nechtěli získávat politické body a balamutit voliče. Proto jsme si toto téma nedali do volebního programu.
* Nebyla to spíše zadní vrátka pro možnou povolební spolupráci s kýmkoliv?
Nebyla. Bývalé vedení bohužel nechalo kauzu nádraží dostat do podvědomí lidí s tím, že o něm rozhodne město. To je velký omyl. Chybu udělali také v tom, že tlačili před sebou kuličku problémů, když tvrdili, že je tady pouze jedna možnost řešení. Pokud uděláme A, musíme udělat i B. Když Brno rozhoduje o tom, kde to nádraží bude stát, musí přemýšlet také nad tím, kdo ho postaví. Je to podobné, jako když se rozhodujete doma. Musímsi koupit bydlení, na které mám peníze, které se mi líbí, a budu přemýšlet o vyváženosti potřeb. Ve stejné situaci je teď vedení města. Máme být zodpovědní a koupit to, na co máme peníze.
* Takže není jiná možnost?
Pragmatický pohled říká jednu věc. Vtomto období do roku 2015 můžeme čerpat peníze z evropských fondů. Proto mě jako pragmatikovi nezbývá nic jiného, než říct ano. Chci mít peníze na svůj vyhlídnutý, i když ne úplně ideální byt. Nebo také můžu říct, že nic stavět nebudu, a budu pořád bydlet pod mostem.
* V koaliční smlouvě je napsáno, že budete v otázce rekonstrukce železničního uzlu respektovat názor Brňanů. Žádný oficiální průzkum jste však neudělali.
Tohle je opravdu věc, kterou jsme neudělali my ani naši předchůdci. Mohl bych být populista a slyšet na různé průzkumy veřejného mínění, které vyšly v novinách. Ve většině průzkumů odpovídalo více lidí, že si přeje nádraží v centru. Nedalo mi to a šel jsem po městě a několika lidí jsem se zeptal, kde by podle nich mělo stát nádraží v centru. Mnoho z nich si myslí, že by to měla být opravená budova, která tam stojí dnes. Řekl jsem jim, že o tom se vůbec nebavíme. Nové nádraží by mělo stát na Nových sadech. Spor přerostl hranici vnímání a je to boj s větrnými mlýny. Chybu radnice vidím tom, že lidé nejsou seznámeni s tím, o co se vlastně hraje.
* A o co se tedy hraje?
O peníze z Bruselu, o to, zda se postaví nové nádraží a kde bude. Zda bude v odsunuté poloze, nebo v přisunuté, zda budeme dělat díru do kopce pod Petrovem. Osmdesát procent Brňanů neví, že z Petrova se stane ementál, odkud napojíme vysokorychlostní tratě. Když mluvíme o průzkumech, byl by zajímavý i pohled na to, kolik Brňanů dojíždí vlakem. Je to daleko více lidí, kteří do Brna přijíždí z jiných měst. Proto je třeba tento problém řešit s krajem.
* Takže žádný průzkum nebude?
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213522/
Přesun nádraží je doutnající problém koalice. Nevyřešené zůstává parkování a silnice R43. Povedl se rozhýbat prodej bytů
Spolupráce sociálních demokratů, křesťanských demokratů, zelených a strany Brno2006 vznikla před rokem tvrdým vyjednáváním. Už tehdy bylo všem jasné, že pokud budou chtít ve vedení města vystřídat občanské demokraty, musí zkousnout schizofrenní základ: každá strana měla už od začátku jiný názor na přestavbu nádraží.
Ani po roce si tuto zásadní věc ještě jednotlivé strany nevyjasnily. Z obavy z rozpadu koalice se tomuto tématu vyhýbají. Zelení a Zlatuškova strana museli opustit své nejsilnější téma - boj za nádraží v centru - a vzbuzují tak podezření, že jim jde o to, zůstat ve vedení města za každou cenu.
Programové prohlášení rady pendluje mezi kancelářemi jednotlivých náměstků a radních až po dvanácti měsících od vzniku křehké čtyřkoalice. Formulace o podobě nového nádraží, pod kterou by se každá strana podepsala, tak ještě stále není na světě.
„Nejsem spokojen, jak se tento problém vyřešil. Mám důvěru v evropské instituce a jsem přesvědčen, že o tomto projektu budou rozhodovat bez předsudků,„ nevzdává se alespoň naoko náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených.
Přitom jeho další partneři - sociální demokraté a lidovci - jeho vášně utlumují a shodně říkají: Nemáme jinou možnost.
S postojem koalice nesouhlasí ani opoziční ODS. „S nadsázkou lze říci, že kdyby si dnes Onderka vzpomněl, že v Brně chybí jaderná elektrárna, zelení i lidovci by teď zvedli ruce pro. A i kdyby nebyli přímo pro, v koalici by zůstali,„ říká šéf brněnských občanských demokratů Pavel Blažek.
