Železniční uzel Brno a jeho přestavba
Přestavba železničního uzlu Brno zahrnuje také nové řešení brněnského hlavního nádraží. A to je předmětem řady odborných diskusí i politických nesvárů. V podstatě jde o to, zda nádraží přesunout do jiné polohy - nebo rekonstruovat nádraží stávající.
Zastánci prvního řešení se vyjadřují především na stránkách
http://www.europointbrno.cz/
zastánci druhého pak na
http://www.nadrazivcentru.cz/
a o nestrannou informovanost se snaží portál
http://nadrazibrno.ecn.cz/
(Zbyněk)
Na první pohled jasné plány na přesun nádraží mají vážnou komplikaci: důležité pozemky totiž stále vlastní spekulanti.
Brněnským politikům, kteří září jistotou při prezentaci přesunu nádraží, strne úsměv ve chvíli, kdy slyší slovo pozemek. I přesto, že plány představují nové vlakové nádraží jako promyšlenou věc, ve skutečnosti je všechno jinak: zásadní pozemky stále vlastní více než dvacet soukromých majitelů. A ti je Brnu nechtějí dát jen tak.
„Zbývá vykoupit ještě asi pětadvacet tisíc metrů čtverečních půdy. Se všemi jednáme o ceně nebo o případné směně pozemků,“ uvedl brněnský radní a předseda představenstva městské společnosti Jižní centrum Vlastimil Ždárský. Právě Jižní centrum se má postarat o to, aby město vlastnilo všechny potřebné pozemky a výstavbě nádraží nic nebránilo. Nejvíce pozemků chybí v oblasti, kde bude nová železnice, a v místě vedle Vaňkovky, kde je v plánu park a bulvár s kolejemi.
Největší majitel pozemků ČSAD holding Brno s novým vedením radnice zatím vůbec nemluvil. „Čekáme na to, až nás osloví. Jednat ale chceme určitě,“ vzkázal místopředseda firmy Petr Němeček. Pro tak důležitou věc si udělá čas i primátor Roman Onderka.
Další soukromí vlastníci vyčkávají a připouští, že budou s cenou spekulovat. „Už teď někteří z nich požadují i dvacet tisíc za metr čtvereční,“ řekl zdroj obeznámený s vyjednáváním, který si přál zůstat v anonymitě. Například Němka Magdalena Janottová, která pozemky získala v restituci, by podle tohoto požadavku mohla za necelých patnáct set metrů získat třicet milionů korun.
„Budeme s ní ještě jednat o možné směně pozemků. Je možné, že jí nabídneme srovnatelné pozemky na budoucím městském bulváru a zbytek jí doplatíme,“ upřesnil Ždárský. Podle něj ale nebude cena převyšovat deset tisíc korun za metr čtvereční.
Janottová by však i na tomto obchodu vydělala. Její pozemky leží hned na několika místech. Realitní makléř Petr Pospíšil podobný scénář očekával. „Pozemky mají reálnou hodnotu pět tisíc korun za metr. V momentě, kdy vlastníci vyjednávají se státem, mají výhodnou pozici. Plán už je schválený a oni vědí, že se bez jejich pozemků město neobejde,“ upozornil Pospíšil.
Dalším významným vlastníkem pozemků je slovenská firma Aupark holding. Ta se na Slovensku „proslavila“ stavbou nákupního centra v Žilině i přes zákaz soudu. V Jižním centru vlastní více než dvacet tisíc metrů čtverečních. Svého parkoviště vedle autobusového nádraží se nevzdá. „Postavíme vedle nádraží nové centrum. Z poloviny tam budou kanceláře, ve druhé mohou lidé nakupovat,“ řekl jejich mluvčí Miro Sedlák. Podle něho by měla plánovaná věž stát více než miliardu korun a využívat ji lidé budou už za čtyři roky.
(Brněnský deník)
Brněnským politikům, kteří září jistotou při prezentaci přesunu nádraží, strne úsměv ve chvíli, kdy slyší slovo pozemek. I přesto, že plány představují nové vlakové nádraží jako promyšlenou věc, ve skutečnosti je všechno jinak: zásadní pozemky stále vlastní více než dvacet soukromých majitelů. A ti je Brnu nechtějí dát jen tak.
„Zbývá vykoupit ještě asi pětadvacet tisíc metrů čtverečních půdy. Se všemi jednáme o ceně nebo o případné směně pozemků,“ uvedl brněnský radní a předseda představenstva městské společnosti Jižní centrum Vlastimil Ždárský. Právě Jižní centrum se má postarat o to, aby město vlastnilo všechny potřebné pozemky a výstavbě nádraží nic nebránilo. Nejvíce pozemků chybí v oblasti, kde bude nová železnice, a v místě vedle Vaňkovky, kde je v plánu park a bulvár s kolejemi.
Největší majitel pozemků ČSAD holding Brno s novým vedením radnice zatím vůbec nemluvil. „Čekáme na to, až nás osloví. Jednat ale chceme určitě,“ vzkázal místopředseda firmy Petr Němeček. Pro tak důležitou věc si udělá čas i primátor Roman Onderka.
Další soukromí vlastníci vyčkávají a připouští, že budou s cenou spekulovat. „Už teď někteří z nich požadují i dvacet tisíc za metr čtvereční,“ řekl zdroj obeznámený s vyjednáváním, který si přál zůstat v anonymitě. Například Němka Magdalena Janottová, která pozemky získala v restituci, by podle tohoto požadavku mohla za necelých patnáct set metrů získat třicet milionů korun.
„Budeme s ní ještě jednat o možné směně pozemků. Je možné, že jí nabídneme srovnatelné pozemky na budoucím městském bulváru a zbytek jí doplatíme,“ upřesnil Ždárský. Podle něj ale nebude cena převyšovat deset tisíc korun za metr čtvereční.
Janottová by však i na tomto obchodu vydělala. Její pozemky leží hned na několika místech. Realitní makléř Petr Pospíšil podobný scénář očekával. „Pozemky mají reálnou hodnotu pět tisíc korun za metr. V momentě, kdy vlastníci vyjednávají se státem, mají výhodnou pozici. Plán už je schválený a oni vědí, že se bez jejich pozemků město neobejde,“ upozornil Pospíšil.
Dalším významným vlastníkem pozemků je slovenská firma Aupark holding. Ta se na Slovensku „proslavila“ stavbou nákupního centra v Žilině i přes zákaz soudu. V Jižním centru vlastní více než dvacet tisíc metrů čtverečních. Svého parkoviště vedle autobusového nádraží se nevzdá. „Postavíme vedle nádraží nové centrum. Z poloviny tam budou kanceláře, ve druhé mohou lidé nakupovat,“ řekl jejich mluvčí Miro Sedlák. Podle něho by měla plánovaná věž stát více než miliardu korun a využívat ji lidé budou už za čtyři roky.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198826/
O definitivní poloze brněnského hlavního nádraží je údajně rozhodnuto. Alespoň tak se snaží tvářit hlavní investor stavby, státní Správa železniční dopravní cesty, a někteří politici počítající se k „proodsunové“ většině v brněnském zastupitelstvu. Mediální vyjádření o naprosté nezbytnosti pokračovat v přípravě rekonstrukce uzlu s nádražím v odsunuté poloze však budí jedině rozpaky. Chtějí-li totiž přesvědčit Evropskou komisi, že má na tuto variantu projektu dát peníze, musí proto mít pádné argumenty. Ty však prozatím chybí.
Nebo si snad někdo myslí, že se Brusel nechá k vyčlenění a poslání osmi miliard korun přesvědčit tvrzením, že předkládáme tu variantu, která má evropské peníze blíže na dosah? Nebo snad chtějí vyjednavači argumentovat tím, že tato varianta je lepší, protože jsme jinou podrobně nepřipravovali a s touhle už jsme postoupili tak daleko, že co nevidět můžeme sepsat žádost o peníze?
Jednoduše řečeno: to, co může platit jako pomyslné kladivo na brněnské oponenty odsunu, v Bruselu rozhodně neobstojí. Na unijní úrovni bude potřeba prokázat, že se odsunem nádraží cestování z centra lidem nezkomplikuje a neprodlouží, že atraktivita a funkčnost integrovaného systému veřejné dopravy na jihu Moravy alespoň neutrpí, když už nebude vylepšena, a že se tento projekt těší podpoře občanů.
Městem objednaná analýza obou dvou variant, výsledky referenda, ale i provedené průzkumy veřejného mínění však mluví v neprospěch odsunu. Otázka tedy nezní, zda snít o variantě nádraží v centru, nebo začít rázně jednat ve prospěch odsunu nádraží. Úkolem zastupitelstva bude rozhodnout, zda na základě provedené analýzy sebrat odvahu, požádat vládu o změnu usnesení a konečně začít s podporou expertů Evropské komise aktivně pracovat na přípravě projektu modernizace železničního uzlu s nádražím v centru.
Anebo jen dál můžeme přihlížet tomu, jak hlavní státní investor dál v potu tváře vymýšlí další a další obezličky na bruselské úředníky.
Dokud se ještě nekoplo do země a stále se jenom maluje na papíře, je na zodpovědná rozhodnutí stále ještě dost času.
Zvlášť pokud příprava odsunu začíná mít stále více rysy dostavby jaderné elektrárny Temelín - o tom, že se za dva roky začne stavět, mluvilo bývalé vedení města Brna už před třemi lety.
Jaké rozhodnutí budou aktivně prosazovat zelení, je jasné.
Slíbili jsme, že uděláme maximum pro modernizaci brněnského nádraží v centru města, a to taky splníme.
(Brněnský deník)
Nebo si snad někdo myslí, že se Brusel nechá k vyčlenění a poslání osmi miliard korun přesvědčit tvrzením, že předkládáme tu variantu, která má evropské peníze blíže na dosah? Nebo snad chtějí vyjednavači argumentovat tím, že tato varianta je lepší, protože jsme jinou podrobně nepřipravovali a s touhle už jsme postoupili tak daleko, že co nevidět můžeme sepsat žádost o peníze?
Jednoduše řečeno: to, co může platit jako pomyslné kladivo na brněnské oponenty odsunu, v Bruselu rozhodně neobstojí. Na unijní úrovni bude potřeba prokázat, že se odsunem nádraží cestování z centra lidem nezkomplikuje a neprodlouží, že atraktivita a funkčnost integrovaného systému veřejné dopravy na jihu Moravy alespoň neutrpí, když už nebude vylepšena, a že se tento projekt těší podpoře občanů.
Městem objednaná analýza obou dvou variant, výsledky referenda, ale i provedené průzkumy veřejného mínění však mluví v neprospěch odsunu. Otázka tedy nezní, zda snít o variantě nádraží v centru, nebo začít rázně jednat ve prospěch odsunu nádraží. Úkolem zastupitelstva bude rozhodnout, zda na základě provedené analýzy sebrat odvahu, požádat vládu o změnu usnesení a konečně začít s podporou expertů Evropské komise aktivně pracovat na přípravě projektu modernizace železničního uzlu s nádražím v centru.
Anebo jen dál můžeme přihlížet tomu, jak hlavní státní investor dál v potu tváře vymýšlí další a další obezličky na bruselské úředníky.
Dokud se ještě nekoplo do země a stále se jenom maluje na papíře, je na zodpovědná rozhodnutí stále ještě dost času.
Zvlášť pokud příprava odsunu začíná mít stále více rysy dostavby jaderné elektrárny Temelín - o tom, že se za dva roky začne stavět, mluvilo bývalé vedení města Brna už před třemi lety.
Jaké rozhodnutí budou aktivně prosazovat zelení, je jasné.
Slíbili jsme, že uděláme maximum pro modernizaci brněnského nádraží v centru města, a to taky splníme.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198353/
Ať je koalice jednotná nebo ne, podpora odsunu nádraží je zajištěna. Od včerejška toto tvrzení neplatí. Největší zastánci odsunu - občanští demokraté - totiž naznačili, že pokud by se o nádraží v zastupitelstvu hlasovalo, nemusí návrh automaticky podpořit.
