Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
O přesunu brněnského nádraží je definitivně rozhodnuto. Investor přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB), kterým je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), pokračuje v původním projektu s nádražím asi 800 m od stávající budovy. Město Brno bude v rámci projektu přestavby ŽUB, jehož rozpočet se v průběhu čtyř let snížil z původních 30 mld. o 10 mld. Kč, financovat pouze výstavbu městské infrastruktury v ceně asi 3 mld. Kč. Plán rekonstrukce ŽUB je rozdělen do několika staveb, z nichž první tři skončí do konce roku 2013.
(Stavitel)
(Stavitel)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208452/
Dálnice na Vídeň a brněnské vlakové nádraží: dvě stěžejní dopravní stavby na jižní Moravě, které spojují spory, kritika a nejasnosti. S připomínkami k oběma projektům teď přišla i Evropská unie. Evropští komisaři na ně dají peníze jen v případě, že budou mít možnost posoudit i jiné varianty.
„Evropská komise požaduje uvést závazek, že Česká republika zpracuje a posoudí v rámci přípravy investic alternativní variantní řešení vedení dopravních tras u projektů R52 a Europoint Brno,“ stojí v dokumentu z jednání Komise.
Evropským komisařům se nelíbí také to, že projednávané materiály o dálnici z Brna do Vídně neobsahovaly připomínky jejích odpůrců. Na unijní kritiku projektu Europoint Brno ihned zareagovali zástupci koalice Nádraží v centru. Podle nich se teď vše vrací do bodu nula. „Především to znamená, že o poloze nádraží a mnohamiliardovém příspěvku Evropské unie na tento projekt není vůbec rozhodnuto,“ uvedl Svatopluk Bártík.
Pro odpůrce přesunu nádraží je prý postoj unie zadostiučiněním. „Již takřka tři roky varujeme, že jedna z podmínek financování z evropských fondů je předložení férového srovnání možných variant. Na naše upozorňování však nebyl brán nejmenší ohled. Až teprve sama Evropská komise si tuto podmínku vynutila,“ sdělil Bártík.
Podle ministerstva dopravy to není s unijní kritikou projektu tak horké. „Reakce koalice Nádraží v centru je zbytečně vyhrocená. Evropská komise sice bude zkoumat obě varianty, ale přihlédne také k míře připravenosti toho kterého projektu. Není pravda, že by kvůli tomu musela vzniknout nová podrobná analýza,“ uvedl mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Odpůrci přesunu přesto vyzvali primátora Brna Romana Onderku, aby změnil názor a přestal prosazovat odsun nádraží. Podle nich je teď jasné, že odsunuté nádraží nemá o nic větší naději na získání evropských peněz, než nádraží v centru. Onderka však svůj postoj měnit nehodlá.
„O požadavku bruselských úředníků vím, ale pořád si stojím za tím, že odsunutá varianta má větší naději na získání evropských dotací. Odpůrci přesunu by se měli se svojí kritikou obrátit na investora a tím je ministerstvo dopravy,“ prohlásil primátor.
(Břeclavský deník)
„Evropská komise požaduje uvést závazek, že Česká republika zpracuje a posoudí v rámci přípravy investic alternativní variantní řešení vedení dopravních tras u projektů R52 a Europoint Brno,“ stojí v dokumentu z jednání Komise.
Evropským komisařům se nelíbí také to, že projednávané materiály o dálnici z Brna do Vídně neobsahovaly připomínky jejích odpůrců. Na unijní kritiku projektu Europoint Brno ihned zareagovali zástupci koalice Nádraží v centru. Podle nich se teď vše vrací do bodu nula. „Především to znamená, že o poloze nádraží a mnohamiliardovém příspěvku Evropské unie na tento projekt není vůbec rozhodnuto,“ uvedl Svatopluk Bártík.
Pro odpůrce přesunu nádraží je prý postoj unie zadostiučiněním. „Již takřka tři roky varujeme, že jedna z podmínek financování z evropských fondů je předložení férového srovnání možných variant. Na naše upozorňování však nebyl brán nejmenší ohled. Až teprve sama Evropská komise si tuto podmínku vynutila,“ sdělil Bártík.
Podle ministerstva dopravy to není s unijní kritikou projektu tak horké. „Reakce koalice Nádraží v centru je zbytečně vyhrocená. Evropská komise sice bude zkoumat obě varianty, ale přihlédne také k míře připravenosti toho kterého projektu. Není pravda, že by kvůli tomu musela vzniknout nová podrobná analýza,“ uvedl mluvčí ministerstva Karel Hanzelka.
Odpůrci přesunu přesto vyzvali primátora Brna Romana Onderku, aby změnil názor a přestal prosazovat odsun nádraží. Podle nich je teď jasné, že odsunuté nádraží nemá o nic větší naději na získání evropských peněz, než nádraží v centru. Onderka však svůj postoj měnit nehodlá.
„O požadavku bruselských úředníků vím, ale pořád si stojím za tím, že odsunutá varianta má větší naději na získání evropských dotací. Odpůrci přesunu by se měli se svojí kritikou obrátit na investora a tím je ministerstvo dopravy,“ prohlásil primátor.
(Břeclavský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/208451/
Dlouho jsem nechtěl vstupovat do mediální diskuse na téma přestavby brněnského železničního uzlu.
Jsem spoluautorem urbanistického řešení přestavby, a pro oponenty je tedy snadné obvinit mě ze snahy slepě bránit variantu odsunuté polohy osobního nádraží.
S blížícím se okamžikem rozhodnutí o zahájení projektu však tato diskuse nabývá znovu na intenzitě, proto považuji za svoji povinnost do ní vstoupit.
Odsun nádraží je správný záměr
Záměr přestavby železničního uzlu s odsunutou polohou osobního nádraží je starý více než osmdesát let. Generace plánovačů a urbanistů jsou účastníky znovu a znovu otevírané debaty, která ale opakovaně potvrzuje správnost koncepce přestavby s odsunutou polohou nádraží.
Hospodářská krize, světová válka a nakonec i čtyřicetiletá vláda totality zabránily jeho realizaci ve 20. století.
Podmínky pro realizaci pro Brno tak osudového projektu dozrály teprve nyní. Význam plynulého severojižního průjezdu městem od Jadranu a Vídně přes Ostravu do Polska a Pobaltí vzrostl teprve po pádu železné opony v 90. letech a zejména pak po vstupu Česka do Evropské unie.
Jeho zajištění není ale možné při stávající poloze nádraží. Vlaky od Vídně a Břeclavi dnes zajíždí do 5. a 6. nástupiště a směrem na Přerov, Ostravu a Polsko vyjíždí místo na sever nelogicky na jih a musí objet polovinu Brna, aby se dostaly do správného směru.
K tomuto argumentu se připojuje očekávaná renesance železniční dopravy související s přetížeností evropské dálniční sítě. Proto má dnes investor stavby (kterým není město Brno, ale stát zastoupený Správou železničně dopravní cesty) velký zájem, aby modernizace průjezdu jihomoravskou metropolí proběhla rychle.
Zde musím položit tak často diskutovanou otázku – je odsunutá poloha nádraží o osm set metrů jižněji skutečně mimo centrum?
Na její odpověď není nutné studium územních plánů, stačí se podívat na mapu města. Uvidíme historické jádro vymezené hradebním okruhem parků a prstencem kvalitní blokové zástavby. Ta je v jižním segmentu násilně přerušena periferií, kterou tvoří klín železničních tratí spojujících nádraží, postavené v roce 1839 na nevyhovujícím místě uvolněném po strženém městském opevnění.
Nové nádraží v centru
Doplníme-li tento chybějící klín mezi ulicemi Nové sady a Dornych nově vznikající městskou čtvrtí, dostaneme kompaktní obraz městské zástavby obklopující historické jádro a na jeho okraji nové železniční nádraží postavené jižně od ulice Opuštěné.
Nové nádraží bude tedy stát v rozšířeném centru města, ne mimo něj, bude dostupné tramvajovou, trolejbusovou i autobusovou dopravou a nabídne kapacitní parkoviště pro osobní auta.
Na přestavbě železničního uzlu ve variantě odsunuté polohy nádraží se intenzivně pracuje řadu let. Je to zodpovědně připravovaný projekt, pod kterým je podepsaná řada odborníků.
Přesto se stal v poslední době horkým tématem souboje některých politických stran a zájmových uskupení. Je těžké se tomu vyhnout, protože příprava projektu rozsahu přestavby železničního uzlu trvá řadu let. Od formulování záměru, prověřovacích studií, územních plánů, posouzení vlivu na životní prostředí, veřejná projednávání až po vlastní projektovou dokumentaci. Čas je v takovém případě nezbytnou daní pro objektivní a demokratické posuzování velkých investičních akcí, které jsou hrazeny z veřejných prostředků a dotýkají se života mnoha občanů. Právě proto je nutné respektovat kontinuitu projektové přípravy, která často přesahuje několik volebních období. Respekt k práci nejen politických předchůdců, ale především mnoha odborníků je jedinou cestou k prosazení a realizaci velkých projektů.
Do hry vstupuje čas, ale i peníze
Před námi dnes leží dobře připravený projekt a čas pro dostupnost prostředků z Evropské unie se zkracuje. Je tedy pochopitelné, že nejenom investor přestavby, ale i samo město Brno chce začít s jeho realizací.
Celý jižní segment města je díky přesunu želez
Jsem spoluautorem urbanistického řešení přestavby, a pro oponenty je tedy snadné obvinit mě ze snahy slepě bránit variantu odsunuté polohy osobního nádraží.
S blížícím se okamžikem rozhodnutí o zahájení projektu však tato diskuse nabývá znovu na intenzitě, proto považuji za svoji povinnost do ní vstoupit.
Odsun nádraží je správný záměr
Záměr přestavby železničního uzlu s odsunutou polohou osobního nádraží je starý více než osmdesát let. Generace plánovačů a urbanistů jsou účastníky znovu a znovu otevírané debaty, která ale opakovaně potvrzuje správnost koncepce přestavby s odsunutou polohou nádraží.
Hospodářská krize, světová válka a nakonec i čtyřicetiletá vláda totality zabránily jeho realizaci ve 20. století.