Nejednotnost v tak zásadní otázce ale není jediný problém, který koalici brzdí. Například strana senátora Jiřího Zlatušky Brno 2006 v zásadních otázkách svého volebního programu zatím úspěšná není. Hlavní témata předvolební kampaně - nádraží v centru a dokázání korupce bývalého vedení města - se nenaplnila. Na symbol podivného hospodaření minulé garnitury -zchátralou pasáž Jalta - se primátor Roman Onderka stále dívá ze své kanceláře.
„Jalta stojí na místě. Zatím nemůžeme předložit jasné výsledky. Ale budou. Jen se to táhne,„ vysvětluje Zlatuška. V podobném pomalém rytmu se hýbou kupředu i další projekty. „Mrzí mě, že sportovní oblast Ponava spí. Víme, že se bude opravovat fotbalový stadion, ale neznáme koncepci toho, jak by měla tato oblast vypadat,„ kritizuje koalici komunistický opoziční zastupitel Pavel Březa.
Podobně „spí„ i téma parkování v centru Brna. Společnost Brno parking, která má za úkol postavit parkovací domy v centru, čeká na to, až se město rozhodne, jak se nakonec budou shánět peníze z evropských fondů.
I přes zdlouhavý vývoj některých kauz koaliční zastupitelé za rok fungování v koalici stihli prosadit alespoň část toho, co před volbami slibovali. Pozitivně zabodovali při vyřešení prodeje obecních bytů. Kvůli kolizi s evropskými pravidly město dva roky neprodávalo obecní byty.
„Nová pravidla prodeje domů jsou příkladem toho, jak tato koalice naslouchá každému, kdo má zájem spolupracovat. Tvoření nových pravidel bylo transparentní,„ hodnotí tuto oblast komunista Březa.
***
co se povedlo
+ Prodej obecních bytů má nová pravidla. Opoziční komunistická strana si navíc pochvaluje transparentnost vzniku tohoto dokumentu.
+ Cena vody v Brně za minulý rok klesla. Po novém roce ale Brňany čeká zdražování.
+ Zastupitelé hlasují veřejně, ukládají své materiály v předstihu na internet. Plánují on-line přenosy ze zasedání. „S městem se nám také lépe mluví. Neziskový sektor není tolik opomíjený,„ říká Miloš Hotar z nadace Partnerství.
+ Fotbalový stadion podle primátora Romana Onderky bude stát v roce 2011.
+ Radní zrušili poplatky za kulturní a částečně i sportovní akce
co se nepovedlo
- Nejasný postoj koalice k přestavbě železničního uzlu může být pro evropskou komisi důvodem, proč Brnu nedá peníze na nové nád
Spolupráce sociálních demokratů, křesťanských demokratů, zelených a strany Brno2006 vznikla před rokem tvrdým vyjednáváním. Už tehdy bylo všem jasné, že pokud budou chtít ve vedení města vystřídat občanské demokraty, musí zkousnout schizofrenní základ: každá strana měla už od začátku jiný názor na přestavbu nádraží.
Ani po roce si tuto zásadní věc ještě jednotlivé strany nevyjasnily. Z obavy z rozpadu koalice se tomuto tématu vyhýbají. Zelení a Zlatuškova strana museli opustit své nejsilnější téma - boj za nádraží v centru - a vzbuzují tak podezření, že jim jde o to, zůstat ve vedení města za každou cenu.
Programové prohlášení rady pendluje mezi kancelářemi jednotlivých náměstků a radních až po dvanácti měsících od vzniku křehké čtyřkoalice. Formulace o podobě nového nádraží, pod kterou by se každá strana podepsala, tak ještě stále není na světě.
„Nejsem spokojen, jak se tento problém vyřešil. Mám důvěru v evropské instituce a jsem přesvědčen, že o tomto projektu budou rozhodovat bez předsudků,„ nevzdává se alespoň naoko náměstek primátora Martin Ander ze Strany zelených.
Přitom jeho další partneři - sociální demokraté a lidovci - jeho vášně utlumují a shodně říkají: Nemáme jinou možnost.
S postojem koalice nesouhlasí ani opoziční ODS. „S nadsázkou lze říci, že kdyby si dnes Onderka vzpomněl, že v Brně chybí jaderná elektrárna, zelení i lidovci by teď zvedli ruce pro. A i kdyby nebyli přímo pro, v koalici by zůstali,„ říká šéf brněnských občanských demokratů Pavel Blažek.
Nejednotnost v tak zásadní otázce ale není jediný problém, který koalici brzdí. Například strana senátora Jiřího Zlatušky Brno 2006 v zásadních otázkách svého volebního programu zatím úspěšná není. Hlavní témata předvolební kampaně - nádraží v centru a dokázání korupce bývalého vedení města - se nenaplnila. Na symbol podivného hospodaření minulé garnitury -zchátralou pasáž Jalta - se primátor Roman Onderka stále dívá ze své kanceláře.