„Že podporujeme odsun nádraží, neznamená, že při jakémkoliv hlasování automaticky zvedne devatenáct zastupitelů ODS ruku,“ konstatoval předseda klubu zastupitelů ODS Leo Venclík.
ODS by tak nechala koalici lidově řečeno v hlasování „vymáchat“. Pokud by totiž všech devatenáct zastupitelů při hlasování odešlo ze sálu, zastánci odsunu - tedy ČSSD, KSČM a KDU-ČSL by nebyli schopni svůj návrh prosadit přes odpůrce odsunu.
„Není možné, aby koalice v takto důležitém projektu spoléhala na opoziční hlasy, a bude si vesele vládnout,“ dodal Venclík.
I pokud bude pokračovat projekt s odsunutým nádražím, lze čekat, že taková hlasování přijdou.
„Budou stovky hlasování o dílčích projektech, investicích, o rozpočtu. Tam všude budou muset členové koalice vycouvat ze svých vyhraněných názorů,“ upozornil zastupitel za ODS Miroslav Hošek.
Co to znamená pro vedení brněnské radnice? „Nikdo nikoho nevymáchá. Pokud zablokují rozhodnutí, měli by si uvědomit, že nehlasují proti koalici, ale proti Brnu,“ konstatoval primátor Roman Onderka (ČSSD).
Zda a jak bude koalice řešit vnitřní spor o polohu nádraží, není jasné. „Zatím jsme se nesešli. Nicméně rozdílný názor na jednu věc neznamená, že by koalice nemohla fungovat,“ konstatoval Onderka.
Pokud ovšem koalice nebude jednotná, nezbude sociálním demokratům a lidovcům nic jiného než se na nejisté hlasy opoziční ODS spolehnout. „Budeme muset jednat o podpoře s jednotlivými politiky,“ nastínil možnou variantu Onderka.
Jednat chtějí i občanští demokraté, kteří mají díky nádraží šanci nabourat koalici. „Žádnému jednání se nebráníme,“ potvrdil předseda brněnské ODS Pavel Blažek.
Zda by se obě nejsilnější strany domluvily na podpoře jen v otázce nádraží, nebo by současná koalice padla a místo odpůrců odsunu by se na radnici vrátila ODS, nechtějí špičky obou stran zatím říct.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Jak u blbých na dvorečku...
„Že podporujeme odsun nádraží, neznamená, že při jakémkoliv hlasování automaticky zvedne devatenáct zastupitelů ODS ruku,“ konstatoval předseda klubu zastupitelů ODS Leo Venclík.
ODS by tak nechala koalici lidově řečeno v hlasování „vymáchat“. Pokud by totiž všech devatenáct zastupitelů při hlasování odešlo ze sálu, zastánci odsunu - tedy ČSSD, KSČM a KDU-ČSL by nebyli schopni svůj návrh prosadit přes odpůrce odsunu.
„Není možné, aby koalice v takto důležitém projektu spoléhala na opoziční hlasy, a bude si vesele vládnout,“ dodal Venclík.
I pokud bude pokračovat projekt s odsunutým nádražím, lze čekat, že taková hlasování přijdou.
„Budou stovky hlasování o dílčích projektech, investicích, o rozpočtu. Tam všude budou muset členové koalice vycouvat ze svých vyhraněných názorů,“ upozornil zastupitel za ODS Miroslav Hošek.
Co to znamená pro vedení brněnské radnice? „Nikdo nikoho nevymáchá. Pokud zablokují rozhodnutí, měli by si uvědomit, že nehlasují proti koalici, ale proti Brnu,“ konstatoval primátor Roman Onderka (ČSSD).
Zda a jak bude koalice řešit vnitřní spor o polohu nádraží, není jasné. „Zatím jsme se nesešli. Nicméně rozdílný názor na jednu věc neznamená, že by koalice nemohla fungovat,“ konstatoval Onderka.
Pokud ovšem koalice nebude jednotná, nezbude sociálním demokratům a lidovcům nic jiného než se na nejisté hlasy opoziční ODS spolehnout. „Budeme muset jednat o podpoře s jednotlivými politiky,“ nastínil možnou variantu Onderka.
Jednat chtějí i občanští demokraté, kteří mají díky nádraží šanci nabourat koalici. „Žádnému jednání se nebráníme,“ potvrdil předseda brněnské ODS Pavel Blažek.
Zda by se obě nejsilnější strany domluvily na podpoře jen v otázce nádraží, nebo by současná koalice padla a místo odpůrců odsunu by se na radnici vrátila ODS, nechtějí špičky obou stran zatím říct.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Jak u blbých na dvorečku...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/198117/
Odsun brněnského hlavního nádraží je takřka hotová věc a šance, že by se jej podařilo odvrátit, jsou minimální. Podle Správy železniční a dopravní cesty přijde přestavba uzlu zhruba na dvacet miliard korun. Vlaky začnou u nových nástupišť zastavovat na přelomu let 2013 a 2014."Stavba by mohla začít v polovině roku 2009. Je to optimistický výhled, ale reálný," potvrdil ředitel olomoucké pobočky SŽDC Jiří Mlynář.
Mnohem dříve může začít stavba odstavného nádraží. "Je schválené, má stavební povolení a je vypsána soutěž na zhotovitele," potvrdil generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Stavba je naprosto nekonfliktní a podporují ji i odpůrci odsunu. "Je totiž stejná pro obě varianty," vysvětlil před časem náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).
Propočty SŽDC počítají s tím, že z celkových dvaceti miliard korun zaplatí asi tři a půl miliardy město a kraj.
Brno se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) bude podílet například na překládání silnic, změnách hromadné dopravy a podobně. Zbývající peníze - přes šestnáct miliard - dodá Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie.
Samotné nádraží přijde na šest miliard korun. "Dalších deset zaplatíme za přestavbu železničního průtahu," upřesnil Mlynář.
Právě tuto částku má z největší části zaplatit Unie - přispěje zhruba osmi miliardami. "Jim je jedno, jaké bude brněnské nádraží. Je zajímá průtah, který propojuje evropské koridory," podotkl šéf olomoucké SŽDC.
Jednání o operačních programech, z nichž mají peníze do Brna přitéct, už běží. A skončit má za několik měsíců.
Právě v evropských penězích je ale "Achillova pata" projektu. Tedy alespoň podle odpůrců odsunu. "Nevěřím, že Unie dá peníze na prokazatelně špatný projekt," uvedl brněnský radní Jiří Zlatuška, jehož strana spolu se zelenými stále trvá na variantě s nádražím v centru.
Podle zápisů z jednání o operačních programech mají evropští úředníci na nádraží opravdu "políčeno" a řadí je mezi projekty, vůči nimž mají výhrady.
(iDnes)
Mnohem dříve může začít stavba odstavného nádraží. "Je schválené, má stavební povolení a je vypsána soutěž na zhotovitele," potvrdil generální ředitel SŽDC Jan Komárek. Stavba je naprosto nekonfliktní a podporují ji i odpůrci odsunu. "Je totiž stejná pro obě varianty," vysvětlil před časem náměstek primátora Martin Ander (Strana zelených).
Propočty SŽDC počítají s tím, že z celkových dvaceti miliard korun zaplatí asi tři a půl miliardy město a kraj.
Brno se podle primátora Romana Onderky (ČSSD) bude podílet například na překládání silnic, změnách hromadné dopravy a podobně. Zbývající peníze - přes šestnáct miliard - dodá Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie.
Samotné nádraží přijde na šest miliard korun. "Dalších deset zaplatíme za přestavbu železničního průtahu," upřesnil Mlynář.
Právě tuto částku má z největší části zaplatit Unie - přispěje zhruba osmi miliardami. "Jim je jedno, jaké bude brněnské nádraží. Je zajímá průtah, který propojuje evropské koridory," podotkl šéf olomoucké SŽDC.
Jednání o operačních programech, z nichž mají peníze do Brna přitéct, už běží. A skončit má za několik měsíců.
Právě v evropských penězích je ale "Achillova pata" projektu. Tedy alespoň podle odpůrců odsunu. "Nevěřím, že Unie dá peníze na prokazatelně špatný projekt," uvedl brněnský radní Jiří Zlatuška, jehož strana spolu se zelenými stále trvá na variantě s nádražím v centru.
Podle zápisů z jednání o operačních programech mají evropští úředníci na nádraží opravdu "políčeno" a řadí je mezi projekty, vůči nimž mají výhrady.
(iDnes)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/197621/
Variantu nádraží v centru prosazují po včerejším večeru jen zelení a tým Jiřího Zlatušky. Zarputilí odpůrci odsunu totiž ztratili naději, že by se k nim přidala i nejsilnější koaliční strana ČSSD.
Její městský výbor se totiž usnesl, že nebude podporovat žádné další hlasování o rekonstrukci železnice. To znamená, že sociální demokraté nebudou klást překážky přípravám odsunuté polohy nádraží.
„ČSSD je stále přesvědčena, že ideální polohou je ta stávající. Její prosazování by ale znamenalo vážné ohrožení financování z evropských fondů,“ přečetl z usnesení výboru primátor Roman Onderka. A dodal, že kdyby nyní město začalo pracovat na „přisunutém“ nádraží, znamenalo by to oddálení začátku stavby v nejlepším případě na rok 2015.
Sociální demokraté ze současné situace, kdy už podle nich není čas na změnu rozhodnutí, obviňují předchozí koalici pod vedením ODS. „Nepřipustila v minulém volebním období žádné objektivní srovnání,“ konstatoval Onderka.
Rozhodnutím sociálních demokratů se poměr sil pro a proti odsunu v zastupitelstvu změnil na 45:10 ve prospěch odsunu. Jak zareagují odpůrci z řad zelených a sdružení Brno 2006, není jasné. „V tuto chvíli vám neřeknu, jak budeme dál postupovat, rozhodující bude názor městské konference zelených, která se uskuteční v pondělí,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander (ČSSD).
Sám ale hodlá spolustraníky přesvědčit o tom, že zastupitelstvo by se problémem odsunu nádraží ještě mělo zabývat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Její městský výbor se totiž usnesl, že nebude podporovat žádné další hlasování o rekonstrukci železnice. To znamená, že sociální demokraté nebudou klást překážky přípravám odsunuté polohy nádraží.
„ČSSD je stále přesvědčena, že ideální polohou je ta stávající. Její prosazování by ale znamenalo vážné ohrožení financování z evropských fondů,“ přečetl z usnesení výboru primátor Roman Onderka. A dodal, že kdyby nyní město začalo pracovat na „přisunutém“ nádraží, znamenalo by to oddálení začátku stavby v nejlepším případě na rok 2015.
Sociální demokraté ze současné situace, kdy už podle nich není čas na změnu rozhodnutí, obviňují předchozí koalici pod vedením ODS. „Nepřipustila v minulém volebním období žádné objektivní srovnání,“ konstatoval Onderka.
Rozhodnutím sociálních demokratů se poměr sil pro a proti odsunu v zastupitelstvu změnil na 45:10 ve prospěch odsunu. Jak zareagují odpůrci z řad zelených a sdružení Brno 2006, není jasné. „V tuto chvíli vám neřeknu, jak budeme dál postupovat, rozhodující bude názor městské konference zelených, která se uskuteční v pondělí,“ uvedl náměstek primátora Martin Ander (ČSSD).
Sám ale hodlá spolustraníky přesvědčit o tom, že zastupitelstvo by se problémem odsunu nádraží ještě mělo zabývat.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/197298/
Koalice zažívá krizi. Většina zastupitelů chce odsun nádraží. Dvě koaliční strany trvají na svém. Na nádraží v centru.
Přesunout, nebo nepřesunout? Po včerejším jednání brněnského zastupitelstva jsou politici o něco blíže odpovědi. A ta odpověď znamená novotou zářící budovy ze skla a oceli.