Podmínky pro realizaci pro Brno tak osudového projektu dozrály teprve nyní. Význam plynulého severojižního průjezdu městem od Jadranu a Vídně přes Ostravu do Polska a Pobaltí vzrostl teprve po pádu železné opony v 90. letech a zejména pak po vstupu Česka do Evropské unie.
Jeho zajištění není ale možné při stávající poloze nádraží. Vlaky od Vídně a Břeclavi dnes zajíždí do 5. a 6. nástupiště a směrem na Přerov, Ostravu a Polsko vyjíždí místo na sever nelogicky na jih a musí objet polovinu Brna, aby se dostaly do správného směru.
K tomuto argumentu se připojuje očekávaná renesance železniční dopravy související s přetížeností evropské dálniční sítě. Proto má dnes investor stavby (kterým není město Brno, ale stát zastoupený Správou železničně dopravní cesty) velký zájem, aby modernizace průjezdu jihomoravskou metropolí proběhla rychle.
Zde musím položit tak často diskutovanou otázku – je odsunutá poloha nádraží o osm set metrů jižněji skutečně mimo centrum?
Na její odpověď není nutné studium územních plánů, stačí se podívat na mapu města. Uvidíme historické jádro vymezené hradebním okruhem parků a prstencem kvalitní blokové zástavby. Ta je v jižním segmentu násilně přerušena periferií, kterou tvoří klín železničních tratí spojujících nádraží, postavené v roce 1839 na nevyhovujícím místě uvolněném po strženém městském opevnění.
Nové nádraží v centru
Doplníme-li tento chybějící klín mezi ulicemi Nové sady a Dornych nově vznikající městskou čtvrtí, dostaneme kompaktní obraz městské zástavby obklopující historické jádro a na jeho okraji nové železniční nádraží postavené jižně od ulice Opuštěné.
Nové nádraží bude tedy stát v rozšířeném centru města, ne mimo něj, bude dostupné tramvajovou, trolejbusovou i autobusovou dopravou a nabídne kapacitní parkoviště pro osobní auta.
Na přestavbě železničního uzlu ve variantě odsunuté polohy nádraží se intenzivně pracuje řadu let. Je to zodpovědně připravovaný projekt, pod kterým je podepsaná řada odborníků.
Přesto se stal v poslední době horkým tématem souboje některých politických stran a zájmových uskupení. Je těžké se tomu vyhnout, protože příprava projektu rozsahu přestavby železničního uzlu trvá řadu let. Od formulování záměru, prověřovacích studií, územních plánů, posouzení vlivu na životní prostředí, veřejná projednávání až po vlastní projektovou dokumentaci. Čas je v takovém případě nezbytnou daní pro objektivní a demokratické posuzování velkých investičních akcí, které jsou hrazeny z veřejných prostředků a dotýkají se života mnoha občanů. Právě proto je nutné respektovat kontinuitu projektové přípravy, která často přesahuje několik volebních období. Respekt k práci nejen politických předchůdců, ale především mnoha odborníků je jedinou cestou k prosazení a realizaci velkých projektů.
Do hry vstupuje čas, ale i peníze
Před námi dnes leží dobře připravený projekt a čas pro dostupnost prostředků z Evropské unie se zkracuje. Je tedy pochopitelné, že nejenom investor přestavby, ale i samo město Brno chce začít s jeho realizací.
Celý jižní segment města je díky přesunu želez
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/207391/
Rychlostní silnice R43, přestavba železničního uzlu nebo dostavba kanalizace? Který z takzvaných rozvojových projektů je v Brně momentálně nejdůležitější?
„Nedovedu si představit významnější projekt, než je přestavba nádraží,“ tvrdí dvorní architekt Územního plánu města Brna Jaroslav Dokoupil. „Zdaleka bych si nedovolil tvrdit, že přestavba nádraží,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES rozvojový náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana zelených).
Před několika týdny se vzdal funkcí, které jsou spojené s jednáním o nádraží. Nesouhlasí totiž s jeho odsunem. Musel kvůli tomu čelit na úterním zasedání zastupitelů kritice opoziční ODS. Ta dokonce navrhovala jeho odvolání z funkce. „Rozvojový náměstek brzdí rozvoj Brna,“ řekl zastupitel za ODS René Pelán. Rozpačitý je z toho i architekt Dokoupil.
„Je to rozhodně největší rozvojový projekt města, o tom není pochyb. Nové nádraží má šanci posunout město a jeho vývoj hodně dopředu. Srovnal bych to asi s tím, když Karel IV. začal v Praze stavět Nové Město,“ podivil se Dokoupil.
(Mladá fronta DNES)
„Nedovedu si představit významnější projekt, než je přestavba nádraží,“ tvrdí dvorní architekt Územního plánu města Brna Jaroslav Dokoupil. „Zdaleka bych si nedovolil tvrdit, že přestavba nádraží,“ uvedl v rozhovoru pro MF DNES rozvojový náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana zelených).
Před několika týdny se vzdal funkcí, které jsou spojené s jednáním o nádraží. Nesouhlasí totiž s jeho odsunem. Musel kvůli tomu čelit na úterním zasedání zastupitelů kritice opoziční ODS. Ta dokonce navrhovala jeho odvolání z funkce. „Rozvojový náměstek brzdí rozvoj Brna,“ řekl zastupitel za ODS René Pelán. Rozpačitý je z toho i architekt Dokoupil.
„Je to rozhodně největší rozvojový projekt města, o tom není pochyb. Nové nádraží má šanci posunout město a jeho vývoj hodně dopředu. Srovnal bych to asi s tím, když Karel IV. začal v Praze stavět Nové Město,“ podivil se Dokoupil.
(Mladá fronta DNES)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206405/
Jak využít budovu brněnského hlavního nádraží, až se stanice i s vlaky přesune na jih? Udělejme z ní vstup do nového brněnského koncertního sálu. S překvapivým návrhem přišel zastupitel Martin Prchal (ODS).
Předložil ho po návštěvě německého Baden Badenu, kde bývalé nádraží využili podobně pro tamní Festspielhaus. „Památkovou budovu použili jako secesní vstup s restauracemi a dalším zázemím – a za ni přistavěli moderní centrum s kulturními sály,“ řekl LN Prchal. Podle něj by šlo podobný projekt uskutečnit i v Brně. „Navrhovanému koncertnímu sálu mezi Veselou a Besední chybí odstup a prostor, aby vynikl. Na ploše po současných nástupištích by tento problém nevznikl, navíc by podobná úprava nádraží vytvořila netradiční přechod mezi starou a novou částí centra Brna. A ještě by šlo využít evropské dotace,“ dodal. Protože námět podal jako interpelaci, bude se jím muset vedení radnice zabývat.
Rozhodnutí ale není na radnici – nádraží totiž městu nepatří a o dalším osudu budovy dráhy ani stát nerozhodly. Zatím se předběžně mluví o jejím využití ke komerčním účelům, podobně jako tomu bylo například u Vaňkovky.
Bohuš Zoubek z Filharmonie Brno připomíná, že podobné návrhy před lety radní zvažovali. „Odborníci se ale vždy vrátili k lokalitě Veselá–Besední. Je tu neopomenutelný ekonomický aspekt – jako zázemí by mu sloužilo to, které již existuje v Besedním domě,“ poznamenal. Obává se, že podobné úvahy mohou stavbu sálu znovu oddálit. „Jen architektonická soutěž už stála 12,5 milionu,“ podotkl.
(Lidové noviny)
Předložil ho po návštěvě německého Baden Badenu, kde bývalé nádraží využili podobně pro tamní Festspielhaus. „Památkovou budovu použili jako secesní vstup s restauracemi a dalším zázemím – a za ni přistavěli moderní centrum s kulturními sály,“ řekl LN Prchal. Podle něj by šlo podobný projekt uskutečnit i v Brně. „Navrhovanému koncertnímu sálu mezi Veselou a Besední chybí odstup a prostor, aby vynikl. Na ploše po současných nástupištích by tento problém nevznikl, navíc by podobná úprava nádraží vytvořila netradiční přechod mezi starou a novou částí centra Brna. A ještě by šlo využít evropské dotace,“ dodal. Protože námět podal jako interpelaci, bude se jím muset vedení radnice zabývat.
Rozhodnutí ale není na radnici – nádraží totiž městu nepatří a o dalším osudu budovy dráhy ani stát nerozhodly. Zatím se předběžně mluví o jejím využití ke komerčním účelům, podobně jako tomu bylo například u Vaňkovky.
Bohuš Zoubek z Filharmonie Brno připomíná, že podobné návrhy před lety radní zvažovali. „Odborníci se ale vždy vrátili k lokalitě Veselá–Besední. Je tu neopomenutelný ekonomický aspekt – jako zázemí by mu sloužilo to, které již existuje v Besedním domě,“ poznamenal. Obává se, že podobné úvahy mohou stavbu sálu znovu oddálit. „Jen architektonická soutěž už stála 12,5 milionu,“ podotkl.
(Lidové noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206095/
Smlouvu o 1. části přestavby železničního uzlu Brno, konkrétně odstavného nádraží, uzavřelo město Brno se Správou železniční dopravní cesty. Ukazuje se, že dosavadní finanční zázemí celého díla za asi třicet miliard korun je zatím »na vodě«.
Náměstek primátora města Brna Martin Ander (SZ) se vzdal předsednictví v pracovní skupině, která jedná za město v orgánech pro přestavbu uzlu. Jako představitel Zelených a jeden z hlavních odpůrců přesunutí hlavního osobního nádraží do polohy za Zvonařku už nechce zastupovat Brno v tom, s čím nesouhlasí.
»Zastupitelstvo města projednalo výstavbu měnírny proudu pro energetické napájení nových tramvajových a trolejbusových tratí, které se mají stavět do prostoru budoucího nového hlavního osobního nádraží. I kdyby se nádraží do tzv. odsunuté polohy nakonec neumístilo, nové tratě MHD do desítky let zanedbané jižní části Brna jsou nezbytně potřeba. Město v přípravě železničního uzlu pokračuje, avšak základní problém je, jak na to dostat slíbené finanční prostředky z evropských a státních fondů,« uvedl na včerejší tiskové konferenci zastupitel za KSČM Josef Kůta.