„Jalta stojí na místě. Zatím nemůžeme předložit jasné výsledky. Ale budou. Jen se to táhne,„ vysvětluje Zlatuška. V podobném pomalém rytmu se hýbou kupředu i další projekty. „Mrzí mě, že sportovní oblast Ponava spí. Víme, že se bude opravovat fotbalový stadion, ale neznáme koncepci toho, jak by měla tato oblast vypadat,„ kritizuje koalici komunistický opoziční zastupitel Pavel Březa.
Podobně „spí„ i téma parkování v centru Brna. Společnost Brno parking, která má za úkol postavit parkovací domy v centru, čeká na to, až se město rozhodne, jak se nakonec budou shánět peníze z evropských fondů.
I přes zdlouhavý vývoj některých kauz koaliční zastupitelé za rok fungování v koalici stihli prosadit alespoň část toho, co před volbami slibovali. Pozitivně zabodovali při vyřešení prodeje obecních bytů. Kvůli kolizi s evropskými pravidly město dva roky neprodávalo obecní byty.
„Nová pravidla prodeje domů jsou příkladem toho, jak tato koalice naslouchá každému, kdo má zájem spolupracovat. Tvoření nových pravidel bylo transparentní,„ hodnotí tuto oblast komunista Březa.
***
co se povedlo
+ Prodej obecních bytů má nová pravidla. Opoziční komunistická strana si navíc pochvaluje transparentnost vzniku tohoto dokumentu.
+ Cena vody v Brně za minulý rok klesla. Po novém roce ale Brňany čeká zdražování.
+ Zastupitelé hlasují veřejně, ukládají své materiály v předstihu na internet. Plánují on-line přenosy ze zasedání. „S městem se nám také lépe mluví. Neziskový sektor není tolik opomíjený,„ říká Miloš Hotar z nadace Partnerství.
+ Fotbalový stadion podle primátora Romana Onderky bude stát v roce 2011.
+ Radní zrušili poplatky za kulturní a částečně i sportovní akce
co se nepovedlo
- Nejasný postoj koalice k přestavbě železničního uzlu může být pro evropskou komisi důvodem, proč Brnu nedá peníze na nové nád
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213521/
Brno možná nepřijde o železniční zastávku v centru města, na kterou přijíždí regionální spoje z okolí města. Brněnský zastupitel Jan Veselý (KDU-ČSL) dnes představil nové řešení rekonstrukce železničního uzlu Brno, které počítá s tím, že z nového hlavního nádraží posunutého o 800 metrů na jih, by vedla mimoúrovňová rychlodráha napříč brněnským centrem v trase stávající železnice. Návrh postoupí do pracovní skupiny města, která má do konce listopadu předložit možná řešení přesunu nádraží.
"Toto řešení odstraňuje hlavní nedostatky dvou dosavadních variant. Oproti ponechání nádraží ve stávající poloze se výrazně odlehčí centru města, na druhou stranu se předejde nákladnému přemístění tramvajového uzlu městské hromadné dopravy k novému nádraží," řekl dnes v Brně novinářům Veselý.
Návrh počítá s tím, že po novém železničním koridoru, který vede mimo centrum města, pojedou jen nákladní a dálkové spoje. Regionální linky se v místě nového nádraží převedou na mimoúrovňovou dvojkolejnou rychlodráhu, která bude kopírovat trasu současné železnice a povede na stávající hlavní nádraží. "Díky tomu se v centru města výrazně sníží počet kolejí. Po odhlučněné rychlodráze, která povede nad povrchem ve výšce 7 metrů, budou jezdit zpočátku běžné regionální příměstské vlaky, v budoucnu předpokládáme že se objeví nové kratší vozy. Na nový koridor se po průjezdu městem napojí opět v nádraží v Brně-Židenicích," dodal Veselý.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu v Brně spojený s odsunem nádraží o necelý kilometr na jih zahájilo minulé vedení Brna v čele s ODS. Po volbách, kdy v Brně přešla ODS do opozice a do koalice se dostali hlavní kritici odsunu ze Strany zelených, se objevila druhá varianta projektu s nádražím v původní poloze. O prázdninách si město nechalo zpracovat odbornou analýzu, která měla posoudit klady a zápory obou variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.
(Autor: ČTK)
"Toto řešení odstraňuje hlavní nedostatky dvou dosavadních variant. Oproti ponechání nádraží ve stávající poloze se výrazně odlehčí centru města, na druhou stranu se předejde nákladnému přemístění tramvajového uzlu městské hromadné dopravy k novému nádraží," řekl dnes v Brně novinářům Veselý.