Přestože si vedení města nechává stále čas na rozmyšlenou, z názorů jednotlivých stran jednoznačně vyplývá, že varianta nádraží v centru nemá šanci přežít. A pokud budou spory na toto téma pokračovat, nemusela by to vydržet koalice. Ta totiž jednotný postup už dříve označila za klíčový. „Analýza ukázala, že přesun je nevýhodný. Pro stěhování na jih nezvedneme ruku. Podvedli bychom voliče,“ formuloval myšlenku zastupitelského klubu zelených náměstek brněnského primátora Martin Ander. Se zelenými souhlasí i radní a šéf strany Brno 2006 Jiří Zlatuška.
Jejich partneři z křesťanskodemokratické strany ale na taková prohlášení mají stejně jednohlasou odpověď: Pokud by nádraží zůstalo v centru, jsou v ohrožení evropské dotace. „Trváme na přesunu,“ tvrdí šéf brněnských lidovců Jan Holík. A není sám. „Naše stanovisko je stále stejné. Nádraží chceme přesunout,“ připomněl předseda brněnské KSČM Pavel Březa.
Sociální demokraté si sice nechali čas na rozhodnutí do desátého září, ale už teď jejich třináct zastupitelů avizuje, že odsunutá varianta je přijatelnější. „Musíme respektovat, že město je pouze jeden z hráčů. Důležitou váhu má také názor hlavního investora, tedy Správa železniční a dopravní cesty,“ uvedl primátor Roman Onderka.
Podle něj se musí vedení města zaměřit na možnost čerpání peněz z evropských fondů. Právě toto kritérium nezávislá analýza posoudila: ve prospěch odsunuté polohy.
Právě postoj Správy železnic se již delší dobu nemění. „Analýza nezpochybňuje výhodnost odsunuté varianty. Proto stále trváme na tom, že nádraží v centru není pro železniční rozvoj výhodné,“ říká ředitel Správy železnic Jan Komárek.
Zelení a Brno 2006 odmítají možnost, že by jejich postoj změnila nabídka politického obchodu. „Dozvěděl jsem se, že bychom prý měli chtít za náš ústupek loajalitu v kauze výstavby silnice R43. Takový obchod bychom nikdy neudělali. Ruku pro odsun určitě nezvedneme,“ ujišťuje primátorův náměstek Martin Ander.
(Brněnský deník)
Přesunout, nebo nepřesunout? Po včerejším jednání brněnského zastupitelstva jsou politici o něco blíže odpovědi. A ta odpověď znamená novotou zářící budovy ze skla a oceli.
Přestože si vedení města nechává stále čas na rozmyšlenou, z názorů jednotlivých stran jednoznačně vyplývá, že varianta nádraží v centru nemá šanci přežít. A pokud budou spory na toto téma pokračovat, nemusela by to vydržet koalice. Ta totiž jednotný postup už dříve označila za klíčový. „Analýza ukázala, že přesun je nevýhodný. Pro stěhování na jih nezvedneme ruku. Podvedli bychom voliče,“ formuloval myšlenku zastupitelského klubu zelených náměstek brněnského primátora Martin Ander. Se zelenými souhlasí i radní a šéf strany Brno 2006 Jiří Zlatuška.
Jejich partneři z křesťanskodemokratické strany ale na taková prohlášení mají stejně jednohlasou odpověď: Pokud by nádraží zůstalo v centru, jsou v ohrožení evropské dotace. „Trváme na přesunu,“ tvrdí šéf brněnských lidovců Jan Holík. A není sám. „Naše stanovisko je stále stejné. Nádraží chceme přesunout,“ připomněl předseda brněnské KSČM Pavel Březa.
Sociální demokraté si sice nechali čas na rozhodnutí do desátého září, ale už teď jejich třináct zastupitelů avizuje, že odsunutá varianta je přijatelnější. „Musíme respektovat, že město je pouze jeden z hráčů. Důležitou váhu má také názor hlavního investora, tedy Správa železniční a dopravní cesty,“ uvedl primátor Roman Onderka.
Podle něj se musí vedení města zaměřit na možnost čerpání peněz z evropských fondů. Právě toto kritérium nezávislá analýza posoudila: ve prospěch odsunuté polohy.
Právě postoj Správy železnic se již delší dobu nemění. „Analýza nezpochybňuje výhodnost odsunuté varianty. Proto stále trváme na tom, že nádraží v centru není pro železniční rozvoj výhodné,“ říká ředitel Správy železnic Jan Komárek.
Zelení a Brno 2006 odmítají možnost, že by jejich postoj změnila nabídka politického obchodu. „Dozvěděl jsem se, že bychom prý měli chtít za náš ústupek loajalitu v kauze výstavby silnice R43. Takový obchod bychom nikdy neudělali. Ruku pro odsun určitě nezvedneme,“ ujišťuje primátorův náměstek Martin Ander.
(Brněnský deník)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196728/
Zatímco se brněnští politici hádají o přesunu nádraží, celá pětadvaceti miliardová stavba, zahrnující kromě nového nádraží kompletní přestavbu kilometrů železničních tratí v Brně, spěje k prvnímu kopnutí do země. Bez ohledu na pochybnosti na brněnské radnici se počítá s odsunutým nádražím.
Právě s tímto projektem totiž pracuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která celou rekonstrukci železničního uzlu připravuje. Stavba v odsunuté variantě je v souladu s územním plánem a má platné územní rozhodnutí.
Je tedy vůbec nějaká šance, že odpůrci odsunu uspějí a přestavbu železnice s odsunutým nádražím zvrátí? Teoreticky ano, reálná šance je mnohem menší.
„Město by se mohlo usnést, že změní územní plán a bude s nádražím počítat v jiné poloze. Dalo by to vědět ministerstvu dopravy a to by rozhodlo o zastavení prací na stávajícím projektu,“ nastínil ředitel olomouckého závodu SŽDC Josef Mlynář. „Nebyl by to první projekt, který se takto zastavil,“ připouští. Dodal, že v případě brněnské železnice je však Česká republika svázanější než u jiných projektů.
Je tedy pravděpodobné, že by ministerstvo obrazně dalo městu nůž na krk: buď bude projekt pokračovat, nebo se můžete rozloučit s penězi. Alespoň toho se obává primátor Roman Onderka (ČSSD).
„Kdyby bylo dost času, tak si můžeme klidně dál debatovat o poloze nádraží. Na to už ale není čas,“ tvrdí Onderka. „Pokud nestihneme evropské peníze vyčerpat včas (do roku 2014 - pozn. red.), s nádražím se nic nestane minimálně dalších třicet let,“ varuje Onderka.
Koaliční zelení a sdružení Brno 2006 jsou nicméně přesvědčení, že se dá změna projektu stihnout.
To, že by se Brno propadlo při změně projektu do mnohaleté bídy a živořilo se současným nádražím, si nemyslí ani Josef Mlynář z firmy SŽDC. „Brněnské nádraží je zastaralé, zanedbané a do jisté míry i nebezpečné. Nádraží se rekonstruovat musí. Pokud se ale nestihne opravu platit zčásti z peněz Evropské unie, bude to Českou republiku stát zbytečně mnoho,“ nastínil.
Právě peníze jsou významnou „pákou“, kterou může vláda a ministerstvo dopravy operovat. Ostatně i evropský příspěvek, který může dosáhnout až osmi miliard, je na rozhodnutí z Prahy závislý. Vláda totiž určuje, na který projekt evropské peníze půjdou.
Oprava brněnského železničního uzlu je stále na prvním místě. Z pětadvaceti miliardového rozpočtu má město „ze svého“ zaplatit asi jen tři a půl miliardy za městskou infrastrukturu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Právě s tímto projektem totiž pracuje Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), která celou rekonstrukci železničního uzlu připravuje. Stavba v odsunuté variantě je v souladu s územním plánem a má platné územní rozhodnutí.
Je tedy vůbec nějaká šance, že odpůrci odsunu uspějí a přestavbu železnice s odsunutým nádražím zvrátí? Teoreticky ano, reálná šance je mnohem menší.
„Město by se mohlo usnést, že změní územní plán a bude s nádražím počítat v jiné poloze. Dalo by to vědět ministerstvu dopravy a to by rozhodlo o zastavení prací na stávajícím projektu,“ nastínil ředitel olomouckého závodu SŽDC Josef Mlynář. „Nebyl by to první projekt, který se takto zastavil,“ připouští. Dodal, že v případě brněnské železnice je však Česká republika svázanější než u jiných projektů.
Je tedy pravděpodobné, že by ministerstvo obrazně dalo městu nůž na krk: buď bude projekt pokračovat, nebo se můžete rozloučit s penězi. Alespoň toho se obává primátor Roman Onderka (ČSSD).
„Kdyby bylo dost času, tak si můžeme klidně dál debatovat o poloze nádraží. Na to už ale není čas,“ tvrdí Onderka. „Pokud nestihneme evropské peníze vyčerpat včas (do roku 2014 - pozn. red.), s nádražím se nic nestane minimálně dalších třicet let,“ varuje Onderka.
Koaliční zelení a sdružení Brno 2006 jsou nicméně přesvědčení, že se dá změna projektu stihnout.
To, že by se Brno propadlo při změně projektu do mnohaleté bídy a živořilo se současným nádražím, si nemyslí ani Josef Mlynář z firmy SŽDC. „Brněnské nádraží je zastaralé, zanedbané a do jisté míry i nebezpečné. Nádraží se rekonstruovat musí. Pokud se ale nestihne opravu platit zčásti z peněz Evropské unie, bude to Českou republiku stát zbytečně mnoho,“ nastínil.
Právě peníze jsou významnou „pákou“, kterou může vláda a ministerstvo dopravy operovat. Ostatně i evropský příspěvek, který může dosáhnout až osmi miliard, je na rozhodnutí z Prahy závislý. Vláda totiž určuje, na který projekt evropské peníze půjdou.
Oprava brněnského železničního uzlu je stále na prvním místě. Z pětadvaceti miliardového rozpočtu má město „ze svého“ zaplatit asi jen tři a půl miliardy za městskou infrastrukturu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196512/
Kdyby místo každé věty o novém nádraží v Brně stál milimetr kolejí, byl by nový železniční koridor dávno hotový a politici by si museli hledat jiná témata. Těm diskusím o novém nádraží mimochodem brzy bude sto let a vyřčených pravd i nepravd nedopočítáš.
Rádců a konzultantů bylo už bezpočet. Teď naposled i pražští učenci za brněnské peníze poradili, jak na to. Praha totiž staví pětkrát dražší železniční uzel bez mediálně protřepávaných analýz a referend, a tak se jistě hodí, že se může analyzovat a přemítat jinde.
Do politiky našeho věku patří exhibicionismus a neuměřenost výroků a gest, protože takovým se ve vteřinách slávy tleská. I z nepostaveného nádraží se dá vytřískat třeba nový senátorský mandát nebo nějaké to procento volebních preferencí. Není tedy divu, že se debata o klíčovém brněnském infrastrukturním projektu smrskla do primitivních schémat a výkřiků. Jde ještě vůbec o rekonstrukci koridoru a s ní spojenou reorganizaci veřejné dálkové, regionální i místní dopravy? Kolik z oslovené pětistovky Brňanek a Brňanů v nedávném průzkumu má aspoň základní informace o výhodách a nevýhodách obou řešení, k nimž se tak jasně vyjadřují? A lze to vůbec po laicích chtít?
