Otázky + odpovede

lacnejsie je ist z Gyoru vlakom do Rajky a odtial MHD BA do Bratislavy.

když bych chtěl jet z Gyoru do Bratislavy , jak tomám udělat. Budu mít Maďarskou jízdenku s sebou. Vydá mi průvodčí bez pokuty Hegyshalom - Perndorf - Bratislava Petržalka?

Rád fotografuji zahraniční lokomotivy. Občas se objeví na Slovensku mnoho zajímavostí z Maďarska. Dá někdo typ na fotofleky s dobrým výskytem lokomotiv V43, V63 případně i Rumunských od soukromníků. Jako pražák budu rád za všechny informace a předem děkuji.

Nuz, je to blbe, ze sa niet koho pytat. Moji znami masinfirovia sice vselico vedia, ale napajacky a velijake dialkove ovladanie tej zeleznicnej bizuterie spojenej s trolejom im az tolko nehovori.

A skusenosti s ruzovou stavou s nizkym kmitoctom nemozem uplne pouzit, nakolko su tu iste ruzove specifika....

Kto vie, mozno budem raz mat na krku aj zelenu stavu, potom vyrukujem s tou istou otazkou v zelenom. (Pokial ta zelena dovtedy neocervenie...)

cerveny maju kapustovu sezonu.

mikulik:

No snad polovica elektrifik. trati ZSR je cervena, nie?
Hadam sa tu jeden striedavy najde?

Ale ciastocne (hlavne tu cast stanicnu) by mi mohol napisat aj dakto od DC.

U AC 15kV 16,7Hz nie je velmi co blokovat, nakolko je napajanie obojstranne, obe kolaje paralelne a vsetko v jednej faze, takze ani netreba... Ale u tych 25kV nie som si isty, co vsetko si mozem dovolit.

nuz ondrej, aj ked pozadie VN je cervene o "cervnej" pavucine ci ti tu niekto neco "od fachu" povie neviem, neviem.......nuz ale trpezlivost ruze prinasa.

Mam dotaz hlavne na znalcov napajania 25kV AC.

Existuju blokovacie podmienky pre dialkove ovladanie odpojovacov na prilozenom obrazku?

Je tam napajaci bod s delenim -> odpojovace В, Г, Д, Е, Ф4, Ф5, П1.

Druhy pripad - stanica s odpojovacmi А, Б, В, Г, П1, П2, П3.

1. Je vydanie nespravneho povelu zablokovane? Ako?
2. Je tam nejake blokovanie pre pripad, ze operator napriek vsetkemu vyda zly povel?

Koho to naozaj zaujima, nech si, prosim, skusi vyhladat: "kolajovy obvod"&"stykovy transformator".

Napr. tu je to velmi dobre vysvetlene, ale za vsetky tie "sranda znaky" ja teda nerucim:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stykov%C3%BD_transform%C3%A1tor

Ondro: viď odkaz http://vyvoj.hw.cz/navrh-obvodu/rozhrani/telefonni-linky-v-cr-a-sr.html

Mimo temu - aj ked je to navysost podobne stykovemu transformatoru.

Takto sa dali 4 vodicmi prenasat naraz 3 telefonne hovory.

Ales_Liesk:
Na sekundar som zabudol, suhlas... Uvazoval som len cievky primaru.

Samozrejme sa v sekundarnom vinuti objavi len "signalny" prud.
S tym "proti" som myslel na trakcny prud, kde prud z jednej kolajnce a prud z druhej kolajnice tecu proti sebe a navzajom sa prostrednictvom magnetickeho pola vyrusia.

Na tych obrazkoch, co boli v dokumente to pekne vidiet.

> Signální proud (střídavý) teče z jedné kolejnice do druhé, ten nemá zájem utíkat někam pryč....


---------------------------------
No, ono ho to trafo ani inam nepusti.
Na podobnom principe bolo mozne prenasat viacero telefonnych hovorov nensim poctom vodicov. Vhodnym zapojenim transformatorov.... Pouzivalo sa aj na drahe.
----------------------------------------

Otázka, či v tom meniarenskom "stykovom trafe" je uzemneny stred vinutia alebo tiež ten jeden príslušný kolajnicovy pás. To sa mi nepodarilo odpozorovať. Každopádne aj na Štrbe su v tesnej blízkosti napajacieho vedenia od meniarne trakcne stlpy ukolajene priamo, bez prierazky, takže to bude nejaký taký štandard. Priame pripojenie sa používa hlavne u tých, na ktorých sú osadené rozkove bleskoistky a su teda najčastejšími obeťami atmosferickych bleskov.