Rovněž komunistický zastupitel Daniel Borecký připomněl myšlenku předsedy svého stranického klubu městské samosprávy Pavla Březy, že problém základních dopravních investic v Brně není v jejich trasování, nýbrž v kontroverzním procesu jejich projednávání v orgánech. To je od počátku základní kámen úrazu. »Myslím, že komunisté oprávněné souhlasili s rozšířením územního plánu o varianty umístění vlakového nádraží i rychlostní komunikace R43. Klub zaujal dobrý postoj, když požadoval zpracování variantních řešení, protože to nejsou zbytečně vyhozené peníze,« uvedl na tiskové konferenci Borecký.
Z oficiálních dokumentů modernizace železničního uzlu Borecký citoval, že uvolněný člen zastupitelstva pro řešení dopravních problémů Brna zachraňuje situaci objektivně nutnými racionálními a jedině možnými zásahy, aby nenastal velký průšvih. »Z variant velkých dopravních staveb se ukázalo, že plánovači nedořešili propustnost kolejových zhlaví železničního uzlu. Přitom ještě předvolební materiály ODS, která vládla na brněnské radnici 15 let, tvrdily, že je vše v pořádku. Praxe ukazuje, že to tak jasné není. Optimální není ani řešení tranzitního nákladního průtahu Brnem -není dobře připraveno. Chybí též řešení veřejné dopravy s propojením jednotlivých systémů, tedy provázanost mezinárodní a vnitrostátní železniční dopravy v Brně s autobusovou dopravou a integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje a s MHD. I když nové vedení radnice, tentokrát v čele s ČSSD udělalo k nápravě hodně, dodnes stav není optimální. Jako hlavní problém se tento týden na zastupitelstvu ukázalo, že nikdo neví, jestli jsou, či nejsou zabezpečeny finanční prostředky EU na přestavbu železničního uzlu Brno. Ukazuje se, že to, co proklamovalo předchozí vedení ODS na radnici, až tak pravda nebyla,« řekl Borecký.
(Haló noviny)
Náměstek primátora města Brna Martin Ander (SZ) se vzdal předsednictví v pracovní skupině, která jedná za město v orgánech pro přestavbu uzlu. Jako představitel Zelených a jeden z hlavních odpůrců přesunutí hlavního osobního nádraží do polohy za Zvonařku už nechce zastupovat Brno v tom, s čím nesouhlasí.
»Zastupitelstvo města projednalo výstavbu měnírny proudu pro energetické napájení nových tramvajových a trolejbusových tratí, které se mají stavět do prostoru budoucího nového hlavního osobního nádraží. I kdyby se nádraží do tzv. odsunuté polohy nakonec neumístilo, nové tratě MHD do desítky let zanedbané jižní části Brna jsou nezbytně potřeba. Město v přípravě železničního uzlu pokračuje, avšak základní problém je, jak na to dostat slíbené finanční prostředky z evropských a státních fondů,« uvedl na včerejší tiskové konferenci zastupitel za KSČM Josef Kůta.
Rovněž komunistický zastupitel Daniel Borecký připomněl myšlenku předsedy svého stranického klubu městské samosprávy Pavla Březy, že problém základních dopravních investic v Brně není v jejich trasování, nýbrž v kontroverzním procesu jejich projednávání v orgánech. To je od počátku základní kámen úrazu. »Myslím, že komunisté oprávněné souhlasili s rozšířením územního plánu o varianty umístění vlakového nádraží i rychlostní komunikace R43. Klub zaujal dobrý postoj, když požadoval zpracování variantních řešení, protože to nejsou zbytečně vyhozené peníze,« uvedl na tiskové konferenci Borecký.
Z oficiálních dokumentů modernizace železničního uzlu Borecký citoval, že uvolněný člen zastupitelstva pro řešení dopravních problémů Brna zachraňuje situaci objektivně nutnými racionálními a jedině možnými zásahy, aby nenastal velký průšvih. »Z variant velkých dopravních staveb se ukázalo, že plánovači nedořešili propustnost kolejových zhlaví železničního uzlu. Přitom ještě předvolební materiály ODS, která vládla na brněnské radnici 15 let, tvrdily, že je vše v pořádku. Praxe ukazuje, že to tak jasné není. Optimální není ani řešení tranzitního nákladního průtahu Brnem -není dobře připraveno. Chybí též řešení veřejné dopravy s propojením jednotlivých systémů, tedy provázanost mezinárodní a vnitrostátní železniční dopravy v Brně s autobusovou dopravou a integrovaným dopravním systémem Jihomoravského kraje a s MHD. I když nové vedení radnice, tentokrát v čele s ČSSD udělalo k nápravě hodně, dodnes stav není optimální. Jako hlavní problém se tento týden na zastupitelstvu ukázalo, že nikdo neví, jestli jsou, či nejsou zabezpečeny finanční prostředky EU na přestavbu železničního uzlu Brno. Ukazuje se, že to, co proklamovalo předchozí vedení ODS na radnici, až tak pravda nebyla,« řekl Borecký.
(Haló noviny)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206080/
Vladan DOKOUPIL, moderátor
--------------------
Brněnští zastupitelé včera schválili smlouvu se Správou železniční dopravní cesty o stavbě nového odstaveného nádraží. Jedná se o první etapu přestavby železničního uzlu Brno, která je shodná pro obě možné varianty umístění budoucího osobního nádraží. Vysvětlil primátor Roman Onderka.
Roman ONDERKA, primátor města Brno
--------------------
To je odstavné nádraží v Heršpicích, ulice Sokolova na vjezd, lépe řečeno přepážení kolejového svršku tak, aby se všichni mohli bezpečně a kvalitně dostat z jedné části města na druhou. Tady je potřeba říci, že včera zastupitelé dostali také informativní zprávu o vývoji ve vztahu právě k železničnímu uzlu Brno, budou jí dostávat každý měsíc na zasedání zastupitelstva a veškeré informace budou průběžně na webových stránkách města.
(ČRo - Brno)
Nějak panu primátorovi nerozumím...
--------------------
Brněnští zastupitelé včera schválili smlouvu se Správou železniční dopravní cesty o stavbě nového odstaveného nádraží. Jedná se o první etapu přestavby železničního uzlu Brno, která je shodná pro obě možné varianty umístění budoucího osobního nádraží. Vysvětlil primátor Roman Onderka.
Roman ONDERKA, primátor města Brno
--------------------
To je odstavné nádraží v Heršpicích, ulice Sokolova na vjezd, lépe řečeno přepážení kolejového svršku tak, aby se všichni mohli bezpečně a kvalitně dostat z jedné části města na druhou. Tady je potřeba říci, že včera zastupitelé dostali také informativní zprávu o vývoji ve vztahu právě k železničnímu uzlu Brno, budou jí dostávat každý měsíc na zasedání zastupitelstva a veškeré informace budou průběžně na webových stránkách města.
(ČRo - Brno)
Nějak panu primátorovi nerozumím...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/206077/
Odpůrci stěhování vlakového nádraží zpochybňují projekt
Přesun hlavního vlakového nádraží v Brně je hotová věc! Nádraží by se mělo do roku 2013 odsunout z centra o dva kilometry na jih města. Přeložení kolejí a vybudování nové nádražní haly přijde na téměř 20 miliard korun. Odpůrci odsunu ale tvrdí: „Evropská unie na to peníze nedá!“
„Stavba by mohla začít v půlce roku 2009. Je to optimistický výhled, ale je reálný,“ říká Jiří Mlynář, šéf olomoucké pobočky Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Právě tato instituce je investorem přesunu brněnského nádraží.
Investor počítá, že město Brno a Jihomoravský kraj do odsunu vrazí asi 3,5 miliardy korun. Zbylých 16 miliard by měl dodat stát a Evropská unie.
Ta by měla přispět asi osmi miliardami na přestavbu železničního průtahu. „Evropské unii je jedno, jaké bude brněnské nádraží. Unii zajímá průtah, který propojuje evropské koridory,“ zdůraznil Mlynář.
„Nevěřím, že Evropská unie dá peníze na tak špatný projekt!“ tvrdí senátor a brněnský radní Jiří Zlatuška. Právě jeho tým a zelení trvají na nádraží v centru Brna.
O evropských operačních programech, ze kterých mají přitéct peníze na přesun nádraží, se už v Bruselu jedná. A jednání skončí až za několik měsíců. Teprve pak bude jasné, kolik peněz Evropská unie poskytne.
(Blesk)
Přesun hlavního vlakového nádraží v Brně je hotová věc! Nádraží by se mělo do roku 2013 odsunout z centra o dva kilometry na jih města. Přeložení kolejí a vybudování nové nádražní haly přijde na téměř 20 miliard korun. Odpůrci odsunu ale tvrdí: „Evropská unie na to peníze nedá!“
„Stavba by mohla začít v půlce roku 2009. Je to optimistický výhled, ale je reálný,“ říká Jiří Mlynář, šéf olomoucké pobočky Správy železniční a dopravní cesty (SŽDC). Právě tato instituce je investorem přesunu brněnského nádraží.
Investor počítá, že město Brno a Jihomoravský kraj do odsunu vrazí asi 3,5 miliardy korun. Zbylých 16 miliard by měl dodat stát a Evropská unie.
Ta by měla přispět asi osmi miliardami na přestavbu železničního průtahu. „Evropské unii je jedno, jaké bude brněnské nádraží. Unii zajímá průtah, který propojuje evropské koridory,“ zdůraznil Mlynář.
„Nevěřím, že Evropská unie dá peníze na tak špatný projekt!“ tvrdí senátor a brněnský radní Jiří Zlatuška. Právě jeho tým a zelení trvají na nádraží v centru Brna.
O evropských operačních programech, ze kterých mají přitéct peníze na přesun nádraží, se už v Bruselu jedná. A jednání skončí až za několik měsíců. Teprve pak bude jasné, kolik peněz Evropská unie poskytne.
(Blesk)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/205300/
Projekt stavby brněnského odstavného nádraží, které má navazovat na nový železniční uzel v jižní části města, dostal po včerejším jednání radních znovu zelenou.
„Schválili jsme návrh smlouvy mezi městem a Správou železnic a dopravních cest. Město se bude podílet na stavbě podjezdu v Sokolově ulici. V polovině listopadu se začne stavět,“ řekl primátor Brna Roman Onderka.
Město zaplatí podjezd za dvě stě dvacet milionů korun, správa železnic zase koleje, které budou směřovat do nového odstavného nádraží v Horních Heršpicích. „Dnes je tam přejezd, který brání bezpečnému křížení vlaků a aut,“ vysvětlil nový člen komise pro nádraží Josef Veselý.