Je zjevné, že podobně jako neúplně informovaná veřejnost je názorově rozpolcená i obec dopravních specialistů. Ujišťuji laskavé čtenáře, že za několik milionů se kdykoli najdou nesporně renomovaní a nesporně nezávislí odborníci, kteří s lehkým srdcem podpoří tu či onu polohu brněnského dopravního uzlu. Problém není v jejich prodejnosti, ale v tom, že ani jedno řešení není ideální. Dlouhá pro i proti bychom mohli vršit týdny a nevím, jestli by to přineslo výsledek. Pro mě je satisfakcí už to, že i nová analýza říká, že obě varianty stojí prakticky stejně. Kolikrát jsem od některých dnešních radních slyšel ničím nepodložená tvrzení o tom, že jižní poloha je nákladná amegalomanská! Pominu teď pro mě nehorázné tvrzení, že současná analýza je prvním soustavným pohledem, který hodnotí klady a zápory jednotlivých poloh uzlu. Nebezpečné pokrytectví oné před volbami rozpoutané diskuse je někde jinde. V této chvíli totiž už dávno, celá léta nevolíme mezi dvěma polohami nádraží. Radní jen znovu rozhodují, zda zahájí připravenou výstavbu nádraží v jižní poloze s možným sedmimiliardovým evropským příspěvkem, nebo zda zbytek svého mandátu stráví pokusem o změnu územního plánu a realizací části přípravné fáze projektu nového. Pak přijdou jiní a bůh suď, co si o jejich přípravách budou myslet. Možná zahájí přípravy nového, jiného projektu. A cestovat budeme ekologicky na kozím hřbetě.
Když jsem si sedl před několika lety na primátorskou židli, stál jsem před stejnou volbou. Po zvážení všech pro a proti jsme s kolegy pokračovali v cestě, kterou svými rozhodnutími vytýčili naši předchůdci. Významným argumentem pro nás tenkrát byl i limitovaný čas, po který je možné dosáhnout na bruselské peníze. Teď jsou díky práci mnohých tyto miliardy na dosah. Slyším některé svoje argumenty a svoje postoje artikulovat současného primátora a tuším, že i za jeho zjednodušujícími větami a pravdami pro média je hledání východiska z politických pastí do racionálních a městu prospěšných řešení.
Jsem si jistý, že brněnští radní nemohou jít jinou cestou než pokračovat v dlouhodobě připravovaném projektu nádraží o osm set metrů na jih, chtějí-li ovšem v dalších letech něco reálného postavit, dát lidem a firmám ve stavebnictví a službách práci, vytvořit městu rozvojový prostor, přivézt peníze zvenčí. Mohou a musí projekt kultivovat, hledat lepší dílčí řešení, ale zásadního nemohou stihnout v tomto volebním období nic, pokud nechtějí, aby místo zahájeného díla byl jen další stoh analýz a projektů. Upřímně nám přeji, aby k těmto jednoduchým a pro mnohé z nich bolavým pravdám brněnští radní rychle dospěli a nahlas to vzkázali do Prahy. Bude totiž potřeba peníze z rozpočtu a nejsme jediní, kdo o ně usiluje. Naopak: mnozí se třepou na ty naše.
O autorovi| Richard Svoboda, Senáto
Rádců a konzultantů bylo už bezpočet. Teď naposled i pražští učenci za brněnské peníze poradili, jak na to. Praha totiž staví pětkrát dražší železniční uzel bez mediálně protřepávaných analýz a referend, a tak se jistě hodí, že se může analyzovat a přemítat jinde.
Do politiky našeho věku patří exhibicionismus a neuměřenost výroků a gest, protože takovým se ve vteřinách slávy tleská. I z nepostaveného nádraží se dá vytřískat třeba nový senátorský mandát nebo nějaké to procento volebních preferencí. Není tedy divu, že se debata o klíčovém brněnském infrastrukturním projektu smrskla do primitivních schémat a výkřiků. Jde ještě vůbec o rekonstrukci koridoru a s ní spojenou reorganizaci veřejné dálkové, regionální i místní dopravy? Kolik z oslovené pětistovky Brňanek a Brňanů v nedávném průzkumu má aspoň základní informace o výhodách a nevýhodách obou řešení, k nimž se tak jasně vyjadřují? A lze to vůbec po laicích chtít?
Je zjevné, že podobně jako neúplně informovaná veřejnost je názorově rozpolcená i obec dopravních specialistů. Ujišťuji laskavé čtenáře, že za několik milionů se kdykoli najdou nesporně renomovaní a nesporně nezávislí odborníci, kteří s lehkým srdcem podpoří tu či onu polohu brněnského dopravního uzlu. Problém není v jejich prodejnosti, ale v tom, že ani jedno řešení není ideální. Dlouhá pro i proti bychom mohli vršit týdny a nevím, jestli by to přineslo výsledek. Pro mě je satisfakcí už to, že i nová analýza říká, že obě varianty stojí prakticky stejně. Kolikrát jsem od některých dnešních radních slyšel ničím nepodložená tvrzení o tom, že jižní poloha je nákladná amegalomanská! Pominu teď pro mě nehorázné tvrzení, že současná analýza je prvním soustavným pohledem, který hodnotí klady a zápory jednotlivých poloh uzlu. Nebezpečné pokrytectví oné před volbami rozpoutané diskuse je někde jinde. V této chvíli totiž už dávno, celá léta nevolíme mezi dvěma polohami nádraží. Radní jen znovu rozhodují, zda zahájí připravenou výstavbu nádraží v jižní poloze s možným sedmimiliardovým evropským příspěvkem, nebo zda zbytek svého mandátu stráví pokusem o změnu územního plánu a realizací části přípravné fáze projektu nového. Pak přijdou jiní a bůh suď, co si o jejich přípravách budou myslet. Možná zahájí přípravy nového, jiného projektu. A cestovat budeme ekologicky na kozím hřbetě.
Když jsem si sedl před několika lety na primátorskou židli, stál jsem před stejnou volbou. Po zvážení všech pro a proti jsme s kolegy pokračovali v cestě, kterou svými rozhodnutími vytýčili naši předchůdci. Významným argumentem pro nás tenkrát byl i limitovaný čas, po který je možné dosáhnout na bruselské peníze. Teď jsou díky práci mnohých tyto miliardy na dosah. Slyším některé svoje argumenty a svoje postoje artikulovat současného primátora a tuším, že i za jeho zjednodušujícími větami a pravdami pro média je hledání východiska z politických pastí do racionálních a městu prospěšných řešení.
Jsem si jistý, že brněnští radní nemohou jít jinou cestou než pokračovat v dlouhodobě připravovaném projektu nádraží o osm set metrů na jih, chtějí-li ovšem v dalších letech něco reálného postavit, dát lidem a firmám ve stavebnictví a službách práci, vytvořit městu rozvojový prostor, přivézt peníze zvenčí. Mohou a musí projekt kultivovat, hledat lepší dílčí řešení, ale zásadního nemohou stihnout v tomto volebním období nic, pokud nechtějí, aby místo zahájeného díla byl jen další stoh analýz a projektů. Upřímně nám přeji, aby k těmto jednoduchým a pro mnohé z nich bolavým pravdám brněnští radní rychle dospěli a nahlas to vzkázali do Prahy. Bude totiž potřeba peníze z rozpočtu a nejsme jediní, kdo o ně usiluje. Naopak: mnozí se třepou na ty naše.
O autorovi| Richard Svoboda, Senáto
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196511/
Vloni na podzim se v brněnské politice stal malý zázrak. Ve volbách jednak znatelně oslabily ty strany, které dávaly podporu odsunuté variantě přestavby železničního uzlu, a tak se podařilo sestavit širokou pravolevou koalici. Protože lidovci měli jiný názor na polohu nádraží, obsahuje koaliční prohlášení tento „měkký“ závazek: „Realizována může být jen taková varianta (polohy nádraží), u níž nezávislé seriózní posouzení prokáže výhodnost pro občany Brna i cestující a která bude mít prokazatelnou podporu veřejnosti.“
I když si interpretuje současný primátor výsledek právě dokončené multikriteriální analýzy jako podporu odsunuté polohy, nedomnívám se, že tomu vůbec sám věří. Pokud umí sčítat a odčítat dvojciferná čísla - byť nyní v řádech miliard - musí mu nutně vyjít to, co ostatním. Tedy že nádraží v centru je výhodnější pro Brňany i ostatní cestující a že lze pořídit za méně peněz více muziky. Jakkoli je výsledek publikovaného průzkumu veřejného mínění jistě zatížen nějakou statistickou chybou, podpora brněnské veřejnosti přisunuté poloze nádraží je evidentně setrvalá.
Každý politik, zvláště ve funkci lídra koalice, by se nejspíš bál provádět nepopulární opatření bez podpory veřejnosti. Bývají to však kroky, které mají alespoň podporu odborníků. V tomto případě se odborníci i laická veřejnost společně shodují.
Jsem přesvědčen, že teď je ta pravá chvíle opřít se o tuto podporu a dát do zastupitelstva návrh na dílčí změnu územního plánu a nechat do něj zakreslit síť vlakových tratí s nádražím v centru.
O autorovi| SVATOPLUK BARTÍK, Zastupitel Brna-středu za Stranu zelených a aktivista Nádraží v centru
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
I když si interpretuje současný primátor výsledek právě dokončené multikriteriální analýzy jako podporu odsunuté polohy, nedomnívám se, že tomu vůbec sám věří. Pokud umí sčítat a odčítat dvojciferná čísla - byť nyní v řádech miliard - musí mu nutně vyjít to, co ostatním. Tedy že nádraží v centru je výhodnější pro Brňany i ostatní cestující a že lze pořídit za méně peněz více muziky. Jakkoli je výsledek publikovaného průzkumu veřejného mínění jistě zatížen nějakou statistickou chybou, podpora brněnské veřejnosti přisunuté poloze nádraží je evidentně setrvalá.
Každý politik, zvláště ve funkci lídra koalice, by se nejspíš bál provádět nepopulární opatření bez podpory veřejnosti. Bývají to však kroky, které mají alespoň podporu odborníků. V tomto případě se odborníci i laická veřejnost společně shodují.
Jsem přesvědčen, že teď je ta pravá chvíle opřít se o tuto podporu a dát do zastupitelstva návrh na dílčí změnu územního plánu a nechat do něj zakreslit síť vlakových tratí s nádražím v centru.
O autorovi| SVATOPLUK BARTÍK, Zastupitel Brna-středu za Stranu zelených a aktivista Nádraží v centru
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196510/
Strana zelených hodlá dál podporovat nádraží v centru. Jako první z koaličních stran včera zveřejnila stanovisko svého klubu zastupitelů. „Brněnští zastupitelé za Stranu zelených v případných hlasováních nepodpoří přestavbu železnice s nádražím v odsunuté poloze a udělají maximum, aby přesvědčili své koaliční partnery o tom, že pro Brno je výhodnější modernizovat železnici s nádražím v centru,“ zní oficiální závěr jednání.
Zastánce přesunu nádraží šalamounská věta rozesmála. Zejména pak formulka o „případných hlasováních“. Pokud se totiž nádraží bude přesouvat, žádné hlasování se konat nebude. „Je tady platný projekt, na jehož realizaci se pracuje. Není o čem hlasovat,“ potvrdil primátor Roman Onderka (ČSSD).
To si uvědomují i zelení. Aby mohli něco změnit, museli by hlasování v zastupitelstvu vyvolat. „Jestli se budeme o něco takového snažit, bude ještě předmětem jednání a dalšího vývoje. Nemá cenu vyvolávat hlasování, kdyby nemělo šanci projít,“ shrnul postoj zelených náměstek primátora Martin Ander.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Zastánce přesunu nádraží šalamounská věta rozesmála. Zejména pak formulka o „případných hlasováních“. Pokud se totiž nádraží bude přesouvat, žádné hlasování se konat nebude. „Je tady platný projekt, na jehož realizaci se pracuje. Není o čem hlasovat,“ potvrdil primátor Roman Onderka (ČSSD).
To si uvědomují i zelení. Aby mohli něco změnit, museli by hlasování v zastupitelstvu vyvolat. „Jestli se budeme o něco takového snažit, bude ještě předmětem jednání a dalšího vývoje. Nemá cenu vyvolávat hlasování, kdyby nemělo šanci projít,“ shrnul postoj zelených náměstek primátora Martin Ander.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196509/
Brněnský primátor Roman Onderka chce, aby Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) přepracovala projekt spojený s odsunem brněnského nádraží. Dopravní inženýři by podle něj měli zohlednit připomínky pojmenované v analýze investice, kterou si nechalo zpracovat město. Primátor kvůli problému inicioval schůzku všech partnerů projektu, chce, aby se uskutečnila co nejdřív, řekl dnes novinářům v Brně.