Návrh počítá s tím, že po novém železničním koridoru, který vede mimo centrum města, pojedou jen nákladní a dálkové spoje. Regionální linky se v místě nového nádraží převedou na mimoúrovňovou dvojkolejnou rychlodráhu, která bude kopírovat trasu současné železnice a povede na stávající hlavní nádraží. "Díky tomu se v centru města výrazně sníží počet kolejí. Po odhlučněné rychlodráze, která povede nad povrchem ve výšce 7 metrů, budou jezdit zpočátku běžné regionální příměstské vlaky, v budoucnu předpokládáme že se objeví nové kratší vozy. Na nový koridor se po průjezdu městem napojí opět v nádraží v Brně-Židenicích," dodal Veselý.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu v Brně spojený s odsunem nádraží o necelý kilometr na jih zahájilo minulé vedení Brna v čele s ODS. Po volbách, kdy v Brně přešla ODS do opozice a do koalice se dostali hlavní kritici odsunu ze Strany zelených, se objevila druhá varianta projektu s nádražím v původní poloze. O prázdninách si město nechalo zpracovat odbornou analýzu, která měla posoudit klady a zápory obou variant. Na základě jejích výsledků se nyní upravuje původní projekt. Celkové náklady rekonstrukce se zatím podařilo snížit z 30 na asi 20 miliard korun.
(Autor: ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213390/
Stavba nového odstavného nádraží brzdí spoje z jihu
Lidé cestující vlakem z jihu kraje do Brna by měli počítat s tím, že přijedou pozdě. V brněnské části Horní Heršpice začala stavba nového odstavného nádraží. A ta vlaky brzdí.
Podle Českých drah vlaky nabírají zatím malá zpoždění, ale jakmile stavba propukne naplno, zřejmě vzrostou. „Zatím to bývá kolem pěti až deseti minut,„ přiblížil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Stavba komplikuje provoz na dvou tratích, které se sbíhají krátce před ní - od Ivančic a od Břeclavi. „Omezení tam nyní budou skoro pořád. Rychlost je tam snížena na padesát kilometrů za hodinu, přes mostní provizoria na třicet kilometrů,„ upřesnil Jan Bezucha z brněnské pobočky Správy železniční a dopravní cesty. Tato společnost je investorem stavby.
Na odstavné nádraží naváže celková přestavba
Podle Joklíka vlaky zpomalují například kvůli překládání výhybek. „Třeba nedávno tam byl vypnutý proud,„ popsal situaci v blízkosti heršpického nádraží. Dráhy podle mluvčího nemohou tento stav ovlivnit. Se zpožděním budou vlaky na brněnské nádraží přijíždět minimálně do poloviny roku 2009. Právě tehdy má být odstavné nádraží v Heršpicích dokončeno.
Na něj ale pravděpodobně bezprostředně naváže samotná rekonstrukce železničního průtahu celým městem. A ta zasáhne vlaky přijíždějící do Brna ze všech směrů.
Práce na železnici ovlivní i provoz na silnicích. Stavební firmy už uzavřely frekventovaný železniční přejezd v Sokolově ulici v Horních Heršpicích. Přes ten auta nebudou moci jezdit až do dokončení stavby nového odstavného nádraží.
Podjezd nahradí věčně zavřené závory
Auta pak začnou jezdit novým podjezdem, který nahradí současný přejezd přes pět vedle sebe naskládaných kolejí. Řidičům tak odpadne zdlouhavé čekání před závorami, které je v tomto místě běžné. U frekventované tratě totiž auta v koloně stála často i několik desítek minut.
„Nyní začínáme s budováním dvacetimetrových těsnících stěn, které budou kolem celého podjezdu,„ upřesnil Jan Bezucha.
Stavbu odstavného nádraží platí z větší části stát. I s myčkou osobních vlakových vozů přijde na 2,9 miliardy korun.
„Město přispěje 223 miliony na podjezd,„ doplnil Jan Bezucha.
(Mladá fronta DNES)
Lidé cestující vlakem z jihu kraje do Brna by měli počítat s tím, že přijedou pozdě. V brněnské části Horní Heršpice začala stavba nového odstavného nádraží. A ta vlaky brzdí.
Podle Českých drah vlaky nabírají zatím malá zpoždění, ale jakmile stavba propukne naplno, zřejmě vzrostou. „Zatím to bývá kolem pěti až deseti minut,„ přiblížil mluvčí Českých drah Radek Joklík. Stavba komplikuje provoz na dvou tratích, které se sbíhají krátce před ní - od Ivančic a od Břeclavi. „Omezení tam nyní budou skoro pořád. Rychlost je tam snížena na padesát kilometrů za hodinu, přes mostní provizoria na třicet kilometrů,„ upřesnil Jan Bezucha z brněnské pobočky Správy železniční a dopravní cesty. Tato společnost je investorem stavby.
Na odstavné nádraží naváže celková přestavba
Podle Joklíka vlaky zpomalují například kvůli překládání výhybek. „Třeba nedávno tam byl vypnutý proud,„ popsal situaci v blízkosti heršpického nádraží. Dráhy podle mluvčího nemohou tento stav ovlivnit. Se zpožděním budou vlaky na brněnské nádraží přijíždět minimálně do poloviny roku 2009. Právě tehdy má být odstavné nádraží v Heršpicích dokončeno.
Na něj ale pravděpodobně bezprostředně naváže samotná rekonstrukce železničního průtahu celým městem. A ta zasáhne vlaky přijíždějící do Brna ze všech směrů.