Odstavné nádraží se má stát technickým zázemím pro nové nádraží v jižní poloze. Je také zatím jediným projektem, kterému úředníci v souvislosti s rekonstrukcí železničního uzlu udělili stavební povolení. „V tomto nádraží budou mít železničáři opravny, myčku a různé technické budovy,“ přiblížil plán Onderka.
Odstavné nádraží za osm set milionů korun se mělo začít stavět již před rokem. Stavbu však v březnu 2006 zastavil antimonopolní úřad, kterému se nelíbil způsob výběrového řízení.
(Brněnský deník)
Buď pan primátor neví, s kým smlouvu podepsal, nebo název Správy železniční dopravní cesty zkomolil(a) autor (hrd).
No ale hlavně že se už něco děje...
„Schválili jsme návrh smlouvy mezi městem a Správou železnic a dopravních cest. Město se bude podílet na stavbě podjezdu v Sokolově ulici. V polovině listopadu se začne stavět,“ řekl primátor Brna Roman Onderka.
Město zaplatí podjezd za dvě stě dvacet milionů korun, správa železnic zase koleje, které budou směřovat do nového odstavného nádraží v Horních Heršpicích. „Dnes je tam přejezd, který brání bezpečnému křížení vlaků a aut,“ vysvětlil nový člen komise pro nádraží Josef Veselý.
Odstavné nádraží se má stát technickým zázemím pro nové nádraží v jižní poloze. Je také zatím jediným projektem, kterému úředníci v souvislosti s rekonstrukcí železničního uzlu udělili stavební povolení. „V tomto nádraží budou mít železničáři opravny, myčku a různé technické budovy,“ přiblížil plán Onderka.
Odstavné nádraží za osm set milionů korun se mělo začít stavět již před rokem. Stavbu však v březnu 2006 zastavil antimonopolní úřad, kterému se nelíbil způsob výběrového řízení.
(Brněnský deník)
Buď pan primátor neví, s kým smlouvu podepsal, nebo název Správy železniční dopravní cesty zkomolil(a) autor (hrd).
No ale hlavně že se už něco děje...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203545/
Od referenda o poloze vlakového nádraží v Brně brzy uplynou tři roky. Zákon umožňuje zopakování referenda o stejné otázce nejdříve po dvou letech. Svojí velikostí zatím nepřekonané místní referendum nebylo pro tehdejší vedení brněnské radnice platné ani závazné. Výsledek hlasování v poměru osmdesát pět procent proti patnácti procentům prosazovatele odsunu z řad ODS a KDU-ČSL nezneklidnil. Účast necelých dvaceti pěti procent obyvatel města Brna nesplnila zákonnou podmínku účasti padesáti procent oprávněných voličů, a tak byl názor vyjádřený desetitisíci Brňany ignorován.
Po třech letech, v září 2007, se nacházíme v dramaticky odlišné situaci. K dispozici je obsáhlá studie porovnávající obě zvažované varianty a dávající jak politikům, tak i veřejnosti aktualizované podklady pro možnou změnu rozhodnutí.
V čele radnice stojí nová koalice, jejíž dvě složky, Strana zelených a tým Jiřího Zlatušky, prosazují stejný názor jako osmdesát pět procent účastníků referenda v roce 2004. Tedy zastavit práce na odsunuté variantě a věnovat energii rozpracování varianty přisunuté polohy vlakového nádraží. Nedávný průzkum MF DNES prokázal, že většina obyvatel stále upřednostňuje přisunutou polohu nádraží.
Radniční koalice zatím neví, jak se vyrovnat s tímto zásadním rozhodnutím. Silná opozice ODS a KSČM podporuje odsunutou variantu stejně jako (vždy) koaliční lidovci. Socialisté sice obratně kličkují při vyjadřování, ale jejich náklonnost pro odsunutou variantu je více než zřejmá. Zelení a liberálové mají opačný názor. Rozhodnutí však nelze utéci. Koalice je vázána svým slibem podepsaným v koaliční smlouvě. V bodě IV. koaliční smlouvy stojí: „Realizována může být jen taková varianta nádraží, u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti.“ Ještě dál jde smlouva v bodě I.: „O zásadních otázkách rozvoje města vyhlásíme referendum, jehož výsledkem se budeme řídit.“
Podle dostupných informací se koalice k vyhlášení referenda zatím nechystá. To je dosti překvapivé. Přesvědčit všechny členy koalice, že rozhodnutí o poloze nádraží není „zásadní otázkou rozvoje města“, se dá možná formou kombinující jednání a nátlak dosáhnout, u veřejnosti je to však zhola nemožné.
U některých konzervativních stran je nedodržování programu běžnou politickou praxí, kterou jejich voliči přes mírné reptání dlouhodobě tolerují. Pro zelené, Zlatuškovy liberály a socialisty je podobná politika velmi riskantní a již příští rok mohou pocítit její následky ve volbách.
Koalice tak má před sebou nejen zásadní rozhodnutí, ale i test vlastní důvěryhodnosti. Musí dodržet vlastní koaliční smlouvu a nabídnout Brňanům možnost, v souladu se zákonem o místním referendu, vyjádřit se znovu ke „stavbě století“. Nebo ne?
O autorovi| Milan J. Hamerský, politický analytik Institutu K. H. Borovského
(Mladá fronta DNES)
Jo jo, vyhlašujte další referenda a ujede vám vlak...
Po třech letech, v září 2007, se nacházíme v dramaticky odlišné situaci. K dispozici je obsáhlá studie porovnávající obě zvažované varianty a dávající jak politikům, tak i veřejnosti aktualizované podklady pro možnou změnu rozhodnutí.
V čele radnice stojí nová koalice, jejíž dvě složky, Strana zelených a tým Jiřího Zlatušky, prosazují stejný názor jako osmdesát pět procent účastníků referenda v roce 2004. Tedy zastavit práce na odsunuté variantě a věnovat energii rozpracování varianty přisunuté polohy vlakového nádraží. Nedávný průzkum MF DNES prokázal, že většina obyvatel stále upřednostňuje přisunutou polohu nádraží.
Radniční koalice zatím neví, jak se vyrovnat s tímto zásadním rozhodnutím. Silná opozice ODS a KSČM podporuje odsunutou variantu stejně jako (vždy) koaliční lidovci. Socialisté sice obratně kličkují při vyjadřování, ale jejich náklonnost pro odsunutou variantu je více než zřejmá. Zelení a liberálové mají opačný názor. Rozhodnutí však nelze utéci. Koalice je vázána svým slibem podepsaným v koaliční smlouvě. V bodě IV. koaliční smlouvy stojí: „Realizována může být jen taková varianta nádraží, u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti.“ Ještě dál jde smlouva v bodě I.: „O zásadních otázkách rozvoje města vyhlásíme referendum, jehož výsledkem se budeme řídit.“
Podle dostupných informací se koalice k vyhlášení referenda zatím nechystá. To je dosti překvapivé. Přesvědčit všechny členy koalice, že rozhodnutí o poloze nádraží není „zásadní otázkou rozvoje města“, se dá možná formou kombinující jednání a nátlak dosáhnout, u veřejnosti je to však zhola nemožné.
U některých konzervativních stran je nedodržování programu běžnou politickou praxí, kterou jejich voliči přes mírné reptání dlouhodobě tolerují. Pro zelené, Zlatuškovy liberály a socialisty je podobná politika velmi riskantní a již příští rok mohou pocítit její následky ve volbách.
Koalice tak má před sebou nejen zásadní rozhodnutí, ale i test vlastní důvěryhodnosti. Musí dodržet vlastní koaliční smlouvu a nabídnout Brňanům možnost, v souladu se zákonem o místním referendu, vyjádřit se znovu ke „stavbě století“. Nebo ne?
O autorovi| Milan J. Hamerský, politický analytik Institutu K. H. Borovského
(Mladá fronta DNES)
Jo jo, vyhlašujte další referenda a ujede vám vlak...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203026/
Čeká nás další geniálně strategicky zpracovaná šachová partie?
Král, dáma, střelec, kůň, věž, pěšec. Šachy - hra králů. Dnes je bez rozdílu postavení hraje mnoho lidí na světě. Měla by to být hra zábavná. Zneužití se trestá
Již od referenda 2004 sleduji problematiku odsunu nádraží poměrně podrobně, a proto jsem si nemohl nevšimnout určitých názorových kotrmelců, které socialisté předvedli.
Během minulého volebního období byl postoj této strany k odsunu podlemnedo jisté míry „neutrální“, nebo lépe řečeno, ne tak vyhraněný, jako v případěODSa Strany zelených. Jak se blížily volby a zintenzivňoval se boj, tak přišla koalice Nádraží v centru se svou studií, na které byli kmému údivu podepsáni kromě zelených a zlatuškovců také socialisté. Říkal jsem si tehdy, že je to čistě pragmatický tah, vždyť ve hře bylo poměrně hodně hlasů, které bylo možno získat od odpůrců odsunu, ale trochu mi to hlavou vrtalo. Uzelených jsem to poměrně „chápal“, měli na přisunuté poloze v podstatě postavenou kampaň, pan Zlatuška zase stavěl na absolutním vymezení proti ODS, takže se to taky „chápat dá“, šel až do koncovky, ale ČSSD? Vjejich případě to tedy asi podle všeho byl pragmatismus „non plus ultra“.
Po sestavení koalice došlo k slibované analýze, ke které se vyjadřovat nebudu…Důležitá jsou slova, která po vyhodnocení této analýzy socialisté vyřkli: „Jsme sice stále proti odsunu, ale vzhledem k tomu, že bychom v případě přisunuté polohy nedosáhli na peníze z fondů EU, nedá se nic dělat, poděkujte ODS, která o jiných variantách nechtěla diskutovat.“ Je tu další kotrmelec, řekl bych, tentokráte „šach mat“.