Analýza měla mimo jiné porovnat dvě varianty přestavby brněnského železničního uzlu. Riziko, že projekt spojený s odsunem nádraží se nepodaří dotáhnout do konce, jak je plánovaný, vyčíslila na 30 procent. Rizikové je podle odborníků ze společnosti Cityplan a ČVUT hlavně možné navyšování investičních nákladů v budoucnu. Hlavní investor stavby, tedy SŽDC, by podle primátora měl projekt přepracovat, aby se riziko snížilo třeba na 15 procent.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu v Brně spojený s odsunem nádraží o necelý kilometr na jih zahájilo minulé vedení Brna v čele s ODS. Po volbách, kdy v Brně přešla ODS do opozice a do koalice se dostali hlavní kritici odsunu ze Strany zelených, začali brněnští politici projekt přehodnocovat. Své konečné stanovisko rada města dosud nezveřejnila.
Podle primátora však rozhodnutí Brna bude mít jen váhu tří miliard korun, které by město mělo do projektu vložit ze svého rozpočtu. Větší tíže financování leží na státu a SŽDC, která podle primátora pokračuje v přípravě původní varianty. Celkové náklady přesáhnou 20 miliard korun.
Nechat zpracovat analýzu, která by obě varianty porovnala, podle primátora ani za těchto okolností nebyly vyhozené peníze. "Analýza, to je 3,5 milionu korun kvalitních názorů," řekl Onderka s tím, že dokument bude důležitý, až bude Česko žádat na projekt peníze v Bruselu. Porovnání dvou variant investice má pro evropské úředníky váhu, chtějí prý jasně vidět, že projekt, na který Brusel přispěje, je nejlepším z dopravního hlediska i pro rozvoj města.
(Archiveb.cz/ČTK)
Analýza měla mimo jiné porovnat dvě varianty přestavby brněnského železničního uzlu. Riziko, že projekt spojený s odsunem nádraží se nepodaří dotáhnout do konce, jak je plánovaný, vyčíslila na 30 procent. Rizikové je podle odborníků ze společnosti Cityplan a ČVUT hlavně možné navyšování investičních nákladů v budoucnu. Hlavní investor stavby, tedy SŽDC, by podle primátora měl projekt přepracovat, aby se riziko snížilo třeba na 15 procent.
Projekt rekonstrukce železničního uzlu v Brně spojený s odsunem nádraží o necelý kilometr na jih zahájilo minulé vedení Brna v čele s ODS. Po volbách, kdy v Brně přešla ODS do opozice a do koalice se dostali hlavní kritici odsunu ze Strany zelených, začali brněnští politici projekt přehodnocovat. Své konečné stanovisko rada města dosud nezveřejnila.
Podle primátora však rozhodnutí Brna bude mít jen váhu tří miliard korun, které by město mělo do projektu vložit ze svého rozpočtu. Větší tíže financování leží na státu a SŽDC, která podle primátora pokračuje v přípravě původní varianty. Celkové náklady přesáhnou 20 miliard korun.
Nechat zpracovat analýzu, která by obě varianty porovnala, podle primátora ani za těchto okolností nebyly vyhozené peníze. "Analýza, to je 3,5 milionu korun kvalitních názorů," řekl Onderka s tím, že dokument bude důležitý, až bude Česko žádat na projekt peníze v Bruselu. Porovnání dvou variant investice má pro evropské úředníky váhu, chtějí prý jasně vidět, že projekt, na který Brusel přispěje, je nejlepším z dopravního hlediska i pro rozvoj města.
(Archiveb.cz/ČTK)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/196100/
O budoucnost nádraží se zajímá více než polovina Brňanů. Po informacích ale pátrají marně
Brňané jsou nedostatečně informováni jak o variantě přesunu nádraží, tak i o variantě zachování nádraží na stávajícím místě. A to i přesto, že dění kolem hlavního nádraží Brňany zajímá. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro MF DNES.
„Zájem o problematiku je podle výsledků velký. Příznivci odsunu i fandové přisunuté polohy ale mají nedostatek informací. Ani jedné skupině nedokázalo město předat podstatné a důležité informace,“ sdělil Roman Skotnica z agentury Focus.
Nádraží zajímá drtivou většinu
Brňanů Čtvrtina Brňanů sleduje informace o nádraží pravidelně a téměř polovina odpověděla, že „občas“. Celkem dvě třetiny lidí pak zaznamenaly, že se kolem brněnského nádraží momentálně něco děje a že se téma „nádraží“ objevuje častěji v médiích.
Z výsledků také vyplývá, že zájem o dění kolem nádraží roste podle toho, jak často dotyčný jezdí vlakem, tedy nakolik je nucen nádraží využívat. Problematiku sleduje téměř čtyřicet procent cestujících, kteří nádraží alespoň jednou měsíčně navštíví.
O současnost a také budoucnost nádraží mají zájem více starší lidé, více muži než ženy a také středoškoláci a vysokoškoláci více než ostatní. Absolutní nezájem o přestavbu železničního uzlu naopak přiznalo pět procent dotázaných.
Pouhý zájem ovšem nestačí. I když lidé po informacích o přestavbě železnice touží, nedostává se jim jich tolik, kolik by si přáli. Spokojeno s přídělem obecných informací je totiž jen 55%brněnské populace. A o konkrétních dílčích aspektech přestavby se cítí být dostatečně zpraveno ještě méně lidí.
Nejméně jich ví, jak dlouho má stavba odsunuté polohy nádraží nebo přestavba železničního uzlu v přisunuté poloze trvat a kdy by mohla být hotová.
Naopak relativně nejjistější jsou si Brňané, pokud jde o obecné argumenty pro a proti zachování nádraží v centru. Dostatečně informovaná se cítí více než polovina dotázaných. „Tento údaj ale může být založený na jejich pocitu, že o problematice vědí. V dalších otázkách se později ukázalo, že skutečná znalost informací a argumentů je nižší, než o sobě někteří respondenti tvrdili,“ upozorňuje Roman Skotnica.
Paradoxně méně lidí má pocit, že ví potřebné informace o odsunu nádraží, přestože mu bývalé vedení Brna věnovalo vlastní reklamní kampaň. „O argumentech o odsunu je informováno jen 44 % dotázaných. To dokazuje nedostatečnou práci radnice v oblasti komunikace tohoto projektu,“ píše Skotnica v závěrech výzkumu.
„Přesně to samé dokazuje vypracovaná nezávislá analýza. Bývalé vedení města Brna komunikaci s Brňany nezvládlo,“ opakuje radní a senátor Jiří Zlatuška.
Město chce říct, jak dopadla analýza
Najít si informace zejména o „přisunuté variantě“ není jen tak. Narozdíl od konkurenčního odsunutého nádraží neexistuje model ani informační kancelář. „Nikdy neproběhla masivní propagace nádraží v centru, aby zelení neohrozili finanční prostředky na projekt rekonstrukce. Navíc se na tom koalice jasně neshodla a město to samo nepropagovalo,“ vysvětluje náměstek primátora za zelené Martin Ander. A plánuje, jak to změnit. „Chceme rozjet informační kampaň, která by měla seznámit lidi s výsledky srovnávací analýzy a také osvětlit, proč a jak se analýza dělala,“ uvedl Ander. Také podle primátora Romana Onderky je potřeba dát Brňanům dostatečné informace. „Zatím řešíme, jak to udělat, aby to mělo efekt a Brňany to opravdu zaujalo,“ sdělil Onderka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Brňané jsou nedostatečně informováni jak o variantě přesunu nádraží, tak i o variantě zachování nádraží na stávajícím místě. A to i přesto, že dění kolem hlavního nádraží Brňany zajímá. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro MF DNES.
„Zájem o problematiku je podle výsledků velký. Příznivci odsunu i fandové přisunuté polohy ale mají nedostatek informací. Ani jedné skupině nedokázalo město předat podstatné a důležité informace,“ sdělil Roman Skotnica z agentury Focus.
Nádraží zajímá drtivou většinu
Brňanů Čtvrtina Brňanů sleduje informace o nádraží pravidelně a téměř polovina odpověděla, že „občas“. Celkem dvě třetiny lidí pak zaznamenaly, že se kolem brněnského nádraží momentálně něco děje a že se téma „nádraží“ objevuje častěji v médiích.
Z výsledků také vyplývá, že zájem o dění kolem nádraží roste podle toho, jak často dotyčný jezdí vlakem, tedy nakolik je nucen nádraží využívat. Problematiku sleduje téměř čtyřicet procent cestujících, kteří nádraží alespoň jednou měsíčně navštíví.
O současnost a také budoucnost nádraží mají zájem více starší lidé, více muži než ženy a také středoškoláci a vysokoškoláci více než ostatní. Absolutní nezájem o přestavbu železničního uzlu naopak přiznalo pět procent dotázaných.
Pouhý zájem ovšem nestačí. I když lidé po informacích o přestavbě železnice touží, nedostává se jim jich tolik, kolik by si přáli. Spokojeno s přídělem obecných informací je totiž jen 55%brněnské populace. A o konkrétních dílčích aspektech přestavby se cítí být dostatečně zpraveno ještě méně lidí.
Nejméně jich ví, jak dlouho má stavba odsunuté polohy nádraží nebo přestavba železničního uzlu v přisunuté poloze trvat a kdy by mohla být hotová.
Naopak relativně nejjistější jsou si Brňané, pokud jde o obecné argumenty pro a proti zachování nádraží v centru. Dostatečně informovaná se cítí více než polovina dotázaných. „Tento údaj ale může být založený na jejich pocitu, že o problematice vědí. V dalších otázkách se později ukázalo, že skutečná znalost informací a argumentů je nižší, než o sobě někteří respondenti tvrdili,“ upozorňuje Roman Skotnica.
Paradoxně méně lidí má pocit, že ví potřebné informace o odsunu nádraží, přestože mu bývalé vedení Brna věnovalo vlastní reklamní kampaň. „O argumentech o odsunu je informováno jen 44 % dotázaných. To dokazuje nedostatečnou práci radnice v oblasti komunikace tohoto projektu,“ píše Skotnica v závěrech výzkumu.
„Přesně to samé dokazuje vypracovaná nezávislá analýza. Bývalé vedení města Brna komunikaci s Brňany nezvládlo,“ opakuje radní a senátor Jiří Zlatuška.
Město chce říct, jak dopadla analýza
Najít si informace zejména o „přisunuté variantě“ není jen tak. Narozdíl od konkurenčního odsunutého nádraží neexistuje model ani informační kancelář. „Nikdy neproběhla masivní propagace nádraží v centru, aby zelení neohrozili finanční prostředky na projekt rekonstrukce. Navíc se na tom koalice jasně neshodla a město to samo nepropagovalo,“ vysvětluje náměstek primátora za zelené Martin Ander. A plánuje, jak to změnit. „Chceme rozjet informační kampaň, která by měla seznámit lidi s výsledky srovnávací analýzy a také osvětlit, proč a jak se analýza dělala,“ uvedl Ander. Také podle primátora Romana Onderky je potřeba dát Brňanům dostatečné informace. „Zatím řešíme, jak to udělat, aby to mělo efekt a Brňany to opravdu zaujalo,“ sdělil Onderka.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195671/
Poslední posuzovanou variantu ještě Brňané neviděli
Zatímco poloha odsunutého nádraží má jen jednu variantu znamenající přesun stanice o zhruba osm set metrů jižně, s přisunutou polohou to už tak jednoduché není.
Nádraží v centru vystřídalo už několik poloh a dávno se nemluví o zachování provozu v současné nádražní budově. Poslední verze, kterou pro město posuzovali odborníci v analýze, znamená také přesun. O dvě stě metrů směrem k Novým sadům.
„V tom, co hodnotili odborníci v analýze, a v původní verzi přisunuté polohy je výrazný rozdíl. Nejnovější podoba počítá s podzemní částí nádraží v minus 15 metrech pod ulicí Bašty a pod Petrovem,“ sdělil František Mráz z pražské společnosti Sudop, která spolupracovala na odsunuté poloze nádraží.