Práce na železnici ovlivní i provoz na silnicích. Stavební firmy už uzavřely frekventovaný železniční přejezd v Sokolově ulici v Horních Heršpicích. Přes ten auta nebudou moci jezdit až do dokončení stavby nového odstavného nádraží.
Podjezd nahradí věčně zavřené závory
Auta pak začnou jezdit novým podjezdem, který nahradí současný přejezd přes pět vedle sebe naskládaných kolejí. Řidičům tak odpadne zdlouhavé čekání před závorami, které je v tomto místě běžné. U frekventované tratě totiž auta v koloně stála často i několik desítek minut.
„Nyní začínáme s budováním dvacetimetrových těsnících stěn, které budou kolem celého podjezdu,„ upřesnil Jan Bezucha.
Stavbu odstavného nádraží platí z větší části stát. I s myčkou osobních vlakových vozů přijde na 2,9 miliardy korun.
„Město přispěje 223 miliony na podjezd,„ doplnil Jan Bezucha.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213149/
Po letech dohadů a zdržování začala stavba, která má změnit tvář Brna - rekonstrukce železničního uzlu. Zatím ovšem stavební stroje pracují na části, která není vůbec kontroverzní a s budoucí polohou osobního nádraží nemá nic společného.
Ať budou lidé vystupovat z vlaků dvě stě metrů od současné nádražní budovy nebo o osm set metrů jižněji, odstavné nádraží bude stát stále na stejném místě v Horních Heršpicích. „Tuto stavbu podporujeme, je stejná pro oba projekty jak s nádražím v odsunuté poloze, tak s nádražím v centru,„ potvrdil rozvojový náměstek primátora Martin Ander (SZ), který spolu se svojí stranou podporuje zachování osobního nádraží v centru města.
Poté, co vedení města odmítlo začít pracovat na projektu nádraží v centru, odstoupil Ander ze všech funkcí spojených s přestavbou železnice.
Další etapa: průtah Brnem
Pravděpodobnější projekt - s odsunutým nádražím - by se od své konkurenční varianty s nádražím v centru začal odlišovat až ve druhé fázi, při rekonstrukci železničního průtahu městem. Ta by měla přijít na řadu právě po skončení stavby odstavného nádraží.
Město a kraj zaplatí dohromady 3,5 miliardy
„Stavba by mohla začít v polovině roku 2009. Je to optimistický výhled, ale reálný,„ potvrdil před časem ředitel olomoucké pobočky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Mlynář.
Za železniční průtah hodlá stát s přispěním Evropské unie zaplatit deset miliard korun, samotné nádraží s přilehlou infrastrukturou přijde podle odhadů na šest miliard korun.
Propočty SŽDC počítají s tím, že z celkových dvaceti miliard korun zaplatí asi tři a půl miliardy město a kraj. Brno se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) bude podílet například na překládání silnic a změnách hromadné dopravy.
První takovou stavbou placenou z městského rozpočtu je podjezd na Sokolově ulici, následovat bude například přeložka tramvajové trati z ulice Dornych do Plotní.
(Mladá fronta DNES)
Ať budou lidé vystupovat z vlaků dvě stě metrů od současné nádražní budovy nebo o osm set metrů jižněji, odstavné nádraží bude stát stále na stejném místě v Horních Heršpicích. „Tuto stavbu podporujeme, je stejná pro oba projekty jak s nádražím v odsunuté poloze, tak s nádražím v centru,„ potvrdil rozvojový náměstek primátora Martin Ander (SZ), který spolu se svojí stranou podporuje zachování osobního nádraží v centru města.
Poté, co vedení města odmítlo začít pracovat na projektu nádraží v centru, odstoupil Ander ze všech funkcí spojených s přestavbou železnice.
Další etapa: průtah Brnem
Pravděpodobnější projekt - s odsunutým nádražím - by se od své konkurenční varianty s nádražím v centru začal odlišovat až ve druhé fázi, při rekonstrukci železničního průtahu městem. Ta by měla přijít na řadu právě po skončení stavby odstavného nádraží.
Město a kraj zaplatí dohromady 3,5 miliardy
„Stavba by mohla začít v polovině roku 2009. Je to optimistický výhled, ale reálný,„ potvrdil před časem ředitel olomoucké pobočky Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Jiří Mlynář.
Za železniční průtah hodlá stát s přispěním Evropské unie zaplatit deset miliard korun, samotné nádraží s přilehlou infrastrukturou přijde podle odhadů na šest miliard korun.
Propočty SŽDC počítají s tím, že z celkových dvaceti miliard korun zaplatí asi tři a půl miliardy město a kraj. Brno se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) bude podílet například na překládání silnic a změnách hromadné dopravy.
První takovou stavbou placenou z městského rozpočtu je podjezd na Sokolově ulici, následovat bude například přeložka tramvajové trati z ulice Dornych do Plotní.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/213148/
Evropská unie nemá oficiální žádost Česka o peníze na přestavbu nádraží v Brně
V evropské komisi kdosi bojkotuje odsun nádraží.