Pokud se nepletu, tak uběhlo přesně 80 let od památné partie Alechin vs. Capablanca. Pan primátor se jednou přiznal, že rád hraje šachy. Navíc onehdy v tisku proběhla diskuse o jeho vzhledu, a tak dejme tomu, že oním Valentinem šachovnice, tedy Capablancou, je právě pan Onderka, potažmo ČSSD. Kdo je tedy Alechin, tenkomu dal Capablanca mat? Je jím Brno? Asi těžko, poněvadž o potřebnosti odsunu na kraj nově vzniklého centra (ne mimocentrum!, jak bývá často demagogicky deklarováno) jsem bytostně přesvědčen, stejně jako velká část odborné veřejnosti. Dal tedy mat ODS? To zřejmě asi také ne, vždyť tato strana o přesun usiluje již od znovunastolení demokracie. Tak komu tedy ČSSD dala tento mat? Já bych řekl, že svým voličům a především sama sobě.
Je také docela pravděpodobné, že se o žádnou šachovou partii ve stylu „šachového stroje“ jménem Capablanca nejednalo, že šlo pouze o jakýsi „točkolotoč“. To je ale pouze jakýsi povrch věci, který není podstatný. Podstatný je obsah, tedy to, aby už konečně po desetiletích plánů k onomuodsunu došlo, aby nám neujel vlak, z vedlejší koleje, z jiného města. Výpravčí už píská, je nejvyšší čas nastoupit…
(Brněnský deník)
Král, dáma, střelec, kůň, věž, pěšec. Šachy - hra králů. Dnes je bez rozdílu postavení hraje mnoho lidí na světě. Měla by to být hra zábavná. Zneužití se trestá
Již od referenda 2004 sleduji problematiku odsunu nádraží poměrně podrobně, a proto jsem si nemohl nevšimnout určitých názorových kotrmelců, které socialisté předvedli.
Během minulého volebního období byl postoj této strany k odsunu podlemnedo jisté míry „neutrální“, nebo lépe řečeno, ne tak vyhraněný, jako v případěODSa Strany zelených. Jak se blížily volby a zintenzivňoval se boj, tak přišla koalice Nádraží v centru se svou studií, na které byli kmému údivu podepsáni kromě zelených a zlatuškovců také socialisté. Říkal jsem si tehdy, že je to čistě pragmatický tah, vždyť ve hře bylo poměrně hodně hlasů, které bylo možno získat od odpůrců odsunu, ale trochu mi to hlavou vrtalo. Uzelených jsem to poměrně „chápal“, měli na přisunuté poloze v podstatě postavenou kampaň, pan Zlatuška zase stavěl na absolutním vymezení proti ODS, takže se to taky „chápat dá“, šel až do koncovky, ale ČSSD? Vjejich případě to tedy asi podle všeho byl pragmatismus „non plus ultra“.
Po sestavení koalice došlo k slibované analýze, ke které se vyjadřovat nebudu…Důležitá jsou slova, která po vyhodnocení této analýzy socialisté vyřkli: „Jsme sice stále proti odsunu, ale vzhledem k tomu, že bychom v případě přisunuté polohy nedosáhli na peníze z fondů EU, nedá se nic dělat, poděkujte ODS, která o jiných variantách nechtěla diskutovat.“ Je tu další kotrmelec, řekl bych, tentokráte „šach mat“.
Pokud se nepletu, tak uběhlo přesně 80 let od památné partie Alechin vs. Capablanca. Pan primátor se jednou přiznal, že rád hraje šachy. Navíc onehdy v tisku proběhla diskuse o jeho vzhledu, a tak dejme tomu, že oním Valentinem šachovnice, tedy Capablancou, je právě pan Onderka, potažmo ČSSD. Kdo je tedy Alechin, tenkomu dal Capablanca mat? Je jím Brno? Asi těžko, poněvadž o potřebnosti odsunu na kraj nově vzniklého centra (ne mimocentrum!, jak bývá často demagogicky deklarováno) jsem bytostně přesvědčen, stejně jako velká část odborné veřejnosti. Dal tedy mat ODS? To zřejmě asi také ne, vždyť tato strana o přesun usiluje již od znovunastolení demokracie. Tak komu tedy ČSSD dala tento mat? Já bych řekl, že svým voličům a především sama sobě.
Je také docela pravděpodobné, že se o žádnou šachovou partii ve stylu „šachového stroje“ jménem Capablanca nejednalo, že šlo pouze o jakýsi „točkolotoč“. To je ale pouze jakýsi povrch věci, který není podstatný. Podstatný je obsah, tedy to, aby už konečně po desetiletích plánů k onomuodsunu došlo, aby nám neujel vlak, z vedlejší koleje, z jiného města. Výpravčí už píská, je nejvyšší čas nastoupit…
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/203009/
Židenické zlobí stále hlučnější vlaky. Zastupitelé proto požadují technické úpravy na trati a chtějí nechat změřit hlučnost provozu.
Hluk od projíždějících vlaků je pořád větší, stěžují si lidé bydlící v brněnské městské části Židenice. Jejím středem totiž vede frekventovaná železniční trať směrem na Blansko, která snižuje kvalitu bydlení v této části Brna.
Židenickým zastupitelům už proto došla trpělivost. Včera na svém devátém zasedání přijali usnesení, jímž vyzývají provozovatele železnice k okamžitým technickým úpravám trati.
„Lidé bydlící v dotčených ulicích chtějí, aby se konečně něco dělo. Z různých jednání o problémech železnice nikdy nic kloudného nevypadlo. Proto jsme se rozhodli, že budeme hájit zájmy našich obyvatel. Argument Správy železniční dopravní cesty, že za tři roky se bude rekonstruovat celý dopravní uzel, a proto se teď nic dělat nebude, neobstojí,“ prohlásil místostarosta Židenic Aleš Vytopil.
Poukázal i na další zvláštnost. „Několikrát nám tvrdili, že největší hluk způsobuje to, že jejich vagony mají šišatá kola. Proto chceme, aby po trati jezdila odpovídající technika,“ dodal Vytopil.
Městská část chce tlačit na to, aby se problematické věci alespoň částečně vylepšily co nejdříve. „Požadujeme, aby se některé nejdůležitější úpravy udělaly hned, ještě před zahájením rekonstrukce celého železničního uzlu. Nemůžeme čekat několik dalších let, než se začne něco dít. Lidé bydlící podél trati strádají,“ tvrdí starosta Židenic Roman Vašina.
Poslední kroky zastupitelů Žideničtí vítají. „Konečně začali něco dělat. Zástupci drah nám vůbec nepomohli, je proto dobře, že se v tom začali angažovat naši místní politici. Obávám se ale, že ani jejich snaha nepomůže,“ myslí si Leoš Zedník.
Ani Květoslava Černá není moc optimistická. „Je sice pěkné, že o tom zastupitelé jednali. Ale stejně si myslím, že to k ničemu nepovede. Dráhy prostě počkají na stavbu nového nádraží. Lidé jsou jim ukradení,“ poznamenala sklesle Černá.
Žideničtí chystají i další kroky. Chtějí vyzvat hygieniky, aby na celé trati vedoucí Židenicemi změřili hladinu hluku. Někteří zastupitelé ale vyzývají k pečlivému formulování výzvy. „Mám obavu, abychom ta měření nemuseli nakonec platit z rozpočtu městské části,“ podotknul zastupitel a zároveň krajský hejtman Stanislav Juránek.
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek včera text židenické výzvy neměl k dispozici. „Nemůžu se proto k tomu vyjádřit,“ vzkázal.
(Brněnský deník)
Zajímavé, že dřív jim trať nevadila. Ani když na ní řvaly "Sergeje"...
Hluk od projíždějících vlaků je pořád větší, stěžují si lidé bydlící v brněnské městské části Židenice. Jejím středem totiž vede frekventovaná železniční trať směrem na Blansko, která snižuje kvalitu bydlení v této části Brna.
Židenickým zastupitelům už proto došla trpělivost. Včera na svém devátém zasedání přijali usnesení, jímž vyzývají provozovatele železnice k okamžitým technickým úpravám trati.
„Lidé bydlící v dotčených ulicích chtějí, aby se konečně něco dělo. Z různých jednání o problémech železnice nikdy nic kloudného nevypadlo. Proto jsme se rozhodli, že budeme hájit zájmy našich obyvatel. Argument Správy železniční dopravní cesty, že za tři roky se bude rekonstruovat celý dopravní uzel, a proto se teď nic dělat nebude, neobstojí,“ prohlásil místostarosta Židenic Aleš Vytopil.
Poukázal i na další zvláštnost. „Několikrát nám tvrdili, že největší hluk způsobuje to, že jejich vagony mají šišatá kola. Proto chceme, aby po trati jezdila odpovídající technika,“ dodal Vytopil.
Městská část chce tlačit na to, aby se problematické věci alespoň částečně vylepšily co nejdříve. „Požadujeme, aby se některé nejdůležitější úpravy udělaly hned, ještě před zahájením rekonstrukce celého železničního uzlu. Nemůžeme čekat několik dalších let, než se začne něco dít. Lidé bydlící podél trati strádají,“ tvrdí starosta Židenic Roman Vašina.
Poslední kroky zastupitelů Žideničtí vítají. „Konečně začali něco dělat. Zástupci drah nám vůbec nepomohli, je proto dobře, že se v tom začali angažovat naši místní politici. Obávám se ale, že ani jejich snaha nepomůže,“ myslí si Leoš Zedník.
Ani Květoslava Černá není moc optimistická. „Je sice pěkné, že o tom zastupitelé jednali. Ale stejně si myslím, že to k ničemu nepovede. Dráhy prostě počkají na stavbu nového nádraží. Lidé jsou jim ukradení,“ poznamenala sklesle Černá.
Žideničtí chystají i další kroky. Chtějí vyzvat hygieniky, aby na celé trati vedoucí Židenicemi změřili hladinu hluku. Někteří zastupitelé ale vyzývají k pečlivému formulování výzvy. „Mám obavu, abychom ta měření nemuseli nakonec platit z rozpočtu městské části,“ podotknul zastupitel a zároveň krajský hejtman Stanislav Juránek.
Generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Jan Komárek včera text židenické výzvy neměl k dispozici. „Nemůžu se proto k tomu vyjádřit,“ vzkázal.