Existuje ještě třetí varianta přisunuté polohy. Ta, na které si politici ze Strany zelených a aktivisté postavili loni volební kampaň. „První varianta byla oprava nádraží v poloze, v jaké je dnes. Další variantou bylo posunutí hlavní budovy vedle pošty v ulici Nádražní. A třetí varianta je posunout budovu o dvě stě metrů až na ulici Nové sady. A tu teď zkoumala analýza,“ uvedli nezávisle na sobě brněnští politici.
Náměstek primátora Martin Ander podobné informace vyvrací. „To je nesmysl. Přisunutá poloha před volbami a v analýze je naprosto shodná,“ tvrdí Ander. Verzi o třetí poloze přisunutého nádraží ale potvrdil i koordinátor kampaně Nádraží v centru Svatopluk Bartík, který informace ověřoval u autora projektu. „Rozdíl mezi výstupem z hlavní budovy nádraží je asi dvacet metrů vzdušnou čarou,“ uvedl Bartík, podle kterého je ale takový rozdíl v polohách nádražních budov zanedbatelný.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Zatímco poloha odsunutého nádraží má jen jednu variantu znamenající přesun stanice o zhruba osm set metrů jižně, s přisunutou polohou to už tak jednoduché není.
Nádraží v centru vystřídalo už několik poloh a dávno se nemluví o zachování provozu v současné nádražní budově. Poslední verze, kterou pro město posuzovali odborníci v analýze, znamená také přesun. O dvě stě metrů směrem k Novým sadům.
„V tom, co hodnotili odborníci v analýze, a v původní verzi přisunuté polohy je výrazný rozdíl. Nejnovější podoba počítá s podzemní částí nádraží v minus 15 metrech pod ulicí Bašty a pod Petrovem,“ sdělil František Mráz z pražské společnosti Sudop, která spolupracovala na odsunuté poloze nádraží.
Existuje ještě třetí varianta přisunuté polohy. Ta, na které si politici ze Strany zelených a aktivisté postavili loni volební kampaň. „První varianta byla oprava nádraží v poloze, v jaké je dnes. Další variantou bylo posunutí hlavní budovy vedle pošty v ulici Nádražní. A třetí varianta je posunout budovu o dvě stě metrů až na ulici Nové sady. A tu teď zkoumala analýza,“ uvedli nezávisle na sobě brněnští politici.
Náměstek primátora Martin Ander podobné informace vyvrací. „To je nesmysl. Přisunutá poloha před volbami a v analýze je naprosto shodná,“ tvrdí Ander. Verzi o třetí poloze přisunutého nádraží ale potvrdil i koordinátor kampaně Nádraží v centru Svatopluk Bartík, který informace ověřoval u autora projektu. „Rozdíl mezi výstupem z hlavní budovy nádraží je asi dvacet metrů vzdušnou čarou,“ uvedl Bartík, podle kterého je ale takový rozdíl v polohách nádražních budov zanedbatelný.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195670/
Co formuje názor Brňanů na polohu nádraží?
Někdo je fanoušek. Jak odsunu, tak nádraží (někde) v centru. Fanoušci jsou ti, co nám píší rozzlobeně do redakce kvůli každému titulku, který vyzněl proti jejich víře. To jsou ti, kteří pro ty druhé mají jen hanlivé výrazy. Fanoušků „odsunu“ i „přísunu“ je docela dost. Až moc.
Pak jsou zde účelové postoje. Kolik hlasů v referendu před třemi roky bylo motivováno hlavně vůlí ukázat těm nabubřelým ódéesákům, že už - jak napsala kdysi moje kolegyně - u toho koryta chrochtají moc nahlas? Mnoho lidí to má v sobě také nastaveno tak, že bude vždycky apriori proti oficiálnímu názoru radnice, ať už je jakýkoli. A nakonec, co je ekologického na nádraží v centru, že se ho chopily zelené strany i iniciativy? Nic, ale když chcete v politice (natož v regionální) uspět, musíte mít velké téma.
Mějme své názory. Jen aby to nakonec nedopadlo s brněnským nádražím jako v té trampské písničce: Jen prázdné nádraží na tebe dejchá samotou. A žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví...
O autorovi| Karel Škrabal, vedoucí brněnské redakce MF DNES
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Někdo je fanoušek. Jak odsunu, tak nádraží (někde) v centru. Fanoušci jsou ti, co nám píší rozzlobeně do redakce kvůli každému titulku, který vyzněl proti jejich víře. To jsou ti, kteří pro ty druhé mají jen hanlivé výrazy. Fanoušků „odsunu“ i „přísunu“ je docela dost. Až moc.
Pak jsou zde účelové postoje. Kolik hlasů v referendu před třemi roky bylo motivováno hlavně vůlí ukázat těm nabubřelým ódéesákům, že už - jak napsala kdysi moje kolegyně - u toho koryta chrochtají moc nahlas? Mnoho lidí to má v sobě také nastaveno tak, že bude vždycky apriori proti oficiálnímu názoru radnice, ať už je jakýkoli. A nakonec, co je ekologického na nádraží v centru, že se ho chopily zelené strany i iniciativy? Nic, ale když chcete v politice (natož v regionální) uspět, musíte mít velké téma.
Mějme své názory. Jen aby to nakonec nedopadlo s brněnským nádražím jako v té trampské písničce: Jen prázdné nádraží na tebe dejchá samotou. A žádnej vlak, ani nákladní tu nestaví...
O autorovi| Karel Škrabal, vedoucí brněnské redakce MF DNES
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195491/
Většina Brňanů nechce přesouvat nádraží. Vědí ale proč? Z výsledků průzkumu agentury Focus pro MF DNES vyplývá, že většina odpůrců odsunu nádraží nedokáže jasně zdůvodnit svůj názor. Narozdíl od zastánců odsunu.
Když je někdo pro odsun nádraží, obvykle ví proč. A platí to i naopak, ale odpůrci přemístění železniční stanice používají narozdíl od svých oponentů spíš emocionální argumenty. Konkrétní příklady? Zatímco odpůrci odsunu velmi často argumentují tím, že se jim stávající nádraží líbí a je pro ně pohodlné, příznivci odsunu předkládají konkrétní názory: stávající nádraží je k modernizaci nevhodné, přesun nádraží umožní rozvoj města, zlepší se dopravní obslužnost.
„U odpůrců odsunu byl nejčastěji zmiňován argument, že projekt zhorší dostupnost nádraží. Dokonce se objevovaly obavy, že k novému nádraží nebude jezdit hromadná doprava,“ popisuje Roman Skotnica z agentury Focus. Příznivci přesunu jsou podle něj aktivnější a více si o problému vyhledávají informace. „Z výsledků vyplývá, že odpůrci spíše využívají méně racionální a obecnější argumenty a méně vědí i o samotném odsunu,“ dodal.
„Kdo nechce odsun, pro informace si nepůjde“
Proč to tak je? Podle náměstka primátora Martina Andera, který podporuje „přisunutou variantu“, měli příznivci odsunu spoustu možností si informace zjistit. „Dá se předpokládat, že když někdo odsunu fandí, tak si najde cestu do informační kanceláře na nádraží. Nebo že se šel podívat na model vystavený ve Vaňkovce. Lidi, kteří jsou proti odsunu, na taková místa logicky nezavítají, a nemůžou tak ani mít potřebné informace,“ míní Ander.
Na neinformovanost Brňanů poukazuje i primátor Roman Onderka (ČSSD). Podle něj málokdo ví, že „přisunuté nádraží“ ve skutečnosti znamená nádraží odsunuté asi o dvě stě metrů směrem na ulici Nádražní a na Nové sady. „Většina lidí jsou zastánci zachování nádraží v současné budově a jsou proti jakémukoliv odsunu nádraží,“ myslí si primátor. Ostatně sám o sobě tvrdí, že zastával donedávna stejný názor, nyní ale podporuje mezi „odsunutou“ a „odsunutější“ variantou tu vzdálenější. Takové argumenty ale odpůrci odsunu zpochybňují. „Nezáleží, jestli bude nádražní budova sto metrů napravo nebo nalevo, ale jaká bude docházková doba z centra města. A u nádraží odsunutého podle našeho projektu na Nádražní ulici zůstává prakticky stejná jako u toho starého nádraží,“ tvrdí radní Jiří Zlatuška, který spolu se zelenými stále bojuje proti odsunu.
Nerozhodnutí? Spíš skrytí odpůrci odsunu
Přestože v Brně zůstává 14 procent nerozhodnutých, kteří nevědí, kde by si nádraží přáli, nebo jim na tom nezáleží, podle výsledků průzkumu agentury Focus se váhající lidé řadí spíš mezi odpůrce odsunu. Nebo alespoň používají podobné argumenty. Obě skupiny nejčastěji souhlasí s tím, že přesun nádraží vyvolá zmatek v městské dopravě, a jsou přesvědčení, že o přesun nádraží usiluje prospěchářská klika úředníků, politiků a stavební lobby. S tímto tvrzením souhlasí takřka sedmdesát procent odpůrců a čtyřicet procent nerozhodnutých. U obou skupin ale narozdíl od zastánců přesunu figuruje tento fakt na předních místech.
Odpůrci a zastánci se neshodují také v dalším klíčovém argumentu - zda je už pozdě na přestavbu nádraží v centru. Zatímco s tímto tvrzením souhlasí přes třicet dva procent zastánců odsunu, mezi odpůrci si našlo jen jedenáct procent zastánců. Čtěte zítra: Jak město informuje o projektu přestavby železnice?
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Když je někdo pro odsun nádraží, obvykle ví proč. A platí to i naopak, ale odpůrci přemístění železniční stanice používají narozdíl od svých oponentů spíš emocionální argumenty. Konkrétní příklady? Zatímco odpůrci odsunu velmi často argumentují tím, že se jim stávající nádraží líbí a je pro ně pohodlné, příznivci odsunu předkládají konkrétní názory: stávající nádraží je k modernizaci nevhodné, přesun nádraží umožní rozvoj města, zlepší se dopravní obslužnost.
„U odpůrců odsunu byl nejčastěji zmiňován argument, že projekt zhorší dostupnost nádraží. Dokonce se objevovaly obavy, že k novému nádraží nebude jezdit hromadná doprava,“ popisuje Roman Skotnica z agentury Focus. Příznivci přesunu jsou podle něj aktivnější a více si o problému vyhledávají informace. „Z výsledků vyplývá, že odpůrci spíše využívají méně racionální a obecnější argumenty a méně vědí i o samotném odsunu,“ dodal.
„Kdo nechce odsun, pro informace si nepůjde“
Proč to tak je? Podle náměstka primátora Martina Andera, který podporuje „přisunutou variantu“, měli příznivci odsunu spoustu možností si informace zjistit. „Dá se předpokládat, že když někdo odsunu fandí, tak si najde cestu do informační kanceláře na nádraží. Nebo že se šel podívat na model vystavený ve Vaňkovce. Lidi, kteří jsou proti odsunu, na taková místa logicky nezavítají, a nemůžou tak ani mít potřebné informace,“ míní Ander.
Na neinformovanost Brňanů poukazuje i primátor Roman Onderka (ČSSD). Podle něj málokdo ví, že „přisunuté nádraží“ ve skutečnosti znamená nádraží odsunuté asi o dvě stě metrů směrem na ulici Nádražní a na Nové sady. „Většina lidí jsou zastánci zachování nádraží v současné budově a jsou proti jakémukoliv odsunu nádraží,“ myslí si primátor. Ostatně sám o sobě tvrdí, že zastával donedávna stejný názor, nyní ale podporuje mezi „odsunutou“ a „odsunutější“ variantou tu vzdálenější. Takové argumenty ale odpůrci odsunu zpochybňují. „Nezáleží, jestli bude nádražní budova sto metrů napravo nebo nalevo, ale jaká bude docházková doba z centra města. A u nádraží odsunutého podle našeho projektu na Nádražní ulici zůstává prakticky stejná jako u toho starého nádraží,“ tvrdí radní Jiří Zlatuška, který spolu se zelenými stále bojuje proti odsunu.