„Mám informace o tom, že na Brusel se obrací lobbistiké skupiny, které některé projekty, včetně přestavby nádraží v Brně, kritizují a pomlouvají,“ připustil kromě několika politiků také bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
Podle informací MF DNES má šíření negativních zpráv na svědomí někdo ze členů Strany zelených. Ta totiž dlouhodobě prosazuje opravu nádraží v přisunuté poloze.
„Náš názor evropská komise zná. Vyžádali si dokonce srovnávací analýzu. Ale žádnými novými kroky se nezapojujeme do diskuse na evropské úrovni,“ uvedl náměstek brněnského primátora a člen zelených Martin Ander.
Jediný, kdo má podle něho v současné době právo s unií o nádraží komunikovat, je Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC).
„Normálně pokračujeme v přípravě dokumentací, které Evropská unie požaduje. Projekt se připravuje dlouho, a pokud někdo jezdí do Bruselu říkat ne, znepokojuje mě to,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC Miroslav Konečný.
Mezi dokumenty, které Brusel požaduje, je nově i srovnávací analýza nádraží v centru a jeho odsunuté polohy, kterou si nechalo město Brno zpracovat letos v létě, aby porovnalo klady a zápory obou variant.
Podle interních předpisů Unie by se totiž při rozdělování dotací měly vždy posoudit všechny možné varianty dané stavby.
„Financování přestavby nádraží tedy rozhodně ještě nebylo schválené,“ sdělil Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který podporuje nádraží v centru.
Odsun nádraží za své?
Tvrdí, že zná také kličku, jak by se Česká republika mohla vyhnout povinnosti předat Unii srovnávací analýzu. „Oficiální místa chtějí odsun. Nemusí peníze žádat na tento projekt, ale použijí je na něco jiného a nádraží odsunou za své,“ myslí si Doucha. Rekonstrukce brněnského nádraží je zatím jen papírovým plánem. Česká republika totiž ještě oficiálně nepožádala o osmimiliardovou dotaci z operačního programu Doprava Evropské unie, určenou na přestavbu železničního uzlu v Brně.
„Požádat se může, až bude hotová studie proveditelnosti,“ potvrdil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Ministerstvo dopravy se podle něho chystá napsat žádost na začátku příštího roku.
Záměr přestavby je sice na seznamu staveb, s jejichž financováním Unie počítá, peníze však nejsou jisté. „Jenže seznam se může v průběhu sedmi let, kdy se mohou peníze z operačního programu Doprava čerpat, měnit,“ podotkl náměstek Ander.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
V evropské komisi kdosi bojkotuje odsun nádraží.
„Mám informace o tom, že na Brusel se obrací lobbistiké skupiny, které některé projekty, včetně přestavby nádraží v Brně, kritizují a pomlouvají,“ připustil kromě několika politiků také bývalý ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL).
Podle informací MF DNES má šíření negativních zpráv na svědomí někdo ze členů Strany zelených. Ta totiž dlouhodobě prosazuje opravu nádraží v přisunuté poloze.
„Náš názor evropská komise zná. Vyžádali si dokonce srovnávací analýzu. Ale žádnými novými kroky se nezapojujeme do diskuse na evropské úrovni,“ uvedl náměstek brněnského primátora a člen zelených Martin Ander.
Jediný, kdo má podle něho v současné době právo s unií o nádraží komunikovat, je Správa železniční a dopravní cesty (SŽDC).
„Normálně pokračujeme v přípravě dokumentací, které Evropská unie požaduje. Projekt se připravuje dlouho, a pokud někdo jezdí do Bruselu říkat ne, znepokojuje mě to,“ uvedl náměstek generálního ředitele SŽDC Miroslav Konečný.
Mezi dokumenty, které Brusel požaduje, je nově i srovnávací analýza nádraží v centru a jeho odsunuté polohy, kterou si nechalo město Brno zpracovat letos v létě, aby porovnalo klady a zápory obou variant.
Podle interních předpisů Unie by se totiž při rozdělování dotací měly vždy posoudit všechny možné varianty dané stavby.
„Financování přestavby nádraží tedy rozhodně ještě nebylo schválené,“ sdělil Pavel Doucha z Ekologického právního servisu, který podporuje nádraží v centru.
Odsun nádraží za své?
Tvrdí, že zná také kličku, jak by se Česká republika mohla vyhnout povinnosti předat Unii srovnávací analýzu. „Oficiální místa chtějí odsun. Nemusí peníze žádat na tento projekt, ale použijí je na něco jiného a nádraží odsunou za své,“ myslí si Doucha. Rekonstrukce brněnského nádraží je zatím jen papírovým plánem. Česká republika totiž ještě oficiálně nepožádala o osmimiliardovou dotaci z operačního programu Doprava Evropské unie, určenou na přestavbu železničního uzlu v Brně.
„Požádat se může, až bude hotová studie proveditelnosti,“ potvrdil náměstek brněnského primátora Martin Ander. Ministerstvo dopravy se podle něho chystá napsat žádost na začátku příštího roku.