(Brněnský deník)
Zajímavé, že dřív jim trať nevadila. Ani když na ní řvaly "Sergeje"...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201585/
Na základě zadání zastupitelstva města Brna skupina expertů pod vedením Ing. Landy a profesora Lehovce z ČVUT zpracovala v krátkém čase studii »Analýza variant přestavby železničního uzlu Brno« (dál ŽUB). Tato studie metodou multikriteriální analýzy porovnala efektivnost dvou základních variant přestavby ŽUB - vedením brněnské radnice 75 let prosazovanou variantu odsunu hlavního osobního železničního nádraží z centra Brna o 950 m na jih na nádraží Brno-dolní na nákladovém průtahu (dále nádraží v odsunuté poloze) a variantu jeho zásadní rekonstrukce, modernizace a rozšíření ve stávající poloze (dále nádraží v centru).
Nulová varianta (nedělat nic) není reálná pro nedostatečné parametry stávajícího nádraží a pro jeho zchátralost (úzká místa na vjezdu a výjezdu z nádraží, absence rezervní kapacity nádraží, nedostatečné zázemí, nedostatečný počet nástupních hran při průjezdních kolejích, nevyhovující zabezpečovací zařízení atd.).
Určitým problémem srovnání byla skutečnost, že varianta v odsunuté poloze je podstatně více rozpracovaná než alternativa zachování nádraží v centru, kterou vytvořila skupina dopravních expertů ve svém volném čase, neboť vedení města Brna až do listopadu 2006 neumožňovalo aktivity k zachování a modernizaci nádraží v centru. Zejména ve stavební části jsou proto větší rizika překvapení ve variantě nádraží v centru než v odsunuté poloze.
Propočet efektivnosti podle platných metodik nebyl proveden ani v jedné z variant. Výsledky posuzování vlivů na životní prostředí nelze využít, protože nebylo provedeno pro alternativy nádraží v odsunuté poloze.
Základními kritérii posouzení byly soulad s naplněním záměru modernizace železničních koridorů na území ČR, funkčnost systému železniční dopravy s hlavním nádražím na území Brna, získání maximální podpory z fondů Evropské unie (EU) a veřejných rozpočtů, výhodnost pro občany města Brna a cestující a identifikace rizik obou variant projektu.
Železniční aspekty
Snaha vymístit údajně rozvoji překážející hlavní železniční nádraží z centra a stimulovat tak rozvoj jižní zóny centra Brna, jež se navíc nachází v záplavovém území, takže by se tam vůbec nemělo stavět, je brněnskou raritou. Nejedno významné město Evropy naopak roli nádraží umístěného ve svém centru posiluje (přeměnou neprůjezdných nádraží na průjezdná pomocí stavby tunelu, budováním vlakotramvajových systémů atd.), popř. vkládá (Berlín).
Dle studie současné i výhledové potřeby osobní železniční dopravy v Brně je s to zabezpečit jak nádraží ve stávající, tak v odsunuté poloze. Na modernizovaném nádraží v centru lze čekat přírůstek počtu cestujících z důvodu modernizace, zejména rozšíření průjezdních osobních vlaků, o 15 %. Na odsunutém nádraží lze předpokládat pokles počtu cestujících ve prospěch jiných dopravních terminálů v Brně. Nádraží v centru je tak lepší vzhledem k cestujícím i vzhledem k městu (nižší potřeba městské hromadné dopravy - MHD), lepší propustností a malými nároky na protipovodňovou ochranu. Varianta nádraží v odsunuté poloze neumožní objezd místa vyřazeného z provozu dopravní nehodou.
Neznámou je budoucí výstavba vysokorychlostní tratě a tzv. severojižního diametru a způsob jejich zapojení do ŽUB. Obě varianty nesmí znemožnit potřebu jejich výstavby, což je reálné.
Omezení dopravy po dobu přestavby ŽUB se v obou variantách jeví jako malé. Varianta nádraží v centru by byla náročnější na provoz nádraží po dobu rekonstrukce, ale kapacitu nádraží by zvyšovala po etapách již během výstavby. Demolice v důsledku rekonstrukce ŽUB jsou u obou variant různé, malé a srovnatelné. Obě varianty potřebují shodně výstavbu odstavného nádraží.
Kvalita veřejné dopravy
Stávající poloha nádraží v centru je z hlediska cestující veřejnosti optimální. Celé dnešní centrum Brna, ale také jeho případná nová jižní zóna je z něj pěšky dostupná do 15 minut. Optimální je i z hlediska MHD Brno, protože je před ním hlavní uzel MHD, zejména tramvají, dále
Nulová varianta (nedělat nic) není reálná pro nedostatečné parametry stávajícího nádraží a pro jeho zchátralost (úzká místa na vjezdu a výjezdu z nádraží, absence rezervní kapacity nádraží, nedostatečné zázemí, nedostatečný počet nástupních hran při průjezdních kolejích, nevyhovující zabezpečovací zařízení atd.).
Určitým problémem srovnání byla skutečnost, že varianta v odsunuté poloze je podstatně více rozpracovaná než alternativa zachování nádraží v centru, kterou vytvořila skupina dopravních expertů ve svém volném čase, neboť vedení města Brna až do listopadu 2006 neumožňovalo aktivity k zachování a modernizaci nádraží v centru. Zejména ve stavební části jsou proto větší rizika překvapení ve variantě nádraží v centru než v odsunuté poloze.
Propočet efektivnosti podle platných metodik nebyl proveden ani v jedné z variant. Výsledky posuzování vlivů na životní prostředí nelze využít, protože nebylo provedeno pro alternativy nádraží v odsunuté poloze.
Základními kritérii posouzení byly soulad s naplněním záměru modernizace železničních koridorů na území ČR, funkčnost systému železniční dopravy s hlavním nádražím na území Brna, získání maximální podpory z fondů Evropské unie (EU) a veřejných rozpočtů, výhodnost pro občany města Brna a cestující a identifikace rizik obou variant projektu.
Železniční aspekty
Snaha vymístit údajně rozvoji překážející hlavní železniční nádraží z centra a stimulovat tak rozvoj jižní zóny centra Brna, jež se navíc nachází v záplavovém území, takže by se tam vůbec nemělo stavět, je brněnskou raritou. Nejedno významné město Evropy naopak roli nádraží umístěného ve svém centru posiluje (přeměnou neprůjezdných nádraží na průjezdná pomocí stavby tunelu, budováním vlakotramvajových systémů atd.), popř. vkládá (Berlín).
Dle studie současné i výhledové potřeby osobní železniční dopravy v Brně je s to zabezpečit jak nádraží ve stávající, tak v odsunuté poloze. Na modernizovaném nádraží v centru lze čekat přírůstek počtu cestujících z důvodu modernizace, zejména rozšíření průjezdních osobních vlaků, o 15 %. Na odsunutém nádraží lze předpokládat pokles počtu cestujících ve prospěch jiných dopravních terminálů v Brně. Nádraží v centru je tak lepší vzhledem k cestujícím i vzhledem k městu (nižší potřeba městské hromadné dopravy - MHD), lepší propustností a malými nároky na protipovodňovou ochranu. Varianta nádraží v odsunuté poloze neumožní objezd místa vyřazeného z provozu dopravní nehodou.
Neznámou je budoucí výstavba vysokorychlostní tratě a tzv. severojižního diametru a způsob jejich zapojení do ŽUB. Obě varianty nesmí znemožnit potřebu jejich výstavby, což je reálné.
Omezení dopravy po dobu přestavby ŽUB se v obou variantách jeví jako malé. Varianta nádraží v centru by byla náročnější na provoz nádraží po dobu rekonstrukce, ale kapacitu nádraží by zvyšovala po etapách již během výstavby. Demolice v důsledku rekonstrukce ŽUB jsou u obou variant různé, malé a srovnatelné. Obě varianty potřebují shodně výstavbu odstavného nádraží.
Kvalita veřejné dopravy
Stávající poloha nádraží v centru je z hlediska cestující veřejnosti optimální. Celé dnešní centrum Brna, ale také jeho případná nová jižní zóna je z něj pěšky dostupná do 15 minut. Optimální je i z hlediska MHD Brno, protože je před ním hlavní uzel MHD, zejména tramvají, dále
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201582/
Je až neuvěřitelné, kolik úsilí věnuje zastupitel Ander zablokování přesunu nádraží. Jak to, že neslyší rady a argumenty odborníků hovořících ve prospěch odsunu nádraží? Přece daleko lepší je nechat stávající nádraží v klidu dožít a přestěhovat se do nového. Cožpak jedna zastávka tramvají navíc není dostatečně vyvážená zvýšením komfortu pro cestující, zvýšením kapacity průjezdnosti a bezpečnosti? Proč a jakým právem zpochybňujete názory železničních odborníků?
Jmenujte jediné město či stát, který jede do Bruselu blokovat sám sobě finanční prostředky. To je možné jen v Brně. Alespoň díky takovému přístupu zbudou peníze na tolik potřebnou pražskou olympiádu.
O autorovi| Petr Frank, Brno
(Brněnský deník)
Jmenujte jediné město či stát, který jede do Bruselu blokovat sám sobě finanční prostředky. To je možné jen v Brně. Alespoň díky takovému přístupu zbudou peníze na tolik potřebnou pražskou olympiádu.
O autorovi| Petr Frank, Brno
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201581/
O přesunu brněnského nádraží je zřejmě definitivně rozhodnuto. Analýza dvou variant umístění nového železničního nádraží v Brně stěhování nijak neovlivní. Investor přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB), kterým je Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), pokračuje v původním projektu s nádražím asi 800 m od stávající budovy. Novinářům to po zasedání grémia k přestavbě ŽUB řekl generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Brněnská ČSSD navíc oznámila, že nebude přesunu bránit, protože zdržení by mohlo ohrozit čerpání peněz z EU.
Z analýzy, která tento projekt porovnávala s alternativním řešením v podobě nádraží vedle stávající budovy, použije pouze některé poznatky k vylepšení technických parametrů dokumentace. „Výsledek jednání grémia je jednoznačný. My se řídíme usnesením vlády, která toto grémium zřídila, a pokračujeme podle platného harmonogramu. Analýzou, kterou nám dalo město k dispozici, jsme se zabývali a vidíme v ní některé věci, které se dají použít k optimalizaci tohoto projektu,“ řekl Komárek. Podle primátora města Brna Romana Onderky (ČSSD) jde především o otázky severního vstupu železnice do Brna, nákladního průtahu a studie proveditelnosti. O takzvané přisunuté poloze nového nádraží, které by stálo asi 200 m od nynější budovy, grémium vůbec nejednalo.