Nerozhodnutí? Spíš skrytí odpůrci odsunu
Přestože v Brně zůstává 14 procent nerozhodnutých, kteří nevědí, kde by si nádraží přáli, nebo jim na tom nezáleží, podle výsledků průzkumu agentury Focus se váhající lidé řadí spíš mezi odpůrce odsunu. Nebo alespoň používají podobné argumenty. Obě skupiny nejčastěji souhlasí s tím, že přesun nádraží vyvolá zmatek v městské dopravě, a jsou přesvědčení, že o přesun nádraží usiluje prospěchářská klika úředníků, politiků a stavební lobby. S tímto tvrzením souhlasí takřka sedmdesát procent odpůrců a čtyřicet procent nerozhodnutých. U obou skupin ale narozdíl od zastánců přesunu figuruje tento fakt na předních místech.
Odpůrci a zastánci se neshodují také v dalším klíčovém argumentu - zda je už pozdě na přestavbu nádraží v centru. Zatímco s tímto tvrzením souhlasí přes třicet dva procent zastánců odsunu, mezi odpůrci si našlo jen jedenáct procent zastánců. Čtěte zítra: Jak město informuje o projektu přestavby železnice?
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195490/
Stěhování brněnského nádraží asi o kilometr na jih stále nemá mezi Brňany velkou podporu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Focus pro MF DNES, podle kterého by za svůj názor přišel bojovat v referendu znovu nedostatečný počet lidí.
Vedení Brna se rozhoduje, zda nechá přesunout nádraží o necelý kilometr na jih, nebo jen o dvě stě metrů podél ulice Nádražní. Brňané mají ale podle výsledků exkluzivního průzkumu agentury Focus pro MF DNES jasno: nádraží chtějí v centru.
Paradoxně ale nejvíc na zachování nádraží na okraji historického centra trvají ti lidé, kteří na tom nemají příliš velký zájem. Tedy ti, kteří vlakem necestují. Naopak s frekvencí návštěv nádražního vestibulu přibývá i zastánců odsunu. Zatímco mezi lidmi, kteří na nádraží nebyli za poslední dva roky ani jednou, je přibližně 28 procent zastánců odsunu, mezi lidmi, co vlakem z hlavního nádraží odjedou alespoň jednou měsíčně, je to 34 procent.
Chtějí přesunuté nádraží, protože jim vadí špína
„Lidé, kteří vlakem jezdí, vidí, jak současné nádraží vypadá, že je omšelé, špinavé a zastaralé, a chtějí nové komfortní,“ tlumočí výsledky průzkumu Roman Skotnica z agentury Focus.
To, že delší cestování na nástupiště nebo avizovaná horší dostupnost z centra pravidelným vlakovým cestujícím vadí méně než lidem, kteří na hlavní nádraží vůbec nezavítají, je podle primátora Romana Onderky pochopitelný výsledek. Brňané, kteří vlakem nejezdí, totiž podle něj za přisunutou variantu považují současné nádraží, jež by mohlo podstoupit maximálně menší rekonstrukci. Stavba, která se jich nedotýká, by tak „zbytečně“ nepohltila miliardy korun.
Že odsunutou variantu podporují spíše lidé cestující vlakem než ti cestující jiným způsobem, nepřekvapuje ani náměstka primátora Martina Andera, zastánce rekonstrukce nádraží v takzvané přisunuté variantě, tedy s nádražní budovou postavenou v Nádražní ulici vedle objektu pošty.
„Většina z těch příznivců odsunu má špatné zkušenosti se současným nádražím a trochu iracionálně si říkají, že lepší je, když to bude trochu dál, ale bude to mít vyšší úroveň. A hlavně aby to bylo rychle,“ vykládá si výsledky průzkumu veřejného mínění Ander.
Kromě pravidelných cestujících Českých drah podporují odsun nádraží mnohem častěji muži. Peróny takřka kilometr jižněji od těch současných by upřednostňovalo takřka 37 procent z dotázaných, ženy by raději i nadále jezdily do centra. Pro přesun je jich pouhých 21 procent.
Imaginární referendum: 70 procent proti přesunu
A jak by dopadlo referendum o poloze nádraží, pokud by se nekonalo v roce 2004, ale dnes?
Nadpoloviční většina Brňanů stále nepovažuje nádraží za stěžejní téma. Do volebních místností by jich podle jejich slov dorazilo čtyřicet procent. Proti přesunu by hlasovalo necelých sedmdesát procent z nich, pro by bylo asi třicet procent.
Mezi lidmi odmítajícími jít k referendu je téměř čtvrtina nerozhodnutých, polovina z nich ale také odmítá odsun.
„Negativní postoje k přesunu nádraží převládají v celé brněnské populaci,“ upozornil Roman Skotnica.
Povinná polovina, to je moc
V roce 2004 přišla k referendu jen necelá čtvrtina voličů, 86 procent z nich chtělo zachovat nádraží v centru. Tehdejší zastánci přesunu ale Brňany vyzývali, ať raději k referendu nechodí a vyjádří souhlas s přesunem tím, že zůstanou doma. Chtěli tak zabránit padesátiprocentní účasti, která by znamenala závaznost hlasování.
„Nyní by se reálně dala očekávat účast v rozmezí 35 až 45 procent, ze zkušeností ale plyne, že je potřeba počítat s odhadem spíš u dolní hranice,“ podotkl Skotnica. Účast by tak znovu nedosáhla na potřebnou polovinu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Vedení Brna se rozhoduje, zda nechá přesunout nádraží o necelý kilometr na jih, nebo jen o dvě stě metrů podél ulice Nádražní. Brňané mají ale podle výsledků exkluzivního průzkumu agentury Focus pro MF DNES jasno: nádraží chtějí v centru.
Paradoxně ale nejvíc na zachování nádraží na okraji historického centra trvají ti lidé, kteří na tom nemají příliš velký zájem. Tedy ti, kteří vlakem necestují. Naopak s frekvencí návštěv nádražního vestibulu přibývá i zastánců odsunu. Zatímco mezi lidmi, kteří na nádraží nebyli za poslední dva roky ani jednou, je přibližně 28 procent zastánců odsunu, mezi lidmi, co vlakem z hlavního nádraží odjedou alespoň jednou měsíčně, je to 34 procent.
Chtějí přesunuté nádraží, protože jim vadí špína
„Lidé, kteří vlakem jezdí, vidí, jak současné nádraží vypadá, že je omšelé, špinavé a zastaralé, a chtějí nové komfortní,“ tlumočí výsledky průzkumu Roman Skotnica z agentury Focus.
To, že delší cestování na nástupiště nebo avizovaná horší dostupnost z centra pravidelným vlakovým cestujícím vadí méně než lidem, kteří na hlavní nádraží vůbec nezavítají, je podle primátora Romana Onderky pochopitelný výsledek. Brňané, kteří vlakem nejezdí, totiž podle něj za přisunutou variantu považují současné nádraží, jež by mohlo podstoupit maximálně menší rekonstrukci. Stavba, která se jich nedotýká, by tak „zbytečně“ nepohltila miliardy korun.
Že odsunutou variantu podporují spíše lidé cestující vlakem než ti cestující jiným způsobem, nepřekvapuje ani náměstka primátora Martina Andera, zastánce rekonstrukce nádraží v takzvané přisunuté variantě, tedy s nádražní budovou postavenou v Nádražní ulici vedle objektu pošty.
„Většina z těch příznivců odsunu má špatné zkušenosti se současným nádražím a trochu iracionálně si říkají, že lepší je, když to bude trochu dál, ale bude to mít vyšší úroveň. A hlavně aby to bylo rychle,“ vykládá si výsledky průzkumu veřejného mínění Ander.
Kromě pravidelných cestujících Českých drah podporují odsun nádraží mnohem častěji muži. Peróny takřka kilometr jižněji od těch současných by upřednostňovalo takřka 37 procent z dotázaných, ženy by raději i nadále jezdily do centra. Pro přesun je jich pouhých 21 procent.
Imaginární referendum: 70 procent proti přesunu
A jak by dopadlo referendum o poloze nádraží, pokud by se nekonalo v roce 2004, ale dnes?
Nadpoloviční většina Brňanů stále nepovažuje nádraží za stěžejní téma. Do volebních místností by jich podle jejich slov dorazilo čtyřicet procent. Proti přesunu by hlasovalo necelých sedmdesát procent z nich, pro by bylo asi třicet procent.
Mezi lidmi odmítajícími jít k referendu je téměř čtvrtina nerozhodnutých, polovina z nich ale také odmítá odsun.
„Negativní postoje k přesunu nádraží převládají v celé brněnské populaci,“ upozornil Roman Skotnica.
Povinná polovina, to je moc
V roce 2004 přišla k referendu jen necelá čtvrtina voličů, 86 procent z nich chtělo zachovat nádraží v centru. Tehdejší zastánci přesunu ale Brňany vyzývali, ať raději k referendu nechodí a vyjádří souhlas s přesunem tím, že zůstanou doma. Chtěli tak zabránit padesátiprocentní účasti, která by znamenala závaznost hlasování.
„Nyní by se reálně dala očekávat účast v rozmezí 35 až 45 procent, ze zkušeností ale plyne, že je potřeba počítat s odhadem spíš u dolní hranice,“ podotkl Skotnica. Účast by tak znovu nedosáhla na potřebnou polovinu.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195247/
Exkluzivní průzkum agentury Focus pro MF DNES: Přesun podporuje pouhých 28 procent obyvatel města
Jen necelá třetina Brňanů si přeje, aby se brněnské nádraží přesunulo o necelý kilometr na jih. Dokládají to výsledky průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura Focus necelé tři roky po obdobném průzkumu, jenž předcházel referendu o poloze nádraží.
Za ony tři roky město nechalo vyrobit model nádraží, zaplatilo masivní reklamní kampaň na billboardech a zřídilo projektu přestavby brněnské železnice vlastní informační kancelář. Přesvědčit se mu ovšem podařilo jen šest procent lidí. Místo 22 procent nyní odsun podporuje 28 procent Brňanů. 14 procent není stejně jako před třemi lety rozhodnuto, proti je stále nadpoloviční většina.
Agentura Focus průzkum prováděla mezi pěti sty obyvateli Brna, u kterých zohledňovala věk, pohlaví, vzdělání a městskou část, ve které bydlí.
Starší, tedy konzervativnější
Přesun nádraží má největší podporu u mladších lidí do čtyřiceti let, naopak nejčastěji jej odmítají starší Brňané na hranici důchodového věku.
„Obecně jsou starší lidé konzervativnější a právě argument ,jsme na nádraží v centru zvyklí‘ se u odpůrců přesunu objevuje často,“ zdůvodňuje Roman Skotnica z agentury Focus.
Co na výsledky průzkumu říkají politici, kteří jsou za rozhodnutí o poloze nádraží zodpovědní? Například primátor Roman Onderka (ČSSD) je přesvědčený, že většina Brňanů netuší, nač vlastně odpovídají a co chtějí v centru zachovat. „Zkoušel jsem se ptát lidí na ulici, jestli vědí, jak má to přisunuté nádraží, které oněch 58 procent lidí údajně podporuje, vypadat. Nevěděl to nikdo,“ tvrdí primátor s tím, že zelení za tři roky svoji „přisunutou variantu“ už třikrát změnili.
„Původně mělo být v současné budově, teď je o dvě stě metrů dál na Nových sadech,“ dodal Onderka. To podle něho lidé nevědí a pořád si myslí, že jde o zachování nádraží v současné budově. „Pokud by se udělal průzkum, kde by lidé mohli vybírat mezi přesunem nádraží o devět set metrů na jih, přisunutou polohou nového nádraží na Nových sadech a zachováním stávajícího nádraží v současné budově, vyhrálo by stejně to stávající staré,“ míní Onderka.