Záměr přestavby je sice na seznamu staveb, s jejichž financováním Unie počítá, peníze však nejsou jisté. „Jenže seznam se může v průběhu sedmi let, kdy se mohou peníze z operačního programu Doprava čerpat, měnit,“ podotkl náměstek Ander.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210298/
O odsunu nádraží je rozhodnuto. Počítá s ním ministerstvo dopravy i vedení Brna. Připraven je i územní plán města. Jenže někdo z Brna v Bruselu odsun bojkotuje. Evropská unie totiž má na přestavbu železničního uzlu dát osm miliard.
„Někdo do bruselského sídla neustále posílá zprávy o tom, že odsun je mnohem horší varianta než ta přisunutá, a snaží se projekt znejistit a zkreslit,“ řeklo MF DNES nezávisle na sobě několik vysoce postavených politiků. „Je to možné. V Brně jsou silná sdružení, například Nádraží v centru, známá tím, že vyvíjí silný tlak na Brusel. Mrzí mě, že si neuvědomují, že pokud investici zastaví, otázka přestavby nádraží se otevře za dvacet let,“ komentoval informace primátor Roman Onderka (ČSSD).
Koalice Nádraží v centru, kterou jmenoval, se od podobného jednání distancuje. „Koalice ani nikdo z jejích členů není v kontaktu s Evropskou unií ani na ni nevyvíjí žádný tlak,“ ohradil se Svatopluk Bartík.
Podle zjištění MF DNES, jež potvrdilo několik zdrojů, vychází negativní informace o odsunu nádraží ze Strany zelených, která je dlouhodobě pro zachování nádraží v centru. Její členové to odmítají. „O ničem takovém nevím,“ ohradil se rozvojový náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených). Ten se nedávno kvůli svému názoru o správnosti přisunuté polohy vzdal všech funkcí spojených s přestavbou nádraží.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
„Někdo do bruselského sídla neustále posílá zprávy o tom, že odsun je mnohem horší varianta než ta přisunutá, a snaží se projekt znejistit a zkreslit,“ řeklo MF DNES nezávisle na sobě několik vysoce postavených politiků. „Je to možné. V Brně jsou silná sdružení, například Nádraží v centru, známá tím, že vyvíjí silný tlak na Brusel. Mrzí mě, že si neuvědomují, že pokud investici zastaví, otázka přestavby nádraží se otevře za dvacet let,“ komentoval informace primátor Roman Onderka (ČSSD).
Koalice Nádraží v centru, kterou jmenoval, se od podobného jednání distancuje. „Koalice ani nikdo z jejích členů není v kontaktu s Evropskou unií ani na ni nevyvíjí žádný tlak,“ ohradil se Svatopluk Bartík.
Podle zjištění MF DNES, jež potvrdilo několik zdrojů, vychází negativní informace o odsunu nádraží ze Strany zelených, která je dlouhodobě pro zachování nádraží v centru. Její členové to odmítají. „O ničem takovém nevím,“ ohradil se rozvojový náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených). Ten se nedávno kvůli svému názoru o správnosti přisunuté polohy vzdal všech funkcí spojených s přestavbou nádraží.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/210297/
Evropská komise po České republice vyžaduje, aby v rámci Operačního programu Doprava zpracovala a posoudila variantní řešení přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB). Především to znamená, že o poloze nádraží a mnohamiliardovém příspěvku Evropské unie na tento projekt není vůbec rozhodnuto.
Již takřka čtyři roky varuje občanská koalice Nádraží v centru, že jednou z podmínek spolufinancování z fondů EU je předložení férového srovnání možných variant. Mezitím se ale na přípravu projektu za desítky miliard vynakládaly masivní finanční prostředky. Až teprve sama EK si v rámci projednávání operačního programu Doprava tuto podmínku vynutila.
Nyní se tak budou pod dohledem EK srovnávat dvě hlavní varianty. Připomeňme, že podobné srovnání již přinesly Haló noviny na této straně 25. září. Do doby, než budou splněny všechny podmínky EK (mj. i podpora veřejnosti), nelze počítat s žádným finančním příspěvkem z evropských fondů.
Z tohoto důvodu občanská koalice Nádraží v centru výslovně apeluje na primátora Romana Onderku a brněnskou ČSSD ohledně přehodnocení jejího aktuálního přístupu. Jediným důvodem, proč se ČSSD rozhodla podpořit odsunutou variantu přestavby ŽUB, prý totiž byla údajná snazší financovatelnost z EU. Jenže tento důvod díky výslovnému požadavku EK na analýzu nyní padl.
(Haló noviny)
Již takřka čtyři roky varuje občanská koalice Nádraží v centru, že jednou z podmínek spolufinancování z fondů EU je předložení férového srovnání možných variant. Mezitím se ale na přípravu projektu za desítky miliard vynakládaly masivní finanční prostředky. Až teprve sama EK si v rámci projednávání operačního programu Doprava tuto podmínku vynutila.