Město Brno bude v rámci projektu přestavby ŽUB, jehož rozpočet se v průběhu čtyř let snížil z původních 30 mld. o 10 mld. Kč, financovat pouze výstavbu městské infrastruktury v ceně asi 3 mld. Kč. „To jsou věci, které se budou v jižním centru města stavět, ať už tam nádraží bude nebo nebude,“ dodal primátor.
Analýza, kterou nechalo vedení města o prázdninách vypracovat, měla vylepšit stávající projekt. „Při této analýze jsme hledali, jestli jsou pravdivé naše výtky z minulosti, že nákladní průtah není optimální, nebo že studie proveditelnosti je zastaralá. Tato analýza potvrdila, že jde o problematická místa. SŽDC tyto argumenty a nedostatky uznala a začínají na těchto věcech pracovat,“ řekl Onderka. Projekt přestavby ŽUB je zařazen do Operačního programu doprava v plánovacím období 2007 až 2013. „ČR začala o tomto programu jednat v červnu a v nejbližší době by měl být přijat. Po optimalizaci projektu začneme do Bruselu posílat první žádosti na čerpání peněz,“ řekl Komárek. Plán rekonstrukce ŽUB je rozdělen do několika staveb, z nichž první tři skončí do konce roku 2013.
(Logistika)
Z analýzy, která tento projekt porovnávala s alternativním řešením v podobě nádraží vedle stávající budovy, použije pouze některé poznatky k vylepšení technických parametrů dokumentace. „Výsledek jednání grémia je jednoznačný. My se řídíme usnesením vlády, která toto grémium zřídila, a pokračujeme podle platného harmonogramu. Analýzou, kterou nám dalo město k dispozici, jsme se zabývali a vidíme v ní některé věci, které se dají použít k optimalizaci tohoto projektu,“ řekl Komárek. Podle primátora města Brna Romana Onderky (ČSSD) jde především o otázky severního vstupu železnice do Brna, nákladního průtahu a studie proveditelnosti. O takzvané přisunuté poloze nového nádraží, které by stálo asi 200 m od nynější budovy, grémium vůbec nejednalo.
Město Brno bude v rámci projektu přestavby ŽUB, jehož rozpočet se v průběhu čtyř let snížil z původních 30 mld. o 10 mld. Kč, financovat pouze výstavbu městské infrastruktury v ceně asi 3 mld. Kč. „To jsou věci, které se budou v jižním centru města stavět, ať už tam nádraží bude nebo nebude,“ dodal primátor.
Analýza, kterou nechalo vedení města o prázdninách vypracovat, měla vylepšit stávající projekt. „Při této analýze jsme hledali, jestli jsou pravdivé naše výtky z minulosti, že nákladní průtah není optimální, nebo že studie proveditelnosti je zastaralá. Tato analýza potvrdila, že jde o problematická místa. SŽDC tyto argumenty a nedostatky uznala a začínají na těchto věcech pracovat,“ řekl Onderka. Projekt přestavby ŽUB je zařazen do Operačního programu doprava v plánovacím období 2007 až 2013. „ČR začala o tomto programu jednat v červnu a v nejbližší době by měl být přijat. Po optimalizaci projektu začneme do Bruselu posílat první žádosti na čerpání peněz,“ řekl Komárek. Plán rekonstrukce ŽUB je rozdělen do několika staveb, z nichž první tři skončí do konce roku 2013.
(Logistika)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201223/
Na brněnském magistrátu se (...) radní ostře hádali kvůli rekonstrukci nádraží. Koaliční partneři ale chtějí dál spolupracovat
Výroky brněnského radního Jiřího Zlatušky, že odejde z koalice, pokud bude město pokračovat s přesunem nádraží, včera utichly. Koaliční partneři se po dlouhé diskuzi rozhodli držet při sobě, přestože se v otázce nádraží neshodnou.
Záležet tak bude na devatenácti zastupitelích ODS. Ti ještě nemají jasno v tom, zda nebudou některá hlasování týkající se nádraží blokovat.
„Shodli jsme se na tom, že rekonstrukce železničního uzlu je jeden z mála problémů, na který máme rozdílný názor. Proto tato záležitost nemůže rozložit koalici,“ shrnul výsledek včerejšího jednání primátor a sociální demokrat Roman Onderka.
Postoj strany Brno 2006, kterou vede senátor Jiří Zlatuška, ani Strany zelených se ale v otázce nádraží nemění. „Budu dělat veškeré kroky pro to, aby se přesun neuskutečnil,“ uvedl Zlatuška. Stejně smýšlí i náměstek primátora Martin Anderze Strany zelených.
„Nebudeme hlasovat pro to, aby nádraží dostalo novou podobu v jižní části Brna,“ stojí si na svém Ander. Z koalice ale vystoupit nechce, protože spolupráce do této chvíle byla dobrá a koalice tak dokázala, že stojí na pevných základech. Ander také vyloučil, že by zelení podnikli proti projektu odsunu nádraží zvláštní akce v Bruselu. „Nemáme důvod bez mandátu města vyjíždět do Bruselu a podnikat svá vlastní jednání,“ tvrdí.
Podle primátorovy náměstkyně Barbory Javorové z KDU-ČSL ale diskuze nekončí. „Chceme hledat to, co nás spojuje, ne to, co nás rozděluje. Proto se budeme snažit najít jednotu alespoň ve vizích o podobě nového jižního centra,“ říká Javorová. Podle ní se plánují na radnici také některé změny.
„Změníme složení grémia pro železniční uzel. Náměstka Andera nahradí primátor Onderka. Spolu s ním zasedne i předseda dopravní komise lidovec Josef Veselý,“ vysvětlila Javorová.
Tato změna v podstatě odstartuje novou éru, kdy v grémiu už nebude sedět proti odsunu naladěný Ander. Politolog Stanislav Balík tento scénář očekával.
„Klíčovou úlohu sehrají občanští demokraté. Ti můžou blokovat hlasování, aby ukázali svou sílu a ambici dostat se znovu na radnici,“ míní Balík. „Trváme na odsunuté poloze. O jednotlivých dílčích návrzích ale ve straně debatujeme,“ vzkazuje šéf občanských demokratů Pavel Blažek.
(Brněnský deník)
Výroky brněnského radního Jiřího Zlatušky, že odejde z koalice, pokud bude město pokračovat s přesunem nádraží, včera utichly. Koaliční partneři se po dlouhé diskuzi rozhodli držet při sobě, přestože se v otázce nádraží neshodnou.
Záležet tak bude na devatenácti zastupitelích ODS. Ti ještě nemají jasno v tom, zda nebudou některá hlasování týkající se nádraží blokovat.
„Shodli jsme se na tom, že rekonstrukce železničního uzlu je jeden z mála problémů, na který máme rozdílný názor. Proto tato záležitost nemůže rozložit koalici,“ shrnul výsledek včerejšího jednání primátor a sociální demokrat Roman Onderka.
Postoj strany Brno 2006, kterou vede senátor Jiří Zlatuška, ani Strany zelených se ale v otázce nádraží nemění. „Budu dělat veškeré kroky pro to, aby se přesun neuskutečnil,“ uvedl Zlatuška. Stejně smýšlí i náměstek primátora Martin Anderze Strany zelených.
„Nebudeme hlasovat pro to, aby nádraží dostalo novou podobu v jižní části Brna,“ stojí si na svém Ander. Z koalice ale vystoupit nechce, protože spolupráce do této chvíle byla dobrá a koalice tak dokázala, že stojí na pevných základech. Ander také vyloučil, že by zelení podnikli proti projektu odsunu nádraží zvláštní akce v Bruselu. „Nemáme důvod bez mandátu města vyjíždět do Bruselu a podnikat svá vlastní jednání,“ tvrdí.
Podle primátorovy náměstkyně Barbory Javorové z KDU-ČSL ale diskuze nekončí. „Chceme hledat to, co nás spojuje, ne to, co nás rozděluje. Proto se budeme snažit najít jednotu alespoň ve vizích o podobě nového jižního centra,“ říká Javorová. Podle ní se plánují na radnici také některé změny.
„Změníme složení grémia pro železniční uzel. Náměstka Andera nahradí primátor Onderka. Spolu s ním zasedne i předseda dopravní komise lidovec Josef Veselý,“ vysvětlila Javorová.
Tato změna v podstatě odstartuje novou éru, kdy v grémiu už nebude sedět proti odsunu naladěný Ander. Politolog Stanislav Balík tento scénář očekával.
„Klíčovou úlohu sehrají občanští demokraté. Ti můžou blokovat hlasování, aby ukázali svou sílu a ambici dostat se znovu na radnici,“ míní Balík. „Trváme na odsunuté poloze. O jednotlivých dílčích návrzích ale ve straně debatujeme,“ vzkazuje šéf občanských demokratů Pavel Blažek.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/201208/
O přesunu brněnského nádraží je zřejmě definitivně rozhodnuto. Analýza dvou variant umístění nového železničního nádraží v Brně stěhování nijak neovlivní. Investor přestavby železničního uzlu Brno (ŽUB) - Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) - pokračuje v původním projektu s nádražím asi 800 metrů od stávající budovy, uvedl na počátku září po zasedání grémia k přestavbě ŽUB generální ředitel SŽDC Jan Komárek.
Také brněnská organizace ČSSD, jejíž postoj k projektu nebyl jednoznačný, již oznámila, že mu nebude bránit, protože zdržení by mohlo ohrozit čerpání peněz z Evropské unie. Z analýzy, která projekt porovnávala s alternativním řešením v podobě nádraží vedle stávající budovy, použije pouze některé poznatky k vylepšení technických parametrů dokumentace. „Výsledek jednání grémia je jednoznačný. My se řídíme usnesením vlády, která toto grémium zřídila, a pokračujeme podle platného harmonogramu. Analýzou, kterou nám dalo město k dispozici, jsme se zabývali a vidíme v ní některé věci, které se dají použít k optimalizaci tohoto projektu," řekl Jan Komárek.
Podle primátora města Brna Romana Onderky jde především o otázky severního vstupu železnice do Brna, nákladního průtahu a studie proveditelnosti. O takzvané přisunuté poloze nového nádraží, které by stálo asi 200 metrů od nynější budovy, grémium vůbec nejednalo. „Je třeba si říci, že o poloze nádraží rozhodlo před osmi lety tehdejší vedení města. Přisunuta poloha je věc stará asi devět měsíců, kdy si ji dala Strana zelených jako jakýsi volební cíl. Město Brno ale není hlavním investorem tohoto projektu, jím je SŽDC, zprostředkovaně pak ministerstvo dopravy," řekl Roman Onderka.