Ale nééééé, s tím trafem to je jinak:
primární vinutí (kolejnicové) je vinuté jedním smyslem a v půlce má normální odbočku (střed).
Signální proud (střídavý) teče z jedné kolejnice do druhé, ten nemá zájem utíkat někam pryč (protože zdrojem je úplně stejný trafo na druhým konci KO , teda k druhému pólu to má "blízko" a cesta není znepříjemňována dalšími impedancemi, jako třeba další styková trafa). Dále se ten signální proud transformuje na sekundár (nebo, na napájecím konci, se transformuje naopak ze "sekundáru" na primár) - tady by nefungovalo, kdyby byla vinutí namotána "proti sobě".
Trakční proud (ať už ss nebo st) teče oběma kolejnicemi, v ideálním případě rozdělený půl napůl levou a pravou kolejnicí. V trafu pak teče primárem od kolejnice ke středu, a to z obou kolejnic zároveň - pokud je proud stejný, tak se jeho účinky magneticky vyruší. Tím se jednak vyruší rušivé složky (které by mohly ovlivnit zabzař - což je problém, když jedna kolejnice "nevede" a všecko teče jen tou druhou) , druhak se pak vyruší sycení jádra (ba přímo přesycování jádra, pokud by to teklo jen jednou kolejnicí).

Hmmmm..

Oprava: S tym stykovym trafom to tak jednoduche nie je, ako som napisal.

Pohlad do tych schem, co som nasiel, by to vsak mohol vysvetlit skor ako hromada komentarov.

Trakcny prud sa v tom trafe sice rozdeli napol, ale ten maly striedavy z KO nedokaze uniknut z KO vyvedenym stredom, lebo su tie cievky zapojene do serie. V podstate ten maly striedavy prud pretekajuci z prvej kolajnice cez prvu cievku vyvola magneticke pole, ktore zas cez druhu cievku odsaje presne taky isty prud do druhej kolajnice.

Nie je mi vsak jasne, co sa stane, ak uzemnim stred trafa a hned vedla jednu kolajnicu. To v podstate vyradim (vyskratujem) tu jednu cievku stykoveho transformatora. Iba, ze by bol KO jednopasovy, tam stykove trafo netreba.

aha, ja som riesil prechod rura- siny pod masinou a ono treba riesit hlavne prechod rura- uzemnenie napajacky ( ktore byva pri napajacke zo slusnosti). ....... a siny su hrube tie skor vlaky zoderu aky sa by do travy prestahovali..........takze problem byva iba ak zelezne potrubie ide +- subezne zo strekou.

Stykove trafo je vinute tak, ze jednotlive vinutia su v protifaze, takze ten striedavy prud z KO sa vyrusi a neprejde do spolocneho stredu.
Takze uzemneny stred neovplyvnuje KO.

Ak je k tomu paralelne pripojeny stoziar na jednu kolajnicu, potom to musi byt tak, ako pise 362.001.

Ak si dobre pamatam schemu KO z nejakej knizky, tak su kolajnice pripojene na obvod cez trafo ale nie su uzemnene.

http://public.rfx.cz/Lienert/Kolejov%E9%20obvody.pdf

Je tu niekto od zabezpecovacky?

Ďalšie prekvapko - stoziare v tesnej blízkosti meniarne su aj na hlavnej trati 3kV = spojené s kolajnicou nakrátko, bez prierazky. Beriem, ze je takmer nulová vzdialenosť medzi uzemnenym mínus pólom a týmto stoziarom a nie je teda prílišný dôvod bludenia spätných prúdov mimo šínu.
Nerozumiem však, ako sa s tým zbratajú kolajove obvody a kodovanie VZ. Uzemneny je pri meniarni vzdy stred vinutia stykoveho transformatora, pokiaľ viem a cez stoziar zároveň jeden kolajnicovy pas. Jedine že ta zabezpecovacka je napajaná na plávajúci potenciál, teda voči zemi ako IT sieť, ktorej nevadia jednopolove skraty.

Neviem, ako je to s bratislavskou MHD, ale napríklad na TEŽ a OŽ (tatranskej električke a zubačke), kde je opačná polarita napätia (plus v koľajnici), tiež nie sú prierazky na stĺpoch, ale su ukoľajnicované natvrdo.
Tu ide o to, ze ak aj dôjde k bludeniu prúdov uložnými zariadeniami, prúd vstupuje z uzemneného plus pólu meniarne do rúry, pričom rozkladá tú meniarenskú plusovú elektródu a z rúry vystupuje stále niekde inde, lebo električka, čiže mínus pol, je pohyblivý objekt, vďaka čomu to pre tu trubu az tak škodlivé nie je.