Nyní se tak budou pod dohledem EK srovnávat dvě hlavní varianty. Připomeňme, že podobné srovnání již přinesly Haló noviny na této straně 25. září. Do doby, než budou splněny všechny podmínky EK (mj. i podpora veřejnosti), nelze počítat s žádným finančním příspěvkem z evropských fondů.
Z tohoto důvodu občanská koalice Nádraží v centru výslovně apeluje na primátora Romana Onderku a brněnskou ČSSD ohledně přehodnocení jejího aktuálního přístupu. Jediným důvodem, proč se ČSSD rozhodla podpořit odsunutou variantu přestavby ŽUB, prý totiž byla údajná snazší financovatelnost z EU. Jenže tento důvod díky výslovnému požadavku EK na analýzu nyní padl.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/209456/
Že stavět druhé centrum města v záplavovém území je tragický urbanistický omyl, který příští velká povodeň náležitě zhodnotí? To jsou prý jen řeči škarohlídů! Nevěří-li brněnští politici Praze, měli by se jít podívat do Ostravy, Olomouce, Plzně, Českých Budějovic, Ústí nad Labem. Měst, kde řádila rekordní povodeň, máme v ČR dost. Ve všech zanechala velkou spoušť. Brno zcela jistě nebude výjimkou, byť si možná jeho politici myslí opak. Jedinou účinnou ochranou před velkými povodněmi je nestavět v záplavovém území cennější objekty!
Že se jinde v Evropě posiluje role železničních nádraží umístěných v centrech příslušných měst? Na zásadní celoevropský trend prý z vysoka kašlou. Brno bude prý klidně výjimkou.
Že výstavbou nového centrálního nádraží se žádný rozvoj nového centra nepodnítí? To jsou prý jen další řeči škarohlídů!
Že srovnávací studie »nádraží v centru« versus »nádraží v odsunuté poloze« ukázala výraznou výhodnost rekonstrukce, modernizace a rozšíření stávajícího hlavního železničního nádraží v centru Brna proti výstavbě nového centrálního osobního nádraží v odsunuté poloze, zvláště pak pro město Brno a pro cestující veřejnost? Nevadí! Chtějí prý nádraží v odsunuté poloze a ostatní může vzít čert.
Že Brno nemá 3 mld. Kč investic (+ asi 150 mil. Kč/rok provozních nákladů) na přizpůsobení tramvají a trolejbusů nově zamýšlené dopravní situaci? To je prý detail! O peníze přece jde až na prvním místě.
Co je vlastně v Brně nového? Zástupce primátora Brna pro rozvoj města pan M. Andler (nezávislý za Zelené) se vzdal všech funkcí spojených s odsunem nádraží. Primátor města pan Onderka (ČSSD, odborář, železničář), jenž letos na jaře prosadil onu srovnávací studii, nyní žádá v rozhodujících směrech pro Brno velmi nevýhodný odsun hlavního vlakového nádraží. Jako jediný důvod uvádí potřebu zachránit dotace z EU na rekonstrukci železničního uzlu Brno, jejímž jádrem je odsun hlavního nádraží.
Že dotace z EU na dopravní infrastrukturu neskončí rokem 2013, byť jich bude asi méně, jistě ví. Že odsun nádraží nadělá v Brně i mimo Brno víc škod než užitku, to ví jistě také. Že jde jen o přislíbené, značně nejisté dotace, ví jistě také. Že operační program doprava (stavby dopravní infrastruktury), patří k nejohroženějším, je veřejné tajemství. EU si ovšem jako jednu z podmínek poskytnutí dotací na rozvoj dopravní infrastruktury klade ekonomické vyhodnocení staveb dopravní infrastruktury, které by měla podpořit. K tomu ale ministerstvo dopravy nepřistoupilo. Místo toho navrhlo a vláda ČR v září 2007 schválila harmonogram výstavby dopravní infrastruktury v ČR na léta 2008-13. Harmonogram je to opravdu poučný, počínaje požadavkem stavět železniční koridor mezi Zábřehem na Moravě a Českou Třebovou, který byl dokončen loni, či koridor Praha-Hostivař - Stránčice, který má být dokončen letos v prosinci...
EU žádá i variantní zpracování jednotlivých projektů dopravní infrastruktury uchazečů o podporu. Dle pana Onderky porovnání zde splnila srovnávací studie. Že by nevěděl, že EU také žádá realizovat efektivnější varianty staveb dopravní infrastruktury, nechce se věřit. Spíše se zdá, že v Brně i nadále vládnoucí stoupenci odsunu nádraží položili panu primátorovi nůž na krk: buď bude po našem nebo...
Poslední zpráva z Brna říká, že předseda výboru pro dopravu Brna vymyslel třetí, prý kompromisní verzi. Rychlíky prý budou zastavovat na novém nádraží v odsunuté poloze a osobní vlaky budou zajíždět na stávající hlavní nádraží