Město Brno bude v rámci projektu přestavby ŽUB, jehož rozpočet se v průběhu čtyř let snížil z původních třiceti na dvacet miliard Kč, financovat pouze výstavbu městské infrastruktury v ceně asi tří miliard Kč. „To jsou věci, které se budou v jižním centru města stavět, ať už tam nádraží bude nebo nebude. Rozhodnout o poloze nádraží musí hlavní investor a ten už se rozhodl," dodal primátor. Analýza, kterou nechalo vedení města o prázdninách vypracovat, podle něj nehledala nejlepší polohu nádraží, ale měla vylepšit stávající projekt. „Při této analýze jsme hledali, jestli jsou pravdivé naše výtky z minulosti, když jsme říkali, že nákladní průtah není optimální, nebo že studie proveditelnosti je zastaralá. Tato analýza potvrdila, že jde o problematická místa. SŽDC tyto argumenty a nedostatky uznala a začíná na těchto věcech pracovat," řekl Roman Onderka. Analýza podle něj byla také hlavní podmínkou Bruselu, aby na projekt poskytl peníze.
Šance odpůrců projektu jsou již asi nulové
Šance odpůrců odsunu nádraží jsou po zasedání grémia téměř nulové. Výstavbu nového nádraží v centru města prosazuje pouze Strana zelených a tým Jiřího Zlatušky Brno 2006, kteří mají v pětapadesátičlenném zastupitelstvu pouze deset křesel. Odsunutou polohu naopak dlouhodobě prosazují občanští demokraté, lidovci a komunisté. Jediný, kdo se dosud otevřeně nepřihlásil k žádné variantě, jsou sociální demokraté. Podle Romana Onderky se však vedení strany dohodlo na tom, že v zastupitelstvu nebude prosazovat změnu stávajícího projektu. „Jakékoli kroky, které by byly činěny na zrušení tohoto projektu, by v žádném případě nedokázaly nastavit projekt jiný. Máme proto obrovský strach z toho, že bychom peníze z Bruselu nedostali a že by se v Brně nepostavilo nic," řekl primátor. Současně vyzval SŽDC, aby zjistila veškeré informace o možnosti financování projektu přestavby ŽUB z Bruselu. Projekt přestavby ŽUB je zařazen do Operačního programu Doprava v plánovacím období 2007 až 2013. „Česká republika začala o tomto programu jednat v červnu a v nejbližší době by měl být přijat. Po optimalizaci projektu začneme do Bruselu posílat první žádosti na čerpání peněz," řekl Jan Komárek. Plán rekonstrukce ŽUB je rozdělen do několika staveb, z nichž první tři skončí do konce roku 2013.
TERMÍNY PŘESTAVBY ZUB V
Také brněnská organizace ČSSD, jejíž postoj k projektu nebyl jednoznačný, již oznámila, že mu nebude bránit, protože zdržení by mohlo ohrozit čerpání peněz z Evropské unie. Z analýzy, která projekt porovnávala s alternativním řešením v podobě nádraží vedle stávající budovy, použije pouze některé poznatky k vylepšení technických parametrů dokumentace. „Výsledek jednání grémia je jednoznačný. My se řídíme usnesením vlády, která toto grémium zřídila, a pokračujeme podle platného harmonogramu. Analýzou, kterou nám dalo město k dispozici, jsme se zabývali a vidíme v ní některé věci, které se dají použít k optimalizaci tohoto projektu," řekl Jan Komárek.
Podle primátora města Brna Romana Onderky jde především o otázky severního vstupu železnice do Brna, nákladního průtahu a studie proveditelnosti. O takzvané přisunuté poloze nového nádraží, které by stálo asi 200 metrů od nynější budovy, grémium vůbec nejednalo. „Je třeba si říci, že o poloze nádraží rozhodlo před osmi lety tehdejší vedení města. Přisunuta poloha je věc stará asi devět měsíců, kdy si ji dala Strana zelených jako jakýsi volební cíl. Město Brno ale není hlavním investorem tohoto projektu, jím je SŽDC, zprostředkovaně pak ministerstvo dopravy," řekl Roman Onderka.
Město Brno bude v rámci projektu přestavby ŽUB, jehož rozpočet se v průběhu čtyř let snížil z původních třiceti na dvacet miliard Kč, financovat pouze výstavbu městské infrastruktury v ceně asi tří miliard Kč. „To jsou věci, které se budou v jižním centru města stavět, ať už tam nádraží bude nebo nebude. Rozhodnout o poloze nádraží musí hlavní investor a ten už se rozhodl," dodal primátor. Analýza, kterou nechalo vedení města o prázdninách vypracovat, podle něj nehledala nejlepší polohu nádraží, ale měla vylepšit stávající projekt. „Při této analýze jsme hledali, jestli jsou pravdivé naše výtky z minulosti, když jsme říkali, že nákladní průtah není optimální, nebo že studie proveditelnosti je zastaralá. Tato analýza potvrdila, že jde o problematická místa. SŽDC tyto argumenty a nedostatky uznala a začíná na těchto věcech pracovat," řekl Roman Onderka. Analýza podle něj byla také hlavní podmínkou Bruselu, aby na projekt poskytl peníze.
Šance odpůrců projektu jsou již asi nulové
Šance odpůrců odsunu nádraží jsou po zasedání grémia téměř nulové. Výstavbu nového nádraží v centru města prosazuje pouze Strana zelených a tým Jiřího Zlatušky Brno 2006, kteří mají v pětapadesátičlenném zastupitelstvu pouze deset křesel. Odsunutou polohu naopak dlouhodobě prosazují občanští demokraté, lidovci a komunisté. Jediný, kdo se dosud otevřeně nepřihlásil k žádné variantě, jsou sociální demokraté. Podle Romana Onderky se však vedení strany dohodlo na tom, že v zastupitelstvu nebude prosazovat změnu stávajícího projektu. „Jakékoli kroky, které by byly činěny na zrušení tohoto projektu, by v žádném případě nedokázaly nastavit projekt jiný. Máme proto obrovský strach z toho, že bychom peníze z Bruselu nedostali a že by se v Brně nepostavilo nic," řekl primátor. Současně vyzval SŽDC, aby zjistila veškeré informace o možnosti financování projektu přestavby ŽUB z Bruselu. Projekt přestavby ŽUB je zařazen do Operačního programu Doprava v plánovacím období 2007 až 2013. „Česká republika začala o tomto programu jednat v červnu a v nejbližší době by měl být přijat. Po optimalizaci projektu začneme do Bruselu posílat první žádosti na čerpání peněz," řekl Jan Komárek. Plán rekonstrukce ŽUB je rozdělen do několika staveb, z nichž první tři skončí do konce roku 2013.
TERMÍNY PŘESTAVBY ZUB V
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/200663/
Vládnoucí strana se na radnici změnila po šestnácti letech.
I přes vítězství ODS dokázala koalici sestavit druhá nejsilnější ČSSD. Spolu s lidovci, zelenými a Sdružením Brno 2006 Jiřího Zlatušky. Ovšem za cenu některých kompromisů. Tím největším je brněnské nádraží. Ve vedení města totiž sedí zastánci i odpůrci odsunu železničního uzlu, který nastartovala minulá garnitura. Aby vůbec mohla koalice vzniknout, bylo potřeba se shodnout na autoritě, která vyřkne definitivní verdikt. Analýza firmy Cityplan, kterou si radnice zadala, sice přinesla výsledky, nakonec ale byla zbytečná. Pokračuje se v odsunuté variantě.
Problémy kolem stěhování nádraží jsou největším „černým puntíkem“, který si koalice za své působení na brněnské radnici zaslouží.
Nesmiřitelné názory vedení rozdělují
Na odborný rozbor se čekalo tři čtvrtě roku a městskou kasu to stálo tři a půl milionu korun. Primátor Roman Onderka (ČSSD) je nicméně přesvědčený, že analýza smysl měla. „Ukázalo se, že má projekt určité nedostatky a mezery, které se dají zlepšit a doplnit,“ míní Onderka. Ten si nakonec prosadil svůj názor, který až do zveřejnění analýzy nikdy nahlas neřekl – tedy že je pro odsun.
Radnice je v otázce odsunu nádraží stále rozpolcená a jednotlivé strany si trvají na svém.
Vedení radnice je navíc ve schizofrenní situaci – náměstek za zelené Martin Ander, který měl přestavbu železnice na starosti, rezignoval na funkce s problematikou nádraží spojené. „Je pro mě nemyslitelné, abych měl i přes svůj negativní postoj právo zastupovat město v jednáních o tomto projektu nebo se aktivní prací na přípravě odsunu podílel,“ vysvětlil Ander své odstoupení. Ve funkci náměstka ale zůstal, vedení radnice to nevadí. „Na grémiu jej nahradím já, v dalších dvou orgánech místo něj bude jednat vedoucí dopravní komise rady,“ řekl po Anderově rezignaci primátor Onderka.
Za to si vysloužilo vedení města ostrou kritiku opozice. Občanští demokraté se dokonce pokoušeli na jednání zastupitelstva prosadit hlasování o odvolání náměstka, ovšem neúspěšně. „Není možné, aby náměstek odpovědný za rozvoj nesouhlasil s nejvýznamnějším rozvojovým projektem,“ prohlásil tehdy šéf klubu zastupitelů ODS Leo Venclík.
Příprava přestavby železničního uzlu tak stále běží. Ale zůstává nejasný způsob financování. Odpůrci odsunu upozorňují na to, že stát, který z největší části přestavbu železnice platí, nemá jisté mnohamiliardové příspěvky z Evropské unie.
Záhadou také zůstává, jak bude rozpolcená koalice hlasovat o záležitostech spojených s odsunem nádraží v zastupitelstvu. Takových dílčích rozhodnutí – například o změnách územního plánu – zastupitele čeká minimálně několik. A opoziční ODS, která by sociálním demokratům pomohla body týkající se nádraží prohlasovat, slovy Venclíka prohlásila, že rozhodně nebude zvedat ruku pro nádraží automaticky a na nejednotnosti koalice se bude snažit politicky vytěžit.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)