V tom mu oponuje jeho náměstek Martin Ander (Strana zelených). „Lidem je jedno, v jaké budově si budou kupovat lístky, ale kde bude tato budova situována a jak bude dostupná,“ říká.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
No, on by se měl průzkum zaměřit spíš na ty, kdož vlakem do Brna jezdí - a ne na Brňáky, kteří třeba chodí kolem nádraží akorát na procházku. Nakonec nesmysl takto orientovaného průzkumu mezi řádky ukazují i další články v tomtéž čísle Fronty. Třeba Laďovi Kerndlovi se ta stará budova prostě líbí, a proto změnil svůj původní názor.
Jen necelá třetina Brňanů si přeje, aby se brněnské nádraží přesunulo o necelý kilometr na jih. Dokládají to výsledky průzkumu, který pro MF DNES zpracovala agentura Focus necelé tři roky po obdobném průzkumu, jenž předcházel referendu o poloze nádraží.
Za ony tři roky město nechalo vyrobit model nádraží, zaplatilo masivní reklamní kampaň na billboardech a zřídilo projektu přestavby brněnské železnice vlastní informační kancelář. Přesvědčit se mu ovšem podařilo jen šest procent lidí. Místo 22 procent nyní odsun podporuje 28 procent Brňanů. 14 procent není stejně jako před třemi lety rozhodnuto, proti je stále nadpoloviční většina.
Agentura Focus průzkum prováděla mezi pěti sty obyvateli Brna, u kterých zohledňovala věk, pohlaví, vzdělání a městskou část, ve které bydlí.
Starší, tedy konzervativnější
Přesun nádraží má největší podporu u mladších lidí do čtyřiceti let, naopak nejčastěji jej odmítají starší Brňané na hranici důchodového věku.
„Obecně jsou starší lidé konzervativnější a právě argument ,jsme na nádraží v centru zvyklí‘ se u odpůrců přesunu objevuje často,“ zdůvodňuje Roman Skotnica z agentury Focus.
Co na výsledky průzkumu říkají politici, kteří jsou za rozhodnutí o poloze nádraží zodpovědní? Například primátor Roman Onderka (ČSSD) je přesvědčený, že většina Brňanů netuší, nač vlastně odpovídají a co chtějí v centru zachovat. „Zkoušel jsem se ptát lidí na ulici, jestli vědí, jak má to přisunuté nádraží, které oněch 58 procent lidí údajně podporuje, vypadat. Nevěděl to nikdo,“ tvrdí primátor s tím, že zelení za tři roky svoji „přisunutou variantu“ už třikrát změnili.
„Původně mělo být v současné budově, teď je o dvě stě metrů dál na Nových sadech,“ dodal Onderka. To podle něho lidé nevědí a pořád si myslí, že jde o zachování nádraží v současné budově. „Pokud by se udělal průzkum, kde by lidé mohli vybírat mezi přesunem nádraží o devět set metrů na jih, přisunutou polohou nového nádraží na Nových sadech a zachováním stávajícího nádraží v současné budově, vyhrálo by stejně to stávající staré,“ míní Onderka.
V tom mu oponuje jeho náměstek Martin Ander (Strana zelených). „Lidem je jedno, v jaké budově si budou kupovat lístky, ale kde bude tato budova situována a jak bude dostupná,“ říká.
(Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava)
No, on by se měl průzkum zaměřit spíš na ty, kdož vlakem do Brna jezdí - a ne na Brňáky, kteří třeba chodí kolem nádraží akorát na procházku. Nakonec nesmysl takto orientovaného průzkumu mezi řádky ukazují i další články v tomtéž čísle Fronty. Třeba Laďovi Kerndlovi se ta stará budova prostě líbí, a proto změnil svůj původní názor.
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/195246/
Soud se bude muset zabývat plánovaným přesunem brněnského železničního nádraží z centra města
Občanská sdružení Děti Země a Stará Osada Židenice totiž u Krajského soudu v Brně napadla ve dvou žalobách územní rozhodnutí brněnského magistrátu. Úředníci v rozhodnutí z konce března s přesunem nádraží souhlasili.
Projednávání žalob, na které chtějí občanská sdružení upozornit i v Bruselu, může trvat několik měsíců.
Co jim vadí
Obě sdružení úředníkům magistrátu v žalobě vytýkají, že řádně nezohlednili negativní vlivy stavby na životní prostředí obyvatel Židenic a Maloměřic, že správně neřešili procesní námitky jako nemožnost pořídit si kopie dokumentace nebo že byla krátká doba na studium rozsáhlého spisu."Upozornili jsme například na to, že se magistrát našimi připomínkami nevypořádal zákonným způsobem, ale jen formálně. Řada objektů nebyla posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí a výstavba nového nádraží mimo centrum města není ve veřejném zájmu, neboť není ekonomicky efektivní a cestujícím se k nádraží zhorší přístup," uvedl zástupce sdružení Stará Osada Židenice Dušan Krátký.
Není to pro cestující
Pokud projednávání žalob skutečně potrvá několik měsíců, bude rozhodne dříve o přesunu nádraží brněnské zastupitelstvo. To bude s největší pravděpodobností miliardový projekt znovu posuzovat v září.
Zastupitelé už by měli mít k dispozici kompletní analýzu společnosti City Plan a pražské Fakulty dopravní ČVUT, kterou si vedení města objednalo a jenž má porovnat obě varianty.
Kompletní analýzu má vedení města dostat do 28. srpna.
Pro stavaře a spekulanty
Dosavadní výstupy z analýzy si přitom zastupitelé vykládají různě. Podle jedněch je jednoznačně výhodné nechat nádraží v centru."Opustit místo pro nádraží v blízkosti středu je nevratný krok, který se od osmdesátých let nikde nedělá," je uvedeno v analýze.
Podle ODS, která v minulém volebním období přesun nádraží prosadila, ale analýza jednoznačnou odpověď, kdo má stát nádraží, nedává.
Brněnská koalice složená ze sociálních demokratů, Strana zelených, lidovců a hnutí Brno 2006 už deklarovala, že bude při rozhodování o budoucí poloze nádraží postupovat jednotně.
Předběžné výsledky analýza ale z vedení města komentoval zatím pouze radní Jiří Zlatuška. "Přesun nádraží je neúnosně nákladný a znamená pro občany Brna horší a dražší výsledek," uvedl v Brněnském deníku Zlatuška, podle kterého na přesunu nádraží vydělají stavební firmy a spekulanti s pozemky
Fakta:
Celkové náklady na projekt se odhadují na 24,5 miliardy korun.
V soutěži o podobu nového nádraží vídeňské firmy Fellerer-Vendl Architekten, podle které se má nad jednotlivými nástupišti klenout most, uvnitř kterého by byly pokladny, čekárny i restaurace s vyhlídkou na město. Pod kolejištěm má být nové autobusové nádraží.
Nové nádraží a železnice mají být kompletně hotové na konci roku 2015.
Projekty modernizace železničních koridorů a přestavby železničního uzlu Brno jsou součástí evropských prioritních projektů schválených evropským parlamentem v roce 2004.
Jde o projekt železniční osy Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Drážďany a Norimberk, s odbočnou větví Praha - Linec. Druhým projektem je železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno - Vídeň.
(Aktuálně.cz)
Když to tak půjde dál, tak Brno nebude mít nádraží ani přesunuté ani nové nepřesunuté...
Občanská sdružení Děti Země a Stará Osada Židenice totiž u Krajského soudu v Brně napadla ve dvou žalobách územní rozhodnutí brněnského magistrátu. Úředníci v rozhodnutí z konce března s přesunem nádraží souhlasili.
Projednávání žalob, na které chtějí občanská sdružení upozornit i v Bruselu, může trvat několik měsíců.
Co jim vadí
Obě sdružení úředníkům magistrátu v žalobě vytýkají, že řádně nezohlednili negativní vlivy stavby na životní prostředí obyvatel Židenic a Maloměřic, že správně neřešili procesní námitky jako nemožnost pořídit si kopie dokumentace nebo že byla krátká doba na studium rozsáhlého spisu."Upozornili jsme například na to, že se magistrát našimi připomínkami nevypořádal zákonným způsobem, ale jen formálně. Řada objektů nebyla posouzena z hlediska vlivů na životní prostředí a výstavba nového nádraží mimo centrum města není ve veřejném zájmu, neboť není ekonomicky efektivní a cestujícím se k nádraží zhorší přístup," uvedl zástupce sdružení Stará Osada Židenice Dušan Krátký.
Není to pro cestující
Pokud projednávání žalob skutečně potrvá několik měsíců, bude rozhodne dříve o přesunu nádraží brněnské zastupitelstvo. To bude s největší pravděpodobností miliardový projekt znovu posuzovat v září.
Zastupitelé už by měli mít k dispozici kompletní analýzu společnosti City Plan a pražské Fakulty dopravní ČVUT, kterou si vedení města objednalo a jenž má porovnat obě varianty.
Kompletní analýzu má vedení města dostat do 28. srpna.
Pro stavaře a spekulanty
Dosavadní výstupy z analýzy si přitom zastupitelé vykládají různě. Podle jedněch je jednoznačně výhodné nechat nádraží v centru."Opustit místo pro nádraží v blízkosti středu je nevratný krok, který se od osmdesátých let nikde nedělá," je uvedeno v analýze.
Podle ODS, která v minulém volebním období přesun nádraží prosadila, ale analýza jednoznačnou odpověď, kdo má stát nádraží, nedává.
Brněnská koalice složená ze sociálních demokratů, Strana zelených, lidovců a hnutí Brno 2006 už deklarovala, že bude při rozhodování o budoucí poloze nádraží postupovat jednotně.
Předběžné výsledky analýza ale z vedení města komentoval zatím pouze radní Jiří Zlatuška. "Přesun nádraží je neúnosně nákladný a znamená pro občany Brna horší a dražší výsledek," uvedl v Brněnském deníku Zlatuška, podle kterého na přesunu nádraží vydělají stavební firmy a spekulanti s pozemky
Fakta:
Celkové náklady na projekt se odhadují na 24,5 miliardy korun.
V soutěži o podobu nového nádraží vídeňské firmy Fellerer-Vendl Architekten, podle které se má nad jednotlivými nástupišti klenout most, uvnitř kterého by byly pokladny, čekárny i restaurace s vyhlídkou na město. Pod kolejištěm má být nové autobusové nádraží.
Nové nádraží a železnice mají být kompletně hotové na konci roku 2015.
Projekty modernizace železničních koridorů a přestavby železničního uzlu Brno jsou součástí evropských prioritních projektů schválených evropským parlamentem v roce 2004.
Jde o projekt železniční osy Atény - Sofie - Budapešť - Vídeň - Praha - Drážďany a Norimberk, s odbočnou větví Praha - Linec. Druhým projektem je železniční osa Gdaňsk - Varšava - Brno - Vídeň.
(Aktuálně.cz)
Když to tak půjde dál, tak Brno nebude mít nádraží ani přesunuté ani nové nepřesunuté...
Odkaz na príspevok: https://www.vlaky.net/diskusia/link/193726/
Důvodem je menšinový nesouhlasný postoj SZ k projektu přestavby uzlu s nádražím v odsunuté poloze za Ústředním autobusovým nádražím Zvonařka. Prosazuje naopak vybudovat nové vlakové nádraží podél dnešní ulice Nové sady. »Strana zelených na základě výsledků nezávislé analýzy trvá na svém názoru, že odsun nádraží je pro Brno i cestující pravidelně využívající veřejnou dopravu nevýhodný. Hlavní investor stavby, Správa železniční dopravní cesty, přesto rozhodla o pokračování v přípravách projektu s odsunutým nádražím,« vysvětlil Ander s tím, že na koaličním radničním jednání 21. září navrhne, že už nehodlá zastupovat město v pracovních orgánech Grémia ŽUB, a dále ve vedení pracovní skupiny pro podporu získání evropských prostředků na projekt Europoint Brno a přípravu srovnávací analýzy. Brněnští komunisté podporují stavbu nového nádraží v odsunuté poloze za dnešním Ústředním autobusovým nádražím Zvonařka.
(Haló noviny)